(1. den schůze – 27.01.2021)

Audiozáznam celého jednání
Videozáznam celého jednání

(Jednání zahájeno v 10.02 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobré ráno, dámy a pánové, prosím, abyste zaujali svá místa, abychom mohli zahájit dnešní jednání Senátu. Prosím i pány ze senátorského klubu STAN, aby zaujali svá místa. Ještě jednou dobré ráno přeji všem, vítám vás na 5. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána na návrh OV podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánku na dnešní schůzi jsme odeslali 11. ledna 2021.

Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Jitka Seitlová, Raduan Nwelati, Jiří Cieńciała, Michal Kortyš, Vladislav Vilímec, Mikuláš Bek. Prosím, abyste se nyní všichni zaregistrovali svými identifikačními kartami. Mám pocit, že nás je tady více, než se objevilo zatím na displeji. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu.

Nejprve podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli této schůzi, 5. schůzi Senátu, byli senátoři Petr Štěpánek... (Panu místopředsedovi zvoní mobilní telefon.) Když si vypnu telefon, tak to bude prima... Navrhuji, aby ověřovateli byli tedy Petr Štěpánek. Souhlasí, prosím? Ano. A paní senátorka Adéla Šípová. Ano, souhlasí. Má někdo připomínky k tomuto mému návrhu? Nevidím, že by měl někdo připomínky, proto přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 5. schůze Senátu byli senátoři Petr Štěpánek a Adéla Šípová. Spustím přece jenom znělku, abychom se už soustředili. Hlasujeme o návrhu, aby ověřovateli 5. schůze Senátu byli senátoři Petr Štěpánek a Adéla Šípová. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 1 se ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 68, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

My nyní přistoupíme ke schválení pořadu 5. schůze Senátu. Návrh pořadu nám byl rozdán na lavice, všichni ho máte k dispozici. Připomínám, že VEU vzal na vědomí balíček tisků č. K 009/13 a K 010/13, navrhuji tedy vyřazení tohoto bodu. Dále na pořad schůze navrhuji doplnit dva body. Je to jednak senátní tisk č. 38, jednak senátní tisk č. 39, které už máte v tom rozdaném návrhu programu. Já předtím ještě upozorním na to, že předseda vlády svými dopisy ze dne 5. a 19. ledna 2021 požádal jménem vlády Senát, aby projednal návrh zákona, kterým se mění zákon č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, ve znění zákona č. 584/2020 Sb., což je tento senátní tisk č. 38, a návrh zákona, kterým se mění zákon č. 437/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii, což je tento senátní tisk č. 39, ve zkráceném jednání, podle § 118 zákona o jednacím řádu Senátu.

Poslanecká sněmovna projednala tyto návrhy zákonů v pátek 20. ledna ve zkráceném jednání podle § 9 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. My nyní rozhodneme podle § 118 odst. 1, zda vyhovíme žádosti vlády a projednáme tyto návrhy zákonů ve zkráceném jednání. To jsou ty dva návrhy, senátní tisky č. 38 a 39, které máme v tom navrženém programu. Spustím hlasování. Budeme hlasovat, nebudu už spouštět znělku, budeme hlasovat o tom, jestli projednáme tyto tisky ve zkráceném jednání. Spouštím hlasování.

Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 2 se z 72 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 70, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. My budeme tyto body projednávat ve zkráceném řízení, tak jak jsem to přečetl.

Ptám se, jestli má někdo nějaký další návrh na doplnění programu naší schůze? Ano, hlásí se pan senátor Fischer. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Pane předsedající, dámy a pánové, milí kolegové, vážené kolegyně. Včerejší Organizační výbor Senátu Parlamentu České republiky navrhl zařadit pod číslem 18 bod, který máte uvedený kurzivou. Předkládám návrh, abychom tento bod pouze upravili v názvu, aby odpovídal textu usnesení, o němž budeme vést dneska rozpravu a který máte už na stole. Jak jste si všimli, ten text usnesení má trochu jiný název než bod, který tam je navržen a ve kterém je navíc ještě malá chybka z hlediska překlepu. Navrhuji tedy, abychom zpřesnili tento návrh bodu, a to v tomto smyslu – budu teď číst z návrhu usnesení, které máte před sebou. Půjde o jednání o usnesení Senátu k potlačování lidských práv a svobod v Ruské federaci a postupu států Evropské unie. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, já si to poznamenávám, abychom to pak ještě měli před schválením jasné. Další návrh z pléna, prosím. Není. Já připomínám, že výbor pro zdravotnictví navrhl doplnit bod Návrh usnesení Senátu k aktuální situaci v důsledku platných omezení v nouzovém stavu a celostátní očkovací strategii, a to jako bod č. 6, tak jak je v tom návrhu programu zařazen. Co se týká senátní iniciativy novely zákona o památkové péči, výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice jednání přerušil a navrhovatelka, senátorka Chmelová, požádala o prodloužení lhůty pro výbory a pokračování až po uskutečnění voleb do Poslanecké sněmovny. Navrhuji tedy vyřadit tento senátní tisk č. 312 a namísto něj zařadit bod o prodloužení lhůty pro výbory. Také je to tam uvedeno. Tak, na poslední místo pořadu navrhl organizační výbor zařadit bod, o kterém tady teď mluvil pan senátor Fischer, kde se změnil název. S volbou místopředsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu počítáme jako s posledním před polední pauzou. Případné druhé kolo by se konalo v průběhu odpoledního jednání. Teď se ptám, jestli ještě někdo má nějaký návrh či doplnění toho programu? Ano, hlásí se pan senátor Větrovský. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Dobré ráno, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pane místopředsedo, já bych si dovolil navrhnout a zároveň požádat o to, zda by senátní tisk č. 38, nyní označený jako bod 12, je to návrh zákona o kompenzačním bonusu, by mohl být napevno zařazen jako první bod odpoledního jednání, tedy po polední pauze. Děkuji vám za to.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, registruji, že pan senátor Větrovský navrhuje, abychom si všichni případně poznamenali, že bod č. 12, což je senátní tisk č. 38, který bude představovat paní ministryně financí Schillerová, by byl zařazen jako první bod po obědě. Já se tedy naposledy ptám, jestli ještě někdo něco chce doplnit? Hlásí se ještě pan senátor Zdeněk Nytra.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, já s návrhem pana senátora Větrovského nemám problém, akorát bychom to měli formulovat tak, protože teoreticky nevíme, jestli před polední pauzou některý bod nepřerušíme, takže možná by bylo lepší... Musíme si tedy říct, jestli okamžitě po polední pauze, ten přerušený bod bychom pokračovali až po 38, nebo dokončíme ten případně přerušený bod před obědovou pauzou a pak nastoupí v podstatě jako první znovu projednávaný bod po tom přerušeném bodu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. Pan senátor Větrovský jde doplnit svůj návrh.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji. Já samozřejmě si myslím, že by bylo nejlépe po tom, co dojednáme ten přerušený bod, že určitě by bylo v zájmu přehlednosti jednání nejprve dojednat to, co máme rozjednané, poté zařadit bod paní ministryně Schillerové, tedy návrh zákona o kompenzačním bonusu. Děkuji za to.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, to zní logicky. Takže ten návrh i po úpravách a po domluvě bude takový, že ho zařadíme jako první bod po obědové pauze, buď na začátek nového jednání nebo projednávání nového bodu, nebo po dokončení přerušeného bodu. Rozumíme tomu, myslím, všichni. Tak, protože jsme si tady asi připomněli všechny změny návrhu pořadu 5. schůze Senátu, dohodli jsme se na tom, že bod č. 12 zařadíme tedy po té obědové přestávce a zároveň jsme se domluvili nebo pan senátor Fischer navrhl jako bod č. 18 změnu názvu. Já to ještě přečtu pro jistotu: Návrh usnesení Senátu k potlačování lidských práv a svobod v Ruské federaci a postupu států Evropské unie. Tak je přesně ten název. Protože už nejsou žádné další návrhy ani připomínky, budeme o návrhu programu naší schůze hlasovat. Já spustím znělku.

Aktuálně je přítomno 71 senátorek a senátorů, kvórum je 36, zahajuji hlasování o navrženém programu pořadu 5. schůze Senátu včetně těch drobných doplnění. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V hlasování č. 3 se z 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 67, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. My máme určený pořad 5. schůze Senátu tak, jak jsme ho před chvilkou schválili.

Můžeme přistoupit k projednávání bodu č. 1, což je senátní tisk č. 30. Je to

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 30

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Návrh zákona jsme obdrželi jako senátní tisk č. 30, návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Prosím pana ministra, aby nás nyní seznámil s návrhem zákona. Zároveň ho zdravím a vítám v Senátu Parlamentu České republiky.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Předkládaný materiál vládního návrhu novely horního zákona, z našeho pohledu důležitého zákona, zpracoval Český báňský úřad společně s naším ministerstvem průmyslu a obchodu. Důvodem navrhovaných změn je maximálně eliminovat případné budoucí výdaje státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti, případně likvidaci dolů, lomů, ale i v případě takzvaného nezodpovědného hospodaření těžebních společností, a pokud možno narovnat stávající omezení státu jako vlastníka nerostného bohatství v rámci úpravy sazeb.

Úhrad z vydobytých nerostů. Takže o co konkrétně jde?

Zaprvé návrh odstraňuje takzvanou pětiletou fixaci na zvyšování sazeb úhrad z vydobytých nerostů, zjednodušeně řečeno, stát jako vlastník nerostného hospodářství nebo nerostného bohatství díky tomu nebude limitován současnou pětiletou fixací na zvyšování sazeb úhrad z vydobytých nerostů. Byla to příliš dlouhá doba. Nicméně tím krokem by mohlo dojít, což uznáváme, k určitému narušení právní jistoty stávajících poplatníků, takže jsme se dohodli, že po přechodném ustanovení bude vložen bod, který zaručuje neměnnost zvyšování této sazby do 31. prosince 2021. Teď to může vypadat jako krátký termín, ale je třeba říci, že my jsme dohodli s těžaři jakousi džentlmenskou dohodu, která je naplňována někdy od roku 2018, nezvyšuje se to nijak.

Doplnění obsahu, to je druhý bod, báňskotechnické evidence, v souvislosti s novým způsobem vyúčtování úhrady z nerostů, kdy se tedy úhrada od ledna roku 2017 už počítá z množství vytěženého nerostu, ukládá novela tohoto zákona poplatníkům úhrady tak, aby poskytovaly do báňskotechnické evidence MPO rovněž informaci o tržbách za ty vydobyté nerosty a o nákladech na těžbu. Díky tomu stát získá relevantní informace o trhu, může tak transparentně určovat výši sazeb úhrad z vydobytých nerostů.

Zatřetí zpřesnění úpravy rezerv na sanace a rekultivace, citlivý bod, na vypořádání důlních škod na technickou likvidaci. Je vysloveně formulována povinnost vytvářet rezervu, což už je dlouho, peněžních prostředků na technickou likvidaci dolu nebo lomu. Tato rezerva je zahrnuta do rezervy na sanace pozemků dotčených tedy tou těžbou. Ta lhůta pro splnění povinnosti organizací uložit peněžní prostředky na takzvaný vázaný účet, tady je vždycky třeba rozlišovat vázaný účet a analytický účet, byla předmětem širokých diskusí. Nakonec byl Poslaneckou sněmovnou odsouhlasen kompromisní pozměňovací návrh, který lhůtu stanovil do 30. června 2030. Zjednodušeně řečeno, ti těžaři musí ukládat peníze na účet analytický, ale s těmi zdroji mohou hospodařit. Je to účetní pohled, ale zásadní. Na tom vázaném účtu už s tím nemůžou dělat vůbec nic. V případě ale, že organizace ukončí dobývání výhradního ložiska před tímto dnem, řeknu příklad, třeba důl ČSA může končit v roce 2024-2025, tak se samozřejmě nevztahuje na to ten časový horizont 2030, ale logicky datum, kdy se bude končit. Čili má povinnost vytvořit tyto prostředky ke dni trvalého ukončení dobývaného výhradního ložiska. Ten rok 2030 je kompromisní z toho důvodu, že zde nemáme jenom velké těžaře, máme zde menší těžaře, celou řadu menších a středních podniků, kdybychom dneska jim, řekněme, zákonně upravili to, že musí ty peníze dávat na vázaný účet, nemůžou s nimi pracovat, domníváme se, že i s ohledem na dobu covidovou by to nebylo vůči nim úplně fér.

Za poslední zveřejňování informací o chráněných ložiskových územích a dobývacích prostorech v rámci registru územní identifikace adres a nemovitostí. Díky této změně dojde k naplnění požadavku na zlepšení dostupnosti údajů pro širokou veřejnost, pro dálkový přístup atd.

Ještě je tam náležitost typu posílení významu surovinové politiky České republiky a některé další drobnosti. Nebo samozřejmě jsou to věci rovněž důležité, ale myslím si, že pro tu diskusi se to zřejmě bude otáčet kolem těchto hlavních bodů. Takže děkuji mockrát a těším se na případnou diskusi.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře, za to, že jste nás seznámil s návrhem změn. Posaďte se, prosím, sledujte naši rozpravu. Návrh zákona projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 30/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Petr Vícha. Senátní tisk také projednala Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova. Komise přijala usnesení, které máme jako senátní tisk č. 30/3. Zpravodajem výboru byl určen senátor Jiří Vosecký. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení máme k dispozici jako senátní tisk č. 30/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Leopold Sulovský a já ho prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, pane ministře. Podstata návrhu, předložená novela je zpracována Českým báňským úřadem spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu. Zamýšleným cílem předkladatele je minimalizovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu za odstraňování následků hornické činnosti likvidací dolů, lomů, v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností a současně narovnat stávající omezení státu jako vlastníka nerostného bohatství, a to v rámci úprav sazeb úhrad z vydobytých nerostů.

Touto problematikou se zabýval výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu 20. 1. 2021. Den předtím proběhla, kvůli co nejobjektivnějšímu posouzení problematiky, schůzka, které jsem se zúčastnil, kde byl předseda našeho výboru. Byl tam zástupce Těžební unie, zástupce Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu a zástupce Hospodářské komory. Z tohoto delšího jednání vyplynulo, co by pro ně bylo asi tak nejlepší za současného stavu. Takže já bych přečetl závěr mé zpravodajské zprávy, který vyplývá z jednání jak výboru z hospodářství, zemědělství a dopravu, tak z té schůzky den předtím.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona a přijmout doprovodné usnesení žádající vládu ČR o řádné zdůvodnění případných změn sazeb úhrady z dobývaných nerostů na základě řádně zpracované analýzy dopadů regulace. Tedy já přesné znění doprovodného usnesení vám teď přečtu:

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu přijal v souvislosti s projednáváním návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů, toto usnesení. Senát žádá vládu České republiky, aby vydání nařízení vlády týkající se změny sazby úhrad z vydobytého nerostu bylo vždy podmíněno komplexním zhodnocením dopadů regulace na podnikatelské prostředí, zpracováním RIA. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval naši rozpravu, abyste nás pak mohl provést hlasováním. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, pan senátor Petr Vícha? Ano, přichází. Prosím, pane senátore. Můžete vystoupit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, jak bylo již řečeno, jedná se o návrh, který vypracoval Český báňský úřad ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu, jedná se tedy o návrh vládní, nikoliv poslanecký, což je velmi důležité. Důvodem bylo zejména to, aby rezervy, které do roku 2004 byly vytvářeny pouze účetně, od roku 2004 pak už finančně, na vázaných účtech, tak aby i ty staré rezervy byly postupně skutečně kryty financemi, protože byly neblahé zkušenosti z OKD, kde pak stát musí z vlastních prostředků provádět rekultivace a sanace.

Jak již bylo řečeno, navrhované termíny původně byly 2022 a 2025 pro různé druhy těžených nerostů. Ve sněmovně po rozsáhlé debatě došlo ke sjednocení těch návrhů na rok 2030. Myslím si, že k tomu došlo poměrně ve výrazné shodě. Druhým důvodem bylo to, aby stát mohl pružněji reagovat na vývoj cen nerostů, tak aby nemusel vždy 5 let čekat na výpočet odvodů. Také tento návrh prošel. Souhlas s čerpáním rezerv bude i nadále dávat obvodní báňský úřad, a to ve správním řízení.

My jsme se tím zabývali poměrně podrobně, a to i na podvýboru pro regiony v transformacích, které se také dotýkají těžby. Tam byl dokonce přijat pozměňovací návrh, který měl řešit vyšší část odvodu poplatků pro kraje, ale to pak nezískalo ve výboru podporu. Já vás tedy nyní seznámím se závěrečným usnesením výboru.

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí po úvodním slově zástupce předkladatele Eduarda Muřického, náměstka ministra průmyslu a obchodu ČR, zpravodajské zprávě senátora Petra Víchy a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajem mne a pověřuje předsedu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. A konečně se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova, pan senátor Jiří Vosecký? Ano, přichází. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji za slovo, pane předsedající, dobrý den, dámy a pánové, dobrý den, pane ministře. Co k tomuto tisku k hornímu zákonu?

Já bych řekl, že se ten zákon trošku nepovedl. To stanovisko naší legislativy je jednoznačné, takže příště, kdyby ty vládní návrhy šly, tak by bylo dobré, aby byly propracovány tak, aby tam nebyly legislativní nedostatky. Na základě těchto legislativních nedostatků jsem na komisi předložil pozměňovací návrh, který je součástí tohoto usnesení.

Teď bych vás seznámil s usnesením Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova. Usnesení č. 7 ze 3. schůze konané 26. ledna 2021, k senátnímu tisku č. 30: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně využití nerostného bohatství, horní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Po úvodním slově zástupce předkladatele pana Ing. Eduarda Muřického, náměstka ministra průmyslu a obchodu, po zpravodajské zprávě senátora Jiřího Voseckého a Přemysla Rabase a po rozpravě Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova doporučila Senátu Parlamentu České republiky vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky s předloženými pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Určila zpravodajem tohoto tisku č. 30 Jiřího Voseckého, pověřila senátora Jiřího Voseckého, aby tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Já se v tuto chvíli po úvodních slovech ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Pan senátor Oberfalzer, jestli se nehlásí? Nikoho takového nevidím, proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy jako první se hlásí pan senátor Miroslav Balatka. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Balatka:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a vážení kolegové, stojím tu dnes před vámi jako představitel Karlovarského kraje, slovy pana premiéra, nejhoršího kraje historicky ve všem. Kraje, který je dlouhodobě vládami opomíjen, kraje, který je na konci téměř všech žebříčků České republiky, kraje, který má nejnižší mzdy, nejnižší výkon ekonomiky, nejméně vysokoškolsky vzdělaných lidí, ale zato nejvíce exekucí. Kraje, který stále v mnoha ukazatelích klesá níž a níž, kraje, u kterého se dlouhodobě nedaří tyto trendy vůči zbytku republiky změnit.

Nůžky mezi regiony, o kterých tu často mluví i například pan předseda Miloš Vystrčil, se stále více rozevírají. Jsem z kraje, kde klesá důvěra v demokracii, ale kde je velmi nízká volební účast. Jsem z kraje, kde je Senát často považován za, slušně řečeno, zbytečný a zralý na zrušení. Vítězí u nás ve volbách často populisté a bodují extremisté.

Jsem z opomíjeného pohraničního kraje, kde lidé často nevěří, že demokracie může cokoliv změnit, protože ti v Praze pořád něco slibují, své sliby ale neplní a situace je stále horší a padáme níž. Nedávná slova pana premiéra, která jsem citoval na začátku, že jsme nejhorší kraj historicky ve všem a také že stále něco říkáme a měli bychom komunikovat, jsou už pomyslným vrcholem. Andrej Babiš to prohlásil v souvislosti s nedostatkem vakcín proti covidu-19 v Karlovarském kraji. I těch nám posílají z Prahy málo.

Na druhou stranu jsme nádherným místem s obrovským potenciálem. Jsme také lázeňským krajem s krásnou přírodou, Krušnými horami, úžasnou atmosférou spojenou s pohnutou historií 20. století. A také krajem, jehož nemalou část, Sokolovsko, ze kterého já osobně pocházím, čeká transformace spojená s koncem dobývání uhlí. Takových regionů se specifickými problémy je v České republice více, i proto jsem přišel s nápadem na ustavení senátního podvýboru pro regiony v transformaci, který by se těmito problémy systematicky zabýval, a jsem velmi rád, že Senát tento výbor ustavil. Chtěl bych vám všem poděkovat za to, že Senát... Za podporu vzniku tohoto podvýboru, kterému mám tu čest předsedat. Jsem rád, že Senát tím vyslal jasný signál, že na rozdíl od vlády problémy těchto krajů vnímá a chce se jimi zabývat. Na půdě sněmovny vzniká nyní podvýbor s podobným zaměřením a jsem rád, že i dolní komora se bude problematice našich převážně uhelných regionů systematicky věnovat.

Promiňte mi, prosím, tento trochu delší a obecnější úvod, konečně se dostávám k tomu, proč to všechno říkám. Chtěl jsem vás ale uvést do situace, která panuje v regionech, o kterých budete za chvíli také hlasovat.

Chtěl bych vás požádat o podporu pozměňovacího návrhu, který schválil na své druhé schůzi již zmíněný podvýbor pro regiony v transformaci a který je složen ze senátorů, kteří pocházejí právě z těchto regionů a situaci v nich znají. Návrh předložil senátor Přemysl Rabas z Chomutovska v Ústeckém kraji, připodepsali se k němu další senátoři napříč politickým spektrem včetně mě. Situace v Ústeckém kraji není o mnoho jiná než v Karlovarském. Zpravidla jsou Ústečáci v žebříčcích o jedno místo před námi.

Tento pozměňovací návrh je poměrně jednoduchý. Nemění výši, ale mění rozdělení úhrady za vytěžený nerost. U hnědého uhlí je úhrada nyní rozdělena tak, že 33 % dostanou obce, v jejichž katastru probíhá těžba, a 67 % z této úhrady končí ve státním rozpočtu. Z těchto 67 % bychom tímto pozměňovacím návrhem chtěli větší polovinu, slovy matematika, alokovat nově do rozpočtu krajů, ve kterých těžba probíhá a které jsou těžbou zatíženy. Z těchto peněz by mohly kraje hradit projekty pro svůj rozvoj. To znamená, že by rozdělení bylo následující: 33 % pro obce, to zůstává beze změny, 37 % nově pro kraje a 30 % by zůstalo ve státním rozpočtu. Jenom poznávám, že například u úhrad za hlubinnou těžbu černého uhlí, ropy nebo plynu odchází do státního rozpočtu pouze 25 % z úhrad a 75 % končí v obcích, kde probíhá těžba. Vzhledem k tomuto poměru a také vzhledem k tomu, co jsem říkal v úvodu, toto rozdělení považuji za spravedlivější. Karlovarský kraj by tím získal do rozpočtu navíc přibližně 45 milionů ročně, Ústecký potom přibližně 180 milionů ročně. Nejsou to, jak vidíte, z hlediska rozpočtů žádná obrovská čísla. Zbytek republiky, myslím, si ani nevšimne, že takové částky ve státním rozpočtu nebudou. V souvislosti s útlumem těžby budou navíc tato čísla i klesat. Ale v Ústeckém a Karlovarském kraji, a to si dovolím zdůraznit, odkud tyto peníze pocházejí, se za ně dá pořídit mnoho dobrého pro jejich obyvatele. Ještě doplním, že o zdravotních dopadech povrchové těžby uhlí na obyvatele těchto regionů se píší studie. Jedna z Ústeckého kraje byla rozeslána nedávno z Kanceláře Senátu všem senátorům. I z tohoto pohledu je v mnoha ukazatelích situace horší než v ostatních regionech České republiky.

Tento pozměňovací návrh se týká i nového rozdělení úhrad za vytěžený nerost i za povrchové dobývání takzvaných ostatních nerostů.

Typicky kamenolomů a pískoven. Těch je po celém území České republiky více než 900 a poměr rozdělení úhrad je podobný jako u hnědého uhlí, tzn. že větší část z tohoto poplatku končí ve státním rozpočtu než v obcích. Přesněji řečeno, 38 % končí v obcích, 62 % končí ve státním rozpočtu.

I zde bychom chtěli tímto pozměňovacím návrhem změnit rozdělení a nově přidat kraje. Ty by podle něj dostaly 32 %. Kraje by mohly použít tyto peníze např. na opravu silnic, které jsou zničeny provozem nákladních aut z kamenolomů. O této problematice se chystá ještě mluvit můj kolega Marek Ošťádal, který má kamenolom v obci, kde je starostou. Nechám se spolu s vámi překvapit, jestli vám to Marek řekne česky nebo hanácky.

Už se blížím k závěru svého vystoupení. Jsem tu proto, že vás chci požádat, abyste neschvalovali zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a pustili tuto novelu horního zákona do podrobné rozpravy. Chtěl bych vás požádat o podporu pozměňovacího návrhu Přemysla Rabase, ke kterému se připojili další senátoři včetně mě napříč politickým spektrem. V tomto návrhu nejde jenom o peníze. V objemech, o které jde, tyto peníze Ústecký ani Karlovarský kraj nespasí. V tomto návrhu jde, si myslím, o víc.

Jde v něm také o jasnou a srozumitelnou zprávu obyvatelům těchto regionů, že Senát na ně nezapomíná, že Senát vnímá jejich situaci, že Senát vnímá to, že tyto kraje jsou dlouhodobě přehlíženy a doplácejí v mnoha oblastech na to, že byly a jsou špinavým energetickým zdrojem pro velkou část republiky. Že kromě svého zdraví a ne zcela utěšených životních podmínek doplácejí obyvatelé těchto krajů na zbytek republiky také tímto, podle mého názoru, nespravedlivým rozdělením úhrad za vytěžený nerost.

Prosím vás o podporu tohoto pozměňovacího návrhu i jménem senátorů, kteří jsou členy podvýboru pro regiony v transformaci. Děkuji vám za vaši pozornost a také za případnou podporu tohoto návrhu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu senátoru Balatkovi, který avizoval pozměňovací návrh v případné podrobné rozpravě. Prosím pana senátora Marka Ošťádala, který je jako další přihlášený do rozpravy, aby přistoupil k mikrofonu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Marek Ošťádal:  Děkuji za slovo, pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, vážený pane ministře. Dnes budu mluvit spisovnou češtinou, protože si myslím, že to bude vhodnější. Jak říkal pan senátor Balatka, navrhli změnu, o které si myslím, že není docela nijak významně zásadní. Nicméně, co se týká těžby, může být velmi příznivá pro vnímání venkova ze strany krajů. Jak už bylo řečeno, těžba probíhá v těžebních prostorech, ale potom doprava té suroviny probíhá po komunikacích a po vesnicích a po území toho kraje.

Já jsem z vesnice, kde těžba probíhá, těží se štěrkopísky. Je u nás jedno z největších ložisek štěrkopísku v České republice a v podstatě deset let, co dělám starostu, s těžaři komunikuji a řeším problémy, které jsou v návaznosti těžba – obec. Musím říct, že z prvopočátku to bylo velmi složité, protože těžaři byli zvyklí se tak nějak chovat, jak cítili, a moc nerespektovali zájmy obcí. Nakonec se nám situaci povedlo nějak vylepšit. Dneska ta komunikace je vcelku partnerská, takže vše funguje dle našich představ.

Nicméně, jak už bylo řečeno, těch těžebních prostorů, těch dobývacích prostorů je v republice 960. Já si myslím, že každý senátor má na svém regionu nějaký dobývací prostor, minimálně jeden, možná kromě Prahy. Myslím si, že se to týká všech. Není to jenom sever republiky, Mostecko, případně Ostravsko, ale jsou to malé lomy po celé republice. Takže si myslím, že by mělo být v zájmu všech podpořit tuto myšlenku a přispět k tomu, aby přerozdělení prostředků dopadalo i na území krajů ve větší míře než státu. Myslím si, že stát ty peníze ani moc nepocítí a nebudou chybět.

Toto jsem jenom chtěl krátce doplnit k tomu, co řekl můj předmluvčí, pan senátor Balatka. Děkuji za slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, za doplnění. Prosím pana senátora Ladislava Kose, který je jako další přihlášený do obecné rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ladislav Kos:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já musím konstatovat, že ta předložená novela horního zákona přináší mnoho pozitivních změn, nicméně bych se chtěl dotknout dvou oblastí, které by ještě mohly, respektive měly být v zákoně poupraveny.

První oblastí je konečný termín pro převedení prostředků na rekultivace a sanace na vázaný účet. Bylo tady již zmíněno, že v původním vládním návrhu byl pro větší firmy termín 30. 6. 2022, pro menší 30. 6. 2025, tedy doba téměř 4 let, kdy firmy mohly na ten vázaný účet peníze, respektive prostředky vázané na analytických účtech převést. V Poslanecké sněmovně došlo k přijetí pozměňovacího návrhu, kde se přesunul termín pro všechny firmy a nerosty na 30. 6. 2030.

Já si myslím, že termíny, jak jsem řekl, 2022 a 2025 byly dostatečné. Včasné převedení prostředků na vázaný účet považuji za důležité zejména z toho důvodu, aby náklady na odstranění následků těžby po jejím ukončení pak nezůstaly na státu či obcích, pokud by ten termín byl až v roce 2030. Doba 10 let je velice dlouhá doba, za kterou se může stát leccos. Takže první můj pozměňovací návrh, který signalizuji, se týká právě vrácení toho termínu na ten termín, který předložila vláda do Poslanecké sněmovny.

Druhou zásadní oblastí této novely, o které se chci zmínit, je zrušení moratoria na zvyšování těžebních poplatků, respektive úhrad z vydobytého nerostu, a nějaký jiný systém nastavení těchto poplatků. V současnosti platí těžební poplatky, které jsou určeny nařízením vlády č. 98/2016 a které určují ceny komodit v letech 2016-2021 jako fixní. Novela pak mění interval stanovení poplatku na 1 rok a určuje maximální poplatek ve výši 10 % referenční ceny komodity.

Já bych tady na několika příkladech chtěl ukázat, jak potřebná je ta změna. Jako první příklad, kdy poplatky jsou relativně vysoké, uvedu ropu, která má v současné době poplatek 558 Kč/m3, což při současné ceně 50 dolarů za barel činí cca 6500 Kč/m3. Ten poplatek dělá 8,5 % z ceny komodity.

Pokud cena ropy klesne, a zažili jsme to, třeba na 30 dolarů za barel, což bylo v minulém roce, tak pak ten poplatek přesahuje vysoce 10 % té ceny. Na druhé straně jako poplatek, o kterém se domnívám, že je velice nízký, je třeba hnědé uhlí, kde ten poplatek činí cca 1 % z té komodity. Samozřejmě podobně nevýhodný pro stát je třeba poplatek z lithia, před lety velice probíraného, kde tento poplatek je rovněž 1 %.

Já se ještě vrátím k uhelným společnostem. Tam analýza zisku z let 2009-2016 ukazuje, že čtyři největší uhelné firmy vykázaly zisk přes 81 mld., přičemž jejich akcionáři si vyplatili dividendy ve výši přesahující 40 mld. a státu na úhradě z vydobytého nerostu šlo 1,7 mld. Kč. Tady vidíte to nerovnovážné rozdělení přínosu z těžby mezi stát a mezi vlastníky dolů. Samozřejmě to nechci dál šířit, o kolik desítek miliard stát přišel v případě převedení státních těžebních firem do soukromých rukou.

Jestli jsou vám známy všechny ty kauzy Tykače, Koláčka, Bakaly a dalších. Ale to asi není linka, která patří sem do horního zákona.

Nicméně z toho, co jsem řekl o těch poplatcích, uváděl jsem ty ceny, lze konstatovat, že stát rozdával a dosud rozdává nerostné bohatství téměř zadarmo. Proto vítám, že tento zákon to chce nějakým způsobem změnit. Nicméně vítám to zrušení moratoria ve výši poplatku i deklaraci maximální výše poplatku ve výši 10 % z referenční ceny. Ale znepokojuje mě trochu skutečnost, že v zákoně není deklarovaná minimální výše poplatků.

Výsledkem této novely, co se poplatků týká, může být, že poplatky zůstanou ve stejné výši jako nyní, protože, jak říkám, není deklarovaná ta nejnižší cena. V Poslanecké sněmovně byl předložen pozměňovací návrh, který by fixoval poplatky nikoli ve výši maximálně 10 % referenční ceny, ale přímo ve výši 10 % referenční ceny. Tento pozměňovací návrh však nebyl přijat, nicméně jsem se v něm inspiroval a přicházím s kompromisním pozměňovacím návrhem, ve kterém je určena i spodní hranice poplatku ve výši 5 % referenční ceny.

To znamená, že to rozmezí 5 až 10 % referenční ceny umožní zohlednit výši poplatku pro jednotlivá těžební odvětví a zároveň zajistí vyšší příjem z těžených nerostů do státního rozpočtu. Myslím, že vláda bude mít k tomu dostatek informací právě díky této novele, kdy těžební společnosti musí nějakým způsobem deportovat svoje výsledky.

Abych tedy shrnul svůj projev... Novelu považuji za krok správným směrem, s výhradou ke dvěma oblastem, k termínu převedení finančních prostředků na likvidaci pozůstatků těžební činnosti a metodiky stanovení sazeb úhrad z vytěžených komodit. Proto budu povděčen, pokud zákon necháte projít do podrobné rozpravy, kde načtu k těmto dvěma oblastem signalizované pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, děkuji, pan senátor Kos avizoval své dva pozměňovací návrhy v případné podrobné rozpravě. Další do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Přemysl Rabas. Já ho prosím, aby přistoupil k mikrofonu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Přemysl Rabas:  Dobrý den, pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Já si myslím, že horní zákon v předložené podobě by rozhodně neměl odsud odejít a že řada pozměňováků má skutečně své opodstatnění. Bude pro ně hlasovat např. i můj předřečník, pan senátor Kos, s tím, že termín provázání prostředků z brzké na pozdější, kdy se mezi dvěma termíny vybírá, tak se nakonec stanoví ještě pozdější, úplně nejpozdější. To je nepřijatelné. Určitě pro ten pozměňovací návrh zvednu ruku, aby termín pro uložení vázaných prostředků byl dřívější.

Ale já se chci věnovat jiné věci, a to poplatkům za dobývání nerostů, které také řeší horní zákon, kdy poslední změna před několika lety vytvořila určitou disproporci v tom, jak se přerozdělují poplatky. Už to tady zmiňoval pan kolega Balatka. To, že z dobývání ropy, uhlí, ať hnědého či černého, hlubinnou těžbou nebo radioaktivních nerostů, 70 % zůstává obci, mně připadá velmi správné.

Chápu, že ta tehdejší změna toto neřešila, to navýšení bylo jenom u povrchové těžby. Ale potom to navýšení se mělo také rozdělit ve stejném poměru. Ale ono to navýšení znamenalo, že obcím zůstala stejná částka, navýšení šlo jenom státu. Kdyby to, co šlo státu, celé šlo aspoň na rekultivace, likvidace následků, ale tak tomu není... Tam z toho, co odejde státu, jenom 40 % se použije zpět na likvidaci škod. Zbytek zmizí ve státním rozpočtu. To je to, co se mi na té věci nelíbí.

Já si dovolím malý exkurz do historie. Už za Rakouska-Uherska kraje, o kterých hovoříme, tzn. Karlovarský kraj, bývalý Severočeský kraj, neboli Ústecký a Liberecký, plus severní Morava, ne v českých zemích, ale v celé monarchii to patřilo k nejrozvinutějším krajům, nejbohatší kraje to byly, nejúspěšnější kraje, nejvíc rozvinuté. Z té doby ještě dneska používáme nemocnice, požární zbrojnice atd. Někdy tedy bohužel.

To, co se často říká, že za doby budování socialismu se tady vybudovalo a že dneska z toho žijeme, to není pravda, protože my často žijeme z toho, co se tady vytvořilo za Rakouska-Uherska. Je to trošku smutné. Ty kraje byly bohaté. Ty kraje díky tomu, že se tam těžilo a že zbytek monarchie z toho žil, tak ti lidi tam si žili dobře. Podobně je to i jinde ve světě. Když vezmete Porýní-Vestfálsko, spoustu průmyslových oblastí po celé Evropě, tak tam, kde doopravdy lidi trpí tím, že je tam nejrozvinutější průmysl, tím, že se tam těží, tím, že je tam těžký průmysl atd., tak ti místní obyvatelé z toho něco mají. Tady ty kraje, které trpí nejvíc tou povrchovou těžbou, tam zůstane 30 % obci a 70 % odejde státu.

Za období socialismu se ty kraje z bohatých staly popelkou. Sice byla snaha předvést dělnické třídě, že vedení státu má zájem na tom kraji, takže se demonstrativně některé akce, u nichž samotný ten proces nebo to, co řešili, musí člověk obdivovat z hlediska technologií, ale vlastně to bylo jenom PR, kdy se třeba přesunul kostel v Mostě za obrovské prostředky. Říkám, skláním se před tím, co jsme dokázali technicky tehdy, co dokázala Československá socialistická republika ukázat světu, tím přesunutím toho kostela, ale ve skutečnosti to bylo PR, protože my tady ukazujeme, zachránili jsme gotický kostel, ale desítky tvrzí, hradů, zámků, klášterů a jiných památek se rozpadly v tichosti a nikdo po tom ani neštěkl.

Kraje trpěly. Dneska je to, jak tady zaznělo, nejvyšší nezaměstnanost, nejhorší vzdělanost, nejhorší průměrný věk dožití. Ti lidé tam průměrně umírají o několik let dříve než ve zbytku republiky. To je doopravdy důležité si uvědomit. Takže to není jenom kultura, ale sociální složení obyvatelstva, na které to má vliv a se kterým bychom měli něco dělat. Také životní prostředí. Samozřejmě víme, jak za doby budování socialismu tyto kraje utrpěly. Celé Krušné hory, od Karlových Varů až po Děčín. To je věc, kterou jsem trošku předpokládal, že po revoluci bude stát řešit a že se to bude mnohem rychleji měnit k lepšímu. Ale ty kraje popelkou byly a popelkou v podstatě i dále zůstávají.

Vezměme si, když se podíváme na hranici Karlovarského a Ústeckého kraje, tam zmizelo 100 vesnic. To je fenomén, který nenajdete nikde jinde v celé Evropě. Chápu, že to není jenom důlní činností, to bych okamžitě byl napadnut, není to pravda. Část vesnic zmizela vyuhlováním, část vesnic zmizela zatopením, ale to zase byla Nechranická přehrada, aby to sloužilo znovu průmyslu. Část zmizela samozřejmě zavojákováním, když to řeknu nespisovně, část vysídlením původního obyvatelstva. Takže těch faktorů tam bylo víc, ale celkově je to tak, že ten kraj je stále devastovaný.

Myslím si, že stát by měl dát nějaký viditelný signál, že to doopravdy s těmi regiony myslí vážně. Takže to očekávání po sametové revoluci bylo velké, ale jak to nakonec dopadlo? My dneska pořád můžeme říkat „rudý sever“. Poslední senátor přede mnou za náš obvod byl člen komunistické strany. Proč asi? Jediný hejtman v minulém období, člen komunistické strany, byl v Ústeckém kraji. Ti lidi jsou tam zoufalí, nešťastní.

Ze zoufalství se přiklánějí buď k radikálům na jedné straně, to znamená, koketují s různými nacionalistickými ideologiemi, šmrnclými fašismem, anebo ze zoufalství jdou na úplně druhou stranu. A radši podpoří komunisty. To je výsledek politiky státu, protože takhle se k těm krajům chová. Evropská unie se to snaží řešit. Kohezní politika. Evropská unie, která rozdělí ty regiony na tři různé typy, v případě České republiky se u nás ten stát rozděluje na dva, na méně rozvinuté regiony a přechodové regiony. Evropská unie říká, že dotace z Evropy do těch jedněch půjdou ve výši 70 % a do těch druhých ve výši 85 %. Česká vláda si hraje s myšlenkou, aby na tom všichni byli stejně, že doplní z těch 70 na 85, těch 15 %, a vlastně to zase znivelizuje. Ale to je proti principům kohezní politiky. To je proti myšlence, že zaostalejší státy vytáhneme na stejnou úroveň ostatních států, že zaostalejší kraje vytáhneme na úroveň těch ostatních států. Česká republika, a teď se omlouvám, do toho trošičku hází vidle. Ta snaha byla, to ne, že bychom o tom nemluvili od sametové revoluce. Když se privatizovalo, Fond národního majetku měl sloužit především tomu, aby se kraje, které jsou na tom hůře, vytáhly nahoru. Fond národního majetku, tam pořád ty peníze byly. Když tato vláda chtěla, potřebovala zalepit díry v rozpočtu, Fond národního majetku rozpustila. To jsou peníze, které měly jít do těchto regionů. Do těchto regionů! Protože především tam byl ten těžký průmysl, který se privatizoval. Z toho se ten fond také tvořil.

O tom, jak vypadal ROP, také snaha pomoci, ROP Severozápad, to je kapitola sama pro sebe, to bychom tady doopravdy byli velmi dlouho. Myslím, že to představovat nemusím.

Kohezní politiku jsem zmínil, takže na závěr jenom jeden příklad třeba symbolický, protože já úplně chápu, že řekne ten stát: My bereme 70 %, my se staráme o ty regiony, my tam posíláme peníze. Tak znovu říkám, zákonem je dáno jenom 40 % z těch 70 %, což je tragicky málo, ale jsou tam závazky, které ten stát má už dávno, ale stejně je neplní. Takže takový symbol, který tady zmíním, byť možná bych nemusel, je ahníkovský zámek. Za komunistů se přesunul kostel alespoň jako symbol. Ahníkovský zámek ustoupil těžbě, to byly Doly Nástup Tušimice, a byl závazek, že se rozebere a přemístí. Ahníkovský zámek je brán jako stylově nejčistší příklad saské renesance v Čechách, velmi cenná památka. Ty prvky jsou rozebrány, uloženy v Chomutově, dokonce se podařilo ještě za mého působení v chomutovském zooparku zasíťovat místo, k čemuž pomohl stát, to se musí přiznat, jako příprava pro ten zámek. Dalších 30 let a nic se neděje. Ty prvky se ničí, degradují, rozpadají. Takže když stát mluví o tom, že napravuje škody, jak to, že z Fondu národního majetku nebo z jiných zdrojů už dávno tuto památku neopravil? Říkám, je to jenom symbol, jenom příklad, ale velmi výmluvný. Kde jsou slova, kde jsou činy... Takže princip toho pozměňovacího návrhu je jasný. Aby přerozdělování těch prostředků bylo stejné jako v případě hlubinné těžby, radioaktivních materiálů, ropy a podobná změna se má týkat i ostatních nerostů, jako jsou štěrkopísky, písky atd. Tedy aby 30 % zůstalo obci, aby víceméně, když to zkrátím, máte to předloženo v tom návrhu, 30 % zůstalo kraji. Ten kraj, tady byla námitka, že by to mělo být účelově vázáno, to není pravda. Tady jde o to, že těch 30 % z toho státu zůstane státu a propadne do státního rozpočtu, tak ať zůstane kraji pro rozvoj toho kraje. To je princip toho pozměňováku. Rozvoj toho kraje. Těch 30 %, které stát skutečně používá, má je vázáno na odstraňování škod způsobených dobýváním, nebo na zjišťování, evidenci, zajišťování likvidace starých důlních děl atd., na to nikdo nesahá. Takže to je to, co jsem chtěl říci k pozměňovacímu návrhu, který bych načetl v podrobné rozpravě. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji vám, pane kolego. Další přihlášenou je paní senátorka Hubáčková. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já bych měla k tomuto zákonu dotaz na pana ministra. Povinnost vytvářet rezervy na sanace a rekultivace byla zavedena novelou zákona v roce 1991. Ale tato rezerva byla od té doby nikoliv ukládáním finančních prostředků, ale byla vedena na zvláštním vázaném účtu, takzvaně analyticky. Ukládat ty prostředky na vázaný účet dala až novela zákona v roce 2006. Takže v současné době jsou rezervy na sanace tvořeny dvojím způsobem. Jednak jsou to hotovosti vytvářené na zvláštním vázaném účtu, jednak jsou jenom analyticky. Novelizovaným tímto horním zákonem zavádíme ale povinnost na vázaný účet uložit všechny prostředky, i ty analytické, i ty hotovostní, to znamená zpětně od roku 1991, pane ministře? Považuji to za velmi slabé místo tohoto zákona, protože takovou retroaktivitu, obzvlášť když už o ní jednou rozhodl Ústavní soud, nepovažuji za příliš zákonnou a ústavní. Jinak samozřejmě ten zákon, novelu jeho vítám, ale toto považuji za hodně slabé místo, je to hodně velký zásah do té sféry těžebních organizací. Mám pocit, že je to lehce napadnutelné, tak aby tento zákon ani neplatil. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. Poprosím nyní pana kolegu Čunka. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Čunek:  Vážený pane předsedající, pane vicepremiére, kolegyně, kolegové, já jsem byl zpravodajem tohoto zákona na podvýboru, takže jsem se jím zabýval i co do diskuse s těžebními, s představiteli některých společností tedy.

Já tento zákon podporuji, protože podle mého názoru konečně zavádí nejenom spravedlnost, ale určitou logiku do příjmů státu z poplatků. Když tady kolega Rabas zmínil Rakousko-Uhersko, tak samozřejmě všichni víme, že horní zákon je jedním ze zákonů, který je nejstarším zákonem na světě vůbec, v Evropě samozřejmě, a to, že všichni panovníci už dávno ve středověku, a zřejmě i předtím, právě z těch důlních činností získávali nějaké prostředky od těch, kteří ty činnosti vykonávali, pokud je nevykonávali oni sami svými prostředky.

Já jsem přesvědčen, že ta tvorba ceny, jak je tam zakotvena, to znamená, je to cena na trhu obvyklá, že to je v pořádku, protože my dneska už přece jenom se srovnáváme i s jinými věcmi ve světě. Dokonce, řekněme si, že se dorovnávají ceny, za které my dnes nakupujeme u nás. Já jsem přesvědčen, že vláda tento zákon tedy postavila správným směrem.

To, co tady navrhují kolegové, to znamená dorovnání regionů atd., všichni ale zase na druhou stranu víme, že jsou prostředky, v tomto smyslu mluvíme o miliardách, velkých, které za těch 30 let činnosti, prvně Československa, pak České republiky, po roce 1989, kterými byly zvýhodňovány tyto regiony, ale to nejenom co do odstraňování následků po těžební činnosti, ale také co se týká jejich rozvoje. Samozřejmě některé ty věci jsou velmi komplikované. Když teď jsem se střetl pohledem s panem kolegou, senátorem Víchou, to znamená z té severní části Moravy, tak při těchto dotacích vznikaly různé, z mého pohledu, nespravedlnosti, protože z těch dotačních titulů v rámci zvýhodnění, řekněme, strukturálně postižených regionů, jak se nazývá tento dotační titul, někteří dostali například dotaci na tiskárnu.

Takže já jsem jednou řešil spor, kdy tiskárny 5 kilometrů od sebe vzdálené, jedna byla ve Zlínském kraji, druhá v Moravskoslezském, tak ta jedna dostala 40 milionů, protože byla ve strukturálně postiženém regionu, ta druhá ho nedostala, byla o 5 kilometrů dál. Co to je? Chápete, jak se potom buduje kapitalismus... Nebo možná je to pro někoho hanlivé, tak jak se buduje skutečně tržní prostředí v takovýchto věcech.

Mně přijde, že jestliže těžební činnost a výnosy z ní, to znamená poplatky z té těžební činnosti, vůbec nemluvím teď o daních, to je jiná otázka, podpora a nepodpora, jestli má se atomizovat na regiony, anebo jestli má zůstávat na státu. Všichni víme, že stát se má ještě vyrovnat nejméně s tou stomiliardovou záležitostí ekologických zátěží, které vznikly po privatizaci a po transformaci podniků v 90. letech, tyto ekologické zátěže ještě nebyly vyřešeny. Spousta těch ekologických zátěží, nevím, pane ministře, jestli je to nějakým způsobem už kvantifikováno, i u tohoto zákona možná jako jeho podpora to mohlo být, kolik těch ekologických zátěží se týká těch dobývacích činností... Některé dobývací činnosti, já nepůjdu dál do podrobností, zacházely s technologiemi, které významně poškozovaly životní prostředí, a to teď nemyslím jenom snášením ornice atd., ale způsobem, řekněme, získávání nerostů a vymýváním chemickými, vyluhováním chemickými prostředky apod. Takže já jsem přesvědčen, že jestliže tyto činnosti jsou na státu, tak i tento příjem a tato struktura tohoto zákona by asi měla být v pořádku.

A pak to, co tady kolegové říkají směrem k tomu, jakým způsobem odstraňovat a posilovat tyto regiony, tak že by to skutečně mělo být tím jiným principem, protože historicky, minimálně historicky za těch 30 let takto to nastavené máme. To, co říkala paní kolegyně Hubáčková, to si myslím, že... Já jsem to třeba tak vůbec nevnímal, já jsem to bral tak, že tento zákon nastavuje nové prostředí, to znamená, že v tomto smyslu retroaktivní nebude, ale pravdou je, že ta otázka, kterou na pana ministra vznesla, budu čekat také na tu odpověď, jestli je to tak, jak jsem to já chápal. Nicméně hlavně si myslím, že toto je správně, protože jestliže se tady narovnává prostředí, my všichni víme, že někteří podnikatelé jaksi zneužili toho, že velmi levně dobývali nerost, draze ho prodávali a stát z toho měl málo. To znamená, že to srovnání v tržním prostředí je asi správné.

To, co navrhuje kolega Rabas, má logiku určitě. A pak ještě... Teď jsem zapomněl, někdo tady navrhoval to stanovení minimální hranice a pak těch 10 %. Nevím, opravdu teď si myslím, že to není úplně správně, protože jestli říkáme, že půjdeme po těch cenách a budeme navrhovat ty, řekněme, ceny, které jsou obvyklé, stanovené na základě nějakého screeningu cen, které tento vytěžený nerost má, tak si myslím, že to zasahování do stanovování minimálních cen není úplně dobře, protože to prostředí zase nějakým způsobem, to tržní prostředí, nabouráváme.

Naší snahou tedy, závěrem řeknu, naší snahou podle mě by mělo být, aby tento zákon skutečně směřoval co nejvíce k tržním cenám, k tržnímu prostředí. Všechny ostatní věci, kterými chceme podporovat regiony, které si to pochopitelně zaslouží, bychom měli dělat jiným způsobem, kde o té podpoře a dotaci se může vést diskuse, aby tam nevznikaly ty nerovnosti, které jsem na základě té tiskárny tady uvedl. To, že ten zákon zakotvuje povinnost mít finanční prostředky na odstranění ekologických, řekněme, škod, anebo nejsou to ekologické škody vždycky asi v tom pravém slova smyslu, to znamená nějakým způsobem vyčištění potom toho dobývaného, dobývacího území, to si myslím, že je zcela správně. Takže z tohoto důvodu já osobně některé z těch pozměňovacích návrhů nepodpořím, protože si myslím, že znovu tento zákon vyosí. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. S přednostním právem nyní pan místopředseda Horník.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, v podstatě mě trochu vyprovokoval kolega Jirka Čunek tím, co říkal. Já jsem v podstatě pochopil, že tak jak tady sedíme a máme 14 krajů v rámci České republiky, tak se to týká de facto 3 krajů. Z mnoha rétorických věcí, které všeobecně slýchávám, nejenom od Jirky Čunka, tak z těch ostatních regionů nejsme pochopeni v těch 3 regionech, které jsou strukturálně postižené, nebo lépe říkejme dneska, které jsou nebo mají jít do nějaké transformace.

Kde je těch 42 miliard v rámci Restartu? To je věc, se kterou se přišlo před několika lety. Já furt hledám celou dobu, kde jsou peníze z Restartu. Zúčastnil jsem se několika sezení, která vždycky svolali vládní zmocněnci, pan Cieńciała nebo paní Nekulová na Ústeckém kraji, kam jsme měli přijít jako poslanci, jako senátoři z těch oblastí, a potom třeba významní primátoři a podobně. To byl totálně promarněný čas. Žádné peníze nepřišly. Nebyly to žádné peníze navíc, což se nám snažila vláda tehdy naočkovat pod kůži. Ne, tak to nebylo. My jsme se všichni domnívali, protože to bylo takové zaklínadlo v médiích, že do těch postižených regionů přijde 42 miliard. Všichni jsme si mysleli, že přijde 42 miliard ze státního rozpočtu během několika let. Úplně vymezených bokem. No jo, ale ono to tak nebylo. Ona to byla obyčejná soutěž o těch 42 miliard. Netýkala se pouze těch postižených regionů. Takže ta pomoc, která byla deklarovaná, v podstatě nebyla. Dodneška k nám žádné peníze nedorazily. Já bych poprosil pana předsedajícího, jestli by se mohli na recepci ztišit, protože mě to ruší.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano, prosím. Prosím pracovníky organizačního, aby utišili kuloár. Prosím, pane místopředsedo, pokračujte.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji. Další věc, to omezení, co tady navrhuje kolega Kos, 5, 10 %... Samozřejmě my necháváme na vládě, v jakých mezích se bude pohybovat. Vláda v podstatě, pokud ty naše regiony, ty postižené, tam nebudou mít své zastoupení, tak kdo za nás bude kopat? Všichni chceme svítit. Jsou tady tři srdce, které produkují energii v České republice. Myslím ta velká srdce. Jsou to dvě jaderné elektrárny a potom je to celý ten konglomerát těch povrchových dolů, který těží hnědé uhlí a ze kterého se potom poměrně hodně nesmyslně a neúčinně vyrábí elektrická energie. Tady v Praze, kdekoliv jinde na Moravě, na jižní Moravě, kteří nezažili ty obrovské převraty v území, a vezmu to už od té doby, když přišli těžaři z Bavorska, ze Saska, do Krušných hor...

V podstatě se dobývalo a jenom se bralo. Ale dejme tomu, Jáchymov byl v té době druhé největší město po Praze. To znamená, zůstávaly tam peníze, byly tam holandské bankovní domy atd. Čili ty peníze tam aspoň částečně zůstávaly. Po válce k těm stovkám obcí, o kterých mluvil kolega Rabas, přibyly další stovky obcí, které zanikly díky odsunu. To byla další rána, další jizva. Ale přišly také jáchymovské doly. To území se celé uzavřelo, celé to Jáchymovsko. Tam jste se dostali jenom na průkazku.

Ty škody, a teď budu mluvit o jáchymovské oblasti a o Horním Slavkově, ty nebyly nikdy zlikvidovány. To území nebylo nikdy revitalizováno. Dneska si příroda pomohla sama. Bývalé, ať doly nebo úpravny atd., co tam všechno potom zůstalo, zarůstá a je to v podstatě taková šílená paměť, která nám dává najevo, že se tam dobývalo ještě s těmi mukly. To je to nejhorší, a že mnoho politických vězňů přišlo o život. Ale do toho regionu nepřišly žádné peníze nazpátek.

Dneska je šance dostat nějaké peníze nazpátek, ale vláda třeba rozhodne, že za to nerostné bohatství bude kasírovat jenom 1 %. Ale ona rozhodne vláda. Z toho 1 % jde část obcím, ta menší, a ta větší státu. Čili vláda si to reguluje, kolik půjde peněz do státního rozpočtu z přírodního bohatství nás všech.

O té zátěži tady mluvili také krásně kolegové Rabas a Balatka. My tam žijeme fakt trošku jinak. Je třeba si to uvědomit. To, co už tady také bylo řečeno, že z nějakého trojregionálního uskupení se v rámci České republiky udělá dvojregionální a že se v podstatě ty peníze, dotace, které dá Evropská unie postiženým regionům, tak se doplní všem ostatním v republice ze státního rozpočtu... Tak mi řekněte, jak se ty nůžky budou zavírat? Ony se budou dál rozevírat.

Karlovarsko je na tom ve všech ukazatelích úplně nejhůř z celé České republiky. Já bych chtěl vědět od pana ministra, co pro to chtějí udělat. Bez připojení na dálniční síť České republiky. Ve všem jsme úplně nejhorší, vysáváme tu oblast, jak můžeme. Teď, když potřebujeme pomoct, protože jsme hodně založení na cestovním ruchu mimo jiné, tak ji vlastně nedostáváme. Dostaneme 41 nějakých kompenzačních programů, které nefungují.

Podíváme-li se do sousedního Německa, kde jsem měl včera a předevčírem návštěvu z Německa, tam to funguje úplně jinak. Tam mají Covid listopad, Covid prosinec, do týdne dostanou peníze a funguje to jako hrom. My vymýšlíme další a další programy, nedá se v tom vůbec orientovat, podnikatelé jsou vyřízení, konkrétně v Krušných horách. A samozřejmě na celém Karlovarsku, lázeňství apod.

Takže já bych hrozně moc rád, aby konečně, tato vláda už nemusí mít hodně času, ale do budoucna, aby i ostatní regiony ČR, těch jedenáct, pochopily, v jaké jsme situaci, v čem tam žijeme a jaký dluh do těchto tří oblastí nám v podstatě všichni ostatní dluží. Byl bych rád, aby se ty nůžky začaly konečně uzavírat.

Jinak ty pozměňovací návrhy, které tady byly navrženy, ty určitě podpořím, protože to vidím z toho místa, kde žiji, nevidím to z Prahy, z ministerstva. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego. Další v pořadí je přihlášen pan senátor Vosecký, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji za slovo, pane předsedající, ještě jednou dobrý den, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já bych navázal na kolegyni, paní Hubáčkovou, protože ona řekla to, co už já jsem říkal ve zpravodajské zprávě. Ten zákon je nepovedený. Je tam spousta chyb a nedostatků. Naše legislativa na to upozornila. Když vezmu v úvahu jednu věc, že ze strany různých ministrů, nebudu nikoho konkrétně jmenovat, jsme tady měli za těch 6 let, co jsem tady já, spoustu slibů, prohlášení a dalších věcí, nikdy se nic nedodrželo.

Proto já jsem udělal pozměňovací návrh, který jasně říká, bude-li se referenční cena zvedat po dvou letech, tak se to sečte a zvedne se poplatek. Ale následně, bude-li referenční cena padat, za dva roky se to sečte a bude to taky. Protože je zapotřebí na základě jakési kultury, která tady je, stanovit férové podmínky jak pro těžaře, tak pro vládu. Aby všichni věděli v nějakém cyklu, jak se to bude pohybovat.

V tuto chvíli, když schválíme ten zákon tak, jak je, vláda řekne: Ano, zvedneme 10 %. A zvedne se 10 %. Oni to prostě můžou udělat. Budou potřeba dosypat finanční prostředky do státní pokladny, tak to tam dosypou. Je zapotřebí tady udělat férové podmínky jak pro vládu, tak pro těžaře, aby to bylo jednoduše dopočítáno, abychom se k tomu mohli dostat.

My se totiž všichni divíme, jak to, že to funguje jinde, třeba ve Švýcarsku. Ano, řeknete, demokracie je tam dlouho apod. Ale v zákoně je taková maličkost, daňové přiznání. Ve Švýcarsku je každý povinen odevzdat daňové přiznání. V okamžiku, kdy ho odevzdá, pověřený pracovník, který je kompetentní, ho zkontroluje. Když zjistí, že udělal chybu v neprospěch státu, tak si ho pozve, řekne mu: Tady je zapotřebí to upravit a opravit. On to opraví. Ale zase, když udělá chybu ve svůj neprospěch, tak ho zavolají a říkají: Tady jste si udělal chybu, opravte si to, protože tady máte nárok na víc. To je férový přístup.

My tady, prosím vás, pořád jedeme: Na, tu máš. To není správné. Dokud se nedostaneme k tomu, že tady nebudou férové přístupy na obou stranách, tak to nebude fungovat. Toto přesně je v mém pozměňovacím návrhu. Udělat to, aby to bylo férové jak pro stát, pro vládu, tak pro těžaře, aby si někdo nemohl vzpomenout a říct, doplníme pokladnu, tak to zvedneme. To v tuto chvíli není možné.

Proto bych potřeboval podpořit ten můj pozměňovací návrh. Děkuji za podporu, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným je pan senátor Kos. Prosím, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ladislav Kos:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já bych trošku reagoval na to, co tady bylo řečeno. Tady jeden z řečníků říkal, že stanovení minimálního poplatku 5 %, který navrhuji v tom pozměňovacím návrhu, by nabouralo tržní prostředí. Já tomu, se přiznám, úplně nerozumím. V té novele je napsáno, teď reaguji i na kolegu Voseckého, v té novele je sice napsáno 10 %, ale je tam napsáno maximálně 10 %. Takže vláda, až bude rozhodovat o té skutečné výši pro tu danou komoditu, tady má manévrovací prostor od 0 do 10 %. Jestliže se tady bojuje o nějaké přerozdělení peněz, těch poplatků, do regionů, tak si myslím, že je úplně něco jiného, když se bude rozdělovat 1 % z těch referenčních cen, a něco jiného je, když se bude rozdělovat aspoň to minimum, které navrhuji, těch 5 %. Samozřejmě úplně ideální je těch 10.

Ale tady nám nikdo neřekl, jak se ty poplatky budou konkrétně stanovovat, jak moc bude využívaná horní hranice, těch 10 %, jak moc se chce držet při zemi a třeba v těch původních číslech. Já jenom připomenu, že jsem tady hovořil o přerozdělování těch výnosů, kdy na dividendy největších uhelných těžebních společností šlo 40 miliard a za poplatky na těžbu 1,7 miliardy.

Tady si myslím, že je zcela jednoznačně ukázáno, jak se to rozděluje.

Takže já bych se chtěl zeptat pana ministra na jeden nebo dva konkrétní příklady. Kdyby mi řekl, budeme mít novelu tohoto zákona, kde tedy bude maximum 10 %, budeme mít tržní cenu dané komodity... Jak bude stanoveno procento té referenční ceny? Zeptám se u dvou komodit, které jsou asi nejdiskutovanější. Třeba u uhlí, kde máme dneska cca 20 Kč/tunu, tzn. 1 % ceny, nebo u lithia, kde máme 10 000 Kč/tunu, což znamená také 1 % tržní ceny. Takže bude ambice vlády držet poplatky na současných cenách, současných hodnotách toho 1 %, nebo bude ambicí vlády se blížit k těm 10 %? Proto jako takový ochranný mechanismus bych tam rád viděl aspoň těch 5 %, aby se s nastavením poplatků začínalo u 5 %. Pokud vláda bude mít ambici a zhodnotí, že dané těžební společnosti mají vysoké výnosy, protože k tomu ten materiál dostane, může jít až k těm 10 %.

Mimo jiné ta hranice 10 %, aspoň jak jsem pročítal ty materiály, tak se obávám, že je tam bohužel stanovena zejména kvůli ropě, protože cena ropy je velice proměnná, variabilní. Skutečně, jak jsem říkal, při poklesu ceny třeba ke 30 dolarům za tunu, poplatky přesahují těch 10 %. Takže já bych požádal pro tyto dva příklady pana ministra, jestli by mohl nějakým způsobem predikovat, kam u těchto dvou komodit by chtěl poplatky podle toho nového zákona dostat. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, ještě s další poznámkou vystoupí pan senátor Vosecký.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Vosecký:  Já se ještě všem omlouvám, ale teď kolega Kos mě přivedl na to, že v okamžiku, kdy by se cena sklářských písků zvedla na 10 %, což se může stát, když ten původní zákon schválíme, tak je to likvidace jednoho odvětví v Čechách. Protože v tuto chvíli skláři opravdu jsou na tom hodně špatně, sklárny padají. Není to jenom covidem, je to i různými embargy apod. Skláři, když se vyhlásí embargo na Rusko, na arabské státy, ztrácejí trhy, kvalitní trhy, takže tady je další problém.

Je zapotřebí si uvědomit, že jakékoliv zvednutí, teď se bavíme jenom o sklářích, sklářských písků v podstatě znamená likvidaci českého sklářství. Česká republika má dvě komodity, kterými se může ve světě pyšnit, a to je dobré české pivo a krásné sklo. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, a ještě se přihlásil pan senátor Feber. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ondřej Feber:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já jsem ve funkci starosty obce Stonava, možná, že vám to něco bude říkat, na Karvinsku. Působily tam čtyři velké doly na hlubinnou těžbu černého uhlí. 60 až 70 % těžby OKD v posledních letech šlo přes tyto těžní věže. 30 let sleduji vývoj horního zákona, tedy 44 z roku 1988, ještě původního komunistického. Měl jsem příležitost se podílet i na tvorbě změn toho zákona a sledovat, porovnávat s praxí, jak to působí zpětně na obce, na města, na lidi, kteří tam žijí ve vztahu k těžbě uhlí.

Samozřejmě ve hře je i zaměstnanost, a to nejen horníků, o kterých se dneska hodně mluví v souvislosti s útlumem těžby uhlí, zejména u nás. Poslední důl ČSM ve Stonavě zřejmě také bude brzy končit, takže se s tím musíme umět vypořádat. Já chci jenom říci, že vývoj toho horního zákona jde správným směrem. Já se chci připojit k tomu, co tady říkal kolega Čunek, schvalme tento zákon. Schvalme tuto novelu tak, jak je, protože v dnešní době bychom mohli hodně pokazit.

Já si vzpomínám, že úhrady z uhlí tam byly až kdesi v letech, teď to nevím přesně, 1996, 1995 minulého století. My jsme byli spokojeni s tím, jak je to rozděleno. Myslíme si, že ten kraj, to je velký záběr. My jsme třeba na Karvinsku postiženi těžbou. Ostrava už se s tím nějak vyrovnala, ale tam dál zase, směr Krnov nebo Beskydy, tam je krásné prostředí. Možná, že bychom se i na úrovni kraje o tyto peníze hádali.

Myslím, že vláda má blízko k tomu, ať už to je vláda jakákoliv, aby správně rozhodla tak, aby doly mohly těžit, aby se to těžařům vyplatilo, ale aby odváděli prostředky za nerost jednak přímo do těch obcí, jednak ale také do státního rozpočtu. Uvědomme si, že kdyby ve státním rozpočtu nebyly dneska tyto prostředky, nemáme z čeho dělat technickou likvidaci dolů v dnešní době, protože ten návrh zákona ještě neplatí a ta rezerva se tam ještě nevytváří. Prosím, podpořme to znění tak, jak to k nám do Senátu přišlo. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, a protože se do rozpravy nikdo další nehlásí, tak ji končím. Poprosím pana navrhovatele, aby zhodnotil průběh rozpravy a vyjádřil se k vzneseným otázkám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Vážený pane předsedající, ještě jednou, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Moc děkuji za všechny dotazy. Zejména za ty, které mířily k hornímu zákonu. Někdy jsem měl trošku pocit, samozřejmě právo na to máte, že se do toho začíná naimplementovávat úplně vše. Nejen tedy regiony a jejich rozvoj, což ne úplně zcela souvisí, nebo dokonce vůbec nesouvisí s tím horním zákonem, ale dotace podniků, to už je úplně mimo tohoto.

Nicméně někdy jsem měl trošku pocit, že efektem z té těžby by měla být úhrada. A to přece vůbec není. To si myslím, že i pan senátor Rabas řekl správně, i když třeba nesouhlasím s tím, jak by se to mělo přerozdělovávat, ale velmi přesně řekl, že se jedná řádově o desítky nebo nízké stovky milionů korun. Což v kontextu toho, že dáváme postiženým regionům 18, respektive 20 miliard korun od té doby, co bylo, je, nechci říct bagatelní věc, ale ta rozhodně nevyřeší regiony. To řešme. Řešme to na úplně jiné platformě a řešme to přes všechny zdroje evropské, tuzemské atd. To je naprosto správná diskuze. Ale nikoliv prosím v rámci horního zákona. To na to nebude mít prakticky žádný vliv.

Za velmi důležité považuji to, co zde padlo. Ono je to i součástí některých pozměňovacích návrhů a několikrát se to zde točilo kolem data 22, 25, 30. To jsou ty tzv. analytické nebo vázané účty. Já se přiznám, že jsme původně měli jiný návrh, ten směřoval k tomu roku 22, 25, tak, jak to bylo. Mezitím přišel covid a v zásadě jsme po dlouhých vyjednáváních, opravdu dlouhých, s těžaři, s menšími firmami, s velkými firmami, bylo to na výborech v rámci sněmovny, došli k nějakému opravdu akceptovatelnému kompromisu, a to takovému, že se to posunulo do roku 2030. Znovu říkám, to nejsou peníze, které by byly navíc. Jsou to peníze, se kterými se dnes pracuje. Je pravda, že se to už historicky takhle stahovalo. Jestli to bylo šťastně nebo ne, mně už to nepřísluší příliš komentovat. Faktem je to, že nám jely paralelně účty analytické a účty vázané.

Kdybychom dneska v době covidu udělali to, že řekneme do 30. června 2022, což by se jednalo de facto o jednu společnost, poté všechny ostatní 25, tak tím nevyšleme pro těžaře úplně pozitivní signál. Já musím říct, že drtivá většina z nich jsou menší firmy, střední firmy atd. Nechceme je v tuto chvíli poškodit. Stát o nic nepřichází, pouze se ty zdroje posouvají do roku 2030 ve smyslu toho, že budou jinak účtovat a nebudou moci s nimi hospodařit. To je jediný rozdíl.

Jinými slovy, kdybychom to udělali tak, jak navrhujeme, 22, 25, nikdo z toho nebude nic mít, ale oni si na ty peníze nesáhnou. Takže bychom trestali akorát určitou část podnikatelů. Musím se trochu ohradit proto, i když to možná k tomu svádí, takže to není otázka mé kritiky, ale spíše vysvětlení k té tzv. retroaktivitě.

My máme jasně potvrzeno od Legislativní rady vlády, že se nejedná o retroaktivitu. Povinnost tvořit je od roku 1991. My jsme toto projednávali jak na úrovni Poslanecké sněmovny, tak na úrovni Legislativní rady vlády. Nejedná se o výklad, že by se jednalo o retroaktivitu.

Důležitá věc, která zde padá, jsou ty 5% referenční ceny. Já tomu rozumím, tomu pohledu, který je, ale současně si tady musíme říci, že by to ve své podstatě znamenalo zdražení všech surovin a všech výrobků, které je využívají, protože těch 5 % je poměrně vysoko nastaveno. Je pravda, že naprosto drtivá většina dobývaných surovin je na úplně jiné hranici. Pokud bychom měli přejít na systém, který zde rovněž je od pana senátora Voseckého, tzn. ta 3 %, čili že by vláda měnila vždy, kdyby se cena změnila o 3 % v horizontu dvou let, tak pokud by se to posouvalo dlouhodobě vždy o méně než 3 %, v zásadě ztrácíme manévrovací prostor, což si myslím, že by nebylo správné. Opět vím, že se to někomu může zdát jako technikálie, to není žádné dogma, o kterém jsme nechtěli diskutovat. Toto se dlouho negociovalo se všemi aktéry trhu s cílem nezabít byznys, průmysl, těžbu a současně částečně vyjít vstříc i ostatním.

Co se týká přerozdělování, obce, kraje atd., byla obrovská diskuse v Poslanecké sněmovně ohledně toho. Nakonec se sněmovna přihlásila k tomu, že to bude podle vládního návrhu, čili 33 a 67 %. Je jasné, že část, která jde pro tzv. vládu, je potom z nemalé míry používána právě pro sanace, rekultivace atd. Když na to sáhneme, tak tam peněz prostě bude na to méně a zase o to méně by skončilo v regionech.

Co se týká nepřímých vlivů, myslím si, že na to není úplně nejvhodnější doba, tady to diskutovat. Otázka dopravní infrastruktury je nepochybně správná. Já tedy nevím, jak se to týká horního zákona. Můžeme se bavit o tom, jak se dopravujeme do Karlovarského kraje, můžeme se bavit o D6, můžeme se bavit o tom, jak se D6 budovala v minulosti, jak se buduje dnes, vždyť to přeci všichni vidí, že se staví tak, jak se nestavělo nikdy v historii, že do toho dáváme rekordní peníze. 83 mld. byl rozpočet, dáváme do toho 121 mld. To byl jen rok 2020. Na příští rok 128 mld. Když se podíváme, kde jsme dnes, Nové Strašecí a obchvat kolem Řevničova, a když se podíváme, že začínáme tento rok budovat další tři úseky na D6, bavím se tedy o tom postiženém karlovarském regionu... A když se bavíme o tom, že jsme tady i díky vám změnili liniový zákon, který nám pomůže postupovat rychleji, a když se bavíme o tom, že skončíme v Karlových Varech 24, 25, tak jestli se něco udělalo v dopravní infrastruktuře, pane senátore, tak to bylo právě za této vlády.

Co se týká podnikatelů, to je samozřejmě diskuse úplně o něčem jiném. Není 42 programů, stačí si je spočítat. Je jich 12. Ano, když si vezmu všechny programy, které byly od března, tak jich je 42, to je pravda, ale ty už dávno nefungují, protože programy fungovaly na jaře, na podzim jsme je změnili. Z těch 12 programů je dnes aktivně využíváno řádově 6 až 7 programů a jsou na čtyřech pilířích. Je to Antivirus, je to Nájemné, jsou to Ubytovací provozovny a je to kompenzační bonus. A teď přinášíme nový, plošný právě po diskusi se všemi zaměstnavatelskými svazy, ty si je určily, tyto programy. Neurčuje je úplně definitivně vláda. Se všemi jednáme každý týden. Tak si určily tzv. nákladový režim. 1 mld. Kč denně odchází všem podnikatelům. Přibližně už je to 200 mld. Kč jen za rok 2020 a v roce 2021 už jen za první měsíc je to řádově dalších 30 až 40 mld. Kč, které se buď schválily, nebo jsou na cestě. Ano, souhlas, ne na každého se dostane. Máme 1,5 milionu podnikatelů. Jestli někdo žije v iluzích, jak se to dělá v ostatních zemích krásně a ideálně, doporučuji, aby se tam na to podíval, aby si sjel všechny programy, aby si propočetl, kolik dostává vůči svým nákladům, vůči obratu. Souhlasím, že jsou země, které to dělají tak, že se dává peněz více. Německo dává více. Velká Británie dává více. Itálie dává více. Holandsko dává významně méně. Belgie dává významně méně. Dalších řádově asi 17, 18 zemí EU dává méně, než dáváme my. Tzn. je to vždy o úhlu pohledu. Rozumím tomu, že frustrace je velká, že firmy nevidí na konec krize. Rozumím i tomu, že je to extrémně náročné. Stejně tak je pravda, že i my jsme udělali chyby, ale prosím, nedávejme to dohromady s horním zákonem. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane ministře. Nyní se táži zpravodaje výboru pro územní rozvoj a veřejnou správu, pana kolegy Petra Víchy, zda si přeje vystoupit? Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Vícha:  Děkuji. Ano, na základě proběhlé rozpravy bych dvě, tři poznámky přičinil. Protože jsme se záležitostmi, které tady byly diskutovány, zabývali podrobně na jednání výboru. Kolega Vosecký dával pozměňovací návrh, zaznělo tady z jeho úst, že vláda, když potřebuje peníze, tak si zvedne poplatky. To právě není možné, proto tam je přesně popsán složitý popis toho, jak se poplatky počítají. Pozměňovací návrh nebo zákon, který nám sem přišel, právě dává vládě větší pružnost a rychleji možnost reagovat na vývoj v cenách.

Druhá poznámka, protože se tady hodně mluvilo o regionech, myslím, že jsme trošku i odbočili, samozřejmě je možné přijmout pozměňovací návrh kolegy Rabase, který přerozdělí poplatky. Jen abychom si uvědomili, že tady hovoříme v sumě o stovkách milionů korun. Za chvilku budeme projednávat kompenzační bonus, který zasahuje kraje v miliardách. Fondy, o kterých tady byla řeč, tam jde o desítky miliard korun. Čili tam bychom měli směřovat úsilí, ať tam je to spravedlivé.

Poslední, asi nejdůležitější, co jsem tady zaregistroval, to byla poznámka kolegyně Hubáčkové, týkající se možné protiústavnosti. Aby bylo jasno, do roku 2004, tuším, se prostředky ukládaly pouze na analytických účtech, tzn. nebyly někde finančně uloženy, vedly se jen účetně. Od té doby se vedou finančně skutečně na vázaných účtech. My se tímto zákonem vracíme i před období 2004 a říkáme, že i to, co předtím bylo jen na účtech v účetnictví, musí být finančně na účtech. Poznámka naší legislativy tam samozřejmě byla. Myslím si, že i to vedlo k tomu, že byl prodloužen ve sněmovně termín z roku 2022, což by bylo velmi rychlé, až na rok 2030. A tam pak už asi zřejmě nehrozí, že by někdo řekl, že je to protiústavní, když dáváme takovou velkou lhůtu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, táži se zpravodaje Stálé komise pro rozvoj venkova? Nepřeje si vystoupit. Takže nyní poprosím o vystoupení garančního zpravodaje, pana senátora Sulovského.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. V rozpravě vystoupilo 13 senátorů, jedna senátorka, někteří vystoupili dvakrát, jeden třikrát. Vesměs byly avizovány pozměňovací návrhy senátory Voseckým, Balatkou a panem Kosem a Rabasem. Ale původní návrh zní: Schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, s doprovodným usnesením. Tak si myslím, že bychom nejprve měli hlasovat o tomto a potom případně o pozměňovacích návrzích, které se vzájemně nepřekrývají, takže by se muselo hlasovat o každém zvlášť.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  To ovšem, až pokud postoupíme do podrobné rozpravy. Čili, pane zpravodaji, v dané chvíli máme, zrekapitulujte, prosím, ve hře jaké návrhy? Schválit? Zamítnout?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Ve hře je návrh schválit ve znění před Poslaneckou sněmovnou, s doprovodným usnesením.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano, o tom bychom hlasovali potom zvlášť, děkuji. Já spustím znělku.

V sále je registrováno 73 senátorek a senátorů, kvórum 37. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

hlasování č. 4 při kvóru 38 pro bylo 32, návrh nebyl schválen. Proto otevírám obecnou rozpravu a mezitím zjistím, co si počneme s návrhem usnesení. Ano, čili pan zpravodaj může potom navrhnout doprovodné usnesení při závěrečném hlasování o pozměňovacích návrzích? Můžeme se tak domluvit? Nebo když tak přijďte s nějakým jiným návrhem. Návrh tedy schválen nebyl a zahájíme podrobnou rozpravu. Děkuji.

Do té se hlásí pan senátor Ladislav Kos. Prosím ho o jeho vystoupení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ladislav Kos:  Ještě jednou dobré dopoledne. Já mám dva pozměňovací návrhy připravené.

První pozměňovací návrh se týká návratu termínu převedení prostředků na vázaný účet. Pozměňovací návrh zní takto:

V článku 1, v dosavadním bodu 12, v § 37a odst. 7 upravit takto:

„Odst. 7.

Organizace je povinna mít na zvláštním vázaném účtu veškeré peněžní prostředky rezerv podle odst. 1

a) do 30. 6. 2022, a to ve výši, která měla být vytvořena ke dni 31. prosince 2021, dobývá-li vyhrazený nerost podle § 3 odst. 1 písm. b), nebo

b) do 30. 6. 2025, a to ve výši, která měla být vytvořena ke dni 31. prosince 2024, dobývá-li jiný z vyhrazených nerostů.

Pokud organizace trvale ukončí dobývání výhradního ložiska před tímto dnem, musí mít ke dní trvalého ukončení dobývání na zvláštním vázaném účtu veškeré peněžní prostředky rezerv podle odst. 1, které měly být vytvořeny ke dni trvalého ukončení dobývání.“

Druhý pozměňovací návrh se týká stanovení spodní minimální hranice, respektive rozhraní, ve kterém by se měl poplatek za dobývání nerostů pohybovat. K horní hranici 10 % přidává i spodní minimální hranici 5 %.

Znění pozměňovacího návrhu je následovné:

„V článku 1, v bodu 10, v § 33k odst. 1 za slovo „činí“ vložit slova „nejméně částku odpovídající 5 % referenční ceny“.

Jenom přečtu nové znění, aby bylo jasno. „Sazba úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivé dílčí základy úhrady činí nejméně částku odpovídající 5 % referenční ceny a nejvýše částku odpovídající 10 % referenční ceny za jednotku množství pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů nebo jiné užitkové složky.“

To je vše, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Rabas. Prosím, pane kolego, předložte svůj návrh.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Přemysl Rabas:  Děkuji, pane předsedající. Ještě jednou, pane ministře, kolegyně, kolegové. Pozměňovací návrh senátorů Zdeňka Linharta, Miroslava Balatky, Tomáše Czernina, Davida Smoljaka, Petra Orla a Přemysla Rabase k senátnímu tisku 30 návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 44 z roku 1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, tedy horní zákon, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony.

V článku 1 za bod 10 vložit nové body 11 až 14, které znějí:

11.

V § 33n odst. 1 písm. a) se na konci bodu 1 slovo „a“ zrušuje a za bod 1 se vkládá nový bod 2, který zní:

Bod 2.

„37 % v přímém rozpočtu kraje, na jehož území bylo dobývání hnědého uhlí povrchově prováděno a“.

Dále dosavadní bod 2 se označuje jako bod 3.

Dále bod 12 v § 33n odst. 1 písm. a) bodu 3 se číslo „67“ nahrazuje číslem „30“.

Bod 13 v § 33n odst. 1 písm. e) se na konci bodu 1 slovo „a“ zrušuje a za bod 1 se vkládá nový bod 2, který zní:

Bod 2.

„32 % je v přímém rozpočtu kraje, na jehož území bylo dobývání ostatních nerostů prováděno a“.

Dosavadní bod 2 se označuje jako bod 3.

Bod 14 v § 33n odst. 1 písm. e) bodu 3 se číslo „62“ nahrazuje číslem „30“.

Následující body se přeznačí. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Poprosím nyní pana senátora Voseckého, aby předložil v obecné rozpravě avizovaný pozměňovací návrh.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Ještě jednou, pane ministře, dámy a pánové, pozměňovací návrh senátního tisku č. 30, v článku 1, bod 10, v § 33k doplnit odstavce 5 a 6, které znějí:

Odstavec 5: „Sazba úhrady z vydobytého nerostu se mění v závislosti na změně referenční ceny. Pokud je součet rozdílu referenčních cen ve dvou po sobě následujících obdobích větší než 3 % hodnoty referenční ceny stanovené pro úhradové období předcházejícího srovnávajícího období, změní vláda nařízením sazbu příslušného vydobytého nerostu na tento rozdíl. Nově stanovená sazba je platná pro následující úhradové období.“

Odstavec 6: „Sazby úhrad z vydobytých nerostů, které se na území ČR netěží, se na ustanovení odstavce 5 nevztahují.“

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Dále se hlásí pan senátor Sulovský.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych načetl schválené doprovodné usnesení, které bylo hospodářským výborem minulý týden schváleno. Jednalo by se o toto znění: Senát žádá vládu ČR, aby vydání nařízení vlády týkající se změny sazeb úhrad z vydobytého nerostu bylo vždy podmíněno komplexním zhodnocením dopadů regulace na podnikatelské prostředí, zpracováním RIA.

Děkuji za slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego. A jenom pro objasnění, protože jsme neschválili návrh schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, byl to návrh hospodářského výboru, jeho součástí byl i návrh tohoto doprovodného usnesení, muselo být v případě zájmu přečteno zvláště do podrobné rozpravy, což právě pan senátor Sulovský učinil, takže to bude jedna z věcí, o kterých budeme hlasovat. A protože se už do podrobné rozpravy nikdo nehlásí, tak ji uzavírám. Poprosím postupně nyní zpravodaje. Promiňte, nejdřív navrhovatele. Leopolde, promiň, ještě nejprve navrhovatel by se měl vyjádřit. Pane ministře, k podrobné rozpravě, chcete něco říci? Ne, děkuji. Pan senátor Vícha má zájem vystoupit? Ne. Pan senátor Vosecký? Nikoli. Takže skutečně jsi vyrazil správně, já jsem tě nesprávně zadržel. Prosím, ujmi se slova.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo. Já bych zahájil hlasování postupně, jak byly načteny jednotlivé pozměňovací návrhy, které se po konzultaci s legislativou nepřekrývají. Prvně bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pana senátora Kosa.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano, to je první hlasování, spustím pro jistotu znělku.

Děkuji. Pan zpravodaj ještě upřesní, zda budeme hlasovat jen o prvním pozměňovacím návrhu pana senátora Kosa nebo o obou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Ano, upřesňuji, že se nejprve bude hlasovat o prvním pozměňovacím návrhu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  První, který byl předložen.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  První, který byl předložen...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Dobře. Vteřinku.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Tak první pozměňovací návrh se týká vrácení termínu do 30. června 22 a 25. O tom budeme hlasovat jako o prvním pozměňováku. Kdo je pro?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Vteřinku. Pane zpravodaji, toho se ujmu já. Ale jenom chci odzírat, zda všichni víme, o čem teď hlasujeme? Je to první z pozměňovacích návrhů samozřejmě, první z pozměňovacích návrhů pana senátora Kosa. Váš postoj, pane ministře? (Ministr: Nesouhlasný.) Nesouhlasný. Pane zpravodaji? (Zpravodaj: Neutrální.) Neutrální. Takže spouštím hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku, stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku, stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 5, při kvóru 38, 19 pro, návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pana senátora Kosa, který se týká... Novela ruší moratorium ve výši poplatku a umožňuje jej měnit v ročních intervalech.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano, děkuji. Spouštím hlasování... Promiňte! Zmatečné, vynulujte hlasování. Mezitím se zeptám pana ministra na jeho stanovisko. (Ministr: Nesouhlasné.) Pane zpravodaji? Jaké, promiňte? (Zpravodaj: Neutrální.) Neutrální. Vteřinku, necháme doběhnout tento proces. Toto hlasování bylo zmatečné.

Spouštím další, a to je sedmé v pořadí. Prosím, kdo je pro, zvedněte ruku, stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Hlasování č. 7, při kvóru 38 pro 10, návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji, co budeme dělat dál?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pana senátora Rabase.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Všichni víme. Pane ministře, váš názor? (Ministr: Nesouhlasný.) Nesouhlasný. Pane zpravodaji? (Zpravodaj: Souhlas.) Souhlas. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Máme stále registrováno 74 senátorek a senátorů, kvórum je 38.

Hlasování č. 8, při tomto kvóru 62 pro, 1 proti. Návrh byl přijat. Pane zpravodaji, co dál?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pana senátora Voseckého.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano. Pane ministře, váš názor? (Ministr: Nesouhlas.) Nesouhlas. Pane zpravodaji? (Zpravodaj: Souhlas.) Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 9, při kvóru 38 pro 25, návrh nebyl přijat. Pane zpravodaji?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Nyní budeme hlasovat o schválení doprovodného usnesení, tak jak bylo načteno.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Doprovodné usnesení, původem návrh... Jo, takže vteřinku. V tom případě, pokud jde o pozměňovací návrhy, tak jsme vyčerpali všechny, pane zpravodaji? Ano?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Ano.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Usnesení necháme na závěr. Budeme tedy hlasovat o návrhu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsme právě schválili. Tady už se nikoho netážeme a spouštím hlasování. Kdo je tedy pro, abychom ve smyslu těchto pozměňovacích návrhů vrátili návrh zákona Poslanecké sněmovně? A kdo je proti, uplatní svůj názor teď, stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 10, při kvóru 38 pro 68, návrh byl přijat. Teď vás, pane zpravodaji, poprosím o návrh toho usnesení. Bylo čteno, takže nemusíme ho opakovat. Připomínám, že původně bylo součástí návrhu hospodářského výboru. Nechám o něm hlasovat. Zeptám se pana ministra, tedy teď nevím radši, jestli... Chce se k tomu vyjádřit? Ne. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 11, při kvóru 37 pro 62, návrh byl přijat. V souladu s usnesením Senátu pověříme nyní kolegy, kteří budou obhajovat náš názor v Poslanecké sněmovně. Pane zpravodaji, máte návrhy?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Tak, měl by to být určitě pan Rabas... A pan Kos.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Možná pan senátor Balatka? Pan senátor Balatka, pan senátor Rabas a pan senátor Sulovský? Chcete skromně, na bronzové příčce?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Ano.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Dobře. Tak v tom pořadí, jak jsem řekl, spouštím hlasování. Hlasujeme o pověření kolegů k obhajobě našeho názoru při projednávání v Poslanecké sněmovně. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 12, při kvóru 37 pro 70, návrh byl přijat. Můžeme tedy ukončit tento bod. Děkuji, pane zpravodaji, děkuji, pane ministře.

A my se zde vystřídáme.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji za předání schůze a nyní projednáme bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 31

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 31. Návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Máte slovo, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Zkusím být extrémně krátký. Jde o to zajistit změnu termínu výpočtu výše nouzových zásob z 31. března na 30. června každého roku. Je to nezbytné k zajištění řádné implementace prováděcí směrnice do právního řádu ČR. Technická věc. Děkuji mockrát.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane ministře. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo vydáno jako senátní tisk č. 31/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Hana Žáková, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Hana Žáková:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, zákonem jsme se zabývali jednak na podvýboru pro energetiku a dopravu, a to na jeho druhé schůzi 13. ledna letošního roku, s doporučením zákon schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zpravodajem tohoto tisku byl senátor Petr Holeček, kterému děkuji za podrobně zpracovanou zprávu.

Na můj závěr, protože skutečně ten zákon je velice jednoduchý, jedná se o částečnou transpozici prováděcí směrnice Evropské unie, pardon, Evropské komise. V podstatě už máme roční zdržení, protože měla být v praxi od 1. ledna 2020. Moje doporučení, jako zpravodajky, je schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou za hospodářský výbor. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, paní senátorko. Prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů, sledovala rozpravu a zaznamenávala případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem se nezabývat? Není tomu tak. Proto otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se do obecné rozpravy nehlásí, a proto ji uzavírám. Tím pádem, to je fofr, přistoupíme k hlasování rovnou. Všechny ty, kteří odběhli, budeme muset zavolat zpět. Máme tady jediný návrh, abychom tuto novelu zákona schválili ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Svolám kolegy.

Začínám hlasování. Aktuálně máme přítomno 69 senátorek a senátorů, kvórum máme 35. Kdo jste pro tuto novelu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Konstatuji, že při hlasování č. 13, schválení novely tohoto zákona, pro bylo 58, proti nebyl nikdo, kvórum bylo 35. Tento návrh byl přijat. Proto ukončuji projednávání tohoto bodu.

Dostáváme se k dalšímu bodu, kterým je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výbor regionů Renovační vlna pro Evropu - ekologické budovy, nová pracovní místa a lepší životní úroveň

Tisk EU č. K 086/12

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 086/12 a K 086/12/01. Prosím pana ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, aby nás seznámil s těmito materiály.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Ještě jednou dobrý den všem. Tato evropská iniciativa, která se nazývá Renovační vlna, má být jedním z nástrojů dosažení cílů v oblasti klimatu roku 2030, podle kterého renovace budov mají přispět ke snížení spotřeby energie. S tím lze jednoznačně souhlasit. Jde o snížení emisí skleníkových plynů, negativních dopadů na životní prostředí atd. Je zřejmé, že investice do renovace budov mohou být velmi potřebným impulsem pro stavebnictví, pro širší ekonomiku, a to nejenom v době koronavirové krize.

K této Renovační vlně byla zpracována rámcová pozice, ta byla schválena vládou, Výborem pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny, byla vyjádřena i Výborem pro záležitosti Evropské unie Senátu Parlamentu České republiky.

Iniciativa zavádí celou řadu věcí. Je to spíše přehled určitých nástrojů pro rychlejší a dostupnější rekonstrukce fondu budov. Primárně to souvisí s načasováním té iniciativy v souladu se směrnicí 2010/31/EU o energetické náročnosti. Mají členské státy povinnost zpracovat, a to je důležité říci, dlouhodobou strategii renovace budov s cílem podpořit renovace vnitrostátních fondů budov.

Iniciativa zavádí i některá restriktivní opatření. Opatření vychází opětovně z revize směrnice o energetické náročnosti, která proběhla již v roce 2018. Takže z našeho pohledu je to cesta v zásadě správným směrem.

Věřím, že mnou řízený resort je vždycky připraven a bude vítat váš přístup v rámci spolupráce na naplňování této politiky. Mockrát děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane předkladateli. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 086/12/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Doubrava, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Projednáváme zde sdělení Evropské komise K 086/12, které se zabývá renovacemi budov jako jedné z iniciativ takzvané Zelené dohody pro Evropu. Tímto materiálem se též zabýval Výbor pro záležitosti Evropské unie Poslanecké sněmovny a přijal k němu usnesení č. 381/2020, kterým vzal toto sdělení na vědomí, a podpořil tak stanovisko vlády formulované v rámcové pozici vypracované jako gestorem ministerstvem obchodu a průmyslu.

Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu nás právě ústy pana ministra seznámili s obsahem této rámcové pozice k projednávanému tisku. Já bych jim hned na úvod poděkoval za odpovědi na dotazy, které jsem jim prostřednictvím našeho senátního oddělení pro Evropskou unii zaslal. Jejich odpovědi se tak staly jedním z podkladů, na jejichž závěr byl formulován návrh doporučení. Moje dotazy a odpovědi na ministerstvo průmyslu a obchodu na ně jsou obsaženy ve zpravodajské zprávě, stejně tak jako výchozí podněty pro doporučení. Zde bych rád poděkoval i panu Milanu Petříkovi z oddělení pro Evropskou unii a celému týmu pro Evropskou unii, který mé, určitě kostrbaté, podněty převedl do elegantní podoby návrhu doporučení.

Všichni máme pro naše dnešní rozhodování celou řadu podkladů. Myslím, že by bylo kontraproduktivní a také ztrátou času podrobně tyto jednotlivé podklady rozebírat. Vypíchl bych ale tři skutečnosti, které považuji za klíčové a které se také promítají v návrhu doporučení. Jako první, Evropská komise klade důraz prioritně na takzvané energetické renovace, které by měly přispět i k naplnění závazků přijatých k dosažení dekarbonizace ekonomiky a obecně života společnosti a k dosažení klimatické neutrality. K renovacím ale musíme přistupovat komplexně a považovat za ně každý zásah do budovy nebo její části, kterým se zvyšují standardy pro jejich užívání a prodlužuje fyzická i morální životnost. Jako druhý je, Evropská komise sdělením navrhuje mimo jiné též změny směrnice 2010/31/EU. Tato směrnice byla revidována v roce 2018. Mimo jiné v článku 2a revidovala požadavky na dlouhodobé národní strategie renovací. Považuji za ukvapené revidovat legislativní předpisy, u kterých transpoziční lhůta uplynula teprve nedávno. Revize těchto předpisů by měla být prováděna až poté, co u nich bude dostatečně vyhodnocena efektivita zavedených opatření. Bez vyhodnocení přínosů zpracovaných podle zmíněného článku směrnice 2010/31/EU a bez bilaterálních jednání a případných možností navýšení ambicí jednotlivých členských států jsou návrhy Komise předčasné.

Proto toto ukvapení je ale pro Komisi bohužel dost typické. A třetí, směrem k vládě bych rád směřoval podnět, že by bylo možná vhodnější zabývat se renovacemi budov systémověji, nikoli pouze sektorově po jednotlivých ministerstvech. Zlepšení informovanosti subjektů a osob využívajících i tyto podpory.

Děkuji vám za pozornost a dovolte mi, abych předložil usnesení výboru pro záležitosti Evropské unie z jeho 5. schůze, konané dne 20. ledna letošního roku ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výbor regionů Renovační vlna pro Evropu - ekologické budovy, nová pracovní místa a lepší životní úroveň, senátní tisk K 086/12, kdy po úvodní informaci Reného Neděly, náměstka ministra průmyslu a obchodu, zpravodajské zprávě senátora Jaroslava Doubravy a po rozpravě výbor

I. přijímá ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výbor regionů Renovační vlna pro Evropu - ekologické budovy, nová pracovní místa a lepší životní úroveň doporučení, které je přílohou tohoto usnesení,

II. doporučuje Senátu PČR, aby se ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výbor regionů Renovační vlna pro Evropu - ekologické budovy, nová pracovní místa a lepší životní úroveň vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého naším výborem,

III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Parlamentu ČR senátora Jaroslava Doubravu,

IV. pověřuje předsedu výboru Mikuláše Beka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Návrh doporučení máte...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane senátore, já si nejsem úplně jistý, ale podle mě to nemusíme číst. My ty materiály máme před sebou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  Já jsem to přesně chtěl navrhnout, nebo říct, že nepovažuji za důležité doporučení číst, protože ho máme všichni jako součást toho usnesení. Jenom vás požádám o jeho schválení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Takže se omlouvám, vy jste to nakonec řekl. Děkuji vám, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu k tomuto bodu našeho jednání. První, kdo se přihlásil do rozpravy s přednostním právem, je pan senátor Jaroslav Větrovský. Nechce využít, takže pan senátor Petr Orel.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane místopředsedo vlády. Jak tady zaznělo, my jsme se tímto sdělením Evropské komise, Renovační vlna pro Evropu, zabývali na svém zasedání 20. ledna. Já se přiznám, že jsem se při hlasování o tom doporučení zdržel, a to z toho důvodu, že jsem neměl ten materiál natolik nastudovaný, abych odpovědně pro něj hlasoval. Následně jsem ještě tu záležitost konzultoval s lidmi a odborníky, kteří se tou problematikou intenzivně, dlouhodobě zabývají. To mě přivedlo k tomu, že jsem připravil pozměňovací návrh, který jsem vám včera poslal v elektronické podobě, dneska jste ho dostali na stůl.

Já se tímto kolegovi, senátorovi Doubravovi, omlouvám, že to tak komplikuji, ale nedalo mi to. Jsem přesvědčen, že můj návrh by trochu jinak vyjadřoval názor Senátu k této velmi důležité problematice. Ne všechno, co přichází z Evropské komise, je špatné a stojí za to se nad tím zamyslet.

Stručně k tomu zdůvodnění, máte ho na stole. To usnesení schválené výborem pro evropské záležitosti nereflektuje dle mého soudu důležitý aspekt sdělení, kterým jsou příležitosti, které pro Českou republiku a její hospodářství utlumené pandemií covid-19 mohou přinášet posílené investice do renovací budov.

Systematická renovace budov může přinést obrovskou přidanou hodnotu nejen uživatelům, majitelům budov, ale i celé české ekonomice, protože podporuje stavebnictví založené z velké části na místních malých a středních podnicích. Sektor stavebnictví a budov má velký potenciál dekarbonizace. Na budovy celkově připadá zhruba 40 % celkové spotřeby energie v Evropské unii a 36 % jejich emisí skleníkových plynů z energie. Přibližně 80 % spotřebované energie v obytných budovách se využívá na vytápění a chlazení.

Dle výpočtu Komise by EU měla snížit emise skleníkových plynů u budov o 60 % a jejich konečnou spotřebu energie o 14 %, spotřebu energie při vytápění a chlazení o 18 %. Ve srovnání s úrovněmi z roku 2015. Předpokládá se renovace 35 milionů stavebních jednotek do roku 2030. Pomocí Renovační vlny může odvětví stavebnictví do roku 2030 získat 160 000 dalších pracovních míst. Je to důležitý dílčí materiál k plnění Zelené dohody pro Evropu, ke které jsme se zavázali.

Využívají se moderní rekuperační technologie, které jsou efektivní k provětrávání budov i s ohledem na potenciální výrobu vnitřního vzduchu. V rekuperačních jednotkách se čerstvý vzduch nijak nemísí s odpadním vzduchem odvětrávaným z budovy a výměna tepla probíhá ve výměníku. Vzduchotechnika tak zajišťuje trvalý přístup čerstvého vzduchu do budovy.

To, co mě vedlo k tomu, že jsem připravil ten pozměňovací návrh, to jsou stanoviska, které se odrážejí v tom komplexním materiálu, který k tomu přišel, a to třeba stanovisko ČEZ, které má, musím říct, pochválit, velmi kvalitní divizi ESCO, která se zabývá energetickými službami. Také je to třeba Rada pro šetrné budovy, jejímiž členy jsou významné střední a velké české stavební firmy a výrobci stavebních materiálů.

Tyto instituce nebo tyto organizace jednoznačně podporují stanovisko aliance Šance pro budovy. Ty třeba vyjadřují v tom materiálu zcela jednoznačně podporu systémovému řešení vedoucímu k zajištění dostatku a kontinuity finančních prostředků na kvalitní renovace. Za nezbytné považuji hledat možnosti motivace vlastníků budov k systémovému řešení podpor kvalitní projektové přípravy, zjednodušení administrativy a podporuji také nastavení takových podmínek podpůrných programů, které povedou ke komplexnímu řešení nejen v oblasti energetické účinnosti, ale také kvality vnitřního prostředí v budovách, hospodaření s vodou, cirkulární ekonomiky, chytrých řešení včetně provázanosti na okolí.

Vzhledem k tomu, že samozřejmě je to evropský tisk a nepůjde to do žádného podrobného čtení, dovoluji si ten pozměňovací návrh načíst. Omlouvám se, že tak zdržuji.

Ten 1. bod se shoduje s bodem, který je v usnesení z výboru, a to je, že v podstatě Senát podporuje rámcovou pozici vlády.

Ten pozměňovací návrh:

1) Bod I.2 nahradit následujícím bodem.

2. Zdůrazňuje, že systematická renovace budov je příležitostí pro ekonomické oživení po pandemii covid-19, protože podporuje stavebnictví založené z velké části na malých a středních podnicích.

2) V bodě I.3 upravit formulaci následujícím způsobem.

3. Senát se domnívá, že je potřeba se soustředit na odstraňování překážek renovací a motivaci vlastníků budov k provádění důkladných energetických renovací, a to například pomocí finanční podpory, jejíž získání není příliš administrativně náročné, nebo pomocí podpory kvalitní projektové přípravy pro všechny segmenty budov.

3) Body I.4, I.5, I.6 a I.7 doporučení EU vypustit a vložit nové body I.4 a I.5.

4. Upozorňuje Senát, že dobře připravené renovace budov zlepšují nejen energetickou účinnost budov, ale také kvalitu vnitřního prostředí pro jejich uživatele včetně zdravotních aspektů.

5. Senát vnímá, že energetické úspory v budovách mohou pomoci naplnění významné části českých cílů v oblasti zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 a dále do roku 2050.

4) I.8., doporučení v EU, přečíslovat na bod I.6.

5) Vložit nový bod I.7, alternativně jako bod I.9, pokud nebude schválena změna č. 3, ten bod 7 zní: Vyzývá vládu, aby v těchto dotačních programech pokryla potřeby všech segmentů budov a zajistila pro ně dostatečnou alokaci na období do roku 2030, zejména z dostupných evropských zdrojů, jako jsou fond obnovy, modernizační fond, fond spravedlivé transformace, evropské strukturální investiční fondy, nebo z výnosů prodeje emisních povolenek.

Já vám děkuji za pozornost a současně bych vás chtěl požádat o podporu tohoto usnesení. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, a protože kolega Větrovský se stáhl z rozpravy, dalším přihlášeným... Ne, pane senátore, bohužel, mám tady písemnou přihlášky paní senátorky Miroslavy Němcové, a proto má přednost. Paní senátorko, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Miroslava Němcová:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře. Dovolte jenom krátkou otázku, panu senátorovi Fischerovi se omlouvám, myslím, že to bude opravdu stručné.

Já se rozhodně necítím být expertem na energeticky účinné budovy, jejich renovace apod. Ale včera na našem senátorském klubu jsme se zabývali programem celé této schůze. Probírali jsme jednotlivé body a z podkladů, které máme k dispozici, tak bych si chtěla u pana ministra upřesnit jenom některé otázky. Jestli tomu rozumím dobře, tak toto sdělení Komise Evropskému parlamentu je zacíleno, jak již tady bylo několikrát řečeno, na to, aby se zlepšil energetický stav budov, renovace udržitelné atd. Ale je tady několik bodů, které Komise v tom sdělení zdůrazňuje a chce jich dosáhnout v rozmezí let 2030 až 2050.

Mě by speciálně zajímalo, jak se vláda ČR staví a co tím přesně myslí, prosím tedy o vysvětlení toho, že má dojít k tomu, aby byly zavedeny agendy dovedností, má být zřízen fond pro spravedlivou transformaci pro financování iniciativ v oblasti odborné přípravy a rekvalifikace. A je zde také zmínka o tom, že jedním z těchto cílů má být v rámci té rekonstrukce a udržitelné renovace energeticky účinných budov také dosažení více žen do stavebnictví.

Mohla bych dostat k tomu nějaké vysvětlení vlády, co to znamená? Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko, teď má slovo pan senátor Fischer. Přišla na něj řada, máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedající, pane vicepremiére, vážené kolegyně, kolegové. Já jsem chtěl poděkovat za tento bod a také všem, kteří k němu vystoupili. Paní senátorka Miroslava Němcová mě úplně odzbrojila těmi svými otázkami, protože mě také bude velmi zajímat odpověď vlády. Chtěl jsem jí, prostřednictvím předsedajícího, poděkovat.

Chtěl jsem ale navázat na kolegu Orla a také na kolegu Doubravu, protože se mi zdá, že ta témata, která oni přinesli, jsou skutečně velmi důležitá a strategická. Nyní vysvětlím proč a rovnou dopředu říkám, že návrh změny usnesení z pera pana senátora Orla je mi velmi blízký a velmi rád ho podpořím. Ale nyní, proč k tomu vlastně vystupuji.

Když se podíváme na ty nejdůležitější otázky, které se týkají kvality života, úspor, strategických úspor, energetických nákladů na veřejné budovy, velmi rychle zjistíme, že mluvíme o něčem, co zasluhuje skutečně pozornost. Chtěl jsem poděkovat těm, kteří zařadili tento bod na naše jednání. Chtěl bych dopředu říct, že tím bychom měli začít. Neměli bychom mít pocit, že tím jsme to vyřešili.

Protože když se díváme na vetchý stav našich veřejných budov, ať už se jedná o ministerstva, nemocnice... Kdo viděl, jak jsou vytápěny a užívány budovy nemocnic často z předminulého století, ví, co mám na mysli. Budovy škol, kasáren... Podívejme se na to, v jakých podmínkách naše armáda, policie nebo hasiči dneska působí. Jak vysokou energetickou náročnost si tam můžeme rovnou znásobit jen proto, aby ty budovy nepromrzaly, v jak špatném jsou stavu. Když se podíváme na úřady nebo na budovy nádraží a dalších dopravních staveb, zjistíme, že je tady skutečně práce jako na kostele.

Ten text, o kterém dneska mluvíme, je velmi zajímavý právě proto, že do středu našeho zájmu, politické moci, ale zejména ekonomických strategií, dává otázku úspor v oblasti energie, možnost pro práci malých a středních podniků, zapojení inovací, vědy a výzkumu, tedy velmi vysoké přidané hodnoty, vytváření pracovních míst, která nám nikam neutečou, která tady budeme mít. To, co si dokážeme tady vybudovat jako fortel, jako know-how, jako schopnost, nám zůstane a bude přinášet velmi dlouhodobé úspory.

Můžeme mluvit nejen o těchto věcech, ale můžeme samozřejmě mluvit i o dalších, do kterých musíme zapojit výzkumné týmy nejen ve finančních institucích, aby pomohly zafinancovat tyto otázky, ale samozřejmě i ve výzkumných ústavech, firmách a dalších. Proto jsem chtěl poděkovat za tuto příležitost, ale doporučoval bych, abychom skutečně apelovali na vládu a kontrolovali vládu ne z hlediska kvót pro ženy ve stavebnictví. To je vlastně úsměvné, když se na to podíváme z hlediska statistik, robustních statistik, toho, kam to ženy táhne pracovat. Asi je nemůžeme nutit, aby šly dělat do betonárky. Bylo by pošetilé si tohle dávat do nějaké strategie. Ale to neznamená, že by se v betonárce pracovní podmínky pro každého, kdo tam chce pracovat, měly upravit podle toho, jaké má možnosti.

To, čemu se musíme věnovat, je, abychom z této strategické otázky energetických úspor, ekologických a trvale dlouhodobě udržitelných modelů fungování naší společnosti, udělali také jeden z vehiklů nebo z nástrojů ekonomického rozjezdu v době, která je tak strašně složitá, ve které přemýšlíme nad tím, jak nejúčinněji naložit s penězi, které zadlužují generace dopředu.

Proto se mi zdá, že bychom si měli položit i otázku, možná v kuloárech, jakým způsobem se k této otázce vracet, abychom na základě toho dnešního usnesení také měli možnost politickým způsobem tyto věci vracet na stůl, protože se jedná o věc dlouhodobou, která nesmí skončit jenom naším dnešním jednáním. Velmi děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, teď má slovo pan předseda Miloš Vystrčil. Pane předsedo, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já jenom reakci na vystoupení pana senátora Fischera a paní senátorky Němcové. Mám k tomu, řekněme, takovou formální a následně vlastně potom i obsahovou poznámku. My tady dneska na plénu Senátu projednáváme sdělení, což je jakási informace o tom, že v nějakém okamžiku Evropská komise předpokládá, že vznikne buď směrnice, nebo nařízení, které bude obsahovat ty věci, které jsou uvedeny v tom sdělení, řekněme, ve formě záměru.

My se tady v těch usneseních v podstatě shodujeme s názorem vlády, ale to, o čem tady mluvila paní senátorka Němcová, a následně vlastně jinými slovy i pan senátor Fischer, je, že sice by tato podpora na renovace státních nebo dalších budov mohla být velmi účinná, účelná, rozvíjející naše stavebnictví.

Ale může se stát, že tomu tak nebude, protože se v ní objeví některá omezení, některé podmínky, o kterých mluvila paní senátorka Němcová.

Moje otázka na vládu zní, věřím, že to stanoviskem vlády, která se tentokrát dle mého názoru celkem rozumně vůči některým těmto názorům, které by se také teoreticky potom mohly objevit ve směrnici, vymezuje. Moje otázka zní, jestli ti lidé, kteří dnes za ČR jsou u tvorby směrnice, oni tam sedí, tam je někdo pověřen panem ministrem průmyslu a obchodu, kdo tam sedí a kdo má za úkol dosáhnout toho, aby tam některé věty, které by mohly způsobit, že nakonec směrnice neumožní dělat to, co všichni chceme, připomínkoval a případně vyřadil. Čili moje otázka zní, zda to vláda sleduje a zda skutečně v okamžiku, kdy namísto sdělení tady budeme mít evropskou směrnici, kterou následně musíme implementovat, to nebude tak, že tam zůstanou například kvóty na ženy. To by potom znamenalo, že my nebudeme schopni peníze využít za tím bohulibým účelem, který tady zase všichni propagujeme, schvalujeme a možná i budeme pro to hlasovat. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, pane předsedo. Táži se, zdali ještě někdo chce vystoupit v rozpravě? Není tomu tak. Takže se táži pana předkladatele, chce-li se vyjádřit k rozpravě? Ano, chce, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Děkuji za všechny otázky. Velmi krátce odpověď na pana předsedu Vystrčila. Sleduje odpověď na rekvalifikace. Je to svázáno s tranzitním fondem, tzn. posílení rekvalifikací v rámci uhelných regionů.

Ty ženy, já jsem to zde trošku kulantně se snažil představit, což neznamená, že se vším úplně souhlasíme, co tam je. Já se nechci nikoho dotknout, genderová vyváženost je samozřejmě tématem evropským. Já se snažím na tom hledat spíše něco, co je asi i částečně pozitivního, co dává smysl. Asi by to nebylo tak, jak říkal pan senátor Fischer, že by šly ženy do betonárek. I já jsem tomu aspoň tak porozuměl, že by to mělo jít do projekční činnosti, architekti atd., moje manželka je architektka, takže si dovedu představit, že asi tímto směrem by to mělo jít, ale musí to mít nějakou rozumnou míru. Netvrdím, že všechno to, co tam je, tak by se pod to člověk podepsal, ale beru to s nějakým nadhledem.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane vicepremiére, a teď se táži zpravodaje, zdali se vyjádří k rozpravě, která právě proběhla. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážené kolegyně a kolegové, v rozpravě vystoupili čtyři z nás. První kolega Orel, který se omluvil mně, myslím, že se měl omluvit členům výboru, ale to je jiná věc. Kolegyně Němcová předložila dotazy panu ministrovi, který je zodpověděl. Kolega Fischer se vyjádřil k problematice projednávaných děl a předložení plénu. Kolega Vystrčil pak upozornil, že se jedná o sdělení a vyjádřil se k vystoupením kolegy Fischera a kolegyně Němcové a položil otázky na pana ministra. Pan ministr otázky zodpověděl.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A protože my tady máme načteny pozměňovací návrhy pana senátora Petra Orla, tzn. že je to pozměňovací návrh k tomu, co udělal náš evropský výbor, tudíž budeme muset o těchto bodech jednotlivě hlasovat, pokud tomu tak je i ve vašem...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  Pane předsedající, kdybyste mě nechal domluvit, tak jsem přesně tohle řekl. Vzhledem k tomu, že byl předložen pozměňovací návrh, budeme muset hlasovat napřed o předloženém pozměňovacím návrhu, teprve poté, kdyby nebyl schválen, o usnesení výboru pro záležitosti EU.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, pane senátore, já si dovolím svolat kolegyně a kolegy a vás poprosím, abyste nás provedl hlasováním.

Prosím, pane senátore, kdybyste v pořadí, jak tady máme před sebou...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  K hlasování máme dva návrhy. První návrh je pozměňovací návrh k návrhu výborovému, a to je pozměňovací návrh kolegy, senátora Petra Orla. O tom bychom měli hlasovat jako o prvním.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Tzn. ten bod 1, kterým se mění bod 2, ano? Výborový?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  Já myslím, že by to šlo hlasovat jako celek.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  To si úplně nemyslím. Technická, pan předseda Vystrčil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Ta situace je jednoduchá, je tady navrhovatel, který navrhuje hlasovat všechny pozměňovací návrhy jako celek. Je tady navrhovatel pozměňovacích návrhů, který musí říci, zda s tím souhlasí nebo ne. Většinou vyhovíme navrhovateli pozměňovacích návrhů. Čili on si musí říci, jestli chce, aby se to hlasovalo, případně někdo jiný. Takže prosím, aby tak učinil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji za upřesnění. Čili prosím pana senátora Orla.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Orel:  Asi to bude zdržování, ale.. Já navrhuji hlasování po bodech.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Dobře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  Takže první bod pozměňovacího návrhu kolegy Orla je vypustit v první položce 2. bod a nahradit ho bodem 2: „Zdůrazňuje, že systematická renovace budov je příležitostí pro ekonomické oživení po pandemii covid-19, protože podporuje stavebnictví, založené z velké části na malých a středních podnicích.“

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, děkuji, o tomto návrhu budeme hlasovat. Aktuálně je přítomno 70 senátorek a senátorů, kvórum je 36, spouštím hlasování. Kdo jste... Aha, zmatečné, omlouvám se, protože jsem se zapomněl zeptat pana ministra. Necháme to proběhnout jako zmatečné hlasování.

Zeptám se mezitím pana ministra. (Ministr: Neutrální.) Neutrální stanovisko. Pane zpravodaji? (Zpravodaj: Nesouhlasné.) Nesouhlasné.

Hlasování č. 14, tzn. pozměňovací návrh, nebyl, jak mám před sebou, zamítnut, bylo to zmatečné hlasování, a proto dávám hlasovat znovu. Takže k tomuto návrhu spouštím hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 15, první pozměňovací návrh, kvórum 36, pro bylo 29, tento návrh byl zamítnut.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  Druhé hlasování, v bodě I.3 upravit formulaci následujícím způsobem: „3) Domnívá se, že je třeba se soustředit na odstraňování překážek renovací a motivaci vlastníků budov k provádění důkladných energetických renovací, a to například pomocí finanční podpory, jejíž získání není příliš administrativně náročné. Nebo pomocí podpory kvalitní projektové přípravy pro všechny segmenty budov.“

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  To je druhý pozměňovací návrh. Já o něm dám hlasovat. Ježíši, zase... Já se to snažím urychlit, ale nějak mi to nejde, omlouvám se. Zmatečné hlasování. Já se zeptám pana ministra zatím. (Ministr: Neutrální) Neutrální. A pana zpravodaje? (Zpravodaj: Nesouhlasné.) Nesouhlasné.

Takže hlasování č. 16, druhý pozměňovací návrh, bylo zmatečné, a proto spouštím znovu hlasování.

Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

hlasování č. 17, u druhého pozměňovacího návrhu, kvórum 36, pro bylo 21, tento návrh byl zamítnut, nebyl přijat. Prosím pana zpravodaje o další hlasování.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  Třetí položka pozměňovacího návrhu zní: „Body I.4, I.5, I.6 a I.7 doporučení výboru EU vypustit a vložit nové body I.4 a I.5.

A ty znějí: „4) Upozorňujeme, že dobře provedené renovace budov zlepšují nejen energetickou účinnost budov, ale také kvalitu vnitřního prostředí pro jejich uživatele včetně zdravotních aspektů.“

„5) Vnímá, že energetické úspory v budovách mohou pomoci k naplnění významné části českých cílů v oblasti zvyšování energetické účinnosti a snižování emise skleníkových plynů do roku 2030 a dále do roku 2050.“

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Zeptám se pana ministra na jeho vyjádření. (Ministr: Neutrál.) Pan zpravodaj? (Zpravodaj: Nesouhlasné.) Nesouhlasné. Čili já si dovolím dát hlasovat o tomto třetím pozměňovacím návrhu. Spouštím hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Hlasování č. 18, třetí pozměňovací návrh, kvórum 36, pro bylo 24, i tento návrh byl zamítnut a nebyl přijat. Čtyřka je nehlasovatelná. Děkuji. Dál.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  Pátý bod, vložit nový bod I.7, alternativně jako bod I.9, pokud nebude schváleno, tak ano...

„7) Vyzývá vládu, aby v dotačních programech poskytla potřeby všem segmentů budov a zajistila pro ně dostatečnou alokaci na období do roku 2030, zejména z dostupných evropských zdrojů, jako je fond obnovy, modernizační fond, fond spravedlivé transformace evropské, strukturální a investiční fondy nebo z výnosů prodeje emisních povolenek.“ To byl pátý bod.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Zeptám se pana ministra na jeho vyjádření? (Ministr: Neutrální.) Neutrální. Pan zpravodaj? (Zpravodaj: Také nesouhlasné.) Nesouhlasné. Takže já dám hlasovat o čtvrtém pozměňovacím návrhu. Spouštím hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 19, u čtvrtého pozměňovacího návrhu, pro bylo 26, proti byli 3, kvórum bylo 36, ani tento návrh nebyl přijat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  Takže nám zbývá druhý návrh, a to je návrh usnesení výboru pro záležitosti EU, který máte k dispozici, a já vás žádám o jeho podporu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, já dám hned hlasovat. Zeptám se pana ministra na jeho názor? (Ministr: Neutrální.) Neutrální. Pan zpravodaj? (Zpravodaj: Souhlasné.) Souhlasné. Takže dávám hlasovat o návrhu evropského výboru, zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 20 při kvóru 36 pro bylo 53, proti nebyl nikdo, tento návrh byl schválen.

Já děkuji panu vicepremiérovi za jeho dopolední účast, přeji krásný den a na shledanou. Děkuji i panu zpravodaji.

Dalším bodem, protože máme těsně před 13. hodinou, tak máme na programu

 

Volba místopředsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu

Tisk č. 37

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Návrhy kandidátů na místopředsedu dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu vám byly rozdány jako senátní tisk č. 37. Uděluji slovo předsedovi volební komise, panu Janu Teclovi. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, konstatuji, že volební komise Senátu obdržela ve lhůtě stanovené usnesením organizačního výboru č. 29 ze dne 7. 1. 2021, tj. do 15. 1. 2021, tyto návrhy kandidátů na funkci místopředsedy dozorčí rady SZIF. Zdeněk Nytra, navrhovatel – senátorský klub ODS a TOP 09, Petr Šilar, navrhovatel – senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí, Petr Štěpánek, navrhovatel – senátorský klub Starostové a nezávislí. Dovoluji si vás informovat, že volební komise přijala v této souvislosti na své 4. schůzi konané dne 26. 1. 2021 usnesení č. 8, s jejímž obsahem vás nyní seznámím.

8. usnesení volební komise Senátu ze schůze konané dne 26. 1. 2021 k volbě místopředsedy dozorčí rady SZIF.

Komise

I. konstatuje, že v souladu s usnesením organizačního výboru č. 29 ze dne 7. 1. 2021 obdržela ve stanovené lhůtě tyto návrhy na funkci místopředsedy dozorčí rady SZIF: senátor Zdeněk Nytra, navrhovatel – senátorský klub ODS a TOP 09, senátor Petr Šilar, navrhovatel – senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí, senátor Petr Štěpánek, navrhovatel – senátorský klub Starostové a nezávislí,

II. pověřuje předsedu komise, senátora Jana Tecla, aby s tímto usnesením seznámil před volbou Senát.

Tolik 8. usnesení. Pro volbu místopředsedy dozorčí rady bude použito ustanovení článku 6 volebního řádu, což je volba podle zvláštních předpisů. Senát rozhodne, zda se volba uskuteční tajným hlasováním, jinak se volí hlasováním veřejným. Za volební komisi navrhuji stejně jako v minulých letech hlasovat většinovým způsobem tajným hlasováním. Zatím končím své vystoupení a předávám slovo zpět panu předsedajícímu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane předsedo, a otevírám k tomuto bodu rozpravu. Vzhledem k tomu, že do rozpravy se nikdo nehlásí, tak ji ukončuji. Můžeme přistoupit k hlasování o způsobu volby, jak sám navrhl předseda volební komise. Protože jsem viděl kolegyně a kolegy, kteří odešli, tak je zavolám znělkou.

Jenom pro příchozí uvedu, že přistupujeme k hlasování o způsobu volby, jak sám navrhl předseda volební komise. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 21, což byl procedurální návrh, při kvóru 35 pro bylo 58, proti nebyl nikdo, tento návrh byl schválen a já uděluji znovu slovo předsedovi volební komise.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Děkuji. Nyní vás seznámím s průběhem samotné volby. Prezidentský salónek je řádně připraven pro tajnou volbu místopředsedu dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu. U prezence před salónkem obdržíte proti podpisu hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku jsou v abecedním pořadí uvedena jména tří navržených senátorů, přičemž před jménem každého z nich je uvedeno i jeho pořadové číslo.

Nyní k úpravě hlasovacího lístku. Souhlas pouze s jedním z kandidátů vyjádříte zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem. Pořadová čísla před jmény zbývajících kandidátů přeškrtnete křížkem. Nesouhlas se všemi kandidáty vyjádříte přeškrtnutím pořadového čísla křížkem před jejich jmény. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který byl upraven jiným způsobem, než jsem nyní uvedl. Tedy pro jistotu ještě jednou. Jestliže chci dát některému z kandidátů hlas, číslo před jeho jménem zakroužkuji a všechna ostatní čísla musím zakřížkovat, to je nezbytné.

V prvním kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů, koná se druhé kolo volby. Do druhého kola volby postupují nezvolení kandidáti z prvního kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvním kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst.

Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků.

Nebyl-li ani po druhém kole volby zvolen místopředseda dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu, koná se nová volba podle volebního řádu.

Prosím členy volební komise, aby se po mém vystoupení dostavili do volební místnosti. Vydávání hlasovacích lístků a samotné hlasování potrvá 15 minut. Vyhodnocení 10 minut. Na úplný závěr si vás, stejně jako při minulých tajných volbách, dovoluji požádat s ohledem na stávající epidemiologickou situaci o dodržení dvoumetrových rozestupů, dezinfekci rukou a při podpisu prezenční listiny a vyplňování hlasovacích lístků použijte, prosím, vlastní propisovací pero. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane předsedo. Když vidím, jak se vyprázdnil sál a jak jste zdůraznil, jak má proběhnout volba, tak jsem zvědavý, kolik přijde špatně hlasovacích lístků. Jako zrovna kolega Větrovský tady vyrušoval právě... Prosím vás, já přerušuji jednání pro konání tajné volby, a to do 14:15 hodin. Včetně oběda bude tato přestávka. Vyhlášení voleb bude po 14:15. Přerušuji jednání.

(Jednání přerušeno v 13.02 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 14.16 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dobrý den, dámy a pánové, je 14:15 hodin, to znamená, že končí přerušení naší schůze. My jsme schůzi přerušili s tím, že jsme odešli volit v prvním kole místopředsedu Státního zemědělského intervenčního fondu. Nyní já zahajuji přerušené jednání a dávám slovo předsedovi volební komise Janu Teclovi, aby nás informoval o výsledku prvního kola druhé volby. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil se zápisem o volbě místopředsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu konané dnes, tj. 27. ledna 2021.

Počet vydaných hlasovacích lístků: 71, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků: 71, z toho neplatných: 6. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků: 0.

Pro senátora Zdeňka Nytru bylo odevzdáno 25 hlasů. Pro senátora Petra Šilara bylo odevzdáno 14 hlasů. Pro senátora Petra Štěpánka bylo odevzdáno 25 hlasů.

To znamená, že v prvním kole druhé volby nebyl nikdo zvolen. Do druhého kola druhé volby postupují kandidáti Zdeněk Nytra a Petr Štěpánek. Zároveň navrhuji, aby se druhé kolo druhé volby konalo ještě dnes. Z tohoto důvodu dávám procedurální návrh na změnu pořadí 5. schůze Senátu a navrhuji, aby druhé kolo druhé volby bylo zařazeno na program za senátní tisky pana ministra Blatného, tzn. za bod č. 8.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já vám děkuji, pane předsedo, za podanou zprávu a výsledky prvního kola druhé volby s tím, že zároveň děkuji také za procedurální návrh, abychom druhé kolo druhé volby absolvovali po ukončení projednávání bodu pana ministra zdravotnictví Blatného. Protože je to procedurální návrh, tak se o něm hlasuje bez rozpravy, to znamená, já nejdříve všechny svolám.

Zároveň před spuštěním hlasování upozorňuji jenom pro záznam, že eviduji přihlášku pana senátora Jaroslava Větrovského. A protože se jedná o další procedurální návrh, nejdříve tento dokončíme.

To znamená, zahajuji hlasování, prosím, kdo souhlasí s tím, aby se 2. kolo 2. volby konalo po ukončení projednávání bodu pana ministra zdravotnictví, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku. Aktuálně je přítomno 56 senátorek a senátorů, aktuální kvórum 29.

Při hlasování č. 22 pro 46, procedurální návrh byl schválen. Já konstatuji, že 2. kolo 2. volby proběhne ihned po ukončení bodu, jejímž navrhovatelem je ministr zdravotnictví, pan Blatný. Nyní další přihlášený s procedurálním návrhem, pan senátor Větrovský. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Já děkuji, pane předsedo. Já si dovolím navrhnout, abychom z dnešního jednání vyřadili body 4 a 5. Jedná se o senátní tisky č. 341 a K 084/12. Jedná se o body pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, který musel odejít. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji, pane senátore. Ještě jednou opakuji, o čem budeme po znělce hlasovat. Je tady návrh na vyřazení projednávání bodů z dnešní schůze. Jedná se o body pod pořadovými čísly 4 a 5, senátní tisk č. 341 a senátní tisk č. K 084/12. Oba tisky nepodléhají 30denní lhůtě, čili je to možné. Opět spustím nejdříve znělku.

Zahajuji hlasování o vyřazení bodů 4 a 5 z dnešního jednání. Spouštím hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku. Aktuálně je přítomno 62 senátorek a senátorů, kvórum 32, pro 55.

Hlasování č. 23, návrh na vyřazení senátního tisku č. 341 a senátního tisku K 084/12 z pořadu jednání dnešní schůze byl schválen.

Takže já vám děkuji, tím pádem můžeme pokračovat v projednávání bodů, které jsou na řadě, a podle schváleného programu budeme projednávat senátní tisk č. 38

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění zákona č. 584/2020 Sb.

Tisk č. 38

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 38 a návrh uvede paní ministryně financí Alena Schillerová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Prosím, paní vicepremiérko, vítejte v českém Senátu, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedo, dobrý den. Myslím, že jsem tu poprvé v novém roce, takže vám přeji všem dodatečně mnoho zdraví. Já myslím, že když to vidíme kolem sebe, víc nepotřebujeme.

Nicméně dovolte mi odůvodnit návrh velmi stručné novely zákona o tzv. podzimním kompenzačním bonusu, jehož cílem je připustit čerpání tohoto bonusu i osobami v úpadku. Nárok těchto osob je v zákoně výslovně vyloučen, neboť kompenzační bonus je jednou z forem tzv. veřejné podpory. Pro ni jsou specifická pravidla v rámci Evropské unie, nyní mimo jiné upravena v tzv. dočasném rámci, který byl vytvořen zejména pro účely boje s pandemií covid. V tomto dočasném rámci je pak podmínka, že daný subjekt v zásadě nesmí být v úpadku, výjimkou jsou úpadky až v důsledku pandemie, což je však užší skupina osob.

V zájmu neohrozit notifikaci podzimního kompenzačního bonusu se tedy v zákoně tato podmínka objevila. V jarním znění kompenzačního bonusu jsme ji nedali. Narazili jsme v tzv. notifikačním procesu, kdy jsme byli Evropskou komisí na tuto skutečnost upozorněni. Upozorněni na to, že pokud bychom pokračovali v tomto přístupu, tak by notifikační proces případných dalších kompenzačních bonusů mohl být ohrožen.

Já jsem tedy byla nucena, byť jsem považovala tuto podmínku za velmi tvrdou, byla nucena si z těch dvou zel vybrat to menší, tzn. neohrozit celý program kompenzačního bonusu jako celek a vyloučit osoby v úpadku. Nicméně po celou dobu jsme jednali s Evropskou komisí a snažili jsme se ji přesvědčit, aby umožnila kompenzační bonus i osobám v úpadku vyplácet. Toto řešení jsme našli až v lednu. Zhruba před těmi 14 dny, těsně před tím pondělkem, než jsem to dala na vládu, jsme ve čtvrtek večer dostali předběžný souhlas od Evropské komise, že můžeme umožnit čerpání kompenzačního bonusu i pro osoby v úpadku.

Co je důležité, tato novela, konečně jsme ji připravili, dali na vládu, prošla Poslaneckou sněmovnou a jsem tu, co je důležité, umožníme čerpání všem těmto lidem za celá bonusová období od počátku, od účinnosti zimního kompenzačního bonusu. A ještě jedna důležitá informace. Tímto souhlasem získali možnost i mí vládní kolegové, aby ve všech dotačních kompenzačních programech tuto podmínku odstranili a umožnili lidem v úpadku čerpat i jiné kompenzační bonusy.

Při projednání v Poslanecké sněmovně byly přijaty dva pozměňovací návrhy. První z nich jsem iniciovala na základě podnětu pana předsedy výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, pana senátora Vilímce, jemuž tímto děkuji za tento pozměňovací návrh. Tam se jedná o připuštění nároku na kompenzační bonus pro osoby, které poskytují kadeřnické, pedikérské či jiné podobné služby v zařízeních sociálních a zdravotních služeb, typicky v domovech seniorů, kdy tato zařízení nejsou zavřena v důsledku vládního nařízení, ale zavřela se dobrovolně.

Tito kadeřníci, pedikérky a kosmetičky tam docházeli, měli zdroj příjmů víc než 80 % z těchto seniorských domů, a vlastně tento zdroj výdělku ztratili. Takže ten byl přijat Poslaneckou sněmovnou, já jsem ho aktivně podpořila. Druhý pozměňovací návrh pocházel z dílny České pirátské strany a připouští vznik nároku na kompenzační bonus v případě tzv. dohodářů, kteří jsou současně pěstouny nebo dobrovolnými pracovníky pečovatelské služby. I s touto změnou jsem souhlasila, doporučila jsem ji a na plénu Poslanecké sněmovny byla přijata. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, paní ministryně, prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 38/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Goláň. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 38/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Větrovský, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážené paní kolegyně, vážená paní vicepremiérko, vážený pane předsedo, dovolte, abych vás seznámil se zpravodajskou zprávou zákona, kterým se mění zákon o kompenzačním bonusu. Jsem tady již poněkolikáté, tedy po tolikáté, pokolikáté je tento zákon novelizován. Zákon tak, jak k nám připutoval z Poslanecké sněmovny, se v zásadě nechá rozdělit do dvou částí. Na body 3 a 4 toho tisku, což je původní vládní návrh. A na body 1 a 2, což jsou pozměňovací návrhy, které byly přijaty k zákonu v Poslanecké sněmovně.

Body 3 a 4, tedy ten původní vládní návrh, tak jak říkala paní vicepremiérka, nám říkám, že v rámci nyní předkládané novely zákona se navrhuje zrušení pravidla, podle něhož nárok na kompenzační bonus nemá osoba, která byla v bonusovém období v úpadku. To je ve stručnosti řečen obsah těch bodů 3 a 4.

Co se týká bodů 1 a 2, bod 1 je pozměňovací návrh, který předkládal pan poslanec Volný. Jedná se o to, že tento návrh si klade za cíl pro účely kompenzačního bonusu postavit na roveň státních omezení a zákazů zákazy a omezení, která jsou vyhlášena ve vztahu k nařízením, byť jiným subjektem, než je orgán státní správy. Tedy například jsou to nařízení, která vydala samospráva, kdy nemohou tedy ti podnikatelé dělat svou podnikatelskou činnost v zařízeních, kde byla činnost zakázána jinými orgány než státní správou.

K bodu 2, což je pozměňovací návrh poslanců Mikuláše Ferjenčíka, Tomáše Martínka a Věry Kovářové, tak tam jde o to, že tento pozměňovací návrh reaguje na potřeby velmi úzké skupiny lidí v souběhu rolí pěstounů a tzv. dohodářů. Těmto lidem otevírá možnost čerpat kompenzační bonus. To je ve stručnosti k obsahu zákona.

Zákon projednal na svém včerejším jednání VHZD, který přijal 30. usnesení, kde výbor doporučuje schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Myslím si, že hlasování bylo takové, že ze šesti přítomných členů VHZD hlasovali čtyři členové pro návrh schválit tento zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, dva se hlasování zdrželi. To je prozatím všechno z mé zpravodajské zprávy a děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV, pan senátor Tomáš Goláň? Přeje. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, už jsem se bál, že nebudu mít co říci, protože pan kolega Větrovský řekl úplně všechno. Naštěstí zapomněl, že tam jde ještě o souběh terénních pracovníků sociálních, takže děkuji, že jste mi dal kousek prostoru. Jinak všechno bylo řečeno.

Co bych řekl k tomu vyloučení? Byly vyloučeny tři skupiny osob, tzn. byly vyloučeny osoby v insolvenci, byly vyloučeny osoby, které jsou nespolehlivým plátcem, a byly vyloučeny osoby, které jsou nespolehlivou osobou. Ty další dva instituty jsou pořád vyloučeny z čerpání kompenzačního bonusu, tzn. nespolehlivá osoba a nespolehlivý plátce pořád na tento kompenzační bonus nedosáhne.

Jinak bych chtěl říci, že na ÚPV proběhlo podobné hlasování. ÚPV schválil usnesení, kdy doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Pro byli čtyři přítomní senátoři, tři senátoři se zdrželi hlasování.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, pane senátore. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Otevírám obecnou rozpravu. Jako první se do obecné rozpravy hlásí písemně pan senátor Michael Canov. Prosím, pane senátore, máte slovo. Připraví se Tomáš Goláň.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Vážená paní ministryně, také se s vámi rád vidím poprvé v letošním roce, určitě si to užijeme, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pan premiér s paní ministryní se zřejmě rozhodli, že překonají Usaina Bolta v rychlosti, tak obrovskou rychlostí tento zákon doputoval až k nám. Ještě v pátek se jím na jediném čtení zabývala sněmovna. Doputoval sice v rychlosti, ale nezabránilo nám to připravit pozměňovací návrhy s tím, že se vrátím nejprve do léta loňského roku.

V souvislosti se zákonem č. 159/2002, který se tehdy novelizoval, padl senátní návrh, který zaváděl kompenzace pro obce a kraje, spojené s jarní koronavirovou krizí. Po různých peripetiích a podobně neprošla kompenzace pro kraje, tehdy navrhovaná ve výši 500 Kč, s odůvodněním, že kraje jsou jinak sanovány opravami silnic II. a III. tříd, a možná především tím, že tehdejší složení hejtmanů bylo nejednotné. Naproti tomu prošla kompenzace pro obce. Nakonec dosáhla výše 1250 Kč. Pak přišla podzimní krize, my jsme tehdy navrhovali v Senátu, aby za tu podzimní krizi byla kompenzace ve výši 650 Kč na občana a u krajů 300 plus 500 Kč na občana. Těch 300 za podzimní krizi a 500 ještě za jarní, kdy kraje nedostaly nic. Nakonec v Senátu převážilo stanovisko, že aspoň něco bylo přislíbeno, že bude podpořeno stanovisko pro kraje, aspoň ty tři stovky, takže toto stanovisko nakonec převážilo i v Senátu. Bohužel, sněmovna zamítla i těch 300 Kč pro kraje. Čtrnáct krajů pro ně bylo asi málo silné gesto.

Nyní se tady objevila tato novela zákona č. 461/2020. Ta nám poskytuje šanci vrátit do hry zpátky kompenzaci za podzimní krizi plus teď zimní, co novela doplňuje. S tím, že samotná novela, tam ty důsledky nejsou tak silné pro obce ani pro kraje, ale samozřejmě pořád je tu ta podzimní. Proto jsem připravil pozměňovací návrh, který stanovuje kompenzace pro obce ve výši 650 Kč na občana a pro kraje ve výši 300 Kč na občana. Je to přesně ta výše, co jsme určovali tehdy za podzimní krizi, když se zákon schvaloval. A jak to dopadlo, jsem říkal před chvilkou. Tzn. od té doby, jak tato krize pořád pokračuje a přibývá, tak od té doby se to v tomto návrhu nenavýšilo. Takže určitě by to podle mého názoru bylo přijatelné.

Tento návrh jsem včera předložil do ÚPV, tam, jak říkal už pan předseda, poměrem 4 ku 3 ale vyhrál návrh na schválení zákona ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. Na to jsme ještě reagovali v klubu Starostů a nezávislých tak, že kolegyně Hana Žáková připravila do výboru, který zasedal až od 17 hodin, do hospodářského výboru, pozměňovací návrh takový, že tam částky nejsou určeny pevně, 650 Kč a 300, ale vypočítávají se zpětně podle skutečných daňových ztrát pro obce a pro kraje.

Z pohledu klubu Starostů a nezávislých, kde si myslím, že za kompenzací pro obce a kraje stojíme jednoznačně, je víceméně jedno, který z návrhů bude schválen, protože jsou oba přijatelné, oba jsou podle našeho názoru dobré. Bohužel kolegyně Žáková, to nás mrzelo, neuspěla na hospodářském výboru s návrhem, kde to bylo takto vypočítáno. Takže proto dnes předkládáme oba návrhy s tím, že dnes jste dostali do e-mailu všichni stanovisko Sdružení místních samospráv, Svazu měst a obcí, jednomyslné, to podtrhávám, stanovisko Asociace krajů, která podporují pozměňovací návrh na 650 Kč a 300 s tím, že ovšem pro nás je samozřejmě jako pro klub Starostů a nezávislých stěžejní stanovisko vás, kolegů z jiných klubů.

Já věřím, že k podpoře dojde. Proto v tuto chvíli budeme avizovat dva předkládané návrhy, kolegyně Žáková určitě vystoupí za chvíli, s tím, že pan předseda klubu Holeček už avizoval, že bude chtít před hlasováním, pokud se to tedy dostane, neprojde-li schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, dohadování předsedů klubů, který z těch dvou návrhů by získal větší podporu. My opravdu ve Starostech a nezávislých jsme připraveni podpořit ten, který získá u vás, u kolegů větší podporu. Pokud by podpora byla stejná, přiložíme oba návrhy, ale pokud by jedna jasně převažovala, tak bychom ten druhý návrh stáhli a všechno soustředili na podporu toho jednoho návrhu. Myslíme si, když to takhle vezmu, že výhoda toho argumentu a návrhu, co předkládá paní kolegyně Žáková, je ta, že tam nikdo nemůže pak říci, že dostaly kraje více nebo méně apod. Takže to to ošetřuje. Zase výhoda mého návrhu je ta, že tam jsou částky jasně stanoveny.

Na závěr bych se ještě znovu vrátil k počátku, k létu až jaru. Vím, že padaly argumenty, že údajně byly v kompenzaci za jaro obce přeplaceny. Ne, není to tak.

V létě ta kompenzace byla stanovena i na to, jakou obce odvedly práci při likvidování té jarní krize, která byla první, počínaje prostředky vydanými za dezinfekce, roušky a prostě všechno možné. Však dokonce, když to vezmete historicky, určitě kdo tady v Senátu byl, tak si vzpomene, že my jsme měli ještě kvůli tomu různá řízení, navrhovali jsme pro obce 1000 nebo 1100 korun, dohadovali jsme se o tom, a byl to pak sám pan premiér, kdo to zvedl na 1200 korun. Poté, k velkému překvapení našemu, když pak byla ta nějaká novela tam další, sama zde přítomná paní ministryně tam ještě doplnila 50 korun, to se mi strašně líbilo, jak tehdy na ty obce myslela a přidalo se to. Věřím, že nakonec snad podpoří, nebo alespoň nevetuje, nebo nezáporně se postaví aspoň k jednomu z těch dvou návrhů, co bude. Takže tolik ode mne. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji, pane senátore. A protože paní předsedkyně Šárka Jelínková neuplatňuje přednostní právo, další na řadě je Tomáš Goláň. Připraví se paní senátorka Hana Žáková. Prosím, pane předsedo ústavně-právního výboru, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji, pane předsedo. Chtěl bych tady reagovat na předchozí příspěvek. Slyším tady: Kraje, obce, obce, kraje. A kde je občan? Nás tady zvolil občan. Ten zákon je pro občany. Je pro ty občany, kteří jsou v naprosto nejkrajnější nouzi. Jsou to tři nejvíce ohrožené skupiny. Lidé, kteří jsou v oddlužení, za které jsme bojovali dlouho, a paní ministryně to tady potvrdí, abychom jim mohli dát ten bonus. Dostával jsem stovky mailů, dostával jsem telefonáty, jak jsem si dovolil rozšířit kompenzační bonus na Antivirus, na COVID Nájemné a na ošetřovné, jak to, že jsem zapomněl na tyto lidi. Nezapomněl jsem na ně. Dlouho jsme to konzultovali a podařilo se, já budu rád, když paní ministryně tady vysvětlí, jak bude probíhat ten systém registrace, podařilo se skrýt tuto podporu pod podporu de minimis do 200 tisíc eur. Už to zdrží jakýmsi způsobem čerpání kompenzačního bonusu. Jakýkoliv další den, kvůli pozměňovacímu návrhu, který tady měl být, když tady byl tedy kompenzační bonus na podzim, tak tam se měly klást tyto pozměňovací návrhy. Tento návrh má nulový dopad do rozpočtů. Je tam 0,1 miliardy do státního rozpočtu a desítky milionů do rozpočtů obcí a krajů. Ti lidé to potřebují co nejdříve. V okamžiku, kdy nedoplatí v rámci oddlužení nějaké splátky, celé oddlužení jim spadne a budou moci o něj žádat až o 5 let později. Stejně tak jsou na tom pěstouni a stejně tak jsou na tom pracovníci terénních služeb sociálních.

Ten kompenzační bonus je úplná legrace, to je prostě jenom náplast na bebínko. Ti lidé mají další náklady, které jim vláda nekompenzuje, neodkládá jim daně, nedělá jim prominutí sociálního pojištění jako předtím, ale alespoň něco, že jim dává. My jim to zase tady posuneme. Víte sami, že jsem inicioval tehdy těch 1200 korun, paní ministryně to může potvrdit, jak jsem s ní vyjednával, aby se to prosadilo jako pozměňovací návrh. Strašně rád budu zase pracovat na zákonu, který oddělíme od toho, abychom pomohli občanům. Já vím, že tady zase uslyším obce, kraje, obce, kraje, protože jste všichni místní zastupitelé. Já si můžu dovolit se od toho odtrhnout, protože nejsem místním zastupitelem. Ale proboha, myslete na ty lidi! Nás tady zvolili lidé! Vy je, ty lidi, opravdu naštvete, jestli jim to odsunete.

Chápu naprosto oprávněné požadavky, i když uvidíme, jaké tady proběhnou výpočtu, protože to, co se mi podařilo prosadit v Poslanecké sněmovně přes paní ministryni, těch 1200 korun, ke kterým přidala těch 50 korun, a budu rád, když ona řekne, že to opravdu byla moje práce, abyste si nemysleli, že těm obcím chci něco vzít, tak to zase budu klidně prosazovat, ale v rámci jiného zákona, nikoliv u těchto ohrožených skupin. Je třeba mít na mysli, kdo nás sem zvolil. Zvolil nás sem občan a my musíme upřednostnit občana. Je to tak dáno i v ústavě. Občan vždycky je nadřazený nad státní mocí. Ale koho se to týká? Teď se to týká opravdu těch nejvíce ohrožených skupin.

Chápu oprávněnost těch debat ovšem, chápu, kam chcete těmi pozměňovacími návrhy dojít. Otázka, jestli jsou oprávněné či ne, to je o tom, aby se spočetlo, kolik se dalo obcím, kolik se vyčerpalo na tom kompenzačním bonusu a kolik měli přeplaceno. Já nesouhlasím s kolegou Canovem, že by se měly sanovat prostřednictvím kompenzačního bonusu náklady na ochranné prostředky apod. To má být programem jiným. Tento kompenzační bonus i ta náhrada, která se dala z té všeobecné pokladní správy, se dávala za to, co byl výpadek příjmů ze závislé činnosti, což je sdílená daň. Bohužel kompenzační bonus je tak nastaven a čerpá to z daně ze závislé činnosti. Je třeba tento výpadek kompenzovat a opravdu budu všechno dělat pro to, aby se to kompenzovalo kdykoliv jindy, ale ne v rámci tohoto zákona, protože víme všichni, že z 99 přítomných poslanců 97 hlasovalo pro, bylo to schváleno napříč politickým spektrem jenom proto, aby ta pomoc byla co nejrychlejší, protože i v této situaci platí, kdo rychle dává, dvakrát dává.

Jak jsem řekl, kompenzační bonus je opravdu naprosto směšná částka. Skutečně naše vláda nejde na náhradu formou i částečného procentuálního výnosu, tak jak to dělají jiné. Pořád hledá, které náklady jakýmkoli způsobem někde vyzobe a nahradí. Pak slíbí ministr průmyslu Havlíček, že nájemné zaplatí 100%, pak jim řekne: Dostanete 50 %. Ti podnikatelé jsou naprosto zoufalí. Vy si nedokážete představit, protože tady skutečně jsme v tom teple, ale oni jsou opravdu zoufalí. Píšou mi: Kdybych neměla děti, tak to a ono udělám. Můžeme teď pomoct. Pomozme tím, že to schválíme skutečně v tom znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Na všechno ostatní se můžeme podívat potom a můžeme se o tom bavit, ale zase, jestli tady uslyším obce, kraje, obce, kraje a nikdo neřekne nic o občanovi, tak mi přijde, že si z toho děláme komunální komoru. Nezlobte se na mě, já vím, že se vám to nelíbí, ani se vám to nemusí líbit, protože mně se to taky nelíbí, ale to je právo každého. Chci, aby ten občan zůstal na prvním místě. A abyste při hlasování pomysleli na něj, ne na své samosprávy, které tady zastupujete. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Další přihlášenou je paní senátorka Hana Žáková. Já poprosím některé kolegy i kolegyně, jestli vedou bilaterální či multilaterální rozhovory, aby tak činili mimo jednací sál. Velmi o to prosím, je to opravdu slyšet, dokonce je některým i rozumět, co říkají. Prosím, paní Žáková...

Chtěl bych upozornit, že někteří pořád nejsou mimo jednací sál s těmi bilaterálními rozhovory. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Hana Žáková:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, milé kolegyně, milí kolegové, chtěla jsem být stručnější, ale můj předřečník mě vyprovokoval. 18 roků jsem starostovala, 2 roky místostarostka, poslední teď dva roky jsem byla zastupitelka. Jestli mě může někdo nařknout, že nemyslím na občana, že nečiním všechno, aby byl jak když v bavlnce, tak to mě rozohní. Tohle mně nedělejte.

Musím říct, že spousta starostů a starostek, než jim nařídila vláda, jak se mají chovat, již to činila v těch obcích, již jim pomáhala zajišťovat léky, obědy, cokoliv... My teď budeme říkat, že na ně nemyslíme? My na ně myslíme. Jenom tímto pozměňovacím návrhem, dopředu se omlouvám za nějaké komplikace, já to nedělám, víte, že se snažím být věcná, že chci mít věci dopředu prodiskutované. Pokud jednáme a hlasujeme, tak to chci mít od vás potvrzené. Každý názor váš mě zajímavá. Ale my tady říkáme: Vládo, my pomáháme s vámi. To není jenom kompenzace z rozpočtu vlády, to je kompenzace i z našich rozpočtů, z rozpočtů obcí a krajů. Tak to je. Berou si i z našich peněz. My chceme, až to všechno bude vyplaceno, tímto pozměňovacím návrhem, udělejme tlustou čáru, spočteme to, buď se bude těm obcím a městům a krajům vracet něco, protože bylo překročeno, anebo řekneme: Vládo, výborně, ty jsi to dodržela, ty jsi nás nezatížila natolik, že budeme potřebovat kompenzace, my ti za to děkujeme, protože my jsme jim taky chtěli pomoct. Je to fajn, že jim pomáháme. Tahle skupina si to zaslouží. A jestli levujeme o to, že to dostane o 10 dnů, protože počítám, že by, pokud to půjde do podrobné rozpravy, pokud nás pustíte s těmito pozměňovacími návrhy do podrobné rozpravy a budeme to moci načíst a pokud aspoň některý z těch pozměňovacích návrhů projde, tak si myslím, že Poslanecká sněmovna má dostatek času a rychlost to projednat. Tím se zabývat, tím, co my tady říkáme. My rádi pomáháme, ale pojďme to také vyúčtovat. Vždyť koneckonců by to měla být i priorita vláda. Říci si: Dívejte se, kompenzace nás stály tolik a tolik peněz. Obce a kraje se podílely takhle. My jsme vám fakt pomohli a dělali jsme pro to maximum, ale je to potřeba také vyčíslit. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji. Další přihlášená, trpělivá Šárka Jelínková. Připraví se Michael Canov.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Šárka Jelínková:  Vážený pane předsedo, vážená paní vicepremiérko, vážené kolegyně, vážení kolegové, jako první si dovolím obrátit se prostřednictvím pana předsedajícího na pana kolegu Goláně. Nebudu mluvit o obcích, nebudu mluvit o krajích, ale budu mluvit o občanech.

Máme zde předložený zákon o kompenzačním bonusu, který na jednu stranu a chvályhodně rozšiřuje okruh příjemců kompenzačního bonusu, jak již tady bylo řečeno, o osoby, které jsou v úpadku. V dnešní covidové době, která už trvá téměř rok, není vůbec těžké stát se takzvaným nespolehlivým plátcem, takže je dobře, že myslíme i na tyto lidi. Pak tady máme ty pěstouny, kteří jsou zároveň dohodáři atd., všechny ty osoby, které tady byly vyjmenované. To je sice dobře, ale je to jenom malá část podnikatelů, i když velmi důležitá. Je to velmi důležitý zákon, že tady rozšiřujeme tento okruh osob. Ale stále si řekněme, že covidová doba trvá dlouho, živnostníci již téměř rok, většina z nich opravdu takzvaně přežívá a živoří. Kompenzace jsou buď stejné, nebo nižší, nebo spíš, mimo tedy, výjimkou je tento zákon, se okruh osob, které mají možnost přijímat kompenzace za to, že byla omezena jejich činnost, buď už rozhodnutím vlády, nebo vůbec tím, že nastala doba covidová... I to je, i když nebyla v mnohých případech, já se k tomu dostanu, zakázána činnost vládou, mnozí podnikatelé nemohou podnikat.

Proto jsem si dovolila předložit dva pozměňovací návrhy, které pomáhají právě ještě občanům. Ten první z nich, pozměňovací návrh, zvyšuje částku denního kompenzačního bonusu z 500 korun na 667. Je to taková zvláštní částka, měsíčně je to tedy z 15 tisíc na 20 010 korun, ale potřebovali jsme se dopočítat na nějakou částku, která se bude pohybovat kolem těch 20 tisíc a byla by dělitelná 12. A to z toho důvodu, že v první vlně pandemie dostávaly ve stejné výši kompenzační bonus osoby samostatně výdělečné činné, ale v té době měly odpuštěny a nemusely platit z toho sociální a zdravotní pojištění, což nyní není. Takže kdybych to řekla velmi laicky, oni mají ten snížený příjem z toho kompenzačního bonusu ještě nižší. Když se podíváme na to, jak dlouho už tady tato doba trvá, a tak dlouho přežívat opravdu jenom z takového téměř životního minima, které pokryje sotva náklady domácností základní, není v tom už zahrnuté nic, že třeba mají různé splátky atd., tak jak to všichni známe samozřejmě ze svých životů, de facto se jim ta částka ještě snižuje. Proto jdeme touto cestou. Pokud podpoříte, budeme rádi. Vím, že to zase jde směrem k těm obcím a krajům, to, o čem jsme tady hovořili, k tomu se ještě taky dostanu. Ale mluvíme teď o těch občanech, jak říkal kolega Goláň, a já to v tomto případě taky tak cítím a vidím. Takže budu ráda za podporu tohoto, a je to opravdu především z toho, de facto se dostaneme na podobnou částku, jakou měli v té první vlně. Ať jim ji nesnižujeme. I s tím dlouhotrvajícím stavem, který je nepříznivý, nevíme, kdy skončí. Budeme se bavit za chvilku o očkování, které neprobíhá tak rychle, jak by mělo, takže pořád ještě, to, jak pořád čekáme, to světlo na konci tunelu, kdy už nám bude lépe, kdy už možná začneme některé provozy otevírat, budou moci někteří podnikatelé začít podnikat, je pořád v nedohlednu, tak i s tímto pohledem se na to dívejme.

Druhý pozměňovací návrh, kde chceme rozšířit kompenzační bonus o podnikatele bez provozoven, nebo ti, kteří dle výkladu úřadů nemusí být těmi, kteří jsou přímo a bezprostředně navázáni na ty, kterým byla vládou činnost uzavřená. Máte tam uvedeno pár příkladů i v té důvodové zprávě, ale řekněme si, že zase chci vrátit a napravit ten stav, který byl v první vlně pandemie. Oproti totiž jarní verzi je nyní kompenzační bonus opravdu snížen o část těch podnikatelů. Na jaře stačilo, aby měl podnikatel kvůli opatřením či koronaviru nižší poptávku. Nyní na bonus mají nárok jen ti, kterým vláda přímo zakázala či omezila činnost, a jejich dodavatelé. Jde o to, jestli ta činnost je přímo zakázána, nebo není. Ale v důsledku koronaviru, jak tam mám třeba příklady účetní, která dělá účetnictví, daňové přiznání, hospodaření například restauracím, hotelům a těmto provozovnám, které byly uzavřené, může být výkladem úředníků řečeno, že ona nemá zakázáno podnikat z domu a může dělat to účetnictví někomu jinému, ale ona během krátké doby si nesežene další dodavatele. Navíc v dnešní době ten pracovní trh je velmi omezený, aby ona mohla tu svoji činnost, kterou nemá zakázanou, dá se říct, že není úplně přímo navázána na tu zakázanou činnost nebo to odvětví, tak ona z toho síta vypadává. Dalším příkladem mohou být třeba maséři, kteří nemají svoji provozovnu, chodí i do domácností, ale dneska si lidé nepozvou někoho cizího. Dneska se omezují i tyto služby, dneska naše zdraví zase i v tomto trpí, kdybych pominula samozřejmě ostatní další věci, které jiné zdravotní stránky nám trpí v této době, protože se samozřejmě a pochopitelně zaměřujeme především na léčení covidové pandemie. Takže jsou to třeba i tito podnikatelé, které si ti lidé domů nepozvou, i když oni přímo konkrétně nemají zakázanou tu činnost, protože nemají provozovnu, atd.

Takže tímto druhým pozměňovacím návrhem de facto vracíme to, co už bylo v té první vlně. Je tam velmi přísné kritérium, aby v té doložitelné době měli snížené příjmy až o 80 %, to není vůbec nic jednoduchého doložit. Ale budu ráda, když budeme myslet i na tyto podnikatele. Nezdá se to, ale je to zase velké množství lidí. Když budeme myslet na lidi, kterým vláda nezakázala podnikat, ale kteří nám tímto sítem propadají.

Já vám předem moc děkuji za případnou podporu těchto mých pozměňovacích návrhů, které jdou za našimi občany. Opravdu je to jim a měla by to jim být velká pomoc. A co se těch měst a obcí, já si myslím, že my jako KDU-ČSL nebo náš klub jsme třeba i přímo tady v Senátu za obce a kraje už bojovali mnohokrát. I díky nám se podařilo vrátit, nebudu vzpomínat, třeba pozměňovací návrh do Poslanecké sněmovny, díky tomu se znovu otevřela diskuse a byly kompenzace obcím a krajům vráceny.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já se velmi omlouvám, ale prosím kolegy, aby nerušili navrhovatele, aby mohl poslouchat. Je to neúcta vůči kolegům, kolegyním, nedělejme to. Když se potřebujete bavit ve dvou, běžte mimo jednací sál. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Šárka Jelínková:  Věřte mi, že když budeme při jiné příležitosti se bavit o kompenzacích obcím a krajům, já jsem také radní zastupitelka, naše městská i krajská, vím, co to dělá s těmi příjmy, vím, co to dělá s tím plánováním našich investic a dalšího rozvoje obcí, měst a krajů, budu stát v první linii a v čele toho, abych podpořila jakoukoliv jinou kompenzaci. Teď se zaměřuji opravdu na naše občany. Pomozme jim, propadají nám tím sítem. Ta doba už je dlouhá. Ty minimální kompenzace, které dostávají, alespoň tímto malým způsobem, jim napravme a pomozme jim. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, paní senátorko. Prosím pana senátora Michaela Canova. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Ještě jednou, vážená paní ministryně, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, jenom tři takové „bodky“.

Zaprvé schválení pozměňovacího návrhu na kompenzace vůči obcím a krajům nepřipraví ty občany přímo ani o haléř. To zůstalo ve stejné velikosti.

Zadruhé jsem rád, že senátor, předseda ÚPV, Tomáš Goláň, řekl nepřímo, nevím, jestli si to uvědomil, že v případě, že neprojde návrh na schválení, tak v tom případě podpoří nějaký pozměňovací návrh, protože on říkal, že mu jde hlavně o tu rychlost. Já jsem říkal, že tady to je rychlostí Usaina Bolta. Schválila to 79. schůze Poslanecké sněmovny, ten pátek. Ta zasedala minulý týden, zasedá tento týden, příští týden má volno. Nebo nezasedá a pak zasedá. To znamená, když vrátíme tento návrh do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy, tak to budou projednávat 9. února v úterý. Zatím pokud neschválíme návrh ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou, neschválili bychom pak žádný pozměňovací návrh, tak by se pak muselo čekat na proběhnutí marné lhůty, která je 30 dnů. To znamená, v tom případě by ta lhůta proběhla, jestli se nepletu, 21. února.

Takže věřím, že kolega Goláň v případě, že neprojde návrh na schválení, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, podpoří nějaké pozměňovací návrhy, aby 9. února mohlo být jasno a nemuselo se čekat do 21. února.

A pak jedna poznámka. Já naprosto odmítám, je to už opakované, tu argumentaci, že kdo myslí na obce, nemyslí na občany. To je naprosto argumentace vedle! Obce a kraje jsou součástí územní samosprávy. Tam jsou vedené lidmi. Samozřejmě s přijatými prostředky se pracuje ve prospěch lidí. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Lukáš Wagenknecht, připraví se pan senátor Goláň.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegové, kolegyně. Já jen velice krátce okomentuji mé myšlenkové pochody k tomu, co tady probíráme, a zopakuji věci, které říkám už poslední rok.

Zaprvé jsem rád, že v tom návrhu zákona jsou některé věci, které jsou kvalitní, posunou to, co už tady dlouhou dobu kritizujeme, jsem za to rád. Nicméně neustále jsme na nějaké hodnotě de facto almužny, která jde podnikatelům, kteří jsou omezováni. Já bych byl rád, kdyby to tady padlo na tom našem stenozáznamu, to, že vláda dlouhodobě cíleně likviduje podnikatele. Je mi velice smutné to pořád opakovat, na rovinu, kdo vyžije s 10 000 Kč po těch odvodech... Je to úplně směšná částka. Je potřeba, aby to tady padlo. Chápu, že paní ministryně dělá procesní věci, ale tato vláda opravdu dělá strašně špatné kroky dlouhodobě.

Pak asi v jiném bodě tady budu komentovat to, co se děje ohledně poskytování prostředků systémově. Nicméně za mě je to už neudržitelná situace, kdy podle mě vláda protiústavně omezuje některé podnikatele, je to pořád dokolečka. Je to nesrozumitelné, všichni to dobře víme. Zkrátka teď se prodává obuv pro děti, například jdete do obchodu, když má dítě nohu větší než 38, nekoupíte boty tomu dítěti. To jsou věci, které se dějí pořád dokola opakovaně. To je hlavní příčina toho, co tady máme.

Kompenzace jsou neadekvátní, jsou de facto směšné, je to výsměchem podnikatelům, kteří nějakou dobu platili daně, dneska ani nemůžou. Chápu, že paní ministryně asi na to reagovat nebude, protože na to nemá co říct, ale je to špatně.

K těm návrhům... Je to velice těžké. Máme tady pořád dokola, okamžitě to schvalte, nebo pár dnů nebude nějaké zpoždění, ti podnikatelé nedostanou ty peníze dříve. Vzhledem k tomu, že to je almužna, nevím, co na to říct. Nicméně jsou tam dobré věci. Já k těm návrhům, kvituji paní kolegyni Jelínkovou za ten obsah, který předložila, jenom za mě, věcně chápu, že opakujeme to, co bylo v 1. vlně, což také nebylo dostatečné, nicméně bylo to lepší než dnes.

Jenom za mě. Chápu tu repliku jenom za mě, jenom věcně teď řeknu, ten 80% pokles je hodně velký, drastický pokles. Jenom řeknu, co jsem komunikoval s podnikateli, 50 % je minimum toho, co by mělo být kompenzováno v této oblasti, aby to bylo reálné. Protože pro někoho 50 % obratu znamená, že nemá ani na živobytí.

K podnikatelům. Doufám, že vláda už přestane je tady ničit, likvidovat, ty podnikatele, dlouhodobě, a dělá to pořád. To, že říkáme, že tím, že zavřeme jeden obchod, někoho tady zachráníme, když jiný obchod necháme otevřený, že nemůžeme jít k holiči, musíme se sami doma stříhat už asi skoro rok všichni, s nějakými přestávkami... Je to nesmysl. Čekáme na pana ministra Blatného, ať nám to vysvětlí, ale určitě nám to nevysvětlí.

Ale za mě ještě jednou zopakuji, pokud stát tohle dělá a chce tady pak komunikovat, že někomu pomáhá, tak, paní ministryně, nepomáháte. Vy cíleně likvidujete. Je to smutné, ať to lidi slyší. Protože pokud chcete další měsíce toto opakovat, tak se nikam neposuneme. Za mě, já jsem určitě pro ten návrh podpořit, nicméně pokud tady padne podrobná rozprava, určitě budu hlasovat pro tyto dva návrhy.

K těm krajským kompenzacím ještě řeknu jednu věc. My tady máme bohužel zkušenost, která tady proběhla už několikrát. Kdykoliv jsme cokoliv načetli, tak to spadlo. Tahle vláda tak zkrátka funguje, že jakékoliv vylepšení ze Senátu, které pomáhá buď podnikatelům, tak to úplně drasticky zamítá, krajům a obcím to samé. Tam mám bohužel obavy, že pokud to odtud pošleme, tak to stejně spadne pod stůl, což asi paní ministryně potom okomentuje v rámci svého stanoviska.

Jenom za mě říkám, je potřeba to opakovat zkrátka dokola, to, co tady dáváme podnikatelům, je směšná věc. Někdo zkrátka vydělává na tom, že jiní stojí, nemůže podnikat, prodávat, provozovat své služby. Pokud to takhle bude pokračovat dál, tyto návrhy budou pouze malinko napravovat ten zásadní problém toho, že někdo nemá na vlastní živobytí. Děkuji za pozornost a případně pak uvidím, jaký bude další postup.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Tomáš Goláň. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji, pane předsedající, prostřednictvím pana předsedajícího, paní Žákové, senátorce, bych chtěl vzkázat, že já jí samozřejmě neupírám žádnou snahu. Vím, že je velice poctivá nejenom starostka, ale i senátorka. Já jsem mluvil o tom, že tady máme zákon pro občany, tak ho nesměšujme se zákony pro obce.

Panu senátorovi Canovovi, prostřednictvím pana předsedajícího, vzkazuji, že budu hlasovat nějak, ale já to celé neovlivním, je nás tady ještě další spousta. Ale teď k té materii.

Velmi se mi líbily návrhy paní Jelínkové, i všechno, co tam řekla. Já to můžu do posledního slova potvrdit. Skutečně ty situace, kdy lidé jsou vyřazeni z kompenzačního bonusu třeba jenom proto, že nemohou fotit svatby, které nejsou. Nemohou dělat akce, které nejsou, a přitom nemají zavřené provozovny. Skutečně ten její návrh je, řekněme, opodstatněný.

K navýšení kompenzačního bonusu bych řekl, ano, ale je to nesystémové. Tady by bylo třeba vytvořit tlak na ministerstvo práce a sociálních věcí, aby znovu odpustilo sociální a zdravotní. A nejen to, aby odpustilo odvody. Ta situace je vážná, my pořád tady i tímto kompenzačním bonusem přerozdělujeme peníze. Je důležité, aby ty peníze podnikatelům zůstaly. Proto apeluji na paní ministryni, doufám, že mě poslouchá, aby znovu odsunula daně, místo toho, aby hledali prostředky, jak je přerozdělit k podnikatelům. Aby odsunuli daně, splatnosti, protože ta situace je teď mnohem vážnější. Je delší a už je to podruhé. Tím pádem ten dopad je mnohem silnější. Aby odsunuli daně, odsunuli splatnosti, prominuli úroky z prodlení, aby správa sociálního zabezpečení nebo ministerstvo práce a sociálních věcí znovu odpustilo odvody zaměstnavatelům. To je jediná cesta.

K těm pozměňovacím návrhům paní kolegyně Jelínkové bych chtěl říct, že bych byl rád, kdybychom je vyjednali s ministerstvem, tak jak jsme to udělali s rozšířením kompenzačního bonusu, a klidně to přidali k něčemu jinému. To bylo to, co jsem tady rušil, co jsem tady vyjednával s paní ministryní. Abychom to udělali samostatně, odsouhlasili si to tak, jak se mi to podařilo rozšířit kompenzační bonus o ty tři skupiny, zkusili to udělat samostatně, i když v dobrém úmyslu, toto neprodlužovali.

Nicméně tuto aktivitu velice vítám, protože je namístě. Myslím si, že kdyby se nám to podařilo odsouhlasit s ministerstvem a připravit to, tak že bychom to určitě zase k nějakému zákonu dostali. Ale je to otázka na předkladatele, je to otázka na vás, v tomto vám nebudu radit, jak máte postupovat, protože ty dva pozměňovací návrhy jsou dobré. Byť třeba ten navýšený kvůli sociálnímu a zdravotnímu není úplně systémový, protože zase bychom se měli vrátit k tomu, co bylo na jaře, aby bylo systémově prominuto sociální a zdravotní. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Petr Holeček, předseda klubu Starostů a nezávislých.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Holeček:  Děkuji za slovo, pane předsedo, já mám jenom procedurální poznámku nebo požadavek. Byl bych rád, kdybyste po ukončení obecné rozpravy vyhlásil 10minutovou přestávku na poradu klubů a poradu předsedů klubů. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji a další přihlášený do obecné rozpravy je pan senátor Josef Bazala. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Josef Bazala:  Dobré odpoledne, vážený pane předsedo, paní ministryně, dámy a pánové, vážení kolegové. Já bych chtěl moc poděkovat Tomáši Goláňovi, jestli takto můžu, za to, o čem tady hovořil. Ale také o tom, že my tady chceme pomáhat podnikatelům a soukromníkům. V této fázi, v tomto zákoně nejde o obce, kraje apod. Mějme to, prosím pěkně, na mysli, aby pokud možno šla ta pomoc co nejrychleji. Také jsem dlouholetý starosta, nebo byl jsem dlouholetý starosta, vím, jak jsme pomáhali a kolik nás to stálo finančních prostředků. Na druhé straně spoustu peněz jsme nemuseli vydat. To jsou odvážná slova. Protože jsme třeba neměli kulturní akce, sportovní akce atd.

My potřebujeme teď pomoci lidem, kteří se pustili do podnikání s tím, že budou mít finanční příjmy, mají možná zadlužené své rodinné domy a tak dále a tak dále. Tak jim pojďme pomoct. Teď, prosím pěkně, nechme ty obce a kraje na později, ale pojďme pokud možno schválit tento návrh zákona. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji. Další přihlášený je pan senátor Herbert Pavera. Než se dostaví k mikrofonu, oznamuji, že se od 17 hodin omlouvá pan senátor Feber z dnešního jednání a případně ze zítřejšího z důvodu pracovních povinností. Prosím, pane senátore Pavero, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Herbert Pavera:  Děkuji, pane předsedo, hezké a příjemné odpoledne, vážená paní vicepremiérko, milé kolegyně, kolegové. Také mi to nedalo, abych nevystoupil a něco neřekl, protože jsem tady jako občan, jako starosta, jako senátor. My politici zastupujeme občany, zastupujeme obce, zastupujeme města, podnikatele a zastupujeme i tuto zemi. I proto bychom měli k tomu přistupovat tak, abychom mysleli na to, aby peníze měla i tato země.

Jsem dlouholetý starosta, od roku 98. Od roku 1990 jsem zastupitelem, radním a místostarostou. Vím, že i obce musí nést nějaké břímě a podílet se na krizi, která přišla do této republiky, nemůžeme to jenom házet na stát. Není to jenom vina státu, že přišel koronavirus a že tady teď něco nefunguje. Teď je třeba pomoci občanům i podnikatelům. Pomoc tady není úplně dobrá, to víme všichni. Možná, že to mohli dělat podle tržby, možná, že to mohli dělat podle příjmů, což by bylo mnohem jednodušší, ale to už je věc vlády a ta za to ponese odpovědnost.

Ale v současné době si myslím, že obce na tom nebyly za loňský rok špatně. My jsme měli zhruba příjem v Bolaticích na Hlučínsku, kde máme 4500 obyvatel, příjem na daních normálně míváme kolem 66 mil. Kč, tak loni jsme měli minus 4 miliony, což dělá nějakých 6 %, díky kompenzačnímu bonusu jsme měli plus 5, 6 milionů, to je vlastně skoro o 2,5 % víc, než jsme měli v roce 2019.

Do pomoci našim podnikatelům, na nákup dezinfekce a nákup různých ochranných prostředků atd., jsme dali milion korun. Pořád nám ještě zůstalo 600 tisíc korun z kompenzačního bonusu. Takže opravdu měli bychom myslet na to, že i ten stát tady zodpovídá za armádu, za policii, za zdravotnictví, za sociální služby a spoustu dalších jiných věcí. I on musí mít nějaké peníze. Já věřím, že jsme zodpovědní politici, kteří myslí na všechny. Na všechny v této republice! Měli bychom tedy k tomu přistupovat zodpovědně.

Mně se líbí návrh paní senátorky Žákové, který zatím neurčuje, kolik peněz by měl stát vydat. Možná, jestli vydá něco, až se to vše spočítá, tak pomůže. Pokud na to bude mít. Pokud na to nebude mít, ten stát nemůže dát ani obcím a městům. To bychom si měli uvědomit. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji. To byl zatím poslední příspěvek do obecné rozpravy. A protože se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. S tím, že nyní se ptám pana předsedy Holečka, zda to myslel tak, že by přestávka byla až po vystoupení ještě navrhovatelky, nebo předtím? (Petr Holeček: Po.) Po... Takže prosím, paní ministryně, o vaše vyjádření a závěrečné vystoupení, které následuje po obecné rozpravě. Poté vyhlásím 10minutovou přestávku.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Pečlivě jsem poslouchala, myslím, že se pořád vracíme k těm stejným tématům. Já se budu snažit být věcná a podepírat to o čísla a apelovat na vás. Skutečně je to na vás, abychom, pokud to jenom trochu je možné, abyste vy schválili ten návrh, protože i já mám zasypané všechny schránky požadavky těchto lidí, kteří na to čekají. Vezměte si, že oni třeba splácejí oddlužení, mají oddlužení na několik mnoho let, třeba se někdy do toho nedostali ani vlastní vinou, a nemají z čeho splácet, když jsme jim zavřeli provozovnu. Opravdu, to jsou hrozné příběhy, které nenechávají nikoho klidným. Pro ně každý den navíc je obrovské trauma.

Takže je to na vás a já budu velmi věřit ve váš zdravý úsudek a zdravý rozum a v to, že si řeknete, co má v tuto chvíli přednost z těchto všech důvodů. Já myslím, že tady by nemělo jít asi primárně o politiku. Ale to už nechám na vás. Pojďme k těm číslům.

Já si myslím, ať máte názor na pomoc vlády jakýkoliv, někdy v tom hraje roli politika, někdy víc, někdy méně, vláda k tomu nějak přistoupila. Ne všechno se povedlo, určitě nebudu říkat, to by nebylo správné, ale ten kompenzační bonus... Já jsem si prošla určitými obdobími, možná si vzpomenete vy, co se tomu víc věnujete, že na jaře, když jsem přišla tehdy s prvním návrhem a chtěla jsem to opírat o nějaký propad tržeb, tak ten návrh se shledal s obrovským odporem. Já jsem nakonec musela z toho prvního návrhu, který prošel nějakými zrychlenými připomínkami, vycouvat.

To porovnávání tržeb bylo složité, kdy mi najednou všichni začali psát: No jo, ale vy to porovnáváte za období, kdy já jsem byl v lázních, nemocný, rekonstruoval atd. Třeba ano, já nepodezírám ty lidi, že by si to vymýšleli. Pak jsme si řekli, nic, ta ekonomika je uzavřena masivně, jsou zavřeni skoro všichni, nebudeme to řešit, hlavně ať rychle pomůžeme. Takže to de facto dostali skoro všichni. Zprocesoval se skoro milion žádostí za velkou spoustu peněz, za chvilku ta čísla tady řeknu. Ten podzimní kompenzační bonus jsme pojali jinak než ten jarní.

Jarní, to skutečně dostal každý, včetně mého zubaře, včetně já nevím koho, prostě každý, kdo prokázal nějaký propad, dostával kompenzační bonus. Bylo to tak asi v pořádku. Podzim začal plíživě. Víte, že jsme postupně zavírali provozy, nebylo to tak masivní. K tomu se přidávali další. Už jsme to vázali záměrně na to, samozřejmě i s ohledem na rozpočtové možnosti, protože tak, jak to tady řekl jeden z vás, myslím, že pan Pavera, stát může skutečně dát jenom to, co má. Když to nemá, tak to nebude moci dát. To vlastně každý, i rodina, i obec, i kraj.

My jsme to pojali tak, že jsme to vázali, buď kompenzační bonus dostával ten, komu vládními restrikcemi byl provoz uzavřen, byla uzavřena možnost podnikání, a to podnikání bylo pro něho hlavním předmětem činnosti, tzn. příjmy byly nad 50 %, nebo ten, kdo byl vázán na uzavřený provoz, tady vzniká to jablko sváru, a je z 80 % vázán na ten uzavřený provoz. Klasický čítankový příklad je ta prádelna, která prala pro tu zavřenou restauraci a měla podíl svých příjmů aspoň 80 %.

Tady vznikala ta různá výkladová stanoviska. Vy jste tady citovali třeba fotografa. Ale i ten fotograf, jestliže fotil svatby nebo fotil nějaké kulturní akce, které dnes jsou vládními restrikcemi zakázané, dostane kompenzační bonus. Tam to pojetí je jenom o tom, že Finanční správa to víc prověřuje. Tzn. jestliže někdo měl provozovnu, ta provozovna je restrikcemi zavřená, je to jednoduché. Ale jestliže ji neměl před restrikcemi, nebo před pandemií, a nemá ji ani teď, tak ten finančák se samozřejmě logicky ptá, zda nemá jiný zdroj příjmů.

Já vždycky uvádím, já se některým případům věnuji osobně, když mně ty lidi píší, nějak se mě to dotkne, nebo mně různě volají, tak si ty věci nechávám vysvětlovat. Samozřejmě obecně, já nemám přístup do žádných spisů. Nevím, třeba jsem řešila, včera jsem to říkala na hospodářském výboru, obrátil se na mě léčitel. Takový zvláštní problém, léčitel s nějakými čaji, dostal na jaře, dostal tehdy. Já jsem mu vysvětlovala to pojetí, zjistili jsme, že on má provozovnu, kterou samozřejmě má zavřenou, protože ti pacienti tam nemohou docházet, ale tu provozovnu neměl nikde nahlášenou. No tak logicky ten finančák o té provozovně neví, tak se to vysvětlilo.

Nebo paní šije rukávy k obleku, firma je zavřená. Logicky tam má víc jak 80 % příjmů. Čili je to jenom o tom to více prověřit. Protože logicky ten podnikatel může mít více zdrojů, může podnikat na e-shopu atd. Takže toto je filozofie toho podzimního kompenzačního bonusu, která je jiná než u toho jarního. Nezapomínejte, prosím, a prošlo to tehdy, tuším, i vaším, myslím, že pan senátor Goláň to byl, jeho pozměňovací návrh, já jsem ho podporovala na plénu Poslanecké sněmovny, že kompenzace se mohou sčítat. Kompenzační bonus, k tomu COVID Nájemné, k tomu ošetřovné, k tomu Antivirus, má-li zaměstnance, atd. COVID Uzavřené provozovny, takže ono se to nasčítává. Takže toto všechno mějte na paměti, prosím, když o tom budete jednat.

Ještě než se dostanu k obcím, co se týká odsunutí daní, víte, že jsem udělala několik liberačních balíčků, několik generálních pardonů. DPH je teď například odsunuto až do 16. srpna kvůli loss carryback, kdyby uplatnili, tak to má vliv na zdanitelná plnění. Pan senátor ví, nechci vás tady zahrnovat technikáliemi. Odsunula jsem ještě daň z nemovitých věcí a silničku, což bylo 1. 2. Generální pardon, už nezvažuje odsunutí příjmovky, protože už v tom je hrozný zmatek. A to z několika důvodů. Jednak prošla novela daňového řádu, která odsouvá tuto lhůtu, pokud se podává elektronicky, o měsíc. Tím se odsouvají, i když zpracovává poradce, měsíc plus další tři. Pak chystáme online finanční úřad. Máme tam asi měsíc zpoždění kvůli covidu, ale spustíme ho zhruba do poloviny února, což znamená, na všechny daně, obrovský boom elektronizace. Samozřejmě Finanční správa je připravena, protože ekonomika není zasažena celá, je zasažena část ekonomiky, Finanční správa je připravena všem těmto zasaženým segmentům vyhovovat individuálně. Já samozřejmě s kolegy připravuji i v souladu s online finančním úřadem, chtěli jsme to oznámit až při tom, ale to je jedno, to klidně řeknu teď, vždyť jsou to věci, které jsou běžné, chystám nějaké plošné prominutí všech sankčních poplatků a těchto věcí. Takže to bych jenom chtěla k tomu říci.

A teď ty obce. Já si vezmu čísla. Jarní bonusové období kompenzačního bonusu, bylo vyplaceno z veřejných rozpočtů 22 mld. Státní rozpočet to stálo 14,5 mld., obce se podílely 5,5 mld., kraje 2 mld. To už jsou tvrdá čísla.

Co se týká dopadů podzimního kompenzačního bonusu, do konce roku 2020 veřejné rozpočty 2,4 mld., státní rozpočet 1,6, obce 0,6, kraje 0,2 do konce roku 2020. Odhad zbývajících dopadů podzimního kompenzačního bonusu, počítáme, že by to mohlo být šest bonusových období, ale uvidíme, jak se bude vyvíjet pandemie, tak kdybychom počítali šest bonusových období v roce 2021, veřejné rozpočty 8 mld., státní rozpočet 5, obce 2,2, kraje 0,8. Takže minulý rok obce utrpěly ztrátu v důsledku kompenzačního bonusu, jaro i podzim, když sečtu jaro a podzim, co jsem teď říkala, 6,1 mld. Je to 0,6 plus 5,5. Dostaly kompenzaci v roce 2020 na kompenzační bonus 13,4, tzn. že k začátku roku 2021, budu-li mluvit řečí čísel, není to žádné vyčítání, jen tvrdých čísel, mají předplaceno 7,3 mld. To jsou jasná, tvrdá čísla. Kdykoli je komukoli z vás ráda pošlu.

Jarní kompenzační bonus je zatím méně finančně náročný. Myslím teď ten, co probíhá, jaro 2021. Na obce připadá asi 0,3 až 0,4 mld. v měsíci, a to při zohlednění odhadu zbývajících dopadů za celkových šest bonusových období, tj. dopady dalších cca 2,2 mld. budou obce pořád, pořád, to musíme brát vcelku, to nebyl rok 2020 a teď jedeme nanovo, prosím, to jsou pořád jedny peníze, tak pořád zůstává předplaceno, kdybych započetla i těch šest bonusových období, asi 5,3 mld.

Já nechci připomínat, je pravda, že kraje kompenzace nedostaly. Vysvětlovali jsme, že jsme tam tehdy poskytovali celou řadu peněz, ať už dotačních programů, já už to nechci zase vyčítat, na ochranné pomůcky a na různé odměny. Já jsem prezentovala v lednu pokladní plnění za rok 2020. Z něho vyčtete, zase tvrdá čísla, že z výdajové strany státního rozpočtu dostaly kraje, města a obce, když srovnám rok 2019, kolik dostaly z výdajové strany, a rok 2020, tak o 46 mld. více z výdajové strany. Tzn. to je na různé dotace nebo poskytnutí kompenzací. Jsou to tvrdá čísla z pokladního plnění, takže bych jenom chtěla říct, že svědomí vůči municipalitám opravdu mám v tomto směru čisté.

Mám tady předběžná čísla, protože úplně přesná čísla o stavu veřejných financí a o stavu rozpočtů krajů, měst a obcí budu mít až v březnu, protože kraje, města a obce musí dodat na ministerstvo financí účetní závěrky zhruba do poloviny února, letos počítáme, že některé z nich budou asi ve zpoždění, tak to čekáme spíš do konce února, takže v březnu budu mít už tvrdá čísla. Udělám rozhodně brífink, připravím grafy, jak jsou na tom ve stavu na účtech, jak jsou na tom s investicemi, jak jsou na tom vůbec s financemi. To budu prezentovat tak, aby je všichni měli k dispozici. Podle naší predikce.

A jen taková dvě čísla, jestli ještě dovolíte. Když srovnáme podle makropredikce ministerstva financí, říkám, úplně tvrdá čísla budou v březnu, srovnám rok 2019 a 2020, obce dostaly celkem procentuálně, když srovnám 2019 a 2020, je 101,4 % a z RUD 101,9 %. Takže více než v roce 2019. Já jsem ráda. Já jsem skutečně velmi ráda, protože to aspoň vede k tomu, že obce nemusí brzdit své investice, nemusí je omezovat, protože to je velmi důležité, abychom se teď všichni společně proinvestovali z krize. Já jsem ráda, že se to podařilo, že se podařilo, i pokladní plnění to ukázalo, že to, že dopadl rozpočet nakonec „tak dobře“ v rámci této hrůzy, která nás potkala celosvětově, byl důsledek toho, že se vybralo o 111 mld. více na příjmech. Byla tam asi tři překvapení obrovská, která nás skutečně překvapila. Nechci vás tady tím unavovat, když to někoho bude zajímat, tak vám to řeknu. Když jste tady mluvili o příjmech, já jsem prominula zálohy na dani z příjmu, čímž se v cash flow odsunuly až na rok 2021. Polovina firem to zaplatila, přestože prominutí tam bylo. Plus 20 mld. to přineslo, překvapení, nepočítáte s tím. Říkáte si, 40 mld. nedostanete, a půlka firem to zaplatila. Nebo jsme počítali s minimálním růstem mezd a mzdy rostly o 6 %, obrovské překvapení. DPH samozřejmě. Propad DPH. Protože krize je tentokrát strukturálně naprosto rozdílná. Některé segmenty podnikání téměř úplně zdecimovala a některé naopak zase vynesla nahoru. Z hlediska podílu na HDP jsou to spíše segmenty, které podíl na HDP nemají až tak velký. Takže meziroční propad DPH byl něco kolem 2,5 %, to je skutečně velmi překvapující. Prokazuje to odolnost české ekonomiky. A to je prostě v tom všem, co se děje kolem nás, to světélko na konci tunelu, které já vidím, a věřím, že se z toho dostaneme. To je všechno, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, za závěrečné slovo. Na základě žádosti předsedy klubu Starostů a nezávislých vyhlašuji přestávku do 15:38 hodin, pak budeme pokračovat slovy zpravodajů. Děkuji.

(Jednání přerušeno v 15.29 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 15.38 hodin.)

Dámy a pánové, prosím, zaujměte svá místa, abychom mohli pokračovat. Po závěrečném slově paní ministryně, po závěrečném slově, po obecné rozpravě se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV, pan senátor Tomáš Goláň? Nepřeje. Prosím zpravodaje garančního výboru, pana senátora Větrovského, aby se k rozpravě vyjádřil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji, pane místopředsedo. Konstatuji, že v obecné rozpravě vystoupilo osm senátorek a senátorů, z čehož dva vystoupili dvakrát. Jsou avizovány čtyři pozměňovací návrhy. Jeden z nich načte pan Michael Canov, možná ještě bude nějaká dohoda. Další bude načten paní senátorkou Žákovou, je avizován.

A další dva jsou avizovány ze strany Šárky Jelínkové. V podstatě asi všechno, zatím děkuji. Jinak byl podán návrh na schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Nebyl podán návrh na zamítnutí zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano. Nicméně před těmi avizovanými pozměňovacími návrhy budeme mít ještě hlasování o výborových usneseních. Garanční výbor navrhl schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, o tom budeme hlasovat. Já spustím znělku.

My nyní budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 72 senátorek a senátorů, nyní už 73, aktuální kvórum je 37. Já spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 24 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 18, proti byl 1, návrh nebyl přijat. Já otevírám podrobnou rozpravu.

Do podrobné rozpravy se s právem přednosti jako první hlásí paní předsedkyně Šárka Jelínková.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Šárka Jelínková:  Vážený pane předsedající, vážená paní vicepremiérko, kolegyně, kolegové, dovolte, abych přečetla postupně dva pozměňovací návrhy, které jste dostali, obdrželi tady na stůl před začátkem jednání pléna.

Nyní jako první přečtu pozměňovací návrh, který se týká navýšení té denní nebo i měsíční kompenzace podnikatelům.

1) V článku I za bod 3 vložit nový bod 4, který zní:

„4. V § 9 se částka 500 Kč nahrazuje částkou 667 korun.“

Následující bod přeznačit.

2) V článku II v nadpisu slovo „přechodné“ nahradit slovem „přechodná“.

3) V článku II dosavadní text označit jako bod 1 a doplnit bod 2, který zní:

„2. Ustanovení § 9 zákona č. 461/2020 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije i pro kompenzační bonus podle zákona č. 461/2020 Sb. za období před nabytím účinnosti tohoto zákona.“

To je jeden pozměňovací návrh. Odůvodnění máte před sebou, to asi číst nemusím.

Nyní druhý pozměňovací návrh, který rozšiřuje příjemce kompenzačního bonusu i takzvaně o osoby bez provozoven a ty, kterým přímo nebyla zakázána vládou činnost a nejsou navázáni přímo na tyto zase, kterým byl omezena činnost.

Takže pozměňovací návrh zní:

1) V článku I za bod 3 vložit nový bod 4, který zní:

„4. § 6 odstavec 2 zní: 2. Předmětem kompenzačního bonusu je také výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, a to v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost alespoň z 80 % omezena v souvislosti s rozšířením onemocnění covid-19 nebo v důsledku zákazů nebo omezení opatřením podle § 1.“

Následující bod přeznačit.

2) V článku I doplnit bod X., který zní:

„X. V § 12 odstavec 3 se číslo 2 nahrazuje číslem 12.“

3) V článku II v nadpisu slovo „přechodné“ nahradit slovem „přechodná“. (To je totožné s prvním pozměňovacím návrhem.)

4) V článku II dosavadní text označit jako bod 1 a doplnit bod 2, který zní:

„2. Ustanovení v § 6 odstavec 2 a § 12 odstavce 3 zákona č. 461/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro kompenzační bonus podle zákona č. 461/2020 Sb. za období před nabytím účinnosti tohoto zákona.“

Odůvodnění máte před sebou. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji paní senátorce Jelínkové za načtení dvou pozměňovacích návrhů. Další do podrobné rozpravy je přihlášený pan senátor Michael Canov. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Takže do třetice, vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, na základě dohod, které tady byly učiněny o přestávce, stahuji svůj pozměňovací návrh. Věřím, že schválíme pozměňovací návrh paní kolegyně Hany Žákové. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji za vyjádření. Pan zpravodaj jistě registruje. Prosím paní senátorku Hanu Žákovou, která nám přečte, načte svůj pozměňovací návrh.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Hana Žáková:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, milé kolegyně, milí kolegové, děkuji, že jste tento zákon postoupili do podrobné rozpravy. Já vám nyní přečtu, nebo načtu, pozměňovací návrh.

1) V článku I za bod 1 vložit nový bod č. 2, který zní:

„2. V § 1 doplňuje odstavec 3, který zní: 3. Tento zákon dále upravuje opatření zmírňující jeho dopady do rozpočtu územních samosprávných celků.“

Následující body přeznačit.

2) V článku I za dosavadní bod č. 3 vložit nový bod X, který zní:

„X. V § 6 odstavec 1, § 6 odstavec 2 úvodní části ustanovení, § 7 odstavec 1, § 12 odstavec 1 písmene d) a § 14 odstavec 6 se text „§ 1“ nahrazuje textem „§ 1 odstavec 1 a 2“.“

Následující body přeznačit.

3) V článku I dosavadní bod 4 v § 10, odstavec 3, text „§ 1“ nahradit textem „§ 1 odstavec 1 a 2“.

4) V článku I doplnit bod Y, který zní:

„Y. Za část 3. se vkládají nové části 4. a 5., které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 znějí:

Část 4. Opatření zmírňující dopady tohoto zákona do rozpočtu obcí včetně hlavního města Prahy.

§ 15a

Nenávratný příspěvek obci

Za účelem zmírnění negativních dopadů působnosti tohoto zákona do rozpočtu obcí včetně hlavního města Prahy, dále jen obec, se zavádí nenávratný příspěvek ze státního rozpočtu, dále jen příspěvek obci, za každé bonusové období podle § 10.

§ 15b

Výše příspěvku obce

1. Výše příspěvku obce se stanoví tak, že částka odpovídající podílu obcí podle jiného právního předpisu na vypláceném kompenzačním bonusu se mezi obce rozdělí v poměru dle počtu obyvatel obce podle bilance obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém bylo bonusové období započato.

2. Příspěvek obci není účelově určen a nepodléhá vypořádání se státním rozpočtem.

§ 15c

Společná ustanovení k příspěvku obci

1. Příspěvek obci poskytne ministerstvo financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu prostřednictvím kraje, v jehož správním obvodu se obec nachází.

2. Příspěvek obci poukáže ministerstvo financí kraji do 3 měsíců od uplynutí každého bonusového období.

3. Příspěvek obci převede kraj do 5 pracovních dnů od připsání na účet kraje, na účet obce, vedený u České národní banky, podřízený státní pokladně podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů.

Část 5. Opatření zmírňující dopady tohoto zákona do rozpočtu vyšších územních samosprávných celků.

§ 15d

Nenávratný příspěvek kraji

Za účelem zmírnění negativních dopadů působnosti tohoto zákona do rozpočtu vyšších územních samosprávných celků, dále jen kraj, se zavádí nenávratný příspěvek ze státního rozpočtu, dále jen příspěvek kraji, za každé bonusové období podle § 10.

§ 15e

Výše příspěvku kraji

1. Výše příspěvku kraji se stanoví tak, že částka odpovídajícího podílu krajů podle jiného právního předpisu na vyplaceném kompenzačním bonusu se mezi kraje rozdělí v poměru dle počtu obyvatel kraje podle bilance obyvatel České republiky, zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém bylo bonusové období započato.

2. Příspěvek kraji není účelově určen a nepodléhá vypořádání se státním rozpočtem.

§ 15f

Společná ustanovení k příspěvku kraji

1. Příspěvek kraji poskytne ministerstvo financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu.

2. Příspěvek kraji poukáže ministerstvo financí kraji do 3 měsíců od uplynutí každého bonusového období na účet vedený u České národní banky podřízený státní pokladně podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územních samosprávných celků a některým státním fondům, zákon o rozpočtovém určení daní, dosavadní části 4. a 5. se označují jako části 6. a 7.“

5) V článku II v nadpisu slovo „přechodné“ nahradit slovem „přechodná“.

6) V článku II dosavadní text označit jako bod 1 a doplnit bod 2, který zní:

„2. Příspěvek podle § 15a a 15d zákona č. 461/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za bonusové období, které skončilo před nabytím účinnosti tohoto zákona, ministerstvo financí poukáže kraji do 3 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.“

Já vám děkuji za pozornost a i za případnou podporu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji paní senátorce za načtení pozměňovacího návrhu. Vidím, že nikdo další se do podrobné rozpravy nehlásí. Proto podrobnou rozpravu končím a ptám se paní ministryně, jestli si přeje vystoupit? Přeje. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane místopředsedo. Já jenom se pokusím vám odůvodnit, proč nemohu podpořit, a tady to samozřejmě udělám, až dostanu slovo, žádný z těch pozměňovacích návrhů, a tudíž pokud z nich některý projde, budu apelovat na půdě Poslanecké sněmovny, samozřejmě to bude potom věcí poslanců, aby tedy se využilo a přehlasovala se ta senátní verze.

Co se týká návrhů, nebudu komentovat pana Canova, ten to stáhl, takže co se týká návrhu paní senátorky Jelínkové, tam je to jasné. Návrh zvyšuje kompenzační bonus z 500 na 667. Ty důvody, je to postaveno na tom, že oni musí platit pojistné. To tak není. To se neplatí z toho, z toho kompenzačního bonusu, který činí zhruba asi 15 tisíc. Ne „asi“, ale 15 tisíc měsíčně. Bylo to konstruováno, ta pětistovka denně byla konstruována jako vlastně, aby se to pohybovalo kolem výše minimální mzdy. Když někdo dostává minimální mzdu, také z toho platí odvody. Ty odvody se samozřejmě platí vedle toho. Takže to bych jenom chtěla vysvětlit, že ta konstrukce úplně není správně interpretovaná, ale samozřejmě tím důvodem hlavně budou rozpočtové dopady, protože pokud by se to zvýšilo z 500 korun na 667, skutečně se budeme bavit o mnohem větších dopadech na veřejné rozpočty, tudíž i na rozpočty obcí a krajů. Pak je tam, to je ten první návrh, pokud by se mělo změnit vůbec to pojetí, změnit koncepci zákona, to znamená vypustit provozovna, postavit to tedy na tom jarním principu, tak se bavíme o nepoměrně úplně jiných dopadech do veřejných rozpočtů. To znamená, opravdu to bychom se už dostali na částku, která by byla podobná, jako byla na jaře. A samozřejmě on tam ještě hovoří o vyloučení činnosti z 80 %. Pak není jasné úplně přesně, kam se cílí, takže to jsou ty důvody.

Co se týká pozměňovacího návrhu paní senátorky Žákové, já už nebudu připomínat ty důvody toho přeplacení, a tedy to, co jsem řekla v předchozí diskusi, to je zbytečné, jenom bych ještě řekla, že já bohužel nemohu tento pozměňovací návrh podpořit nejen z věcných důvodů, ale i z legislativně technických, on je špatně napsán, ten návrh. Tam je dokonce obsažena nesplnitelná lhůta, protože pokud by ministerstvo financí mělo ty prostředky vyplatit do 3 měsíců od konce bonusového období, to první už skončilo 4. listopadu, takže lhůta uplyne 4. února. Navíc s vládní rozpočtovou rezervou disponuje a nakládá vláda, ministr financí tam má nějakou malinkatou částku, takže vláda musí rozhodnout o plnění z vládní rozpočtové rezervy. Samozřejmě, paní senátorko, může rozhodnout jenom o takové částce, která tam je. Dnes je tam 16,5 miliardy. 10 miliard blokuji a hlídám pro ministerstvo obrany, kam se bezesporu vbrzku vrátí, takže zůstává 6,5 miliardy, ani na tyto požadavky tam peníze nejsou. Dokud nebude novela zákona o státním rozpočtu, tak to není realizovatelné.

Chci jenom připomenout, že ten pozměňovací návrh je nesplnitelný. Takže to jsou všechno důvody, proč já musím je odmítnout nejen tady, ale samozřejmě potom se snažit dosáhnout toho, aby neprošly v Poslanecké sněmovně. Některé z těch návrhů už zazněly na půdě Poslanecké sněmovny. Ona je odmítla. Děkuji. Ještě bych chtěla poprosit, teď taková malá technická vsuvka, obracejte se na nás, i pro opozici, jako ministerstvo financí vždy ty pozměňovací návrhy rádi připravíme. A byť s nimi politicky pak nebudu souhlasit, to je jiná věc, legislativně technicky ať jsou správně, protože pak to dělá problémy, kdyby se, nedejbože, i takový návrh dostal do zákona, neřešitelnosti, nesplnitelnosti takového návrhu, takže my jsme připravili tento návrh, který jsem podpořila, pro Pirátskou stranu ho připravovalo ministerstvo financí a celou řadu dalších, takže kdykoliv komukoliv z vás tento servis nabízím, protože aparát ministerstva financí je skutečně kvalifikovaný. Vždycky ať je to napsané dobře, byť s tím třeba pak já nebudu souhlasit. To jsou dvě různé věci. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně. Ptám se, jestli po podrobné rozpravě si ještě přeje vystoupit se závěrečným slovem pan senátor Goláň? Nepřeje. Prosím pana senátora Větrovského, jako zpravodaje garančního výboru.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Já bych si tedy dovolil vás provést hlasováním, jen co se mi podaří vložit správně kartu. Můžu?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, opačně. Opačně, nahoru.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Takže napočtvrté ze čtyř možností. Ještě ne... Kde se to má rozsvítit?

Já se omlouvám, opravdu budeme asi zítra ještě schůzovat. Pane Knotek, prosím?

Tak, panu Knotkovi se to povedlo na rozdíl ode mě napoprvé.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Poprvé to bylo dost rychlé, ale špatným směrem.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Všem se omlouvám. Víte, že já s tou kartou mám problémy od svého vstupu do Senátu, takže mě omluvte. První tedy bych navrhoval, pane předsedo, abychom hlasovali o pozměňovacím návrhu Hanky Žákové. Jedná se o pozměňovací návrh, který tedy řeší negativní dopad do rozpočtů samospráv, který má být kompenzován ve skutečné výši dle podílu na výplatě kompenzačního bonusu po skončení bonusového období, ve stručnosti, kdybych si dovolil, takto ho představit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano. Potom budeme hlasovat o jednotlivých návrzích paní senátorky Jelínkové, v pořadí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Ano, poté bych si nechal jako druhý pozměňovací návrh Šárky Jelínkové, který řeší navýšení denní částky kompenzačního bonusu z 500 na 667 Kč denně.

A jako třetí pozměňovací návrh rovněž pozměňovací návrh Šárky Jelínkové, který řeší rozšíření kompenzačního bonusu na činnost mnoha podnikatelů podnikajících mimo provozovny. Stačí takhle?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, rozumíme, v přehledu ještě to budeme vždycky připomínat a budeme se ptát na vyjádření paní ministryně i garančního zpravodaje. Já předtím spustím znělku.

Neudělám vám radost, pane senátore, je tady návrh na odhlášení a přihlášení. (Jaroslav Větrovský: Já to věděl.) Svítí to krásně i panu senátoru Větrovskému. (Jaroslav Větrovský: Povedlo se napodruhé.)

Takže ano, jak už pan senátor Větrovský naznačil, budeme hlasovat nejprve o pozměňovacím návrhu paní senátorky Hany Žákové. Já se ptám na vyjádření, i když ho řekla, paní ministryně. (Alena Schillerová: Nesouhlasné.) Nesouhlasné. Pan senátor Větrovský? (Jaroslav Větrovský: Souhlasné.) Souhlasné. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku, stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 25 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 44, proti byli 3. Návrh byl přijat.

My můžeme pokračovat dalším pozměňovacím návrhem.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Jako o 2. pozměňovacím návrhu bychom měli hlasovat o 1. pozměňovacím návrhu Šárky. Jedná se o zvýšení denní částky kompenzačního bonusu z 500 na 667 Kč denně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, všechno je jasné, nebudu už spouštět znělku. V tuto chvíli je přítomno 68 senátorek a senátorů, kvórum 35. Já spouštím hlasování. Pardon, nespouštím, protože se ptám, jaké stanovisko k tomu zaujímá paní ministryně, i když ho víme. (Alena Schillerová: Nesouhlasné.) Nesouhlasné. Pan senátor Větrovský? (Jaroslav Větrovský: Neutrální.) Neutrální. Toto je zmatečné hlasování. My spouštíme hlasování o tomto pozměňovacím návrhu teď. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 27 se ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 49, proti byl 1. Návrh byl přijat.

Můžeme přistoupit k závěrečnému hlasování o pozměňovacích návrzích.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Jako třetí budeme hlasovat o 2. pozměňovacím návrhu Šárky, který řeší činnost mnoha podnikatelů podnikajících mimo provozovny, svou povahou na uzavřené provozovny je ta činnost navázána. Jako příklad jsou uvedeni účetní pracující pro uzavřené provozovny, finanční poradci, pojišťováci, fotografové na volné noze, maséři a další.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, je to 2. pozměňovací návrh paní senátorky, v pořadí třetí, po té podrobné rozpravě.

Ptám se na vyjádření paní ministryně. (Alena Schillerová: „Nesouhlasné.“) Nesouhlasné. Pan senátor? (Jaroslav Větrovský: „Neutrální.“) Neutrální. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 28 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 59, proti byl 1. Návrh byl přijat.

Nyní budeme hlasovat o návrhu jako celku, jestli vrátíme sněmovně návrh zákona, ve znění pozměňovacích návrhů, tak jak byly přijaty. Paní ministryně asi svůj návrh řekla. Nemá cenu... A pak senátor Větrovský. (Jaroslav Větrovský: Souhlasné.) Tak. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 29 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 69, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

My nyní v souladu s § 3 odst. 2 zákona č. 300/2017 Sb., stykového zákona, pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Já navrhuji, aby to byl pan senátor Větrovský. Ne, ne, ne... Tak paní senátorka Žáková? Paní senátorka Jelínková? A přece jenom bychom měli ještě mít toho třetího. Pan senátor Canov? Přikyvuje hlavou, takže máme stanoveno toto pořadí. Paní senátorka Žáková, Jelínková, pan senátor Canov.

Budeme o tomto návrhu hlasovat. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s tímto pověřením, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 30 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 69, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat a my můžeme ukončit projednávání tohoto bodu. Poděkuji paní ministryni a přistoupíme k projednávání bodu dalšího.

A protože budeme projednávat další bod, nezačínali jsme přesně v celou, my se nyní vystřídáme o něco dříve.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Jak jsme tedy pravili, vystřídali jsme se a můžeme přistoupit k dalšímu bodu, kterým je

 

Návrh usnesení Senátu k aktuální situaci v důsledku platných omezení v nouzovém stavu a celostátní očkovací strategii

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Já poprosím pana senátora Romana Krause jako navrhovatele tohoto bodu, aby se ujal úvodního slova. Pane předsedo, mikrofon je váš.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Roman Kraus:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře. My jsme minulý týden na 4. schůzi výboru pro zdravotnictví přijali usnesení k aktuální situaci v důsledku platných omezení v nouzovém stavu a celostátní očkovací strategii a požádali jsme organizační výbor o jeho zařazení na dnešní schůzi. Toto usnesení mimo jiné reagovalo na 92. usnesení Senátu ze 17. prosince, kdy Senát v 8 bodech žádal po vládě, potažmo ministerstvu zdravotnictví, odpovědi na 8 strukturovaných otázek.

Mezitím za 2 dny Senát obdržel odpověď vlády ČR prostřednictvím ministerstva zdravotnictví na 2 z 8 bodů. Ještě ta odpověď nebyla úplně kompletní, takže my jsme připravili pozměňovacím návrhem nové znění tohoto usnesení, které máte před sebou na svých stolech. Je to usnesení, kde je poslední bod za IV velkými písmeny. Já bych si teď dovolil přečíst návrh usnesení Senátu k aktuální situaci o důsledcích platných omezení v nouzovém stavu a celostátní očkovací strategii.

Senát PČR

I. děkuji zdravotníkům, dobrovolníkům a všem ostatním, kteří dennodenně s nasazením všech sil bojují se současnou pandemií včetně zajištění očkování,

II. připomíná své usnesení č. 92, přijaté 17. prosince 2020 k aktuální situaci, na které nebylo dostatečně odpovězeno,

III. konstatuje, že vláda vzbudila ve veřejnosti nereálná očekávání k zajištění očkování,

IV. vyzývá vládu ČR, aby poslala úplnou odpověď a poskytla všechny informace požadované v usnesení Senátu č. 92 ze dne 17. prosince 2020, na body IV. – VII. nebylo odpovězeno vůbec,

V. vysvětlila, jakým způsobem jsou a budou rozdělovány vakcíny proti onemocnění covid-19 do jednotlivých krajů,

VI. metodický pokyn pro očkovací kampaň doplnila tak, aby byla jasně stanovena závaznost a bylo také konkretizováno, kdo, kdy, kde je za jednotlivé kroky realizace metodického pokynu včetně plánu provedení odpovědný.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, prosím, posaďte se ke stolku navrhovatelů. Nejprve musíme určit zpravodaje k tomuto bodu. První případ, kdy jsme neměnili řídícího, ale jeho židli. Navrhuji, aby se zpravodajem stal pan senátor Zdeněk Nytra. Ptám se ho, zda souhlasí? Dále se ptám, jestli nejsou jiné návrhy? A protože ne, tak svolám senátory, abychom mohli o tomto návrhu hlasovat.

Budeme hlasovat o ustanovení zpravodaje. Navržen je senátor Zdeněk Nytra. Kolegové stihnou... Tak ještě chviličku. Spouštím hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku, stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku, stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 31, při kvóru 35, pro 47, návrh byl schválen. Prosím pana zpravodaje, aby se posadil ke stolku zpravodajů. Pan ministr může vystoupit kdykoliv, takže kdykoliv požádá, bude mu uděleno slovo. Nyní můžeme otevřít rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Kantor. Pane předsedo, prosím. Nebo místopředsedo? Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Milé kolegyně a vážení kolegové, já s tím obsahem upraveného pozměňovacího návrhu kolegy Šimetky, Krause a Fialy souhlasím a budu hlasovat pro toto. Mám ještě několik otázek, chtěl jsem poprosit pana ministra, jestli by mi na ně odpověděl. Nechci tím komplikovat, ani dávat do toho usnesení nějaké další body.

Já jsem se jenom chtěl zeptat, jestli byste mi potom, pane ministře, neodpověděl, třeba i v závěru debaty, na pár otázek. Zajímalo by mě, jak se pracuje s doporučením. Ministerstvo zdravotnictví udělalo výběrové řízení na takovou jakousi kampaň, respektive spíš průzkum očkování, jak předejít některým problémům a tak dále, u firmy Ernst & Young. Jaké jsou výsledky toho doporučení? To doporučení vzniklo někdy během prosince, takže by mě zajímalo, jakým způsobem, ono to stálo několik set tisíc korun, byla od toho poměrně velká očekávání, takže jakým způsobem s tímto závěrem potom ministerstvo pracuje...

A potom ještě, jaké jsou výsledky, respektive kdy bude nějaká informační kampaň o očkování, která bude mít hlavu a patu z hlediska lockdownu. To byla ta akce, která byla nedávno začátkem ledna vypsaná Úřadem vlády, kde se sešli odborníci na marketing a snažili se vytvořit nějakou podporu. Tak by mě zajímalo, jak to všechno dopadlo. Protože se o tom psalo v médiích, že se to chystá, že to probíhá, potom výsledek najednou, jako když utne. Tak by mě zajímala tato situace.

Potom, první dodávka od AstraZeneca bude zhruba do 14 dnů. To bude to, co nám umožní, aby mohli praktici už třeba vyjíždět za svými osmdesátiletými a víceletými pacienty do jejich domovů a mohla aplikovat třeba mobilní týmy, nebo ti praktici vlastně mohli aplikovat očkování doma? Jenom by mě zajímalo, jaký bude rezervační systém? Jestli to bude i nadále přes ten současný systém, anebo jestli praktici pojedou mimo něj, po své vlastní ose. Protože tato otázka se mi poměrně často opakuje v tom, jak mám svoji imobilní maminku dostat do očkovacího centra nebo k praktikovi. Takže tohle by byla další otázka, jestli bych mohl poprosit.

Jaká je denní kapacita očkovacích center? Jaký výhled se tím plánovaným zvýšením dodávek od Pfizeru potom v následujícím kvartálu, jestli ta denní kapacita očkovacích center bude stačit? Jestli to máte spočítáno. Nebo respektive jak se potom s těmi vakcínami, teď jsem četl článek, že všechno je přislíbeno během února, hlavně během března, že se to nějakým způsobem odkládá, tak jestli na to bude Česká republika stačit... Kolik toho je dneska třeba ve skladech? To, že je naočkováno první dávkou 222 000 lidí a druhou dávkou 17 600, to je zajímavé číslo, které jsem se teď také dočetl. Zároveň v té informaci bylo, že je pozastaveno v některých krajích, pochopil jsem, očkování první dávkou, čili očkování první dávkou, na zatím 14 dní, tak jestli byste se k tomu trošinku vyjádřil, jestli bych vás mohl poprosit.

Potom jsem se chtěl zeptat na celkem důležitou věc, a to je, co budeme dělat s tím, že se zastavila péče, výrazně podle mě naroste potom zátěž nemocnic těmi stavy, které se teď vynechávají. Já jsem si udělal průzkum pěti moravských nemocnic, kde se lišily biopsie na patologiích. Jak se udělá biopsie, ta se pošle na patologii a z toho se potom určí, jestli ten vzorek signalizuje nějakou těžkou formu zhoubného nádoru, nebo jestli je to negativní.

V těchto pěti nemocnicích za rok 2019 a 2018 vyšlo 11 000 pozitivních vzorků, za rok 2020... Takže 2019 a 2018, 11 000 vzorků pozitivních a v roce 2020 10 000, čili tam je ztráta deseti procent lidí, kteří se pravděpodobně nedostanou a nedostavili třeba z různých obav a z různých důvodů na toto vyšetření, které by detekovalo včasné stadium zhoubného nádoru. Není pravděpodobné, že bychom se tak zlepšili v ČR, že by na tomto vzorku těch 11 000 došlo k takovému zlepšení na těch 10 000, čili snad jsem to řekl srozumitelně. Jedna z cest určitě, která k tomu vede, a také k tomu informování, je to, co už jste na ministerstvu zdravotnictví řešili, to je rozlišení osob nebo počtu úmrtí na covid a rozlišení počtu úmrtí na to, že je to nějaká komplikace způsobená covidem. Čili ne přímo na covid, ale to, že tady mám před sebou třeba list o prohlídce zemřelého z dnešního rána, kde jako hlavní příčina, základní příčina smrti se uvádí diabetes mellitus s mnohačetnými komplikacemi a následky mozkového infarktu, jako základní příčina smrti, ale přitom je to zároveň s tím, že tam je laboratorně prokázaná covidová infekce, takže by možná bylo dobré udělat nějaký metodický pokyn pro pracoviště patologií, která by tuto věc zpřehlednila. To jsem spíš chtěl dát jako námět, abychom věděli a ještě přesněji zjistili to, co jste správně zjistili nedávno na ministerstvu, že asi 30 % úmrtí je na covid, a ty ostatní jsou s covidem, čili 30 % nás zajímá, ještě by to bylo potřeba nějakým způsobem rozpracovat. Takže možná s odbornou společností patologicko-anatomickou by bylo dobré opravit vypisování listů o prohlídce zemřelého, protože víme oba dva, jakým způsobem se to může zkreslit v rubričkách „příčina smrti“. Čili toto jsou asi všechny otázky, byly by jich možná desítky a možná stovky, ale je to ten základ, na který jsem se chtěl zeptat ohledně očkování.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego. S přednostním právem vystoupí pan předseda Větrovský.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážený pane ministře. Dovolil bych si také jeden konkrétní dotaz, který souvisí s platnými omezeními. Jedná se mi o to, komunikuji s Národní sportovní agenturou ve smyslu úpravy PES, která by se mohla týkat povolení sportování. Vím, že na Národní sportovní agentuře vzniká materiál, který PES upravuje, a jde o to, že i v 5. stupni snad by mohlo být povoleno sportování dvou osob ve vnitřních prostorech a neomezeného počtu osob v prostorech venkovních, pokud by se podrobovaly pravidelnému pětidennímu antigennímu testování. Chtěl bych se zeptat, zda se toto zakládá na nějaké relevanci a zda opravdu toto se plánuje a případně odkdy. Myslím si, že to sportování dětí a mládeže je záležitost, která je v současné době velmi, velmi aktuální, myslím, že trápí spoustu rodičů, spoustu dětí, protože ty děti jsou už rok bez organizovaného pohybu. Moc bych se přimlouval za to, pokud jenom trošku by to bylo možné, máme na mysli samozřejmě na prvním místě zdraví, ale pokud by to bylo jenom trošku možné a ty děti mohly sportovat, mohli jsme jim to umožnit, tak aby se toto povedlo. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego. Další v pořadí je pan senátor Fiala. Pan předseda Nytra nežádá přednostní právo. Promiň, tak to naskočilo pozdě, omlouvám se, pane kolego. Ne? Dobře. Tak potom. Omlouvám se, naskočilo mi to ve vteřině.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Fiala:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Určitě očkování je tím momentem, který nás může z toho covidového problému vytáhnout. Dovolil bych si určitý pohled, řekněme, zdola, pohled z prostředí okresní nemocnice. Zkusím to trochu strukturovat. Nepochybně v současné době pořád ještě přetrvává určitá chaotická distribuce vakcíny. Protože plánování indikovaných skupin pacientů, určitě k tomu potřebujeme správný harmonogram dodávky vakcín, a bohužel vládne chaos... Předem avizovaný rozpis dodávek zatím nebyl nikdy dodržen. Víte, ono to neudělá ani tak problém v očkovacím místě v nemocnici, resp. v očkovacím místě, které je zřízeno někde v tělocvičně nebo v hale. Ale problém je třeba s těmi mobilními týmy, které vyjíždějí do ústavů sociální péče především. To, že se to zvládá, je tedy, musím říct, výsledkem zcela mimořádného, výjimečného nasazení především zdravotnických pracovníků.

Určitě nám chybí, resp. vadí některé nekonzistentní informace ze strany autorit státu. Protože nejsou úplně správně definovány postupy pro transport. Názory jednotlivých vliv držících odborníků se liší. Příklad. Jistě víte, kam směřuji. Jde o: naředit, nenaředit. Může se s vialkou naředěnou pohybovat? Nemůže. To je určitě problém. Potom jistě ti zdravotníci jsou vystaveni různým kontrolám, kteří nevědí, co mají dodržovat. To je taková nekonzistentní centrální informace v tomto. Především ale chci říct, že plán očkování přišel, pane ministře, pozdě. Protože plán očkování jsme dostali víc jak týden po zahájení očkování, podobně to bylo s nepřipraveným a neodladěným rezervačním systémem. Bylo pro nás nepochopitelné, že původní záměr ministerstva byl omezit očkování proti koronaviru pouze pro určené skupiny zdravotníků. V době pandemie potřebujeme všechny ty zdravotníky a je třeba si uvědomit, že neřešíme pouze SARS-CoV-2, resp. covid-19, ale potřebujeme zdravotníky i pro jiné další diagnózy u ostatních pacientů. Tento proces se nesmí zastavit tím, že někteří by nebyli očkováni.

Další věc, která nám vadila, byla taková minimální flexibilita ze strany státního aparátu po schválení plánu očkování, např. ÚZIS vyžadoval v registru ISIN u očkovaných pacientů zaškrtávat zcela irelevantní seznam profesních skupin, např. večer před spuštěním byly ještě dodávány metodiky, jak správně se systémy pracovat. To souvisí s IT podporou. Protože ještě ve třetím týdnu od zahájení očkování byly veškeré informace bohužel zadávány do registru ručně a nefungovalo tehdy napojení na nemocniční informační systémy, ale navíc se pořád ještě některé informace dublují, počet vakcinovaných se zadává do dvou různých registrů: a sice ISIN a CFA. Navíc ta identická data jsou odesílána zdravotním pojišťovnám. V IT podpoře ještě to, že vyžadovat od seniorů 80 plus, aby se průběžně hlásili s pomocí dvou PIN a sledovali uvolněné termíny, to bylo absurdní. To hlavní, pane ministře, co nás mrzí, je opravdu nedostatek vakcín. Zásadní věcí je právě tato skutečnost, ale divíme se, že některé státy ostatní si s tím dokáží poradit.

Poslední otázka s tímto bodem související. Rádi bychom věděli, jestli plánujete doporučit odsouvat druhou dávku anebo primovakcinaci, obojí v případě nedostatku vakcín. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Horník.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Původně jsem chtěl navázat na to, co říkal kolega Větrovský. Týká se to sportu, vůbec pohybu na zdravém vzduchu, což všeobecně slýcháváme, že to je jedna z věcí, která může pomoci náš organismus proti covidu aspoň částečně zcelit. Děti, jejich rodiče vyrůstají mezi čtyřmi stěnami, koukají na přiblblé displeje několik hodin a chodí spát ne ve 22 hodin nebo v 20 hodin, ale chodí spát také ve 2 hodiny nebo v 3 hodiny, mají naprosto rozhozený život. Podle mého, děti by měly jít do škol, protože jinak ta situace je úplně neudržitelná. A mám dotaz, zdali je tím důvodem, aby nešly do škol aspoň ty menší ročníky, ty nižší, zdali je to dáno i učitelským sborem? To znamená, že učitelé se obávají, aby děti mohli učit. To je první dotaz.

Druhý dotaz související se sportem je, že některá odvětví v ČR byla naprosto zastavena, nemohou podnikat, ale neudělali jsme to třeba v průmyslu, nezavřeli jsme Škodovku, nezavřeli jsme jiné firmy, které jsem měl možnost navštívit, a vím, jak oni se brání tomu, aby se jim dostal covid na pracoviště. Dělají to v podstatě hodně podobně jako my třeba tady v Senátu. Uzavřít celé odvětví třeba lyžařských areálů, to je taková rána pro lidi, kteří žijí na horách, kteří většinou nemají jinou možnost obživy než být aspoň v zimě zaměstnáni v areálech, samozřejmě i pro podnikatele, a nebudu už teď vůbec mluvit o tom, v jaké situaci se ocitly hotely a restaurace na horách. Přitom by se určitě našly nějaké cesty, že by hotely například ubytovávaly jenom v ob pokoji, tzn. má někdo 20 pokojů, může ubytovat jenom 10. Žádné krátkodobé pobyty, ale týdenní pobyty, s tím, že končí v sobotu, den volna, teprve v neděli odpoledne by se mohli lidé ubytovat. Museli by se prokázat antigenním testem anebo by museli prokázat, že mají už dostatek protilátek, protože covid-19 prodělali. Toto všechno by byly cesty. Vím, že se do toho mnohým nechce, že na jedné straně je ta společnost, která de facto přežívá doslova a do písmene, na druhé straně je ten problém v nemocnicích. Problém máme v nemocnicích, ale ten problém už je obrovský i v podnikatelské sféře, kde pracují desetitisíce lidí v tomto byznysu, lidem dochází peníze a už je nemají de facto z jarní a z podzimní vlny. Takže se chci zeptat, jestli v tomto se snaží vláda nějak konat, protože podle mého názoru z toho, co vidíme, že vakcinaci nejsme schopní uskutečnit tak, jak bychom chtěli, protože nemáme tu vakcínu, takže nám nezbude nic jiného, než že se budeme muset promořit. Jeden příklad za všechny. Jsme malá obec, samozřejmě přesně vím, protože obec je malá a sleduji, kdo je nahlášen do systému, že má covid, vím to úplně přesně. Ale pak vím od dalších obyvatel, že ten covid také všichni už měli. Počítám se mezi jednoho z nich. Chci se zeptat, zdali když bude nějaká očkovací strategie a budu mít nějaký očkovací pas, zdali se uvažuje, když prokáži protilátky, které mám dnes na úrovni 5,35, jestli je to dostatečné na to, abych v podstatě ani teď nemusel absolvovat vakcinaci, čímž bych trošku odlehčil tomu systému, protože jsem si ten covid dost blbě docela prodělal. To je další dotaz.

Pak se chci zeptat na problémy týkající se lázeňských provozů. Víte, je to hrozné, když máte kolegu kamaráda dlouholetého, který je šťastný, že odejde do lázní, já mu ještě říkám, hele, v této době bych to moc neriskoval, bylo mu přes 70 let, a já bych tam nešel, když tak bych ambulantně to absolvoval, a on, to ne, těším se na to, budu tam spát, dostanu najíst. Takže si udělal PCR test, přišel v pořádku do nemocnice, odcházel s covidem, zemřel nám. Ptám se: Proč v lázeňských zařízeních, protože tam chodí povětšinou starší obyvatelé se léčit, se neudělá strop maximálně 65 let nebo možná jiný strop, starší občané, že bohužel do lázní teď nebudou moct? Pokud to nejsou pacienti, kteří už prodělali covid a mají třeba obranné látky anebo mají třeba vakcinaci, tak ti by tam samozřejmě mohli. Ale proč neléčíme zdravotní problémy mladších generací, v tyto okamžiky, proč shlukujeme starší osoby nad 65 let v těchto lázeňských zařízeních? Mám dojem, že co jsme nezvládli v celé republice, nedovedli jsme ochránit naše nejstarší. Mám dotaz. Mám maminku 93 let, když jsem se snažil prokousat tím systémem, abych ji přihlásil na očkování, tak to je hodně iluzorní, pokud si někdo myslel, že starší občan je schopen se vůbec přihlásit. On se hlavně nikam nedovolá, když už umí telefonovat. Maminka zvládá tedy dotykový telefon, to je pravda, na druhou stranu internet už nezvládá, musím říct, já, který ho relativně dobře zvládám, nebyl jsem schopen hrozně dlouho intuitivně se dostat k tomu přihlášení, intuitivně, úplně pro pitomce, aby na ministerstvu zdravotnictví bylo jednou, přihláška rudě, tam na to kliknu a takhle mě to doprovází. Musím se k tomu nejdříve prokousat. Ale to není kritika. Spíš se snažím z té praxe uvést věci tak, jak to je. To, že neumíme ochránit naše spoluobčany starší 75 let, mám ve vlastní rodině, jedna teta byla hospitalizována mezi svátky s těžkými bolestmi hlavy, kterými trpí dlouhodobě, s migrénou. Přišla bez covidu, byla na normálním lůžku, byly tam ještě dvě pacientky, byla covidová. Druhá, v pečovatelském domě, 95 let, opět, nic jí nebylo, nikam nechodila, dokonce komunikovala s rodinou jenom přes možnost internetu, tzn. tam nebyl žádný styk, covidová. Čili mě by docela i zajímalo, jestli, a tato statistika určitě bude, pane ministře, máme statistiku, kolik těch covidových bylo nad 75 let. Možná to někde je, ale já jsem to nedohledal. Na to bych také docela rád slyšel odpověď. Zkušenosti ze sousedního Německa. Dnes čteme, že jsme pro Německo úplně těmi nejhoršími, jakými můžeme být. Zažíváme na hranicích obrovské problémy v Karlovarském kraji, ale určitě i jinde, s pendlery. Paradoxní na tom je, že někteří pendleři z mého okolí, tzn. tam, kde žiji, si přivezli covid právě z Německa. Šéf firmy dostal covid, lehla celá rodina, a dáma, která tam pracuje, to přinesla domů, nakazila dvě sestry, nakazila manžela.

Když jsem se ptal, jestli to v Německu trasují, jestli to někde nahlašují, tyhle případy, které se tam u nich stanou, směrem k nám do ČR, tak mi bylo řečeno, že ne. Tak já nevím, to bych taky docela rád slyšel, jestli tomu tak je nebo ne.

A pak asi poslední příklad. Na hranicích máme sousední obec, která má 6500 obyvatel. Když jsem mluvil se starostou, který řešil nějaké problémy ve spojitosti s ČR, tak mi říkal: „Hele, Jane, abych se ti přiznal, já na to ani nemám vůbec čas, tohle řešit, protože já z těch 6500 obyvatel mám 1050 coviďáků.“ Takže to není asi až tak, že my jako pendleři vozíme covid do Německa, ale mám zkušenosti přímo z místa, že to funguje i obráceně. Samozřejmě by tomu hodně pomohlo, kdyby třeba ta rodina, o které jsem mluvil, si zašla, a teď je otázka, oni si to zaplatí, asi to do systému přes zdravotní pojišťovny nejsme schopni dostat, ale že by si zašla, dostala by výsledek, kolik má protilátek, a na základě toho už by měla trošku jiný pohyb, zejména by se vědělo, že ona už se nemůže nakazit. Samozřejmě mohla by přenášet, to asi ano...

Děkuji předem za zodpovězení dotazů.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Pan místopředseda položil tolik otázek, že pan ministr by rád nyní vystoupil. Prosím, pane ministře, máte právo vystoupit kdykoli.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Děkuji, vážený pane předsedo, milé dámy, vážení pánové, já se pokusím krátce odpovědět na otázky, které byly zatím položeny. Jakým způsobem se pracovalo s doporučením Ernst & Young? Jednalo se o výstup, který byl použit při přípravě a finalizaci strategie. Zohledňovalo to situaci, která byla na přelomu listopadu a prosince. Takto to bylo zadáno, takto to bylo použito.

Informační kampaň se připravuje ve spolupráci s Úřadem vlády a ministerstvem zdravotnictví. Nakupujeme mediální prostor. Já zatím nemám definitivní výstup z kreativní části, kterou připravuje Úřad vlády. Cílem je, aby v době, kdy tady bude velký počet vakcín, což se zatím nestalo, aby byla kampaň v provozu. V současné době si naopak myslím, že čelíme spíše opačnému problému, že máme méně vakcín, než je zájem, takže nějak extenzivně bojovat kampaní za to, aby zájem byl ještě větší, by mi v současné době nepřipadalo ani příliš zodpovědné směrem k občanům. Upozorňuji na to, že nedostatek vakcín nemáme kvůli tomu, že bychom byli neschopní, ale kvůli tomu, že nám nejsou dodány. Jsme v tom stejně v rámci všech zemí v EU.

Pokud se týká AstraZeneca, upozorňuji na to, že zatím nebyla schválena. Věříme, že je reálná šance, aby byla schválena v tomto měsíci, ale zatím se tak nestalo. Jakmile bude schválena, počítejme podle předběžných informací s tím, že bude dalších několik týdnů trvat, než vůbec začne její distribuce. Takže i kdyby byla schválena ke konci tohoto měsíce, v nejlepším případě začne být distribuována ve druhé polovině února, což samo o sobě znamená další zpoždění a zdržení, které není na straně českého státu.

Zapojení praktických lékařů jistě bude daleko jednodušší s touto vakcínou, nicméně pořád se bavíme o tom, že je potřeba dokončit vakcinaci prioritní skupiny IA. Tam je potřeba registrovat právě kvůli omezenému počtu vakcín a kvůli nutné evidenci těchto klientů i vakcín skrze centrální rezervační systém. Ale je pravda, že role praktických lékařů tady bude jednodušší, protože vakcína může být skladována při běžné teplotě, respektive chladničkové teplotě.

Byl tady dotaz na denní kapacity. Ve chvíli, kdy bychom měli takový počet vakcín, jaký bychom chtěli, respektive kdyby byl neomezený, v případě, že bychom měli neomezený počet vakcín, potom spolupráce očkovacích center včetně těch, která mají připravena v záloze kraje, včetně ordinací praktických a odborných lékařů, se odhaduje asi na 150 000 podaných dávek denně. Uvědomme si, že to jsou ale čísla, která při současných počtech vakcín jsou naprosto nerealizovatelná. V současné době jsou naočkována asi 2 % populace. Jsme na tom shodně jako Německo nebo okolní země. I ten inkrement postupně, jak to narůstá, je opravdu stejný ve všech okolních zemích. Ono to má jedno jednoduché vysvětlení, protože všechny tyto země dostávají vakcíny pro rata, takže je dostávají stejně jako my. I když jsou omezeny, tak jsou omezeny podobně, jako je to omezeno v ČR. Je jich tak málo oproti tomu, co bychom mohli nebo co by ostatní země mohly očkovat, že jsou samozřejmě proočkovány rychle, je rozhodně přebytek zájmu oproti vakcíně. To už jsem zmiňoval.

Chtěl bych upozornit na to, že se dnes objevila jakási zvláštní zpráva o tom, že bylo očkování zastaveno a že to dokonce doporučilo ministerstvo. To, prosím, není pravda. Jen upozorním samozřejmě na to, že ve chvíli, kdy víme, že v únoru kvůli omezení dávek přijde méně vakcín než v lednu, tak si každý spočítá, že asi nebude moci očkování běžet nějak extenzivně, když přijde v únoru méně dávek než v lednu. Už se v únoru musí očkovat i druhé dávky. Ale neznamená to přerušení nebo zastavení očkování. Znamená to jenom to, bavili jsme se o tom s hejtmany během včerejška, že není doporučeno, aby se prodlužovala druhá dávka déle než 28 dní, protože tam potom může docházet podle některých údajů k o něco nižší účinnosti vakcín. A tudíž je pravda, že volných očkovacích míst pro další zahájení očkování bude méně, než jsme předpokládali. Toto je, prosím, v kompetenci jednotlivých očkovacích center. Zodpovídají za to koordinátoři a vlastní očkovací centra. Ale nešel ze strany ministerstva žádný příkaz, že by se mělo očkování zastavit.

Potom tady byla správně zmíněna situace, která se týká omezení ostatní péče. Je to tak, péče je už po mnoho měsíců odkládána s různou intenzitou, jak se mění kapacity nemocnic. V současné době upozorňuji na to, že jsou opravdu nedostatečné volné kapacity nemocnic. Řada nemocnic není jen na hraně, ale řada nemocnic je opravdu přetížena. Z dneška jsou bohužel opravdu znovu signály o zhoršení situace, znovu se zvýšil počet příjmů do nemocnic, znovu některé nemocnice hlásí téměř vyčerpání těchto kapacit, takže není zkrátka možné péči v plném rozsahu poskytovat, protože není kde a kým ji poskytovat. Dobrá zpráva snad je, že progresivně klesá počet nakažených zdravotníků, což je dáno tím, že je celkem proočkováno asi 37 % zdravotníků. V kritických lůžkových zařízeních se jedná o více než 50 % zdravotníků. Tzn. já to přikládám tomu, že efekt vakcinace v této populaci se projevuje, tzn. klesá počet nakažených zdravotníků, čímž se bude nadále o něco zvyšovat kapacita nemocnic, ale v žádném případě se nejedná o situaci stabilní, neřku-li dobrou.

Byl zde vznesen dotaz na hodnocení úmrtí. Existuje na ministerstvu pod vedením pana náměstka Černého skupina, která bude přehodnocovat vyšetření nebo listy o prohlídce mrtvého tak, abychom měli data co nejlepší. Je to nakonec věc, která je standardní nejen pro covid. My bychom měli u všech příčin úmrtí vědět, jaké jsou. To není nic, co by bylo specifické pro covid nebo co by nějakým způsobem tuto nemoc buď nějak podceňovalo, nebo přeceňovalo.

Sportovní aktivity v rámci protiepidemického systému, který je připravován, jsou zvažovány zhruba tak, jak tady říkal pan senátor. Nicméně upozorňuji na to, a on to sám řekl, že k těmto novým opatřením budeme moci sáhnout, až se situace začne lepšit. Zatím se tak bohužel nestalo. Já o tom budu dnes informovat vládu, takže nechci předjímat nějaké závěry.

Bylo zde opakovaně upozorněno na to, že vakcín je málo a že bychom jich měli mít víc. V tom se všemi z vás samozřejmě souhlasím. Bylo zde také řečeno, že harmonogram dodávek je nepředvídatelný. Ano, i s tím souhlasím. Bohužel toto je věc, která jde zcela mimo možnosti našeho ovlivnění, protože ve chvíli, kdy dodavatel i několikrát za týden změní doporučení nebo případně během krátké doby řekne, že dojde ke snížení, tak s tím můžeme poměrně málo dělat.

Můžeme si na to stěžovat jako stát, můžeme si na to stěžovat jako EU. To se také děje velmi razantně. Já sám jsem kvůli tomu pozval ředitele Pfizer ČR minulý týden. Měli jsme tento hovor, přislíbil, že ve druhé polovině února budou dodávky kompenzovány, ale ovlivnit přímo dodávky tak, aby byly harmonické, to bohužel v současné době neumí nikdo v Evropě.

Postup na transport vzorků je řešen mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví, které se v současné době finalizuje právě proto, aby nebyly dohady o tom, jakým způsobem se může tato dávka převážet. Abych předešel dotazu, proč se to nestalo dřív, že je to pozdě, tak řeknu, že původně s Pfizer bylo nasmlouváno 31 center. To, že se používá tato vakcína ve zhruba 200 centrech, což původně nebylo plánováno, ani to nebylo předpokládáno, tak je samozřejmě nová situace, na kterou je takto reagováno.

Doporučení o nedostatku, o tom už jsme mluvili.

Byl zde vznesen dotaz na uzavření průmyslu apod. Průmysl a tato odvětví zatím nebyla uzavřena nikde na světě. Žádná země neudělala lockdown takový, že by uzavřela svůj průmysl. Ono je to poměrně logické, protože někdo ty peníze, které se potom vyplácí na kompenzacích a na tom, aby vůbec ekonomika nějakým způsobem běžela, musí vytvářet. Ale já nejsem žádný z ministrů ekonomických ani finančních, takže berte můj názor, prosím, pouze s rezervou. Já jen konstatuji, že nikde na světě nebylo přikročeno k těmto opatřením. Ani v tak často citovaném Izraeli.

Upozorňuji také na to, že si musíme všichni reálně uvědomit, že dochází ke změnám schopností viru. V současné době je nejcitovanější tzv. britská varianta, která se v ČR vyskytuje. Zatím se nejedná o komunitní šíření, ale z principu biologie je jasné, že tato varianta dříve či později převáží. Spíše dříve než později. Je to důvod, proč všechny země v okolí, i když mají papírově třeba o něco lepší čísla, jsou velmi obezřetné a rozhodně nikdo v žádném případě žádná opatření neuvolňuje, naopak všichni mají velikou a oprávněnou obavu a omezení spíše zpřísňují právě v obavě z tohoto. Jen tak si uvědomme, že ve chvíli, kdy třeba v současné době je citované reprodukční číslo 0,93, tak když si ho vynásobíte 1,4, případně 1,5, což je ta zvýšená rychlost přenosu u nové varianty, tak se okamžitě dostáváte do čísel, která jsou velmi negativní a se kterými by náš zdravotní systém byl vyčerpán během krátké doby. To, co by se normálně dělo třeba 10 dní, by se naráz stalo během šesti dní, možná pěti.

Protilátky a vakcinace. V současné době se nestanovují standardně protilátky předtím, než se člověk vakcinuje. Z medicínského hlediska, ano, samozřejmě, ti z nás, kteří mají protilátky, mohou vakcínu odložit, nemusí se nyní očkovat. Na druhou stranu upozorňuji na to, že po prodělání onemocnění, to je i zásadní argument proti tzv. promořování, je vývoj imunity naprosto nepredikovatelný. U různých lidí je různě vyjádřen a trvá různou dobu. Upozorňuji znovu na případy, kdy lidé během několika měsíců toto onemocnění prodělali 2x až 3x. Jsou popsány případy, které nejsou anekdotické, kdy třeba po opakovaném prodělání tohoto onemocnění i zemřeli. Proto vakcinace a proto, když platí stávající doporučení, u těch, kteří prodělali onemocnění, se vakcinace odkládá o nějakou dobu, ale nedoporučuje se, aby takoví lidé očkovaní nebyli.

Bylo zde citováno, že přihlášení přes rezervační systém není úplně intuitivní. Já zase tak, jako znám případy, kdy s tím lidé měli problém, tak bych vám zase mohl odcitovat případy, kdy lidé píší, i staří lidé, že se všechno poměrně rychle podařilo a že druhý den dostali termín. Je to vždy o tom, z jakého pohledu se na to díváme. Ale ano, jistěže jsou, nijak to nezlehčuji, případy, kdy s tím lidé potíže mají. Tehdy se mohou odvolat například na telefonickou linku.

Srovnání s Německem byl poslední dotaz. Opravdu je náš systém a německý systém hlášení odlišný. Ten zásadní rozdíl je v tom, že německé hlášení je založeno na dobrovolnosti, na dobrovolných surveys, které laboratoře zasílají. Není tam ta povinnost. U nás je hlášení povinné. To samo o sobě vede k jednomu z mnoha rozdílů v reportování. Já už jsem o tom mluvil mnohokrát, tak se k tomu nechci vracet. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane ministře. K reakci se ještě přihlásil s přednostním právem pan místopředseda Horník.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já jen ještě vystupuji, protože za chvíli povedu schůzi, jenom chci panu ministrovi říci, že otázka s průmyslem a tohle, to nebylo o tom, aby se to zavřelo. To si uvědomuji, že to by skoro mohlo působit jako poplašná zpráva. Já jsem to dával jen do srovnání, že nějaký průmysl, automobilky apod. jsou jako jiný průmysl, cestovního ruchu. Byť v cestovním ruchu se více pohybují lidé v rámci regionů, krajů apod. Takže to jen aby nevznikla tato poplašná zpráva.

Pak tu mám jen letecký dotaz. Karlovarský kraj je poměrně, zejména na Chebsku, vy jste to určitě řešil s naším panem hejtmanem Kulhánkem, na tom poměrně hodně špatně. Od nás se transportují pacienti s covidem, ty těžší případy, mimo region. A dokonce už i letecky. Já se chci zeptat, jestli jste projednávali spolu možnost, která byla, ke které se zatím nesáhlo, kdy nám byla nabízena pomoc v Sasku a Bavorsku, i když teď možná v této situaci, kdy se Německo úplně uzavírá, možná už ta pomoc ani není na stole, ale chci se zeptat na tento konkrétní případ. Je přeci lepší covidové pacienty vozit jen desítky kilometrů, než je vozit stovky kilometrů nebo je potom letecky přepravovat úplně někam jinam. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Pan místopředseda, a to sděluji do stenozáznamu, se vyvinil z podezření, že chce zavřít Škodovku. Nevím, jestli pan ministr chce rovnou reagovat, nebo až později souhrnně? Takže můžeme přistoupit k dalšímu přihlášenému, a to je pan senátor Canov.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, hodně se mluví o očkování, méně již o léčení. Víceméně veřejnost zná jenom remdesivir. Teď vyšel v neděli článek v ČTK: „Německo jako první v EU nasadí protilátkové léky proti covidu.“ Německo, ne tedy EU, ale Německo, nasadí léky, 200 000 dávek nakoupilo. Zdá se, že se jedná o lék účinný, od firmy Regeneron, na bázi monoklonálních protilátek. Je to údajně ten samý lék, který zázračně vyléčil tehdejšího prezidenta Trumpa. Určitě si vzpomenete, jak byl během čtyř dnů čilý jako rybička. Takže já se neptám, já ani nechci slyšet odpověď. Já chci činy. Žádám, aby ČR usilovala stejně a také nakoupila ty léky. Když to dokáže Německo, musíme to dokázat i my. To k lékům.

Zadruhé k vakcínám. Slyšeli jsme stesky, jak to jde všechno pomalu v EU apod. Ale my nemusíme mít vakcíny jenom z EU. My můžeme mít i vakcíny nad rámec EU. Maďarsko, pokud vím, už tak činí. Dokonce k tomu vyzývá i váš předchůdce, ministr Prymula. On jmenuje vakcíny konkrétně z Ruska a Číny. Ať jsou ty země, jaké jsou, ty vakcíny, když projdou naším příslušným úřadem, který je vyzkouší, projdou, tak se mohou používat. A zde podobně jako u těch léků jde o lidské životy. Na to by se měla vláda soustředit. Shánět vakcíny nad rámec EU a zajistit léky jako Německo. Zachrání to mnohem více životů než zatýkání hospodských, kteří ze zoufalství otevírají své restaurace, a zavírání lyžařských vleků, aby lidé na čerstvém vzduchu nemohli lyžovat a museli být někde uzavřeni.

Znova opakuji, nečekám odpověď, vyzývám pana ministra a celou vládu k tomu, aby nakoupili léky jako Německo a aby sehnali vakcíny nad rámec EU, jak to činí Maďarsko a možná budou i další země EU. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Šimetka. Připraví se Zdeněk Nytra.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ondřej Šimetka:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové senátorky a senátoři. Dovolte, abych ještě jednou podpořil usnesení Senátu, které jsme dnes prezentovali, a v souvislosti s tím zároveň okomentoval několik okruhů a prostřednictvím předsedajícího položil několik dotazů panu ministrovi.

První komentář se týká správné interpretace čísel, vy už jste se k němu částečně vyjádřil. Já to nicméně znovu okomentuji a zmíním, protože si myslím, že to není dobře. Narážím tím samozřejmě na vaše tvrzení, že pouze třetina lidí ze všech zemřelých zemřela na covid. Myslím, že ta debata, zda na covid, nebo s covidem, není úplně seriózní. Každá seriózní analýza vyvrací to, že by pouze jedna třetina všech lidí zemřela na covid. Ono to totiž v některých lidech vyvolává dojem, že ten zbytek zemřel buď na uzavřené nemocnice, neposkytování péče atd. Já vím, že vy jste to takhle nemyslel, ale myslím, že je důležitý způsob, jakým se vyjadřujeme. Připomínám, že za rok 2020 zemřelo o 14 % procent lidí víc než v roce 2019, přičemž nadbytek všech těch úmrtí koreluje s jednotlivými vlnami epidemie v Česku. Myslím si, že relativizování čísel není důstojné vůči pozůstalým, ani vůči lidem, kteří se podílí na boji s epidemií. Ten zvolený příklad autonehod byl podle mě velmi nešťastný. Znovu vás nepodezřívám z toho, že byste se snažil hodit to na autonehody, ale znovu je důležité, jakým způsobem se vyjadřujeme navenek.

Není pravda, že vykazování péče je nahodilé a nepřesné, jak zaznělo. ÚZIS má na svých stránkách podle mě velmi přesnou metodiku toho, jak se mají vykazovat úmrtí s covidem.

Je nutné si uvědomit, že to, co ministr říká ve veřejném prostoru, je následně interpretováno různými zdroji. Podle mě tyto výroky, které zazněly, patří do té kategorie dezinformačních. Má to vliv na společnost. Ve společnosti se samozřejmě diskutuje o tom, jak velkou cenu platíme za epidemii. Komentuje se to, zda za záchranu lidí s covidem, nebo zaznívají názory, že na záchranu lidí s covidem vynakládáme příliš velké prostředky a že se to nevyplatí, že důsledky opatření budou mnohem větší než důsledky epidemie, že nemá cenu dělat opatření, že lepší bude se promořit, anebo dát přednost perspektivním před neperspektivními. Toto je extrémně složitá debata, eticky obtížná debata a vůbec se do toho nechci pouštět, ale myslím si, že bychom neměli nahrávat těmto debatám. Lidem je nutné stále vysvětlovat a zdůrazňovat, že celá ta situace je mnohem komplexnější. Ačkoliv má Česká republika na přepočet obyvatel jeden z nejvyšších počtů lůžek akutní péče, žádný systém, ani v Evropě, ani na světě, není nevyčerpatelný. Hraje se tady o dostupnost zdravotní péče nejen pro lidi s covidem, ale i pro lidi s jinými onemocněními. Před 2 týdny byl systém zcela na hraně. Pokud by došlo k rozvolnění situace nebo nárůstu epidemie, vedlo by to k nedostupnosti péče pro všechny, ne pouze pro covidové pacienty. Myslím, že musíme neustále lidem vysvětlovat, že zdravotníci jsou povinni poskytovat péči nemocným lidem, že nemohou svévolně rozhodovat o tom, koho budou léčit, či nikoliv. Tak to nakonec je i ve stanovisku nebo v závěru zprávy České anesteziologické resuscitační a intenzivní medicíny, pod kterou je podepsán váš náměstek, profesor Černý. Ten závěr je takový, že nemocnice by čistě teoreticky musely zaplnit úplně všechna lůžka předtím, než by mohly měnit kritéria pro poskytování péče. Pokud bychom zaplnili úplně všechna lůžka pro lidi s covidem, tak samozřejmě omezíme i tu péči, kterou jsme schopni dneska ještě poskytovat. To znamená, znovu a znovu musíme zdůrazňovat, že se hraje o dostupnost zdravotnického systému i pro necovidovou péči. Uvedu to na příkladu. U nás v regionu máme ještě dobře v paměti nehodu Pendolina ve Studénce nebo srážku dvou tramvají. Pokud by k něčemu podobnému došlo dneska, nebyli bychom schopni zajistit péči o lidi při těchto nehodách. Zároveň se hraje o počet lidí, kteří projdou covidem, přežijí covid, ale mají následky, tak jak zmínil senátor Kantor. Tito lidé dál budou zatěžovat jednak sociální systém svým pomalým návratem do pracovní činnosti a samozřejmě zdravotnický systém. Zaznamenal jsem v médiích velmi dobrou snahu Fakultní nemocnice Hradec Králové, která zřídila takzvané postcovidové centrum, kde bude poskytovat péči o tyto postcovidové pacienty.

Další poznámku mám k očkování. Tady si s dovolením pomůžu glosou mé kolegyně, senátorky Němcové, která mi včera řekla u večeře: „Jak je možné, že vláda, která byla schopna před volbami doručit všem lidem nad 60 let pár roušek a respirátor až do schránku, není schopná zajistit systém, který by starší lidi dostal k očkování.“ To mi přišlo velmi trefné a děkuji za to.

16. 12. jste tvrdil, že jsme připraveni na očkování a že není čeho se obávat. To je znovu citace z médií. Ve stejném období ale ministerstvo podepsalo smlouvu s firmou Ernst & Young a zadalo si analýzu připravenosti České republiky na vakcinaci. Zpráva dorazila zpět 23. 12. Vy už jste ji krátce komentoval, v závěru té zprávy se říká, že Česká republika není připravena na očkování. Je to tedy s datem 23. 12. Identifikovala několik oblastí. Byla to jednak kapacita toho systému, jednak komunikace ministerstva uvnitř a navenek. A pak takzvaně třetí kategorie jiné. Zmiňovali mobilní centra, logistiku vakcín, přerozdělování vakcín atd. Velmi důležitý bod, zmínili, že chybí nastavení zodpovědnosti za řízení těch jednotlivých kroků a na jednotlivých úrovních. Můj dotaz tedy je, zda jste reagovali na tu zprávu? Vím, že už jste částečně odpověděl.

Další dotaz je, proč jdeme cestou tak složitého registračního systému? Vy jste ho tady obhajoval. Ten systém je absolutně nevlídný k lidem. Máme jiné systémy, například databáze pojišťoven. Ty mají přesné údaje o svých pojištěncích, možná by toho šlo využít.

Další dotaz je na nerovnoměrnou distribuci vakcín do krajů, to tady zaznívá také opakovaně. Zajímalo by mě, jakým způsobem distribuujete vakcíny do krajů, protože ta distribuce není rovnoměrná a neodpovídá počtu obyvatel.

Další dotaz možná by zněl, nevím, jestli budete schopen ho zodpovědět. Vím, že pan prezident i pan premiér říkali v médiích, že na základě osobních vazeb v Izraeli se budou ptát na nějaké rady ohledně očkování. Nevím, jestli dostali nějakou zprávu. Pokud o tom něco víte, byl bych rád, kdybyste nás o tom spravil.

Další dotaz by se týkal podpory postcovidových oddělení, tak jak zřídili to první jakési centrum postcovidové péče v Hradci Králové, jestli je to něco, na co by se ministerstvo zdravotnictví chtělo trochu zaměřit do budoucna, protože těch lidí, kteří prošli covidem, vyléčili se, ale mají následky, některé z nich trvají týden, dva, ale některé následky trvají 4 až 6 měsíců, tak ti bezpochyby budou vyhledávat zdravotnickou péči. Část té péče je dokonce lůžková.

A možná poslední komentář k rezignaci ředitele Státního zdravotního ústavu. Mám pocit, že byl trochu v pasti ten člověk, když dostal 1000 vakcín na 400 zaměstnanců v době, kdy nebyla úplně jasná pravidla distribuce vakcín. Zároveň dostal pokyn k rychlému proočkování. Mám pocit, že tohoto člověka jsme se měli zastat. Ta rezignace mi přišla příliš vynucená. Tak možná jestli byste okomentoval tohle?

Na závěr bych vám chtěl poděkovat za všechno, co děláte, protože vím, že máte velkou snahu. Zároveň bych vám chtěl říct, že i nadále máte nataženou pomocnou ruku z mé strany, myslím si, že můžu mluvit i za celý senátní výbor pro zdravotnictví. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. S přednostním právem jako první za sebou je přihlášený pan senátor Zdeněk Nytra. Připraví se pan senátor Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, já spořádaně čekám ve frontě. Vážený pane ministře, já se chci zeptat v podstatě na jednu otázku. Já to potom rozvedu. K čemu máme PES? Nemyslím toho psa, se kterým můžeme po 21. hodině ven z domu, a také nemyslím nebo nechci vůbec řešit tu viditelnou otázku, to znamená ta jednotlivá opatření a omezení v těch jednotlivých stupních, protože na tom v podstatě pracují odborníci a průběžně se mění v případě potřeby. Mě by zajímala ta jiná věc, nebo chci upozornit na jednu věc.

PES byl představen jako něco, co v podstatě upozorní naše občany, co můžou očekávat, když se přesuneme ze 3. do 4., ze 4. do 3. stupně a tak dále. My jsme podle těch čísel 14 dnů, dva týdny, ve 4. stupni. Přesto jedeme opatření podle 5. stupně. Nezpochybňuji ta opatření prosím, aby mi bylo rozuměno. Já bych přijal, kdybychom číslo měli například 95, byli jsme v 5. stupni, musíme být tak a tak. Ale uvědomte si to, že ti obyčejní lidi, kteří tomu nerozumí a vidí to v televizi, přečtou si to v novinách, nechápou, proč nemůžou dělat to, nemůžou dělat ono, proč je zakázáno tohle, když to číslo je 14 dnů odpovídající jinému stupni. Já plně rozumím vašim argumentům a argumentům kolegů doktorů senátorů, kteří tady vystupovali předtím. Z té záplavy čísel ve sdělovacích prostředcích mě v podstatě zajímají jedno, maximálně dva, to je procento pozitivních z těch testovaných a kapacita naplněnosti nemocnic, ať už covidových lůžek, anebo na ARO. To je pro mě rozhodující. Omlouvám se, neumím posoudit, a ani nemám čas vyhledávat počty zemřelých a tak dále, ale v podstatě když vidím, že kapacita nemocnic je opravdu na hraně, tak je to pro mě varující číslo. Nezpochybňuji nebezpečnost britské mutace této chřipky a tak dále, ale mně připadá velice nešťastné, že v podstatě ten hospodský se může v podstatě každý den připravovat na to, že ve 4. stupni může mít otevřeno. Nemůže. Nedovolíme mu to. A oprávněně. Ale tak se ptám, proč nepřehodnotíme bodovací systém tak, aby odpovídal těm reálným opatřením? To je moje jednoduchá otázka. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Teď je tedy pan senátor Miloš Vystrčil? Nebo se vzdává svého přednostního práva? Takže paní senátorka Miroslava Němcová. Máte slovo, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Miroslava Němcová:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a vážení kolegové, projednáváme bod dnes, kterým volně navazujeme na naše usnesení a na naše jednání, které jsme absolvovali v závěru loňského roku. Bylo to přesně 17. prosince 2020, kde jsme se zabývali tou situací, která se týkala aktuálních omezení v důsledku nouzového stavu. Z tohoto místa ještě jednou děkuji, dělala jsem to tehdy, tak to zopakuji, panu místopředsedovi Senátu Horníkovi, který tu agendu tehdy přednesl, byl iniciátorem, navrhovatelem toho bodu, v němž se snažil upozornit, to byl vlastně ten první krok, v něm se snažil upozornit na nelehkou situaci, která se týkala například celé oblasti sportu se zřetelem k těm, kteří podnikají na horách a věděli, že je čeká obtížná sezóna. Chtěl slyšet tedy pozici vlády, co s tím bude moci dělat.

My jsme přijali usnesení, které mělo 7 odstavců, I až VII. Ještě si vzpomínám v této souvislosti na slova paní senátorky Šárky Jelínkové, předsedkyně klubu KDU-ČSL, která tady měla oprávněnou námitku, zda to usnesení, zda všechno to, co tady říkáme, se odrazí v nějakou relevantní odpověď vlády, zda to nebude jenom takové plácnutí do vody, zda Senát si nějak neodfajfkne povinnost promluvit v zájmu občanů a bude to bez jakéhokoliv výsledku. Ta oba v nás byla ve všech samozřejmě. Čekali jsme, jestli to naše usnesení, které vyzývalo vládu k odpovědi, jestli a jak tedy bude zodpovězeno. Nevím, kdybych se měla obrátit na paní senátorku Jelínkovou, tak bych teď musela říci, že, nemohu mluvit za pana navrhovatele tehdejšího, ale za sebe jako zpravodajku tehdejší, tak bych musela říci, že to naše usnesení bylo splněno možná na 20 %. Děkuji z tohoto místa panu ministrovi Blatnému, který nám svou odpověď, o které můžeme diskutovat a můžeme se k ní vymezovat, můžeme s ní souhlasit nebo nesouhlasit, ale nějaký materiál, který popisoval ty otázky týkající se vakcinace, tak nám zaslal. Ale ty body, které byly, jak říkám, I až VII, tak body I až III se týkaly zdravotnické otázky, na kterou, jak říkám, jsme odpověď dostali. Může být předmětem naší dnešní debaty. Bod IV se týkal zejména ekonomických otázek. Na to nám vláda neodpověděla vůbec. Bod V byl spíše takové, když to řeknu populárně, sport a podnikání ve sportu a vše, co s tím souvisí. Odpověď nula. Bod VI se týkal kultury, velmi komplikované situace v oblasti kultury. Odpověď nula. Bod VII se týkal závažné otázky svobody médií v České republice, kde jsem upozorňovala s vaším souhlasem, protože to bylo prohlasováno, žádali jsme vládu, aby přestala s omezováním přístupu médií na vládní tiskové konference, konkrétně se to tehdy týkalo serveru Forum24. Uváděla jsem zde, že tito redaktoři nemají povolení se zúčastnit přes opakované žádosti oficiálních tiskových konferencí a že to naráží podle mého přesvědčení na svobodu slova, která je základním předpokladem fungování svobodné a demokratické společnosti. Čili na všechny ostatní body jsme odpověď nedostali.

Já teď nemohu vinit pana ministra Blatného, spíše se ho pokusím zeptat, jakým systémem tedy ta odpověď byla tvořena. Jestliže Senát s podpisem pana předsedy Senátu odešle vládě usnesení naše, ve kterém ji žádá a vyzývá k odpovědím, pravděpodobně došlo k nějakému delegování tohoto úkolu. Nevím, jak se stalo, že alespoň část tedy odpovědi jsme dostali od pana ministra Blatného, zda to delegování už se netýkalo těch dalších oblastí, proč zůstal naprosto mlčenlivým ministr kultury, proč se neozvali aspoň v rámci tedy té oblasti sportu a podnikání ministryně Schillerová nebo ministr Plaga, to je mi velkou otázkou. Na tuto systémovou věc bych se chtěla zeptat, jak se nakládá s materiálem Senátu na jednání vlády. Zda premiér, který to dostane, někomu řekne: Vyřiďte to, ujměte se té odpovědi. A jak to postupuje tedy dále?

Protože pokud bychom se spokojili s tím, že nám vláda neodpověděla, tak Senát sám sebe by znevážil. Pokud má plnit svou roli a má být důrazem a vymáhat tedy odpovědi na otázky, které po vládě žádá, musíme trvat na tom, že přestože jsme zatím dostali jenom dílčí odpověď, musíme trvat na tom, abychom dostali odpověď celou. Jednou jsme si to přáli a není důvodu, aby vláda prostě si řekla: Něco jim pošleme, to je jedno, oni to možná stejně nebudou číst, ví bůh, co s tím udělají. My si to taky odfajfkneme a bude pokoj. Já si myslím, že ta situace je tak vážná, že jedna každá z nás, jeden každý z nás má denně plné e-maily lidí, kteří jsou zoufalí a potřebují se nějak zorientovat v té situaci. My jim máme zprostředkovat odpovědi. Proto se ptáme těch, kteří nám je mají poskytnout. Jestliže je nedostáváme, vše zůstává na půl cesty a frustrace ve společnosti roste. A nedůvěra k tomu, že tuto situaci zvládneme, se významně zvedá. To je na úvod toho, co máme za sebou v podobě toho usnesení. Já si myslím, že musíme trvat na tom, aby tak jak jsme jej přijali, tak aby tak bylo také naplněno.

Teď dovolte ještě několik poznámek dalších.

První se nutně týká, máme-li zde přítomného pana ministra zdravotnictví, takové otázky, která se týká právě očkování.

Protože v poslední době já osobně, ale i přes média to určitě slyší celá veřejnost, že se ozývají např. praktičtí lékaři, kteří by se rádi do toho systému očkování zapojili. Pořád se neví, jestli ano, nebo ne. Skoro mám dojem, že se dějí nějaké nedůstojné závody, který kraj dostane více vakcín, který pan starosta bude ve zprávách jako ten, že to zvládá. Přičemž všichni ostatní se starají, nikomu to není lhostejné. Nevěřím tomu, že je někdo, kdo sedí na starostenské, hejtmanské nebo jiné židli a je mu to jedno, co se v jeho místě děje. Mám dojem, že toto je výsledek toho, že nebyl nastaven systém distribuce vakcín tak, aby mohl probíhat transparentně.

Důležité je zmínit, že to je Andrej Babiš, předseda vlády, kdo sám sebe jmenoval šéfem celé té očkovací strategie, a proto, přestože tady mluvím teď k panu ministrovi zdravotnictví, zprostředkovaně mluvím k občanům a předsedovi vlády. Protože on se umí dokonale vyvinit ze všeho. Jmenuje se vždycky do čela čehokoliv, aby mohl být v médiích, aby tam mohl vykládat, jak všechno zachrání, spasí, udělá, zařídí, bouchne do stolu, prostě jsem mistr situace. V momentě, kdy to selže, jakože to selže, protože on ani s karanténou, s žádným systémem, do jehož čela se postavil, si neporadil tak, jak sliboval, vždycky to na někoho svede. Ten úhybný manévr, to je podstata jeho fungování, takže najde viníky. Najednou on je ten, kdo to dělá dobře, všichni ostatní za to můžou a kazí mu ty báječné úmysly. To se dá prokázat z řady jeho kroků v minulosti a devastuje to důvěru společnosti v to, že vláda rozumí tomu, co dělá, a má ty kroky promyšlené.

Já kladu důraz na roli předsedy vlády a podtrhuji tento důraz, protože očekávám, že jednak nás čeká v budoucích týdnech opět ono vyviňování, někdo za něco bude moct, za ta selhání, pan premiér ne. Zároveň očekávám, že pokud to bude tak, jak doufám, že se přece jen výroba vakcín zrychlí nebo dožene se teď ten skluz a přijdou sem, tak se může stát, že přijdou najednou v nějakém velkém množství, bude potřeba rychle je vyočkovat. Samozřejmě se to bude hodit jako politický bič. Jestliže se pošle třeba do nezajištěného systému, nepromyšleného, nepřipraveného, bez praktiků, lékařů nebo bez všech těch možných očkovacích míst, jestliže se tam pošle to velké množství, potom se budou hledat viníci, kteří mohou za to, že to nebylo velmi rychle proočkováno. Ale tím viníkem, buďme si toho vědomi a nedejme se zmást, je předseda vlády. Ten odpovídá za celou situaci, je šéfem očkování, sám se do této pozice jmenoval a musí nést za celý průběh, organizaci a všechno, co s tím souvisí, musí nést on zvláštní odpovědnost. To je k očkování.

Druhá věc, v této souvislosti ještě dovolte otázku. Jak skutečně vznikala ta očkovací strategie, pane ministře? Protože včera nebo dnes, nevím kde, jsem četla rozhovor s panem Dzurillou, který je vládním pověřencem, zmocněncem, expertem, teď nevím přesně jak, na systémy, které mají zajistit, že ten systém bude fungovat.

On sám v tom rozhovoru říká, že počítal, že budou mít více času. Že pokyn k tomu, aby systém vytvořil, dostal někdy 22. prosince. S tím, že 15. ledna byl šibeniční, že 15. ledna má být vytvořen, což opět ukazuje, že vláda podcenila, neměla připravenou očkovací strategii. Přestože se celé měsíce bavíme o tom, že jediné, co nás může jako společnost zachránit, je právě očkování. Ale připraveno nebylo nic.

Další otázka, která souvisí s vaším resortem, pane ministře, kterou jsem zde vznášela dvakrát, vznesu ji potřetí. Je to otázka, která se týká Unie psychologických asociací, nebo Asociace psychologů, abych to řekla přesně. Pan doktor Michal Walter se opakovaně obrací na mě, obrací se na ministerstvo zdravotnictví, obrací se dopisem na předsedu vlády. Žádá odpověď na to, proč tyto privátní ordinace psychologů nebo těchto poradců nemohou být otevřeny a nemohou v nich být poskytovány služby občanům, pacientům, kteří je nutně a naléhavě potřebují.

To, že je potřebují, bych ráda dokumentovala jednou věcí. Ještě předtím, než vypukla koronavirová krize, Národní ústav duševního zdraví vypracoval studii o všech aspektech, které se týkají duševního zdraví v české populaci, netušili, že přijde koronavirová krize. Ta studie shodou okolností byla zacílena na velký počet obyvatel, myslím, že na vzorku 5000, teď to nevím přesně, ale dalo by se to dohledat, byly zjišťovány jednotlivé poruchy duševního zdraví. Tím, že tato studie vznikla před koronavirovou krizí, nyní jsme jako Česká republika v unikátní situaci, kdy můžeme porovnávat, co se s populací, pokud jde o duševní zdraví, děje, před koronavirem a téměř rok poté. Všichni zjišťujeme, že ten nárůst je brutální, od úzkostných poruch až po ty nejhorší stavy, sebevražedné apod. Dokládá se to průřezově celou populací od malých dětí po dospělé lidi. Přitom tyto služby, které by mohli poskytnout psychologové sdružení v té unii, o které mluvím, tak mají zakázanou svou činnost. Mně to přijde absurdní, není to podle mě zdůvodnitelné tím, že musíme více lidi držet doma, aby nikam nechodili. Je to podle mě jako nutná návštěva lékaře nebo obdobné služby. Nechápu, proč se k tomu takhle stavíte. A vlastně o to duševní zdraví lidí, kteří opravdu, bych řekla, ať už v rodinách, v práci, stresu z toho, že přicházejí o své firmy, vidíme, jak to narůstá, takže o toto nedbáte. To já mám velkou výhradu, protože si myslím, že by to rozhodně nezhoršilo situaci. Protože každý z těchto specialistů si umí zařídit svou ordinaci tak, aby on byl chráněný a jeho pacienti nebo klienti byli chráněni také.

To je další poznámka a výtka k tomu, jak vláda přistupuje k současné krizi. Pak bych se vás ráda zeptala ještě na to, když se mluvilo o panu předsedovi vlády jako o garantovi očkování, jeho poradcem je bývalý ministr zdravotnictví, váš předchůdce Roman Prymula. Teď si čtu zprávy o tom, že Roman Prymula spouštěl nějakou kampaň ve prospěch soukromého projektu, který měl zajistit antigenní testování zdarma pro statisíce našich občanů. Víme, že ty testy stojí ohromnou sumu peněz, měly být poskytovány, tedy hrazeny pojišťovnami. Asi se bavíme o miliardě, miliardě a půl, to neumím odhadnout, ale určitě jsme někde v těchto číslech.

Problém je v tom, že když jsme si kladli otázku, co se to dělo na schůzce na Vyšehradě, neb prvotně se zdálo, že je důležité, abychom zjistili, kdo tam byl, kdo nad tím chtěl přemýšlet, tak si řekl, jo, kdo tam byl, je zajímavé, ale daleko zajímavější a podstatné je, proč tam byli a o čem jednali, tak ono se to pozvolna klube ven. Teď se dozvídáme, že jeden z účastníků schůzky měl do této kampaně pana Romana Prymuly, galerista Jan Třeštík jako kreativec, měl být do ní zapojen. Představovali tu kampaň i v některých nemocnicích, např. na Bulovce. Argumentovali tím, že tento projekt je uskutečněn s Úřadem vlády a pod záštitou ministerstva zdravotnictví. Pak se ukázalo, že to tak úplně pravda není, přes všechny možné kontakty, telefonování, ověřování. Napřed od toho prý dal ruce pan předseda vlády, ale stejně se ti účastníci domnívali, že v tom mohou pokračovat. Zangažovali herce, natočili nějaké klipy, ti herci dnes říkají, že vůbec nevěděli, že to má být pro tento privátní účel, že si mysleli, že budou součástí nějaké společenské kampaně na podporu toho testování.

Ukazuje se, že to byl na ně asi nějaký podvod. A na ty ostatní, se kterými bylo jednáno, také. Já bych se vás tedy v této souvislosti ráda zeptala, protože tam figuruje ministerstvo zdravotnictví, zda jste si ověřoval, co se v této věci dělo?

Zda jste se ptal pana Romana Prymuly, jaká byla jeho role, kdo všechno se měl podílet na této kampani, a tedy z ní mít zisky, zda už ministerstvo zdravotnictví nějaké výdaje v souvislosti s tím mělo, nebo nemělo, a pokud mělo, tak v jaké výši.

Jsou to takové střípky mozaiky, které se pokouším skládat. Využít vaší přítomnosti k tomu, abych se zeptala na to, co mi jasné není a s čím se nemohu smířit. Ten základ, proč jsem tady vystoupila, děkuji vám všem za pozornost, je, že si vážím práce nás všech, že jsme tady zformulovali usnesení a snažili jsme se jít naproti nějaké věci, na pomoc k objasnění některých otázek, které trápí nejenom nás, ale i naši společnost. Odpověď byla, jak jsem řekla, z 20 % a zbytek naprostá nula.

My si to nemůžeme nechat líbit, vzhledem k tomu, že jste tady jako zástupce vlády, tak se na vás obracím. Pravděpodobně ještě nějak to promítneme do svého usnesení a toto usnesení bude adresováno vládě. Ale chci důrazně sdělit, že se senátoři určitě nemohou smířit s takovýmto přístupem ke své práci, protože ji považují za důležitou a protože sami do toho vkládají nemalé úsilí. Když vložíme čas a energii do něčeho, nechceme, aby to ten druhý zahodil do odpadkového koše.

Děkuji vám, pane ministře, za odpovědi na otázky, které jsem se tady pokoušela zformulovat, a také děkuji vám všem za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji za vaše příspěvky, paní senátorko, za de facto ochranu nás, naší práce tady, za to moc děkuji. Dalším, kdo je přihlášený do rozpravy, je pan Lukáš Wagenknecht. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já se pokusím komentovat oblast, která je v nadpisu toho dnešního bodu, ale která tady zatím ještě nebyla tak do detailů diskutovaná. To byla omezení vlády, která má v gesci pan ministr. Kvituji, že pan ministr vždycky odpovídá na mé dotazy, což já mám velice rád, i když samozřejmě to nejsou příjemné dotazy. Někteří ministři to nedělají. Já vám řeknu, proč ty dotazy vůbec pokládám, aby to bylo pochopitelné.

Naše vláda, pan ministr to má v gesci nejvíce, dělá mnoho opatření, která dopadají na ekonomiku, na podnikání, na kulturu atd., s cílem zamezit šíření koronaviru. Já tomu rozumím, nicméně co řeknu já, když se třeba inspirujete Rakouskem, Německem atd., což je hezky komunikováno, co u nás je malinko jinak... U nás je to tak, že my máme de facto trvalý lockdown v rámci nařízeného nouzového stavu, který pak vy vyhlašujete. To už máme od března minulého roku, kontinuálně to probíhá skoro pořád.

Vezmu Rakousko. V Rakousku nikdy nebyl použit nouzový stav, byl svolán speciální zákon, který se týkal právě této oblasti. Potom na základě nějakých podnětů byl zrušen a byl přijat během chvilky nový zákon. Veškerá opatření, která vláda dělá, jsou vždycky v rámci nějaké schválené legislativy a jsou přezkoumatelná zákonem. Nemůže být potom nikde zpochybňováno, jestli to je názor vlády, který je bez nějakých pravidel, je správný, nebo špatný, je možné, aby to soud vždycky nějakou formou posoudil.

Tady se bavíme o vašich opatřeních, která se týkají omezení, které probíhá každý týden, někdy po třech dnech, někdy po sedmi dnech. V rámci toho, že máte nějakou tabulku s omezením, říká se jí PES, podle toho děláte nějaká rozhodnutí. Proč se na to ptám? Protože to děláte bez jakýchkoli pravidel dneska, v nějakém stavu, který je nad rámec běžné ústavní praxe. Rozhodnutí, která probíhají a nejsou přezkoumatelná.

Proto se budu ptát konkrétně. Ptám se na to možná už skoro rok, ale třeba mi odpovíte, třeba ne, uvidíme. Chápu, že těch dotazů máte hrozně moc, uvidíme, jak to budeme zvládat. Bude jich málo, ale budou věcné.

První věc, na kterou bych se zeptal, to je téma, samozřejmě, které pořád řeším, a to je omezování služeb a maloobchodu. Téma podnikatelské. Je to moje téma, tak půjdu do svých témat, nepůjdu do jiných. Nejsem odborník na očkování. Pokaždé, když se ptám, tak mi je komunikováno vládou, že omezení, která probíhají, jsou proto, aby byla omezena mobilita. Je to tak, předpokládám. Já už jsem se opravdu zvedl a šel jsem se podívat na místo, protože pořád tomu nerozumím. Tak jsem si objel několik typů maloobchodního prodeje. Abych vám řekl konkrétně, jel jsem za malé město, 10 000 obyvatel, tam je běžné nákupní centrum, kde je zkrátka jeden Kaufland nebo nějaké jiné obchodní centrum a pět nebo sedm nějakých obchodních jednotek. Dneska, tak, jak máte vaše omezení, aby se omezila mobilita, 80 % provozoven je otevřených, 20 uzavřených.

Já bych se jenom zeptal, tím, jak pořád doplňujete ta vaše opatření pro omezení maloobchodního prodeje a služeb, dneska už má 36 výjimek, na malém městě s 10 000 obyvateli plus 80 % provozoven je v nějakém režimu otevřeno a 20 je uzavřeno. Jak tímto omezováním, které pokaždé přidáme tak a tak, na malém městě, omezujeme mobilitu? Jestli těch 20 % jakoby, ti tři nebo dva obchodníci, kteří tam jsou, většinou to je elektro, nábytek, jsou zavřeni, všichni ostatní jsou nějak otevřeni. Takže čím tu mobilitu vy omezujete?

Druhý příklad. Opět jsem se šel osobně podívat. Na náměstí malého města, opět 10 000 obyvatel plus, nebudu ho tady jmenovat, ale příkladů je hodně. Třeba Litomyšl má krásné náměstí, tam opravdu ty obchoďáky třeba ani nejsou. Tam jsem to počítal. Ty jednotlivé provozovny, jak jsou otevřené, zavřené, když započítám i banky, které jsou pořád otevřené, nějaké prodejny třeba s mobily, mobilní operátoři atd., tam je to přibližně 60 až 70 % provozoven otevřených na tom náměstí. Opět 30 %, někdy to je pět, někdy deset podnikatelů, kouká, jak zbylých dvacet podnikatelů je zavřeno. Já bych se chtěl zeptat, jakou formou touto vaší sadou opatření omezujete mobilitu, když většina podnikatelů na tom náměstí je otevřená a menšina uzavřená?

Třetí oblast, na kterou jsem se díval, to tedy bylo pouze po internetu, abych nechodil moc do uzavřených prostor, protože také chci dodržovat ta vaše opatření, tak jsem se podíval na internetu na několik nákupních center tady v Praze. Takové ty velké galerie, kam se také nemá chodit, krásnou kontrolu po internetu, kde je krásně komunikováno, co je otevřeno, zavřeno, 45 procent provozoven na kusy je otevřeno, 55 uzavřeno. Nepočítám tam ten velký potravinářský obchod, který je největší plochou. Takže opět, kdybych to vzal na metry čtvereční, jsme na nějakých 70 %, 30 % podnikatelů kouká, jak ostatní prodávají a oni jsou zavřeni. Problém pro mě je v tom, že těch 30 % většinou, plus minus, jsou ti většinou nejmenší. Specializovaní obchodníci, kteří mají malou prodejnu, kde jsou maximálně jeden nebo dva lidé, ti koukají, abychom ochránili mobilitu České republiky a zachránili šíření koronaviru, tak menší procento podnikatelů, ale pořád jsou to desítky tisíc, to neříkám v tom objemu, že to jsou možná statisíce, koukají na to, jak ta druhá část, ta většina, prodává. Obdobné to je i ve službách, ale tam je to malinko komplikovanější, k tomu se také dostanu. Tak jenom bych s tou mobilitou chtěl pochopit, protože ono to logiku zkrátka nemá. Čekám, že mi na to pan ministr asi nebude moct odpovědět, protože opravdu to je už demagogie. Říkám to úplně na rovinu.

V tuto chvíli knihkupectví musí být zavřená. Proč musí být? Já nevím. Lidé jsou doma skoro rok, nemohou si číst knihu. Mají deprese atd. Elektro, řeknu příklad, protože to opravdu znám, nechci tady být ve střetu zájmů, řeknu to jednoduše. Vy, pane ministře, máte systém, kde chcete po důchodcích, aby se prostřednictvím takovéhoto počítače nějakou formou registrovali ve vašem systému, aby se mohli očkovat. Zároveň musí mít mobilní telefon, přes který dostanou SMS zprávu, kterou to ověřují. Ale oni si ten počítač, ani ten mobil nemohou koupit, protože ty prodejny, které to prodávají, jsou zavřené.

Chcete, abychom si prali roušky, nemůžeme si koupit pračku. Chcete, abychom ty roušky žehlili, aby to bylo hygienické, nemůžeme si koupit žehličku. Ale zbraně a květinářství, které provozuje pan premiér, ty jsou otevřené. Já se dostávám k logice vašich vlastních opatření, která jsou nějak inspirována, jestli je nějaká jiná země, kterou jste se inspirovali, která by takto postupovala. Jestli zbraně jsou základní lidskou potřebou, ale pračka... Jestli je už rok skoro zavřeno, nebo půl roku, nekoupíte pračku, musíte ji koupit po internetu. Nicméně komunikujete, že je to komplikované, kvůli tomu, že není možné si po internetu koupit papírenské zboží, tak jste papírnictví otevřeli.

Tak já jenom chci dojít k té vaší logice uzavírání, protože to logiku žádnou nemá. Ten argument, který pořád opakujete, já jsem vám to řekl konkrétně, já jsem to obešel, bylo to venku, ostatní po internetu, abych někoho nenakazil nebo něco nechytl, tak ten závěr je, že je to demagogie v případě maloobchodu.

U služeb to je samozřejmě komplikovanější, já tam nechápu několik věcí, ale to opět nevím, jestli vaši kolegové odborníci nám na to dokáží odpovědět. Když kadeřnice musí zavřít provozovnu, kde by obsloužila jednu paní, které umyje vlasy a nabarví je. Já se už holím sám, protože nemůžeme nikam chodit. Na druhou stranu ta kadeřnice může za den objet několik, třeba deset lidí, do jejich domovů. Ale kdyby se ta kadeřnice nakazila u toho prvního, tak ona nakazí zbylých třeba deset. Jaká je tam logika zamezení té provozovny samotné, kde by naopak mohla mít kadeřnice hygienické potřeby, dávat lidem roušky atd.? Dokonce vy vlastně chcete, aby chodila domů k těm lidem, do jejich domácnosti. Takže to je další věc.

A takhle bych mohl pokračovat dál a dál. Tak jenom, jestli tady shrnu tento balíček do těch mých otázek... Jakou formou jste došli k té mobilitě? A jakou formou určujete, že je optimální zavřít knihkupectví, elektro prodejnu, nějakou malou drobnou provozovnu na náměstí, která dělá specializované prodeje, a necháte běžet supermarkety, potom velké řetězce atd.? Proč si důchodce nemůže koupit telefon a počítač, když se má přes tyto nástroje registrovat u vás ve vašem systému?

Tak to jestli mohu, stačí nějaká krátká odpověď. Myslím si, že tu odpověď nemáte, pane ministře, uvidím, těším se na ni, podle mě ji mít nemůžete, je to demagogie.

Druhá oblast, která se týká mě, kterou bych také rád nějakou formou komunikoval, to je, protože mám rád čísla, já jsem koukal, a to bych rád, aby byla nějaká zpětná vazba. Byla tady debata o tom PES, že se pořád mění, chápu, situace se pořád vyvíjí. Teď si můžeme koupit dětské boty, já jsem za to rád, i pro ty obchodníky, na druhou stranu obchodník s obuví má třetinu provozovny otevřenou, pro obuv dětskou, dvě zavřené. Dětskou si můžete koupit, jak jsem pochopil, ale pouze do velikosti 38. Mluvil jsem se svým kamarádem, má dítě, kterému je 11 let a má nohu 40. Nevím, co je dítě nebo ne, kdybyste nám mohl říct, co je dítě, abychom pochopili to vaše vládní opatření. Jestli nějaké dítě, které je mladší, ale má větší nohu, si boty koupit může nebo ne? Dospěl jsem k tomu, že vaše opatření nemají žádnou logiku, pouze cíleně si vybíráte toho, koho uvolníte, necháte ho žít, ostatní necháváte zavřené bez jakéhokoliv meritu věci a důvodu. Jenom proč to říkám. Asi bych tady dnes nevystupoval, protože chápu, že pan ministr má jednání vlády, je to komplikované, dotazů je mnoho. Ale řeknu ten důvod, proč tady reálně dnes vystupuji, a to je fakt vážná věc za mě a osobně se mě to dotýká.

Jeden můj známý, a není to jeden případ, to jsem si ověřoval, zkrátka provozoval restauraci, dělal tam i provozního, skončil na psychiatrii, nebudu říkat velké detaily, ale já to osobně od jeho rodiny vím. Pokusil se o sebevraždu z toho důvodu, že přišel o veškeré příjmy, které mu stát neposkytuje, opravdu přijde o hypotéku, má tři děti. Fakt si nevymýšlím, je to pro mě dneska hodně citlivé, osobní, mluvím tady o tom stále dokola, jestli i tyto případy vnímáte v rámci vašich nastavených opatření, protože chápu, že navrhujete nějaké kroky, jak omezíte mobilitu, kterou neomezíte, že zkrátka 80 %, zbytek koukají, ti nejmenší. Na druhou stranu, jestli toto nějakou formou vláda sleduje, že když jim nepodpoříte to fungování jejich životní, i to je nějaký dopad, jestli pro vás váha lidského života, jinak on se pokusil, přežil to, je na psychiatrii, bude tam nějakou dobu koukat z okna, je to hrozné, fakt je to strašné, jestli i tyto dopady zvažujete v rámci toho, jestli vládě tato opatření, jak je dělá, a tyto dopady jí nevadí, jestli to považujete za normální, běžnou věc nebo co s tím děláte. Protože na rovinu, chápu, že nenavrhujete ekonomické kompenzace, ale jste jedna vláda, která to má dávat dohromady v nějakém balíku, a pokud lidé opravdu už skoro rok budou dnes bez příjmů, to se nedá přežít. Za mě, jestli byste mohl toto...

A poslední věc, to je ohledně čísel, aby byla nějaká pozitivní vize. Vím, že mně ji dát nemůžete, pane ministře. Rozumím tomu. Je to nemoc, která se šíří, nicméně bych byl rád, kdybyste mi aspoň s nějakou mírou pravděpodobnosti mohl říct, kdy podle vás přejdeme do stupně 4. A ptám se proč? Koukal jsem na čísla. Komunikoval jste v médiích, že stupeň 4 bude, až bude 3000 lůžek v nemocnicích, jestli to chápu dobře, nejsem na to odborník, omlouvám se. Koukal jsem na čísla, která máte na vašich stránkách: www.onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19, které aktivně sleduji, jako každý občan v republice, i když ten, kdo nemá televizi nebo si ji teď nemůže koupit, tak ten má výhodu, třeba i důchodci koukají na televizi a v ní vidí třeba informace ohledně toho, co se děje, také si ji nemohou koupit. Nicméně koukal jsem, za posledních 10,5 dne nám to kleslo ze 7000 na 6000. Nevím, jestli počítám čísly ten trend, jak tady je, nevím, jestli to má exponenciální nebo nějakou jinou křivku, tzn., pokud bych to počítal, ten trend by byl stejný, a chceme jít z 6000, které jsou dnes, 6043, na 3000, kdyby ta linka byla lineární, nevím, jestli bude, právě jsem chtěl tu zpětnou vazbu, tak se na to číslo dostaneme za 30 až 43 dní, to už jsme v březnu. Tak jenom, ať to řekneme úplně na rovinu podnikatelům a lidem, kteří podnikají v oblasti, které budou uvolněny, zoologickým zahradám, které máte ve stupni 4, dneska se probíraly zase nějaké změny, nevím, co tam bude nového nebo nebude, to uvidíme, nebo v kultuře, sportu, atd. My vždycky komunikujeme... V půlce února se to asi uvolní, tak všichni čekají, co bude v půlce února, a pak zase nic. Je to velice depresivní. Tak jenom jestli ten trend by měl být, že půjde takhle přímo dolů, nebo jestli tam bude nějaká zahnutá křivka, že opravdu, jak jste říkal, že v půlce února by to bylo na stupni 4, anebo jestli podle těch čísel, která vychází, to bude až na konci února, relativně až v březnu. Ať lidé na rovinu vědí a vidí, na čem jsou.

Tak jestli bych mohl ještě krátkou rekapitulaci s mobilitou, to je první dotaz, tzn. v reálu se mobilita moc nesnižuje, o 15, 20 %, 30 %. Tak proč to komunikujete? Proč některé obchody zavíráte, i když jsou potřeba ty věci pro běžný život, a necháváte zbraně a květinářství pana premiéra běžet?

Druhý dotaz pak se týká toho samotného procesu přezkoumatelnosti, to asi nebudeme komplikovat. Dobře. Druhý, který mi stačí, to je ta pravděpodobnost. Kdy budeme na stupni 4, jestli ty trendy, jak máte vy určitě nějak řešené, jestli opravdu budou až za tři, čtyři týdny anebo to bude v půlce února? Děkuji moc za odpověď, pokud bude, jinak děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, pan ministr chce vystoupit, může kdykoliv, je to lepší, protože odpoví ty otázky, aby se mu to nehromadilo, které zde padly během té poslední půlhodiny. Máte slovo, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Děkuji moc, pane předsedající. Milé dámy, vážení pánové. Pokusím se odpovědět na všechno postupně.

Prvním dotazem byl Karlovarský kraj a jeho složitá situace a vztah k Německu. Zopakuji to, co jsem již řekl minule. Za poslední asi týden nebo 10 dní je situace na německých, zejména saských odděleních výrazně horší než u nás, kde z minulého týdne informace hovořily o volné lůžkové kapacitě, která se v některých okresech pohybovala mezi 7 a 10 %, zatímco u nás ta volná lůžková kapacita v rámci celé země byla kolem 20 %, takže z tohoto důvodu by nebylo ani korektní chtít po našem sousedovi, jakkoliv si vážím jejich nabídky, aby nám pomáhal, když zátěž jeho nemocnic je srovnatelná nebo v některých oblastech i vyšší. To je ten jediný důvod. ČR je stát, který je suverénní, který by si měl primárně pomoci uvnitř sebe sama. Myslím si, že je to spíš jakýsi signál o naší zodpovědnosti navenek. Takže to je ten důvod.

Pokud se týká léku, o kterém zde hovořil kolega, nebo pan senátor, ať jsem přesnější, jedná se o lék, my tady tuto možnost kombinace specifických protilátek různě samozřejmě studujeme. Upozorňuji na to, že mediálně udávaná stoprocentní efektivita bohužel tak jako vždycky není stoprocentní, jsou tam jakési pochybnosti o tom, že by mohl tento lék ovlivnit účinek vakcinace a nějaké další obavy, které jsou vyplývající ze studií, které zatím na malém počtu jsou udělané. Víme o tom léku, SÚKL o něm také jedná, není to tak, že bychom ho ignorovali, to v žádném případě, jenom tak jako vždycky, opravdu to i říkám, myslím si, zodpovědně i jako lékař. Člověk by se rád chytl něčeho, když vidí, že je problém, ale je potřeba to opravdu hodnotit objektivně. Už bylo mnoho léků, od remdesiviru přes ostatní, kde jsme vždycky na začátku věřili, že to je ono, co nás zachrání. Nakonec zatím nic takového nebylo, ale nechci to podceňovat, nechci to v žádném případě nějak shazovat, víme o tom, hodnotíme to, samozřejmě je to věc, o které se jedná. Bylo tady také správně hovořeno o vakcínách z jiných zemí. V žádném případě nechci, a ministerstvo to nedělá, nedělalo, diskriminovat vakcínu nebo lék, protože je z té nebo oné země, to by nebylo spravedlivé. Jenom upozorňuji na to, že je potřeba, aby všechny léky a všechny vakcíny byly podrobeny stejné kontrole právě proto, že jde o život našich lidí. Ve chvíli, kdy tyto vakcíny projdou stejným schvalovacím procesem jako ty, které nyní používáme, je mi jedno, jestli budou z Ruska nebo z Číny nebo z Indie, ve chvíli, kdy budou stejně bezpečné a stejně efektivní, nemám žádný problém s tím, abychom je stejně jako zbytek EU udělali nebo používali, cestu maďarskou, ta mi není blízká, protože si myslím, že jednou jsme se rozhodli jít cestou členské země EU, já se cítím být stejně Čech jako Evropan, tady bych, prosím, nerad měnil stanovisko v této oblasti. Myslím si, že by to nebylo zodpovědné.

Potom zde bylo hovořeno, znovu tedy, myslím si, že už jsem na to odpověděl, o zprávě Ernst & Young, takže ta byla něčím, co nám pomohlo tu politiku připravovat, věřím, že jsem na to odpověděl.

Opakovaně se objevuje od různých kolegů, já tomu úplně rozumím, proč nepoužíváme registry, které máme, proč nepoužíváme registry NZIS, proč nepoužíváme registry pojišťoven k vakcinaci. Jeden z hlavních technických důvodů je, že tyto registry na to nejsou koncipovány, nejsou na to postaveny. Ve chvíli, kdy by došlo k tak obrovské zátěži, jaké byl vystaven registr centrálního rezervačního systému, nebo software centrálního rezervačního systému, všechny z těchto registrů spadnou během minuty, protože to jsou registry, které jsou pracovní, které jsou koncipovány a konstituovány na to, aby se k nim občas přistupovalo z vědeckých anebo technických důvodů, ne proto, aby se do nich naráz přihlásilo několik stovek tisíc lidí.

Ta robustnost systému je úplně jiná a samozřejmě tam, kde je to potřeba, se z nich informace nasávají, ale je to třeba jeden z důvodů, proč relativně dlouho trvalo propojení s registrem zdravotnických pracovníků, protože tyto registry na takovou zátěž opravdu nejsou koncipovány. Nejsem IT specialista, takže tuto odpověď, prosím, berte jako zprostředkovanou. Ale ano, tento dotaz napadl každého, napadl i mě, tady je odpověď, která podle mne dává smysl.

Správně zde bylo hovořeno o postcovidových komplikacích. Ministerstvo zdravotnictví má vypracovaný metodický pokyn na základě odborných společností, kde jednu z hlavních rolí má pneumologická společnost, právě jakým způsobem dále sledovat a nakládat s lidmi, kteří prodělali koronavirus, protože opravdu řada z nich bude mít dlouhodobé následky, jsou to následky, které jsou na plicích, kardiovaskulární systém, neurologické potíže. Je to pro nás nová nemoc a budeme ji muset samozřejmě dlouhodobě sledovat, a má smysl tyto lidi definovaně sledovat, na tomto se pracuje, je to běžná práce odborných společností, které se toho ujaly, myslím si, velmi dobře. Děkuji za to milé poděkování, které tady pan senátor vyjádřil. Samozřejmě si nemyslím, že člověk dělá všechno dobře, to ani nejde, člověk se učí z toho, co dělá, učí se i ze svých chyb a není jaksi chybou udělat... Bylo by chybou udělat dvakrát tu stejnou. Moje babička říkala, že chybami se chytrá hlava učí a chybou spáchanou za chybu novou ručí, takže to tak je. Jakým způsobem to probíhá, ať, prosím, v budoucnu zhodnotí ostatní. Třeba i vy. Za sebe mohu jenom říct, že se snažím dělat vždycky věci tak nejlépe, jak umím, což jistě, jak řekl Karel Čapek, ani nejlepší nemusí být v danou dobu dobrý, ale to tak prostě je.

Pokud se týká PES, jedná se o systém, který byl vytvořen, nastaven v určité době, ta doba se poměrně zásadně mění, ta hlavní změna je taková, že se od sebe disociuje to, jak se virus chová v populaci a jakým způsobem se chová v nemocnicích, protože stále více lidí zůstává ve zdravotním systému a nedá se už pouze z toho skórovacího systému odvozovat, jakým způsobem bude předpokládána zátěž nemocnic. Proto je do toho nyní zakomponován i ten počet, já se k tomu vrátím na konec, počet lidí v nemocnicích, na jednotkách intenzivní péče atd. Tady bylo řečeno, že jsme ve 4. stupni a přitom nejsme ve 4. stupni. On se z toho systému, po kterém všichni nesmírně volali, a oprávněně, stal tak trochu fetiš, ve chvíli, kdy každý ráno se podívá, jaké máme číslo, a teď má pocit, že toto číslo je to, co rozhoduje. Odkázal bych na metodiku, která je od začátku u tohoto systému, která říká, že tento systém definuje, co se dělá nebo nedělá při určité úrovni rizika. To, kdy se do té úrovně rizika přejde, je rozhodnutím expertního týmu, který toto rozhodnutí doporučí ministerstvu zdravotnictví, ten ho přenese na vládu a vláda rozhodne. Není to žádný robot, takže není pravda, že jsme nyní ve stupni č. 4, jsme ve stupni č. 5 a pravděpodobně v něm ještě dost dlouho budeme. To, že číslo je nějaké, je informace o tom, kterou člověk potom nebo ten tým expertů jako jednu z několika zohledňuje při tom rozhodování, tak jak jste zde správně řekli, to rozhodování je čím dál tím složitější, protože roli hraje čím dál tím více věcí. Uvědomme si, prosím, také to, že se začíná naprosto zásadně jinak chovat ten virus. A to, že výpočty, které jsme používali doposud, nemusí platit, jsem ukázal na základě toho, o čem jsme se bavili před chvílí. Ve chvíli, kdy si stávající reprodukci vynásobíte 1,4, můžete si takto vynásobit i reprodukční čísla, situace se poměrně zásadně mění. Rozumím těm dotazům, snažím se na ně nějakým způsobem odpovídat.

Byl zde dotaz na delegaci odpovědi na senátní usnesení na vládu. Jsem daleko od toho, abych komentoval, jakým způsobem probíhá rozdělování v rámci Úřadu vlády. Za sebe mohu říct, že ve chvíli, kdy dostanu nějaký úkol odpovědět, tak se to snažím udělat, a věřím, že se to stejně tak snaží udělat i ostatní ministerstva, ale prosím, nebudu komentovat věci, o kterých tak detailní informace jako o chodu úřadu, za který nyní zodpovídám, nemám.

Očkování praktických lékařů. Systém je nastaven, bylo tam také řečeno, že systém je nastaven nepřehledně, nebo nějak nejasně, že v něm nejsou kompetence. Když se podíváte na metodický pokyn k tomu očkování, tak tam najdete až vojensky přesné popisy jednotlivých hierarchií, jednotlivých návazností, ať už metodických, řídících nebo kompetenčních, a to, že něco funguje nebo nefunguje, tak jak máme někteří z nás představu, je nakonec stejně dáno tím, jací jsou lidé uvnitř jednotlivých krabiček diagramu. Myslím si, že definice je tam naopak velmi precizní i díky velké podpoře kolegů z armády. Já zde znovu poděkuji kolegovi Šnajdárkovi, panu generálu Procházkovi, řadě dalších lidí, u kterých jména ani nevím. Ale myslím si, že opravdu nastavení zodpovědnosti je poměrně přesné.

Psychologové a podobně, o kterých zde bylo mluveno, že jsou jakési rozdíly mezi tím, kde je ta psychologická služba poskytována, jak je zařazena, o tomto problému já vím, předal jsem ho tajemnici rady, která se tímto zabývá, paní doktorce Protopopové. Vím, že to nějakým způsobem řeší. Byla požádána o to, aby se k tomu nějakým způsobem vyjádřila i v rámci rady vlády, takže to probíhá.

Byl zde vznesen dotaz, jestli jsem se ptal pana profesora Prymuly, proč byl na Vyšehradě a co tam dělal, prosím, neptal jsem se ho na to. Snažím se nicméně konat za sebe maximálně legálně. Pokud se týká přípravy kampaně, tak se od začátku naprosto striktně držím zákona včetně výběrových řízení, transparentního postupu, někdy to vede i k tomu, že je tento postup třeba vysmívaný, že mi někdo řekne, to přece nejde dělat na základě výběrového řízení atd. Slyšíme to, myslím tím, třeba v médiích, že kolegové, kteří jsou v branži, mi říkají, že tak to přece nejde. Ale toto je státní správa, budu vždycky postupovat naprosto legálně, naprosto transparentně, a to je to, co já vám za sebe mohu slíbit.

Byl zde vznesen dotaz na různá ta stávající opatření. Začalo se nouzovým stavem. Úplně souhlasím s tím, že řešení nouzovým stavem není optimální, ale jinou právní normu zatím nemáme. Zákon, který umožňoval tzv. epidemický stav od 7. května, byl v Poslanecké sněmovně, doposud se nedostal ani k prvnímu čtení, a tím, že jeho limitace byla posledním dnem minulého roku, tak to ani není žádoucí. Ale s vámi úplně souhlasím a v současné době se snažím poměrně razantně dosáhnout toho, aby byl co nejdříve do Poslanecké sněmovny doručen zákon, který by umožňoval nějaké nastavení toho epidemického stavu. Spolupracujeme na něm s dalšími resorty, např. s ministerstvem vnitra. Souhlasím s tím, že by bylo správné, aby takovýto zákon vznikl, aby umožňoval řešit tuto situaci, která tady ještě nějakou dobu bude, já, jakkoliv nechci malovat čerta na zeď, tak tím, co teď probíhá, jsme si všichni ověřili, že něco takového se třeba může stát znovu i v budoucnosti. Já sám jsem příznivcem třeba toho německého přístupu, kde existuje něco, čemu se říká epidemický stav. Němci ho mají vyhlášen takhle zákonem od března minulého roku do března tohoto roku. Uvnitř tohoto nařízení, ať už ho získáte jakoukoliv zákonnou normou, potom ale všechny ty země postupují stejně. Všechny země nakonec vyhlašují jakási opatření, která jsou dána empiricky, protože nejsou a nebudou ještě dlouho žádná konkrétní data. Mně jako klinikovi, nebo chcete-li vědci, jakkoliv se nechci vyvyšovat, protože spíš sám sebe vidím jako klinika...

Mně by se nejvíc líbilo, kdybychom mohli mít randomizované studie a tvrdá data, ale ta nemáme a dlouho je mít nebudeme. Takže z tohoto pohledu jsou opravdu všechno to preemptivní empirická řešení, která se vždy daná skupina odborníků v té zemi snaží aplikovat. Využívá k tomu zákonné normy, které má. Velice podobně se to děje i u nás. Samozřejmě se snažíme, aby to všechno bylo podpořeno maximem dat, která můžeme získat. Tady byla citována mobilita, já uvedu konkrétní příklad k mobilitě. I když to může v obchodě vypadat, jak tady pan senátor popsal, já to nijak nezpochybňuji, tak obecně data z mobility aspoň tak, jak se dají získat, hovoří o tom, že v současné době je pokles mobility v těchto oblastech o 56 %. 56 % není úplně málo. Kdybychom to srovnali s tím, co bylo na jaře, protože data jsou také k dispozici, tak ve chvíli, kdy se zavedl úplný... Slovo „lockdown“ už je zprofanované, ale to úplné zavření, kde fakt jste teoreticky nesměli odjet ani na chalupu a kde všichni byli doma a nakonec i ta Škodovka nevyráběla nějakou dobu, protože se tak rozhodla sama, tak tehdy mobilita poklesla o 80 %. Takže stávající opatření, nějakých 56 nebo necelých 60 %, nejsou neúčinná. Oproti tomu, co bylo na jaře, kdy se fakt nesmělo vůbec nic a získali jsme o 20 nebo o 25 % vyšší pokles mobility, tak to není tak úplně špatný výsledek. Takže jen upozorňuji na to, že to není tak, že bychom se ráno probudili a řekli, co dnes zrovna zavřeme. Má to jakýsi řád, je to podpořeno daty, která můžeme získat. Znovu jenom, aniž bych se z toho chtěl vyviňovat nebo odvolávat na někoho jiného, znovu jen říkám, že opravdu postupujeme velmi obdobně, ne-li stejně jako ostatní země v rámci EU, nebo aspoň ty, se kterými jsme v pravidelném styku jako stát. My si pochopitelně rešerše děláme opakovaně i několikrát týdně, takže třeba v současné době jsou opravdu všude školy zavřené. A často jsou zavřené úplně, nejedou tam ani 1. a 2. třídy. Opravdu jsou všude zavřené všechny obchody, všechny restaurace, všechny bary, všechny ostatní služby. Je to tak. Je to jakási snaha o to, udělat aspoň něco, protože nelze působit více selektivně v současné době. Vím, že by to znělo hezky, ale tak jako já bych mohl teoreticky sedět na jednom z vašich míst, vy byste klidně mohl někdo z vás teď stát na mém místě, třeba to tak dříve nebo později bude a pravděpodobně bychom si jen vyměnili role. Takže já vám úplně rozumím, tomu, co říkáte. Jen vás prosím o porozumění tomu, co říkám já.

Každé opatření je samozřejmě omezující, to je úplně bez diskuse, ale jen vám znovu mohu říci, že ve chvíli, kdy by se tato opatření uvolnila, tak během týdne, možná 10 dnů je opravdu všechno zpátky. Byl by to potom problém, který by byl ještě větší. Já tomu naprosto rozumím, je to nepříjemné, je to omezující, jsou to kroky, které nikomu neudělají radost. Mně to vůbec nedělá radost, že o tom tady spolu musíme hovořit, ale já nemám jiné řešení. Jestli ho někdo z vás zná, já se velmi rád nechám poučit. A to, prosím, nemyslím vůbec jako kritiku. To je opravdu upřímná snaha nechat si poradit, ale zatím jsem na ni nedostal nějakou odpověď.

Tady konkrétní dotaz na to, co se bude dít a kdy k čemu dojde. I tady je to věštění z křišťálové koule, protože ve chvíli, kdy dojde ke zvýšení, k přerůstu nové varianty, může být během několika týdnů všechno úplně jinak. Já vám ukazuji model, který mám na základě informací, které jsou teď k dispozici. Kolega senátor tady správně vypočítal, protože opravdu když jde vše dobře, pokles je zhruba o 1200 hospitalizovaných za týden, takže jestliže se chceme dostat někam na hodnoty mezi 3000 a 4000, tak je to opravdu 2 až 3 týdny, aby se vůbec dalo uvažovat o nějaké změně. To říkám zcela otevřeně. Tady vám jen ukážu model, který je, kdyby to šlo tak dobře, jak to jde teď. Tzn. byli jsme někde tady na začátku ledna a tady to takhle klesá dolů. Takže na nějaké rozumné hodnotě budeme v polovině února nebo později. Jestliže dojde buď k tomu, že se změní zásadně reprodukce viru tím, že je to jiná mutace, nebo dojde k tomu, že se rozvolní opatření, dojde například ke zvýšení kontaktů ve školách nebo kontaktů na pracovištích nebo kontaktů v provozovnách, což je tady rozepsáno, tak obrázek bude vypadat takto. V půlce února budeme někde, kde vůbec být nechceme. Takže toto je moje odpověď. Na základě informací, které nyní víme, se nedá předpokládat, že k nějaké zásadní změně dojde dřív než za 2 až 3 týdny, když půjde všechno dobře. Jestli se nám to nepodaří, a to znamená, že se nám to nepodaří proto, že buď dojde ke změně reprodukce viru a že převládne ať už britská nebo jakákoli jiná varianta, nebo proto, že už nedáme to, abychom dodržovali opatření, tak to bude vypadat tak, jako je to tady, a za dva nebo za tři týdny budeme v situaci, že opravdu bude problém, abychom někoho do nemocnice přijali.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane ministře, za ochotu další várku dotazů zodpovědět a za snahu. Teď dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor, předseda Senátu, Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane předsedo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Poprosím pana senátora Nytru, aby nám nechal...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já bych docela potřeboval, aby pan ministr mě poslouchal. Já se omlouvám, ale asi jsme tady kvůli tomu, abychom se nějak poslouchali. Ono to možná bude velmi souviset s tím, co říkala i paní senátorka Němcová. Já na to navážu, protože ona mi tu roli docela ulehčila.

Mám takový pocit, že většina senátorů a senátorek, kteří tady jsou, docela, pane ministře, chce pomáhat a chce nějakým způsobem komunikovat. Potom je to o způsobu chování, který vůči sobě vzájemně aplikujeme. Já trošku možná jinými, a přiznám se, že příkřejšími slovy ještě zopakuji to, co tady shrnula paní senátorka Němcová.

My jsme přijali 17. prosince usnesení, které nějak takto vypadá, je normálně dostupné a každý si ho může dohledat, včetně ministra zdravotnictví, případně nějaký člověk mu to může dohledat. Usnesení má sedm, respektive osm bodů označených římskými číslicemi. A poté, co ho 17. prosince přijmeme a hlasuje o tom celý Senát a bavíme se o tom a pracují na dotazech lidé, kteří mají poměrně vysokou odbornost, jsou to vaši kolegové, pracují na tom lidé, kteří mají zase odbornost ze samosprávy a z jiných oblastí, pošleme ho se zdvořilou žádostí o odpověď, nejpozději 20. prosince minulého roku bylo na vládě, my dostaneme od vlády 20. 1., čili více než za měsíc, abyste věděl, co jsme dostali, my jsme dostali tohle. Tohle jsme dostali! A to tedy, paní senátorko, prostřednictvím pana předsedajícího, paní senátorko, to já nepovažuji za slušnou odpověď. Ani tu část 20 %, protože to, co vy jste nám poslali, pane ministře, je to většinou odpověď jen ministerstva zdravotnictví, je věc, kdy co nejvíc, ať se z toho po... Ale že byste odpověděli na to, na co se vás ptáme, na třech stránkách, kde řeknete, jak to vypadá, a pak řeknete: „A kdo se do toho chcete podívat podrobněji a chcete třeba vědět, kolikrát se má zatřepat lahvičkou nebo chcete třeba vědět, jak se otevírá krabice, ve které jsou vakcíny, tak se do toho podívejte. Ale vám ostatním, které zajímá vakcinační strategie a věci s tím spojené, vám jsme to napsali na tyto čtyři stránky a jsme k dispozici.“ To považuji za slušné a korektní jednání ministerstva vůči Senátu Parlamentu ČR. Tohle je něco, co já za korektní a slušné chování ministerstva zdravotnictví vůči Senátu nepovažuji a nemůžu považovat. Ale abych vás uklidnil, je to lepší než ti, co nám neposlali vůbec nic, což se týká ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva financí, ministerstva školství a dalších ministerstev, na které otázky také směřují.

A vy, pane ministře, protože jste člen vlády, tak proboha tady před námi neříkejte: „Já nic, já muzikant.“ To nemůžete říkat. Vy jste člen vlády. Kdybyste měl aparát, který funguje, tak by to mělo být minimálně tak a vy byste tady měl říci: „Já to vím, jsou tam body IV, body V, body VI. Ty se rozhodly, že vám nebudou odpovídat vůbec, já jsem trošku slušnější, já jsem se rozhodl, že vám ucpu ústa,“ prosím vás, počítal jsem to, je to 200 stránek, „200 stránkami řečí,“ z nichž 190 já musím vyfiltrovat a zase na tom dělají lidé, zase to čtou, aby nějakému předsedovi Senátu nebo někomu jinému řekli, co má smysl číst. Tohle my si navzájem děláme, jak nemáme co dělat, jak vstáváme ve čtyři a chodíme spát v 11 večer, tak ještě si to navzájem takhle zjednodušujeme a krásně spolu spolupracujeme. „Přece my to musíme společně zvládnout. Vždyť máme táhnout za jeden provaz, vždyť my máme zájem senátorům říct, co se děje, tak jim to pošleme na 200 stránkách, nebo jim nepošleme nic.“ Tak to vnímám já. Vnímám to jako vyjádření neúcty k českému Senátu, neúcty k práci lidí, kteří tady sedí, mají své asistenty, mají své pomocníky, kteří všichni dělají zbytečnou práci a dělají ji jen proto, že někdo není ochoten si přečíst pořádně otázku a potom na ni slušně, korektně a věcně odpovědět. Takže to je můj názor a můj pocit z toho, co jsme 20. ledna, tzn. více než měsíc poté, co jsme se slušně dotázali, dozvěděli.

A teď k relevanci vaší odpovědi. Já jenom upozorňuji, co tam vidí laik. Laik jako já tam vidí některé tabulky, ty jsem si vyndal, třeba tabulka, která mě zajímá, protože mě vždycky zajímala čísla, je třeba, kolik lidí je ve skupině IA, tzn. ti, co se mají očkovat jako první. Tak si vyndám tabulku z očkovací strategie, která byla vydána 5. ledna, tam čtu, že celkový odhadovaný počet lidí, kteří mají být očkováni jako první, tzn. v kategorii IA, je 623 449. Čili pamatujme si 624 000. Pak se podívám, co jste nám poslal vy, a to je očkovací strategie, která je o týden starší, ta je z 12. ledna, to je tenhle první balík, tento předchozí balík, ten jsem si z vlastní iniciativy sehnal od pana předsedy zdravotního výboru Krause, to byl ten první, ten je z 5. ledna, ten jsme také četli celý. Ten druhý, ten jste nám poslal vy, ten je z 12. ledna. V tom druhém balíku z 12. ledna nám sdělujete, že lidí v té kategorii IA už není 624 000, ale 778 000. To znamená, přibylo jich asi 150 000. Za týden si někdo vzpomněl, že ještě v kategorii IA někdo chybí, a přidal tam nějakých 150 000 lidí. Co já si mám, prosím, o tom myslet? Mám dva materiály ministerstva zdravotnictví, dvě očkovací strategie, které jsou týden od sebe, v jedné vy píšete, že těch, co mají být očkováni jako první, je 623 449 a v té druhé, že jich je 778 237. V obou dvou případech to máte až na jednotky, což vy víte jako vědec, že se dělá jen v případě, když to víte opravdu přesně. Když to nevíte přesně, jednotky v žádném případě nepoužíváte, ale používáte jiné řády, ale přesto se nám to nestydíte poslat a rozdíl 150 000 nijak samozřejmě nezdůvodňujete. Proč? To není potřeba.

Pak tam máme například harmonogramy dodávek. Na to se tady také někdo ptal. Harmonogram dodávek z očkovací strategie z 5. ledna vypadal takhle. Z očkovací strategie z 12. ledna vypadal takhle. Tzn. hodně se mění. Vy sám říkáte, že je to střelba na běžící cíl. Ale co z obou harmonogramů plyne jednoznačně, je, že není možné do konce února oočkovat dokonce každého dvakrát. Tu kategorii IA. Není to možné, to prostě nejde, protože vakcíny nebudou. Tzn. kategorie IA nemůže být oočkována do konce února, nemůže, protože nebudou vakcíny. Tak my uděláme to, že rozběhneme registrační systém, kde všem řekneme, aby se už zaregistrovali, protože je někdy budeme očkovat. Tím vyvoláme naprosto nereálné očekávání mezi lidmi místo toho, abychom jim řekli: „Prosím vás, buďte v klidu, je tady nějakých 800 000 lidí, které fakt musíme naočkovat, protože jim jde buď o život, protože je jim víc než 80, nebo nám jde o to, aby nám nezkolabovalo zdravotnictví a další věci, ty budeme očkovat, když to dobře půjde, do konce března, budeme si je nějakým způsobem zvát a nějakým způsobem je všechny dáme dohromady a pak se pustíme do toho dalšího.“ Místo toho vy vyvoláte neuvěřitelná očekávání, že všichni budou očkováni. Nebudou. Nemůžou být. Nebo jak to budete dělat? Kdy to budete dělat? Přece na ostatní lidi se dostane nejdřív v dubnu. Nebo vy máte nějaké další vakcíny? Nebo je vykouzlíte? Co s tím uděláte? Proč v těch lidech vyvoláváte tyto naděje, které potom přerůstají ve vášně, které následně musíte uklidňovat? A následně se potom bavíte s kraji a se všemi ostatními, co mají dělat. A oni chudáci nemůžou nic dělat, protože vakcíny nejsou. Všimněte si, že neříkám, že je to vaše chyba. Já říkám, že vaše chyba je to, že neumíte počítat do deseti, aspoň tak to vypadá z hlediska vyjadřování, že lidem slibujete věci, které nelze splnit. Je úplně jedno, která čísla použijete. Jestli ze strategie 1 nebo ze strategie 2, prostě to nevychází, protože vakcíny nebudou a lidí je tolik v kategorii IA, že na nikoho jiného se nemůže dostat, pokud nebude mít nějakou protekci nebo nebude švindlovat. Tak to zkrátka je a tak čísla vypadají. Já nevím, jestli je to nějak jinak, prostě nerozumím tomu, proč vzbuzujete naděje.

Teď další věc, kterou mám a na kterou máme na zítřek domluvenou schůzku, jestli se to podaří, jestli tady skončíme, uvidíme. Za to chci poděkovat. A to je, jak je to s distribucí vakcín a s dalšími věcmi, které s tím souvisí. Já samozřejmě rozumím tomu, že ještě na začátku, když se distribuovaly vakcíny, tak jste to prvně dávali tam, kde je jisté, že je umí uskladnit, a kde je jisté, že nějakým způsobem začnou očkovat. Ale vy prostě pořád pokračujete stejným způsobem, vy jedete dál močálem černým kolem bílých skal. V současné době z těch 300 000 vakcín, které tady dnes máme, 306 750 dávek, pokud počítáme šest na jednu ampuli, tak je jich zkrátka 42 % v Brně a v Praze. 42 % je tam! A když říkáte, že je to kvůli tomu, že tam musíme někde mít nějaké rezervy, já se ptám, proč to alespoň není v poměru k počtu obyvatel nebo k počtu lidí nad 65+ stejné u krajů, které mají jen krajské nemocnice a žádné fakultní... Rozumíme si? Aspoň tam by to mělo být stejné! Aspoň tam by to v populaci mělo být stejné procento. Ani tak tomu není. A pak se dozvím, že se dokonce může stát, že když si někdo požádá, tak že pan premiér rozhodne a ještě někam ze svého rozhodnutí nějaké další vakcíny pošle. To už je úplně neuvěřitelné! Tak kdo to má v ruce? Pan premiér, nebo vy, nebo jak to tedy je? A já najednou vidím, že vakcíny jsou naprosto, dle mého názoru, nerovnoměrně rozděleny po krajích. Vím od hejtmanů, že všichni jsou schopni očkovat. Zároveň vidím, že vy pořád někam posíláte víc a někam méně. Vůbec tomu nerozumím. Když se na to zeptám, dostanu buď odpověď, že, to je nový výraz, „odborničím“, počítám, odborničím, tzn. radši neodborničit, nebo že tomu nerozumí a že to prostě je takhle uděláno, protože někde nějakých 10 % atd.

A ono to stejně nevychází, ať počítám zleva, nebo zprava. Opravdu nechápu, proč se tímhle způsobem k tomu přistupuje, protože lidi nejsou hloupí. Situace, kdy se dívá moje maminka na televizi a vidí, že nějaká starostka nebo starosta z Prahy, který má dobré kontakty s nějakou fakultní nemocnicí, shromáždil seniory nad 80 let, naložil je do autobusu a nechal je oočkovat v nějaké fakultní nemocnici v Praze, nemůže pochopit, protože já jsem své mamince řekl, že není možné se na Vysočině nikde zarezervovat, protože to ještě nejde, protože tady nejsou vakcíny na to, aby se mohli očkovat důchodci. Začalo se teprve před týdnem, prvních 450. Ale samozřejmě, že v Praze se mohou očkovat důchodci, protože Praha má 86 580 dávek vakcíny. Ze 300, abychom to uměli spočítat. Ze 300! Takže tam už se to děje. Jede to prostě jiným způsobem. Já nevím, jestli to je dobře nebo špatně, ale ti lidi to vidí v té televizi. A nerozumí tomu, jak je to možné. Jak je možné, že takhle se chováme. A pak se logicky ptají. To znamená, já, když jsem důchodce z Pardubického kraje, nebo z Ústeckého kraje, ten to má vůbec nejhorší, ten jak je prostě, pan senátor nerad poslouchá, jak vy jste ve všem nejlepší, a všichni vás podporují, tak to udělali tak, že podle počtu obyvatel byste měl mít 23 512 vakcín. V tenhle ten okamžik vám dodali 11 700. Abyste to věděli, jak se na vás myslí. Takže úžasné taky. Nerozumím tomu prostě. Nikdo mi to nevysvětlil, třeba se někdy stane. Takže nazpátek. Opravdu nevím, proč tato nespravedlnost a tato nelogičnost je znova tímto způsobem přetřásána, protože to vůbec nikomu nepomáhá a k ničemu dobrému to nevede. Ale není možné říct: Tak o tom, prosím vás, nemluvte, hlavně o tom nemluvte. Protože když o tom mluvíte, tak nám to všem kazíte. Vždyť sem vnášíte zmatek! Jako ale to není možné, protože přeci není jiné cesty, než těm lidem říkat pravdu! Informovat je pravdivě a říct: My to napravíme, došlo k první disproporci z těch a těch důvodů, teď to napravujeme. Ale vy nic nenapravujete. Protože ani v dodávkách z 20. ledna, ani v dodávkách z 20. ledna jste nic nenapravovali tím, že byste tam, kde je málo, dali víc, a tam, kde je hodně, dali méně. Neudělali jste to. Ani 20. ledna! To znamená, žádnou opravu jsem neviděl. Vzbuzení nereálných očekávání je neuvěřitelná chyba této vlády, neuvěřitelná. Je to zásadní problém, se kterým se dnes potýkáme. Kdybyste věděl, jaké my s tím máme práce, abychom to uklidnili, abychom vám pomohli, tak to byste tomu možná ani nevěřil.

Pak tady mám jeden dotaz, kterému nerozumím, protože jsem se to nikde nedozvěděl. A říkal jsem si, že se vás na to zeptám. Nejsem lékař, ale slyšel jsem to tak. Kromě toho, že jsme zatím proočkovali asi 200 tisíc lidí, tak jsem pochopil, že se taky už z covidu minimálně 800 tisíc lidí vyléčilo. Já jsem se chtěl zeptat, jestli vy to nějak budete v rámci té očkovací strategie zohledňovat? Vím, že my nevíme, jestli jsou nebo nejsou imunní a do jaké míry, ale pořád bych čekal, že přeci jen tam nějaká pravděpodobnost je. To znamená, nechci do toho víc zabředat. Jenom se ptám, jestli to hodláte nějakým způsobem zohledňovat nebo ne. To, že prostě někdo už je nakažený nebo že už prošel tou nemocí úspěšně, protože si myslím, že to je docela důležitá věc, neboť pokud bychom, řekněme, toto přirozené očkování tím, že jsme prodělali tu nemoc a už ji máme za sebou, vzali v úvahu, tak by to třeba umožnilo aspoň některé očkování odložit. A tak dále. Ale je to moje prostě laická úvaha, do které se nechci...

A teď k té registraci, pane ministře, a to vaše vysvětlení. Já v této zemi nějakou dobu žiji a vždycky, když se očkovalo, tak se někde naočkovalo a pak se to někam nahlásilo. A tam, kam se to nahlásilo, tak to potom sčítali, zjišťovali, jak na tom jsou. Teď najednou vznikl systém, monstrum, kde se prvně hlásí, a pak se jde očkovat. A teď co se děje? Někteří se nahlásili, takzvaně zaregistrovali, čekají, kdy bude rezervace, až jim přijde nějaká SMS, původně to bylo i bez SMS. A pak se půjdou očkovat. Pak jsou tady aktivní starostové a další lidi, kteří znají skupinu IA, vezmou ty důchodce nad 80, ti se nikam nezaregistrovali, jedou někam tím autobusem, kde je v nějaké známé fakultce nebo někde jinde naočkují. V pořádku to je, protože jim je více než 80, to je v pořádku. To znamená, najednou se to očkování rozbíhá dvěma směry. První je, že se někdo zaregistroval, teď chudák čeká, kdy bude zarezervován. Mezitím, co čeká, až dostane rezervaci, někam bude moci jít, tak někdo zase jiný, kdo má kontakty v té nemocnici, zase s těmi lidmi z kategorie IA přijíždí, aniž by byli zaregistrováni, a následně je nechá oočkovat. Následně předpokládáme, že se systém začíná plnit. Jinými slovy, já tomu vůbec nerozumím. Můj názor... Nebo „vůbec nerozumím“... Můj názor na to laický je takový, že by to mělo být jinak, že se ty kraje zkrátka dozví, koho můžou očkovat v první fázi, koho ve druhé fázi, koho ve třetí fázi. A pak ti lidé, co začnou očkovat v té první, druhé nebo třetí fázi, budou hlásit, koho už naočkovali. Někdo ta data bude sbírat a z toho bude vyhodnocovat, jak to celé vypadá. To je standardní systém, který se používá. Data se sbírají zespoda a nedělá se to, že se po někom chce, aby se do nějakého systému nejdříve hlásil, aby následně systém, do kterého se nahlásil, musel zařizovat to, co nikdo zařizovat vůbec nemusel, protože to mohlo běžet standardní, normální cestou. To já nechápu, proč do toho jdeme takhle, ale zřejmě to už jsme daleko, protože už tady někteří lidé vytvořili úžasný systém, který to všechno schroupe, zmáčkne, dá dohromady, následně se bude starat o to, aby data neunikla. Budeme to mít hromadně a vy to máte a další nad vámi to mají potom pevně v rukách. To je jejich cíl. Prostě aby to všechno řídili, o všem věděli, všechno registrovali, všude byli. Když něco není, tak oni přikázali, aby se to rozvezlo atd. Takže to je tato věc. Já k té organizaci mám výhrady. Na druhé straně chápu, že dneska už se to asi změnit nedá, ale fakt nerozumím tomu, proč jsme do toho tímto způsobem šli. Všechna ta vysvětlení, která jsem slyšel, a to vaše nebylo první, směřují k tomu, že my to musíme mít celé od začátku pod kontrolou, takže víme, kdo se kde, kdy, kam jde očkovat. Což úplně nevím, jestli je správně, protože jestli naším hlavním cílem je naočkovat co nejvíce lidí, tak je potřeba naopak je to nechat očkovat ze všech stran, jak to jde. A ne to nejdříve registrovat, což zdržuje to očkování. Ale to je asi laický a hloupý názor. Předpokládám, že to někteří lidé vědí líp a dělají to líp.

A pak mám ještě další poznámku, jestli... Já to chápu, jestli odpověď na dotaz pana senátora Nytry, jak tam máme ty sloupce s tím PES a tak dále, číslo takové, pak se může tohle a tohle, neplatí, protože to takhle nejde dělat, je proboha potřeba, aby si někdo z ministerstva zdravotnictví sedl s redaktory České televize a vysvětlil jim to. Řekl, že to takhle nejde. Protože to můžete říkat tady v Senátu, kolikrát chcete, ale jestli ti lidi jako budou vidět tu tabulku, a oni jim řekli, dneska je číslo 81, to je sloupec č. 3, oni si tam přečtou, že můžou do hospody, a vy jim řeknete, že nemůžou, tak tomu fakt nerozumí. Nemůžete po nich chtít, aby tomu rozuměli. Nemůžete to po nich chtít.

Vy musíte s veřejnoprávním médiem komunikovat tak, aby toto nedělalo. Ono na tom je stejně jako my, taky tomu nerozumí. Takže zřejmě tam je nějaký problém v té komunikaci. Ale já věřím, že možná třeba nebude ani na jejich straně. Ale je potřeba se nad tím zamyslet.

Na závěr už tedy jenom mám jednu otázku, protože mi na ni nikdo neodpověděl. Já nejsem z těch návodů schopen to dočíst, co jste nám tam dal, a to je, jestli třeba je možné, aby 4 nebo 5 lahviček, které se vyndají z toho mrazáku, a tím pádem se dostanou do teploty nižší, tedy pardon, vyšší než je -70 °C, jestli je třeba možné někam transportovat, aby je tam následně ten lékař mohl mít třeba 4 nebo 5 dní? Mezi těmi 2 až 6 °C a následně je těch 2 až 5 dní, mezi těmi 2 až 6 dny mohl použít. To znamená, to je moje otázka. Jestli je možné, jestli je možné, protože to je docela zásadní věc, jestli je možné rozdělat to plato, kde je těch 155 lahviček, vzít z nich těch 10, někam je dovézt a hlídat, zda 5 dní mohou být použity. Můžete mi to říct tak, abych to pochopil? Jestli to je nebo není možné. Protože to je zásadní věc, o které se pořád dokola bavíme. Mimochodem, na to narážíme v okamžiku využití u jakýchkoliv praktických lékařů a tak dále. To znamená, prosil bych, mně stačí odpověď na tuto jedinou otázku. Jestli chcete komentovat to další, klidně můžete, když to komentovat nebudete, já to pochopím. Nevadí mi to, já jsem vám to řekl. Mně nezáleží na tom, jestli to tady budete komentovat nebo ne. Já bych byl velmi rád, kdyby aspoň to, co třeba k něčemu stálo, z toho, co jsem řekl, jste potom nějak převedl do praxe. To bych byl mnohem raději, než abychom si to tady dlouho dlouze vysvětlovali.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já ještě, pane ministře, prosím vás, tady je s přednostním právem přihlášený pan předseda klubu ODS a TOP 09 a má procedurální návrh, takže ten budeme muset hlasovat nejdříve.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji za slovo. Já chci navrhnout, abychom u tohoto bodu jednali a hlasovali i po 19. hodině. Zatím neřeším 21. hodinu, uvidíme, když tak se přihlásím k mikrofonu ještě jednou. Jenom k tomuto bodu. Zároveň bych chtěl navrhnout, aby, a teď jsem si nevzal ten program, bod, tuším, č. 12, to je ten, který... Takže bod č. 10, abychom, to je senátní tisk č. 34, zařadili zítra jako první bod programu. Další bychom pokračovali normálně body pana ministra Blatného, to znamená senátní tisky č. 32 a 33. Takže dvě věci. Abychom jednali a hlasovali i po 19. hodině k tomuto bodu. Pak by došlo k přerušení schůze do zítřejší deváté hodiny. Začínali bychom senátním tiskem č. 34. A jeli bychom normálně podle programu, jak je uvedeno. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A protože o těchto bodech se hlasuje okamžitě, sezvu kolegy znělkou.

Já se zeptám ještě pana navrhovatele, protože v podstatě jsou to dva návrhy, které se budou hlasovat. To znamená, první návrh, chcete hlasovat, abychom jednali a hlasovali po 19. hodině k tomuto bodu? A potom budeme hlasovat o změně programu jednání, ano?

Jenom pro ty, kteří přicházejí. Pánové, prosím vás, abyste věděli, o čem budeme hlasovat. Kolega Zeman! Budeme hlasovat o tom, že budeme jednat a hlasovat po 19. hodině k tomuto bodu, který právě projednáváme, který je pod číslem 6. Spouštím hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomu návrhu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 32, což je procedurální návrh, kvórum 32, pro bylo 50, proti byl 1, tento návrh byl přijat. Teď budeme hlasovat o druhém bodu, to je změna programu jednání, tak abychom dokončili tento bod č. 6, který právě projednáváme, po oné devatenácté hodině, a abychom pokračovali v projednávání našeho programu zítra od 9 hodin senátním tiskem č. 34, který nám představí zástupce skupiny poslanců Marek Benda. Potom, předpokládám, že by byly body pana ministra Blatného. A pak už by to šlo v normálním pořadí. Nevím, kam zařadit ještě pana poslance Hamáčka? Ano, technická.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Já samozřejmě ctím, co tady řekl pan kolega Nytra.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Prosím klid.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Ale na druhou stranu se domnívám, že tento bod bychom mohli klidně hlasovat zítra ráno, o změně programu, a nemuseli bychom o tom hovořit teď, protože jsou některé body, o kterých tak přesně úplně nevíme, kolegové ministři, kdy přijdou, takže ráno můžeme, klidně až začneme, dejme tomu v 9 hodin, tak si můžeme upřesnit znění toho programu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane předsedo, úplně jsem to nepochopil, protože tady byl návrh začít potom normálním, po projednávání bodů pana ministra, těch dvou, tak že se začne tím bodem pana Marka Bendy, což je senátní tisk č. 34. Je to desátý bod jednání. Jenom se ptám, jak to myslel pan senátor Nytra, kam zařadíme tu devítku. Ten senátní tisk 35.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Já jsem vůbec neměl v úmyslu hýbat s tím. Vycházel jsem z toho, protože jsem pochopitelně sondoval u pana ministra, jaké jsou zítra jeho časové možnosti. Časové možnosti jsou od 9:30 hodin. Je také dobré, aby věděl dopředu a abychom využili tu dobu od 9:00 do 9:30 hodin, tak jsem chtěl předřadit ten bod 34, abychom vykryli tu časovou rezervu. Pak přichází na řadu pochopitelně už normální schválený program. To znamená, vůbec jsem neměl s panem poslancem Hamáčkem v úvahu hýbat. To znamená, přišel by po panu ministru Blatném, protože pan ministr Blatný má zase čas jenom do 11 hodin, respektive pak už tam má nějaké další záležitosti. Celé jednání se protáhlo a zkomplikovalo, takže jsem se snažil z toho vybruslit tímto způsobem.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane předsedo klubu ODS a TOP 09. Mám dojem, že všichni jsme slyšeli, jak budeme hlasovat o změně programu jednání, které dneska přerušíme, zítra budeme pokračovat. Takže již nebudu sezvávat kolegyně a kolegy znělkou, nýbrž spustím hned hlasování. Kdo jste pro takto navrženou změnu programu jednání, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 33, procedurální návrh, při kvóru 32 pro bylo 45, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat. Já teď poprosím pana ministra Blatného, který se chtěl vyjádřit k těm bodům, které předcházely v této rozpravě. Máte slovo, pane ministře. A my se vystřídáme.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové, krátce. Změny, o kterých tady mluvil pan předseda, to znamená 624 versus 778 tisíc, jsou komunikovány opakovaně, i do médií i všude jinde. Jedná se o to, že došlo ke změně kvůli tomu, že oproti předpokládanému počtu, který byl nižší, ve kterém byly jenom selektované počty zdravotníků s ohledem na vyvíjející se epidemickou situaci a stav, kdy je nutno „využít“ každého zdravotníka, došlo ke změně, že tam byli do té skupiny IA zakomponováni všichni zdravotníci. Já sám jsem to říkal asi desetkrát, takže si myslím, že by nebylo úplně správné se domnívat, že to není komunikováno. K těm změnám, k těm připomínkám a k těm dalším jednáním dochází neustále. Jenom po zveřejnění přišlo asi 30 stran různých připomínek, kde 15 z nich bylo, že zrovna ti, kteří připomínky dávají, musí být ti, kteří budou prioritně očkováni. Toto všechno se vypořádává. Je pravda, že se to nějakým způsobem mění. Pravděpodobně nám spíše přišlo solidní jakoby vám to tak poskládat za sebou, aby z toho bylo vidět, že opravdu k těm změnám dochází, protože ve chvíli, kdy bychom třeba poslali jenom tu poslední verzi, tak byste mohli oprávněně kritizovat, že zase máte jenom tu poslední a nemáte tu předchozí, takže já vnímám to, co říkal pan předseda, beru si to k srdci. Jenom upozorňuji, že v žádném případě se z pohledu ministerstva nejedná o nějakou neúctu k Senátu, to, prosím, mi věřte. Vzhledem k tomu, že dodávky se mění někdy i několikrát týdně, tak mi, prosím, i zde věřte, že cokoliv plánovat je více než výzvou, když to řeknu velmi eufemisticky.

Ale tak to je. Já s tím nic neudělám, já s tím musím jenom nějakým způsobem naložit.

Také bych rád zdůraznil, že i já osobně do médií, do rozhlasu, do novin a snad úplně do všeho jsem opakovaně říkal, že původní předpoklad, že dojde k naočkování právě toho tři čtvrtě milionu lidí, který přesně odpovídal zhruba 1,5 milionu vakcín, které podle původního předpokladu měly přijít v průběhu ledna a února, bude znamenat, že se skupina IA naočkuje v průběhu ledna a února. Tomu i odpovídalo otevření dalších očkovacích slotů pro další skupinu od začátku února, která by se postupně plnila. Ve chvíli, kdy by došlo k proočkování asi 70 % původní populace, nebo té původní skupiny, by se začala překrývat s tou druhou. Je to zmíněno i v tom metodickém pokynu.

Bohužel došlo k těm změnám, o kterých se tady bavíme, má pravdu pan předseda v tom, že tak, jak jsou dodávky definovány nyní, a to si ještě můžeme přát, aby nedošlo k dalším nějakým zaváháním, tak opravdu teď situaci, kterou známe, může se desetkrát změnit, dopředu na to upozorňuji, počet vakcín, který je potřeba k proočkování skupiny IA, opravdu přijde až koncem března. To znamená, to, co mělo trvat dva měsíce, bude trvat tři měsíce.

To je i důvod, a nemyslím si, že to je nějaké neopodstatněné očekávání, nebo... Teď jsem se ztratil v té definici, jak byla ve vašem usnesení, ale že by to bylo vyvolávání nějakého neopodstatněného očekávání... Prostě se ta situace změnila. Ona se změnila, my na ni musíme nějakým způsobem reagovat. Já, ať nemluvím za někoho jiného, já to opakovaně komunikuji, opakovaně to říkám, takže si myslím, že i tady mohu mít svědomí čisté.

Ty situace opravdu jsou takto opakovaně probírány. Pokud se týká Brna a Prahy, tak v Brně a v Praze je zhruba 10% depo dohromady očkovacích látek od Pfizer a jsou redistribuovány, když dochází k nějakým disproporcím uvnitř krajů. Já se k tomu ještě vrátím, k té vlastní distribuci. Nebudou zohledňováni lidi po prodělání nemoci, není takové doporučení, neexistuje nikde ve světě, jenom je možno odložit vakcinaci zhruba do 30 až 90 dní po prodělání. Důvod je jediný, abychom ušetřili, v uvozovkách, v čase nějaké vakcíny, ale medicínsky není důvod neočkovat osoby, které prodělaly onemocnění.

Není také správné, vy jste tady, pane předsedo, prostřednictvím pana předsedajícího, také mluvil o tom, že není správně, aby... (Miloš Vystrčil: Klidně můžete oslovovat napřímo, vy můžete napřímo.) Pardon, já nevidím dozadu, vy jste se vyměnili mezitím. Takže není správné, aby se vytvářely různé systémy v jednotlivých krajích. To s vámi úplně souhlasím. Je pravda, že některé kraje měly snahu, aby si vyvinuly nějaký svůj vlastní, jiný systém. To ale my jsme opakovaně i na jednání s hejtmany, která máme pravidelně, napadali, protože by to mohlo vést k tomu, že by v různých částech této země byl různý přístup k vakcínám, a to nepovažujeme za správné.

Zásadní věc je, že přistupovat, nebo použít ten standardní model, který se třeba používá při vakcínách u chřipky, tady nelze. Důvody jsou dva. Jednak je tady nedostatek vakcíny, jednak je to vakcína, kterou jsme doposud nikdy nepoužívali, se kterou musíme zacházet úplně jinak než se všemi dosavadními vakcínami. Takže to nejde udělat tak, že řeknu obvodním lékařům: „Naočkujte si svoje lidi a pak mně to nahlaste.“ Jednak proto, že obvodní lékaři s tou vakcínou nemohou manipulovat, protože by se znehodnotila, tak, že by šla rovnou k nim. Zadruhé proto, že jí není dost.

Já se k tomu vrátím. My jsme to říkali i reportérům, já jsem koneckonců mluvil i s vedením obou dvou veřejnoprávních stanic z jiného důvodu, ale reportérům i všem ostatním toto říkám, jakým způsobem to funguje. Je to i uvedeno v metodice. Většina novinářů, reportérů, když potřebuje, tak si najde každou drobnost. Tady mě zaráží, že by si nenašli informaci, která je opravdu už několik měsíců, nebo druhý měsíc visí na našem webu. To je ta metodika, která je k tomu k dispozici. Ale to, prosím, není kritika, to je jen konstatování.

Kdybych měl vysvětlit dodávky vakcín do krajů, jenom zopakuji to, že zásadním nedostatkem je fakt, že bohužel se jako první do Evropské unie dostala vakcína Pfizer. Všichni jsme si mysleli, že to bude vakcína AstraZeneca, která umožní od začátku zapojení praktických lékařů. Takto i většina zemí měla své postupy primárně koncipované. Dopadlo to jinak a v současné době je situace taková, jaká je.

To, že probíhá očkování v podstatě standardním způsobem, nebo srovnatelným, abych byl přesnější, srovnatelným způsobem ve všech evropských zemích, z mého pohledu je nepřímý důkaz toho, že neděláme nic špatně. Děláme to stejně dobře nebo, chcete-li, stejně špatně jako všechny ostatní země. Kdyby to tak nebylo, nemáme srovnatelný počet proočkovaných jako ty ostatní země. Dodávky Pfizeru byly primárně určeny pouze na 31 distribučních míst. Toto číslo bylo takto zvoleno, některé země, třeba Rakousko nebo Polsko, se rozhodly, že to bude jenom jedno místo. My jsme zvolili ten maximální počet, který nám Pfizer tehdy umožnil. Je potřeba říct, že závozy na ta jednotlivá místa se určují vždy 8 týdnů dopředu. Je to tak ve smlouvě. Ve chvíli, kdy dojde k jakékoli změně, znamená to posunutí té země úplně na konec toho žebříčku a opoždění dodávek.

Seznam míst byl vytvořen na začátku, když jsme zjistili, že opravdu toto bude první vakcína, která se k nám dostane. Tehdy byly kraje poptány, aby řekly, jakou odhadujete vaši kapacitu? Tyto kraje něco nahlásily. Nahlásily něco jiného, než nakonec byla pravda. Takže v tuto chvíli ty první vakcíny byly rozděleny podle toho, jakou informaci o předpokládané kapacitě jsme dostali do těch krajů. Já jim to nevyčítám, ony to také nevěděly, protože to začínalo. Ale na základě toho pochopitelně největší kapacita byla nahlášena v Praze a v Brně, nejmenší byla nahlášena v Karlovarském kraji atp. V tu chvíli to opravdu, i to jsem mnohokrát řekl, nerespektovalo počty lidí v dané lokalitě. Jakmile se to rozběhlo, tak jsme zjistili, že těch 31 očkovacích míst najednou začalo spolupracovat spontánně s řadou dalších míst a nemocnic.

Takže z 31 nasmlouvaných míst během dvou týdnů ubylo 186 míst, která ani nebyla nasmlouvána. Najednou, kdybychom to nechali takto běžet dál, tak by se zcela ztratila kontrola nad tím, kde ta vakcína je, protože si začali lékárníci vakcíny mezi sebou půjčovat a vracet, jak jsou zvyklí s antibiotiky. To nejde takhle udělat. Z tohoto důvodu to nejde nechat jenom na dobrovolnosti a na tom, že to všechno půjde shora. Je potřeba mít naprosto přesnou logistickou informaci, a priori dopředu vědět, kam to půjde. Teprve potom to mít validováno tím, že to tam došlo, že se to někomu podalo.

Tato vakcína je navíc extrémně náchylná na jakýkoli pohyb. Opravdu, já se k tomu vrátím, za chviličku už budu končit. Ale nakonec k té otázce pana předsedy, k té konkrétní. Následně docházelo k těmto změnám, na které my jsme reagovali tak nejdříve, jak to bylo možné, protože ty změny se vždycky mohou dělat až v několikatýdenních intervalech podle té smlouvy. Takže jakmile to bylo možné, což bylo od 3. týdne v lednu, tak jsme upravili dodávky podle krajů, podle toho, kolik je v nich lidí, kolik je v nich seniorů. A buch, další změna.

Pfizer najednou rozhodl, že dodávky nebudou takové, jako řekl. To, že seškrtal třeba ze šesti na tři zrovna v Budějovicích, to bylo rozhodnutí Pfizeru. To nebylo rozhodnutí naše. Takže my jsme měli něco naplánovaného, najednou jsme zjistili, že ve třech krajích, evidentně tam, kde byla nějaká větší čísla, se někdo někde rozhodl, že to škrtne. Já jsem se to dozvěděl ve stejné době jako ta nemocnice, do které to mělo přijít.

Jistě uznáte, že to je opravdu logistická výzva. Ve chvíli, kdy máte něco řídit a mluví vám do toho někdo, koho ani neznáte, tak to je o hodně těžší, než kdyby to všechno šlo tak, jak to původně bylo naplánováno. Také, jaké nám byly dodávány tabulky... Pan předseda správně viděl, že v tom materiálu se ty tabulky opravdu množí jako na běžícím pásu. Je to tak, jak dochází. Můžete si stěžovat, můžete jít plakat, to je tak všechno, co s tím můžete udělat. Takže musíte se tomu nějakým způsobem přizpůsobit, aby to bylo zajištěno.

Přes všechny tyto potíže máme naočkovaná 2 % populace. Máme zaregistrovaných 50 % seniorů nad 80 let. 80 000 z nich má termín. Kdybychom si to řekli před dvěma týdny, pravděpodobně by tomu nikdo z nás nevěřil, protože se pořád říkalo, jak se všechno nepovede. Jsou objektivně dané problémy, ale není to tak, že by všechno bylo na kočku.

Současné rozdělování vakcíny Moderna, které teď začíná, věříme, že snad bude o něco lepší. Je to tam už o něco standardněji, jak zmiňoval i pan předseda, protože to bude už distribuce blížící se té chřipce. To znamená, přijde to do České republiky, je vysoutěžen distributor, ten to rozveze na 200 míst. Bude to snad o něco standardnější, ale počty dávek, které takto budou rozdělované, jsou bohužel nižší, než je tomu u těch ostatních.

Také se snažíme, to byl jeden z těch dotazů, které jste také měli, abychom ta data nějakým způsobem sdíleli. Jsou od tohoto týdne k dispozici otevřené sady, stejně jako u testů, připravuje se dashboard pro krajské koordinátory. Ta data k očkování jsou k dispozici v současné době online. Ale můžete se zeptat, proč je to až teď? Na to já vám odpovím úplně jednoduše. Správné číslo je pro mě lepší než rychlé číslo.

Toto uveřejnění, které nastalo až s určitým odkladem, není proto, že by chtělo ministerstvo zdravotnictví nebo ÚZIS cokoliv zatajovat, ale proto, že napřed je potřeba ten systém nastavit tak, aby ta čísla generoval, aby se na ně dalo spolehnout, potom se mohou uvolnit. Naprosto chápu všechny připomínky, které tady byly. Vážím si jich, jsem rád, že o tom můžeme diskutovat, jenom se snažím aspoň skromně je vysvětlovat. A požádat i o trochu pochopení v tom, že ono se to může zvenku zdát jako jasná logistická operace. Máte vakcíny, rozdělte je. Ale ve chvíli, kdy i několikrát týdně zjistíte, že to, s čím pracujete, se zásadně změní, tak ono to moc dobře nejde.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře, s právem přednosti nyní vystoupí předseda Senátu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já velmi stručně. Nemá cenu, abychom se dohadovali. Poprosím pana ministra tady na mikrofon, aby mi dodal, jestli to je možné, věřím, že ano, protože by to měl být veřejný údaj, aby mi dodal ty požadavky krajů o tom, jak si řekly o počet vakcín, o kterém říká, že tím pádem došlo k tomu nerovnoměrnému rozdělení. Já o ničem takovém nevím, náš hejtman Vysočiny také o ničem takovém neví, takže těším se na ty požadavky, které má určitě zaevidované ministr zdravotnictví, že je dostaneme k dispozici, ze kterých bude zřejmé, jak si řekly o tak málo vakcín. Moc se na to těším.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pan ministr jistě poslouchal, teď nebude odpovídat, ale jistě zašle. Další přihlášený do rozpravy je pan senátor Martin Červíček, prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Martin Červíček:  Pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já se přiznám, že jsem po vystoupení našeho předsedy Senátu se chtěl odhlásit z diskuze. Protože myslím, že pojmenoval minimálně dvě oblasti, o kterých jsem chtěl mluvit, neboť mám přímou zkušenost z pozice hejtmana, jakým způsobem byla připravovaná očkovací strategie, jak probíhá. Zároveň jsem se chtěl odhlásit, pane ministře, protože si moc dobře uvědomuji, že ta situace není jednoduchá. Vidím operativu, která funguje, cením si práce především těch lidí v centrálním řídícím týmu, nebo na úrovni krajů, všech těch, kteří to koordinují a kteří to dneska dostali na tu nejnižší úroveň v našich nemocnicích, kde probíhá první fáze očkování.

Tohoto já si vážím, protože ve své podstatě tito lidé zachraňují z mého pohledu to, co se nepovedlo na samém začátku. Říkal jsem, že se odhlásím, že o tom nebudu mluvit. Ale pak nakonec možná to vaše vystoupení a z mého pohledu určitá nepřesnost mě vyprovokovala k tomu, že v té diskuzi budu chtít pokračovat a že k tomu budu chtít něco říct.

Než budu mluvit o tom nejpodstatnějším, tak řeknu, že jsem přesvědčen, že se mnohé zachránit nedá. Ale přesto jsem zároveň bytostně přesvědčen, že otázka komunikace a sjednocování těch postupů a určité míry centralizace s využitím toho partnerství, které tady je předpokládáno, až teď je předpokládáno ze strany krajů, tak to možná může být cesta, jak se vrátit k tomu, že ten systém nakonec překoná určité porodní bolesti a bude fungovat.

Pane ministře, já si myslím, že nastala obrovská chyba při přípravě té strategie. Strategie tak, jak byla předložená, komunikovaná, je metodický materiál, ale z mého pohledu možná nebyl dostatek času na to projednat to i s tím prostředím, které to bude dělat mimo těch 31 centrálních míst. Mimo to, co si ministerstvo zdravotnictví, popřípadě vláda usmyslela v té první fázi, že bude to klíčové pro rozpuštění očkování v České republice.

Řeknu příklad, prosím, vy jste to sám tady deklaroval. Řeklo se, že 31 centrálních míst, to budou ta místa, kde se bude soustřeďovat a případně přerozdělovat vakcína, která bude chodit v té první fázi. Opravdu jste dostali údaje z krajů, anebo jste dostali údaje z těch 31 míst? Dneska např. v našem kraji přece neprobíhá očkování na tom jednom místě, které jsme měli určeno ve fakultní nemocnici, ale probíhá na dalších sedmi místech v nemocnicích podle možností, které se nám nabízejí z hlediska dodávek.

Vy jste tady mluvil o tom, že první fáze IA předpokládala nějaký odhad, že jste na to dostali odhady ze strany krajů. Když jsem si přečetl strategie a fázi IA a bavil jsem se o té kategorii těch lidí, kteří tam byli uvedeni nejdříve, než se spustil registrační systém od 15. ledna pro seniory 80 plus, tak jsme si dělali odhad v našem kraji a zjistili jsme, že bychom museli poptávat 80 000 vakcín za 1. čtvrtletí, za leden až březen. Jenom na kategorii IA bez seniorů 80 plus, kteří se do toho pustili 15. ledna.

Pane ministře, my jsme přece měli deklarované v dodávkách v našem kraji 62 000 vakcín, ale ne na leden, únor na fázi IA, na celé čtvrtletí. To není 62 000 vakcín, které se krátily díky tomu, že firma Pfizer nedodržela dodávky. To byl ten základ toho plánování, když se tady ve své podstatě vzbudilo očekávání, že podle jednotlivých fází IA se naočkuje nějaký počet zájemců o dobrovolné očkování z této kategorie. Počítalo se s určitým zaměřením, že budou nejdřív zdravotníci, senioři v domovech pro seniory, personál, který se o ně stará. Nebylo počítáno s registračním systémem od 15. 1. a s 80 plus. Ti tam přibyli toho 15. Ještě navýšili tu poptávku na lidi, které eventuálně musím oočkovat, tím pádem na ty vakcíny, které byly potřeba.

Nicméně, já se nechci soustředit v tomto detailu. Jenom chci říct, že očekávání té strategie, která byla asi projednávána v nějaké dobré víře, byla zaměřená v první fázi na to, že to všechno zajistí, v uvozovkách, ta centrální místa, nepočítala s tím, že vakcinace bude muset probíhat za účasti partnerů, což jsou kraje, že to budou muset posouvat na tu spodní úroveň, aby se zajistilo očkování ve všech regionech alespoň nějakým způsobem rovnocenně podle toho předpokládaného modelu fáze IA. To se nestalo. Já myslím, že to bylo všechno strašně zrychlené, že ta strategie, místo toho, aby byla projednaná, tak byla zpracovaná jako metodický materiál a teď to všichni operativně nějakým způsobem zachraňujeme. Je tam prostě dvojkolejnost. My jsme spustili očkování, dodržujeme pravidla, že děláme kategorii IA, ale neděláme to tak, jak to na začátku bylo naplánováno, prostřednictvím toho, že se naočkují všichni zdravotníci, rizikoví pacienti v nemocnicích apod. My jsme do toho vložili ještě něco dalšího, a to je ten registrační systém. Dokonce jsme řekli, že ještě ten registrační systém bude pokračovat, přičemž už teď všichni víme, ne kvůli krácení, že jsme na to v prvním čtvrtletí vakcíny neměli k dispozici. Nebo nebyly smluvně zajištěny.

Já si myslím, že jde hlavně o systém. Já v tuto chvíli postrádám malou ochotu sjednocovat ten postup jednotlivých regionů. Bavit se o tom ve své podstatě, jestli připravujeme ten stejný systém na základě vakcín, které máme k dispozici nejen z hlediska počtu, ale i výrobců. Není možné přihlížet k tomu, že některé kraje si zvolily cestu očkovacích center, jiní to dělají jiným způsobem. Nebo je to možné, ale z mojí zkušenosti, mám pocit, že to není to strategické řízení, které bych očekával při rozjezdu očkovací strategie. Dostali jsme se do těžké operativy.

Nevím, jestli je teď v tuto chvíli nějaká cesta zpátky, jiná, než se opravdu bavit a otevřeně informovat veřejnost a říkat, jak ty věci ve skutečnosti jsou a jak se posouvají. Když se bavíme o fázi IA, tak, pane ministře, já jsem přesvědčený, že fáze IA třeba v našem kraji nebude naočkovaná dřív, pokud nepřijde nějaká nepředpokládaná dodávka, než v dubnu letošního roku. My to nemůžeme stihnout podle těch plánovaných dodávek, které máme. Jenom kategorii IA, nikoho tam nepřidávám. Já fakt jenom poukazuji na to, že záměr dobrý, metodický pokyn výborný...

Takže vy budete potřebovat partnera, který vám s očkováním pomůže, což jsou kraje. Ty kraje jsou jediné, které to mohou provést. Ty kraje následně do systému byly ve své podstatě vloženy a teď to děláme každý, jak umíme.

Dostatečně srozumitelná informovanost a prezentace navenek. Já třeba řeknu dneska, pane ministře, já jsem vystupoval a řekl jsem, že vůbec nerozumím tomu, proč někdo říká, že se zastavilo očkování... Já tomu nerozumím. Já jsem hejtman, který to poslouchá a který je odpovědný za to, jakým způsobem se to řídí v Královéhradeckém kraji, já pouze umím si spočítat a už na začátku, když vidím dodávky, jak jsou plánované na čtvrtletí, tak je mi úplně jasné, že zejména když dojde ještě k poklesu, budeme nuceni primárně očkovat druhou vakcínou lidi, kteří jsou v kategorii A a že nemusíme nic „zastavovat“. Ono se to zpomalí, zpomalí se to přirozeně, protože musíme dát druhou dávku. Budeme se samozřejmě snažit hledat další volná místa pro to, abychom doočkovávali kategorii IA, to jsou zdravotníci, případně domovy pro seniory. Nebo abychom díky spuštění registračního systému 15. ledna, abychom doočkovali kategorii 80 plus, která se neregistrovala, která potřebuje nějaká další místa. Tak jen pro zajímavost jsem říkal, ani dnes jsme to nezastavili, děláme druhé vakcíny primárně. Několik desítek míst uvolňujeme i v tomto týdnu. Věřím tomu, že se ve stovkách vrátíme za tři týdny. Ale proč to vzniklo? Já jsem bytostně přesvědčen o tom, že si nesjednocujeme informace a dostatečně se nepřesvědčíme všichni centrálně, na centrální úrovni, a kraj, jestli to všichni chápeme stejně a jestli to všichni budeme prezentovat stejně. Komunikace je nesmírně důležitá, vy jste to tady řekl, já vám to v tuto chvíli primárně nevyčítám, jen si myslím, že toto je věc, na kterou se budeme muset zaměřit, o vzájemném přesvědčení toho, jestli to všichni vnímáme stejně a jak máme zajistit nějakou informovanost dál.

Ať se nebavíme jen o očkovací strategii, myslím, že detaily typu věcí, které je potřeba řešit operativně, ty asi vyřešíme na úplně jiné úrovni, ale možná bych chtěl ještě upozornit na epidemiologickou situaci v nemocnicích. Vy to moc dobře víte, hospitalizace pacientů s covidem v některých nemocnicích, v některých regionech je opravdu na hraně. Kapacita volných intenzivních lůžek, která jsou mimochodem vyčleněna i na jinou péči, zejména tu akutní, ta je kolikrát dnes upřednostňována pro covid pacienty. Já jsem vás jen chtěl poprosit při této příležitosti o to, abychom už pomalu začali přemýšlet o tom, že nebudeme koordinovat centrálně přemísťování a umísťování pacientů s covidem, ale například se musíme připravit na to, že mohou být úrazy na horách, že některé zahlcené nemocnice horské, které teď sotva zvládají péči o intenzivní pacienty, přibude jim například za měsíc v nějaké nemocnici 40 úrazů, které si vyžadují hospitalizaci, a dokonce i použití akutních lůžek nebo lůžek s ventilátory apod. Já bych vás jen chtěl moc poprosit, písemně jsme na to upozorňovali centrální řídicí tým, že je potřeba se připravit na koordinaci pacientů v jednotlivých regionech, kteří by byli přemisťováni například i z důvodu úrazů apod.

Zakončím to jenom jednou jedinou věcí, konstatováním. Nebudu kritik PES a nesrozumitelnosti, to bych tady byl asi další hodinu, nebo nedůvěryhodnosti toho, jak to všechno prezentujeme, ale myslím si, že jste byli v průběhu toho období, třeba na konci roku, upozorňováni, že PES, ten matematický model v některých okamžicích neodráží realitu vývoje v jednotlivých regionech. Řeknu vám příklad. My jsme na začátku prosince tři týdny klesali z čísel 1000 až pomalu na 200 nově nakažených osob s covidem v našem regionu. Následně po třítýdenním poklesu jsme se 14 dní drželi na stejné úrovni, ale číslo PES se zvyšovalo. Při poklesu se snižovalo, pak jsme dva týdny byli na stejné úrovni a nám se paradoxně zvyšovalo číslo PES. Nechci jít do detailu, já jen chci říct, že si nejsem úplně jistý, jestli to dostatečně vysvětlujeme a jestli matematický model, který se neustále mění, já tomu rozumím, že to může být i vývojem epidemie, jestli dnes se nesoustředit asi na to nejdůležitější, tzn. zátěž hospitalizovaných v nemocnicích, dejme tomu, počty nově nakažených, reagovat spíš na predikci než na další údaje. Ale prosím, spíš jsem chtěl poukázat na to, že diskuse kolem PES tady budou neustále a že si nejsem úplně jistý, jestli odrážejí realitu v jednotlivých regionech, zejména v zátěži na nemocnice.

Na závěr, prosím, děkuji, že jste mě vyslechl. To nebyla primárně za každou cenu kritika. Já jen jako člověk, který v minulosti řídil strategicky některé věci v mimořádných situacích, si myslím, že se bohužel dostatečně nevěnoval čas přípravě očkovací strategie v souvislostech s tím, že ti partneři, kteří to nakonec budou dělat společně s vámi, s tím centrem, jak to bylo namyšlené, si měli k tomu říci to svoje a říci, jaká bude realita náběhu očkování. Možná by některá nedorozumění nevznikla. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Jaroslav Doubrava. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, pane ministře, já se přiznám teď, že vám tak trošku nerozumím, ta vaše vystoupení. Vy jste už zpočátku tady řekl, že nedostatek vakcín je proto, že nám nebyly dodány. Kdybychom měli neomezený počet vakcín, všechno by bylo trošku jinak. Já vám připomenu naše jednání, kde jsem vám nabízel možnost podstatného zvýšení dodávek americké vakcíny Moderna. Vy jste mi, tuším, v pondělí, odpověděl, že po konzultacích se zainteresovanými lidmi Česká republika tuto možnost nevyužije. Byl bych rád, kdybyste mi tento protimluv vysvětlil. Jinak vám sděluji tady veřejně, že tu nabídku mohu ještě oživit.

Naprosto souhlasím a připojuji se k výzvě kolegy Canova. Přestaňte přemýšlet a začněte jednat, berte ty vakcíny, pokud jsou kvalitní, odkud se dá, po vzoru Maďarska a dalších a dalších zemí, které takhle jednají.

Na konec bych se vás rád zeptal na jednu věc. Mohl byste mi říci, ve kterých nemocnicích, ve kterých zařízeních pracují nebo pracovali vojenští lékaři z USA a NATO? Já bych se s nimi rád setkal a za pomoc jim poděkoval. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Pavel Fischer. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, když se díváme na tu velmi složitou situaci, kterou řešíme už tolik měsíců, boj s pandemií covid-19, a velmi náročnou operaci očkování, tak si musíme připustit, že se jedná o mimořádně složitou logistickou akci. Těmito slovy „náročná logistická akce“ nebo „největší logistická akce“ o přípravě očkování promluvil také náš národní koordinátor, který na vlastní žádost v tyto dny skončil a odešel z funkce. Zaujalo mě, že tento muž pracoval na poloviční nebo na ne celý pracovní úvazek. Považuji za pozoruhodné, že největší logistickou akci, kdy jde o životy a kdy jde skutečně o mimořádně vysoké náklady, nejenom rozpočtové, ale i do důvěry občanů...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Prosím pěkně, nechme pana ministra poslouchat. Je to nefér vůči kolegům. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Děkuji. Zdá se mi pozoruhodné, že muž, který měl na starosti koordinaci největší logistické akce v naší zemi, která angažuje velmi významné rozpočtové prostředky, ale také velmi významnou důvěru občanů v to, že stát funguje, že tento muž skončí a že vlastně nepracoval ani na celý úvazek.

Já nechci zpochybňovat popis práce nebo rozdělení funkcí, ale zaujalo mě to. Není ostatně jediný, kdo skončil, protože v prosinci skončil například koordinátor testování, a mohli bychom pokračovat. Pokud se jedná o tak náročné úkoly, které dávají všanc a musejí mobilizovat ve prospěch bezpečnosti našich občanů doslova veškeré síly a energii, pak je potřeba si postavit otázku možná i trochu jinak. Jak máme seřazené priority? Dokážeme mobilizovat energii? Dokážeme se soustředit na to, co je opravdu teď důležité? Jak jsme si stanovili priority? Pokud si na tyto otázky neodpovíme, tak si možná ani nevšimneme, že se také jedná o charakter státu, o povahu naší společnosti, o to, jestli se dokážeme sjednotit a spojit na společném postupu, nebo jestli budeme například přehazovat vinu a odpovědnost za chyby a za omyly na někoho jiného.

Jeden příklad za všechny, abych mluvil konkrétně. Andrej Babiš docela nedávno prohlásil, že EU je viníkem za opožděné dodávky vakcíny, načež Evropská komise reagovala, že to není úplně pravda. Dementi také přinesl ministr zahraničí Tomáš Petříček, člen stejné vlády jako vy, pane ministře. Proto si myslím, že si musíme postavit otázku možná trochu jinak. Vláda tady není od toho, aby vládla. „Vládneme, nerušit“. To bývala slavná karikatura v dobách totality. Ale vláda je tady proto, aby si přicházela do parlamentu pro zpětnou vazbu, aby s parlamentem hledala společnou řeč, to znamená, aby odpovídala na parlamentní otázky, které třeba dostane v dopisech a na které s takovou lehkovážností někteří členové vaší vlády, tedy vlády Andreje Babiše, odpovídají.

Některé z našich výzev, a bylo jich hodně za dobu koronaviru, zůstaly vlastně téměř bez odpovědi. To by občané ČR měli slyšet. Parlament pracuje, Senát se schází, nikdy jsme se neomezili tak, abychom tady byli jenom v malých počtech, chodili jsme, pracovali jsme, schůzovali jsme, studovali jsme. Když jsme se konečně shodli na společném postupu vůči vládě, k našemu překvapení vláda, někteří členové, ani neodpověděli ne na naše otázky, ale na otázky občanů ČR. V našem státě to totiž není parlament, je to občan, kdo je suverén. Ten si volí své zástupce do parlamentu a ti potom mají tlumočit jeho obavy, otázky nebo jeho žádost na to, co se případně má zlepšit. Když pyramidu otočíme úplně naopak, tak se musíme jménem občanů ptát, jak je možné, že vláda nemá národního koordinátora pro očkování na plný úvazek a že ten, který odešel (jedná se skutečně o věc, která zasluhovala tu nejlepší zkušenost například z oblasti logistiky), byl nahrazen, možná schopnou, ředitelkou pro mezinárodní vztahy. Možná bude potřeba, aby se domluvila v zahraničí, ale zdá se mi, že je potřeba spíš si klást otázku, co udělat, abychom dokázali mobilizovat skutečně ty nejlepší.

Než skončím: pane ministře, víte dobře, že my s vámi chceme a umíme spolupracovat. Beru to opravdu jako závazek, vážíme si toho, že jste tady s námi, někteří nepřicházejí. Ale musíme si položit otázku, jak vláda komunikuje. Tady musíme mluvit krátce i o Andreji Babišovi. Mě vždycky překvapí, s jakou lehkostí se připraví na svoje vysílání Čau lidi. Ten název je příkladný. Když mi někdo říká „čau lidi“, mám pocit, že mě nebere za partnera, ale že mě nebere nejen za sobě rovného, ale že je v tom cosi, kde není respekt k občanům ČR. Kdyby o nic nešlo, kdyby nešlo o životy, kdyby nešlo o nejvážnější krizi, kterou řeší dneska svobodné společnosti, nejen ty v Evropě, ale na celém světě, tak bychom tomu nemuseli věnovat pozornost. Ale v dobách krize je potřeba, aby tady někdo velel a aby chodil také skládat účty. Andrej Babiš nepřichází skládat účty, aspoň ne do Senátu, a velí způsobem, že se na nás obrací tak, že by bylo na místě mu odpovědět stejně neuctivě a vulgárně.

Vláda, která dělá z lidí hlupáky, vládce, který zkouší lidi ponižovat, státník, který pozurážel ty, kterým má skládat účty, se potom bude divit, až přijde krize a bude mít okolo sebe samé trpaslíky, kteří nebudou ani schopni na sebe převzít odpovědnost. Teprve pozdě bychom mohli zjistit, že s malými lidmi, kteří ani netuší, že mají pravomoc, že mají odpovědnost a že mohou do věcí mluvit, že je mohou ovlivňovat, že s takovými lidmi nelze dělat velké věci. Tato doba potřebuje lidí, občanů hrdých, sebevědomých, odpovědných, kteří si například nasadí roušku, když je potřeba, kteří respektují i nepsaná pravidla a kteří dokážou jít proti proudu jenom proto, že vědí, že to může ochránit třeba někoho jiného nebo naše společenství. Já vím, že to jsou banální věci, ale pokud si do toho promítneme chování vlády, tak si musíme uvědomit, že ty banální věci jsou naprosto zásadní.

Pane ministře, děkujeme, že jste přišel, ale řekněte pánovi, který vás přesvědčil, abyste tu funkci vzal, že na „čau lidi“ se dá odpovědět taky velmi sebevědomě. A možná že ještě dříve než ve volbách. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji panu senátorovi. Dalším přihlášeným je pan senátor Tomáš Fiala. My se vystřídáme.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Fiala:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, já jsem v podobné situaci, jako byl Martin Červíček, kdy zvažoval po vystoupení pana předsedy odhlášení. Tak jen krátkou technikálii k tomu, jak jsem v prvním vystoupení hovořil, pane ministře, o disbalancích v doporučeních k nakládání s vakcínou. Tam nešlo o primární transport, který zajišťuje distributor, ani o ten sekundární, který jezdí z 31 očkovacích míst do, řekněme, okresních nemocnic, ale o ten terciární. O ten šlo, protože pokud budou různá doporučení centrálních autorit k tomu, jako že jsou, může se protřepat, nemůže se, může se odvézt, nemůže, musí se chladit, nebo je to jen pět hodin, nebo položit lahvičku, tak ono to totiž ohrožuje mobilní týmy, které vyjíždějí k invalidním občanům a do menších sociálních zařízení. To jsem chtěl jen doplnit, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, prosím pana senátora Ondřeje Šimetku k mikrofonu, protože je dalším přihlášeným.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ondřej Šimetka:  Vážený pane předsedající, pane ministře, znovu zopakuji jednu z otázek, které jsem vám položil a ze které jste uhnul nebo jste se k ní vůbec nedostal, a sice otázka, která směřovala na rezignaci ředitele Státního zdravotního ústavu, tu jsem vám položil. Situaci znovu opakuji, pan ředitel dostal 1000 dávek pro 400 zaměstnanců, zároveň dostal pokyn to okamžitě vyočkovat, což splnil. Samozřejmě od něj dal pan premiér prsty pryč v okamžiku, kdy to prasklo. V takových situacích bylo mnoho ředitelů fakultních nemocnic. SMS od pana premiéra chodí s pokynem „očkujte rychle“.

Tak jenom jestli byste k tomu mohl dát svoje vyjádření a možná vysvětlit, proč jste se za něj nepostavil. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pan ministr jistě příležitostně odpoví. Další přihlášená je paní senátorka Miroslava Němcová. Prosím, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Miroslava Němcová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, dámy a pánové, už jenom krátce, vystupuji podruhé, nechci vás zdržovat, ale chci zopakovat některé otázky. Zaprvé se chci znovu zeptat pana ministra, proč byla zadána tvorba systému očkovacího, jak tvrdí pan Dzurilla, 22. prosince, a kým tedy byla zadána. Premiérem, vládou jako celkem? To je moje poměrně asi jednoduchá otázka.

Druhá otázka, nebo spíš, vy jste mi odpověděl na otázku těch psychologických poraden, na to, čím vás oslovuje Unie psychologických asociací, vy jste mi odpověděl, že nějak jste v kontaktu s paní doktorkou Protopopovou. Myslím, že to můžete skrečovat, že tato aktivita už nemá žádný valný význam, protože jsem si dohledala, že 18. ledna, to je před týdnem nebo před 10 dny, z vašeho ministerstva pan magistr Jan Bačina, ředitel odboru právního, této asociaci odpověděl s hlavičkou ministerstva zdravotnictví, že jim to prostě nepovolí, neumožní tuto aktivitu. Vysvětluje, že to není možné proto, že by se zhoršila epidemiologická situace. Asi tím, že by více lidí se chodilo poradit, co má dělat se svým duševním stavem. Tak tato odpověď už jim zaslána byla. Myslím, že paní doktorka Protopopová z minulosti se uvedla jako specialistka na jiné věci než právě na tu, kterou byste ji vy chtěl oslovit. Nebudu to tady rozvádět. Kdo chce, tak si to dohledá.

Ještě dovolte jednu poznámku. Jestliže jste řekl, že PES, když se bavíme o tom, zda občané mají důvěru v systém, který jim vláda předkládá, tak jestliže je tady PES, který říká, při dosažení tolika a tolika bodů se posouváte z fáze 1 do fáze 5. Teď říkáte, že přemýšlíte o fázi 6, dobře... Ale když ty body prostě nejsou, když teď máme body, které by nás posunuly do stupně 4, tak vy říkáte: Ne, zůstáváme na 5. Mně to připomíná kdysi ten semafor, který vláda vymyslela. Asi svítil nebo blikal týden a potom zhasl úplně. Teď mám dojem, že jsme u semaforu č. 2, že vy všem těm, kteří se sjedou na křižovatku a čekají, jestli jim naskočí zelená a budou moci tedy podnikat, nebo červená a budou muset stát, tak vy je tam necháte, za rohem stojí nějaký strážník, přestože jim svítí zelená, ten strážník na ně někde zpoza rohu volá: Ne, stůjte, my jsme vás ještě nepustili. Prostě to není systém. Tohle je úplný blázinec! Ti lidi nemají vůbec čeho se chytnout. Jestliže jste řekli, když se situace zhorší, do 3 dnů vláda může zareagovat zpřísněním, a když se zlepší, má 14 dnů na to, aby zmírnila, tak teď nám zase jinými slovy říkáte, že ani toto pravidlo neplatí. Tím pádem veřejnost nevím, co platí. A důvěra je naprosto na nule.

Poslední poznámka je ta aktualita dnešní, kdy vaše mluví, mluvčí ministerstva zdravotnictví, když už se bavíme o těch nesmyslech a neschopnosti komunikovat s veřejností, sdělí, že bude pozastaveno očkování. Vy sdělíte, že to není pravda, premiér sdělí, že to není pravda. Média mají to sdělení od vaší mluvčí a není to poprvé, já si vzpomínám, už nevím detaily, ale bylo to tak bizarní, když se rozhodovalo někde na podzim, která kavárna a restaurace smí prodávat kávu nebo zda to smí být vevnitř, nebo venku, zda voda také se smí vevnitř pít, nebo nesmí. Vaše tisková mluvčí se v tom také významně angažovala. Byl to nesmysl za nesmyslem. Tak mi řekněte, kdo jí dává úkoly, aby takovouto zprávu dala ven? Já si nepředstavuji, že mluvčí jen tak z ničeho nic dostane nápad a rozešle všem médiím takhle závažné sdělení: Zastavujeme očkování. Přece někdo, a to si myslím, že jste musel být vy, já nevím, kdo jiný je jejím šéfem, jí řekne: Zastavujeme očkování. Tak mi vysvětlete, jak to ministerstvo funguje, protože tohle jsou příklady, které jsou příkladem selhání v nejhorší možnou chvíli. A protože se ta selhání stupňují, tak se nedivte, že dneska lidé karikují, co se dá, nechtějí dodržovat vůbec nic, protože nemají oporu vůbec v ničem, co vy řeknete.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, další dotazy na pana ministra položila paní senátorka. Další přihlášený do diskuse je pan senátor Lukáš Wagenknecht.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Nejdříve bych poděkoval panu ministrovi za reakci, ale bohužel mě neuspokojila, proto vystupuji znovu, i když to je dneska dlouhé, omlouvám se. Já budu reagovat na ty vaše odpovědi, které bohužel mě dovedly k tomu, že dodneška jsem si vážil vašeho přístupu, kdy slušně odpovídáte na mé dotazy, ale ty věci, které jste řekl, bohužel v některých případech nejsou pravda, a to mě velice mrzí. Já to tady zopakuji, ale možná už reakci, nevím, jestli budete chtít, můžete reagovat, ani moc nečekám.

První věc, já jsem se vás ptal na to, jak máte pokryté ty věci ohledně podnikání, maloobchodu atd. Vy jste tady přímo řekl na záznam, že obchody a provozovny jsou zavřené všude. Já budu reagovat na vás na základě analýzy, kterou jsme dostali k nějakým procesům, které řešíme v rámci ústavní žaloby. Budu citovat z dokumentů vlády, které jsme dostali. Já je pak asi budu prezentovat veřejně, ať to každý vidí. Maloobchodní provozovny, kde jsou zavřené, nebo ne. Říkal jste všude. Jsou to data, která máme asi ani ne měsíc. Dánsko, bez omezení. Norsko, bez omezení. Švédsko, bez omezení. Finsko, bez omezení. Estonsko, bez omezení. Lucembursko, bez omezení. Chorvatsko, bez omezení. Bosna a Hercegovina, Albánie, Kypr, Moldávie, Rusko – v aktuální situaci bez omezení. Pak je několik států, které omezení mají, provozu podnikatelů, ale v takovém režimu, že se omezuje například pracovní doba. Přímo opět vycházím z dat, která jsme dostali od vás, od vlády, protože tady padlo, že toto tak není. Mě to velice mrzí. Takže já bych požádal příště, abychom přímo tady jednali seriózně a neříkali nepravdy. Některé státy omezené samozřejmě jsou, ale když jsem to počítal, více než polovina, která byla uvedená ze strany vlády, zavírané nejsou zkrátka. Takže to tedy je nepravda a byl bych rád, aby případně pan ministr příště říkal věci, které jsou v souladu s tím, co říká vláda na naši ústavní žalobu.

Dále, co bych ještě řekl, díky za ten obrázek, který jsme dostali. Já jsem rád, že nějaká data máme, ale opět... Já jsem se ptal na něco jiného. Já jsem tady porovnával čísla, která jste nově zavedli do toho vašeho režimu posuzování přechodu z jednoho stupně na druhý. Z pětky na čtyřku, ze čtyřky na trojku. Já jsem v médiích zaregistroval, že hlavním parametrem bude počet lidí, kteří jsou hospitalizováni. A že pokud to číslo bude na 3000, že potom přejdeme do nižšího stupně. Děkuji za ten graf, ale ten graf, já jsem ho četl, vůbec není o hospitalizovaných, ale je o nakažených. Jestli si rozumíme... Tady jsou 3000, ale to je úplně něco jiného, než na co jsem se ptal. Jak jsem říkal, já jsem tady počítal ta čísla, vychází to, pokud ten trend je aktuální a křivka lineárně jde dolů, tak to vychází tak, že za 10 dnů to klesne o 1000. To znamená, že pokud máme dneska 6000, cca na 3000 klesneme za 30 dnů, za měsíc. Vy jste v médiích opakoval několikrát, že to bude už v polovině února, což je kratší doba než měsíc. Takže ještě jednou bych prosil, abychom se bavili věcně a seriózně. Když nám něco dáváte na stůl, nedokážu teď tady posoudit ty aktuální hodnoty těchto klouzavých průměrů poklesu těch nakažených, ale to není reakce na to, na co jsem se ptal. Opět jsou to jablka, hrušky. Když sem chodí jiní ministři a dávají nám obrázky, já tomu říkám omalovánky, ale opět mi to nepřipadá úplně seriózní, reagovat takovouto formou. Třeba jste možná měl ještě nějaká jiná data, nebo jste se spletl.

Poslední věc, která je, já pak vám asi pošlu interpelace, ať tady nezdržuji dneska, to jednání. Vy jste řekl, že vycházíte z čísel, které se týkají pohybu mobility. Použil jsem Google, kde na mě vypadl Google Mobility Report. Předpokládám, že to jsou asi data, která používáte, protože jiná data by pak byla používána protiprávně. Asi stát nemůže kontrolovat, jak se pohybují občané České republiky. Pokud to tak je, budu rád, když mi na to odpovíte, když ne, tak holt co můžu dělat. A tady opravdu to číslo 53 % je. Nicméně v úvodu toho dokumentu, který je veřejně prezentovaný, je napsáno: „Tato data jsou určena ke zmírnění dopadu onemocnění covid-19. Nejsou určena ke stanovení lékařské diagnózy, prognózy, ani pro léčebné účely. Nedoporučujeme je používat při vytváření dalších osobních plánů.“ Takhle můžu pokračovat.

Takže pokud stát funguje na nějakých Google Mobility Reportech, které přímo samy v sobě říkají, ať se nepoužívají pro zdravotnické prognózy, tak mě to velice mrzí. Nicméně pokud byste ještě chtěl reagovat, já vás nechci tady trápit, ale pokud ne, já vám to pošlu písemně. Pokud stát vychází z dokumentu, který sám říká, že nemá být používán pro posuzování lékařských prognóz, kde to jsme?

A ještě kdybych šel do nějakého většího detailu, tam jsou nějaká celková čísla, ale vůbec nejsou segmentována. Pouze je tady obecné číslo 53 %. Trendy pohybu na některých místech, jako jsou například restaurace, kavárny, nákupní centra, zábavní parky. Jestli z těchto čísel vychází ten hlavní ukazatel omezení mobility, který není vůbec segmentovaný, potom se vracím k těm mým dotazům. Jak můžete zavírat maloobchodní provozovny, které nemáte vůbec zmapované, kde v jiných státech jsou otevřené a u nás v některých případech 80 % těchto podnikatelů zkrátka otevírá a ostatní se na ně koukají?

Pane ministře, velice mě to mrzí, nechtěl jsem jít nějak v tuto chvíli, ale velice jste mě zklamal vašimi reakcemi, protože když to zopakuji, pokud to je opravdu ten Google Mobility Report, je to výsměch, pokud z tohoto vycházíte. To nejsou data, která jsou podle mě přímo pro ty účely určená a vůbec nejsou segmentovaná. Pokud sám říkáte, že je všude zavřeno, pak sama vláda pošle dopis na naši ústavní žalobu, nějakou reakci, že v půlce zemí a více je otevřeno nebo s nějakým drobným omezením, také to není pravda a není to úplně seriózní.

Já bych jenom došel k mému závěru, já to řeknu jednoduše. Zopakuji, vy nepostupujete v zákonných normách standardně schvalovaných jako třeba v tom Rakousku. Chápu, že oni mají zákon a pak vydávají opatření v rámci toho zákona, ale ten zákon prošel legislativním procesem. Jejich poslanci se k tomu vyjadřovali, dávali ty parametry a je přezkoumatelný. Vy si vrchnostensky rozhodujete o tom, jestli jeden den otevřete toho podnikatele, jiného, zadáte potom nějaké korupční faktory, jestli zkrátka někdo podniká, premiér v nějaké oblasti, je otevřeno, v oblasti, i ty blbé květiny, já to řeknu na rovinu, proč jsou květinářství otevřená, ale například opravdu jiné provozovny otevřené nejsou, které jsou potřeba? Takže ten váš systém, který je, vy vrchnostensky rozhodujete o životech lidí a podnikatelů bez kvalifikovaných dat. Pokud tedy se pletu, tak mě opravte, možná tedy na základě Google Mobility Reportu, což je úplný výsměch, to je váš hlavní argument, ta mobilita. A to podle mě je tak neseriózní vůči těm podnikatelům, jestli nás dneska sledují, ať to slyší. Tohle není normální řízení státu.

Poslední věc k tomu vašemu režimu, kdy si vrchnostensky rozhodujete mimo, v tuto chvíli, principy ústavního pořádku, kdy máte možnost nad rámec té ústavy rozhodovat bez věcných, kvalifikovaných podkladů, je to velice neseriózní. Takhle se choval, já to nebudu přirovnávat, ale k těm podnikatelům, připomíná mi to rok 1948. Slíbíme, že vás podpoříme, ať přežijete, neříkám, že je to stejné, ale analogicky ty postupy jsou stejné. Ti podnikatelé opravdu krachují. Vám to možná jedno je, nebo není, ale možná vás poprosím o nějakou sebereflexi, abyste toto vnímal. Tato rozhodnutí mají zásadní dopady na životy ekonomického fungování rodin. A jako takhle, když budeme pokračovat dál, tak jako bohužel, vy tu kompetenci dneska máte, ti lidé to vidí, ale jako opravdu to je takový přístup, který mě velice mrzí. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  To je další ze série dotazů ze strany, ano, vidím, od pana senátora Wagenknechta. Teď bude reagovat pan ministr, který se přihlásil. Prosím. Pravděpodobně zodpoví mnoho dotazů, které padly.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové, jenom ještě se vrátím k tomu, co tady bylo předtím, protože, tak jak tady řekl i pan poslanec, je potřeba, abychom opravdu říkali o tom druhém to, co on opravdu říká, ne to, co třeba neřekl. Takže já se vrátím k té první části.

Já jsem mluvil o tom, že když se připravovala první verze rozdělení, že jednotlivé kraje nahlásily zařízení a kapacity v nich, neřekl jsem, že nahlásily, kolik chtějí vakcín. Nahlásili předpokládané kapacity, a to samozřejmě můžeme doložit. Jestli je přání, tak to uděláme. To je jenom upřesnění. Vysvětluji jenom tím, jak byla distribuována ta první část vakcín, více asi k tomu teď říct neumím nebo není potřeba. Potom jsem také slyšel, že, já si to možná vezmu tady, abych to řekl přesně, že jsme zastavili očkování nebo že z ministerstva vzešel tento pokyn nebo že jsme to dokonce dali do médií. Do médií to nedalo ministerstvo zdravotnictví, do médií to dal někdo jiný. Jakkoli na to zareagovala, možná nevhodně, já jsem tu reakci bezprostředně neviděl, naše paní tisková mluvčí, čímž ji neomlouvám, tak ale i ta její reakce je trochu jiná, než tady byla interpretovaná. Já jenom přečtu to, co bylo závěrem jednání všech hejtmanů, které bylo včera. Byli u toho kolegové hejtmani, byl u toho tedy i pan premiér, byl jsem tam já, byla tam paní magistra Baťhová, a výsledkem jenom bylo, to přečtu: „Vzhledem k aktuální situaci a počtu pacientů, kterým je třeba podat druhou dávku, a kráceným dodávkám očkovací látky Comirnaty rozhodl dnes centrální řídicí tým o následujícím. V Praze a případně i v dalších krajích, které nemají dostatek očkovací látky, ministerstvo zdravotnictví souhlasí s pozastavením očkování první dávkou.“ V případě, že to ty kraje takto požadují. Takže mělo by se tak dít v případech, kdy je nemožné alokovat potřebné množství, respektive kdy víte, že s ohledem na dodávku v tomto a příštím týdnu vystačí zásoby pouze na přeočkování 28. den.

„Přerušení očkování první dávkou a pozastavení rezervací na očkování první dávkou doporučujeme utlumit maximálně na 14 dnů, dále však platí, že vyhodnocení situace v daném kraji náleží primárně krajskému koordinátorovi.“

Takže to je ta informace, která tam šla, a proto já jsem, když jsem byl vyzván, jak jsem čekal na toto jednání, když jsem byl vyzván Českou televizí, jestli ministerstvo zdravotnictví zastavilo nebo zakázalo další očkování, tak si myslím, že jsem popravdě řekl, že jsem nic takového neudělal. To jenom zase uvádím na pravou míru.

Pokud tady byl dotaz o nákupu mimo Evropskou unii vakcín nebo mimo smlouvu s Evropskou unií, já jsem to opravdu, tu možnost, o které mluvil pan senátor, my jsme to spolu diskutovali, já jsem to diskutoval s lidmi, kteří jsou za to zodpovědní, a výsledkem toho, že není žádoucí, a není to v souladu s platnými úmluvami, které Česká republika má, abychom porušovali ustanovení a abychom proti tomuto doporučení nakupovali látku mimo smlouvy s Evropskou unií. Takže to byla ta moje odpověď.

Pokud se týká toho transportu, to se omlouvám, že jsem na to zapomněl odpovědět. Ten finální transport, třeba do toho seniorního domova nebo tak podobně, ten je ošetřen nebo vydává se metodický pokyn, respektive mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, právě proto, aby to bylo jasně řečeno, opravdu lze využít možnosti, která tam bude velice přesně definována, toho transportu i otevřením toho velkého balení, rozdělením a transportem do toho finálního místa. Já nebudu zabíhat do detailů, abych neřekl něco nepřesně, protože toto připravuje oddělení léčivých přípravků ministerstva zdravotnictví, OLZP, a já jenom řeknu, že to, co je explicitně, vyloženě zakázáno, je to, aby se transportovala naředěná dávka. Když dochází k tomu transportu mimo zmrzlý stav, je potřeba dodržet určitá opatření, zejména nesmí docházet k vibracím atp. To tam je všechno rozepsáno.

Když jsem tady také mluvil o těch ostatních zemích, tady asi, já to naprosto respektuji, prosím, to není nic osobního, na toto s panem senátorem Wagenknechtem opravdu máme asi odlišný názor. Já si myslím, že se nechovám ani vrchnostensky, ani neporušuji zákon, natož ústavu atd. Ale kdybych se měl vyjádřit jenom k těm aktuálním datům, tak vy jste myslím, možná jsem přeslechl, ale řekl jste, že jste dostal tuto informaci od vlády před měsícem. Před měsícem ta situace samozřejmě byla jiná. Já jsem si nechal tu situaci zjišťovat dnes a mluvil jsem o všech okolních zemích. Okolní země, koneckonců jedná se Rakousko, Slovensko, Polsko a Německo, které jsme sledovali, ty opravdu mají ta opatření nastavená stejně. Jak je to v těch zemích, které jsou nám vzdálené, geograficky i jinak, to je zase otázka, nakolik je to podstatné. Já si třeba myslím, že to tak podstatné není. Model, který máme, je založený na incidenci. Ten jsem vám ukazoval. Ve chvíli, kdy kolegyně chtěla, abych vám dal jeho kopii, tak jsem vám ji dal, ale to neznamená, že by popíral tento model moje slova o tom, že během týdne dojde podle údajů, které má ÚZIS, k poklesu zhruba o 1200.

Já jsem vám dal obrázek, který hovoří o modelu založeném na incidenci, ale to neznamená, že by popíral to, co jsem řekl předtím, že dochází k poklesu, když jde všechno dobře, zhruba o 1300 za týden. Tak zase, prosím, buďme korektní oboustranně. Rozumím, že můžeme mít rozdílné názory, ale já opravdu nelžu a neříkám něco, co není pravda.

Pokud se týká Google Reportu Mobility, v současné době je to informace, která je používaná jako jakási dokreslující informace. Já jsem ji zde v dobré víře poskytl, protože je veřejně dostupná tak, aby bylo možno doložit, že aspoň ta data, která jsou k dispozici, svědčí pro pokles mobility. Myslím si, že zase zcela správně jsem ji jenom použil k tomu, abych srovnal, jak to bylo v březnu a jak je to teď. Jestli má tento model nějaké chyby, nebo jestli se jedná o model, který je konstruován z toho nebo z onoho důvodu, tak ty chyby bude mít stejné v březnu, jako v září, jako teď. Takže já jsem použil, a to se, prosím, jenom odvolávám na to, co jsem řekl, že srovnávám srovnatelné. Srovnávám tento údaj z jara a srovnávám tento údaj nyní. Všechno, co jsem řekl, bylo, že tehdy bylo dosaženo 80 %, teď je dosaženo 56 %.

Chtěl jsem tím jenom dokladovat, že opatření, tak jak jsou, jsou účinná nějakým způsobem, který je téměř srovnatelný s tím velkým lockdownem „na jaře“. Nic víc, nic méně. Tento reporting není nějakým způsobem zakomponován do nějakého rozhodování ve smyslu, že by rozhodoval o lékařských, prognostických nebo jiných informacích. To já jsem opravdu neřekl, opravdu se na to takhle podívejme. Znovu říkám, můžeme mít rozdílné dotazy, já si každého jednoho z vás nesmírně vážím. Jsem rád, že můžeme tuto diskuzi vést, jenom budu rád, když ji budeme moci vést i do budoucna. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu ministrovi. Přednostní právo nechce využít pan senátor Horník, takže prosím panu senátorku Alenu Dernerovou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, pane ministře, já nebudu hovořit dlouze, jak jsem slíbila kolegům.

Já mám dotaz. My jsme se bavili o tom, že každý pacient s covidem, který leží na standardním lůžku, má bonifikaci 2300 Kč. A ti, kteří leží na JIP, asi 60 000 Kč na paušál. Jestli to platí dodnes, my jsme hovořili o tom, že v lednu začneme hovořit o možnosti, aby tito pacienti nebyli tímto způsobem bonifikováni navíc. Protože se ukazuje, že některé nemocnice, které byly v problémech, tak se z problémů dostávají, možná na jednu stranu dobře. Na stranu druhou ale také možná nedobře, protože jsou tam lidé, kteří tam třeba ani ležet nemusí.

Nevím, na standardním covidovém lůžku, prosím, neberte to vůbec jako kritiku, ani něco vůči vám, ale když tam člověk leží, tak tam dostane napít, infuzi, není závislý na kyslíku, beru-li standardní covidové lůžko. Nevím, jestli jsou nějaké kontrolní mechanismy ze strany pojišťoven, aby zjistily, jak to doopravdy s tím je. Protože je tady hra o počet pacientů. Hranice tří tisíc je pro mnohé už jakoby milodar, abychom tu mohli začít trošku žít normálně.

Mně jde jenom o to, že pokud je samozřejmě pacient v těžkém stavu, je na IKEM nebo skutečně na umělé plicní ventilaci, stojí třeba víc ten systém, tak jestli by to nešlo udělat už jiným způsobem. To ohodnocení těchto velmi těžkých pacientů. Ale ta standardní lůžka, protože s tím covidem tady budeme neustále, tak abychom nevyčerpali veškeré finanční prostředky jen na covidové pacienty. Takže to je jeden můj dotaz.

Druhý je na to, jestli máme evidenci těch firem, které dělají testy, které jsou pověřeny testováním. Já jsem třeba z Mostu. Tam jsem zjistila, že na parkovišti je VIDIA-DIAGNOSTIKA. Byla jsem upozorněna na to, ne že bych se o to sama zajímala, ale je to jakoby člen nějaké skupiny, pak mi někdo říkal, že je to pod Agrofertem. Já jsem si říkala, pod Agrofertem asi těžko, nicméně politicky aktivními osobami s vazbou na firmu je Ing. Andrej Babiš a Monika Babišová.

Ale ti tam asi nejsou teď, protože jsou ty svěřenské fondy, ale když potom víte, že za jeden antigenní test platí pojišťovna 350 Kč, musí ho platit, a PCR testy stojí 1600 Kč, možná že teď stojí 1300, tak jsou to šílené palby do veřejného zdravotního pojištění. Jsou to nesmírně vysoké peníze, které za ty testy platíme, tak si myslím, jestli by už nebylo třeba namístě, aby si to třeba ti lidé zaplatili i sami. Nebo částečně. Protože někteří se tam chodí odiagnostikovat a nic jim není. Vím, že tam je nějaká limitace, ale já si myslím, že co je zadarmo, to je zneužitelné. V podstatě tady vyplýtváváme finanční prostředky možná do budoucna a nebudeme mít na něco mnohem násobně důležitějšího. Takže takto.

Jinak jsem se ještě moc chtěla přimluvit, aby děti šly do škol, protože jak sedím v té ambulanci neurologa, tak jsem si říkala, že nebudou bolesti hlavy, že si konečně od toho oddychnu. Ale není to pravda, bolestí hlavy přibývá, protože děti mají naprosto špatný denní režim. Vůbec nedodržují, ony mají online výuku, koukají do počítače, nic se nenaučí, vůbec nic se nenaučí. Rodiče jsou zoufalí. Říkám, nepaušalizujme, není to ve 100 %, ale ony potom doopravdy jsou do dvou, do třech hodin, jak říkal můj kolega Honza Horník, na digitálních technologiích. My máme rok populace, která nechodí do škol.

Já si myslím, že to, co říkal pan docent Balík, to bylo dost podstatné, u Václava Moravce, že na tom vzdělání hrozně záleží. Chceme-li se z té šlamastyky dostat, musíme mít vzdělané lidi. Tady to je rok ztracený, ať už se jedná o nižší stupeň střední školy, je to problém i stran vysokoškoláků.

To je všechno. Jenom jsem vám chtěla poděkovat, že jste trpělivý, na všechno odpovídáte. Vím, že to máte velmi těžké. Chtěla bych ale, aby se některé věci začaly měnit. Pokud máte moc a sílu, prosím, zkuste přehodnotit některé ty záležitosti kolem těch testů a kolem té platby. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  S dalšími dotazy pravděpodobně přichází paní senátorka Němcová. Možná nebyla spokojená s odpovědí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Miroslava Němcová:  Děkuji, já jsem tu odpověď nedostala, takže přečtu dotaz potřetí. Proč byla zadána tvorba očkovacího systému 22. prosince, jak tvrdí koordinátor, poradce, expert, pan Dzurilla, a kdo ji zadal, zda vláda jako celek, nebo premiér jako šéf očkování?

A potom dovolte poznámku k tomu, jaké informace podáváte. Dovolte, abych citovala vaši Mgr. Barboru Peterovou, tiskovou mluvčí, vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví, dnes kolem druhé odpoledne posílá redaktorovi Františku Lutonskému tuto zprávu: „Vážený pane redaktore, vzhledem k aktuální situaci s počtem pacientů, kterým je třeba podat druhou dávku, a ke kráceným dodávkám očkovací látky od společnosti Pfizer bylo rozhodnuto, že v Praze a případně i v dalších krajích, které nemají dostatek očkovací látky, dojde k pozastavení očkování zájemců o očkování první dávkou.“ „Bylo rozhodnuto, že dojde k pozastavení,“ to je citace tiskové mluvčí. Pak je tady citována vaše odpověď.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný pro ČT24: „Já si nemyslím, že by ministerstvo doporučilo přerušit vakcinaci. Já si nemyslím, že by byl nedostatek vakcín v ČR tak velký, že by se mělo přerušit očkování. Jen upozorňujeme na to, že termínů je méně.“

Já tím chci říct, že komunikace je úplně zoufalá. Ptala jsem se vás na to, zda vy řídíte svou tiskovou mluvčí a vy jí dáváte tenhle podklad a ona ho rozesílá, nebo to dělá z nějakého svého zvláštního náhlého uvážení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Otázky byly znovu položeny. Pan ministr zatím odpovídat nechce, takže ke slovu se dostává pan senátor Horník.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane předsedající, potřetí, vážený pane ministře, ono to chvílemi vypadá, že bychom vás chtěli grilovat. Ale ono to tak ve skutečnosti není. Snažíme se aspoň z regionů přenášet ty problémy, které my tam vidíme v místě, na které bohužel vláda, a je to asi logické, nemůže mít ani čas, aby je analyzovala. A že vláda asi žije podle všeho v takové jakési bublině, jenom, co jí kdo našeptá...

Já se chci zeptat na jednu konkrétní věc, protože asi největším problémem, o kterém tady teď mluvíme, co se týká vakcinace, je logistický problém. To znamená, logisticky to nebylo zvládnuto. Já jsem někde zaznamenal, že byla nabídka našich předních logistiků, kteří nabídli vládě, že jí s tím pomohou.

Máme Českou logistickou asociaci, jsou tam velmi chytří lidé a ti nedělají jenom tu konkrétní logistiku, když přijde vakcína, tak to takhle dáme, jak to půjde do jednotlivých krajů, ale oni předjímají problémy, kde se to zadrhne. Podle všeho si myslím, že vláda moc dobré logistiky nemá. Protože kdyby je měla, tak by dopředu avizovala, co všechno může nastat, jak to bude, ne aby premiér vystupoval pořád v televizi a médiích a říkal, je to všechno super, jak on je ten krizový manažer a jak to dělá dobře.

Ten dotaz je, jestli jste oslovili ty nejšpičkovější české logistiky, protože celá ta akce vakcinace je asi jedna z největších logistických akcí, minimálně v dějinách našich 30 let.

Jenom asi bych chtěl dodat, protože jsem poslouchal dobře pana kolegu Fischera, on tady něco nakousl a nedořekl to, tak nevím, jestli jsem tomu dobře rozuměl. Řekl „čau lidi“, já dodávám „čau premiére“.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pan ministr si dělá poznámky, proto přistoupí k mikrofonu opět pan senátor Ondřej Šimetka, pravděpodobně se zopakováním dotazu, předpokládám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ondřej Šimetka:  Děkuji, položím ten dotaz potřetí. Zeptám se znovu na okolnosti rezignace ředitele Státního zdravotního ústavu, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, nemýlil jsem se. Pan ministr, ano, samozřejmě může reagovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Vážený pane předsedající, milé dámy, vážení pánové, v žádném případě to není tak, že bych nechtěl odpovídat. Já si to jenom všechno píšu a pak to nestačím všechno přečíst, takže se omlouvám. Už jsem starší člověk.

Změna kompenzační vyhlášky, o které se tady mluvilo, a změna nastavení v úhradách covidového lůžka je připravena. Já teď nevím, jestli už náš odbor spolu s pojišťovnou ji uvedl v chod nebo jestli se to bude dít v těchto dnech, to je věc, kterou jistě mohu zjistit. Ale to rozhodnutí je takové, aby bylo propláceno opravdu jenom od pozitivního do negativního testu, nebo jenom 10 dní. Výjimku mají lidé, kteří jsou dlouhodobě na nějaké intenzivní péči, kde je prokázán tento výskyt. Ale je to výrazná redukce. Jsou tam i redukce v těch finančních částkách, které jsou za to poskytovány.

Takže v případě, že bude o toto zájem, mohu vám prostřednictvím našeho odboru, paní náměstkyně Regnerové, tuto informaci podat. To já považuji za velmi podstatné, protože ta původní kompenzace byla vytvářena v době, kdy byla situace úplně jiná, kdy ležely v nemocnicích desítky, nebo jednotky pacientů, nikoli tisíce.

Pokud se týká antigenních testů, testy, které jsou v České republice oficiálně používány, musí mít platný evropský certifikát, případně speciální český, ale mají všechny ten evropský. Žádné zvláštní certifikáty se v České republice nevydávaly, takže to je jeden z požadavků, aby vůbec byly propláceny. To znamená, není proplácen žádný test, který by nebyl funkční. O pozadí nějaké výroby těch testů, přiznám se, povědomí nemám.

Dotaz, na který jsem zapomněl odpovědět, kdy a kdo zadal vypracování toho softwaru. Jak jsem postupně nastoupil na přelomu říjnu/listopadu, tak jsem se napřed snažil vyřešit problém s antigenním testováním v seniorních domovech, následně se zavedlo testování plošné a v průběhu prosince jsem začal řešit do té doby ne nějak řešenou strategii očkování. Koncem prosince, nebo ve druhé polovině prosince centrální řídící tým zadal ÚZIS a NAKIT vypracování softwarového řešení.

Ředitel Státního zdravotního ústavu neměl pokyn vyočkovat všechny tyto dávky pro své zaměstnance. To tak není. Státní zdravotní ústav plus jeho podřízené složky po celé zemi, kterých je několik, stejně tak jako tzv. zdravotní ústavy, které jsou ještě na dvou místech a následně mají několik laboratoří a podřízených pracovišť, dostaly to nejmenší množství vakcíny, které je, což je to jedno plato, to je 975 lahviček, jestli se nepletu, takže dostaly pokyn toto očkovat. Stejně tak jako i nadále oni očkují nejenom své zaměstnance, ale očkují třeba i seniory atd.

Takže ten pokyn, který šel na SZÚ, byl stejný, jako šel na všechna ostatní očkovací místa. Tam z mého pohledu aspoň, já budu mluvit jenom za sebe, ať jsem korektní, nebyly nějaké jiné pokyny, než by šly na všechny ostatní instituce.

Já si myslím, že snad už jsem tím pádem nezapomněl na nikoho z vás. Jestli jsem ještě na něco zapomněl, tak se omlouvám. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Uvidíme podle počtu dalších přihlášených. Teď přistupuje k mikrofonu pan senátor Wagenknecht.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Já se omlouvám, že vystupuji, naposledy dneska už, slibuji. Jenom na pana ministra zareaguji, děkuji za vaše reakce, vycházel jsem z informací, které jste mi poskytl. Jenom krátce bych doplnil to, že bylo zavřeno na podzim nebo teď nějak jinak než tady u nás, to není pro mě validní věc. To je špatně, funguje to u nás jinak.

A jenom krátce, teď jsem to ještě ověřoval, v sousedních zemích, tedy minimálně v Rakousku, Německu, prodej zbraní není základní lidskou potřebou. Podle mých informací aktuálních. Tyto provozovny, pokud je tvrdý lockdown, nefungují. Příkladů je mnohem více. To chci, aby tady padlo. Děkuji za reakci na ta data ohledně mobility. Jak jsem pochopil, je to tedy pouze nějaká orientační hodnota, tím pádem máte jiná data. Já si je od vás vyžádám písemně, pokud je máte. Pokud ne, potom nemají logiku ty vaše důvody, které tady komunikujete. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, vidím, že do diskuze se nehlásí žádný další senátor. Dívám se, jestli pan ministr bude chtít ještě nějak reagovat? Nebude chtít reagovat, proto tuto dlouhou rozpravu končím. Ptám se, jestli si přeje vystoupit k právě proběhlé rozpravě pan navrhovatel, tedy pan senátor Kraus? Nepřeje si vystoupit pan senátor Kraus. Už zbývá jenom vyzvat pana senátora Nytru, aby se pokusil shrnout proběhlou rozpravu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové. Já nemám spočítáno, jak dlouho ta diskuze trvala, ale, nebojte, mám spočítáno, že vystoupilo celkem 13 senátorů, 2 dvakrát a 4 třikrát. Myslím si, že z tohoto místa mohu poděkovat panu ministrovi minimálně za snahu odpovědět. Neregistroval jsem, kolikrát vystoupil, ale řádově pětkrát, šestkrát, to není podstatné. Na většinu dotazů bylo odpovězeno, nehodnotím vaši spokojenost s odpověďmi, ale logicky 2 lidé mohou mít na jednu a tu samou věc různé názory. Nezazněl žádný návrh na úpravu návrhu usnesení, takže vy jste všichni dostali de facto dva materiály. Jeden je ten původní návrh zdravotního výboru.

A pak máte všichni na svých lavicích upravený pozměňovací návrh senátorů Krause, Šimetky a Fialy. Já ho s dovolením přečtu:

K návrhu usnesení Senátu Parlamentu ČR k aktuální situaci v důsledku platných omezení v nouzovém stavu a celostátní očkovací strategii Senát Parlamentu ČR

I. děkuje zdravotníkům, dobrovolníkům a všem ostatním, kteří dennodenně s nasazením všech svých sil bojují se současnou pandemií včetně zajištění očkování,

II. připomíná své usnesení č. 92, přijaté dne 17. prosince 2020, k aktuální situaci v důsledku platných omezení v nouzovém stavu, na které nebylo dostatečně odpovězeno,

III. konstatuje, že vláda vzbudila ve veřejnosti nereálná očekávání k zajištění očkování,

IV. vyzývá vládu ČR, aby poslala úplnou odpověď a poskytla všechny informace požadované v usnesení Senátu č. 92 ze dne 17. prosince 2020, na body č. 4 až 7 nebylo odpovězeno vůbec, vysvětlila, jakým způsobem jsou a budou rozdělovány dávky vakcíny proti onemocnění covid-19 do jednotlivých krajů, nakonec metodický pokyn pro očkování kampaň doplnila tak, aby byla jasně stanovena závaznost a bylo také konkretizováno, kdo, kdy a kde je za jednotlivé kroky realizace metodického pokynu včetně plánu provedení odpovědný.

Toto je usnesení, o kterém bychom měli hlasovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, přesně tak. Pan senátor Nytra načetl to usnesení, které je v této podobě, máme ho všichni k dispozici. Spustím znělku.

My o tomto upraveném pozměňovacím návrhu senátorů Romana Krause, Ondřeje Šimetky a Tomáše Fialy, k návrhu usnesení Senátu Parlamentu ČR k aktuální situaci v důsledku platných omezení v nouzovém stavu a celostátní očkovací strategii budeme hlasovat.

Aktuálně je přítomno 64 senátorek a senátorů, kvórum aktuální je 33. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Mohu konstatovat, že v hlasování č. 34 se ze 64 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovilo 61, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Končím projednávání tohoto bodu. Končím dnešní schůzi a upozorňuji na to, že budeme pokračovat zítra ráno v 9 hodin. Připomínám ještě členům podvýboru pro státní vyznamenání, že se za 15 minut sejdeme v Zaháňském salonku. Děkuji vám za účast, děkuji panu ministrovi. Projednávání tohoto bodu bylo opravdu velmi dlouhé. Končím dnešní den.

(Jednání přerušeno v 20.03 hodin.)