(3. den schůze – 16.12.2020)

Audiozáznam celého jednání
Videozáznam celého jednání

(Jednání opět zahájeno v 9.02 hodin.)

Vážené senátorky, vážení senátoři, dámy a pánové, dovoluji si vás přivítat na pokračování 3. schůze Senátu. S tím, že aktuálně je zaregistrováno 46 senátorek a senátorů při kvóru 24. Přesto z dnešní schůze se zatím omluvili senátoři Jaromír Strnad, Rostislav Koštial, Herbert Pavera, Jaroslav Chalupský a Renata Chmelová. Já vás nyní prosím, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomínám, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu.

Zároveň si vás dovoluji požádat, abyste věnovali pozornost mým dalším slovům, neboť naváží jednak na diskusi, která byla započata na OV, zejména potom na diskusi, kterou vedli někteří předsedové senátorských klubů. Souvisí s dopisem předsedy vlády, který nám poslal 7. prosince, ve kterém nás požádal jménem vlády, abychom projednali návrhy zákonů, které bychom měli projednat ve zkráceném jednání podle § 118, o jednacím řádu Senátu. Netradičně bych rád tuto žádost předsedy vlády projednal ještě předtím, než budeme hlasovat o programu, protože se ukázalo, že není zřejmě jednotný názor na to, zda máme skutečně oba dva senátní tisky, jedná se o senátní tisky č. 24 a 25, v tom upraveném pořadu jednání, který jste dostali, skutečně projednat ve zkráceném jednání podle § 118, o jednacím řádu Senátu. To znamená, předtím než budeme hlasovat o programu a případných úpravách programu, by to bylo tak, že v tom návrhu programu, o kterém jsme ještě nehlasovali, který máme před sebou, máte pod bodem č. 21 návrh na zařazení tisku č. 24, zkráceně se jedná o zákon o krizovém řízení, a potom tam máte pod bodem 29 senátní tisk č. 25, což je Návrh zákona, kterým se mění některá opatření ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby. Máme tady žádost pana předsedy vlády, abychom přistoupili na to, že ve zkráceném jednání budeme tyto tisky následně projednávat, pokud bychom s tím zkráceným jednáním souhlasili, o tom za chvíli budeme hlasovat, tak by bylo naprosto logické, abychom je zařadili, resp. souhlasili s tím, aby byly zařazeny na dnešní jednání 3. schůze Senátu.

Nyní tedy spustím znělku a po té znělce budeme odděleně hlasovat o tom, zda souhlasíme, abychom senátní tisk č. 24, a poté, co se tak stane nebo nestane, abychom senátní tisk č. 25 dnes projednávali ve zkráceném jednání. Čili spouštím znělku.

V sále je aktuálně přítomno 67 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 34. Budeme svým hlasováním nyní rozhodovat o tom, zda vyhovujeme žádosti vlády o projednání senátního tisku č. 24 ve zkráceném jednání. Senátní tisk č. 24 je zákon o krizovém řízení, ve zkráceném znění. Spouštím hlasování teď. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 31, přítomno 68, kvórum 35, zkrácené jednání tisku č. 24 bylo zamítnuto. Zřejmě to potom bude zohledněno i při projednávání programu.

Nyní druhé hlasování. Budeme rozhodovat o tom, zda vyhovujeme žádosti vlády o projednání senátního tisku č. 25 ve zkráceném jednání. Spouštím hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 32, aktuálně přítomno 68 senátorek a senátorů, kvórum 35, pro 61, projednávání ve zkráceném jednání v případě senátního tisku č. 25 bylo schváleno. Já vám děkuji.

Budeme pokračovat v procedurálních věcech. Nyní jste dostali všichni návrh na změnu a doplnění pořadu, byl vám rozdaný na lavice. Je to návrh pokračování 3. schůze Senátu. Je doplněný a upravený podle toho, jak to včera navrhl OV. Já ty návrhy zopakuji. V souladu s usnesením OV navrhuji tedy zařadit zákony schválené Poslaneckou sněmovnou v legislativní nouzi. Jedná se o ty již zmiňované a dneska již hlasování podrobené senátní tisky č. 24 a 25. Jsou navrženy v tom programu, který máme k dispozici, na místa, na projednávání v pořadí 21. a 29. Dále OV navrhl doplnit na pořad Volbu vedoucí stálé delegace PČR do Parlamentního shromáždění Rady Evropy, a to na základě dohody s Poslaneckou sněmovnou, a to jako bod poslední, bod před polední přestávkou ve čtvrtek 17. prosince. Je to tedy bod č. 34. Zároveň na základě usnesení Stálé komise Senátu pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků a pro analýzu kontrolních postupů Finanční správy navrhuji doplnit na pořad bod Návrh usnesení Senátu k odpovědi Evropské komise na reakci českých úřadů na finální auditní zprávu k šetření č. REGC414CZ0133, Audit o fungování zavedených řídících a kontrolních systémů, zamezujících střetu zájmů, jak vyžadují čl. 72-75 a 125 nařízení (EU) č. 1303/2013 a články 60 a 72 nařízení (ES) č. 1083/2006, o který požádal předseda této komise, a to jako bod č. 35.

Dále navrhuji na základě usnesení VZVOB doplnit bod Návrh usnesení Senátu k národní bezpečnosti a postupu vlády ve věci stavby nového jaderného bloku, a to na místo 36. Dále navrhuji dnešní jednání zahájit projednáním senátního tisku č. 18, následovat budou body ministra průmyslu a obchodu a ministryně práce a sociálních věcí, před polední přestávkou bychom projednali dva volební body, další potom zítra.

Nyní se ptám, zda má někdo návrh na doplnění či rozšíření nebo zúžení programu? Dalo se předpokládat, že se někdo přihlásí. Přihlášený je pan předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra. Další připravený je... Už není... Jan Horník. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, navrhuji vypustit z dnešního programu schůze bod č. 21, senátní tisk č. 24, zkráceně krizový zákon, i na základě našeho prvního hlasování tohoto pokračování schůze. Jenom pro informaci dodám, že termín pro projednání Senátem je 10. ledna. Je reálný předpoklad, že se do té doby ještě na nějaké schůzi uvidíme, protože budeme muset reagovat na vládou a Poslaneckou sněmovnou schválené zákony v legislativní nouzi. Takže máme do 10. ledna dostatek času tento zákon projednat. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji panu senátorovi, doplňuji, že 10. ledna je neděle, to znamená, nejpozději bychom měli projednat ten zákon v pátek 8. ledna, pokud bychom předtím se nescházeli kvůli některým jiným zákonům, projednávaným v legislativní nouzi, resp. u nás ve zkráceném jednání.

Další věc, kterou já mám do diskuse, resp. do rozpravy, na kterou jsem byl upozorněn místopředsedou Senátu Janem Horníkem, je, že lze předpokládat, že, snad se to podaří po dohodě s panem ministrem zdravotnictví, bychom ještě zítra doplňovali pořad jednání o bod s názvem Návrh usnesení Senátu k aktuální situaci v důsledku platných omezení v nouzovém stavu. Je dobrým zvykem, že návrh na zařazení bodu bývá podáván s podkladovým materiálem, vzhledem k tomu, jak jsme schopni vyhodnocovat kroky vlády, návrhy vlády, které se týkají různých omezení, která jsou platná či neplatná v rámci nouzového stavu, pan místopředseda Horník požádal o to, abych avizoval, že zítra bude zařazení tohoto bodu navrhovat, s tím ale, že chce zároveň, aby byl připraven podkladový materiál, to znamená, že z toho plynou dvě věci, jednak že zítra o zařazení tohoto bodu budeme hlasovat a budeme se snažit to udělat takovým způsobem, aby pan ministr Blatný mohl být přítomen, druhá, pokud někdo má podněty či připomínky nebo návrhy na usnesení, které se týkají situace, která se týká těch omezení v nouzovém stavu, obracejte se, prosím, na pana místopředsedu Senátu Jana Horníka, který je bude sumarizovat, abychom zítra měli ten materiál podkladový kompletní. Na závěr znovu zdůrazňuji, že tudíž dneska na zařazení tento bod nenavrhujeme. Bude navrhován zítra.

Další, kdo se hlásí, pan senátor Větrovský, předseda klubu PROREGION.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, v návaznosti na to, co navrhuje pan místopředseda Horník, a po dohodě s předsedou podvýboru pro sport Pavlem Karpíškem si dovoluji vás informovat, že podvýbor pro sport by se sešel dnes o polední přestávce u mě v kanceláři v Kolovratském paláci, tak abychom mohli připravit materiál, který se týká i záležitosti, kterou navrhuje Honza Horník, protože omezení a de facto likvidace amatérského sportu nás trápí. Chtěli bychom se připojit k této aktivitě. Děkuji. Takže o polední pauze u mě v kanceláři podvýbor pro sport. Díky.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Bylo to tedy velmi volně související s projednáváním dnešního programu, ale... Už je to za námi. Má ještě někdo nějaký další návrh na doplnění či rozšíření programu? Není tomu tak, takže jsou před námi pravděpodobně dvě hlasování. První hlasování je návrh na vyřazení projednávání senátního tisku č. 24, čili bodu pod pořadovým číslem 21, z programu dnešního jednání. To je první návrh, je to návrh pana senátora Nytry. Spustím radši znělku.

V sále je aktuálně přítomno 70 senátorek a senátorů, kvórum 36. Budeme hlasovat o návrhu na vyřazení senátního tisku č. 24, čili bodu pod pořadovým číslem 21, z dnešního pořadu jednání. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 33, aktuálně přítomno 70, kvórum 36, pro 57. To znamená, z návrhu dnešního pořadu byl bod pod pořadovým číslem 21 vyřazen.

Nyní nás čeká hlasování o programu jako celku, již bez tohoto vyřazeného bodu, tak jak jej máte k dispozici. To znamená, spouštím hlasování, prosím vás o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 34, přítomno 70 senátorek a senátorů, kvórum 36, pro 64. Upravený a doplněný pořad dnešní části, poslední snad části 3. schůze Senátu byl schválen.

Máme za sebou úvodní procedury. Můžeme přistoupit k bodu, který jsme si schválili jako první, a to je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 18

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 18. Já tady vítám pana poslance Jana Bauera. Prosím ho, aby si všiml, že je jako první v pořadí a téměř vůbec nemusel čekat, byť je z Poslanecké sněmovny, což je věc, která se senátorům snad nikdy ještě v Poslanecké sněmovně nestala. Věřím, že to tam bude tlumočit. Může nás seznámit s návrhem zákona. Prosím, pane poslanče.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslanec Jan Bauer:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo Senátu, vážené kolegyně senátorky, vážení kolegové senátoři, samozřejmě vážený pane předsedo, velmi si vážím toho mimořádného zacházení, kterého se mi tady dostalo. Já budu o to více krátký.

Dovolte mi opravdu, abych zkráceně představil novelu zákona o daních. Dočasně navrhujeme zvýhodnit soukromé dárcovství. V praxi by to mělo vypadat tak, že dočasně (rovná se na roky 2020 a 2021) chceme umožnit možnost zvýšení daňového odpočtu v rámci soukromého dárcovství, a to u fyzických osob, ze současných 15 procent na 30 procent, a u právnických osob ze současných 10 procent také na navrhovaných 30 procent. Proč to děláme? Přestože jsme téměř na sklonku roku 2020, s tímto opatřením jsme přišli na jaře letošního roku jako přirozená reakce na covidové opatření a vůbec situaci v rámci ČR, protože jsme byli svědky toho, že především v rámci financování sociálních služeb se mnohé ústavy dostávají opravdu do mimořádné situace v rámci nedostatku finančních prostředků. Proto jsme chtěli touto drobnou novelou podpořit především tyto sociální služby. Na druhou stranu, tak jak se vyvíjela situace v ČR, bylo evidentní, že toho úbytku těch peněz bude nejenom na úrovni státu, na úrovni krajů, na úrovni obcí, ale samozřejmě bylo pravděpodobné, že se bude nedostávat peněz i od těch soukromých dárců, a to nejenom u těch sociálních služeb, ale bylo evidentní, že se tak bude stávat, a stalo se, i v oblasti sportu a v oblasti kultury.

Z tohoto důvodu, tak jak tento návrh zákona procházel Poslaneckou sněmovnou, jsme si dovolili oslovit napříč celým spektrem významné sportovní asociace, významné kulturní asociace, samozřejmě významné asociace, které se angažují v té sociální oblasti. Proto mohu říci, že tento návrh zákona, ještě předtím, než se hlasoval na půdě Poslanecké sněmovny, měl veřejnou podporu ze strany České unie sportu, Českého olympijského výboru, Asociace veřejně prospěšných společností a například takových organizací, jako je Centrum Paraple, DEBRA, UNICEF nebo Asociace nezávislých divadel.

Úplně na závěr, zkráceně. Naším cílem není a nikdy nebylo navyšovat objem soukromých darů. Takovou ambici jsme určitě neměli. Naším cílem je zachovat alespoň minimální úroveň dárcovství, tak jak tomu bylo v těch předešlých letech. Určitě to není snaha o nějaké systémové řešení podpory sportu, ať už amatérského nebo profesionálního, podpory kultury nebo podpory financování sociálních služeb. Je to krátká novela, která by měla pomoci dočasně překlenout toto velmi náročné období.

Já vám předem děkuji za případnou podporu. Pane předsedo, děkuji za slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, pane navrhovateli, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ÚPV, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 18/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Goláň. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Usnesení máte jako senátní tisk č. 18/1. Vidím, že je připraven pan senátor Michal Kortyš. Prosím ho, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, vážené senátorky, vážení senátoři. Výbor projednal návrh poslanců nebo skupiny poslanců, zastoupené panem poslancem Bauerem, tento návrh, o kterém zde mluvil, myslím si, že řekl všechno. My jsme to postoupili legislativě, ta nám dala stanovisko k tomu takové, že by mohla nastat nějaká neaplikovatelnost návrhu, navrhované právní úpravy. To znamená, že v čl. I bod 2 je zásadní nepřesnost novelizačních pokynů. My jsme to ve výboru projednali. Tam jsme hlasovali o tom, že bychom vrátili tento tisk do Poslanecké sněmovny s tímto pozměňovacím návrhem. Mám ho načíst?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Není potřeba ho načítat, máme ho všichni k dispozici, dokonce dvakrát. To znamená, pane zpravodaji, já vám děkuji v tuto chvíli. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu. Ptám se pana senátora Goláně, zda si přeje vystoupit za ÚPV? Přeje, takže prosím, aby se ujal slova.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené kolegyně, vážení kolegové. ÚPV projednal tento zákon na své 4. schůzi. Jak již tady avizoval můj předřečník, tento zákon je v praxi neaplikovatelný. Ten zákon v bodě 2 totiž rozvíjí větu třetí § 20 zákona o daních z příjmů, místo věty čtvrté. To znamená, že právnické osoby by nemohly tento odečet, který všichni chceme a který má smysl, který má podporovat jak financování sportu, kultury, tak sociálních a zdravotních potřeb, tak by nebyl aplikovatelný. Proto jsem připravil pozměňovací návrh, který je načten v obou výborech. Prosím o jeho podporu. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, pane senátore. Po zprávách zpravodajů otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, jestli se do obecné rozpravy někdo hlásí? Nikdo se nehlásí, tak obecnou rozpravu uzavírám. Konstatuji, že nepadl návrh ani na zamítnutí ani na schválení. To znamená, otevírám podrobnou rozpravu, ve které zatím je to tak, že máme dva návrhy na změnu toho zákona, tak jak je přijal shodně ÚPV a VHZD. Už se hlásí pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Čunek:  Dobrý den, pane předsedo, vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové. Mám jediný dotaz. Kolik podle ministerstva financí, protože zřejmě muselo dělat nějaký odhad, bude činit ztráta vůči státní pokladně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkujeme za dotaz, nevím, jestli úplně patří do podrobné rozpravy, ale my jsme tady velkorysí. Poprosím případně potom pana navrhovatele, aby to řekl v závěrečném slovu. Jestli nemá někdo nějaký návrh na další usnesení či pozměňovací návrh, podrobnou rozpravu končím. Před hlasováním prosím pana navrhovatele, aby se vyjádřil k proběhlé obecné rozpravě, která neproběhla, ale k podrobné, která proběhla, tím, že, předpokládám, že viděl pozměňovací návrhy výborů. Ať se vyjádří k tomu, jaký je rozdíl mezi trojkou a čtyřkou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslanec Jan Bauer:  Dobře, vážený pane předsedo, jenom zkráceně, dovolte mi několik vět. Zaprvé, není pro mě žádným překvapením, že se tady objevuje ten pozměňovací návrh, který by měl ten náš návrh upravit. Mě to velice mrzí. Na druhou stranu, svědčí to o tom, že pravděpodobně senátní legislativa je o něco pečlivější než ta poslanecká legislativa. Je to škoda, já jsem předpokládal, že tento návrh, tak jak byl schválen jednomyslně na plénu Poslanecké sněmovny, projde hladce i Senátem, tak aby mohl sloužit těm, o kterých jsem tady před malou chvílí hovořil, co nejrychleji. Na druhou stranu, i po dohodě s panem kolegou, senátorem Goláněm, musím uznat, že ta chyba tam evidentně je, že se to nedá opravit legislativně technicky, proto se to musí vrátit urychleně do Poslanecké sněmovny, možná i právě proto bych chtěl poděkovat, že tento bod se tady objevuje jako bod č. 1 vaší schůze. Takže já jsem o tom srozuměn, samozřejmě s tím se nedá nic dělat.

Na druhou stranu, odpověď jenom na otázku pana kolegy Čunka... V té důvodové zprávě, pokud se do ní začtete, tak samozřejmě jsou předpokládané finanční dopady na státní rozpočet. Je to tam napsáno tak, že předpokládáme, že ty budou zanedbatelné, protože samozřejmě dojde k významnému snížení objemu těch soukromých darů. I podle statistik ministerstva financí těch firem, které využívají těch současných 10 %, u těch právnických osob, a 15 %, u těch fyzických osob, je někde kolem 15 až 20 %. Takže i ten dopad po dohodě s ministerstvem financí, které ty rozpočty dělalo, se nepředpokládá, že nebude opravdu významný, možná v řádech 100 milionů korun. I z toho důvodu jsme si to do té důvodové zprávy nedovolili vyčíslit nějak konkrétně, ale opravdu nepředpokládáme nějaké zásadní dopady pro státní rozpočet.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, pane navrhovateli, za závěrečné slovo. Ptám se, jestli chtějí vystoupit zpravodajové? Není k čemu, takže děkuji za jejich reakce. Nyní tady máme jeden pozměňovací návrh, který je shodný v případě obou dvou výborů, které tu materii projednávaly. To znamená, já teď spustím znělku a následně po vyjádření jednak navrhovatele, jednak zpravodajů budeme hlasovat.

V sále je aktuálně přítomno 69 senátorek a senátorů, aktuální kvórum 35. Budeme hlasovat o tom, zda schvalujeme pozměňovací návrh, tak jak byl předložen hned dvěma výbory, a to VHZD a ÚPV. S tím, že se ptám na stanovisko navrhovatele? (Navrhovatel: Doporučující.) Doporučující. Tedy souhlasné. Stanovisko garančního zpravodaje? (Garanční zpravodaj: Souhlasné.) A negarančního zpravodaje? (Negaranční zpravodaj: Souhlasné.) Souhlasné. Dobře. Spouštím hlasování. Prosím o vyjádření vašeho názoru teď. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování, přítomno 69 senátorek a senátorů, kvórum 35, hlasování č. 35, pro 62. Pozměňovací návrh byl schválen.

Nyní budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku. To znamená, o tom, zda souhlasíme s tím, že schvalujeme navrácení zákona k projednání Poslanecké sněmovně ve znění přijatého pozměňovacího návrhu. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru teď. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Přítomno 69 senátorek a senátorů, kvórum 35, při hlasování č. 36, pro 61. Navrácení návrhu zákona k projednání Poslanecké sněmovně ve znění pozměňovacího návrhu bylo schváleno.

Zbývá zvolit, určit, pardon, ty, co půjdou zdůvodnit pozměňovací návrh do Poslanecké sněmovny. Takže prosím o návrhy. Kdo se hlásí dobrovolně? Hlásí se pan senátor Goláň, hlásí se pan senátor Kortyš. A hlásí se pan senátor Nytra. To znamená, máme tady tři návrhy v tomto pořadí: Goláň, Kortyš, Nytra. Jsou některé další návrhy? Nejsou. Budeme tedy hlasovat o tom, zda souhlasíme s tím, aby v Poslanecké sněmovně pozměňovací návrh odůvodnili Goláň, Kortyš, Nytra v tomto pořadí. Spouštím hlasování. Prosím, hlasujte teď. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Aktuálně hlasovalo 69 senátorek a senátorů, při kvóru 35, při hlasování č. 37, pro 62. Senátoři pověření odůvodněním v Poslanecké sněmovně byli schváleni v pořadí: Goláň, Kortyš, Nytra.

Tím končím projednávání tohoto bodu, děkuji vám, pane poslanče. Pozdravujte v Poslanecké sněmovně.

My můžeme přistoupit k projednávání dalšího návrhu zákona. Je to

 

Návrh zákona o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic)

Tisk č. 6

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Jedná se o senátní tisk č. 6. Tento návrh jste obdrželi od Poslanecké sněmovny s tím, že návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Já vítám pana ministra tady u nás v Senátu. Poprosím ho, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře, vítejte v českém Senátu, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Jsem moc rád, že vám mohu představit tento návrh zákona, ještě raději jsem, že v rámci Poslanecké sněmovny prošel velmi dobře. Je na něm jasná shoda. Jsem téměř přesvědčen, že i zde se na těch základních parametrech shodneme. Už jsme se o tom měli možnost několikrát společně bavit. Měl jsem zde příležitost o tom diskutovat i v rámci otevřeného pléna. Tím spíše přeskočím některá fakta, která jsou všeobecně známá. Pouze zdůrazním to, co si myslím, že by jenom ještě jednou mělo zaznít. Je to potřebný nástroj k obraně před rizikovými investory, podotýkám, nikoli dodavateli, ze třetích zemí, kteří by mohli ohrozit naši bezpečnost. Návrh zákona umožní prověřování zahraničních investic, které budou směřovat do sektorů, které jsou pro bezpečnost naší země zásadní nyní, ale i do těch, které by mohly být v budoucnu velmi důležité a které budou hrát z našeho pohledu klíčovou roli v rámci digitalizace průmyslu 4.0 a tak dále.

Naším cílem je jednoznačně, aby naše ekonomika zůstala vůči zahraničním investorům otevřená, jsme velmi otevřenou ekonomikou, je to naše velká výhoda. Zákon je proto navržen tedy tak, aby investice, které žádné bezpečnostní riziko nepředstavují, nebyly zdržovány, to je nesmírně důležité, žádnou zbytečnou administrativou. Čili aby to bylo předvídatelné a transparentní.

Zavedení tohoto systému, říkejme rovnou prověřovacího systému, za který bude odpovídat ministerstvo průmyslu a obchodu, bude mít jednoznačně pozitivní dopad i na zájmy našich firem v zahraničí. Zajistíme, aby do podniků, které disponují strategickými technologiemi, nevstoupil rizikový investor, pomůžeme těm firmám zvýšit důvěryhodnost i u našich spojenců. Věřím, že to bude všeobecně takto vnímáno. Neděláme nic revolučního ve smyslu toho, že bychom byli jediná země, země na západ od nás tento nástroj mají. Věřím, že se k nim budeme moct během následujícího období připojit. Děkuji mockrát.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, pane navrhovateli, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal VZVOB. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 6/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Fischer. Senátní tisk také projednal ÚPV. Výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 6/3. Zpravodajem výboru byl určen senátor Tomáš Goláň. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 6/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Strnad, který je omluven, zastoupí ho pan senátor Jaroslav Větrovský. Prosím, pane senátore, seznamte nás se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážené paní kolegyně, páni kolegové, pane předsedo, v ČR na rozdíl od jiných zemí EU dosud nebyl zaveden mechanismus prověřování přímých zahraničních investic. Návrh zákona o prověřování zahraničních investic je předkládán tedy jako adaptační norma k přímo použitelnému předpisu unijního práva. Návrh zákona zavádí mechanismus prověřování zahraničních investic, a tím eliminuje potencionální rizika s těmito investicemi spojená. Zákon se skládá ze tří částí. Navrhovaná právní úprava rozlišuje dvě kategorie zahraničních investic, a to zahraniční investice, jež by měly směřovat do oblasti vojenství či kritické infrastruktury, kde nutnou podmínkou jejich realizace je získání povolení, a dále zahraniční investice s potenciálem negativního vlivu na bezpečnost ČR nebo vnitřní či veřejný pořádek.

Možnost zpětného prověření tedy je do pěti let ode dne dokončení zahraniční investice. Proces prověřování je pro obě kategorie v podstatě shodný. Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytuje údaje v rámci konzultace od zahraničního investora určeným orgánům a na základě jejich stanovisek zahájí či nezahájí řízení o prověřování zahraniční investice. V případě zahájení řízení je ministerstvo průmyslu a obchodu povinno poskytnout údaje i ostatním stanoveným orgánům, které nebyly přizvány ke konzultaci.

Legislativní proces. Zde bych chtěl pouze připomenout, že ve třetím závěrečném hlasování, v třetím čtení, v závěrečném hlasování, bylo přítomno 93 poslanců, 88 hlasovalo ve prospěch zákona, pouze 1 byl proti.

VHZD se uvedeným zákonem zabýval na své čtvrté schůzi 9. prosince 2020. Přijal 17. usnesení, ve kterém doporučil Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko.

Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu, bezpečnost, pan předseda VZVOB Senátu, Pavel Fischer. Přeje, prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedo, pane vicepremiére, dámy a pánové.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost návrh zákona o prověřování zahraničních investic a změnu souvisejících zákonů projednal 9. prosince. Přijal usnesení s číslem 16, kterým doporučuje schválit. Potom přijal ještě jedno usnesení, které vám tady přečtu. To má číslo 18:

I. Bereme na vědomí, že vláda předložila zákon o prověřování investic, vyjádřili jsme uspokojení nad tím, že vláda přinesla tento text do parlamentu.

II. Vyjadřujeme přesvědčení, že je v zájmu občanů, aby vláda chránila strategická odvětví, nebo odvětví, do nichž byly v rámci veřejné podpory investovány prostředky daňových poplatníků.

III. Výbor apeluje na vládu, aby zajistila rovnováhu mezi vstřícným prostředím pro investory a ochranou bezpečnosti. A aby vytvořila robustní tým odborníků, který bude s to efektivně vyhodnocovat dynamický vývoj bezpečnostního prostředí a také rozvoj v oblasti technologií.

Tolik k našemu usnesení, které jsme přijali jako doprovodné, s číslem 18. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji panu senátorovi, panu Fischerovi, zejména se seznámením s tím druhým usnesením, které v těch původních podkladech nebylo k dispozici. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Goláň. Přeje, je u řečniště, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych si dovolil tady ještě takovou drobnou věc, kterou nikdo z mých předřečníků neřekl. A to je důležité vědět, co je to zahraniční investice. Zahraniční investicí se rozumí zahraniční investor. Je důležité vědět, že to není jakákoli země mimo Českou republiku, ale že jsou to země mimo Evropské unii, tzn. třetí země.

To znamená, že pokud někdo je investorem z Evropské unie, z členských států, není zahraničním investorem. Tzn. že pokud se tady bavíme o bezpečnosti a budeme se bavit o pozměňovacím návrhu, ke kterému se tady, doufám, dostaneme, tak se budeme bavit o investorech z třetích zemí. Jinak ty principy, které tady byly řečeny, tzn. § 7, prověřování investic do zbraní a strategických cílů a případně ověřování podle § 8, ty platí. Ale znovu říkám, týká se to zahraničních investorů z třetích zemí.

Jinak na své 4. schůzi 9. prosince k tomu ústavně-právní výbor přijal stanovisko, kdy navrhl zákon schválit. Já se potom přihlásím do obecné rozpravy k podrobnostem toho případného pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, pane senátore, táži se, jestli někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikdo to nenavrhuje, takže mohu otevřít obecnou rozpravu. Otevírám obecnou rozpravu. Jako první se přihlásil pan senátor Lukáš Wagenknecht. Prosím, pane senátore. Připraví se pan senátor Goláň.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové.

Dnes tady máme velice důležitý zákon, za což jsem velice rád. Chci poděkovat panu ministrovi, že nám ho sem předložil, protože se týká opravdu velkých a problematických projektů, které by mohly ohrožovat bezpečnost naší země. Je to velice významná věc. Na tomto plénu je mnoho jiných zákonů, toto vnímám jako jeden z těch opravdu nejzásadnějších.

Jak jsem ten text četl, na první načtení jsem si říkal, je to docela dobré, pojďme to schválit. Ale potom jsem se zamyslel v konsekvencích věcí, které v tuto chvíli máme, které jsme tady i projednávali. Bylo by vhodné pomoci ministerstvu průmyslu a obchodu a ještě mu dát nějaké další pravomoci a kompetence, které by jim pomohly, aby mohli lépe prověřovat zahraniční investory, abychom všichni byli v bezpečí.

Mým cílem dnes tady bude načíst pozměňovací návrh, který máte na stole. A teď ho zkusím stručně okomentovat. Ale není to lehká materie. Pokusím se být stručný, ale chvilinku to trvat bude. I v konsekvenci toho, jak jsme tady třeba měli minule skutečné majitele, budu malinko chvilku probírat celý ten proces.

Začnu první věcí. My tady máme nařízení Evropského parlamentu, které stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic. Je to takové specifické nařízení, které by se nemělo implementovat napřímo, ale ono de facto uvádí takovou minimální harmonizaci, kterou musíme přijmout. Říká, že v některých případech, když to zjednoduším, těch strategických, bezpečnostních, můžeme nad rámec toho, co v tom nařízení je, přijmout nějaké vlastní specifické procesy a postupy. O to bych se tady v tuto chvíli pokusil a dál to komentoval.

Jenom z tohoto důvodu to, co v tom zákoně je, opravdu postupuje podle tohoto nařízení, nicméně některé věci tam trochu chybí a některé bych já rád lépe specifikoval. Hlavním důvodem pro mě je, abychom v České republice měli bezpečnost. Asi víte, máme tady mnoho velkých projektů, a to také tady už pan ministr nakousl, je potřeba říct, ano, tento zákon se netýká výstavby přímo dodávek třeba jaderné elektrárny a její výstavby. Nicméně týká se právě těch společností, které budou participovat a měly by být prověřeny, pokud jsou to třetí země, které jsou mimo Evropskou unii. Tomu bych se rád věnoval a případně tady ministerstvu to pomohl posunout dále.

Z textu, který máme, plyne, že věci, které v tom nařízení jsou, ta působnost jednotlivých oblastí, které by stát měl prověřovat, je demonstrativní. Tam je několik bodů, které to nařízení říká: V této oblasti prověřujte investory tak, aby byli bezpeční. Jsou to různé oblasti, které jsou opravdu velice podstatné. Já je tady nebudu z toho nařízení číst, ale padlo tady bezpečnost, obrana... Samozřejmě, máme tady další důležité oblasti.

Nicméně, co mně v tomto zákoně malinko chybí, nebo možná vypadlo, to by byla taková první otázka na pana vicepremiéra, kdyby mi na ni mohl odpovědět. To je jedna z oblastí, u kterých přímo článek 4 nařízení říká, že bychom mohli pokrýt... Já jsem to v tom textu zákona nenašel. Je to oblast svobody a plurality sdělovacích prostředků.

Jenom bych se rád zeptal, jestli by pan ministr mohl reagovat ještě v obecné rozpravě, jak nám to tady vždycky dobře funguje, jestli jsem to v tom zákoně nenašel nebo jestli toto u nás řešit nechceme. Já říkám, v konsekvencích toho, co tady bylo, řešili jsme to nějaký asi půlrok nebo rok zpátky, například tady byla kupovaná velká televize nějakou společností, o které nevíme, kde má domicil. Já to nevím, v její struktuře jsem to nedohledal. Takže jestli tato oblast je už pro Českou republiku vyřešena nebo jestli ji řešit vlastně už nepotřebujeme... Tak to by byl první dotaz, který bych rád věděl. Jestli už média pro nás nejsou podstatná, strategická věc, když pro Evropskou unii a Radu podstatná v tom výčtu jsou. Tak to byl první dotaz.

Teď bych už se posunul k tomu mému pozměňovacímu návrhu, který máte na stole, který má několik oblastí, které bych rád nějakou formou ještě vylepšil a dal více nástrojů ministerstvu, aby je mohlo používat.

Jenom řeknu, i to samotné nařízení není vůbec jednoduché načíst. Já jsem se opravdu o to velice podrobně snažil. Ty oblasti, které v něm jsou, jsou definované pak v přílohách nařízení, to je ještě jiné nařízení než toto konkrétní, nebudu říkat jeho číslo, máte to opět v pozměňovacím návrhu. V jeho příloze 4 se odkazuje na přílohu č. 1, která se odkazuje na další dokumenty. Jeden ze zásadních dokumentů, který je tady podstatný pro vymezení jednotlivých oblastí, je tzv. Wassenaarské ujednání.

Je to takový dokument, kde jsou opravdu výčty zásadních problematických věcí: zbraně, telekomunikace atd. Tady bych požádal pana vicepremiéra o další odpověď, jak vnímá on, protože určitě to ujednání četl, protože ho musí mít načtené, protože toto je základní věc, ze které to vychází. Jaké jsou pro něj, nebo pro ministerstvo, pro ten resort, nejpodstatnější oblasti tohoto Wassenaarského ujednání, nebo této dohody, které stát vnímá v České republice jako ty podstatné. To je druhý dotaz a pak spíš už budu komentovat to samotné moje v tuto chvíli doplnění, případně vylepšení.

Já bych rád k tomu, co ministerstvo navrhuje, vylepšil tři oblasti. První věc se týká, je to první část toho pozměňovacího návrhu, ještě lepšího zpřesnění strategické oblasti, která se týká investic v oblasti jaderné energetiky. Kdybych se vrátil k těm jednotlivým přílohám, tam je to docela pěkně specifikováno, ale když to řeknu velice jednoduše, je to tak, že jsou to pouze dílčí komponenty toho jádra, které stavíte. Jaderný reaktor, pak tam jsou kotle atd., různé věci. Ale není to tak dobře popsáno ve vztahu k celé komplexní stavbě reaktoru.

Když to řeknu, dejme tomu, u nás výstavba reaktoru, někdo tomu říká jaderný ostrov, to asi také pan vicepremiér zná lépe než já. Takže toto bych chtěl, aby bylo lépe zpřesněno. Protože já osobně vnímám, že tato investice, i když ji bude dělat Česká republika, ale pro nás je stěžejní. Je to velký projekt, o kterém asi všichni víme. Teď čekáme, jak dopadne výběrové řízení. Možná také, kdyby nám pan vicepremiér mohl říct, jaké jsou podmínky toho řízení, jestli to je tajné nebo nevím. Jestli to bude formou konsorcií nebo formou přímých dodávek zahraničních investorů. To je také velice podstatné.

A protože já to v tuto chvíli ani nevím, byl bych rád, kdyby se do budoucna nějaká taková věc řešila, aby to bylo systémově podchyceno, tak právě v tomto zákoně v té první části specifikuji detailnější postupy pro takovýto typ investice. Netýká se to veřejné zakázky, týká se to těch společností, které potenciálně u nás budou potom kupovat české společnosti, které to budou dodávat. Takže toho se týká ta první část.

Druhá část se týká toho mého pozměňovacího návrhu možného obcházení zákona. Ono se to dá obcházet různými způsoby. Opět tady pochválím ministerstvo. Má tam dobře řešeno tzv. přímé obcházení, o tom budu pak také chvilku ještě povídat podrobněji, ale tzv. nepřímé obcházení řešeno v této oblasti zkrátka není. To je druhá oblast, kterou bych rád také posunul, pomohl ministerstvu, aby také mělo více kompetencí v případě, pokud by některý zahraniční osobou vlastněný investor, který opravdu nebude bezpečný, nebude prověřený, aby nemohl ten zákon obcházet.

Třetí oblast, která v tom mém pozměňovacím návrhu je, také se o ní ještě jednou zmíním, ta se týká lepšího prověřování, toho samotného procesu, co chceme ověřit. My jsme tady už společně prošli minimálně u jednoho zákona ověřováním skutečných majitelů. Jestli si pamatujete celou tu genezi, budeme to mít asi zítra opětovně na programu jednání. Já bych byl velice rád, aby se i v této oblasti sjednotila terminologie se směrnicí AML.

Tzn. pokud budeme prověřovat cizí, zahraniční fyzické osoby, aby měly stejný proces prověření, jako máme v těchto oblastech, aby se to sjednotilo. Protože to nařízení je takové obecnější, definuje nějaké pojmy, které nejsou úplně sjednocené. Je to možné, je to podle mého názoru vhodné a rád bych to nějakou formou do toho zaimplementoval.

K té první části... Já tam definuji to, že bych byl rád, aby se separátně přihlédlo k působnosti zákona, která je dnes definovaná. Aby se tam přidal poslední bod, který se bude zaměřovat na osoby, které projektují jaderné zařízení s jaderným reaktorem nebo které ho vyrábí nebo provádí jeho změnu. Vycházím tady z definice atomového zákona, který říká, co je jaderné zařízení. Já to pouze zužuji na to zařízení s reaktorem. Opravdu, pokud tady bude nějaký strategický projekt, bude asi, čekáme to, tak aby bylo zřejmé, že u tohoto projektu typu, pokud budou cizí firmy u nás kupovat české firmy, které potom budou investovat do celé výroby vlastní technologií, aby tyto firmy byly také specificky pod nějakým režimem kontroly. Je to zúžení specifikace, ale podle mého názoru to je největší projekt, který nás čeká v dohledné době, zaslouží si, abychom ho nějakou formou ošetřili.

Další oblast, která se týká potom už samotného procesu... Opravdu je to velice komplikované. Nebudu opakovat jednotlivé přílohy, je těžké se v nich zorientovat, ale opravdu, než dojde k tomu konkrétnímu, je to příloha č. 4, která odkazuje na přílohu č. 1, která potom dále odkazuje na bod 0, tak v ní jsou konkrétně definované jednotlivé jaderné komponenty. Ale opravdu to není celek, ta kompletace. Aby nám to z toho nevypadlo, aby všechny tyto firmy, které by se podílely v nějakém větším rozsahu, mohly být kvalitně prověřeny ze strany ministerstva.

Dále bych se zmínil o té další oblasti, která se týká samotného obcházení zákona. Tento zákon se vztahuje na situace, kdy zahraniční investice je činěna pro cílové osoby do okamžiku učinění té zahraniční investice. To je dobře podchyceno, ministerstvo může zamezit tomu možnému obcházení. Ale co se může stát v praxi?

V tuto chvíli si zahraniční investor, dejme tomu, třeba mimo evropský prostor... Řeknu třeba příklad. Aby to byl trochu zábavnější příklad, nerealistický, tak třeba ze Severní Koreje. U nás si koupí společnost, která v tuto chvíli ještě nemá jakékoli licence, ani oprávnění podílet se případně na strategické investici v oblasti výstavby jaderné elektrárny. Ale v tomto případě, pokud toto oprávnění nemá, nespadá do tohoto samotného nařízení, v tuto chvíli se nám tam úplně nevejde, my nevíme, jestli nepožádá o tu licenci třeba za dva roky, za tři roky.

Proto, aby nebylo toto nepřímé obcházení celého procesu prověření ze strany ministerstva možné, vtělili jsme tam část, která bude postavená tak, že pokud by tento investor chtěl požádat o jakékoli licence nebo jakýkoli dokument od státu, v době, která je tady nějakou formou nastavená na 5 let, pokud o to požádá, tak potom to prověření proběhne. A aby nám nevypadla potom případně i samotná realizace té dodávky, je to i v době, kdy by podepisoval smlouvu. Takže tam jakoby vtělujeme tu možnost toho nepřímého obcházení, abychom ji vyřešili a aby opět ministerstvo mělo detailnější možnost toto řešit.

Ještě se velice krátce zmíním k té třetí části. U té druhé části je to opravdu o té licenci nebo o té smlouvě, kterou uzavře třeba za tři roky, aby nám neunikl z toho prověřování. Kdyby se to v tu chvíli stalo, ministerstvo to může prověřit. Pokud řekne, je to nespolehlivý dodavatel, nebo ta společnost, může tu investici nějakou formou zastavit.

Třetí část se týká potom už samotného rozsahu dokumentů, které by ministerstvo mělo a mohlo chtít. Jsem rád, že ministerstvo požaduje nějaké informace, nicméně ty definice nejsou podle mého názoru dostatečné. V tuto chvíli bych byl velice rád, aby tam nebyly pouze informace o vlastnické struktuře, ale i o řídící struktuře. Abychom viděli celý proces rozkrytí té společnosti. A co já bych tam velice rád vtělil, protože dneska ten skutečný majitel může být jaký... Fyzická osoba, konkrétní člověk na konci, nebo to může být potom nějaká veřejná korporace nebo stát.

Proto, abychom nechtěli od státu ověření, dej nám, státe, jak jsi vznikl, tj. ze zákona, z ústavy atd., rozděluje tady dva možné typy subjektů, které by měly být prověřovány. Ten první je opravdu skutečný majitel, jak jsme si tady spolu probírali proces celého ověřování skutečných majitelů, a druhý je konečný veřejnoprávní investor. Tady malinko vylepšuji definici, kterou nám dalo ministerstvo, kterou přijímá i s nařízením, ale je logičtější. Opravdu v případě státu nám bude stačit, že ten stát existuje. Kdyby to byla Severní Korea, víme, že to je Severní Korea, nemusíme chtít rozkrývat další dokumenty.

V tom ustanovení dávám větší pravomoci ministerstvu. Ne pouze, aby získávalo informace o těchto skutečných majitelích. Tady naváži... Já jsem se dostal k nějakým materiálům, které ministerstvo už připravuje. Je to nařízení vlády, které stanovuje právě penzum informací. My jsme pořád u slov informace. To je takový formulář, který se bude vyplňovat. Já bych kromě většího oprávnění ministerstva chtěl i konkrétní dokumenty a doklady. Je to podstatné k tomu, aby si ministerstvo mělo právo už tím začínajícím procesem ověřování ty doklady vyžádat už ze zákona. Je to minimum, mohou se rozšířit. Tím opět pomůžeme ministerstvu, aby mělo jednodušší proces toho samotného prověřování. Ty dokumenty musí být opravdu relevantní, musí prokazovat reálné informace, chceme to opravdu doložit.

Druhou část, kterou bych chtěl, která je také, myslím si, velice důležitá... V případě prověřování, jak tady už padlo od kolegy Goláně, země, které jsou v Evropské unii, jsme v jednotném trhu, máme jasná pravidla, společná, bezpečná, ale třetí země by těmi standardními mechanismy prověření nemusely procházet. Proto bych rád, aby tyto společnosti procházely standardním bezpečnostním prověřením konkrétní fyzické osoby, pokud to je skutečný majitel, nebo v případě toho, pokud investor bude stát, aby zástupce toho státu, třeba u nás je to náměstek ministra, třeba když je v nějaké společnosti, aby také prošel standardním bezpečnostním prověřením standardů, které máme u nás a kdekoliv v Evropě.

Standardní mechanismy, asi to znáte, je to bezpečnostní prověrka NBÚ, tak se tomu říká. Případně, pokud by toho nebylo možné dosáhnout, já to rozšiřuji i na nějaké možné prověření podle evropských standardů nebo standardů NATO, které jsou de facto hodně podobné, navazují na sebe. K těm evropským standardům, tady musím zmínit, máme tady i nějaký subjekt, který toto v tuhle chvíli řeší. Máme tady European Defence Agency, myslím, že tam je pan Šedivý, pan prezident také tuto instituci podporuje, ale samozřejmě lépe jsou ta pravidla popsána ve standardech NATO a také je možné je dosáhnout.

Ještě jsem ověřoval, abyste byli ujištěni, že v tomto případě bychom nechtěli nikoho vyloučit. Na stránkách NBÚ je dokonce přímo uvedeno, že i zahraniční cizinec může požádat o prověření z jeho strany. Takže je to možné, pokud je zahraniční fyzická osoba. Musí pouze doložit dokumenty, které jsou relevantní v té zemi. To znamená, jejich občanský průkaz a další dokumenty, které jsou ekvivalenty těch českých. Takže kdokoliv, kdo je bezpečný, může tímto procesem projít. Asi to bude problém pro osoby na sankčním seznamu, což, doufám, že takové osoby se nebudou podílet na strategických projektech v České republice. Takže kdo by chtěl, může tím procesem projít, nikoho tím nebudeme de facto cíleně diskriminovat. Je to nějaká částečná diskriminace toho, že něco chceme navíc po těch, kteří nejsou v našem společenství, ale je to pro naši bezpečnost.

A poslední část pozměňovacího návrhu umožňuje ministerstvu, pokud by ty dokumenty, které by byly předložené, i tak nebyly dostatečně relevantní nebo důvěryhodné, tak má možnost si dožádat nad rámec toho ještě další dokumenty.

Za mě to je asi shrnutí celého navrhovaného pozměňovacího návrhu. Ještě jednou bych chtěl panu ministrovi poděkovat, že se stará o bezpečnost České republiky. To je velice důležité, nikdo z nás nechce, aby nám tady například telekomunikace, ta média, bohužel, nevím, to ještě uvidíme, jestli jsme média nechali stranou nebo jestli tam jsou, ale opravdu i ty energetické projekty, aby nám dělal někdo, kdo není spolehlivý pro Českou republiku, ať to je na úrovni států nebo konkrétních osob. Doufám, že se to pořeší potom i v separátním, jiném procesu, třeba u těch Dukovan, ve výběrovém řízení, ale toho se toto netýká.

Děkuji za pozornost. Jestli by pan ministr zareagoval v průběhu obecné rozpravy, moc bych poděkoval, abych mohl případně reagovat. Myslím, že mě ještě doplní kolega Goláň, děkuji za vaši pozornost. Ještě jednou, berme to opravdu velice vážně. Jde o strategické projekty, které nás ovlivní na dlouhé roky. Bez větších pravomocí, myslím si, by ministerstvo mohlo mít větší problémy s tím, aby se nám nestalo to, že nějaký cizí investor, který pro nás není bezpečný, u nás může operovat a může nás potom poškodit dlouhodobě. Děkuji za pozornost. Případně se ještě potom ozvu, pokud pan ministr zareaguje. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji panu senátorovi Wagenknechtovi. Další připravený je pan senátor Goláň, připraví se pan senátor Fischer. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. To, co nám tady kolega Wagenknecht odpřednášel, bych se snažil shrnout ve třech jednodušších bodech. Pokud přijmeme pozměňovací návrh, který bude přednesen v podrobné rozpravě, budeme mít z velké části vyřešeny věci, které chceme řešit i případným usnesením z hlediska naší národní bezpečnosti a naší jaderné bezpečnosti.

Zákon, který zde rozšiřuje pravomoci ministerstva průmyslu a obchodu, který již tady přednesl pan ministr a jednotliví zpravodajové, ten pozměňovací návrh chce rozšířit ve třech liniích. Když to řeknu jednoduše, v § 7 tohoto zákona jsou popsány prověřované investice. Tento paragraf je rozšířen o další bod, který rozšiřuje kontrolu těchto investic na jaderné zařízení včetně reaktoru. Je tím myšlena celá technologická část jaderného zařízení. Proč je tam včetně reaktoru? Protože jaderným zařízením mohou být i zařízení v nemocnicích, v lékařských zařízeních, takže včetně reaktoru. Takže rozšiřujeme jaderné zařízení včetně reaktoru.

Možná pan ministr průmyslu řekne, že se nám to dubluje s písmenem d) § 7. Nicméně, tak jak je zákon, nebo § 29 a přílohy zákona o atomu, nebo atomové bezpečnosti, ta klasifikace, tak jak je to koncipováno, se vztahuje pouze na dodávku jednotlivých zařízení. Nikoli jako celek. Tzn. včetně zprovoznění, včetně kompletní dodávky. To znamená, zvlášť projektová dokumentace, tak jak to je teď, zvlášť projektová dokumentace, zvlášť reaktor, zvlášť něco... Ale někdo by to mohl celé zkompletovat, vzít od těch prověřených osob tyto tři komponenty a mohl by to někdo zkompletovat. Nevztahuje se na kompletaci.

Takže z hlediska, řekněme, jakési právní jistoty se doplňuje písmeno, které jasně říká, že všichni projektanti a všichni, co se podílejí na výstavbě jaderného zařízení, včetně reaktoru, pokud budou ze třetích zemí, vždycky je důležité říct, pokud budou ze třetích zemí, podléhají tomuto schvalovacímu procesu. Takže první linie je rozšíření prověřovaných zařízení na kompletní technologickou dodávku.

Druhá linie, jak už tady zmínil kolega, je tzv. nepřímé obcházení. Vždycky si musíme uvědomit, že se jedná o investora ze třetí země, který si tady založí firmu, případně si tady koupí firmu. Tím, že by si tady založil a koupil firmu, by se stal tuzemským subjektem. Tomu rozumíme. Tuzemský subjekt nepodléhá tomu prověřování. To znamená, když si tady koupí akciovou společnost, nebo si tady založí akciovou společnost, je to akciová společnost, která je tuzemským subjektem, prověřování tím pádem nepodléhá.

Tento zákon říká, že pokud investor ze třetí země něco takového učiní, tak pokud bude takovýto tuzemský subjekt, který je koupený zahraničním investorem, se účastnit jakékoliv této zakázky, musí být stejně prověřován, jako by byl zahraniční subjekt. Firma koupená zahraničním subjektem ze třetí země se nepovažuje za tuzemského investora, který nepodléhá prověření. Podléhá. Byť už je tuzemská, podléhá, protože to je to nepřímé obcházení zákona.

Ta třetí linie je linie zjišťování skutečných majitelů. Tzn. musíme zjistit skutečného majitele toho zahraničního investora. Pokud ho zjistíme, tak tento musí podléhat prověrkám Severoatlantické aliance, případně Národního bezpečnostního úřadu. Takže pokud bychom tímto způsobem vyloučili členy NATO a Evropské unie, mimo členy NATO a mimo Evropské unie, třeba Koreu a Izrael, tak tyto státy musí, ten, kdo je zástupcem tohoto státu, případně té společnosti, která to bude tady realizovat, zažádat o prověrku NBÚ.

Evropské státy nemusí, protože nejsou zahraničním investorem, pokud to bude někdo z členů NATO, ten prověrku má. Pokud je to někdo mimo Atlantickou alianci a Evropskou unii, musí žádat o prověrku NBÚ. To je ta třetí linie, nic jiného v tom zákoně není. Takže tímto způsobem bychom opravdu zajistili jadernou bezpečnost a vyloučení případných nechtěných investorů do jaderného zařízení, včetně jaderného reaktoru. Tak, jak je to specifikováno v tom novém § 7, písmeno e).

To je za mě vše a to je vlastně jediné podstatou toho pozměňovacího návrhu. Proto bych prosil o jeho podporu, protože si myslím, že je to pro naši budoucnost velmi důležité. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore za vysvětlení, za poznámky, prosím pana senátora Pavla Fischera, který je jako další přihlášený do obecné rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Návrh, který máme před sebou, návrh zákona o prověřování zahraničních investic, je skutečně věc, která je globálně dnes na pořadu dne v celé řadě zemí. Jeden příklad za všechny. Indie, nejlidnatější demokracie světa, její ekonomika roste velmi vysokými čísly, se začala v tomto roce intenzivně zabývat ochranou před nepřátelskými nebo nekooperativními zahraničními investicemi. Indická vláda si dala za cíl zpřísnit přístup investorů z Čínské lidové republiky na svůj trh a začala hledat, jak například ve farmaceutických firmách, ve start-upech, v technologických společnostech začít nacházet investory nebo zájmy investorů, kteří by mohli ohrozit např. bezpečnost Indie, jejího obranného průmyslu, jejího strategického průmyslu. Začala to indická vláda dělat právě ve chvíli, kdy se na indicko-čínské hranici po 40 letech rozhořely velmi tvrdé boje.

Čili jedná se o otázku národní bezpečnosti. Proto jsem chtěl poděkovat ministerstvu a týmům, které na tom pracovaly, že připravily tento návrh, který plně odpovídá nejenom tomu, co praktikují země v rámci OECD, ale také, co navrhuje Evropské unie. Já jsem rád, že o tom dnes můžeme jednat. Podobně totiž reaguje například naše sousední Německo, které v nedávné době teprve podruhé aplikovalo zákon, který chrání před nepřátelskými investicemi ze zahraničí. Německá vláda v Berlíně si dala za cíl ochránit jednu velmi významnou technologickou firmu, která shodou okolností operuje v technologiích 5G a která se jmenuje INST. Tato firma, kterou chtěl koupit zahraničí investor, vázaný na čínskou administrativu, byla tedy rozhodnutím Berlína ochráněna.

Já mám za to, že to je přesně ten příklad, který bychom si měli dát před oči. Sektory, které jsou ve vazbě na oblasti s vysokou technologickou přidanou hodnotou, obory, které mají souvislost například s obranným průmyslem nebo do kterých investoval český daňový poplatník v rámci veřejné pomoci, podpory vědy, výzkumu, inovací spoustu peněz, tyto všechny firmy by měly být pod zvláštní ochranou veřejné moci. Chci ocenit, že se tento zákon dostává konečně na jednání našeho parlamentu.

Jde tady skutečně o to, jak vyrovnat tu mimořádnou otevřenost ČR vůči tržnímu prostředí. My patříme mezi nejotevřenější ekonomiky světa, jak dobře víte, jsme jedni ze šampionů v mezinárodních srovnáních... Jak s tím propojit právě ochranu citlivých oblastí, které se u nás vyrábějí. Nemusí jít jenom o některé, které nás napadnou jako první, například z oblasti obranného průmyslu. Proto jsme také apelovali na ministerstvo, aby co nejrychleji uvedlo do života tým, který bude schopen rychle reagovat, protože to bude vyžadovat velkou kooperaci mezi resorty. Máme tady ale dobré zkušenosti například s tím, jak funguje dnes licenční správa, která dává své razítko na všechny vývozy citlivého materiálu nebo materiálu dvojího užití nebo zbraní. Jak dobře víte, proces funguje už velmi hladce. Tento zákon proto tak trochu odráží to, co jsme se naučili při kontrole exportu zbraní nebo zboží, materiálu dvojího užití.

Poslední otázka, kterou jsem chtěl dnes zmínit, je věc, která přišla s pozměňovacím návrhem pana kolegy Lukáše Wagenknechta. Ten návrh já považuji za snahu, která jde velmi dobrým směrem. Ale protože jsme ji dostali až po jednání našeho výboru, tak k ní nemáme jako výbor společné stanovisko. Počkám proto na to, jak zareaguje pan ministr, protože pokud by se ukázalo, že to je cesta, jak posílit bezpečnost ČR, budu rozhodně k tomu přistupovat velmi vstřícně. Ale jak říkám, náš výbor o tom nemohl jednat, dostali jsme to až po termínu.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Ptám se pana ministra, jestli chce ještě vystoupit v rámci obecné rozpravy? (Ministr chce vystoupit až v závěru.) Až v závěrečné... Slyšeli jsme všichni vyjádření pana ministra. Ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí do obecné rozpravy? Nehlásí se nikdo, proto obecnou rozpravu končím. Pane ministře, teď tedy máte, prosím, slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Děkuji za dotazy, které zde jsou. Ještě předtím vypíchnu jednu věc. Já jsem rád, že jsme dostali zákon do této podoby. Věřte tomu, že to nebylo vůbec jednoduché. Tlaků na to, aby tam bylo mnoho změn, bylo relativně hodně. Já jsem se striktně postavil za nesmírně náročnou dohodu, která byla v rámci všech připomínkových aktů, jsem rád, že se nám to podařilo v této podobě dostat až sem. Víte, že jsme si i zde termínově, byť to byla jakási gentlemanská dohoda, řekli, že uděláme všichni pro to maximum. Tady musím souhlasit s tím, co říkal pan senátor Fischer, abychom to dostali do konce roku do finále, abychom to odsouhlasili. Proto velmi nedoporučuji jakékoli další změny, které to opětovně budou posouvat dále, opět to vyvolá celou řadu dalších spekulací a, řekněme, snah opětovně tento nesmírně důležitý zákon shodit nebo ho nějakým způsobem obměnit.

Byla tady celá řada, řekněme, názorů, které nejsou nerelevantní, to vůbec. Ale po pravdě řečeno nemají s tím úplně co do činění. Toto je zákon o prověřování zahraničních investic. To není zákon o Dukovanech. To není zákon o výstavbě jádra. To, že se to na to snažíme nějakým způsobem napasovat, zkomplikuje nejen tento zákon, nebo by zkomplikovalo, ale samozřejmě by to zkomplikovalo i probíhající proces obecně výstavby jádra, který je rovněž velmi náročný, ze kterého se stává velké politikum. Z původně celkem jasné dohody na stálém výboru pro jádro, kde jsou zástupci všech parlamentních stran, se už na relativně jednoduchém zákonu o přechodu k bezemisní energetice začíná stávat nic jiného než diskuse o bezpečnosti, ačkoli ten zákon s tím nemá prakticky vůbec co společného. A bohužel to tím v tuto chvíli zdržujeme a posouváme.

Bezpečnost je nesmírně důležitá, zásadní, musí se respektovat bezpečnostní požadavky státu, ale ty se řeší na jiné úrovni, jinou legislativní cestou, řeší se v tendru, v zákoně o zadávací dokumentaci. V tuto chvíli bychom to tím všechno akorát zkomplikovali.

Zákon o prověřování zahraničních investic řeší aspekty spojené se vstupem rizikového zahraničního investora. Byl inspirován mechanismy v USA, v Německu a do značné míry jsme se tím skutečně nejenom inspirovali, ale snažili jsme se to dělat i velmi podobně.

Jak zde padlo několikrát, § 7... Ano, § 7 tady jaderný sektor skutečně zohledňuje, spadá to do kritické infrastruktury a jednoznačně skupiny technologií dvojího použití.

Požadavek na NBÚ prověrku v rámci podobných institucí v EU, v NATO, ten už sám o sobě duplikuje to pověření a navíc diskriminuje investory ze zemí, kteří nejsou členy NATO nebo EU. Japonsko, Tchaj-wan, Korea, Austrálie, Izrael. V neposlední řadě navržené znění zákona nutí investora, aby MPO doložilo všechny relevantní a doložené informace o tom, kdo tedy vlastně je konečným vlastníkem, jednoznačně to tam je, a kdo ho ovládá. V případě, že se snaží svou vlastnickou strukturu zakrýt, což zde padlo a je to relevantní oblast, nebo nedodá v materiálech, investice může být zakázána. My už to v tomto máme.

Co se týká médií, investice mediálních investorů budou mít povinnou konzultaci, což je prověření. Co se týká tzv. Wassenaaru, tak to není v tuto chvíli relevantní. Co se týká vývozu, zahraniční investice jsou v oblasti Wassenaaru chráněny právě v odstavci 7.

Kompletní dodavatelské řetězce jádra, zase se vracím k panu senátorovi Goláňovi, ty jsou řešeny v bodech b, c a d.

Skuteční majitelé, opět reaguji na pana senátora, řeší § 9, písm. c.

Nákup firmy, to už jsem zde říkal, je zakrytí zájmu investora.

Netvrdím, že návrhy nejsou nelogické, ale buď jsou obsaženy současně v zákonu, nebo se ho bezprostředně netýkají, jedeme zde po několika liniích a zákon se potom snažíme prostě ohnout, řekněme, ku jiným zájmům, což nikomu pochopitelně nezazlívám, ale ve finále vylijeme dítě i s vaničkou. Takže bych poprosil, aby byl zákon schválen tak, jak byl předložen. Děkuji mockrát.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře. Poznámky pana ministra jsou jasné a jeho názor je zřejmý. Ptám se, jestli někdo ze zpravodajů se chce v debatě ještě vyjádřit? Pan senátor Pavel Fischer? Nechce. Pan senátor Tomáš Goláň? Už nechce. Proto prosím zpravodaje garančního výboru, aby se k proběhlé rozpravě vyjádřil. Pane senátore Větrovský, prosím, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  V obecné rozpravě vystoupili tři senátoři. Byl avizován pozměňovací návrh, nicméně z garančního výboru byl podán návrh na schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, o čemž bychom měli asi jako o prvním návrhu hlasovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, pane senátore, všechny tři výbory přijaly usnesení, které doporučuje schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já pustím znělku.

Jak už bylo avizováno, máme k dispozici pouze návrh na to schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. O tom budeme nyní hlasovat. Přítomno je 69 senátorek a senátorů, kvórum je 35. Já spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 38 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 14, proti nebyl nikdo, návrh nebyl přijat, a proto otevírám podrobnou rozpravu.

Do podrobné rozpravy se hlásí pan senátor Lukáš Wagenknecht. Pane senátore, prosím, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych krátce poděkovat panu vicepremiérovi, že ohodnotil naše kvalitní materiály, ale chápu, že cílem ministerstva je schválit to co nejrychleji. Teď budu číst text, který je trochu delší, ale pokusím se, aby to bylo co nejrychleji.

1) V § 7 na konci písmena c) slovo „nebo“ vypustit, na konci písmeno d), tečku nahradit slovem „nebo“. Na konci § 7 doplnit písmeno e), které zní: „e) cílové osoby, která projektuje jaderné zařízení s jaderným reaktorem nebo která navrhuje nebo vyrábí vybrané zařízení nebo provádí jeho změnu s odkazem 6, nebo osoby, která je držitelem povolení k výstavbě jaderného zařízení s jaderným reaktorem, odkaz 7, nebo osoby, která na základě smlouvy s uvedenou cílovou osobou této cílové osobě dodá podstatnou část jaderného zařízení s jaderným reaktorem.“.

K tomu odkazy pod čarou. „Odkaz 6, § 29, odst. 1, písm. b) a c) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Odkaz 7, § 9, odst. 1, písm. b) zákona č. 263/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

Následující poznámky pod čarou včetně odkazů na poznámky pod čarou přeznačit.

2) V § 8 za odstavec 4 vložit nový odstavec 5, který zní: „Ministerstvo rovněž zahájí řízení o prověření zahraniční investice z moci úřední, pokud zahraniční investor uskuteční zahraniční investici do cílové osoby, jež není v okamžiku uskutečnění této zahraniční investice osobou uvedenou v § 7, písm. a) až e), avšak do pěti let od uskutečnění takové investice uvedená cílová osoba a) začne vykonávat jakoukoli z hospodářských činností uvedených v § 7, písm. a) až e), a to ke dni podání žádosti o oprávnění vykonávat takovou činnost, přičemž toto oprávnění nenabude účinnosti dříve, než je vydáno rozhodnutí o povolení podle § 14, odst. 1, nebo rozhodnutí o podmínečném povolení podle § 15, odst. 3, b) uzavře smlouvu s osobou uvedenou v § 7, písm. e), podle které tato osoba dodá uvedené cílové osobě podstatnou část jaderného zařízení s jaderným reaktorem, a to u této dodávající osoby ke dni podpisu této smlouvy poslední smluvní stranou, přičemž tato smlouva nenabude účinnosti dříve, než je vydáno rozhodnutí o povolení podle § 14, odst. 1, nebo rozhodnutí o podmínečném povolení podle § 15, odst. 3.“.

3) V § 9, odst. 1, písm. c) upravit takto: „c) informace o vlastnické a řídicí struktuře, včetně informací o skutečném majiteli nebo jiném konečném veřejnoprávním investorovi, a to o tom, kdo zahraničního investora ovládá, výši jeho podílu, a změny těchto skutečností za poslední rok spolu s předložením: 1. relevantních závazných dokladových dokumentů prokazujících informace o uvedené vlastnické a řídicí struktuře a uvedeném skutečném majiteli, 2) platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, odkaz X, nebo rovnocenného dokladu vydaného orgánem vykonávajícím veřejnou moc členského státu EU nebo státu, jenž je plnoprávným členem NATO, a to pro osobu uvedeného skutečného majitele, jenž je fyzickou osobou, nebo pro osobu, jež je oprávněna jménem konečného veřejnoprávního investora vykonávat ovládající či vlastnická práva vzhledem k cílové osobě,“.

Odkaz pod čárou X, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.“. Následující poznámky pod čarou včetně odkazů na poznámky pod čarou přeznačit.

4) V § 9, odst. 2 na konci textu písmena a) doplnit větu: „Zejména relevantní doklady prokazující jeho vlastnickou a řídicí strukturu nebo skutečného majitele, přičemž zahraniční investor, cílová osoba nebo vlastník má povinnost takové žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět,“.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Pan senátor Wagenknecht nás seznámil s pozměňovacím návrhem. Další do podrobné rozpravy je přihlášen pan senátor Tomáš Goláň.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji, pane předsedající. Já si dovolím znovu stručně zrekapitulovat, o čem budeme hlasovat, protože pan ministr nám tady říkal věci, které úplně nejsou pravda. Hlasujeme prvně o rozšíření, nikoli na komponenty, ale na kompletní dodávku včetně prvního subdodavatele. To znamená ta osoba prověřovaná, pokud bude mít subdodavatele, který by byl ze třetích zemí, musí být i tento prověřen. To si myslím, že je úplně logické. Takže rozšiřujeme na kompletní dodávku včetně subdodávek.

Zadruhé, říkáme tímto pozměňovacím návrhem, že česká společnost je zahraničním investorem, byť je to česká společnost, pokud k investici do této společnosti došlo v době pět let před zahájením prověřování. To říkáme jako druhý bod.

Zatřetí, odpověď na to, co tady bylo řečeno. Zúčastnit se může kdokoliv, ale musí požádat o prověrku NBÚ, což je možné. Tzn. může žádat Korea, Japonsko, Čína, Rusko, Izrael, kdokoliv. I Severní Korea. Ale podmínkou je, že musí mít prověrku NBÚ, takže o tomto hlasujeme.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Myslím, že to byla spíše poznámka do obecné rozpravy nebo závěrečné slovo vás jako zpravodaje. Prosím, pane senátore Pavle Fischere, přihlásil jste se do podrobné rozpravy, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, já jsem chtěl vyslovit jasné stanovisko k pozměňovacímu návrhu, který tady načetl kolega, pan senátor Lukáš Wagenknecht, ale než to řeknu, dovolte mi kratičké vysvětlení.

Když tady pan ministr před chvílí vystoupil, tak jsem si musel skoro začít dělat výkladový slovník, protože mluvil sice o nízkouhlíkovém zákoně, tedy o tom, čemu se v kuloárech říká lex Dukovany, ale zároveň říkal, že to nemá nic společného s bezpečností. Právě to nás zaujalo, protože bezpečnostní výbor sněmovny, jak známo, tento zákon chtěl projednat a vláda mu to neumožnila.

Nakolik si šacujeme naši bezpečnost? Je to 1 miliarda nebo 10 miliard nebo 50? Rozdíly, o kterých dnes mluvíme například i v souvislosti s některými významnými stavbami a projekty staveb u nás, se skutečně pohybují v těchto rámcích. Přitom máme vládu, která připravila státní rozpočet s rekordním deficitem, který jde do stovek miliard. Proto bych byl velmi obezřetný právě při projednávání tohoto zákona.

A to, co nám tady pan ministr před chvílí uvedl, mě ubezpečilo v tom, že pozměňovací návrh Lukáše Wagenknechta jde dobrým směrem, a proto ho také podpořím.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  I v tomto případě se domnívám, pane senátore, že to mohlo být řečeno ve vašem závěrečném slově jako zpravodaje a ne v podrobné rozpravě. Ptám se, jestli se někdo další ještě hlásí do podrobné rozpravy? Nevidím nikoho dalšího, proto podrobnou rozpravu končím a ptám se pana ministra, jestli se k podrobné rozpravě chce vyjádřit? Pan ministr se nechce vyjádřit. Teď byla příležitost pro oba pány zpravodaje se vyjádřit, ale ti už se vyjadřovali, takže předpokládám, že dál se vyjadřovat nechtějí. Prosím tedy pana senátora Větrovského jako zpravodaje, aby se vyjádřil teď k proběhlé podrobné rozpravě, případně k pozměňovacímu návrhu. Případně nás seznámil s tím, jak budeme hlasovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  V podrobné rozpravě byl načten pozměňovací návrh, který byl avizován senátorem Lukášem Wagenknechtem. Já se domnívám, že o pozměňovacím návrhu se nechá hlasovat najednou en bloc jako o celku. Měli bychom, já vás o to chci poprosit, pane předsedající, abychom hlasovali právě o pozměňovacím návrhu jako o celku, aby o něm bylo takto dáno hlasovat. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, myslím, že je to jasné a zřejmé. Pustím znělku.

Ještě než budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pana Lukáše Wagenknechta, tak se ptám na stanovisko pana ministra. (Ministr. Nesouhlasné.) Nesouhlasné. Ptám se na stanovisko pana garančního zpravodaje. (Garanční zpravodaj: Neutrální.) Neutrální. Takže můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pana senátora Lukáše Wagenknechta tak, jak byl načten. Spouštím hlasování. Je přítomno 69 senátorek a senátorů. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 39 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 57, proti byl 1, návrh byl přijat.

My teď můžeme, protože jsme vyčerpali pozměňovací návrhy, žádné další nebyly, přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatého pozměňovacího návrhu. Nebudu pouštět znělku, jsme tady všichni. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 40 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 61, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Nyní v souladu s § 3, odst. 2 zákona č. 300/2017 Sb., stykového zákona, pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byli v tomto pořadí: pan senátor Tomáš Goláň, pan senátor Lukáš Wagenknecht... A ještě se ptám, jestli někdo třetí? Pan senátor Fischer? Takže jako třetí pan senátor Fischer, máme pořadí. Pan senátor Goláň, Wagenknecht, Fischer. O tomto budeme nyní hlasovat. Opět bez znělky, spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 41 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 66, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu.

Můžeme přistoupit k projednávání dalšího bodu, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Akta Světové poštovní unie podepsaná na mimořádném Kongresu Světové poštovní unie, který se konal ve dnech 3. až 7. září 2018 v Addis Abebě, a na mimořádném Kongresu Světové poštovní unie, který se konal ve dnech 24. až 26. září 2019 v Ženevě

Tisk č. 301

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Vládní návrh jsme obdrželi jako senátní tisk č. 301 a uvede ho opět ministr průmyslu a obchodu, pan Karel Havlíček. Pane ministře, prosím, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Děkuji. Já zde budu velmi stručný. (Předsedající vyzývá senátory k utišení.) Podle mého názoru jde o formální akt. Senátu je předkládán v rámci ratifikačního procesu standardní materiál, jehož cílem je vyslovení souhlasu Senátu s ratifikací Akt Světové poštovní unie, přijatých na mimořádných kongresech v Addis Abebě už v letech 2018 a 2019. Proto vás chci požádat, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, abyste svými hlasy podpořili usnesení výborů, a to VZVOB a VHZD, který byl výborem garančním. Oba výbory doporučily Senátu dát souhlas k této ratifikaci. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře, za krátké a jasné uvedení tohoto bodu. Já se ptám zpravodaje VZVOB, který přijal usnesení, jež jsme obdrželi jako senátní tisk č. 301/2, pana senátora Jaroslava Zemana, jestli se chce vyjádřit? Nechce. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jsme obdrželi jako senátní tisk č. 301/1. Se zpravodajskou zprávou nás nyní seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Jiří Cieńciała. Prosím, pane senátore, abyste nás se zprávou seznámil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Cieńciała:  Dobré dopoledne všem, vážené dámy, kolegyně, senátorky, pánové, senátoři, pane předsedající, pane ministře. V této situaci je moje role velmi jednoduchá, jednoznačná. Náš VHZD také zpracoval své stanovisko. Já tady nebudu uvádět žádné detaily z toho, jak to probíhalo, co to je, ta Světová poštovní unie. Myslím si, že to vyplývá implicitně z názvu, je to instituce, která v podstatě usnadňuje a urychluje komunikaci mezinárodní, globální, světovou. Zabývá se otázkou řízení, racionalizace a zlepšování celého procesu a zrychlování informací mezi firmami, státy, kontinenty. Myslím si, že je to velmi pozitivní úloha a role. Víceméně se to daří.

Jenom bych řekl, že akta této instituce se schvalují na kongresech. Jeden kongres v roce 2018 tato akta zamítl. Okamžitě na další rok byl kongres svolán v Ženevě a projednávalo se to znovu. Tentokrát se to podařilo. Všemi hlasy jednomyslně tato akta byla schválena, protože se podařilo nalézt kompromisní řešení spočívající v úpravě sazeb terminálních výdajů u objemových zásilek pro jednotlivé roky až do roku 2025. Čili máme klid do té doby.

A který současně umožňuje členským zemím, které dostávají více než 75 tun zásilek ročně, stanovit si vlastní sazby, jež budou vycházet z jejich nákladů, a to již od 1. července 2020. Čili velmi aktuální situace.

Já bych přistoupil k usnesení, jelikož nejsou žádné překážky, abychom takto učinili, akorát bych zmínil, že podle sdělení vlády, obsaženého v předkládací zprávě, tato ratifikace nevyvolá žádné změny a nároky na státní rozpočet. Což si myslím, že je v této situaci dost podstatná záležitost. Čili já bych přečetl návrh usnesení, které navrhuje hospodářský výbor. Ten na svém jednání dne 4. 11. po projednání informace k vládnímu návrhu, kterým se předkládají Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Akta Světové poštovní unie podepsaná na mimořádném Kongresu Světové poštovní unie, který se konal ve dnech 3. až 7. září 2018 v Addis Abebě, a na mimořádném Kongresu Světové poštovní unie, který se konal ve dnech 24. až 26. září 2019 v Ženevě, doporučuje Senátu PČR dát souhlas s jejich ratifikací. Toť vše. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Jak už jsem konstatoval, pan senátor Zeman se nechtěl vyjádřit jako zpravodaj negarančního výboru. A protože jsme zprávy vyčerpali, tak se ptám, jestli se někdo hlásí do obecné rozpravy, kterou tímto otevírám. Do obecné rozpravy se nehlásí nikdo, proto obecnou rozpravu zároveň končím a ptám se pana ministra, jestli ještě něco chce dodat... Nechce. Tak se ptám pana senátora Cieńciały, ten také nechce asi už nic dodat. Nechce. My můžeme přistoupit k hlasování.

Máme k dispozici návrhy usnesení obou výborů, jak garančního, tak negarančního. Oba dva konstatují souhlas a doporučují vyslovit souhlas s ratifikací těchto aktů. Spustím znělku.

Budeme hlasovat o tom, že Senát dává souhlas k ratifikaci Akt Světové poštovní unie, podepsaných na mimořádném Kongresu Světové poštovní unie, který se konal ve dnech 3. až 7. září 2018 v Addis Abebě, a na mimořádném Kongresu Světové poštovní unie, který se konal ve dnech 24. až 26. září 2019 v Ženevě.

Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 42 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovilo 56, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Končím tím projednávání tohoto bodu a můžeme přistoupit k dalšímu bodu, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na přístup České republiky k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních

Tisk č. 302

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh jsme obdrželi jako senátní tisk č. 302. Uvede ho opět ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Pane ministře, prosím, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Dovoluji si tímto, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, předložit opět spíše, řekněme, formální návrh. Je to návrh na přístup ČR k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních, který je revidovanou mezinárodní prezidentskou smlouvou spravovanou Světovou organizací duševního vlastnictví.

Vzhledem k tomu, že je to v souladu s obchodně-politickými zájmy České republiky, bude to přínosem pro mezinárodní spolupráci, tak bych vás chtěl požádat o vyjádření souhlasu s ratifikací tohoto Ženevského aktu Lisabonské dohody. V případě, že obě komory Parlamentu České republiky vyjádří souhlas a ten bude následně ratifikován prezidentem republiky, dojde k přístupu naší země k Ženevskému aktu v nejbližším možném termínu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  I v tomto případě děkuji za krátké, jasné a stručné uvedení celého toho tisku. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jsme obdrželi jako senátní tisk č. 302/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Patrik Kunčar. Garančním výborem je pak výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jsme obdrželi jako senátní tisk č. 302/1. Se zpravodajskou zprávou nás nyní seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Michal Kortyš. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Ještě jednou dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, vážený pane předsedající. Lhůta pro projednání ve výborech byla 18. 11. Tento tisk byl probrán. Co se týká Ženevského aktu, Ženevský akt přistupuje k Lisabonské smlouvě, která je datovaná do roku 1958, kde jsme byli i my členové. Tam nemohly být žádné unijní, žádné mezinárodní organizace. V roce 2020 byl Ženevský akt, který přistoupil k Lisabonské dohodě. Tam byl trošku problém ten, že mohou mít právní úpravu ochrany, zeměpisné označení pouze pro vína, lihoviny, aromatická vína a další zemědělské produkty a potraviny, ne však již pro nezemědělské produkty.

Proto Česká republika přistupuje k tomuto Ženevskému aktu a tady se předkládá tento návrh.

Stanovisko zpravodaje a návrh výboru je: Vzhledem k výše uvedeným souvislostem navrhuje, aby výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu doporučil Senátu dát souhlas s návrhem na přístup České republiky k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Ptám se pana senátora Patrika Kunčara, jestli si přeje vystoupit? Přeje. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Patrik Kunčar:  Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové, pane ministře, pane předsedající. Já také budu poměrně stručný, protože se jedná o bezproblémovou věc. Doplním jenom to, co tady nezaznělo od mých předřečníků, aby se i kolegové trochu lépe zorientovali, co si vlastně představit pod tímto tiskem.

Předmětem Ženevského aktu je mezinárodní ochrana práv duševního vlastnictví, konkrétně označení původu a zeměpisných označení. Označení původu jako třeba žatecký chmel, pohořelický kapr. A zeměpisná označení jako pardubický perník, karlovarské oplatky, štramberské uši atd., umožňující chránit výrobky pocházející z určitého území, ve kterém probíhá výroba a které mají charakteristické vlastnosti s tímto územím spojené. Výrobky takto označené jsou pak chráněny proti zneužití a je zachována jejich exkluzivita.

Označení původu na straně jedné podporuje a rozvíjí regionální výrobky. Na straně druhé pomáhá udržet jejich kvalitu a dobrou pověst. Hlavní výhodou zápisu podle Lisabonské dohody je možnost získání mezinárodní ochrany, bez ohledu na kategorii výrobků, ať už zemědělské nebo nezemědělské, hned v několika zemích najednou. Přitom stačí podat pouze jednu žádost v jednom jazyce s jednou sadou poplatků placených v jedné měně. Vzniklá ochrana je časově neomezená.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal tento tisk na své 25. schůzi dne 13. října 2020, po odůvodnění zástupce předkladatele Martiny Tauberové, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu, a po mojí zpravodajské zprávě doporučuje Senátu PČR dát souhlas k přístup ČR k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních, přijatého dne 20. května 2015 v Ženevě. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, za vaši zprávu, upřesnění a objasnění toho, oč přesně se v tomto tisku jedná.

Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu. Vidím, že se nikdo do obecné rozpravy nehlásí, zároveň obecnou rozpravu končím. Nepředpokládám, že by pan ministr chtěl ještě něco dodat. Ptám se pana senátora Michala Kortyše, jestli si přeje vystoupit? Ne. Takže máme k dispozici, tak, jak už uvedl pan senátor, zpravodaj výboru, doporučení usnesení, které doporučuje Senátu PČR dát souhlas k přístupu České republiky k Ženevskému aktu Lisabonské dohody. Což je stejné vyjádření obou výborů, jak garančního, tak negarančního. O tom také budeme hlasovat, spustím znělku.

Hlasujeme o tom, že Senát dává souhlas k přístupu České republiky k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních, přijatého dne 20. května 2015 v Ženevě. V sále je přítomno 66 senátorek a senátorů, kvórum je 34. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 43 se ze 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 60, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat a já končím projednávání tohoto bodu.

Můžeme přistoupit k dalšímu bodu, kterým je

 

Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, které se konalo ve dnech 10. - 11. prosince 2020

Tisk č. 26

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Informaci jsme obdrželi jako senátní tisk č. 26. S informací nás nyní seznámí opět místopředseda vlády, pan Karel Havlíček, který zastupuje předsedu vlády Andreje Babiše. Pane ministře, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Děkuji a dovolte, abych představil ještě jeden bod za pana premiéra, jak už zde bylo řečeno, výsledky jednání Evropské rady. Byla čtyři témata, nebo hlavní témata, boj proti pandemii, kde se koordinovala strategie... Hlavním tématem bylo probíhající schvalování vakcín, padla jednoznačná shoda na rázném vystupování proti dezinformacím a manipulačním kampaním, týkajících se vakcín.

Víceletý finanční rámec byl druhý důležitý bod, nebo další důležitý bod, a to s ohledem na nastartování nových programů hospodářské obnovy Evropské unie, včetně tzv. Plánu obnovy. Tady pouze připomínám, že v rámci kohezní politiky a Fondu pro spravedlivou transformaci je pro naši zemi alokováno přibližně 738 miliard. Z grantové části Plánu obnovy podle současných odhadů mohla čerpat dalších přibližně 240 miliard. To je těch celkových 978 miliard, o kterých se v posledních měsících živě diskutuje.

Před zahájením Rady se povedlo německému předsednictví nalézt kompromisní řešení pro všechny strany. Základem jsou tedy dohody, takzvané dodatečné záruky pro využívání mechanismu kondicionality právního státu.

Klimatická politika, další důležitý bod. Cílem bylo nalezení shody na navýšeném společném cíli, redukcí emisí alespoň o 55 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 90. Tento přijatý cíl je kolektivní, což popravdě řečeno je i velmi důležitá zpráva pro Českou republiku. Výsledek pro Českou republiku, jak už jsem řekl, je velmi dobrý. Dovolte, abych ještě zmínil několik bodů z toho, které považuji i jako ministr průmyslu za nesmírně zásadní. A to je explicitní zmínka o plynu jako přechodové technologii. Možná je to někdy na samostatné setkání, ale tak, jak se živě diskutuje jádro, si troufám tvrdit, že naší energetickou prioritou číslo 1 není jádro v tuto chvíli. To je otázka téměř jedné generace. Je to jednoznačně teplárenství, zásadní věc. 1,6 milionů domácností, 3,5 milionů obyvatel, 60 % závislosti na uhlí. Přechod na jiné zdroje bude muset být přes plyn a pochopitelně poté biomasa atd. A třeba i odpady. Ale čeká nás obrovská práce, investice v následujících jednotkách let, nikoli v příští generaci.

Důležité je, že se podařilo zohlednit roli a stav lesů při plnění klimatického cíle, což rovněž je pro nás z hlediska toho, že jsme kůrovcem velmi silně zasažená země, velmi důležité. Tady bych jenom možná řekl zajímavost. Zatímco lesy v roce 2015 pohltily 5 % našich emisí, loni byly lesy a těžba z nich původcem 9 % emisí. Podařilo se prosadit posílení modernizačního fondu, klíčový nástroj, který nám bude přinášet, myslím tím ten fond, řádově 15 miliard, nebo až 15 miliard korun ročně na zelené projekty.

Bezpečnost, další bod Evropské rady, zejména s ohledem na nedávné teroristické útoky ve Francii, v Rakousku, byly přijaty závěry k posílení bezpečnosti schengenského prostoru, došlo k odsouzení těchto činů. Rada vyzývá k prevenci radikalizace a zaměření se na ideologie podporující terorismus a extremismus, včetně nutnosti dodržování platných zákonů i v online prostoru. Důraz se rovněž klade na urychlení dosaženého pokroku v propojování jednotlivých evropských bezpečnostních databází a posilování ochrany vnějších hranic. Rovněž vyzývá k posouzení návrhů na posílení mandátu Europolu.

Vnější vztahy. Opětovné prodloužení sektorových sankcí vůči Ruské federaci. Závěry k oživení vztahu s jižním sousedstvím a k posílení vztahu se Spojenými státy. A rovněž dle očekávání proběhla diskuze k Turecku, kde skupina členských států vyjádřila určitou deziluzi z vývoje vztahů s tímto sousedem v posledních měsících.

Na závěr se uskutečnilo zasedání eurosummitu, zvláštního fóra pro řešení otázek eurozóny. Prezidentka Evropské centrální banky, paní Christine Lagarde, na jednání shrnula aktuální ekonomickou situaci. A předseda euroskupiny informoval o pokroku v prohlubování hospodářské měnové unie. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu místopředsedovi vlády, že nás seznámil s tímto bodem. Konstatuji, že informaci projednal výbor pro záležitosti EU. Tento výbor přijal usnesení, jež jsme obdrželi jako senátní tisk č. 26/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Mikuláš Bek, kterému dávám slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, vážené kolegyně, vážení kolegové. Výbor pro záležitosti EU se tou informací zabýval na svém včerejším zasedání a v usnesení bere tu informaci na vědomí. Není to proto, že by se nic významného nestalo, ale je to proto, že výbor i Senát se k celé řadě otázek vyslovují při příležitosti projednávání konkrétních rozhodnutí či legislativních kroků. Samozřejmě s jistou úlevou přijal výbor tu zprávu o tom, že se podařilo dosáhnout kompromisu kolem rozpočtu Evropské unie. To samozřejmě považujeme za pozitivní zprávu.

V diskuzi se zástupci Úřadu vlády jsme si také vyjasňovali interpretační postupy, které umožnily dosažení kompromisu. Jen připomínám, že v těch závěrech, pokud jde o vládu práva a její roli jako kondicionality ve vztahu k evropskému rozpočtu, je tam explicitně zmíněn střet zájmů. Což je nepochybně téma, které bude v České republice rezonovat.

Tolik tedy můj komentář k tomu stručnému usnesení, kterým bereme zprávu na vědomí, ale zároveň s tím spojujeme skutečně úlevu, že se podařilo dosáhnout v zásadních věcech kompromisu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Jste zpravodaj. Já otevírám rozpravu k tomuto bodu. Vidím, že do rozpravy se nikdo nehlásí, proto rozpravu zároveň končím. Ptám se pana ministra, místopředsedy vlády... Vidím, gestikuluje, že se už nechce vyjádřit. Pan senátor Bek pravděpodobně také ne. Přistoupíme po znělce k hlasování. Spouštím znělku.

Aktuálně je přítomno 68 senátorek a senátorů, kvórum je 35. Budeme hlasovat o usnesení, se kterým nás seznámil pan senátor Bek. Podstatou toho je, že Senát bere na vědomí informaci vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, které se konalo ve dnech 10. až 11. prosince 2020. Spouštím hlasování. Kdo s tím souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Ten, kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v tomto hlasování č. 44 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu místopředsedovi vlády za to, že nás provedl těmi posledními body, přistoupíme k projednávání dalšího bodu. Na to se ovšem už vystřídáme u pultíku.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ještě jednou krásné dopoledne, vážené kolegyně a kolegové.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném)

Tisk č. 7

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Senátní tisk č. 7. Já tady současně vítám paní ministryni práce a sociálních věcí, paní Janu Maláčovou, prosím ji, aby nás seznámila s návrhem zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych vám ve stručnosti představila návrh zákona o náhradním výživném. Budu upřímná a uvedu hned na začátku, že tento zákon v gesci ministerstva práce a sociálních věcí řeší dva základní problémy, které jsou dlouhodobého charakteru v České republice. Zaprvé, nízká vymahatelnost práva. To je první základní problém, který je v gesci ministerstva spravedlnosti, logicky. Ten druhý problém, to, že v České republice přestalo být normální nést odpovědnost za své děti. To přestalo být v České republice dlouhodobě normální. A tím pádem se pak často při rozchodu nebo rozvodu rodičů děti stávají nástrojem pomsty mezi dvěma dospělými.

Snažíme se, tak, jak nám to umožňuje kompetenční zákon, tento problém řešit. Mám velkou radost, opravdu osobně mám velkou radost, že po 15 letech diskuzí zde před vámi stojím s prosbou o schválení návrhu zákona o náhradním výživném. Já si myslím, že je velká ostuda, že Česká republika o tomto návrhu zákona diskutovala 15 let. Protože bez ohledu na to, co jsem právě uvedla, na ty dva základní problémy, jsou to vždy děti, které tyto nedostatky odnesou.

Ráda bych vás také upozornila, že všechny okolní země už tento zákon mají. Slovensko má zákon o náhradním výživném od roku 2005. Ano, od roku 2005. V roce 2005 byl součástí zákona o rodině, od roku 2008 na Slovensku existuje samostatný zákon. My se snažíme podle našich odhadů pomoci tímto návrhem zákona zhruba 24 000 dětí, na které jeden z rodičů neplatí výživné. Když to převedu do lidového jazyka, zhruba 24 000 dětí má v České republice tu smůlu, že jeden z rodičů na ně kašle. A nejenom, že se o ně nezajímá, ale také nepřispívá na jejich výchovu.

Zároveň je ale potřeba říci, že se jedná o odhady, 24 000 jsou odhady, přesná čísla nemáme, protože ministerstvo spravedlnosti ty statistiky neeviduje. A to by měl být další z cílů tohoto zákona. Díky tomuto zákonu zmapujeme celou situaci a budeme velmi podrobně vědět, jaká situace ohledně placení či neplacení alimentů v České republice panuje.

Jak už jsem uvedla, pokládám tento návrh zákona za obrovský posun vpřed. Vláda chce tímto zákonem vyslat jasný signál, a to, že platit výživné je normální, je to norma a je to žádoucí. Stát bude chtít, aby rodiče, oba dva rodiče, se podíleli i finančně na výchově svých potomků. Když jeden z rodičů selže, tak by to měl být právě stát, který zasáhne. Protože tady jde o zájem dítěte a o to, aby všechny děti, bez ohledu na to, v jakém prostředí vyrůstají, měly rovné šance, vlastně stejnou startovní čáru do života. Protože samoživitelé a samoživitelky se často ocitají v beznadějné situaci, opravdu v beznadějné situaci.

Mnozí z vás jste právníci, advokáti a znáte ty případy z praxe. Je to velmi složité. V té životní situaci, kdy jste na výchovu dětí sami, je domoci se práva obtížné. Roky zdlouhavých sporů často končí bez výsledku. My nechceme, aby několik tisíc, nebo možná desítek tisíc dětí vyrůstalo ve společnosti, nebo šlo do života s tím, že společnost je nechala padnout, že společnost se o ně zajímá, že spravedlnost, nebo nespravedlnost, která se jim děje v životě, nikoho nezajímá. To si myslím, že by náhradní výživné mělo změnit, aby každé dítě mělo stejnou šanci do života, aby děti nevyrůstaly s pocitem, že nespravedlnost je v životě normální a že stát se o ně nezajímá.

Ve stručnosti vám představím, jak má zákon o náhradním výživném fungovat. Pro nárok jsou důležité zejména tři věci. Soud stanoví vyživovací povinnost v určité výši a tato vyživovací povinnost není jedním z rodičů placena. Je to ten druhý nepečující rodič. Důležitá věc. Je potřeba zdůraznit, že buď nedochází k úplnému neplacení, nebo např. k částečnému. Obě dvě situace jsou možné. Oprávněný rodič, ten pečující, nebo převážně pečující, tu situaci aktivně řeší. „Aktivně řeší“ je v zákoně definováno, že podá exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí. Žádost se bude podávat na Úřadu práce ČR. Tam samoživitelským rodičům pomůžou vyplnit tu samotnou žádost, ale i právě návrh na exekuci.

Pokud si s tím dotyčný rodič nebude vědět rady. Opravdu je to důležité, že úřady práce budou samoživitelským rodičům pomáhat. Žádost bude úřadem práce nejpozději do 1 měsíce vyhodnocena, za předpokladu, že budou splněny všechny podmínky, tzn. nedochází k placení náhradního výživného a vše je řádně vyplněno, žádost o exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí, podána, dojde k výplatě náhradního výživného. To bude vypláceno každý měsíc v soudem stanovené výši, pokud dochází k placení alimentů jen částečně, bude úřad práce tu plnou výši dorovnávat. Max. však 3000 korun. Vím, že na sociálním výboru této ctěné parlamentní komory padal dotaz, proč 3000 korun. Je to z toho důvodu, že 75 % všech soudem stanovených alimentů se pohybuje právě do částky 3000 korun. Nejčastější výše výživného podle aktuálních statistik ministerstva spravedlnosti, nebo podle jejich nedávné analýzy, je na hranici 2000 korun.

Výplata náhradního výživného skončí po dvou letech. S tím, že v průběhu se každé čtyři měsíce dokládá případné uhrazené nebo vymožené výživné. Ty dva roky jsou tam z toho důvodu, že očekáváme, že na základě platnosti tohoto zákona si zmapujeme celou situaci, příští vláda pak může zákon upravovat, jakýmkoli směrem, protože bude mít konečně přesná data.

Po skončení výplaty náhradního výživného stát vymáhá přes úřad práce poskytnuté částky po dlužníkovi, to je velmi důležité. Nerezignujeme na vymáhání. V této situaci bych chtěla podotknout, ačkoli to není gesce ministerstva spravedlnosti, že jsme se v Poslanecké sněmovně v rámci projednávání tohoto návrhu zákona shodli s ctěnými poslanci a poslankyněmi napříč politickým spektrem, že vymáhání výživného musí být klíčový prvek a další zákon, který musí hned po náhradním výživném přijít do legislativního procesu.

V tuto chvíli tento poslanecký návrh, na kterém se ministerstvo práce a sociálních věcí podílí, finišujeme. Bude podán pravděpodobně v rámci sněmovního tisku 899, což je vládní návrh zákona. Pravděpodobně vás zajímá, jakou cestou u radikálního vymáhání alimentů chceme jít. Protože já osobně jsem velkou zastánkyní nekompromisního přístupu k neplatičům výživného. Opravdu si myslím, že stát by měl vyslat další signál, že platit výživné je normální. A kdo nebude platit výživné, tak stát toto nebude tolerovat.

Jsou tam klíčové prvky, standardní plošné využívání cochemské praxe, mnozí z vás to asi ví, že je to mediace, velmi dobře osvědčená, pochází z Německa, proto ten název, podle tohoto německého města. V podstatě jde o to, že soudy se snaží, aby se rodiče mezi sebou dohodli. Aby pochopili, že rozvodem nebo rozchodem komunikace nekončí, naopak, teprve ta velmi náročná, složitá komunikace mezi rodiči začíná. Po rozchodu je o to těžší. To znamená, cochemská praxe jako nový standard.

Chceme také aktualizovat tabulky pro vyměřování vyživovací povinnosti, chceme pozastavit veřejnoprávní oprávnění, ať už zbrojní pas, rybářský lístek, lovecký lístek, pilotní průkaz, a to pro všechny neplatiče. Pokud neplatiči mají finanční prostředky na takto finančně náročné koníčky, měli by mít peníze i na placení alimentů a výživného na své potomky. Chceme vyloučit osoby v exekuci z hraní hazardních her a přístupu na sportovní a kulturní a jiné společenské akce. To jsou ty toliko zmiňované fotbaly, hokeje a podobně. Samozřejmě to musí být i genderově vyvážené, to znamená, musí tam být právě i ty kulturní akce.

V tom sněmovním tisku 899 z té původní sady opatření, je to novela občanského zákoníku, zůstalo také finanční zvýhodnění nesporných rozvodů, to si myslím, že by mělo zůstat, to znamená, když se dva lidé rozvádějí, dohodnou se, tak by měli být finančně v těch poplatcích zvýhodněni. A také možnost postoupení pohledávky. Pokud bude tento návrh zákona schválen, ministerstvo práce a sociálních věcí také nastartuje kampaň, informační kampaň, která má vést k posílení vědomí o právech a povinnostech. Chceme se zaměřit na možnosti řešení celé té problematiky alimentů, tak, aby skutečně rodiče věděli, jak mají postupovat. Ale myslím si, že tu velkou část, vlastně ten velký návod na to, jak řešit tuto bezvýchodnou životní situaci, poskytne právě zákon o náhradním výživném.

Slíbila jsem, že nebudu mluvit dlouho, proto jen pár poznámek na závěr.

Myslím si, že to nejdůležitější máme, tento návrh zákona znamená, že nenecháme děti, které si svůj osud nevybraly, ve štychu, teď se musíme zaměřit na změnu legislativy v oblasti vymáhání práva a vymáhání alimentů po neplatičích. Myslím si, že dnes už velmi dobře funguje odebírání řidičských průkazů. Ale to nestačí, musíme jít tou cestou, kterou jsem právě představila. Důležité je, že na tom máme shodu napříč politickým spektrem v Poslanecké sněmovně.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych vás požádala o schválení tohoto návrhu zákona. Veškeré vaše případné dotazy, otázky, připomínky, komentáře velmi ráda zodpovím. Myslím si, že to je důležitý, velmi důležitý zákon, o kterém jsme tady 15 let diskutovali. Myslím si, že jeho urgentnost a naléhavost se ukazuje právě v té dnešní době, kdy velká část rodin čelí vysokému propadu životní úrovně.

Velmi vám děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní ministryně a navrhovatelko, prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Byli jsme seznámeni s návrhem, který před námi leží, ale také s tím jakýmsi budoucím záměrem dalšího zákona, tak, aby se to nepletlo.

Nyní tedy, OV určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro sociální politiku. Usnesení máte jako senátní tisk č. 7/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Miluše Horská. Nyní vás prosím, abyste nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Miluše Horská:  Děkuji za slovo, paní předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Paní ministryně nás seznámila poměrně obšírně s podstatou tohoto návrhu zákona. Já předem říkám, že ho po těch 15 letech vítám. Určitě budeme svědky debaty, proč ano či proč ne. Na druhou stranu, je si potřeba uvědomit, v jaké době tento návrh zákona přijímáme. Sami jsme zde byli svědky, když rodiče nebo samoživitelé nebo lidé, kteří jsou jenom na DPP, DPČ, přicházejí o příjmy, a to jsou často právě ti samoživitelé. My jsme tady s tím měli problém, dát jim jakousi náhradu.

Já bych jenom v krátkosti řekla podstatu toho návrhu zákona, aby nám to bylo zřejmé. Ta materie u nás se probírala opravdu obšírně, ta debata byla opravdu široká. Já potom avizuji, že budu ještě vystupovat v obecné rozpravě.

Dovolte mi, abych vás seznámila s tím, že tento předložený návrh zákona o náhradním výživném představuje pomoc, zásadní pomoc pro samoživitelské rodiny, které se dnes nacházejí v bezvýchodné situaci. Oni se snaží dosáhnout jakéhosi úspěchu, dohody všemi dostupnými prostředky, ale i vy jistě ze svých senátních okrsků, obvodů víte, že máte mnoho rodin, jejichž děti výživné nikdy od toho druhého povinného rodiče nevidí.

Už jenom to, že 15 let nebyl zákonodárce schopen předložit nějaký relevantní návrh, kterým bychom se zabývali... Takže je to opravdu zásadní věc.

Klíčové, co je v této oblasti neplacení výživného, je, že to není spor těch dvou rodičů, ale že to je právě potřeba dítěte. Dítě, kterému není hrazeno výživné ze strany povinného rodiče, významným způsobem tratí na svých právech a v drtivé většině případů to má fatální ekonomické dopady, které ovlivňují budoucnost dítěte.

Není to jenom vzdělávání, kroužky, doučování, koníčky, ale často je to taky, jestli se koupí rohlík nebo jestli se koupí pomeranč. Je důležité si uvědomit, že v chudých rodinách činí výživné něco mezi 14 a 15 % celkových příjmů. Možná slouží nebo stojí za zmínění to, co jsem možná nepostřehla od paní ministryně, že ta dávka je plošná, protože nejen chudé děti si zaslouží ono výživné od druhého rodiče, ale zaslouží si to všechny děti. Není to jaksi málo běžné, že rodič, který je známý jako bohatý podnikatel či podnikatelka, pak nemá to zásadní výživné a jeho daňové přiznání neodpovídá tomu danému stavu.

Také je důležité připomenout zásadní věc, kdy vůbec, tento proces, kdy stát vezme tedy za soukromou osobu tento problém do svých rukou, je, že ten rodič, který si své právo nebo právo pro své dítě vymáhá, musí být aktivní. Musí tedy nařídit exekuci, nebo případně, to paní ministryně zmiňovala, musí v život přijít výkon soudního rozhodnutí. Nemůžou se tedy dva dohodnout a říkat si: Hele, já nebudu platit a stát to za mě vezme. Tak by to opravdu být nemělo, protože ta exekuce není nic příjemného. Ráda bych se zastavila u toho, čím paní ministryně začala. Chci za to poděkovat. Jistě se tady o tom taky budeme bavit, že vymáhání práva u nás je velmi složité. Protože tato novela to nemůže řešit, kvituji, že v Poslanecké sněmovně, byť si myslím, že by to měl být vládní návrh, že ruku v ruce jde zákon, který bude zpřísňovat vymáhání. A motivovat toho druhého rodiče tím, že mu nějaké ty požitky zatrhne, řekněme, když to řeknu tak lidově, nebo víme také, že je další problém, je mnoho rodičů, kteří neplatí vůbec, protože vlastně nic nemají, bydlí někde na magistrátě. Takže určitě by ke zlepšení této situace prospěla také možnost, aby nemajetný člověk pracoval na veřejně prospěšných pracích a to výživné si prostě pro to své dítě vydělal. Pro koho jiného, když ne pro své dítě, viďte...

Vnímám tento návrh zákona, že opravdu ta spravedlnost, která, jaksi není jí docíleno, když ti dva lidé se nedokážou dohodnout, že ten stát tomu neplatiči za ty dva roky to nějakým způsobem připomene, aby ta motivace se tomu druhému stala opravdovou motivací.

Potom bych ráda pohovořila o prevenci, což také není součást tohoto zákona, ale myslím si, že ministerstvo práce a sociálních věcí, to, co může ovlivnit, je vlastně práce s problémovou rodinou, vůbec celková rodinná politika, protože ono to má další a další konotace do celého našeho systému, nakonec i do důchodové reformy a tak dále. Takže já pro tuto chvíli skončím s tím, že náš sociální výbor doporučil návrh znění tohoto zákona postoupeného Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji vám, paní senátorko, za obšírnou zpravodajskou zprávu, prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů, sledovala rozpravu a zaznamenávala případné návrhy, k nimž se můžete po skončení rozpravy potom vyjádřit.

Nyní se táži, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezbývat? Je tu takový návrh? Ne, nevidím ho. Proto nyní otevírám obecnou rozpravu. Jako první se do diskuse hlásí s přednostním právem pan místopředseda Senátu, pan Jan Horník. Po něm pan místopředseda Jiří Oberfalzer. A pak dále předsedové klubů, kteří mají také přednostní právo. Prosím, máte slovo, pane místopředsedo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Dobrý den, paní předsedající, dobrý den, paní ministryně, kolegyně, kolegové, já budu velmi stručný, protože zaprvé bych se chtěl omluvit paní ministryni, vzhledem k tomu, že mi asi třikrát psala, volala mi dokonce... Jenom díky tomu, že jsem z oblasti úplně jiné a nerozumím sociálním oblastem, hlavně řeším úplně jiné problémy teď, které se samozřejmě také týkají sociálních věcí, a to uzavírání provozoven v horách a podobně, takže mám hlavu úplně někde jinde. Dokonce teď k tomu připravuji nějaké usnesení pro Senát. Takže se hrozně moc omlouvám. Včera, když mi volala naposledy, tak jsme zrovna seděli na klubu. Jenom jsem zaznamenal to, že většinově v našem klubu byli kolegyně a kolegové pro schválení tohoto zákona. To jsem ani nestačil napsat, takže teď to tady říkám na plénu.

A druhá věc. Byli mezi námi, já se k nim počítám, ti, kteří zvažují, zdali tomu zákonu dají podporu. Ono už to tady bylo řečeno garanční zpravodajkou, ten problém já osobně vidím v tom, že stát nebyl schopen 15 let najít instrument, jak ty peníze z těch, kteří by měli platit, jak je dostat. Podle mého se to dá dělat několika cestami. Bohužel, nebyla zřejmě politická vůle. Takže já jsem ještě na takovém rozcestí, protože teď se dostáváme do stavu, paní garanční zpravodajka říkala, že ty peníze v podstatě nejsme schopni vymoct z těch povinných. Ale ten stát, když je nebyl schopen vymoct doteď, soudně, exekučně nebo nějak, tak jakou on bude mít v podstatě sílu to teď umět vymoct? Myslím si, že ten problém se přelije na stát, my to všechno zaplatíme z našich daní. Tam bych potřeboval nějakou informaci, abych si byl jistý, že případně ten stát to po těch 15 letech má vymyšlené tak, že doopravdy dotlačí ty osoby povinné k tomu, že platit budou muset, že to neskončí tím, že to zaplatíme my všichni, senátoři a senátorky... Tedy občané. Pardon.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji panu místopředsedovi, dotaz si, vidím, paní ministryně značí. Nyní dávám zase přednostním právem slovo panu místopředsedovi Jiřímu Oberfalzerovi. Prosím, pane místopředsedo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji za slovo, v podstatě mi ho vybral pan kolega Horník. Moje otázka je stejná. Jestli jsme nebyli schopni standardními instrumenty, dokonce i tím nadstandardním, pokud jde o řidičák, dosud dosáhnout práva pro samoživitele nebo rozvedené partnery, jak to budeme dělat dál? Paní ministryně zmínila další možné předměty či výsady, které je možné odebrat neplatiči. Ale já si uvědomuji, že existuje dost široká škála lidí, kteří nic takového nemají. Bojím se, že stát tedy pomůže, což pochopitelně vítám, většinou jsou to matky, tak mi dovolte mluvit o matkách, které zůstaly s dětmi, jsou bez prostředků, to je chvályhodné, ale on potom nebude schopen vymoci z těch povinných osob tyto prostředky. My tak skrytě vytváříme sociální dávku, což je pomoc rozvedeným matkám, ke kterým se jejich bývalý manžel chová tímto způsobem, přesněji řečeno, tímto způsobem se chová ke svým dětem.

Takže moje otázka je, zda ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti, příp. dalšími represivními orgány připravuje vláda nějaké instrumenty, kterými by to vymáhání bylo možno uskutečnit, tak aby se stát na těch povinných zpětně zahojil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane místopředsedo, nyní, opět s přednostním právem, vystoupí pan senátor Václav Láska. Po něm se připraví paní předsedkyně Šárka Jelínková. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Láska:  Vážená paní ministryně, paní předsedající, kolegyně, kolegové, hned na začátek řeknu, že návrh zákona podpořím. Pokusím se jednak vysvětlit proč, jednak třeba i nastínit cestu k vyřešení otázek, které tu moji předřečníci předložili. Nikoli z pozice ministra, ale z pozice advokáta, právníka, který se touto problematikou poměrně dlouho zabývá.

Paní ministryně tady říkal, uvedla ve svém slově, že řada z vás jsou advokáti a setkává se s tím. Jsme tu čtyři advokáti. Nevím, jestli je to velká řada. Dovolím si vám zprostředkovat pohled, který možná ostatní kolegové, advokáti budou sdílet. Já se navíc jako advokát věnuji přímo pro bono zastupování samoživitelů, ano, správně genderově je samoživitelů, ale 100 % těchto klientek jsou matky, takže je vcelku i správné říci, že jsou to matky, které zůstanou samy se svým dítětem. Na vlastní oči vidím, že u některých z nich je situace opravdu naprosto tristní, že ony prostě nemají na plínky, nemají na kvalitní stravu. Zvláště u malých dětí. Ono to ani není o tom, že nemají na kroužky, ale leckdy jsou ohroženy úplně jejich základní potřeby. Je to zejména u těch maličkých dětí, protože bohužel partnerské vztahy fungují, jak fungují, já v kanceláři nemám neobvyklé, že jsou schopni otcové vykopnout matky pár dní před porodem nebo dva, tři týdny po porodu a nechat je v naprosto zoufalé, v naprosto tristní situaci.

Situace byla špatná vždycky, ale je pravdou, že současná probíhající krize to ještě znásobila, dopady na děti jsou až likvidační v současné době. Žijeme v těžké době, ale přesto málokdo je v současné době v naší zemi tak bezbranný jako děti, které měly smůlu na to, že jeden z jejich rodičů je, já tu mám v poznámkách „idiot“, ale to by asi nemělo znít na plénu Senátu, tak, řekněme, nekvalitní, co do inteligence i morálních pravidel. Ty děti za to nemohou.

I když možná v následné diskusi vypíchnete nějaké chyby nad tímto zákonem, přesto bychom ho měli schválit, i kdybychom ho měli třeba následně ještě nějak pilovat. Je to přístup ode mě jako od právníka, proti kterému vždy brojím, říkám, musí odcházet kvalitní zákony, nemůžeme je pak zkvalitňovat, ale tato situace je jiná v tom, že ty děti potřebují pomoc hned. I za cenu, kdyby zákon neměl být úplně dokonalý a měli bychom ho ladit později, ale děti potřebují tu pomoc hned.

Navíc, paní ministryně má pravdu v tom, že tento zákon může i k tomu, abychom sbírali data, která nemáme. Když nevíme, jaké jsou skutečné stavy neplatičů, v jaké výši, v jakém rozměru, tak se nám zákon vlastně ani nemůže na první dobrou nastavit perfektně. I kdyby měl sloužit k tomu, že teď hned pomůžeme, posbíráme data a pak ho třeba trošku vypilujeme, je to akceptovatelný a správný přístup.

Problém tu skutečně je, že problematika vymáhání výživného byla strašně dlouho opomíjena a neřešila se. Stát příliš samoživitelům nepomáhal. Co jim dal k dispozici? Když jeden z rodičů neplatí, tak jim dal k dispozici soukromého exekutora. A jemu dal k dispozici co? Standardní nástroje a odebrání řidičského průkazu. Tady bych paní ministryni oponoval, to odebrání řidičského průkazu v současné době nefunguje. Ono fungovalo do té doby, než se ustálila judikatura, že dnes takovému neplatiči stačí přijít a říct: „On mi zadržel exekutor řidičský průkaz a já zrovna dneska jsem chtěl zahájit živnost jako taxikář nebo zrovna dneska jsem se chtěl nechat zaměstnat jako kamioňák.“ To, že do té doby byl třeba knihovník nebo manažer vysoké firmy, je jedno. Soud řekne: „Vrátit.“ Takže zabavení řidičského průkazu je správná cesta, ale musíme ji teď legislativně upravit. Legislativní cesty jsou. Pojďme tam zapracovat, že lze ponechat řidičský průkaz jen tomu, kdo ho v okamžiku zadržení skutečně potřeboval ke své obživě. To, že přijde a řekne: „Vy jste mi to vzali a já jsem se chtěl začít živit jako taxikář,“ prostě nesmí projít. Upravíme legislativu, soudy na to zareagují a řidičský průkaz se vrátí do hry a bude aktivně fungovat, ale chce to legislativní úpravu. Chce to legislativní úpravu!

Pak bych tady zmínil jednu věc, která dosud nepadla, která mi naopak přijde, že je to institut, který stát má, ale je naprosto neúčinný, já bych byl pro to ho zrušit. Ten institut se jmenuje „trestný čin neplacení výživného“. Což je v podstatě, řekněme, státem řízené vyhrožování. Zaplať, nebo půjdeš sedět. Který ale moc nefunguje. A je extrémně drahý. Jestli si myslíte, že tento zákon, který máte před sebou, že bude nějakou černou dírou do státního rozpočtu a že nás stojí peníze, spravování problematiky trestného činu neplacení výživného nás stojí násobně víc. Jsou okresní státní zastupitelství, kde agenda neplacení výživného tvoří až 2/3 veškeré trestní agendy, kterou tam mají. Stojí nás to obrovské peníze a navíc to blokuje prostředky trestní justice nebo justice obecně, které potřebujeme asi někde jinde než na vymáhání výživného. V součtu balíčků opatření, ještě k nim něco řeknu, bych zahrnul i to, pojďme zrušit trestný čin neplacení výživného. Nefunguje. Třeba tím získáme prostředky na to, abychom pomáhali jiným způsobem.

Myšlenka, kterou tady nastínila paní ministryně, je veskrze správná cesta. Já jsem o ní chtěl mluvit sám, o své aktivitě. Jsem rád, že taková aktivita už je ve sněmovně. Ono totiž zabavování všech těch privilegií a nadstaveb je postaveno na úplně jednoduchém a logickém pravidle. Když nemáš na to, abys platil výživné pro své dítě, pravděpodobně žiješ o suchých rohlících a na nic jiného ty prachy nemáš. Takže zabavovat veškeré lovecké lístky, zbrojní průkaz, licence na drony, já nevím, všechno, co vyžaduje nějaké veřejnoprávní povolení... Pilotní průkaz, průkaz vůdce malých plavidel a dalších věcí je naprosto na místě a zafunguje. Plus bych k tomu skutečně zapřemýšlel i o zákazu navštěvovat sportovní a kulturní akce. Samozřejmě to bude otázka vymožitelnosti, to je mi jasné, ale z hlediska legislativního, je to koneckonců zákaz, který známe z trestního práva, takže je dobře definován. A proč ho nepřevést do exekučního práva?

Můžete namítnout, že tato opatření dopadnou jenom na část neplatičů. Protože někteří neplatiči skutečně nemají nic z tohoto. Ale ona dopadnou skoro na všechny neplatiče, kteří neplatí proto, že nechtějí, protože se mstí matce, protože jsou sobečtí, protože to chtějí investovat někam jinam, do vlastní zábavy. Ty potřebujeme postihnout jako první. Upřímně řečeno, ti neplatiči, kteří peníze nemají, tak je z nich prostě nedostaneme, s tím se musíme smířit, tam to bude sanovat stát. Maximálně můžeme přemýšlet o nějaké povinnosti zavedení pracovní povinnosti, protože část neplatičů peníze nemá, protože nechce pracovat. Toto je pravda. K práci je svým způsobem můžeme donutit. Ale z těch, co peníze nemají, ty peníze prostě my nevymůžeme, tam to musí zasanovat stát, pomůže dítěti, bude to něco stát. Ale tento stát sanuje plno různých věcí, takže pomoct dětem, které mají smůlu na takovéto rodiče, si myslím, že je naprosto v pořádku. Ale my musíme být schopni vymoci výživné z rodičů, kteří peníze mají, ale platit nechtějí. K tomu tato opatření směřují. Na ně budou účinná. Vezměte myslivci lovecký lístek a do týdne je zaplaceno veškeré dlužné výživné. Nepochybuji o tom. Tyto vášně, když jim na ně sáhnete, to je přesně to, co funguje. Jak říkám, výměnou za to zrušme trestný čin neplacení výživného, krásně se nám to srovná.

To je asi všechno, co jsem v tuto chvíli chtěl říci. Já vás prosím o podporu tohoto zákona, i za náš klub slibuji, že poskytneme aktivní podporu dalšímu záměru, který tu je. Můžeme vám dát k dispozici naše zkušenosti z právního i z advokátního prostředí. Jak ho tu paní ministryně prezentovala, tak jde správným směrem, ale prosím, nezapomeňme i na zpřísnění nebo upravení oprávnění zadržovat řidičský průkaz. Prosím, je to spíš pro ministryni spravedlnosti, zvažme i to, jestli nezrušíme prehistorický, neúčinný a drahý institut vymáhání výživného trestním právem, protože nefunguje a je fakt drahý.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane předsedo. Já bych jenom chtěla ujasnit, že část rozpravy, jestli jsem to správně pochopila, pana předsedy klubu Senátor 21 a Piráti, že neznamenala, že předkládá pozměňovací návrhy.

Návrhy, které tady předkládal, se týkají budoucího návrhu zákona. Rozumíme tomu takto správně, ano, pane předsedo? Teď další slovo má předsedkyně klubu KDU-Nezávislí, Šárka Jelínková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Šárka Jelínková:  Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych se k tomuto návrhu zákona vyjádřila za sebe, za svoji osobu. Můžu říci, že je to i většinový názor klubu KDU-ČSL.

To, že projednávaný návrh zákona má za cíl řešit situaci rodin s dětmi, které se vlivem nehrazení výživného ze strany povinného rodiče mohou dostat do nepříznivé sociální a finanční situace, asi všichni víme a již tady bylo řečeno. Také z podstaty tohoto zákona vyplývá, a už tady někteří mí předřečníci na některé problémové věci tohoto zákona poukazovali, že tento návrh zákona má hodně příznivců. Samozřejmě nejen z řad těch, kterých se to osobně dotýká, rodin, které se opravdu kvůli neplacení výživného ocitly v těchto nepříznivých situacích. Pak jsou to osoby a organizace, které s těmito lidmi pracují, z první ruky vidí jejich jednotlivé životní příběhy. Ale věřím, že i mnozí z vás, kteří tady sedíme, senátorky a senátoři, znáte ze svého okolí rodiny, které tímto dopadem neplacení výživného opravdu každodenně se potýkají s mnohými a s mnohými problémy.

Druhý tábor však k tomuto zákonu přichází s argumenty, které jsou mnohdy i oprávněné a mají třeba i pravdu. Například to, že v konečném důsledku bude zodpovědný daňový poplatník ten, kdo poškozeným dětem bude hradit alimenty namísto toho nezodpovědného. Či že návrh jít touto cestou je nesystémový.

U toho prvního se určitě zdržíme a můžeme si říci, že stejně tyto rodiny jsou státem podporovány jinou cestou v rámci sociálních dávek. Ale tyto cesty jsou pro mnohé tyto rodiny komplikované, složité, administrativně i časově náročné a zjednodušení a cílenost prostředků je v tomto případě malá.

To, že se jedná o nesystémové opatření, skoro si kladu v této době otázku, zda právě doba covidová je dobou, ve které chceme hovořit o systémovosti či nesystémovosti některých opatření. V době, kdy poslední dobou jsme tzv. nuceni akceptovat hodně nesystémových opatření. Ale to samozřejmě nechci teď zabíhat do této diskuse.

Předložený návrh zákona je dle mého názoru minimálně apelem na solidaritu a pomoc v sociálně tíživé situaci rodin, kdy jeden z rodičů neplatí výživné. Ve středu tohoto zájmu nejsou rodiče, kteří se nemohou či nechtějí dohodnout, či jeden z nich odmítá plnit své rodičovské a vyživovací povinnosti, ale je jím tady, jak už zaznělo mnohokrát, zájem dítěte. Dítěte, které se ne vlastní vinou ocitlo v situaci, která jej výrazně znevýhodňuje nejen ve vztazích a v porovnávání s ostatními dětmi, ale také například v přístupu i k mimoškolním placeným aktivitám, které v dětech rozvíjejí jejich individuální předpoklady a talenty. V současné době jsou velmi znevýhodněni v době, která je tolik náročná na IT vybavení při distanční výuce. Právě zrovna doba covidová ještě více zvětšuje sociální nerovnosti mezi dětmi, které již byly u mnohých dětí významné ještě před touto dobou.

Zcela jistě ale souhlasím, jak už to tady zaznělo i z úst mého předřečníka, ale i z úst jako příslib paní ministryně, že ruku v ruce s tímto zákonem musí jít další zákon, který bude zvětšovat a zaměřovat se na větší sankce vůči neplatičům, vůči těm, kteří neplní své základní povinnosti vůči dětem. Já chci věřit paní ministryni, že zavedení těchto nástrojů represe vůči neplatičům bude brzy následovat.

Proto vyzývám i vás ostatní, kteří to určitě cítíte podobně jako já, pojďme schválením tohoto návrhu zákona podpořit naše děti, které jsou v této situaci ne vlastní vinou, a tím i podpořit naši budoucnost, neboť věřím, že tímto pomáháme nejen jim, ale i celé naší společnosti.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní senátorko. Nyní má slovo paní senátorka Adéla Šípová a připraví se pan senátor Tomáš Třetina.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Adéla Šípová:  Dobrý den, paní ministryně, dobrý den, kolegové. Já tento zákon vítám a jsem jedním z advokátů tady, který s tím má také zkušenost. Problém je opravdu hluboký u rodičů samoživitelů, převážně matek. Já jsem si vědoma toho, že zákon není dokonalý, což jsem paní ministryni při jednání výboru pro sociální politiku řekla. Bylo mi přislíbeno, že budou dopady zákona dále vyhodnocovány a bude následně snad přistoupeno k narovnání určitých nerovností. Nicméně jsem pro to, abychom tento zákon přijali, protože je lepší toto než nic, protože peníze, které budou vyplaceny na základě zákona, budou vyplaceny ve prospěch dětí. Nejde o peníze pro matky nebo otce, jde o peníze pro děti. Myslím si, že povede k tomu, že se budou ti pečující rodiče více snažit vymáhat výživné exekučně, protože je to jednou z podmínek výplaty. Ze své vlastní zkušenosti vím, jak často zejména matky vůbec výživné nevymáhají, protože jednak nevěří, že by to vůbec mělo nějaký význam, že by se toho nějakým způsobem domohly... Tento zákon povede k tomu, že budou nuceny k tomu podat exekuční návrh a stát jim ve vymáhání pomůže. Tzn. že zákon povede k tomu, že rodiče budou více dbát na svá práva. Živit dítě je rodičovská povinnost a myslím si, že rodiče samoživitele my jako stát musíme podpořit, nesmíme je nechat na holičkách, protože jde o peníze, které nejsou nikdy špatně proinvestovány, pokud jsou investovány do dětí a následně i dále do vzdělávání a do budoucnosti.

Souhlasím s kolegou Holáskem, že je problém i v oblasti trestního zákoníku, i když to není předmětem tohoto dnešního zákona. Nicméně si myslím, že tlak na otce ve formě, kterou naznačila paní ministryně, je také vhodný.

Já tento zákon podpořím a věřím, že i ostatní ho podpoří. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní senátorko. Nyní má slovo pan senátor Tomáš Třetina a připraví se pan senátor Miroslav Adámek.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Třetina:  Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, rozumím tomu, co chcete tímto zákonem řešit, co navrhujete. Z pozice starosty města vím, jak je složitá problematika samoživitelek. Vím, že pro děti, které neměly tolik štěstí, je potřeba něco dělat. Ale právě proto, že o této problematice něco vím, se musím velmi silně a razantně ohradit proti vašemu úvodnímu výroku, že v ČR přestalo být normální starat se o své děti. 80 % rodin se zodpovědně stará o své děti a já tento váš výrok považuji za velmi neadekvátní, dá se říci, že i trochu urážející pro ty rodiče, kteří se zodpovědně starají o své děti. Byl bych rád, kdybyste tento svůj výrok upravila.

Děkuji. To je vše, co jsem chtěl říci.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji. Takže jenom upozorním, že byste potom měl oslovovat mým prostřednictvím, to je připomínka. Dobrá, myslím si, že je to tak vhodnější, proto na to upozorňuji. Děkuji. Nyní má slovo pan senátor Miroslav Adámek a připraví se paní senátorka Alena Dernerová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Adámek:  Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, vážené senátorky, vážení senátoři, moc děkuji za slovo, jen úplně krátce.

Po 15 letech nemáme data k tomu, kolik dětí je v této vyživovací pasti, když to řeknu takhle. To mi připadá velice smutné a není to standardní. Tzn. že na projednávání výboru jsem byl a moje otázka byla na paní ministryni, proč jen na dva roky? Proč, když už děláme zákon, to není na delší období? Ale musel jsem toto své stanovisko změnit už z tohoto pohledu. Jestliže nemáte ta data a chceme se k nim nějakým způsobem dostat, ne jen mít odhady, kdy se jedná zhruba asi o 24 000 dětí, ale nevíme to úplně přesně, je to nějaké imaginární číslo, tak k tomu potřebujeme něco nastavit, nějakým způsobem se dobrat k tomu, jestli systém funguje správně, nebo ne, a případně ho změnit.

Takže já jsem za to moc rád, že paní ministryně toto předložila, že to je v té podobě, ve které to je, která není úplně ideální. Nicméně zákony, které nám tady jsou předkládány, nejsou ideální ve většině, když to řeknu takhle.

Můj dotaz byl i na paní ministryni, protože se bavíme o dětech, je to dávka pro děti, já tady jen krátce zareaguji, svůj pohled na předřečníky. Skrytá sociální dávka, ano, mohu s tím souhlasit, ale je to prostě o dětech. Není to o ani jednom z rodičů, není to ani o tátovi, není to ani o mámě, ale je to o dětech, kterým chceme pomoci. To, že vymahatelnost ze strany jiných států, ať se podíváme do Německa, na Slovensko, je ve formě 10, 15 %, já budu moc rád, když tady to procento bude vyšší, ale jsem k tomu skeptický, protože tam musí být ochota k tomu, nějakým způsobem platit své závazky. Jestliže ochota není a pozbývá mnohdy u rodičů, co se týká rodičovské zodpovědnosti to, že nechtějí platit na své dítě a nechtějí umožnit svému dítěti řádný rozvoj, pak samozřejmě ochota platit jakékoli závazky může být nulová. Souhlasím s tím, co říkal předřečník, myslím si, že se nebude jednat o většinu rodičů. Bude to možná malé procento, ale i na toto procento je potřeba se soustředit. Myslím si, že vyspělost státu hovoří i o tom, jak dokáže pomoci svým nejslabším nebo nejohroženějším skupinám, mezi které děti jednoznačně patří.

Proto podporuji tento návrh zákona, který je v podobě, jak tady je. Budu moc rád, když se na něm bude pracovat v tom, jak už tady bylo uvedeno.

Jeden z dotazů, který jsem měl i na paní ministryni na našem sociálním výboru, byl, jak bude pracováno, já jsem se záměrně ptal „s otci“, protože tady bylo i řečeno, že většina těch, kdo potřebují pomoc a kdo se starají o děti, jsou matky. Tzn. jak bude pracováno s otci, kteří budou povinnými v placení výživného. Ale tam ten systém, dostal jsem i ujištění ze strany paní ministryně, že s otci bude pracováno i formou třeba neziskových organizací, které pracují v sociálních službách a dalších. Tzn. není to jen o vymáhání, ale je to i o práci s povinnými jako takovými.

Moc děkuji a já tento návrh zákona určitě podporuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní má slovo paní senátorka Alena Dernerová a připraví se paní senátorka Jitka Chalánková.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, paní předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, děkuji paní ministryni za to, že jsem mohla promluvit s jejími náměstkyněmi, které na řadu mých otázek, které tady tím pádem nebudu vznášet, odpověděly a trochu mě uklidnily, protože jsem z regionu, kde je velké zneužívání různých typů dávek.

Já za sebe chci říci, že mě jen mrzí, že náš stát skutečně není schopen vymoci právo. Už to tady mohlo být dávno a musí se to řešit tímto zákonem zase ve formě dávky. Já jsem se chtěla jenom paní ministryně zeptat na doplňující otázky. Pokud bude provedena exekuce a bude výživné exekučně vymoženo a bude se zároveň vyplácet náhradní výživné, jak se bude postupovat v tomto, aby nedošlo k duplicitě? Jestli bude nějakým způsobem toto kontrolováno? Potom jestli úřad práce bude vymáhat pohledávky plynoucí z náhradního výživného. A pak jsem se chtěla zeptat, zdali tam není nějaká významná administrativní zátěž na lidi, kteří se v této oblasti náhradního výživného budou angažovat? Jestli to bude stávající personální systém pobírat? Pak jsem se chtěla zeptat, co bude po uplynutí dvou let? Protože to máme na dva roky. Tak co bude? Dva roky tady budeme vyplácet náhradní výživné, a co bude potom po tom bodu nula? To by mě zajímalo, jak to bude vypadat.

A ještě bych měla jeden takový problém nebo resp. prosbu také částečně, aby u některých rodin bylo vymožené výživné adresně kontrolováno, protože některé rodiny, neříkám, že, samozřejmě, že to bude malá část, doufám, ale že to výživné třeba nekončí přímo u dětí. Tam se setkávám, jak chodím do takových lokalit, kde je problém, tak že děti, ačkoli rodiče pobírají dávky, chodí do škol bez svačiny, nemají pomůcky do školy. Nějaká ta organizace jim to platí, kam také přispívám. Takže jestli by tam někdy nebylo možné v některých věcech zohlednit adresnost, protože kontrola je vždycky důležitá, aby to bylo funkční. Děkuji. A také vítám to, že ministerstvo spravedlnosti snad bude pod atakem nového návrhu zákona, protože si myslím, že to by mělo konat velmi.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní senátorko. Paní ministryně si poznamenala otázky a nyní má slovo paní senátorka Jitka Chalánková a připraví se paní senátorka Miluše Horská.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, děkuji vám za slovo. Je docela možné, mám avízo, že paní senátorka Horská chce reagovat na mé vystoupení, tak se omlouvám předem, že možná budu vystupovat dvakrát.

Pokud jde o tento tisk, podle mého názoru se jedná o novou sociální dávku, o nový mandatorní výdaj státního rozpočtu. Předpokládá se výdaj z peněz daňových poplatníků až 860 mil. Kč plus zhruba 115 mil. Kč na nové úředníky plus další výdaje na počítačové technologie. Rozjede se mašinerie vymáhání s mizivou návratností a daňoví poplatníci se tímto skládají na dluhy neplatičů alimentů. A těch možná dokonce přibude.

Jedná se skutečně o precedens. Stát se vlamuje do soukromoprávních vztahů. Kdy a kam se vlomí příště? Poměrně dobrou účinnost má pozastavení řidičských průkazů. Bylo zde již o tom hovořeno, našla se nějaká klička, nicméně toto opatření bylo zavedeno za pravicové vlády Petra Nečase. Pokud chce ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti vypracovat zlepšení situace ohledně placení či neplacení alimentů, proč právě toto nepřipravilo a nepředložilo jako první? Lidem v nouzi by měl umět pomoci jednoduchý, srozumitelný dávkový systém po nezbytně nutnou dobu. To je úkol ministerstva práce a sociálních věcí.

Přidám ještě několik konkrétních poznatků z advokátních kanceláří. Předně je třeba si říci, koho je třeba podpořit. Opravdu každého rodiče, kterému druhý nezaplatil výživné? Takže bez ohledu na to, kolik pečující rodič vydělává a jaká je jeho celková majetková situace, bude podpořen penězi daňových poplatníků? Nová plošná sociální dávka, stát platí a nekouká, zda je to potřeba? Kdy potřebuje rodič a rodina, aby do placení vstupoval stát? Stačí jedno nezaplacené výživné? Podle návrhu ano a hned má být zahájena exekuce. Neměli bychom ponechat nějakou dobu rodině na vyřešení a do vztahu nevstupovat? Náhradní výživné může motivovat k zahajování exekučních řízení, která by jinak zahájena nebyla, rodina by věc vyřešila bez vstupu státu. Pomůžeme opravdu těm, kteří to potřebují? Ne. Nebo nedostatečně. Náhradní výživné je omezeno na 3000 Kč měsíčně, bude vyplaceno maximálně 24x. Vyplacené náhradní výživné se navíc započítá do celkového objemu sociálních dávek, tedy ty ostatní se o to poníží. Náhradní výživné se určuje na čtyři měsíce. Nárok na další čtyři měsíce vzniká, pokud je prokázána výše uhrazeného výživného za poslední čtyři měsíce. To je dost těžko pochopitelné. Předpokládá se snad, že povinný rodič bude hradit výživné ještě mimo exekuci souběžně s náhradním výživným? Nebo musí oprávněný rodič žádat exekuční úřad o přehled vymožených částek? To jsou technikálie. Pokud něco, tak peníze od povinného rodiče a musí vracet. Nezlobte se, můžete mi říci z čeho? Doposud platilo pravidlo, že spotřebované výživné se nevrací státu, ano. Stát chce tak moc pomáhat, až bude exekučně vymáhat přeplatky po samoživitelkách? Ale zase když to nevrátí, do tří let nárok zaniká, tak to snad stačí i psychicky vydržet.

Je to složité. Nebylo by jednodušší, kdyby stát hned, když začne vyplácet náhradní výživné, vstoupil do exekučního řízení a prostředky vymohl na svůj účet? Kdo bude hradit náklady na exekuce v průběhu exekuce? Zřejmě nikdo. A to po celé dva roky nebo i déle, pokud se načas výplata náhradního výživného přeruší.

Po vyplacení 24 dávek nebo zániku nároku na náhradní výživné rozhodne úřad práce o přechodu pohledávky na stát. Přechází při tom celkové vyplacené výživné a práva s ním spojená, přechází tedy i náklady exekučního řízení? Možná i právního zastoupení? Stát tedy bude vymáhat náklady na exekutora? Absurdní. Aby je vymohl, tak použije dalšího exekutora? Nebo vstoupí do původního řízení? K tomu potřebuje součinnost oprávněného rodiče. Nevím, který rodič umí podat návrh na procesní nástupnictví v exekučním řízení, ale vím, že ten, který to nezvládne, odpovídá státu za škodu.

Pokud stát nic nevymůže, zaplatí exekutora sám, případně oba exekutory. Stát platí ze sociální dávky exekutora? Absurdní. Že stát nic nevymůže, je evidentní. Prozatímní zkušenosti z vymáhání pohledávek státu jsou tristní, stát je pomalý a neefektivní. Sám návrh zákona skoro nic nevymůže. Opravdu potřebujeme hrát hru na schovávanou, že je to náhradní výživné, když je to jen plošná, sociální situací rodiny neodůvodněná sociální dávka, jejíž distribuce bude vyžadovat armádu dalších úředníků, přihodí neuvěřitelně moc práce exekutorům, bude vyžadovat nový technologický systém?

Kdyby se tyto všechny okolo utracené peníze rozdělily do již existujících dávek okamžité hmotné pomoci, o tom jsem právě mluvila, že je potřeba připravit řádný systém pomoci v hmotné nouzi a upravit dávkový systém, tak by to bylo mnohem lepší. Jak motivovat rodiče neplatiče? Správně zde zaznělo, že kriminálem určitě ne. Dalším exekutorem už určitě teprve ne. Většinou jich mají už pár desítek a načerno pracují, jak diví. Odebírání řidičských průkazů je efektivní nástroj. Zákazy sportovních utkání by také prospěly, to už tady zaznělo. Ale buďme realisté. Peníze z nich nikdy nedostaneme, jen nás to bude stát další miliony.

Mé zkušenosti z praxe, to právě píše paní advokátka, říkají, a já jako pediatr se též s rodiči setkávám dnes a denně, že dávku nevítají jen matky samoživitelky celé rodiny, které už přesně vědí, jak čerpat sociální dávky. Jsou naoko třeba rozestěhované, rozvedené... Je to velmi složitá problematika, já už bych se vrátila k těm obecným poznatkům. Jak jsem řekla, žádala bych spíše paní ministryni, aby předložila revizi dávkového systému tak, aby byl jednoduchý, srozumitelný a uměl rychle pomoci. Ministerstvo práce a sociálních věcí toto slibovalo, ale nic takového nepřipravilo.

Pokud slyšíme, že ministerstvo připravuje ve spolupráci formou poslaneckého návrhu zákona zlepšení vymáhání pohledávek, tak si myslím, že tímto právě se mělo začít podle mého názoru. Také jsme na výboru slyšeli, že nevíme, kolik přesně těch dětí je. A že když tímto způsobem budeme rozdávat tu dávku, zjistíme, kolik jich je. Tak to mně připadá jako důvod dost zvláštní. Ale principiálně bych řekla, že tímto zákonem stát dává signál, že děti, pokud mají nezodpovědné rodiče, k čemuž by měl stát ty rodiče spíše vést, tak se stanou „dětmi státu“. Že zde je všespasitelný stát, který přebírá zodpovědnost za skutečně rodiče těchto dětí.

Věřte mi, že jsem velmi hluboce sociálně cítící, ale toto je opravdu levicová myšlenka, že z peněz daňových poplatníků stát pomůže těm, kteří jsou nezodpovědní, bere peníze těm zodpovědným. Slyšeli jsme zde také pojmy, že se jedná o zájem dítěte. Určitě, tento pojem známe a s tím samozřejmě souhlasím, že děti mají mít rovné šance. Ale je zde jedno velké nebezpečí. Kdo bude určovat, co jsou ty správné šance a co je ten správný zájem dítěte. Opravdu stát? Nesouhlasím s tímto návrhem a myslím si, že by se měla najít opravdu individuální pomoc lidem v nouzi. K tomu máme dávkový systém sociální pomoci.

Právě proto, že od roku 2006 došlo k postupnému utlumení náhradního výživného v různých formách a nahrazení tímto systémem pomocí v hmotné nouzi a jinými dávkami, navrhuji zamítnutí tohoto návrhu zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko, s přednostním právem je nyní přihlášen pan senátor Láska.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Láska:  Děkuji za slovo, využívám svého přednostního práva, protože chci reagovat na paní kolegyni Chalánkovou. Přihlásil jsem se ve chvíli, kdy řekla, že nám přednese poznatky z advokátní praxe, pak začala mluvit o věcech, které tedy mé advokátní praxi absolutně neodpovídají. Přednášela je velmi rychle, takže jsem si nestačil všechno poznamenat, ale na jednu věc, dokumentující, že její pohled nekoresponduje s tím, jak je nastaven současný právní systém, bych si dovolil.

Vyjádřila myšlenku, doufám, že to parafrázuji správně, že to bude paušální dávka, že stát bude vyplácet matce bez ohledu na to, jaké má příjmy. V závěru také vyjádřila dotaz, jestli to bude stát, kdo určuje, jaký je správný zájem dítěte. Na to chci reagovat, že toto určuje soud. Jasnou podmínkou pro vyplácení náhradního výživného je, že výši výživného stanoví soud. Ten ji stanoví na základě dokazování, výslechů, prokázání příjmu matky, prokázání příjmu otce. Takže soud je ten, kdo zohlední, jaká je správná výše výživného a zda to výživné má být vůbec přikázáno. Stát do toho vůbec neingeruje. Stát pouze bude plnit to, co provede soud, soud řekne za správné na základě dokazování.

A stejně tak to nebude stát, kdo určuje, co je správný zájem dítěte, ale soud, který po provedeném dokazování nezávislou cestou řekne, co to dítě potřebuje, jaká je správná výše výživného, aby mohlo fungovat, aby mohlo žít. Tady není žádná rozhodovací pravomoc státu, tady není žádná ingerence státu. Tady je pouze nabídka, pomocná ruka státu k tomu, aby zajistil to, co je podle soudu správné.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, další přihlášenou je paní senátorka Horská.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Miluše Horská:  Ještě jednou dobrý den i ode mě. „Tatínku, máte rád svoje dítě?“ „Samozřejmě.“ „Maminko, vy taky máte ráda svoje dítě?“ „No, pochopitelně, pane soudce.“

Tak takhle nějak začíná cochemská praxe vedle nás, u Němců, kde opatrovnický soud, nebo ti, co dostanou na starosti dohodu rodičů, jsou placeni za to, jak rychle a jak dobře ve jménu dítěte se rodiče dohodnou. Když je tam dohoda, většinou obě strany souhlasí. Většinou potom i to dohodnuté výživné funguje.

Já jsem si dala ve svém regionu schůzku s dámami z OSPOD a s neziskovými organizacemi, které se touto problematikou zaobírají. U nás to není samozřejmé, že stát a organizace, které podporují rodiny samoživitelů, mají dobré vztahy. V mém regionu to tak naštěstí je. Já jsem velmi ráda, že slyším poprvé z oficiálních míst, že spolupráce odborné a laické veřejnosti, veřejné správy i neziskového sektoru za účelem pomoci dětem a rodinám, které se ocitly v nepříznivé životní situaci, spatřilo světlo světa. V Národní strategii ochrany práv dětí 2021-29.

Ono totiž to, co my tady dnes řešíme, je běh na dlouhou trať. Už tady máme spoustu dětí, které ty své rodiče, kteří neplatili, možná ani nikdy moc nepotkaly. Protože když se neplatí, těžko se tomu dítěti dívá do očí. Takže ten dopad je daleko hlubší než těch, a nechci říkat pár miliard, ono je to hodně, ale všechny poradní orgány našich vlád, ať byly zprava doleva, se shodly na jednom. Myslím ty nervy. Shodly se na tom, že když chceme rodině pomoci, tak to musíme udělat tehdy, když má malé děti. Abychom jí pomohli odrazit se ze složité situace a abychom tam nastartovali proces toho, že bude fungovat normálně. A to tady stát má ještě jiné dluhy. Ta koncepčnost, nebo respektive nekoncepčnost je hlubší.

My bychom tady také potřebovali zákon o dostupném bydlení. Protože děti s maminkami jdou dneska do Domovů na půl cesty atd. Nechci do toho vnášet další problematiku.

Jednu věcnou připomínku. My zde dneska budeme probírat chráněný účet. Dovolte mi, abych připomněla, že v této legislativě se vyskytuje termín nezabavitelná částka. A to bude právě ono výživné. Takže to právo na to výživné deklarujeme i v jiných zákonech. Ostatně změny dalších zákonů, což bylo docela složité, řekla bych, zprocesovat při tomto návrhu, tak jich je daleko vícero.

Já pro tuto chvíli končím a děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko, o slovo požádala paní ministryně, ale dovolte mi ještě sdělit do stena, že z dnešního jednání se omlouvá pan senátor Jan Žaloudík. Prosím, paní ministryně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedající, dovolte mi, abych reagovala na některé ty otázky nebo připomínky, protože jsem se je snažila všechny napsat, ale už toho skutečně je hodně, jestli dovolíte, tak bych nějakým způsobem, snad žádnou neopomenu, průběžně reagovala.

První věc, o které si myslím, že je velmi důležitá, je, proč se neřeší první vymáhání. Říkám to úplně upřímně, protože nejsem ministryně spravedlnosti. Já jsem ministryně práce a sociálních věcí. Tento zákon byla pro mě naprostá priorita, protože 15 let o tom diskutujeme, všechny okolní země tento zákon mají, Slovensko od roku 2005, a přestože to byla pro naše ministerstvo naprostá priorita a že jsme předložili, tuším, že už 4. návrh zákona o výživném, tak to trvalo 2,5 roku. Ve sněmovně je sněmovní tisk 899, ten paralelní, který šel na vymáhání práva v oblasti alimentů a výživného, a ten se projednává.

A jak jsem zmínila, připravujeme na ministerstvu práce a sociálních věcí komplexní pozměňovací návrh, tak, aby skutečně to vymáhání bylo radikální. Já jsem přesvědčena, že když stát půjde opravdu nekompromisně po neplatičích, myslím si, že ten další zákon, ten druhý zákon projde, tak se účinnost vymáhání naprosto zvýší. Jsem o tom přesvědčená, protože když to bude jasný signál a nikdo to nebude tolerovat, stát nebude tolerovat to, že se neplatí výživné na děti, tak se situace zásadním způsobem změní.

My máme v podstatě dva druhy neplatičů. Ti, co platit nemohou, protože nemají peníze. Tam jsem o tom hovořila mediálně, dostala jsem za to spoustu kritiky, ale já jsem přesvědčena například, že tu pracovní povinnost bychom nějakým způsobem měli zvážit. Myslím si, že právně by to vykonstruovat šlo. Kde je vůle, tam je cesta. My jsme na ministerstvu uvažovali o veřejně prospěšných pracích. Víte, že u těch neplacených výživných se například hovoří o měsíčních alimentech ve výši 600 až 800 Kč. Z mého pohledu je toto vyděláno za jeden víkend. Druhá věc je, že ten druhý rodič platit nechce. Prostě nechce, i když má. Tam jsme o tom už diskutovali mnohokrát. Tam je skutečně cesta v tom, že se jim „zakážou“ jejich privilegia.

Já si myslím, že tento zákon je důležitý, protože máme morální povinnost vůči těm desítkám tisíc dětí, nenechat je vyrůstat v pocitu, že na ně kašle nejenom jejich jeden rodič, ale také stát. Protože moje otázka zní, a už tomu přihlížíme 15 let... Co z těch dětí bude? Co z nich vyroste? Ony budou vyrůstat ve světě, kdy vědí, že spravedlnost asi není, právní stát funguje jenom pravděpodobně pro některé.

Moje otázka zní: Co bude, když každý rok bude několik tisíc dětí vyrůstat v takovém státě? Jací to budou občané? Jak se budou zapojovat do společnosti? Jaké budou mít vzdělání? Co si budou myslet o rovných šancích a o rovných právech pro všechny? O rovných povinnostech pro všechny? Když to budou znát ze svého života, že to tak není. Takže pro mě je to velmi důležitá investice do budoucích generací a do budoucích občanů, aby měli víru v právní stát a v princip spravedlnosti.

Co se týká výroku pana senátora Třetiny, pane senátore, já jsem to nemyslela jako urážku v žádném případě vůči těm rodičům. A je jich většina, zatím je jich většina, kteří své povinnosti plní, starají se o své děti, chodí do práce, posílají své děti do školy, nehádají se mezi sebou nebo se snaží neřešit své spory před dětmi. Nicméně než jsem se stala ministryní, tak jsem byla ředitelkou odboru rodinné politiky. Myslím si, že do té problematiky vidím. I teď jako ministryně potkávám celou řadu odborníků z oblasti rodinné politiky a rodinného práva. A skutečně tito lidé vám mohou potvrdit, že ty situace jsou rok od roku horší.

Taky jako ministryně práce a sociálních věcí dostávám dennodenně na stůl dopisy, kdy mně lidé líčí své rodinné situace, jakým problémům čelí. Není to jenom o tom, že se dva rodiče mezi sebou nedokáží dohodnout, ale často jsou tam ještě mnohem další, zhoršující se okolnosti. Jako třeba nemoc dítěte, nemoc dalších blízkých příbuzných. A skutečně ty spory jsou rok od roku horší. To je názor odborníků.

Myslím si, že bychom tady mohli dlouze hovořit o tom, jak se u nás v dnešní době rozpadají vztahy. Jak to jde rychle, jak je komunikace složitější, spory mezi rodiči vyhrocenější a přístup ke vztahům konzumnější. Ale to není předmětem dnešního jednání. Nechtěla jsem nikoho urazit. Myslím, že to tak nikdo nevnímal, ale mám pocit, že odpovědnost za děti se rok od roku zhoršuje. Ráda si s vámi o tom pohovořím.

Co se týká revize dávek, dotaz paní senátorky Chalánkové. My máme ve sněmovně, je to sněmovní tisk, omlouvám se, já se podívám na to číslo, protože teď mi vypadlo... Je to sněmovní tisk 652, kde ministerstvo práce a sociálních věcí před několika měsíci ve spolupráci s naprostou většinou členů sociálního výboru připravilo komplexní pozměňovací návrh, který reviduje ty nejvíce diskutované sociální dávky. Cílem je ten celý systém dostat do normálních kolejí. Bavíme se zejména o hmotné nouzi a dávkách na bydlení.

Pevně doufám, protože v tuto chvíli je sněmovna zahlcena, že se nám podaří tento sněmovní tisk, zejména ten komplexní pozměňovací návrh, který připravilo ministerstvo, který předloží valná většina členů sociálního výboru, projednat a schválit. Protože bobtnající obchod s chudobou, opravdu bobtnající obchod s chudobou, kde se zneužívá v podstatě chudoby a velmi složité situace lidí, tak to je obrovský problém, který se nám pak přelévá do celého dávkového systému. Smyslem toho řešení je přestat přihlížet zneužívání neštěstí lidí a dát jim férovou šanci, aby se mohli navrátit do normálního života. Ale zase je to věc, která je velmi složitá a stála by dokonce za celý seminář.

Původně jsme chtěli jít vládním návrhem, nicméně koronakrize nám takto velmi složitý návrh zkomplikovala. Za mě je klíčové, souvisí to ještě s úplně jinou problematikou, souvisí to s přípravou budoucího programového období EU... Já si myslím, že ty finanční prostředky z Evropského sociálního fondu bychom měli využít na velmi intenzivní sociální práci. Skutečně na velmi intenzivní sociální práci, která byla bohužel z velké části poškozena, už se nevykonává do takové míry, jako bychom potřebovali. Zejména ve složitých oblastech, zejména panem ministrem Drábkem, ale opět je to úplně jiné téma.

Já si myslím, že bez sociální práce, dostupného bydlení a vůbec snahou o komplexní přístup k problematice chudoby a sociálního vyloučení se nepohneme z místa. Jednoduchá řešení nefungují. Neexistují. Nefungovala nikde, v žádné členské zemi EU. Jednoduchá řešení nefungují, je to velmi komplexní problém.

Co se týká primárně prevence, ministerstvo práce a sociálních věcí pod mým vedením navýšilo rozpočet o 50 % na primární prevenci. Je to ten dotační titul Rodina. Stále je to málo a stále to nestačí, ale myslím si, že to je správný krok, když navýšíme rozpočet a snažíme se vytvořit síť, která pomáhá rodinám. Ať už v oblasti finanční gramotnosti, vymahatelnosti práva, komunikace mezi sebou, posilování rodičovských kompetencí... To jsou všechno věci, se kterými musíme pracovat.

K tomu, když doplníme primární prevenci o věci, které se nám podařilo prosadit, od 1. ledna má fungovat v rámci novely zákoníku práce tzv. sdílené pracovní místo. To jsou částečné pracovní úvazky.

My na ně budeme poskytovat zase z evropských zdrojů dotace, tak, abychom měli více částečných úvazků. Zítra bude sněmovna konečně projednávat v 1. čtení návrh zákona o jeslích, tzn. dostupná předškolní péče. Pokud by se nám, a obávám se, tam jsem skeptická, podařilo skutečně začít řešit aktivně problematiku bydlení, tak to jsou všechno věci, které rodinám pomáhají. Společně s těmi věcmi, které jsem zmínila, boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, se pak ten kruh uzavře a bude se nám dařit pomáhat rodinám skutečně uceleně.

Ještě bych, jestli dovolíte, zodpověděla dotazy paní senátorky Dernerové. Já si to jen najdu, protože jsem si psala poznámky. Kdo bude platit ty exekuce? Samozřejmě dlužníci. To je součást vymáhání nákladů. Co se týká administrativního posílení, ano, je to v předkládací zprávě. Posílíme úřady práce o 150 míst. Zní to jako velký počet, nicméně v tom celkovém počtu zaměstnanců úřadů práce je to věc adekvátní. Zároveň chceme v některých oblastech administrativní zátěž ubrat.

Já osobně mám velkou radost, že původně neprošel pozměňovací návrh v Poslanecké sněmovně, kdy se mělo náhradní výživné přímo vytestovat, protože to by vedlo k dalšímu administrativnímu zatížení celého procesu. To znamená, že jdeme tou cestou 3000 jako strop. Nerozlišujeme, zda matka vydělává dvacet nebo pětadvacet tisíc, ale dáváme ten strop 3000. Myslím si, že to je administrativně nenáročný způsob.

Co se týká dvouletého stropování, skutečně vědomě přiznáváme, že po dvou letech budeme mít data, budeme znát reálnou situaci, pak to bude na příští vládě, aby vyhodnotila fungování toho zákona a případně přistoupila k úpravám. Dávka se podle našeho názoru nedá zneužít, protože klíčová je exekuce a srážky ze mzdy a prodeje majetku podle našeho názoru nikdo neobejde.

Co se týká toho procesu, pokud dojde k vymožení částek, k zaplacení výživného nebo např. zaplacení části toho výživného, proto tam je ten čtyřměsíční vyhodnocovací mechanismus, který, když to zjednoduším, v podstatě bude přeúčtovávat to, co bylo vyplaceno v náhradním výživném, to, co bylo vymoženo, respektive zaplaceno.

Co se týká toho dokládání, to ještě v reakci na paní senátorku Chalánkovou, dokládá se pravidelně právě proto, abychom mohli náhradní výživné upravovat dle aktuální situace. To znamená, abychom mohli například upravit tu požadovanou výši.

Co se týká vstupování do průběžného procesu, toto nám upravila Legislativní rada vlády. Víte, že to bylo velmi poctivě diskutováno na Legislativní radě vlády. A mnozí z vás to vědí, že to jednání bylo legendární. Tuším, že trvalo 9 hodin na Legislativní radě vlády. Myslím si, že se nám veškeré obavy podařilo vypořádat.

Ještě jednou, vstupovat do toho procesu bude úřad práce. Matka nebude vyplňovat žádost o přistoupení.

Ještě jednou k tomu principu... Myslím si skutečně, že jde o zájem dítěte. Pomáháme těm nejzranitelnějším v naší společnosti. Myslím si, že to je naše morální povinnost. Myslím si, že naše sociální politika, náš sociální systém je založen na tom, že pomáháme zranitelným členům společnosti. To znamená, nemocným, handicapovaným, ale také starším spoluobčanům, ale také dětem. Myslím si, že je to tak správné. Myslím si, že je na tom postavena i západoevropská civilizace, že těm nejzranitelnějším stát pomáhá a chrání je. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní ministryně, dalším přihlášeným je pan senátor Čunek.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Čunek:  Pane předsedající, paní ministryně, kolegové, kolegyně. Paní ministryně mi pomohla, protože začnu tou poslední větou. Evropská civilizace nebyla založena na pomoci státu někomu, ale byla založena na křesťanství, desateru a, to je důležité, to vede a vedlo vždycky člověka k zodpovědnosti sám za sebe, za svou rodinu, za svou obec a pak teprve za stát.

To znamená, že já teď v úvodu jenom řeknu, tento zákon podporuji se skřípějícími zuby. A to proto, že stát, samozřejmě ne za rok, za dva, ale za mnoho let zcela selhal. Selhal v tom, že nevede svým systémem občany k tomu, aby byli odpovědní sami za sebe. Kdysi dávno v systému státu, před řekněme... Vlastně ono to není tak dávno, je to možná méně než 100 let, to bylo tak, že nestarat se o děti, neplatit, případně na své děti, když se to stalo, nepostarat se o ně... To udělal jenom vyvrhel společnosti, nějaký „lůzr“, který do ní ani nepatřil. Ta společnost svými úzusy, tzn. nepsanými pravidly, donutila toho člověka, že se choval odpovědně vůči své rodině.

My jsme v této stále liberálnější Evropě, která opouští svoje kořeny, tak jsme přišli k tomu, že každý si může volnostylově dělat, co chce, a zachrání to potom stát. Vy jste tady, paní ministryně, také řekla, co budou říkat ty děti, když se o ně stát takto nepostará, když selhali rodiče. Já si myslím, že děti bohužel, ani mnoho dospělých, skoro bych řekl většina, se tak nedívá na stát detailně, dívá se na něj až ve chvíli, kdy ho nutně potřebuje. Ale to znamená, že děti se dívají především na své rodiče, na své okolí. Ale já ze své praxe vím, že se tyto děti většinově začnou dívat na stát a společnost tak, že doteď mě živili, tak ať mě živí dál. Není tam ta odpovědnost.

Nemůže to být tak, aby ti, kteří stejně pracují a starají se o své děti, tak ti, kteří to nedělají, aby se těm rodinám vedlo stejně. Ale stát selhal. Pravdou je, že pak i rodiče, může to být muž nebo žena, kterým zůstane odpovědnost za děti a mohou se starat jakkoliv, v určitém sociálním postavení samozřejmě, když ten druhý partner nepomáhá, tak je jim hůře. Tak pro tyto rodiny, chápu, že když už jsme selhali v tom všem, co jsem řekl, tak pak stát tu odpovědnost má mít.

Bohužel tady není, a to zase chápu, že nejste ministryní spravedlnosti, takže to není asi jenom vaše věc, že to nejde ruku v ruce, chápu ale, že s tímto zákonem ta odpovědnostní, a to požaduji já po vládě, ta odpovědnostní politika by vůči státu samozřejmě měla být taková, že jdeme s tímto zákonem, ale zároveň tady předkládáme opatření, která budou tak strašlivá, že tento zákon bude využíván co nejméně. Ale ta opatření teprve přichází, takže se mnoho lidí, kterým se ani moc pracovat nechce, nebo nechtějí mít odpovědnost hlavně, tak se dívá na to tak, že teď mě stát na dva roky zachrání a pak uvidím.

Takže je to absolutní selhání státu, který ve chvíli, kdy už nemůže jinak, jsou tady ty skutečné případy, které tady byly řečeny, které možná také všichni nějaké známe, tak je řešíme tímto zákonem. Ale my bychom měli řešit něco jiného. Vláda a stát má po nás všech, po svých občanech vyžadovat odpovědnost za naše životy. A nemá nám to usnadňovat tak, že vlastně z nás tu odpovědnost bere.

To, že se to tak stalo a děje se to každý rok více a více, tedy více státu a méně odpovědnosti člověka, tak dochází proto k tomu propadu do nezodpovědnosti a pak stát začne dělat to, co se pokoušel kdysi Stalin, který si myslel, že vzít děti rodičům je nejlepší. On se o to pokusil a naštěstí pak zjistili, že to není ani pravda, ani to není možné, takže i to Rusko od toho odstoupilo.

To znamená, že dnes všichni víme, že děti patří rodičům, rodiče mají mít radost z dětí, ale mají mít také za ně odpovědnost.

To, co říkala paní senátorka Horská, to byl velmi dobrý příklad, že v Německu takto začínají, tzn. ptají se, jestli je mají rádi. Zároveň se samozřejmě ptají na odpovědnost, kterou oni cítí k dětem. Ale faktem je, že Německo z dlouhodobého hlediska v odpovědnosti na tom bylo lépe a tam ten dotaz potom možná padá více na úrodnou půdu. U nás je to tak, že jsou skupiny občanů, které jsou stále větší a větší, které, když zachráníte před nějakou nouzí, tak ony počkají a vyvolává to v nich pocit, že je zachrání vždycky někdo. A je jim jedno, jestli je to stát nebo nějaká organizace, charita, diakonie atd.

Jak říkám závěrem, se skřípějícími zuby podporuji tento zákon, protože ho považuji v tuto chvíli za nevyhnutelný. Ale bylo by dobře, kdyby všechny ostatní záležitosti přišly co nejdříve.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Linhart, prosím ho o jeho vystoupení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zbyněk Linhart:  Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně. Paní ministryně na začátku ve vystoupení řekla, kde je problém, v těch prvních větách. Vymahatelnost práva, které tady v Čechách nefunguje obecně a nefunguje ani v této oblasti. Paní ministryně sice říká, že není ministryní spravedlnosti, ale tohle přeci musí řešit vláda jako celek. Nejen kvůli dětem, ale kvůli nám všem ve všech oblastech. V tom podle mě vláda selhává. Nemůžeme říkat, že je to jen poslední rok, dva, tři. Situace ve vymahatelnosti práva je tady špatná dlouhodobě. Místo toho, abychom řešili podstatu problému, což je nevymahatelnost práva, vždy řešíme problém něčím dalším, že vymýšlíme další a další nástroje, jak problém řešit, další a další prvky vnášíme do systému, ten je pak nepřehledný a často se i zneužívá. Velmi často to dopadá stejně, že dobro pak nefunguje, respektive se dá dobře zneužívat. To, co vypadá na začátku jako strašně užitečné, nefunguje. Vidíme to velmi často po mnoha letech u dlouhodobých návrhů v celé republice, ale nejvíce je to vidět v oblastech, jako jsou severozápadní Čechy, kde všechny negativní sociopatologické vlivy jsou tam v extrému, jsou tam znatelné. Neúčinně se to řeší, myslím, že na tom musí být shoda. Také jste to sama řekla, když jste byla někdy před rokem a půl, před dvěma v Ústí nad Labem, asi v Předlicích nebo v Trmicích, ale těch míst je celá řada, tak jste to viděla na vlastní oči... Sama jste to řekla, že je to časovaná bomba. Samozřejmě v tom máte pravdu, ale co dál? Co se stalo potom? Zase utíkají léta a v zásadě se neděje nic. My na severozápadě to vidíme vždycky ve větším extrému, protože složení obyvatelstva tomu napomáhá.

Třeba obchod s chudobou, jak jste o něm mluvila, je problematika, která trvá 10 let. Posledních několik let se také neřeší. Ty doplatky, příplatky na bydlení, které slouží obchodníkům s chudobou, ne ani těm lidem, ty nás stály jeden čas až nějakých 13 mld. Já bych se chtěl zeptat teď. Já říkám, že nás stály až 13 mld., teď je to o něco méně, bodejť by ne, když jsme zažívali ohromnou prosperitu. Tak jsem se chtěl zeptat, kolik stojí doplatky, příplatky na bydlení? Sama ukazujete zhruba 9 miliard. Na druhou stranu bych se chtěl zeptat, kolik vlastně stát dává na to, aby pomáhal řešit problém v jeho začátku, tzn. kolik dává ze státního rozpočtu na výstavbu domů s pečovatelskou službou, na sociální byty možná obecně nebo na domovy důchodců? Zjistíme, že je to o řád méně. A přitom vidíme demografický vývoj, vidíme potřebnost těchto lůžek a těchto bytů pro většinou starší nebo postižené lidi. Stát na to dává extrémně málo. A na druhou stranu vyhazuje peníze, když podporuje obchodníky s chudobou.

Možná, že někdo může říci, že to nesouvisí, ale já bych chtěl jenom říci, že všechny ty problémy jsou nakonec o státních penězích, musíme o tom takto přemýšlet. A tento systém, jestli jsem viděl, někde zahlédl, má stát jako systém nějakých 120 mil. Kč ročně. Ale když si pronásobíme ty děti, někdo říká 800, ale zhruba to bude miliarda ročně. A může se říci, že to je málo. Já bych pro to možná i byl, ale musel bych mít elementární důvěru v to, že to bude fungovat. Ale jestliže vidím u mnoha dalších podobných věcí, že se lijí někam miliardy a výsledek není, tak proč bych měl mít důvod tady věřit tomu, že to bude fungovat, přestože to dnes vypadá jako úspěšně užitečná a dobrá věc? My totiž třeba ze státního rozpočtu i z evropských fondů dáváme miliardy na to, abychom řešili situaci v sociálně vyloučených lokalitách. Jak to vypadá po mnoha letech? To jsou vládní údaje, vládní agentury, které dokážou situaci monitorovat. Vidíme, že počet sociálně vyloučených lokalit po mnoha letech snah a miliardách nateklých do systému, většinou velmi hloupě, počet sociálně vyloučených lokalit se zvýšil a počet lidí žijících v nich se zvýšil. Asi děláme něco špatně... Já bych tady nerad byl v situaci za pět let, že budeme říkat: „Zase jsme něco udělali špatně.“ A vůbec nezpochybňuji ty děti, ale jde o to, jak to umíme udělat.

Podobně je to v miliardách na bydlení, doplatky, příplatky. Podobně je to v dalších sociálních dávkách, kdy v tom už se téměř nikdo nevyzná, jak jsou křížově dělané. Ale v tom, v čem se možná dokážeme docela dobře zorientovat, je to, že máme hromadu nezaměstnaných. Já jsem z regionu, kde nemáme nezaměstnanost 3, 4, 5 %, ale města a obce mají 7, 8, 9, 10% nezaměstnanost, máme lidi, kteří by opravdu chtěli pracovat, i v těch sociálně vyloučených lokalitách, ale stát nám dá na veřejně prospěšné práce, třeba našemu městu, pět lidí na VPP. Mívali jsme jich 50, protože jsme sociálně vyloučená lokalita, kde máme hromadu lidí, kteří jinde dělat nebudou než nakonec u obce. Ti dnes sedí doma a říkají mi: „Hele, já bych chtěl pracovat, já nechci doma sedět, já chci pracovat.“ Oni umí pracovat, ale stát jim to neumožňuje. Řekněme si, kolik nás stojí ten nezaměstnaný, když je na úřadu práce, a kolik nás stojí, když obcím dáme peníze na veřejně prospěšné práce, aby lidi zaměstnaly, když ještě za ně odvedou sociální a zdravotní pojištění... Zjistíme, že rozdíl není velký. Respektive je pozitivní, když lidé nakonec pracují. Je to dobrý a pozitivní vliv i do komunity.

Takže jak můžeme důvěřovat tomu, že se tady něco předstírá, že něco bude fungovat, když u mnoha jiných dalších věcí to nefunguje? Vy ve vystoupení jste řekla: „Když to stát bude zajišťovat.“ Ale tam je to „když“, to jste řekla správně. Když stát bude konat, tak jak si myslím, že by konat měl. My velmi často vidíme, že stát úplně nefunguje, vidíme to obzvlášť v posledním půlroce, možná roce, jak mnoho věcí nefunguje, jak funguje náš stát. Také jste řekla: „Aby to nevypadalo, že stát na děti kašle,“ tak mně jde jenom o to, aby to tady dnes nevypadalo, jen nevypadalo, že na ně nekašleme a že jako něco děláme. Ale obávám se, že to dopadne jako vždycky. Čili jsem skoro na rozpacích, jestli podpořit tento návrh zákona nebo ne. Já bych ho rád podpořil, ale já bych chtěl mít elementární důvěru, že to bude fungovat. Já ji upřímně řečeno vůbec nemám.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Paní ministryně by ráda reagovala, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Jestli dovolíte, děkuji, pane předsedající, já bych zareagovala. My jsme s panem senátorem měli před nějakým časem poměrně podrobnou rozpravu k této problematice. Nechci tady otevírat diskusi k obchodu s chudobou a k vyloučeným lokalitám, protože to je obrovský problém. Já se vám přiznám úplně na rovinu, že mám v tuto chvíli ve sněmovně 12 zákonů a osm z nich, tzn. už schválených vládou, považuji za velmi důležité. Nepočítám do toho důchodovou reformu. Je toho opravdu hodně a snažím se stejně jako mí kolegové a kolegyně na ministerstvu práce a sociálních věcí přistupovat k jednotlivým problémům systémově.

Co se týká revize dávek, myslím si, že jsme dosáhli velmi dobrého kompromisu napříč politickým spektrem, sněmovní tisk 652 čeká na druhé čtení. Ale říkám úplně upřímně, obchod s chudobou není jednoduchá problematika, která se takhle vyřeší mávnutím kouzelného proutku. Je to o dostupnosti bydlení, o sociální práci. Bez sociální práce to prostě nepůjde systémově. Na obcích, na úřadech práce, dobře placení, dobře řízení sociální pracovníci, je to o školském systému.

Teď to vidíme během koronakrize, že děti jsou často bez elementárních školních pomůcek, je jasné, že se postupně vypínají. Myslím si ale, že je to také hodně o ministerstvu vnitra, je to o trvalém pobytu, je to o metodě cukr a bič. Já jsem osobně zastánkyní velmi přísného sociálního systému, který ale pravidelně, minimálně na měsíční bázi, lidem dá šanci vrátit se do normálního života a do normálního fungování. Je to extrémně vyhrocená debata, velmi emocionální. Jakmile se člověk nepřikloní buď k černé, nebo k bílé perspektivě, je okamžitě obviňován ze všeho možného, ale já říkám, že bez komplexního postupu státu v elementárních oblastech, kde dlouhodobě zaostáváme, to je pravda, i přes obrovské finanční injekce z evropských fondů, tak se problém nevyřeší.

Bydlení, sociální práce, vzdělávání, problematika ministerstva vnitra, ale také regionálního rozvoje a hospodářské politiky. Víte, že problém je nejvyhrocenější ve třech strukturálně dlouhodobě postižených regionech, jako je Moravskoslezsko, Ústecko a Karlovarsko.

Co se týká veřejně prospěšných prací, souhlasím. Dlouhodobě vždy bojuji ve státním rozpočtu za navýšení dotací na VPP. Ale my jsme teď také dokončili zákon o sociálním podnikání, který bude, aby se to časově stihlo, předložen jako poslanecký návrh pana poslance Chvojky. Myslím si, že to je to správné řešení. Sociální podnikání a vůbec možnost řešit tyto věci dlouhodobě, ne přes veřejně prospěšné práce s obtížně zaměstnatelnými skupinami obyvatelstva. Tzn. řešíme to, je to ve sněmovně, je to zaseknuté jako spousta dalších důležitých zákonů.

Pokud jste zmiňoval, že byste chtěl mít jistotu, že to bude fungovat, já vám mohu dát pouze své slovo, nic jiného vám nemohu nabídnout. Mohu vás ale ujistit, že to, co jsem slíbila, jsem splnila vždycky, velmi si na tom trvám. Já se vždy snažím konat tak, aby řešení bylo trvale udržitelné. Tzn. žádná řešení na sílu a nějaké ad hoc akce. To je vždy můj přístup. Myslím si, že když k tomu bude přistupovat takto každý z mých následovníků nebo vládních kolegů, tak se nám to podaří společnými silami postupně, rychlé řešení neexistuje, vyřešit.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní ministryně. Nyní prosím paní senátorku Šípovou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Adéla Šípová:  Kolegové, mě opravdu překvapuje, že se zde naznačuje, že by zákon měl vést ke zneužívání. Já si to umím představit stěží, protože neplatící budou čelit exekuci. To je právě ta podmínka, aby výplata mohla být vyplacena. Upozorňuji na to, že jsou případy, kdy výživné, my se tady bavíme o 3000 Kč... Co koupíte za 3000 dítěti? Pokud nosí brýle za 8000. Pokud má nějaké specifické potřeby. To je maximum, které matka nebo otec dostanou. Ale chtěla bych upozornit, že v případě, že matka nebo otec má vyměřeno výživné ve výši 500 Kč, což není zcela neobvyklé, to je docela časté, já jsem se s tím setkala mnohokrát, tak i tehdy matka nebo otec často tuto částku nevidí. Ten otec to neplatí. V takovém případě my pečujícímu rodiči zajistíme, že aspoň takovouto částku, třeba 500 Kč měsíčně, dostane. Za dva roky to bude 12 000 Kč. My jsme tady zrušili superhrubou mzdu, na daňových úlevách dostaneme výrazně víc, než je částka, o které se tady bavíme. Mě opravdu překvapuje, že se tady naznačuje zneužívání, protože jako advokátka si to neumím vůbec představit. Zkuste si živit dítě za 3000... Já bych to nedokázala.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. Další přihlášenou je paní senátorka Chalánková. Připraví se Pavel Fischer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo. Já bych v první chvíli chtěla pochválit nebo podpořit paní ministryni s tím, jak velkým problémem je otázka dostupného bydlení. Má pravdu v tom, že řešení sociálního bydlení je velmi složitá problematika, protože tam máme dva typy dávek. A to jednak příplatek na bydlení, jednak doplatek na bydlení. V situaci příplatku na bydlení dochází k nárůstu vynaložených prostředků. Na rozdíl od toho v oblastech doplatku dochází k poklesu. Tzn. že se nám obchod s chudobou přesouvá z ubytoven do bytů i na základě tzv. fiktivních smluv, dokonce i mezi rodinnými příslušníky. I to se skutečně děje. Všechny informace a kontrolní mechanismy by měly mít úřady práce, které tyto dávky vyplácejí. Takže bych se chtěla zastat paní ministryně. Není to snadné. Je třeba si uvědomit, že nadpoloviční většina příjemců těchto dávek na bydlení jsou osamělí senioři, tzn. není tak jednoduché vstoupit a vidět jen ty ubytovny, ale je skutečně potřeba vidět, že osamělí senioři v takovém obrovském počtu by přišli vůbec o bydlení. Takže do toho skutečně tak snadno vstoupit nelze.

Má pravdu paní ministryně v tom, že je potřeba zapojit především ministerstvo vnitra, protože celý problém souvisí i s otázkou dopadu reformy veřejné správy. Na ministerstvu vnitra, na odboru dozoru veřejné správy, existuje dokument, podílela jsem se na něm od roku 2007, který se jmenuje Metodický pokyn obcím, jak předcházet sociálnímu vyloučení. Domnívám se, že žádný jiný oficiální dokument od té doby snad už ani nevznikl.

Ještě krátce bych zareagovala na pana senátora Lásku. Možná jsme si úplně nerozuměli. Já jsem tím, kdo bude definovat a určovat nejlepší zájem dítěte, nemyslela konkrétní situaci v nějakém soudním řízení, to je samozřejmě soud, to je v pořádku, nicméně stát, jak zde bylo již naznačeno, existuje zde Národní strategie ochrany práv dětí, která se hodně často zaobírá tímto nejlepším zájmem dítěte. V tomto duchu jsou také proškolovány a metodicky vedeny jak orgány sociálněprávní ochrany dětí, tak v současné době dost často i opatrovnické soudy jsou seznamovány s různými dalšími, modernějšími metodami. Například i s tou cochemskou praxí. V rámci pracovní skupiny, kterou máme ještě z doby projednávání této Národní strategie ochrany práv dětí, což je dokument vládní, existuje pracovní skupina, která má debatu i s ostatními odborníky z ochrany práv dětí. A to i včetně opatrovnických soudů. Tady bych chtěla upozornit, že cochemská praxe, ano, nicméně by neměla být jedinou možností. Je to prostě jen na výběr. Takhle aspoň mi tyto informace dávají opatrovničtí soudci, protože oni by sami chtěli nejlépe poznat a vidět, co je v dané individuální situaci nejlepší.

Takže souhlasím, že ano, určuje soud, nicméně stát definuje různé další argumenty a dokumenty formou různých proškolování, dokumentů a školení a vedení také orgánů sociálněprávní ochrany dětí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. Prosím pana senátora Fischera. Připraví se Patrik Kunčar.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, mě zaujalo ve vašem vystoupení, paní ministryně, jak jste mluvila o tom, že budete sbírat data. Na základě toho, co vám ukážou poznatky v rámci systému, který nastavujeme, že se připraví podklady pro příští vládu z hlediska sociální pomoci, jak jste o ní dnes mluvila.

Přístup je potřeba stále ověřovat v terénu. I proto mě tak zaujalo to, co tady říkal kolega Zbyněk Linhart, vaším prostřednictvím, pane předsedající, jsem mu chtěl poděkovat, protože když se člověk pohybuje v terénu, nemusí to být jen v Praze na Malé Straně, ale právě třeba i daleko v regionech, které zdaleka nepatří k těm prominentním nebo k těm, které prosperují, tak si uvědomí, jak důležité je, aby terénní sociální služby uměly reagovat na situaci v daném místě. Já naprosto chápu pozici člověka, který dělá na ministerstvu. Musíte hlídat systém. Ale mně by opravdu přišlo velmi důležité, abychom nejen dnes, ale pravidelně u zákonů, které, jak jste naznačila, ještě k nám budou zřejmě přicházet ze sněmovny, pokaždé si ověřovali, že systém bude umět reagovat na situaci v místě, že tam bude prostor pro samosprávu, pro starosty a pro zastupitele v místě. Jinak budu muset opravdu podporovat každého, kdo bude mít v sobě určitou míru nedůvěry v to, že to všechno centrálně zvládneme.

Proto mě bude zajímat, jak budete s tímto i s dalšími zákony pracovat, aby se mohly tam, kde problémy skutečně jsou, také v místě řešit. Ze setkání s lidmi, kteří pracují v terénních sociálních službách, totiž ze své zkušenosti vím, že ministerstvo je daleko, problémy, které musí oni v místě řešit, často na ně nemají ani prostředky, ani nástroje.

Děkuji za to, že toto téma tady zaznělo, bude nás zajímat nejen dnes, ale myslím si, že u každého ze zákonů, které nám ještě přinesete. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Pane senátore Linharte, pan senátor Fischer vám děkuje. Nyní prosím pana senátora Kunčara.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Patrik Kunčar:  Dobré odpoledne, vážená paní ministryně, pane předsedající, kolegyně, kolegové, když si uvědomím, možná v historii jsem patřil k těm, kdo se na obdobný návrh zákona dívali také možná přes prsty a možná tak, jak se na to dívá většinová společnost, dokud jsem některé příběhy nepoznal takřka na vlastní kůži nebo hodně blízko z pozice starosty, kdy za mnou skutečně chodili samoživitelky, samoživitelé, kteří byli v naprosto zoufalé situaci.

To, co tady zaznělo, ano, vždycky se vše dá zneužít. Věřím tomu, že není nic, co by se zneužít nedalo. Ale já tento návrh zákona vnímám aspoň jako drobnou možnost pomoci lidem, kteří jsou skutečně v zoufalé situaci, protože to jsou třeba i dlouhá léta fungující rodiny, kde to všechno fungovalo, pak přišel u jednoho z partnerů alkohol, drogy nebo gamblerství, rodiny se dostaly do zoufalé situace, jeden z partnerů dnes třeba žije jako bezdomovec, takže na tom člověku si ani není co vzít. Matka kolikrát, nejenže nemá za co koupit dětem boty, ale matka kolikrát ani nemá co jíst, aby aspoň koupila něco málo dětem. Takže já věřím, že toto je aspoň drobná pomoc. Kritizované nedostatky, že se možná i praxí podaří časem odstranit. Věřím, že se stát pokusí zapracovat na tom, aby se i do budoucna zvýšila možnost vymáhání po rodičích, kteří dlouhodobě neplatí výživné.

Kladu si samozřejmě otázku, co bude potom za dva roky, protože dva roky, dobře, fajn, pomoc tady jakási je. Co bude dál, nikdo neví. Ale věřím tomu, že praxe snad ukáže a možná se podaří najít cestu, jak tento problém pořešit i do budoucna.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Nyní prosím paní senátorku Horskou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Miluše Horská:  Ještě jednou dobré odpoledne i ode mě, vážená paní ministryně, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já děkuji za širokou debatu, dotýkáme se problematik, které opravdu tento zákon neřeší. Nicméně paní ministryně zmínila jeden zákon, na který, myslím si, že naše společnost už pár let čeká. A to je onen zákon o sociálním podnikání. Na západ od nás tato forma práce, řekněme, veřejnoprospěšných aktivit, začleňování lidí znevýhodněných na trhu práce, docela funguje. Ono se to týká, řekněme, zdravotně postižených, ale týká se to také lidí, kteří se vrací z výkonu trestu, protože čím déle je člověk v base, tím horší má podmínky pro začleňování. Ale také se to týká seniorů, kteří už nejsou užiteční na trhu práce a necítí se být na odpočinku. Prostě ať vezmeme společnost napříč, vždycky najdeme nějakou skupinu, která je vlastně nezaměstnatelná. O tom mluvil pan senátor Linhart. Reagoval na to pan senátor Fischer. Jestliže stát umožní příznivým zákonem vznik sociálních podniků, tak, že veřejná prospěšnost bude na prvním místě, že to nebude jenom klasický byznys, volný trh, protože zaměstnávat lidi, kteří nepracovali dlouhá léta nebo jdou jako nezaměstnaní bezdomovci, najednou se stane zázrak a začnou pracovat, tak v podstatě na ně někdo musí dohlížet. Pracovní podmínky jsou takové, že člověk, který dlouho nepracoval, nikdy nezačne na osm hodin na plný úvazek někde šůrovat a bude to v pořádku. To, co dělají dnes obce při veřejnoprospěšných pracích, suplují tyto sociální podniky, protože se to tam hodí, protože hrabat je potřeba, uklízet obec atd., takže ony to dělají, ale to přeci není smysl obcí, suplovat tuto možnost zaměstnávat, protože ti lidé budou i v Praze, budou na venkově. Výhoda sociálních podniků, já budu velmi zvědavá na ten návrh, protože principem je, že by měly vznikat, ti lidé by měli pracovat tam, kde bydlí, že by měli využívat místní zdroje, že by měli využívat činnosti a aktivity, které my dnes vidíme třeba u drobných podnikatelů. Ale principem je to, že s lidmi někdo pracuje. Není to sociální pracovník. Je to třeba mistr, který maká s nimi a dohlíží, jde jim příkladem. Vlastně ty pracovní návyky je znovu učí.

To si myslím, přátelé, že je cesta právě i pro samoživitele, kteří dnes nepracují z důvodů, které jste tady řekli, proti tomu se nedá absolutně nic namítat, ale cesta návratu se skutečně nestane lusknutím prstu. To je skutečně práce krok za krokem a já doufám, že to nebudou pak jen obce, které budou moci zřizovat sociální podniky, že to budou třeba i organizace, které dlouhodobě s lidmi pracují. Sociální služba to zachrání jen částečně. Prostě lidi potřebujeme vrátit do pracovního procesu, aby nám odváděli daně.

A zase jsem u toho Německa, Němci ví, protože třeba v takových firmách pracují i handicapovaní, že když podpoří toho člověka, který by neuspěl na volném trhu práce, když ho podpoří částkou, nějakou dotací do sociálního podniku, když tam dá 1 euro na toho člověka, tak nejenže ten člověk to euro vrátí, ale ještě euro pro společnost vydělá. To je ten princip, cesta. Já jsem ráda, že to tady zaznělo, protože nechci kritizovat všechno, co nám ve společnosti chybí, protože jsme i my u různých pokusů byli, my jsme tady dostupné sociální bydlení v Senátu otevírali dlouhodobě a měla bych asi možnost tady kritizovat leccos, ale pojďme tedy stavět a pojďme podporovat dobré zákony i v kontextu celkové filozofie zaměstnanosti lidí, kteří mají problémy, budou mít problémy. Jsou to i lidé s psychiatrickými dopady. Víte, že ti lidé, když pošlou své materiály k zaměstnavateli, jsou prostě nezaměstnatelní. Nemusí to být zdaleka jen bezdomovci. Psychiatrický problém je dnes v celé západní společnosti latentní problém, skrýváme ho, polykáme prášky atd.

Takže jen připomínám a shrnuji to, že debata je velmi podnětná, paní ministryně naznačuje řešení, která jsou zase na delší běh, ale máme to i ve své moci, tlačit na Poslaneckou sněmovnu, dohromady zákony připravovat i s vládou i s ministry. Myslím si, že se to osvědčuje, protože jestliže nám společně o tu věc jde, nemůžeme jenom kritizovat, musíme přiložit ruku k dílu.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Další přihlášenou je paní senátorka Seitlová. Prosím, paní místopředsedkyně, mikrofon je váš.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, já jsem se ve své praxi setkala s mnohými těmito případy a musím říci, že jsme se dostali debatou do samozřejmě rozsáhlé problematiky sociálních dávek. Ale tato problematika není jen o sociálně slabých. Paní ministryně, když hovořila na počátku, mluvila o tom, že je to spor. Ten spor často si některý z partnerů, jak to tady krásně řekl pan senátor Láska, já to slovo nebudu opakovat, tak si vezme jako nástroj proti druhému partnerovi. Doplácí na to děti. Moje zkušenost je ta, že jsem neřešila sociálně slabé, ale naopak, bohaté podnikatele nebo podnikatelky, kteří se mstili svému partnerovi.

To byla největší část problému, která chodila jak k ombudsmanovi, tak ke mně, senátorce z mého volebního obvodu. Takže můžeme se bavit o sociálních problémech, určitě ta debata je namístě a přináší řadu podnětů, jak řekla moje předřečnice, ale tento zákon není jen o těch sociálně slabých. Naopak. Tady řeknu svoji zkušenost.

Máme tu matku, ta matka má dítě, to dítě má půl roku, jeden rok, dva roky. Matka dokonce není na mateřské a chodí pracovat, aby si vydělala. Utíká pro to dítě do jeslí a pak se o něho stará. Vaří, pere, uklízí, dítě třeba v noci nespí. Nebo s ním dělá úkoly. Vy si myslíte, že tenhle člověk nakonec, ať je to matka nebo otec, i otce jsem zaznamenala, kteří vymáhali výživné a nemohli se k němu dostat, že má čas chodit po advokátech, platit si advokáty? Ten partner, který tam je, ten naopak, ten toho plně využije. Tato situace je bohužel pořád velmi častá.

Kdybych vám měla říct, já o tom pořád přemýšlím, jeden příběh tady ze Senátu... Už jsem u toho skoro těch 15 let, kdy se o tomto náhradním výživném opravdu jedná. Já jsem se učila mediaci a tam mně řekli: „Víš, nestačí se jenom podívat, co se říká, ale jaký je ten zájem. Nebo co je pod tou pokrývkou.“ Jeden kolega, který už tady není, mi řekl: „My nechceme zákon o náhradním výživném. My ho nechceme, protože my potřebujeme ty partnerky trošku udržovat, aby na nás byly závislé.“ On už tady není, ale i to se někdy skrývá za těmi postoji. Musím říct, že pro mě to bylo strašné zjištění.

Věřím, že takový tady už nikdo není. Ale uvědomme si, že tento zákon není o sociálně slabé skupině. Je o docela jiném problému. Je to o určité míře neodpovědnosti nebo přenášení toho problému, který je, do úplně jiné roviny. „Já se ti pomstím a to dítě je tím nástrojem pomsty.“ Často ty příběhy jsou opravdu velmi, velmi smutné.

Jestliže po patnácti, já myslím, že po dvaceti letech se dostáváme do situace, kdy je tady sice ne zcela dokonalý, ale přece jen jakýsi konsensus na tom, že bychom měli pomoci a že ta právní úprava se bude po tom, co se zjistí informace, dále upravovat, myslím si, že bychom ji měli podpořit. Vím o tom, že jsou tam nedokonalosti, ale v tuto chvíli ta potřeba toho kroku k tomu, abychom pomohli dětem, je podle mě velmi důležitá.

Teď si řekněme ještě tu poslední věc, ten argument. Stát to nevymůže, nechme to na té privátní sféře. Ale jak už jsem řekla ty případy, privátní sféra, ta matka nebo ten otec, kteří jsou v tísni, nemají peníze na to, aby si brali drahé advokáty. Nemají čas chodit po soudech a po těch všech řízeních. Stát má v tuto chvíli, měl by mít, téměř všechny informace. Máme data, data, která se sdílejí z různých ministerstev, z finančních úřadů, která se mohou využít. Stát po tom sáhne a může z těch dat vycházet. Má snad dítě být v situaci, kdy nemá skutečně třeba na jídlo, jenom proto, že stát neumí vymáhat? To asi není dobrý závěr.

Prosím, podpořte tento návrh zákona. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko, zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Zdeněk Nytra. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové. Já mám dvě věci. První bude procedurální. Navrhuji, protože jsme se přiblížili, respektive už jsme měli být 4 minuty na obědě, abychom dokončili tento bod a pak ještě bod, který máme v upraveném pořadu schůze 16 a 17, to jsou dvě volby, pak teprve bychom měli polední přestávku. Takže to je procedurální návrh.

Teď k tomu projednávanému bodu. Já jsem ten poslední, který by nechtěl hájit děti, které se dostanou do problémů, když se rodiče nedohodnou. Kdyby ten zákon měl pomoct jedinému dítěti, které žije v naprosto neutěšených podmínkách, tak jsem pro. Chci jenom upozornit na pár věcí a udivují mě některá vystoupení předřečníků v kontextu třeba jejich předcházejících vyjádření. My nemáme data, zavedeme zákon, který dva roky bude de facto sbírat data, a pak to upravíme. To je první věc.

Asi se stalo módou, že zavádíme zákony na dva roky, minulý týden.

Poslední věc. Ta, která by to měla v podstatě dokonat, tento problém, vyřešit, tak se připravuje poslaneckým návrhem. Jinými slovy, mimo Legislativní radu vlády, mimo připomínkové řízení. Všichni víme, jaké tady potom naše legislativa najde chyby. Mně tento postup opravdu nepřipadá normální a hodný přijímání zákonů této republiky. Ministerstvo připraví návrh zákona a pak ministerstvo připraví komplexní pozměňovací návrh.

Já se s tím jaksi nemůžu smířit. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Tomáš Goláň. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem s napětím poslouchal tuto debatu. Já jsem jeden z těch, který od 4 let má syna, který dneska už má 22 let, v péči. Já jsem jeden z těch, kterému bývalá manželka na toho syna nikdy neplatila. Já jsem tady pořád postrádal vysvětlení, proč tato dávka má být vyplácena plošně? Protože můj syn nikdy netrpěl nedostatkem toho, že na něj nebylo placeno. On trpěl nedostatkem jiných věcí, které jsou spíš rodinné a, řekněme, citové povahy, ale nikdy u mě nestrádal.

Takže já si myslím, že tento návrh je nedopracovaný, skutečně měla tam být nějaká hranice příjmů, pod které by se tato dávka vyplácela. Já samozřejmě, stejně jako můj předřečník, kolega Nytra, nemám nic proti tomu, aby se pomohlo těmto dětem. Ale protože jsem ten, který sám tuto situaci zažil, tak si opravdu myslím, že tento zákon nebyl dotažený do konce. Nečekám, že ani někdy v budoucnu dotažený do konce bude, protože si vzpomínám na slib paní ministryně Maláčové, jak slíbila lékárníkům odpuštění sociálního pojištění v červnu, že to do týdne udělá. Máme prosinec. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Petr Vícha. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, tak trošku jsem cítil, že posledním vystupujícím by měl být ten, kdo ten návrh zákona podporuje, a proto jsem se přihlásil. Ale nebudu vás dlouho zdržovat. Přiznám se, že směřuji zejména ke kolegům ze STAN a k Starostům, kteří možná v tuto chvíli jsou rozpolceni, váhají, vědí o zneužívání dávek, jiných dávek, zejména dávek na bydlení, které končí vesměs právě v rukou těch podnikatelů, kteří vlastní ubytovny, ale v tomto případě jde o něco úplně jiného. Zazněly tady i příspěvky, které říkají, že lze těžko vymáhat pohledávky. Znovu směřuji ke Starostům. My to přece víme, že stát nemůže vymoci, ani my jako obce nemůžeme vymoci pohledávky ne po chudácích otcích, ženách, maminkách, ale po řidičích a po spoustě jiných lidí, kteří nedodržují to, co mají dodržovat, a pak se nám vysmívají a nejsou to schopni vymoci.

Já tedy se přihlašuji k těm, kteří dlouhodobě byli na vážkách, zda převažují výhody nebo nevýhody tohoto systému, ale jednoznačně se teď přikloňuji k tomu, jestliže minule jsme rozdali sto miliard, jestliže rozdáváme teď desítky miliard korun, tak je skoro nedůstojná diskuse o tom, jestli máme pár tisícovkami přispět těm, kterým stát nemůže zajistit to, aby jejich děti dostaly to, co potřebují.

Ke kolegovi Nytrovi, který mě tak trošku vyprovokoval k tomu příspěvku o tom, že mimo připomínkové řízení tady probíhají nějaké věci, těch sto miliard minule, to jsme právě řešili, protože to byl pozměňovací návrh premiéra, pana Babiše. Připravili jsme stát o sto miliard korun, i za příspěvku ODS, teď tady jednáme o směšných částkách ve srovnání s tímto. Já doufám špatně, omlouvám se, děkuji...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným je „vyprovokovaný“ Zdeněk Nytra. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Vážený pane místopředsedo, já bych chtěl vaším prostřednictvím pana senátora Víchu upozornit, že jsem o penězích neřekl ani slovo. Ani o koruně. Já jsem si moc dobře vědom finanční náročnosti tohoto návrhu zákona, který je, nejen v kontextu minulého týdne, ale celého státního rozpočtu, naprosto zanedbatelný. Opravdu to není ten důvod, já jsem měl na mysli jenom ty procesní záležitosti. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, táži se, zdali se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím. Táži se paní navrhovatelky, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě? Určitě ano, paní ministryně, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, již velmi stručně v reakci na pana senátora Goláně. Já jsem svůj slib splnila, ten návrh byl předložen jako poslanecký návrh. Předložil to pan poslanec Sklenák, kolegové mi teď posílají číslo sněmovního tisku, od té doby leží ve sněmovně. Myslím si, že jsem před tím postupem, který jste zvolil, velmi poctivě varovala, došlo na má slova.

Co se týká poznámky pana senátora Nytry... Já si myslím, že na tom není nic špatného, když poslanci využijí své ústavní možnosti zlepšovat návrhy. Myslím si, že je velmi dobře, koneckonců se to stalo i tady, že jsme v té debatě v průběhu legislativního procesu společně došli k názoru, že je potřeba po neplatičích alimenty radikálně vymáhat. Ten názor ve sněmovně, já ten názor cítím i tady v Senátu, v horní komoře, že ten přístup je ještě, řekněme, s vyšším důrazem, než jak to cítí ministerstvo spravedlnosti. Myslím si, že je to dobře.

To znamená, že pokud se nám společně podaří ten návrh na vymáhání, společnými silami, zlepšit, tak to bude ku prospěchu věci. Já vám můžu slíbit, že všechny kolegy, všechny ctěné senátory a senátorky, kteří se v rámci této debaty vyslovili pro to, abychom zásadním způsobem změnili to vymáhání, v příštích dnech moji kolegové vás kontaktují. Zapojíme vás do procesu přípravy legislativního návrhu, tak, aby i horní komora v tom viděla své priority. Takže v příštích dnech vás do toho zapojíme, tak, aby pak ten legislativní proces byl co nejhladší.

Velmi děkuji za tu debatu, myslím si, že byla velmi zajímavá. Ještě jednou vás prosím snažně o podporu tohoto návrhu zákona. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní ministryně, paní zpravodajko garančního výboru, vyjádřete se, prosím, k právě proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Miluše Horská:  V této bohaté debatě vystoupilo celkem šestnáct senátorek a senátorů, z toho čtyři dvakrát. Jeden senátor a jedna senátorka dali dokonce ministerstvu, potažmo paní ministryni, radu, jak by to mělo být dál. Několik senátorů se víceméně dotazovalo. V podstatě zaznívala podpora, až na jednu paní senátorku, která navrhla zamítnout tento návrh zákona. Jeden pan senátor neví. Nevím, jestli ještě neví, nebo jsme ho přesvědčili. Dovolte mi jednu osobní poznámku. Já ty komentáře nedělám, ale sami vidíte, a to jsme tedy ústavní sbor, volený našimi občany, jak málo stačí, když jeden naznačí a druhý s tím nesouhlasí. My jsme tady často svědky těch přestřelek. Teď si vezměte, když se dva doma hádají, člověk by řekl, ať se tam... Ale tam jsou ty děti, které to vidí jako příklad.

Prosím, rozhodujte ve jménu dítěte. Budeme hlasovat nejprve o návrhu schválit, protože to bylo naše garanční usnesení. Pokud bychom nechválili, přijde na řadu zamítnutí, které navrhovala paní senátorka Chalánková.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní zpravodajko, bude to přesně tak, jak jste řekla. Čili já už to nebudu znovu opakovat a dovolím si znělkou sezvat... Takže je tady požadavek ještě předtím, ale já spustím znělku, aby kolegové přišli, prosím vás, odhlašuji vás.

Já jenom upozorním všechny, že jste byli odhlášeni, ale já mám aktuálně přítomno 50... Už to nabíhá, protože vidím, že je nás tady ve skutečnosti víc, než vidím. Takže momentálně je nás aktuálně přítomno 67. Je tady podán návrh zákona schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já teď při přítomnosti 70 senátorek a senátorů při kvóru 36 dávám hlasovat. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 45, schválit návrh zákona, při kvóru 36 pro bylo 52, proti byli 2.

Tento zákon byl schválen. Já děkuji předkladatelce, paní ministryni, zpravodajce, určitě můžete mít slovo, paní ministryně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji. Já jsem vám chtěla velmi poděkovat. To je snad nejlepší vánoční dárek, který jsem kdy dostala. Myslím si, že to je i nejlepší vánoční dárek, který dostaly ty děti, na které jeden z jejich rodičů neplatí. Velmi děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  S tím se určitě ztotožňujeme. Já teď chci zahájit dva body, které budou následovat za sebou, a potom by byla teprve volba. Tak, jak to tady už řekl předseda klubu ODS Zdeněk Nytra. Zahajuji

 

Volba místopředsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu

Tisk č. 19

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Návrhy kandidátů na místopředsedu Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu vám byly rozdány jako senátní tisk č. 19. Uděluji slovo předsedovi volební komise, panu Janu Teclovi. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Konstatuji, že volební komise Senátu obdržela v lhůtě stanovené usnesením organizačního výboru č. 5 ze dne 13. listopadu 2020, tj. do 4. prosince 2020, tyto návrhy kandidátů na funkci místopředsedy Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu: Zdeněk Nytra, navrhovatel - senátorský klub ODS a TOP 09, Petr Šilar, navrhovatel - senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí, a Petr Štěpánek, navrhovatel - senátorský klub Starostové a nezávislí.

Dovoluji si vás informovat, že volební komise přijala v této souvislosti na své 3. schůzi konané dne 15. prosince 2020 usnesení č. 5, s jehož obsahem vás nyní seznámím. Usnesení č. 5 z 3. schůze konané dne 15. prosince 2020, k volbě místopředsedy Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu. Komise

I. konstatuje, že v souladu s usnesením organizačního výboru č. 5 ze dne 13. listopadu 2020 obdržela ve stanovené lhůtě tyto návrhy na funkci místopředsedy Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu: senátor Zdeněk Nytra, navrhovatel - senátorský klub ODS a TOP 09, senátor Petr Šilar, navrhovatel - senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí, a senátor Petr Štěpánek, navrhovatel - senátorský klub Starostové a nezávislí,

II. pověřuje předsedu komise, senátora Jana Tecla, aby s tímto usnesením seznámil před volbou Senát.

Pro volbu místopředsedy dozorčí rady bude použito ustanovení článku 6 volebního rádu. Volba podle zvláštních předpisů.

Senát rozhodne, zda se volba uskuteční tajným hlasováním, jinak se volí hlasováním veřejným. Za volební komisi navrhuji, stejně jako v minulých letech, hlasovat většinovým způsobem tajným hlasováním. Zatím končím své vystoupení a předávám slovo zpět panu předsedajícímu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane předsedo, já k tomuto bodu otevírám rozpravu. Písemně nemám přihlášeného nikoho, čili počkáme... Kdo z pléna? Nikdo, já rozpravu končím. Tím pádem... To šlo moc rychle. My bychom měli přistoupit k hlasování o způsobu volby, ale to bychom udělali zřejmě až po přečtení toho druhého tisku. To je tisk č. 17, abychom potom mohli hlasovat oba dva body společně. Jestli pan předseda... Můžeme to klidně udělat, ale neodcházet a nechodit k volbě, ano?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Přesně tak. Já jsem navrhoval, abychom v tuto chvíli rozhodli o tom, že ta volba bude provedena většinovým způsobem tajným hlasováním. O tom by teď Senát měl rozhodnout. Ale samotná volba se ještě provádět nebude.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Takže všichni rozuměli, o čem budeme hlasovat. Bude to tajná volba, většinová. Já k tomu svolám senátory a senátorky z předsálí.

Aktuálně máme přítomno 69 senátorek a senátorů, zatím kvórum 35. Spouštím hlasování. Kdo jste pro tento návrh předložený předsedou volební komise, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 46, což byl procedurální návrh, při kvóru 36, pro bylo 67, proti nebyl nikdo. Já tento bod č. 19, náš senátní tisk, nyní přerušuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Já si ještě, pane předsedající, dovolím seznámit s průběhem volby a potom přerušit... (Jan Horník: „Dobře.“) Děkuji. Nyní vás tedy seznámím s průběhem samotné volby. Prezidentský salonek je řádně připraven pro tajnou volbu místopředsedy Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu. U prezence před salonkem obdržíte proti podpisu žlutý hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku jsou v abecedním pořadí uvedena jména tří navržených senátorů, přičemž před jménem každého z nich je uvedeno i jeho pořadové číslo. Nyní k úpravě hlasovacího lístku. Souhlas pouze s jedním z kandidátů vyjádříte zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem. Pořadová čísla před jmény zbylých kandidátů přeškrtnete křížkem. Nesouhlas se všemi kandidáty vyjádříte přeškrtnutím pořadového čísla křížkem před jejich jmény. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném, než vydaném tiskopisu, a ten, který byl upraven jiným způsobem, než jsem nyní uvedl.

V 1. kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů, koná se 2. kolo volby. Do 2. kola volby postupují nezvolení kandidáti z 1. kola, kteří mezi nezvolenými získali v 1. kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst.

Ve 2. kole je zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane předsedo, s dovolením... Kolegyně a kolegové, pokud si chcete něco říct, běžte do předsálí, ať pan předseda může v klidu domluvit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Děkuji. Ve 2. kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků. Nebyl-li ani po 2. kole volby zvolen místopředseda Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu, koná se nová volba podle volebního řádu. V této chvíli končím, nevyzývám však jako při jiných tajných volbách členy volební komise, aby se dostavili do Prezidentského salonku, ale jen vracím slovo panu předsedajícímu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, děkuji, pane předsedo, já volbu místopředsedy Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu, tento bod č. 19, senátní, přerušuji. Nyní budeme pokračovat bodem, kterým je

 

Volba místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů

Tisk č. 17

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Je to senátní tisk č. 17. Místopředsedu úřadu volí Senát na návrh předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů dle § 66, odst. 1, zákona č. 110/2019 Sb. nejdříve s účinností od 1. ledna 2021.

Návrh na místopředsedu úřadu jste obdrželi jako senátní tisk č. 17. Uděluji slovo předsedovi volební komise, panu Janu Teclovi, a prosím jej, aby vás seznámil s usnesením volební komise. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, konstatuji, že volební komise Senátu obdržela ve lhůtě stanovené volebním řádem pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas Senátu od předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů návrh, aby do funkce místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů byl zvolen pan Petr Jäger. Součástí předloženého návrhu byly doklady ověřující splnění podmínek volitelnosti navrženého kandidáta stanovených zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Volební komise Senátu se sešla dne 15. prosince 2020 a na své 3. schůzi přijala usnesení č. 6, se kterým vás nyní seznámím.

6. usnesení z 3. schůze konané dne 15. listopadu 2020 k předloženému návrhu kandidáta na funkci místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů.

I. Komise konstatuje, že ve lhůtě stanovené volebním řádem pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas Senátu obdržela níže uvedený návrh na místopředsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů. Petr Jäger, navrhovatel, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů.

II. Konstatuje, že navržený kandidát splňuje všechny podmínky volitelnosti stanovené zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů pro výkon funkce místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů.

III. Pověřuje předsedu komise, senátora Jana Tecla, aby s tímto usnesením seznámil Senát před volbou většinovým způsobem tajným hlasováním.

Pro volbu bude použito ustanovení článku 6 volebního řádu, volba podle zvláštních předpisů. Senát rozhodne, zda volba bude provedena tajným způsobem, jinak se volí hlasováním veřejným. Za volební komisi doporučuji, stejně jako v minulých letech, opět hlasovat většinovým způsobem tajným hlasováním.

Zatím končím své vystoupení a vracím slovo panu předsedajícímu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane předsedo, navrhuji, abychom nejprve podle § 50, odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí kandidáta Petra Jägera a předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Jiřího Kauckého. O tomto návrhu budeme hlasovat. Já si dovolím znělkou sezvat kolegyně a kolegy.

Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 47, souhlas s účastí, při kvóru 3, pro bylo 62, proti nebyl nikdo. Tento souhlas byl schválen. Vzhledem k tomu, že mám avizované vystoupení od obou pánů, tak bych případně vyzval prvního, pana Jiřího Kauckého, jestli by mohl přijít k nám a o své osobě nám něco důležitého poreferovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Jiří Kaucký:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, předstupuji před vás znovu po čtyřech měsících, tentokrát však v nové roli navrhovatele kandidáta na v pořadí druhého místopředsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů. Zákon o zpracování osobních údajů přinesl zeštíhlení úřadu, když zrušil koncepci dosavadních sedmi inspektorů a nově vytvořil dvě místa místopředsedů úřadu, přičemž na členy vedení úřadu klade vysoké odborné nároky.

Když jsem nastoupil na úřad a začal se seznamovat se spolupracovníky, byl jsem v pozitivním smyslu slova překvapen jejich odbornou erudicí a zápalem pro ochranu lidských práv, která v našem případě představuje zejména ochranu soukromí občanů a zjednávání průchodu práva na informace. Na veřejnou správu zcela ojedinělá, a to hovořím po 23 letech praxe ve státní správě, je kompetentnost kolegů, kteří za sebou mají odbornou praxi v justici, a to ať v rámci obecných soudů nebo zejména na Ústavním soudu. Nehynoucí zásluhou paní předsedkyně Janů je, že do státní správy přivedla takto kvalitní lidi, kteří mohou standard ochrany soukromí v ČR nejen posunout na evropskou úroveň, ale často se velmi aktivně zasazují i o zvýšení celoevropského standardu ochrany soukromí prostřednictvím zvyšování standardu zpracování osobních údajů.

Jestli nám zatím něco trochu chybí, je to provázání skvělé odborné úrovně našich expertů s každodenní aplikační a legislativní praxí. Dovolíte-li ten příměr, aby ochrana osobních údajů nebyla jen uměním pro umění, ale uměním užitým. K této věci nám pomůže lepší organizace práce, používání jednoduchého a srozumitelného jazyka, proklientský přístup a intenzivní spolupráce s partnery, zejména v územní samosprávě. Ze všech kolegů, s nimiž mám tu čest spolupracovat, výrazně vyčnívá pan doktor Petr Jäger, a to tím, že vynikající odbornou erudici, získanou praxí na Ústavním soudu, naprosto unikátně doplnil praxí v evropské agendě, a to praxí zároveň manažerskou v rámci 3. stupně řízení, jako náměstek ministra spravedlnosti.

Ve vrcholných funkcích navíc musí být profesionální vztahy provázeny důvěrou, přičemž doktor Jäger si mou plnou důvěru získal, je zjevné, že rovněž i důvěru mé předchůdkyně. Že spolupráce mezi námi může nést konkrétní ovoce, mohu demonstrovat na jasném příkladu. Na základě podnětu Sdružení místních samospráv ohledně invazivního neomezeného přístupu do registru majetkových oznámení podle zákona o střetu zájmů jsem zaslal dopis s podrobnou právní argumentací ministryni spravedlnosti. Vzápětí ministerstvo spravedlnosti změnilo svou praxi tak, že majetkové poměry komunálních politiků již nejsou volně přístupné anonymním zvědavcům, nýbrž pouze na konkrétní žádost.

Jako předseda si lepšího místopředsedu úřadu, který je odborně, manažersky i lidsky na výši, nemohu přát. Proto si vás, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovoluji požádat, abyste pana Petra Jägera zvolili do velmi odpovědné funkce místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane předsedo. Jen upozorňuji, že jsme zahájili rozpravu k tomuto bodu jednání. Nyní bych poprosil pana Jägera, jestli by mezi nás přišel a seznámil by nás se svou řečí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Petr Jäger:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, senátní tisk, byť by měl charakter personální složky, nevypoví o kandidátovi tolik jako bezprostřední osobní kontakt. Děkuji tímto za možnost vystoupit zde na plénu Senátu.

Od počátku své profesní kariéry jsem inklinoval k otázkám základních práv, k právu ústavnímu a právu mezinárodnímu. Od roku 2004 jsem působil jako asistent na Ústavním soudu, což mi umožnilo prohloubit tuto svou odbornost a především učit se od nejlepších. V uvedených oborech práva jsem rovněž dostal možnost publikovat s prestižními autorskými kolektivy. V roce 2014 jsem přijal nabídku nastoupit na ministerstvo spravedlnosti. Bezmála pět let jsem jako odborný náměstek řídil sekci mezinárodní a ústavněprávní. Od roku 2019 působím v Úřadu pro ochranu osobních údajů, kde jsem se postupně dostal do pozice ředitele odboru právního a zahraničního.

Bude-li má kandidatura úspěšná, chci do výkonu funkce promítnout obě klíčové kompetence. Schopnost právní argumentace, zohledňující vzájemný střet základních práv, a zároveň odpovídající zkušenost s řízením sekce v ústředním orgánu státní správy.

Před týdnem se mě ptali, čím se chci ve vedení úřadu odlišovat. Z otázky jsem se tehdy nějak vymotal, ale až následně mě napadla trefná odpověď. Pokud by předseda očekával, že se budu vůči jeho kurzu vymezovat, patrně by mě nikdy nenavrhl. Mým přínosem je zároveň kontinuita v úřadu. Obávám se, že již v názvu úřadu je zakódováno nedorozumění. Pojem „ochrana osobních údajů“ totiž zaměřuje naše uvažování na údaje samé, jako by to bylo přírodní bohatství nebo surovinový zdroj. Takové zkreslené pojetí nás může odpoutat od toho podstatného, od skutečnosti, že ochrana osobních údajů je dílčím a nejviditelnějším projevem základního lidského práva na soukromí, a to před narušiteli jak státními, tak soukromými. Obecné nařízení, tzv. GDPR, je do té míry prozíravé, že není vystavěno po způsobu trestního zákoníku na skutkových podstatách či pouhých zákazech. Je postaveno na systému povinností správců osobních údajů a práv subjektů údajů, tedy fyzických osob. Základní rovina vztahu je mezi správcem a občanem. Je-li úřad strážcem základního práva, nemůže být chápán jako pouhý regulátor trhu s osobními údaji. Oproti běžné praxi státní správy musí vedení úřadu počítat s podstatně vyšší mírou evropské spolupráce. GDPR vyžaduje koordinaci výkladu i rozhodovací činnosti. Zpracování osobních údajů nezná státních hranic a řada případů se dotýká více členských států. Struktura dozorových úřadů je dnes završena Evropským sborem pro ochranu osobních údajů, který však nemá charakter dalšího byrokratického úřadu, nýbrž je složen z předsedů dozorových úřadů členských zemí. Ke komunikaci s evropským sborem a jeho pracovními skupinami budu moci rovněž svou zkušeností přispět.

Dosud jsem hovořil o oblasti ochrany osobních údajů. Nelze opomenout, že úřad má od letošního roku rozhodovací agendu novou, takřka konkurenční. Mám na mysli svobodný přístup k informacím. S minimálním personálním zajištěním je úřad odvolacím orgánem pro některé významné povinné subjekty a zároveň má celostátní přezkumnou pravomoc. Znamená to, jednoduše řečeno, že na úřad byly přesměrovány případy veskrze sporné a obtížné, včetně již zahájených soudních sporů. Typickým problémem je, že právo na informace bývá ve střetu s právem na soukromí osob, jichž se požadované informace týkají. Představme si pod tím klasickou informaci o platu. Úkolem úřadu je čím dál sofistikovaněji poměřovat základní práva a veřejný zájem, což je metodika, která často dělá problémy i soudcům.

Měl jsem připraven přehled některých odborných výzev, které před námi i v českém kontextu stojí. Počínaje zpracováním biometrických údajů přes eRoušku, rozhodování umělou inteligencí, překlápění veřejných rejstříků až po data retention. Zakončím však naopak své vystoupení tezí, která stojí nad tímto vším. Již pouhé vytvoření obav, že člověk je nebo může být na každém kroku sledován, znamená ohrožení jeho svobody, soukromí a lidské důstojnosti.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane kandidáte. Táži se, zdali se ještě někdo hlásí do rozpravy? Jelikož tomu tak není, nikoho nevidím, rozpravu končím.

Nyní hlasováním rozhodneme, zda volba proběhne tajným hlasováním. Já sezvu kolegyně a kolegy z předsálí.

Zahajuji hlasování. V sále je přítomno 65 senátorek a senátorů, kvórum máme 33. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Tento návrh byl přijat. Při hlasování č. 48. Procedurální návrh, kvórum 34, pro bylo 56, nikdo nebyl proti.

Teď prosím předsedu volební komise, pana Jana Tecla, který nás seznámí s organizačními pokyny. Neodbíhejte, ještě jednáme, prosím vás.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo. Znovu bych chtěl konstatovat, že Prezidentský salonek je připraven na tajnou volbu místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů. U prezence před salonkem obdržíte proti podpisu druhý, tentokrát bílý hlasovací lístek s tím, že pokud souhlasíte s navrženým kandidátem, zakroužkujte pořadové číslo 1 před jeho jménem. Pokud s tímto kandidátem nesouhlasíte, přeškrtněte jeho pořadové číslo křížkem. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném, než vydaném tiskopise, a ten, který byl upraven jiným způsobem, než jsem nyní uvedl.

V 1. kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků. Nezíská-li kandidát nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů, koná se 2. kolo volby. Do 2. kola volby postupuje nezvolený kandidát z 1. kola.

Ve 2. kole je zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků. Nebyl-li ani ve 2. kole volby zvolen místopředseda úřadu, koná se nová volba podle volebního řádu.

Nyní již mohu vyzvat členy volební komise, aby se po mém vystoupení dostavili do volební místnosti. Vydávání hlasovacích lístků, žlutého i bílého, pro obě tajné volby a samotné hlasování trvá 15 minut. Vyhodnocení také 15 minut. Na úplný závěr si vás ještě dovoluji požádat s ohledem na stávající epidemiologickou situaci o dodržení dvoumetrových rozestupů, dezinfekci rukou a při podpisu prezenční listiny a vyplňování hlasovacích lístků použijte, prosím, vlastní propisovací pero.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A protože my jsme předtím přerušili senátní tisk č. 19, tak i tento senátní tisk znovu vracím do hry. Otevírám k němu volný prostor pro jednání, pro konání tajné volby. Tzn. jak senátní tisk č. 17, tak senátní tisk č. 19. Sejdeme se znovu ve 14:45 hodin. Přerušuji tímto jednání pléna Senátu.

(Jednání přerušeno v 13.43 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 14.45 hodin.)

Vážené kolegyně a kolegové, já si možná ještě dovolím jednou svolat zbytek z restaurace a z ostatních zařízení senátních.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, zahajuji přerušené jednání a dávám slovo předsedovi volební komise, aby nás informoval o výsledku 1. kola 1. volby. Je to senátní tisk č. 19.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil se zápisem 1. volby 1. kola o volbě místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů, konané dne 16. prosince 2020. Počet vydaných hlasovacích lístků: 72, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků: 72. Z toho neplatných: 7. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků: 0. Pro Petra Jägera bylo odevzdáno 60 hlasů. Pan Petr Jäger byl zvolen v 1. kole 1. volby a já mu tímto blahopřeji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já se omlouvám, ale my jsme měli mít posloupnost, senátní tisk č. 19, to je Dozorčí rada Státního zemědělského intervenčního fondu... Mám dojem, že to zřejmě nevadí. Projednáváme pro ty ostatní, kteří přišli, i pro ty, kteří tady seděli, nikoli číslo senátního tisku 19, nýbrž 17...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Dobře, a tím ho pravděpodobně považuji za projednaný.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, ano. Ještě požádal teď nově zvolený místopředseda úřadu o krátké vystoupení, poprosím pana Jägera, aby vystoupil... Pan Jäger může vystoupit, už jsem volal!

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Petr Jäger:  Dobré odpoledne. Děkuji za přízeň, kterou jste projevili ve volbě, a těším se na spolupráci. Věřím, že Úřad pro ochranu osobních údajů bude i nadále pod vaším drobnohledem. Děkuji a na shledanou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji a přeji hodně úspěchů ve vaší práci. (Potlesk.) Nyní můžete, pane předsedo volební komise, pokračovat. Bude to bodem č. 19, ano?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Ano, výborně. Dovolte mi, abych vás informoval se zápisem 1. volby 1. kola o volbě místopředsedy Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu, konané dne 16. prosince 2020. Počet vydaných hlasovacích lístků: 72. Počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků: 72. Z toho neplatných: 17. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků: 0. Pro senátora Zdeňka Nytru bylo odevzdáno 22 hlasů. Pro senátora Petra Šilara bylo odevzdáno 12 hlasů. Pro senátora Petra Štěpánka bylo odevzdáno 20 hlasů. To znamená, že v 1. kole 1. volby nebyl zvolen žádný kandidát a do 2. kola 1. volby postupují kandidáti Zdeněk Nytra a Petr Štěpánek. Současně s tím bych chtěl uvést, že zítra máme na programu volbu vedoucího stálé delegace Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění Rady Evropy, což jsme si schválili, že je poslední bod před polední přestávkou. Ve čtvrtek 17. prosince. Doporučuji 2. kolo 1. volby místopředsedy Dozorčí rady SZIF spojit s touto volbou.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane předsedo, nemusím to opakovat, čili zítra před polední pauzou budeme s tímto bodem č. 19 pokračovat a já zatím přerušuji jeho projednání.

Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 161/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 22

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 22. Návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Ano, paní ministryně už se blíží. Tak vás ještě jednou vítám, paní ministryně, a máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedající. Ještě jednou dobrý den, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Ve stručnosti to je poměrně technická novela zákona o zaměstnanosti, která souvisí s koronakrizí, ta stávající platí do konce tohoto roku, a protože předpokládáme další epidemiologický vývoj, tento zákon prodlužujeme tak, abychom mohli zejména podnikatelům a podnikatelkám, ale také jejich zaměstnancům ulevit.

Jedná se o dvě změny. Ta první je, že chceme bez administrativní zátěže pro podporu z programu Antivirus umožnit tzv. fikci bezdlužnosti. Neznamená to, že zaměstnavatelé jsou zbaveni povinnosti dostát svým závazkům, ale administrativně jim ulehčíme. Ta druhá změna, jak říkám, je to zopakování technické novely z první vlny, týká se možnosti zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby zdravotně postižené, aby si uplatnili výjimku pro zahrnutí náhrady mezd při překážkách v práci na straně zaměstnavatele do uznatelných nákladů. Myslím si, že nemusím více do detailů referovat o této novele, v Poslanecké sněmovně byl ten zákon schválen, tuším, že během tří minut. Skutečně z našeho pohledu je to výrazný administrativní krok k ulehčení podmínek pro zaměstnavatele v této velmi nelehké době, proto vás žádám o schválení tohoto návrhu zákona. Velmi děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, paní navrhovatelko, a prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro sociální politiku. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 22/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Karpíšek, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Karpíšek:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Myslím si, že bylo byť stručně, ale výstižně všechno popsáno ve slovech paní předkladatelky a pouze bych k tomu doplnil, že výbor pro sociální politiku se k tomuto návrhu zákona sešel dne 15. 12., a to nejdůležitější, co bych tady připomněl, protože to máte v písemné podobě, je, že výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho nevidím, proto otevírám obecnou rozpravu. Nevidím nikoho, že byste se hlásil do obecné rozpravy, tak ji rovnou uzavírám. To byla rychlost. Ty tři minuty...

Máme tady jediný návrh, a to je schválit zákon, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Přesto si dovolím znělkou zavolat kolegyně a kolegy.

Ještě chviličku počkám... Pro ty, kteří přichází, je tady návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Aktuálně máme přítomno 61 senátorek a senátorů, kvórum je 31.

V hlasování č. 49, schválit tento návrh zákona, při kvóru 31, pro bylo 51, proti nebyl nikdo. Tento návrh zákona byl schválen. Tím končím jeho projednávání. Děkuji paní ministryni. Přeji jí, protože už se možná neuvidíme... Ještě máte jeden bod, aha... Byl jsem hodně rychlý.

Dalším bodem je

 

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii

Tisk EU č. N 001/13

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 01/13 a N 01/13/01. Prosím paní ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, aby nás seznámila s těmito materiály. Máte slovo, paní ministryně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji. Na potřetí všeho dobrého. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Tento návrh se zabývá poměrně citlivou otázkou, která je politicky, řekněme, velmi exponovaná nejenom v ČR, ale zejména potom na té evropské úrovni. Mně tu mí vážení kolegové a kolegyně z ministerstva práce a sociálních věcí připravili čtyřstránkový podklad. Obávám se, že budu muset téměř všechny ty teze v podstatě vám představit, protože si myslím, že tento návrh je důležitý, nicméně detaily budou rozhodovat o jeho úspěšnosti. Také si myslím, že vládní pozice by měla být velmi vyvážená právě k tomuto návrhu. To znamená, jestli dovolíte, chtěla bych zdůraznit, že vláda ve své rámcové pozici návrh směrnice obecně podporuje, zejména proto, že podstata návrhu odpovídá prioritám vlády, vyjádřeným v programovém prohlášení vlády, a to jak na národní úrovni, tak v evropské politice. Vláda se ztotožňuje s oběma základními cíli navrhované směrnice, tzn. zaprvé zajištění přiměřené výše minimální mzdy na národní úrovni, zadruhé podpora mzdové konvergence v rámci EU. Myslím si, že zejména ta mzdová konvergence je v posledních letech velmi zanedbávané téma, myslím si, že může být důvodem celé řady euroskeptických nálad, protože právě mzdová konvergence na evropské úrovni byla opomíjena. Přiměřenost minimální mzdy na národní úrovni by měla být podle směrnice zajištěna prostřednictvím tří hlavních opatření. Zaprvé pro stanovení a valorizaci zákonné minimální mzdy jsou zavedena stabilní kritéria, zadruhé pravidelně a včas je úroveň minimální mzdy aktualizována s cílem udržet její přiměřenost. A zatřetí, v neposlední řadě, budou vytvořeny poradní orgány k otázkám týkajícím se zákonné minimální mzdy, které mají radit příslušným orgánům. To vše samozřejmě se zapojením sociálních partnerů. Domnívám se, že není třeba se obávat, že by směrnice přímo nebo nepřímo diktovala členským státům výši národní minimální mzdy. Charakter směrnice je ve vztahu ke stanovování výše minimální mzdy čistě procedurální, tzn. že nepředepisuje konkrétní výši minimální mzdy, ani konkrétní vzorec pro její výpočet. Směrnice požaduje, aby členské státy nastavily předvídatelný proces, stanovování a valorizaci minimální mzdy, a to s povinným přihlédnutím k aktuálnímu ekonomickému vývoji, ke konkrétním ekonomickým kritériím a parametrům, se systematickým zapojením sociálních partnerů.

Ještě bych chtěla zmínit, pravděpodobně na této úrovni bych zůstala, že nejde o právně závaznou regulaci odměny za práci jako takové, která by jednoznačně kolidovala s článkem 153 odst. 5 Smlouvy o fungování EU, který Unii odnímá kompetenci zasahovat členským státům do stanovování výše odměny za práci. Já jsem zmiňovala, že zde mám čtyři stránky tezí. Zkrátím to. Možná by se dalo říci, že česká vláda tento návrh směrnice obecně podporuje. Neobáváme se toho, že nám bude někdo diktovat nebo předepisovat výši minimální mzdy. Domníváme se, že je to důležité téma, které musí být na evropské úrovni řešeno. Domníváme se, že minimální mzda je jedním ze dvou nástrojů státu, jak tlačit na pozitivní vývoj mezd a také na mzdovou konvergenci v rámci EU, nicméně o úspěchu této směrnice budou rozhodovat četné detaily. Jsme připraveni se do vyjednávání této směrnice aktivně zapojit. Před dvěma nebo třemi týdny jsem telefonovala s komisařem Schmidtem, který za tuto oblast zodpovídá, za oblast práce a sociálních věcí, a pan komisař Schmidt, kterého znám z jeho předchozího působení jako lucemburského ministra práce, popisoval ten poměrně náročný proces vyjednávání na evropské úrovni. Ještě jednou zopakuji, že ČR vnímá tuto iniciativu, nicméně rozhodovat budou detaily. Důležité je, aby byl dodržován princip subsidiarity atd.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, těším se na diskusi k tomuto návrhu směrnice. Velmi děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, paní předkladatelko. Pokud jste nám sdělila, že jste směrnici zestručnila do čtyř stránek, tak si myslím, že je to velmi dobrý výkon. Prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU, přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 01/13/02. Zpravodajem výboru je pan senátor David Smoljak, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor David Smoljak:  Děkuji za slovo. Dobrý den, pane předsedající, paní ministryně, dámy a pánové. Návrh této směrnice jsme projednali na výboru pro evropské záležitosti, přesněji řečeno, pro záležitosti EU, za přítomnosti zástupkyně ministerstva práce a sociálních věcí, zástupce odborů, zástupce Svazu průmyslu a dopravy a europoslankyně Maxové. Stručně řečeno se dá charakterizovat, že pozici české vlády vám představila paní ministryně. Pozice odborů byla taková, že cíle této směrnice vítají, jsou přesvědčeni, že je správné, že byly tyto cíle formulovány formou směrnice. Zástupce Svazu průmyslu a dopravy také přivítal cíle této směrnice, ale vyjádřil přesvědčení, že by bylo lepší, kdyby byla koncipována formou doporučení. Výbor pro záležitosti EU k tomu přijal usnesení, ve kterém také přivítal cíle této směrnice a přijal doporučení, které je přílohou usnesení. V tomto doporučení kromě toho, že se ztotožňuje s cíli této směrnice, vyjadřuje názor, že s ohledem na doplňující a podpůrnou roli unie vůči činnosti členských států v oblasti sociální politiky, s ohledem na zásadu subsidiarity, má být na úrovni EU otázka minimální mzdy nanejvýše předmětem právně nezávazné koordinace, považuje za vhodnější nástroj pro řešení otázky přiměřených minimálních mezd na úrovni EU doporučení Rady, nikoli směrnice. Takové jsou pozice všech zúčastněných stran.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, pane senátore, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. První se hlásí paní senátorka Miluše Horská. Prosím, paní předsedkyně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Miluše Horská:  Děkuji. Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Nedá mi to, já bych jen ráda krátce vystoupila s podporou tohoto evropského tisku. Chci zároveň zmínit...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Paní senátorko, omlouvám se, omlouvám se za chybu, kterou jsem učinil. Jestli dovolíte, tak bych provedl opravu, a to tím, že bych se ještě dotázal, když tak zůstaňte u pultu, podle rozhodnutí paní Adély Šípové, paní senátorky, buď budete pokračovat, nebo jí dáme přednost. Mám tady napsáno, že se také touto materií zabýval výbor pro sociální politiku. Ptám se paní zpravodajky Adély Šípové, zda si přeje vystoupit? Předpokládám, že ano, takže se velmi zdvořile omlouvám za moje opomenutí, těším se, až se s vámi zase uvidím. Prosím, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Adéla Šípová:  Vážený pane předsedo, vážení kolegové, vážená paní ministryně. Projednávali jsme tuto záležitost na výboru pro sociální politiku dne 8. 12. Byla nám také současně předložena pozice vlády a mohu pouze zopakovat to, co uvedl můj předřečník, neboť naše stanovisko je v zásadě totožné.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, paní senátorko, nyní v rámci obecné rozpravy děkuji za vaše vystoupení. Další v rozpravě vystoupí nebo bude pokračovat ve svém vystoupení paní senátorka Horská. Prosím, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Miluše Horská:  Děkuji. Už to tedy vezmu bez formalit. Chtěla bych zároveň zmínit jeden významný aspekt, který je po mém soudu dosti zásadní. Jistě, podepisuji nutnost ochrany přiměřenými minimálními mzdami, které umožní občanům důstojný život bez ohledu na to, kde pracují, vidím také pozitivní sociální dopad, ale také ekonomické výhody, neboť se tím sníží, jak doufám, nerovnost v odměňování. Motivuje to k práci a snižuje výskyt chudoby pracujících osob a nerovnosti. Teď to, kam mířím.

Přiměřené minimální mzdy totiž mohou napomoci při snižování rozdílu v odměňování žen a mužů. Proč? No, právě proto, že minimální mzdu pobírá více žen u nás než mužů. V dokumentu se dokonce přímo hovoří o tom, že pokrok ve věci minimálních mezd přispívá k rovnosti žen a mužů, odstraňuje rozdíly v jejich odměňování a důchodech a chrání ženy před chudobou. Ochrana formou minimální mzdy tedy podporuje rovnost žen a mužů, neboť minimální mzdu nebo mzdu, která se jí blíží, pobírá více žen než mužů. Z předloženého tisku také čteme to, že u žen, ale i u mladých pracovníků s nízkou kvalifikací a s OZP je pravděpodobnost, že budou pobírat minimální nebo nízkou mzdu vyšší než u jiných skupin pracujících osob, a týká se to bodu 8.

Chci na toto právě upozornit. Máme pořád odlišné výše mezd žen a mužů, u nás jsou navíc rozdíly nejvýše u nejvíce vydělávajících profesí. U desetiny nejlépe odměňovaných činí rozdíl více než 30 % a u desetiny nejhůře placených zaměstnanců je rozdíl mezi muži a ženami 8 %, jak vyplývá z analýzy ČSÚ. Téměř 22 % činí v Česku rozdíl mezi platy žen a mužů. Skoro polovina Čechů si navíc myslí, že v jejich oboru mají vyšší šanci na povýšení nebo lepší plat muži. Chci také poukázat na projekt MPSV s názvem 22 % rovnosti. Tam nalezneme i platovou kalkulačku, z níž ty rozdíly poměrně jasně plynou. Podle dat činí rozdíl mezi průměrným platem ženy a průměrným platem muže 7500 Kč měsíčně. Ženy tedy na základě těchto nerovností přicházejí v průměru o 90 000 Kč ročně. Česká republika se ve srovnání s dalšími zeměmi EU pohybuje na třetím nejhorším místě před Estonskem a překvapivě Německem. Měli bychom se proto podstatně více soustředit na příčiny a dopady nerovného odměňování na jednotlivce, rodiny, firmy, instituce i společnost a ekonomiku jako celek. Pokud by tento dokument napomohl k rozproudění této diskuse a také k zavádění efektivních legislativních i jiných nástrojů, pomocí nichž bychom snižovali rozdíly ve výdělcích, a to zejména na srovnatelných pozicích, tak za to bych byla moc ráda. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, paní senátorko, dalším přihlášeným je pan senátor Raduan Nwelati.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové.

Já jsem si dovolil připravit pozměňovací návrh, který není v rozporu s usnesením výboru pro evropské záležitosti, spíše ho malinko upravuje, nebo doplňuje. Ten důvod, proč jsem přistoupil k přípravě pozměňovacího návrhu, je ten, že na rozdíl od vlády se domnívám, že tato směrnice opravdu porušuje zásady subsidiarity, a proto je v rozporu se Smlouvou u Evropské unii.

Ono to je i v tom usnesení, které přijal výbor pro EU, v bodě č. 5 a 6 je to tam zmíněno. My můžeme přijmout usnesení, které přijal výbor pro EU, nebo postupovat ještě malinko tvrději, a to, přijmout tzv. odůvodněné stanovisko. Rozdíl je v tom, že odůvodněné stanovisko má větší právní váhu. Pokud podle pravidel Evropské unie takovéto stanovisko přijme alespoň jedna třetina hlasů národních parlamentů, v Evropské unii to dělá 19, tak se vystaví tzv. žlutá karta. Pokud se vystaví žlutá karta, tak se Evropská komise musí tímto návrhem znovu zabývat, odůvodnit ho a eventuálně ho změnit, nebo stáhnout, nebo prakticky potvrdit se zdůvodněním, že to je všechno v pořádku.

Pokud by prostá většina národních parlamentů přijala obdobné usnesení, tak by to znamenalo vystavení tzv. oranžové karty. Potom už nerozhoduje Evropská komise, ale rozhoduje Evropský parlament, nebo Rada. A to buď 50% většinou Rady, nebo prostou většinou hlasů v Evropském parlamentu.

Proto tento můj pozměňovací návrh, který vám přečtu. Sice ho máte v lavicích, ale já ho musím načíst. Navrhuji, aby v původním usnesení VÚ byl nahrazen bod č. 5 a 6 body 5 a 6, které by zněly:

Bod č. 5: „Senát dospěl k závěru, že návrh směrnice je z níže uvedených důvodů v rozporu se zásadou subsidiarity čl. 5, odst. 3 Smlouvy o Evropské unii.“

Dále: „Předpokladem souladu jednání EU se zásadou subsidiarity je existence pravomoci EU k takovému jednání. EU jedná pouze v mezích pravomocí svěřených jí ve smlouvách s členskými státy pro dosažení cílů tam stanovených.“ Čl. 5, odst. 2 Smlouvy o EU.

Dále: „Návrh směrnice se zdá být v rozporu se zásadou svěřené pravomoci.“ Čl. 153, o fungování EU, který je právním základem návrhu směrnice. „Umožňuje Unii podporovat, doplňovat činnost členských států v oblasti pracovních podmínek, avšak ve svém odstavci č. 5 jasně stanoví, že se nevztahuje na odměnu za práci.“

Argument Komise v důvodové zprávě návrhu říká, že směrnice neobsahuje opatření, která přímo ovlivňují výši odměny. Je ve vztahu k čl. 153, odst. 5 Smlouvy o fungování EU příliš zužující a vnitřně rozporný, neboť v čl. 5 v návrhu je stanoven právní závazek členských států řídit se při stanovení výše minimální mzdy tam uvedených kritérií a použít referenční hodnotu podle mezinárodních ukazatelů. Což nepochybně má ovlivnit výši minimální mzdy a tedy výši odměny za práci. Pokud by tomu tak nebylo, byl by přínos návrhu nanejvýš symbolický a jednání na úrovni EU by nemělo zřejmou případnou hodnotu, jak požaduje čl. 5, odst. 3 Smlouvy o EU.

Skutečnost, že rozdílná úroveň minimálních mezd v poměru k dalším hospodářským ukazatelům v jednotlivých členských státech může mít negativní dopady na vnitřní trh, sama o sobě nemůže založit pravomoci Unie k harmonizaci a prolomení zásady svěřených pravomocí. To však nebrání Komisi, aby zohledňovala sociální aspekty napříč ostatními politikami, zejména, aby o to více usilovala o odstraňování překážek na vnitřním trhu, které spadají do její kompetence, jak to dlouhodobě požaduje Senát i vláda ČR. Pak by tam byl bod č. 6, že přijímá proto k návrhu směrnice odůvodněné stanovisko o jeho rozporu se zásadami subsidiarity podle čl. 6 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality připojeného ke smlouvám.

A pak by v tom návrhu, který schválil výbor EU pod bodem II. 2., by se vyměnil za „pověřuje předsedu Senátu, aby toto odůvodněné stanovisko postoupil předsedům Evropské komise, Evropského parlamentu a Radě EU“.

Ještě jsem tady nezmínil jednu skutečnost, která v té směrnici také je, která říká, že státy, které by měly určit tu minimální mzdu dvěma způsoby, buď tím, že bude přijatý zákon, což v České republice ten zákon máme, existuje tady minimální mzda, nebo to může být také na základě kolektivního vyjednávání, v tom případě ta směrnice říká, že by pod kolektivním vyjednáváním mělo být minimálně 70 % zaměstnanců. Pokud tomu tak nebude, tak by stát měl učinit kroky, aby tomu tak bylo. Např. přijmout zákon, který toto zajišťuje.

Já osobně se domnívám, kdybych odhlédl od toho, že podle mě směrnice porušuje pravidla, která jsme tady říkali, tak si nemyslím, že by počet zaměstnanců, kteří by měli být pod kolektivním vyjednáváním, měl určovat zákon. Mělo by to být svobodné rozhodování zaměstnanců, aby se rozhodli, jestli chtějí být pod kolektivním vyjednáváním nebo ne. To jenom na okraj.

Jinak jako princip to, že minimální mzda je důležitý nástroj, se kterým se musí pracovat, o kterém se musí jednat, musíme být přesvědčeni, že je jeho hodnota správně nastavena, tak, aby i motivovala lidi chodit do práce a nebyli na pracovních úřadech, s tím absolutně souhlasím. Jenom si myslím, že opravdu by to mělo být v kompetenci jednotlivých států. Pokud by to tak nemělo být, tak by se měla upravit Smlouva o EU, aby to umožňovala jinak.

Omlouvám se, že jsem mluvil dlouze, a děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným je pan senátor Mikuláš Bek, předseda výboru pro evropské záležitosti.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, milé kolegyně, milí kolegové.

Tohle je docela zajímavý tisk, protože když se podíváte na délku toho vlastního textu té směrnice, jsou to nějaké tři stránky. Teď mě neberte za slovo... Ale komentáře různých aktérů k tomu tisku jsou zpravidla mnohem delší. To svědčí o tom, že se samozřejmě pohybujeme v terénu, který právně není zcela jednoznačný. Když pohlédnete do databáze Evropské unie, která shromažďuje stanoviska národních parlamentů, zjistíte, že už některé národní parlamenty posoudily ten návrh směrnice a došly k protichůdným výsledkům. Některé se domnívají, že je ten návrh v souladu s principy subsidiarity, některé nikoliv. Některé národní parlamenty mají velkou výhodu v tom, že došlo k národní shodě klíčových aktérů.

Tak je to třeba v případě severských zemí, kde existuje shoda mezi organizacemi zaměstnavatelů, a odbory mají podobný právní názor. Konstatují nesoulad s principy subsidiarity a vidí v tom dokumentu ohrožení principu kolektivního vyjednávání, kterému dávají přednost před zákonnými zásahy do tohoto terénu.

Já teď nechci vstupovat do substance debaty, jen s velkým politováním konstatuji, že tento závažný krok, tedy podání té žluté karty, nebyl předmětem jednání výboru pro záležitosti Evropské unie. A tím, že jsme se seznámili dnes ráno s návrhem té argumentace, tak jen těžko mohlo dojít k tomu, že by ta právní argumentace byla oponována nějakou jinou odbornou expertizou.

Právě proto, že k tomu existují velmi protichůdná právní stanoviska z pera různých aktérů s různými zájmy, tak já sám bych byl velmi opatrný vstupovat do tohoto pole bez jasnější debaty podpořené odbornými argumenty. Já se domnívám, že v českém případě neexistuje elementární shoda. Vláda má svůj názor, odbory mají svůj názor, podnikatelé svůj názor. Bez seriózního zdůvodnění si nejsem jist tím, že Senát parlamentu úplně dostojí své vnitřní kultuře zdůvodňování svých rozhodnutí. Já si nejsem vědom toho, že bychom podobný krok v posledních dvou letech dělali. S tou žlutou kartou zpravidla národní parlamenty poměrně šetří, já se proto zdržím hlasování.

Tak jen na vysvětlenou, protože nejsem přesvědčen bezmezně o tom, že se mohu pod tu argumentaci podepsat. Byť sdílím i s kolegou Nwelatim některé pochybnosti, ale od pochybností k právní argumentaci je pro mě ještě potřeba udělat několik kroků. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji a ptám se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy, nebo do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím a ptám se paní předkladatelky, zda se chce k rozpravě vyjádřit? Nechce, tak je to na panu zpravodaji. S tím, že než mu předám slovo, tak abych mu to usnadnil, zopakuji, že tady máme návrh na usnesení od výboru, pak tady máme návrh na změny toho usnesení. Teď prosím pana Nwelatiho, aby dával pozor. Pane senátore Nwelati, v rámci toho vystoupení, a možná to bude zajímat i pana zpravodaje, nebylo úplně explicitně řečeno, zda chcete ten bod č. 5 nahradit svým bodem č. 5. Jestli to tak je? A jestli chcete bod č. 6 nahradit svým bodem č. 6? A jestli, v případě, že chcete bod č. 6 nahradit svým bodem č. 6, zároveň s tím svazujete i změnu toho bodu II. 2. to pověření... A pokud by ten bod č. 6, že na tom netrváte už, že to speciálně samostatně hlasovat nebudeme... To je jediné. Dobře, to je všechno, děkuji. Prosím, pane zpravodaji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor David Smoljak:  Děkuji za slovo. Pan předsedající mě trochu předběhl. Položil přesně ty otázky, které jsem chtěl položit taky. Nicméně shrnu, že v debatě vystoupili čtyři senátoři. Zazněly ve všech jejich vystoupeních buď explicitně, nebo to víceméně vyznělo z kontextu, že podporují návrh této směrnice. Zazněl tu jeden pozměňovací návrh od senátora Nwelatiho, který navrhuje přijmout to odůvodněné usnesení v rámci doporučení tohoto usnesení. Zazněl názor senátora Mikuláše Beka, který s ohledem na to, že toto odůvodněné stanovisko budeme předkládat Evropské komisi, Evropskému parlamentu a Radě EU po 2 letech, tak s ohledem na to, že bylo málo času na jeho projednání, nedoporučuje jeho přijetí.

Já k tomu snad jenom poznamenám, že toto odůvodněné stanovisko ze všech evropských států zatím podalo jenom Dánsko. Ve Švédsku to je zatím v úrovni výborového usnesení, které zatím nepotvrdil švédský parlament. Takže tolik ke shrnutí proběhlé debaty a nyní patrně asi nastává čas, abychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pana senátora Nwelatiho.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Je na vás, pane zpravodaji, jakou navrhujete proceduru. Pochopil jsem, že tedy navrhujete, abychom hlasovali o těch pozměňovacích návrzích pana senátore Nwelatiho. Dobře, tak se do toho takto pustíme. Asi je to nejjednodušší, je to tak správně. Můžete setrvat na tom, že nechcete to, potom případně ono, ale takhle to je nejlepší a nejsprávnější. Děkuji vám. A jenom jednu věc si dovolím tady poznamenat. Pokud jsem špatně poslouchal, tak mě opravte. Stanovisko pana předsedy výboru bylo neutrální, nikoli nedoporučující z hlediska vyjádření k těm návrhům, které podal pan senátor Nwelati. Pokud se mýlím, tak mě opravte. To znamená, to jenom já uvádím na pravou míru pro ty, co třeba neposlouchali. Nyní je to tak, že budeme hlasovat nejdříve o návrhu, aby bod č. 5, který je v usnesení uvozen slovy „připomíná“, byl nahrazen bodem č. 5, který je v tom pozměňovacím návrhu uvozen slovy „dospěl k závěru“. Spouštím znělku a já se pak zeptám...

V sále je přítomno 69, kvórum 35 před hlasováním, ve kterém budeme rozhodovat, zda bod č. 5 z usnesení, uvozeného slovem „připomíná“, nahradíme bodem č. 5 usnesení, které předložil pan senátor Nwelati a je uvozeno slovy „dospěl k závěru“, se zeptám na stanoviska. Zeptám se na stanovisko navrhovatelky? (Navrhovatelka: Nesouhlasné.) Nesouhlasné. Pana zpravodaje? (Zpravodaj: Nesouhlasné.) Děkuji, takže spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru teď. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku. Děkuji.

Při hlasování č. 50, aktuálně přítomno 69, kvórum 35, pro návrh 22. Návrh nebyl přijat.

Teď se zeptám pana zpravodaje, jak budeme postupovat dál?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor David Smoljak:  Nyní můžeme hlasovat o celém návrhu výboru pro záležitosti EU, tak, jak přišel z výboru. Já ho s dovolením načtu...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  To není potřeba. Není potřeba, je načteno z výboru, tzn. všichni vědí, o čem budeme hlasovat. Nyní budeme hlasovat, už bez znělky, protože jsem vás před chvílí svolal, o celém návrhu na usnesení tak, jak ho doporučil přijmout výbor pro záležitosti EU. Je to návrh k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii. Prosím o stanovisko paní navrhovatelku. (Navrhovatelka: Souhlasné.) Souhlasné. Pana zpravodaje, pro formu? (Zpravodaj: Souhlasné.) Děkuji a já spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 51, přítomno 71 senátorek a senátorů, kvórum 36, pro 52. Usnesení bylo schváleno. Já vám děkuji, paní navrhovatelko, já vám děkuji, pane zpravodaji, končím projednávání tohoto bodu.

A předtím, než začneme projednávat bod další, tak si dovolím vás poprosit, abyste věnovali pozornost tomuto procedurálnímu návrhu. Na základě žádosti 1. místopředsedy vlády, pana Jana Hamáčka, který v současné době je ve sněmovně, kde projednávají státní rozpočet, si dovoluji navrhnout změnu pořadu dnešního jednání tím způsobem, že bychom nyní projednávali, jak je naplánováno, bod pana ministra školství Plagy, který máme pod pořadovým číslem 15. Je to tisk K 80/12. A následně, protože máme body č. 16 a 17 projednány, respektive bod č. 17 máme posunutý na čtvrtek, tak bychom nepokračovali body 18, 19 a 20, což jsou body pana ministra Hamáčka, ale pokračovali bychom body pana ministra Blatného. To jsou senátní tisky č. 20 a 21.

Mezi tím, co bychom projednávali nejdříve bod pana ministra Plagy, což je senátní tisk č. K 80/12, a následně body pana ministra Blatného, což je senátní tisk č. 20 a 21, by organizační odbor zjišťoval, zda se následně potom pan ministr Hamáček může dostavit. Pokud by tomu tak bylo, tak by následovaly jeho body po bodech pana ministra Blatného. Pokud by tomu tak nebylo, tak by následovaly body s pořadovými čísly, a teď pozor, pro pana Vilímce, pana Wagenknechta a pana Pavla Fischera, poté by následovaly, pokud by pan ministr Hamáček nemohl přijít a představit své body ani po panu ministru Blatném, by následovaly body pod pořadovými čísly 33, 35 a 36. To je senátní tisk č. 27 - Pravidla hospodaření senátorských klubů. Čili musí být připraven pan senátor Vladislav Vilímec jako předkladatel. Bod č. 35, což je Návrh usnesení Senátu k odpovědi Evropské komise, předkladatel Lukáš Wagenknecht. A případně bod č. 36, což je Návrh usnesení Senátu k národní bezpečnosti o postupu vlády ve věci stavby nového jaderného bloku.

Po projednání těchto bodů bychom znovu zjistili, zda pan Hamáček je již schopen přijít. Pokud by byl schopen přijít a bylo před devátou hodinou, tak bychom ho ještě projednali. Pokud by schopen přijít nebyl, tak bychom ho nechali na čtvrtek. Je jasné, o čem budeme hlasovat? Je to jednoduché. Ještě mě někdo volá, aby mi něco řekl o tom, že mi říká, že mám špatně pořadová čísla, protože mám starou verzi, nikoliv upravenou. Ten, kdo přiběhl, to tady rozhodně nepokazil.

Tak tolik asi k tomu, prosím, ještě jednou opakuji, hlasujeme o tom, že měníme pořad dnešního jednání a případně zítřejšího jednání tím způsobem, že po bodech pana ministra Plagy projednáme body pana ministra Blatného, následně podle možností pana ministra Hamáčka buď jeho body, nebo body teď po novu, to je pod pořadovými čísly 30, 32 a 33. Pokud pan Hamáček nebude moci, pak znovu vyzkoušíme pana Hamáčka, kdyby ani tehdy nemohl, potom zůstane někdy na čtvrtek. Já spouštím znělku.

V sále je přítomno 71 senátorek a senátorů, kvórum 36. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru k navržené změně programu. Kdo je pro, tlačítko ANO, zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku. Aktuálně je přítomno 71 senátorek a senátorů, kvórum 36.

Při hlasování č. 52, pro 58, návrh pořadu jednání byl schválen. Já vám děkuji.

Poprosím pana ministra Plagu, aby nám přišel představit

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Nový EVP pro výzkum a inovace

Tisk EU č. K 080/12

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. 80/12, 80/12/01. Vítejte, pane ministře, u nás v českém Senátu a máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Evropský výzkumný prostor byl uveden v život v roce 2000 s cílem vybudovat společný vědecký a technologický prostor pro celou Evropské unii. Evropská komise přijala sdělení o novém Evropském výzkumném prostoru, které si klade za cíl zlepšit evropské výzkumné a inovační prostředí, urychlit přechod Evropské unie ke klimatické neutralitě a vedoucímu postavení v digitální oblasti.

Já bych ve svém úvodním představení samozřejmě mohl, a také částečně budu nadále říkat, že jsou tam konkrétní strategické cíle, ale to podstatné bych vypíchl hned na úvod. Česká republika je integrální součástí procesu Evropského výzkumného prostoru, v agendě ministerstva školství je oddělení, které se tou spoluprací zabývá. Musím říct, že třeba na poli velkých výzkumných infrastruktur slavíme velké úspěchy. Říkal jsem to i na výboru. Nejenom že jsme teď měli, nebo ještě stále máme předsedu mezinárodního boardu, ale zároveň náš přístup ke schvalování velkých výzkumných infrastruktur, jako je třeba ELI Beamlines, ale i řada dalších infrastruktur, které máme, tak to mezinárodní hodnocení a vůbec zapojení do výzkumných evropských struktur je vnímáno jako velmi dobré. Dokonce třeba i němečtí kolegové k tomu procesu hodnocení na naší úrovni se dívali s inspirací pro svůj proces hodnocení. Což si myslím, že je dobré.

Právě třeba sdílené infrastruktury jsou jedním z bodů, který má dle mého názoru jasnou provazbu na úspory z rozsahu, na to, že se vyplácí uvnitř Evropské unie a uvnitř Evropského výzkumného prostoru spolupracovat. V tom pokračování v novém Evropském výzkumném prostoru Komise stanovila konkrétní strategické cíle, které samozřejmě bez členských států nejdou realizovat.

Cíle Evropského výzkumného prostoru jsou rozděleny do čtyř priorit, a to upřednostňování investic a reforem v oblasti výzkumu a inovací, zlepšení přístupu k excelenci pro výzkumné pracovníky v celé Evropské unii, převádění výsledků výzkumu a inovací na trh a do reálné ekonomiky a samozřejmě další prohlubování spolupráce v rámci Evropského výzkumného prostoru.

Pozice České republiky je taková, že Česká republika sdělení Evropské komise vítá. Vnímá ho jako jeden ze základních kroků pro další diskuzi o posílení Evropského výzkumného prostoru a přípravu nového programového období po roce 2020. Česká republika si uvědomuje naléhavost zvýšení veřejných i soukromých investic do výzkumu. Byť se nám daří v posledních letech navyšovat objem veřejných investic, zaplaťpánbůh i těch soukromých, stále to nedosahuje toho tempa, které již dávno bylo Evropskou unií, Evropskou komisí deklarováno jako tempo, nebo hranice těch 3 %, kterých bychom měli dosahovat.

Česká republika podporuje cíle nového Evropského výzkumného prostoru, které jsou založené na otevřené vědě, vysokých etických hodnotách, genderové rovnosti a zapojení občanské společnosti do výzkumu a inovací. Česká republika považuje otevřený trh práce pro výzkumné pracovníky za jednu z klíčových výhod Evropského výzkumného prostoru a samozřejmě je to podmínka nutná pro volný oběh znalostí a výsledků vědeckého výzkumu a tedy i to, co všichni asi vnímáme, že by mělo být, tam, kde to je možné koncovkou, a to je propojení výsledků vědy a výzkumu na trh, respektive do jakékoliv praxe.

Česká republika rovněž souhlasí s myšlenkou posílit mobilitu výzkumných pracovníků a také podporuje užší spolupráci členských států v rámci Evropského výzkumného prostoru i s ohledem na přetrvávající rozdíly mezi evropskými makroregiony v oblasti výzkumu a inovací, což stále zůstává nevyřešenou otázkou.

Protože, a myslím, že řada z vás toho na svých univerzitách a výzkumných institucích byla svědkem, kdy bylo období, kdy konsorcia, která byla složena z těch staroeurounijních zemí, byla významně úspěšnější než konsorcia naše. Musím říci, že s využitím evropských prostředků, díky za ně, se podařilo významně zvýšit výzkumný vědecký potenciál ČR. Máme tu moderní přístroje, máme tu i vědce a vědecké týmy, které se zlepšují. Já jsem přesvědčen, že Evropský výzkumný prostor, se vším možná nedorazí, nebo možná s obecností tohoto sdělení EU v reálném životě, je důležitý. Tzn. že tento dokument je podporován a ještě obsahuje pozici ČR, respektive souhlas s tím, že je třeba upřednostnit investici a reformy ve výzkumu a inovacích směrem k zelené a digitální transformaci, na podporu oživení Evropy a pro zvýšení její konkurenceschopnosti.

Samozřejmě, aby bylo možné dosáhnout těchto výsledků, ještě jednou vyzdvihuji, není to jen o investicích veřejného sektoru, ale je to také o investicích soukromého sektoru, pro které ovšem stát musí vytvořit adekvátní podmínky. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane předkladateli, pane ministře. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K80/12/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Dušek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, mikrofon je váš.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dušek:  Pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, výbor pro záležitosti EU se tímto materiálem zabýval na své 4. schůzi, která se konala včera v odpoledních hodinách. Vyšli jsme ze stanoviska, které vypracoval VVVK, prakticky jsme ho komplet převzali, takže já tomuto výboru děkuji. Doporučení k vyjádření Senátu je uvedeno. Senát podporuje nové výzvy a návrhy klíčových opatření Evropské komise v rámci Evropského výzkumného prostoru, apeluje na vládu ČR ve věci navýšení veřejných výdajů do výzkumu a vývoje s cílem dosáhnout postupně celkových investic na vědu a výzkum ve výši 3 % HDP. Vítá aktivitu směřující ke spuštění fóra Evropského výzkumného prostoru pro transformaci s cílem podpořit členské státy při koordinaci a stanovování priorit vnitrostátního financování a reforem v oblasti výzkumu a inovací. Souhlasí s návrhem podpořit členské státy, jež zaostávají za průměrnými investicemi EU do výzkumu a inovací ve vztahu k HDP, aby během následujících pěti let zvýšily svůj celkový objem investic do výzkumu a inovací o 50 %. Vítá přípravu plánu činností pro vytvoření součinnosti mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání a výzkumu, zejména na základě dvojí role univerzit. Podporuje iniciativu vyvinout ve spolupráci s členskými státy inkluzivní plány pro rovnost žen a mužů za účelem podpory rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací v EU. Domnívá se však, že pokrok směrem k vytyčeným cílům Evropského výzkumného prostoru zpomaluje a mělo by být dosaženo zlepšení v klíčových oblastech, zejména v převádění výsledků výzkumu a inovací do ekonomiky. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Dále materiál projednal VVVK a já se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj, pan senátor Jiří Drahoš? Pan senátor Jiří Drahoš si nepřeje... Takže otevírám rozpravu a ptám se, kdo se hlásí do rozpravy? Do rozpravy se v tuto chvíli nikdo nehlásí. Tzn. rozpravu uzavírám. Máme tady jediný návrh na usnesení, a to je výboru pro záležitosti EU, se kterým nás seznámil pan zpravodaj. Tzn. já se před vlastním hlasováním zeptám pana navrhovatele, jestli má stanovisko k návrhu, který navrhuje přijmout náš výbor pro evropské záležitosti? Prosím, pane navrhovateli, máte stanovisko k navrhovanému usnesení našeho výboru pro záležitosti EU? (Navrhovatel: Mírně souhlasné, děkuji.) Takže mírně souhlasné. Zeptám se pana zpravodaje, jaký je jeho osobní názor? (Zpravodaj: Souhlasný.) Souhlasný, dobře. O čem budeme hlasovat, víme... (Navrhovatel opravuje své stanovisko.) Je souhlasné. Navrhovatel opravuje, tedy neopravuje. Navrhovatel opravuje mě, že jsem to špatně slyšel, že říkal, že je souhlasné. Ano, dobře. Já spustím znělku a pak budeme hlasovat.

V sále je přítomno 68 senátorek a senátorů, kvórum 35. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan zpravodaj, senátor Jiří Dušek. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo souhlasí s návrhem předneseným panem senátorem Duškem, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování, kterému bylo přítomno 68 senátorek a senátorů, při kvóru 35, hlasování č. 53, pro 53, tzn. návrh usnesení byl přijat. Já vám děkuji, pane ministře a pane zpravodaji.

My můžeme přistoupit k projednávání dalších bodů. Dle toho, jak jsme si to schválili, dalším bodem, který bychom měli projednávat, je

 

Návrh zákona o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 20

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Jedná se o senátní tisk č. 20. Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 20. Návrh uvede ministr zdravotnictví Jan Blatný, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Zároveň ho vítám v českém Senátu a přeji mu pevné zdraví. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení senátoři, děkuji za úvod i za slovo. Dovolte mi, abych vám nyní představil zákon, který upravuje úhradu nepovinného očkování proti onemocnění covid-19, vyvolanému virem SARS-CoV-2, z veřejného zdravotního pojištění pro všechny pojištěnce veřejného zdravotního pojištění ČR.

Hlavním cílem tohoto návrhu je zakotvit nárok pojištěnce na úhradu této očkovací látky a provedení očkování z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Upozorňuji, že pokud by k navržené změně nedošlo, dá se mj. očekávat, že by zájem o jeho podstoupení byl významně nižší, než tomu bude v případě, kdy bude všem pojištěncům hrazen bezplatně.

Návrh dále upravuje samotný specifický způsob nákupu a distribuce této očkovací látky, která musí být na základě rozhodnutí Evropské komise o schválení dohody s členskými státy o pořízení očkovacích látek proti tomuto onemocnění nakoupena přímo jednotlivými členskými státy, tedy přímo ČR. Nelze tak využít standardních postupů podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Z tohoto důvodu je nezbytné nastavit obecný rámec vzájemných vztahů mezi státem, zdravotními pojišťovnami a distributory. Tito distributoři budou vybráni v jednacím řízení bez uveřejnění podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Skutečnost, že se budou hradit pouze očkovací látky, na jejichž pořízení se prostřednictvím Evropské komise jednotlivé členské státy EU shodly, je také zárukou kvality, bezpečnosti a účinnosti těchto látek, neboť stejně jako jakékoli jiné léčivé přípravky musejí i tyto očkovací látky bez výjimky projít přísnou procedurou registrace u Evropské agentury pro léčivé přípravky.

Návrh pamatuje také na odškodnění případné újmy způsobené očkováním proti onemocnění covid, toto odškodnění by bylo řešeno podobně, jako je to například u odškodnění újmy způsobené povinným očkováním podle zákona 116/2020 Sb., i když se nejedná v tomto případě, není to žádným záměrem, o očkování povinné. Takže i když se nejedná v tomto případě o povinné očkování, přesto stát přebírá garanci za toto očkování.

Na půdě Poslanecké sněmovny se vedla poměrně dlouhá diskuse na téma dobrovolnosti očkování proti onemocnění covid-19. Mohu vás, prosím, všechny ujistit, že dané očkování je skutečně dobrovolné, zákon pouze stanoví nárok na jeho úhradu. Tento zákon je zákon o úhradě, pro ty, kteří o něj budou mít zájem. Zákon o veřejném zdravotním pojištění, jehož novela je nyní projednávána, žádnou povinnost nechat se očkovat v žádném případě nestanovuje.

Z toho, co jsem již uvedl, je zřejmé, že právní úprava bude mít logicky dopad na veřejné rozpočty. Primární nákup očkovacích látek je realizován přímo státem ve spolupráci s Evropskou komisí, která zajistí nákup potřebného objemu pro všechny členské státy od různých výrobců.

ČR pořídí očkovací látky na vlastní náklady. Z podepsaných smluv plynou v současnosti závazky ve výši zhruba 2 mld., nicméně tyto náklady budou postupně stoupat v závislosti na daných smlouvách a na dalších objednávkách, kde cílem je proočkovat aspoň 60 až 70 % dospělé populace. Drtivá většina očkovacích látek bude využita pro očkování osob pojištěných v českém systému veřejného zdravotního pojištění a všechna takto provedená očkování budou následně uhrazena státu zdravotními pojišťovnami.

Aplikace očkovacích látek bude potom pro zdravotní pojišťovny znamenat další náklady zhruba ve výši 5 mld. Kč. Systém veřejného zdravotního pojištění potom ponese náklady s distribucí, jako i se spotřebním materiálem. Hrubým odhadem se může jednat o další desítky milionů Kč.

V rámci Senátu byl návrh projednán výborem pro zdravotnictví a výborem pro sociální politiku. Výbor pro sociální politiku přijal k danému návrhu usnesení, doporučující Senátu schválit tento návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Výbor pro zdravotnictví pak doporučuje návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně s tím, že jej doporučuje doplnit o ustanovení zakotvující dobrovolnost očkování, vymezující se mj. i vůči zákonu o ochraně veřejného zdraví, který ve vymezených případech může stanovit mimořádné nebo zvláštní očkování. Dále tento pozměňovací návrh rovněž plošně stanoví zákaz jakéhokoli zvýhodnění z důvodu neočkování se proti dané nemoci.

K tomuto chci opětovně zdůraznit, že vláda nechce, nikde to nebylo definováno, očkování proti onemocnění covid stanovit jako povinné a ani předložený návrh zákona nic takového nepředpokládá. Jedná se opravdu o zákon o úhradě. V tomto směru tedy pozměňovací zákon nic nového nepřináší.

Pro uvedení do kontextu považuji také za potřebné zmínit, že stát právními předpisy nařizuje, která očkování jsou povinná a která povinná nejsou. Jinými slovy ta, která povinná jsou, tak zůstanou. Všechna ostatní jsou dobrovolná, a není to nutno kdekoli dále v právním řádu explicitně stanovovat, neboť by to mohlo naopak vyvolat otázky ohledně statutu ostatních dobrovolných očkování, kde by toto vyjádření nebylo.

Ministerstvo zdravotnictví sice podle zákona o ochraně veřejného zdraví může mimořádné očkování nařídit, ale v případě očkování covid tak učinit nehodlá. Stejně tak by totiž například ministerstvo změnou vyhlášky o očkování mohlo nařídit pravidelné očkování touto vakcínou, ale podle zákona o ochraně veřejného zdraví by tak muselo udělat na základě doporučení Světové zdravotnické organizace či Evropského střediska pro prevenci a kontrolu léčiv. Ani tyto organizace nic takového nedoporučují. Vláda, premiér a já jako ministr zdravotnictví od počátku jasně deklarujeme, že nehodláme zařadit tuto vakcínu jako povinnou.

Předložený zákon je normou upravující úhradu očkování z veřejného zdravotního pojištění a zajištění distribuce příslušných vakcín a nelze jím tedy řešit statut povinnosti či nepovinnosti. To je předmětem úpravy zákona o ochraně veřejného zdraví, který se ale nijak nemění.

Ohledně návrhu na doplnění zákazu znevýhodňování neočkovaných osob lze říci, že je velmi nejasné, jak by se v praxi takový zákon aplikoval. Za vhodné považuji poznamenat, že plošný zákaz diskriminace, tak, jak je pojat v pozměňovacím návrhu, by mohl paradoxně vést k omezení jiných ústavně zaručených práv a svobod. Například nevidím důvod, proč by podnikatel, dejme tomu, provozovatel domova seniorů, nemohl v zájmu ochrany svých klientů při vstupu do provozovny vyžadovat potvrzení o očkování. V některých provozech to může být dokonce žádoucí. Nebo to mohou vyžadovat samotní klienti. Pokud by toto vyžadovat výslovně nemohl, bylo by nepochybně omezeno jeho právo na podnikání a potažmo i právo na ochranu zdraví klientů, přičemž podle mého názoru nelze a priori stanovit, že zákaz diskriminace v takové chvíli převáží nad jinými základními právy a svobodami.

Zároveň, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, pokládám za důležité upozornit, že je vysoce pravděpodobné, že v případě vrácení materiálu do Poslanecké sněmovny reálně v důsledku zdržení jeho přijetí hrozí, že první dávky vakcíny, které dorazí do ČR zřejmě již koncem roku, by nemohly být hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Vážený pane předsedo, milé dámy, vážení pánové, z důvodu řešení dopadů epidemie onemocnění, kdy je vysoce žádoucí umožnit občanům, aby se nechali očkovat proti této nemoci co nejdříve, je nezbytné přijmout zákon zajišťující dostupnost očkování proti tomuto onemocnění v co nejkratším termínu. Proto také navrhujeme jeho přijetí ve stavu legislativní nouze. Já vás velmi prosím o jeho podporu.

Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane ministře, já vám děkuji za vaši návrhovou zprávu a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal výbor pro sociální politiku. Usnesení máte jako senátní tisk č. 20/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Marek Hilšer. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 20/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Lumír Kantor, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Vážený pane ministře, pane předsedo, milé kolegyně a vážení kolegové, já předkládám zpravodajskou zprávu k senátnímu tisku č. 20 z 13. funkčního období. Úvod pana ministra byl velmi podrobný, řekl zásadní věci, které bych sdělil i já. Senátní tisk vznikl v souvislosti s potřebou zajištění rychlé kontroly šíření onemocnění covid-19 a je tedy předkládán zákon o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku. Jestliže mluvíme o očkovací látce, v tuto chvíli budu mluvit o proočkování proti onemocnění covid-19. A také důležitá věc, je tam o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky. Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Ohledně úhrady a distribuce bylo souhrnně řečeno, jak je to důležitá materie pro to, aby mohl proběhnout nákup, distribuce a očkování touto klíčovou vakcínou v současné době při naší epidemii.

Možná bych k tomu ještě uvedl, že případné nespotřebované očkovací látky zůstanou v majetku státu, který s nimi v souladu s pravidly stanovenými smlouvami s jednotlivými výrobci může dál nakládat. Tedy nabídnout dalším členským státům EU, následně státům Evropského hospodářského společenství a až poté dál.

Druhou důležitou částí je náhrada za újmu na zdraví. Možná si vzpomínáte, bylo to 20. ledna, pokud si vzpomínám, ne, že bych si to pamatoval, ale díval jsem se, že to bylo 20. ledna loňského roku, kdy jsme schvalovali zákon o poskytnutí náhrady újmy způsobené povinným očkováním. V tomto případě, i když se jedná o nepovinné očkování, tak se přidává rozsah náhrady vzniklé újmy i do tohoto zákona.

Návrh zákona vláda předložila sněmovně dne 30. listopadu 2020. Bylo vyhlášeno zkrácené jednání v souvislosti s nouzovým stavem. Potom výbor pro zdravotnictví doporučil k projednání. 4. prosince 2020 návrh zákona ve zkráceném jednání projednala sněmovna. Ve 2. čtení tam byly tři pozměňovací návrhy a ve 3. čtení, to bylo bezprostředně poté, schválila návrh zákona ve znění předloženém vládou, kdy v hlasování č. 116 z přítomných 97 poslanců bylo pro návrh zákona 78 poslanců, proti bylo 15 poslanců. Senátu přišel tento tisk 7. 12. Čili ho projednáváme včas.

Výbor hlasoval včera na svém zasedání. Hlasoval na můj původní návrh, aby bylo doporučeno schválit návrh zákona ve znění z Poslanecké sněmovny, to nebylo přijato. Byl přijat pozměňovací návrh, který předložil pan senátor Kraus, který se týkal vložení § 3, který říká, že očkování proti onemocnění covid-19 je dobrovolné, nesmí být nařízeno nebo stanoveno jako mimořádné nebo zvláštní očkování podle zákona o ochraně veřejného zdraví a ani jakkoli jinak vynucováno. Koneckonců druhý bod byl „nikdo nesmí být zvýhodněn ve svých právech ani diskriminován z důvodu, že není očkován proti nemoci covid-19“.

Projednávání tohoto pozměňovacího návrhu bylo přijato ze sedmi přítomných čtyřmi přítomnými. Tři přítomní se zdrželi hlasování. Takže to byl výsledek, který potom vedl k tomu, že výbor v senátním tisku č. 20 na 6. usnesení stanovil, že

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou tohoto usnesení, čili jeden pozměňovací návrh,

II. určuje zpravodajem výboru pro projednání návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Lumíra Kantora,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Romana Krause, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

To je tedy zpravodajská zpráva. Se svými osobními stanovisky se přihlásím do obecné rozpravy. Děkuji vám zatím za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji zpravodaji garančního výboru, panu senátorovi Kantorovi. Poprosím ho, aby jako zpravodaj zaujal místo u stolku zpravodajů a sledoval rozpravu, ano, bere si kartičku, správně. Ptám se zpravodaje negarančního výboru, výboru pro sociální politiku, pana senátora Hilšera, jestli si přeje vystoupit? Přeje, samozřejmě, prosím, pane senátore, máte prostor i mikrofon.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já vystoupím jen krátce v roli zpravodaje za výbor pro sociální záležitosti. Nebudu se více vyjadřovat k obsahu zákona, protože myslím, že zde byl vyčerpávajícím způsobem představen panem ministrem i panem garančním zpravodajem. Pouze zmíním své stanovisko jako stanovisko zpravodaje. Poté výsledek jednání výboru pro sociální záležitosti.

Mé stanovisko je takové, že navrhovaná právní úprava je součástí přijímaných v souvislosti s bojem proti probíhající epidemii onemocnění covid-19. Jejím cílem je zahrnout dobrovolné očkování očkovacími látkami proti onemocnění covid-19, vyvolanému původcem SARS-CoV-2, mezi hrazené v případě účasti očkované osoby v systému veřejného zdravotního pojištění v ČR.

Vzhledem k tomu, že očkování je kromě izolace, zdá se, jedinou účinnou preventivní metodou v boji proti infekčním onemocněním, je žádoucí, aby dobrovolné očkování bylo hrazeno z veřejných zdrojů. Je třeba také zmínit, že navrhovaný zákon vyvolává určité obavy u části populace z jakési diskriminace občanů, kteří očkování nepodstoupí. Ale tato zákonná úprava žádnou povinnost občanům očkovat se proti onemocnění covid-19 neukládá, ani nezavádí žádný druh diskriminace. Proto doporučuji schválení zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

O tomto vyjádření nebo resp. o tomto zákonu jednal výbor pro sociální politiku. Zde jsme se shodli na tom, že jsme doporučili také zákon schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Tam zase hlasování bylo poměrně jednoznačné.

Návrh usnesení výboru je

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Marka Hilšera,

III. pověřuje předsedkyni výboru Miluši Horskou, aby toto usnesení předložila předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, i za to, že jste nás seznámil s usnesením a návrhem sociálního výboru na schválení. Bereme to do úvahy. Já se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevidím, že by někdo něco takového chtěl navrhovat. Proto otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, kdo se do ní hlásí? Jako první se hlásí pan senátor Roman Kraus. Prosím, pane senátore, máte prostor.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Roman Kraus:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, dámy a pánové, já si myslím, že zákon byl velmi precizně panem ministrem představen. I jeho účel, pro který je přijímán. Bylo zmíněno, že očkování je dobrovolné, ale je to tam vyjádřeno jako jedna z vět. Určitě naším cílem při jednání již ve zdravotním výboru bylo říci, že víme všichni, že očkování je asi v tuto chvíli jedinou možností, jak razantně omezit či zastavit tuto epidemii. Chceme, aby se očkovalo co nejvíce lidí, proto nakonec toto očkování, byť je dobrovolné, tak tímto zákonem je upraveno, že bude hrazeno z veřejných prostředků. Já tímto pozměňovacím návrhem jsem chtěl ještě zvýšit jistotu lidí, bylo to tady řečeno dnes mockrát při různých jednáních, že každý občan by měl být zodpovědný sám za sebe, za rodinu. K tomu musí mít možnost svobodného rozhodnutí.

Proto jsme tam zdůraznili to, že zákon nebo že to očkování proti onemocnění covid-19 je dobrovolné a nemůže být nařízeno ani stanoveno jako mimořádné nebo zvláštní podle zákona o veřejné ochraně zdraví, což znamená, že nemůže být nařízeno ani hygienickou službou, ani ministerstvem zdravotnictví, což z tohoto předkládaného zákona není zajištěno. To prostě tak je. Myslím si, že možná dospějeme během nějakého delšího časového období k tomu, že ten zákon na základě doporučení WHO a skutečné analýzy dopadů očkování, může se stát povinným to očkováním, může být pak zařazeno v zákoně mezi ta již dnes naprosto jasně definovaná povinná očkování. Ještě jednou chci říct, ten náš pozměňovací návrh není proto, aby očkování zamezil, naopak, aby zvýšil důvěru mezi lidmi, že mají svobodu volby a chtěli se očkovat. S tím tedy musí být spjata opravdu seriózní informační kampaň, která, jak jsem si všiml, poznenáhlu začala, protože lidé se ptají... Nemají vysvětleno, že jsou to různé očkovací látky, jaký je jejich zhruba mechanismus. Ono se to těžko vysvětluje laikům. Ale nicméně si myslím, že musíme obnovit důvěru lidí ve všechny tyto věci, které děláme proto, abychom epidemii zastavili, proto jsme tento pozměňovací návrh, nebo já jsem doporučil, protože chci, aby to, co si Senát dal a má jako hlavní úkol, ochranu svobody jednotlivce, tak aby bylo zachováno. Samozřejmě se rozhodnete podle svého a já potom v podrobné rozpravě bych načetl náš pozměňovací návrh. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. Pan senátor avizoval svůj pozměňovací návrh. Další do obecné rozpravy je přihlášen pan senátor Hynek Hanza. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Hynek Hanza:  Dobrý den, kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Využil bych této situace a naváži na mého předřečníka. Berme to, že 100 % populace se chce nechat oočkovat. Protože to je jediná strategie, jak zdolat tuto pandemii. Berme to jako konstantu. Jestli jsem správně slyšel, 60 až 70 % je cíl, kdy předpokládám, že to je ten bod zlomu, kdy můžeme jít na té cestě z nenormálu do normálu. A tak se ptám... V případě, že se bude 100 % obyvatel této země chtít oočkovat, kdy dosáhneme 60, 70 % proočkovanosti? Jak jsme připraveni? Máte data k tomu, jak k nám budou putovat dostatečné dodávky očkování? Jak jsme připraveni technicky ve zdravotnictví, kde se bude očkovat atd.? V podstatě se mi jedná o to, jaký je cíl, nebo cíl jsem slyšel, ale kdy toho cíle jsme schopni dosáhnout v případě, že 100 % obyvatelstva se bude chtít nechat očkovat... Kdy opravdu to, co dostaneme v očkovacích látkách, okamžitě vpíchneme občanům, aby byli ochráněni? Protože od tohoto cíle se odvíjí i to, jestli, když ta populace se nebude chtít nechat oočkovat, tak ten cíl se bude protahovat dále. Takže mě zajímá těch 100 %, ta nejbližší mez, kdy máme největší pravděpodobnost, že se z nenormálu vrátíme do normálu. Děkuji za odpověď.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Pan ministr jistě zaznamenal. Pan ministr chce odpovídat rovnou? Pane ministře, jak budete chtít. Můžete průběžně kdykoli vystoupit, můžete najednou. Prosím, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Děkuji moc. Odpovím asi rovnou, protože to je samozřejmě poměrně zásadní a správná otázka, děkuji za ni. Ještě se vrátím jenom krátce k tomu, o čem zde hovořil i pan senátor Kraus. Jenom zopakuji to, že možnost svobodného rozhodování je dána a priori obecními právními normami a tento zákon je opravdu zákonem o úhradě. Není nikde ani náznakem zmíněno nic o jakékoliv povinnosti.

Pokud se týká té otázky předřečníka, jedna věc je, jaký by byl případně cíl ČR nebo ostatních zemí, ale to, co je naprosto zásadní, je, jaká je distribuce očkovacích látek v rámci EU, protože my zcela cíleně a vědomě nakupujeme pouze, já jsem to četl i v tom odůvodnění, očkovací látku pouze tu, která je schválena EU a skrze Evropskou komisi. Pro Evropskou komisi zatím tohoto času není schválena ještě žádná očkovací látka, nicméně s velkou pravděpodobností dojde 21. prosince ke schválení očkovací látky od firem Pfizer a BioNTech. Toto budou první očkovací látky, které budou k dispozici v ČR. Jestli se tak stane 21. prosince, potom 23. prosince schválí Evropská komise možnost distribuce, v průběhu dalších několika dní, tzn. pravděpodobně již mezi Vánoci, dojde symbolicky do každé ze zemí EU určité množství dávek. My jsme požádali o maximum, které může být dodáno do členské země, což je 9750 dávek vakcíny. Tyto budou distribuovány okamžitě. Druhá věc je, jakým způsobem je distribuována ta látka dále. Zatím se bavme jenom o látce od Pfizer. Pro první kvartál příštího roku ČR může dostat, opět požádala o to maximum, dávku zhruba pro milion občanů, tento milion dávek, který bude, nebo pro milion občanů, který bude distribuován v průběhu prvního kvartálu, jsme schopni v našich zhruba 200 očkovacích centrech, která budou zřízena v rámci ČR, v rámci jednotlivých zdravotnických řízení, ještě specificky pro tu vakcínu Pfizer je z nich vyčleněno 30, do kterých bude distributor přímo zavážet tyto dávky, bude se starat o celou logistiku v rámci EU, tak jsme schopni při podávání očkovacích látek zhruba 300 lidem denně v každém z těch center zajistit využití všech dávek, které máme k dispozici. Říkám to záměrně takto složitě, abychom si uvědomili, že často citované třeba potřeby stavění velkých vakcinačních center, stadionů apod. v tomto kontextu není nutné, protože nebude v ČR, ani v ostatních zemích dostatek dávky vakcíny, která by umožnila očkování tisíců nebo desítek tisíců lidí denně. Budou to čísla, která budou výrazně menší. Jakmile potom budou schváleny ostatní vakcíny, tak se do ČR začnou dostávat dávky vyšší, a to potom v řádech milionů měsíčně. Tam je rozšířena ta další kapacita očkovacích míst, nejenom o těch celkem asi 200 zdravotnických zařízení, ale i 5000 praktických lékařů, plus dvě ty tzv. záložní nemocnice v Praze a v Brně, ty polní nemocnice, které mohou sloužit jako očkovací centra v případě, že to situace bude vyžadovat.

Na váš dotaz, kdy dojde k proočkování 100 % populace, kdy by tomu tak bylo, tak vám mohu říct, že ČR má objednánu tuto vakcínu pro více než 100 % té dospělé populace, nicméně v současné době Evropská komise pro všechny země EU garantuje pozvolnou nebo nějakou reciproční rozvrstvenou distribuci těchto vakcín v průběhu příštího roku. Velká část potřeby bude proočkována do léta mezi červnem a zářím příštího roku, ale nebude do té doby dodán všechen požadovaný a objednaný počet vakcín. Problém nicméně není na straně členských zemí, tudíž ani ne na straně ČR, ale na straně dodavatelů. Pro vaši informaci, třeba původně plánovaný počet 400 000 dodávek, které měly přijít ještě v prosinci, byl snížen na 10 000 distributory. Takže jedná se o problém, který je celosvětový. Jestliže očkování nebude probíhat tak rychle, jak bychom si třeba přáli, potom to není vinou členských států, ale je to dáno tím systémem distribuce. Mohu vám garantovat, že všechny vakcíny, tak jak budou do ČR dodávány a tak jak byly objednány, budou použity bezodkladně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji za odpověď, pane ministře. Můžeme pokračovat v obecné rozpravě, do které je jako další přihlášen pan senátor Sulovský. Dále se připraví paní senátorka Chalánková. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové. Tady bych navázal na některé mé předřečníky, kdy můj pozměňovací návrh je naprosto jednoduchý a týká se jenom toho, že očkování je dobrovolné, jak už tato bylo avizováno panem ministrem několikrát, zcela skálopevně, že to není povinné, tak pak nechápu, proč tam ten bod třeba nemůže být... Už několikrát se nám stalo, že občané byli ujišťováni ze všeho možného, že neexistuje, aby něco takového bylo, ale ten bod tam nemůže být. Myslím si, že tak jednoduchý pozměňovací návrh, který se týká čistě jenom této věci, může, jak už tady bylo jednou řečeno, jenom přinést důvěru občanů v tuto očkovací látku, protože v okamžiku, kdy je něco povinné, tak to důvěru nepřináší. Děkuji za slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  I vám děkuji, pane senátore, že jste avizoval svůj pozměňovací návrh, prosím paní senátorku Chalánkovou, která je další přihlášenou. Dál se připraví pan senátor Smoljak.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo a vážený pane ministře, dámy a pánové. Dovolte, abych vybrala jenom vybrané pasáže z důvodové zprávy k pozměňovacímu návrhu, který schválil náš garanční zdravotnický výbor. Ačkoliv návrh zákona podle prohlášení předkladatelů dobrovolnost očkování předpokládá, neobsahuje právní záruky proti tomu, aby ministerstvo zdravotnictví nemohlo v rámci platné legislativy nařídit pod citelnými sankcemi povinnost podstoupit očkování proti covid-19, a to jako mimořádné nebo zvláštní očkování podle příslušných ustanovení zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Slyšeli jsme tady, že pan ministr nás ujišťuje, že to tedy nehodlají takto využít, nicméně jako zákonodárce si myslím, že nám až tak úplně nemusí stačit toto ujišťování, ale že bychom to v zákoně skutečně mít měli. I vzhledem k obavám občanů, kteří se na nás obracejí.

Tento pozměňovací návrh byl samozřejmě také předložen proto, že má garantovat ochranu před diskriminací a jistotu v právních vztazích. Návrh chrání fyzické osoby před diskriminací, která by mohla spočívat v rozdílném přístupu k fyzickým osobám podle toho, zda osoby byly či nebyly očkovány proti nemoci covid-19. Pokud by návrh výslovný zákaz diskriminace neobsahoval, je zcela reálná obava, že možnost uplatnění fyzických osob na trhu práce, a to ve všech jeho segmentech, jak na straně nabídky, tak na straně poptávky, by byla extrémním způsobem ovlivněna tím, zda osoba byla očkována či nikoli. Extrémní dopady v tomto směru měla absence zákazu diskriminace na oblast školství, na trhu se vzdělávacími službami. Výše uvedené samozřejmě nevylučuje, tady reaguji na to, co nám pan ministr řekl, nevylučuje, aby zaměstnavatel s ohledem na zranitelné klienty, např. pacienty ve zdravotnických zařízeních, vyžadoval u zaměstnanců postoupení testů ověřujících jejich zdravotní stav.

Dále je nutno vzít v potaz, že již nyní je v procesu schvalování před Evropskou lékovou agenturou hned několik kandidátních vakcín s rozdílnou technologií a způsobem fungování. Je možné, a dokonce i pravděpodobné, že s odstupem času budou některé z vakcín shledány účinnějšími či bezpečnějšími než jiné. U konkrétního typu vakcíny se mohou objevit nežádoucí účinky, případně mohou být zjištěny nedostatky při výrobním procesu, což se děje u zcela běžných léčiv. Taktéž u některých vakcín může dojít k její horší místní dostupnosti, např. kvůli chladovému řetězci. Ve všech těchto případech budou občané pochopitelně preferovat tu z vakcín, která má nejlepší výsledky, pověst a dostupnost. Stát však patrně uzavřel či uzavře smlouvy o nákupu se všemi, či s většinou výrobců. Je nutné předejít tomu, aby byli občané nepřímo nuceni státem k vakcinaci za situace, kdy došlo k vyčerpání kvóty optimální vakcíny a stát další dodávky nezajistil, buď proto, že to není dočasně možné, nebo proto, že se ještě nespotřebovaly již nakoupené suboptimální vakcíny, a občané by tak museli volit mezi strpěním zásahu do občanských práv a akceptaci suboptimální varianty vakcíny. Byla zde řeč o tom, že stát přebírá plně garanci za újmu na zdraví způsobenou očkováním, tak jak je už v zákoně při očkování povinné.

Dívala jsem se na ten zákon, tam je to tak, že stát přebírá garanci u povinného očkování, nebylo-li prokázáno pochybení lékaře či vada očkovací látky. Je vůbec nejasné, jak by toto nastalo, pokud by se stalo, že by tam nastala vada očkovací látky a státy by převzaly garance za tyto očkovací látky. Tento pozměňovací návrh, se kterým souhlasím a budu hlasovat také ve znění usnesení zdravotního výboru, explicitně stanovuje tuto dobrovolnost, myslím si, že je to namístě v tuto chvíli. Avizuji, že budu hlasovat podle usnesení výboru pro zdravotnictví.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko za váš příspěvek. Další přihlášený je pan senátor David Smoljak. Připraví se pan senátor Šimetka. Pane senátore Smoljaku, máte, prosím, slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor David Smoljak:  Děkuji za slovo. Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Návrh zákona, který tady dnes projednáváme, se týká distribuce léčivých přípravků atd. My se tady bavíme celou dobu hlavně o tom pozměňovacím návrhu a o kontextu, který s distribucí úplně nesouvisí, spíš se soustředí na to, jak jsme slyšeli, na takovou tezi, že nikdo nesmí být diskriminován z důvodu, že nebude očkován. Myslím si, že zákaz diskriminace je něco, na čem by se většina senátorů bez váhání shodla kdykoliv. Ale v kontextu, v jakém to tady zaznívá, si musíme říct, že to je mince o dvou stranách. Požadavek na plošný zákaz jakékoliv diskriminace ve skutečnosti znamená zákaz jakékoliv pozitivní motivace pro to očkování. Vidíme, že společnost je v tom poměrně rozdělena, poměr těch, co se chtějí nechat očkovat a nechtějí, je tak zhruba půl na půl. Víme, že pro to, aby to očkování bylo úspěšné, je opravdu žádoucí, aby to bylo minimálně 60 % nebo více občanů, kteří se naočkovat nechají. A že cesta k tomu, aby očkovací kampaň byla úspěšná, skutečně vyžaduje nějakou pozitivní motivaci váhajících. Přijímat v tuto chvíli zákon, který tu pozitivní motivaci dopředu vyloučí, to považuji za velmi nešťastné.

Asi před měsícem jsme pod záštitou senátní komise pro sdělovací prostředky uspořádali online konferenci o dezinformacích v době covidu. Z té konference, od bezpečnostních složek a datových analytiků tam jednoznačně zaznělo, že to, co je hlavním motorem dnešních dezinformačních kampaní, už nejsou uprchlíci, ale je to antiočkovací kampaň. To je to, co se dnes na dezinformačních webech šíří. Datový analytik František Vrábel, který teď pracuje pro ministerstvo zdravotnictví a zpracovává pro ně data online prostředí, kde se o tom covidu-19 hodně píše, tak jednoznačně říká: Více než 90 % všech tvrdých dezinformací kolem covidu pochází zhruba z 20 až 30 webů, které dlouhodobě jednají ve prospěch Ruska a snaží se narušit naši demokracii. Dále říká: Ten hlavní proud dezinformací kolem koronaviru je nyní protivakcinační kampaň. Vakcíny, které vznikají na západě, jsou démonizovány, paradoxně ve stejných článcích je glorifikována ruská vakcína Sputnik V.

Rozhodně nejsem sám, kdo v uplynulých dnech dostával denně kolem 100 e-mailů, které nás právě vyzývaly k tomu, abychom podobný pozměňovací návrh, který jednoznačně bude definovat, že nikdo nesmí být diskriminován, když se nenechá očkovat, tak k tomu jsme byli vyzýváni poměrně masivně všichni po celou tu dobu. Myslím si, že Senát by neměl na tento narativ dezinformačních webů přistupovat a dávat tím společnosti, která je už teď hodně znejistělá, tenhle špatný signál. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím další přihlášenou, kterou je paní senátorka Miluše Horská. Po ní se připraví pan senátor Lumír Kantor. Prosím, paní senátorko. Jak říkáte, mikrofon je váš.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Miluše Horská:  Děkuji, pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já tady hovořím z toho sociálního výboru, který nepodal, nepřijal pozměňovací návrh zákona, protože jak sami, kolegové a kolegyně, říkáte, Senát sleduje legislativní čistotu. Já jsem si pro jistotu nechala vypracovat stanovisko ústavním právníkem. Pan profesor Kysela mi skutečně potvrdil, že dvakrát double dávat do jednoho zákona smysl nemá. Ale já se přiznám, že mám dodneška problém s důsledky povinného očkování. Když stát nařídí očkování rodičům, jejich dětem potažmo, pak za neplnění trestá ředitele škol velkými pokutami, tak s tím problém mám. Proto si dovoluji se vás, pane ministře, zeptat na něco, co tento zákon neřeší. Sdílím obavy kolegyň a kolegů, proč se snaží tu dobrovolnost sem jakoby navíc vpašovat, když už tam je, protože šedá je teorie a zelený strom života.

Jestli můžete naznačit... Já jsem se na to ptala i pana náměstka a ono to bude asi složité. Jak to tedy bude dál v tom životě s těmi očkovanými a s těmi neočkovanými, když máme tolik profesí? Já myslím, že to nás sžírá, jak vlastně ta společnost, i o tom byla částečně debata v Poslanecké sněmovně, možná se to až zvrhlo, ale opravdu, jakým směrem, co vy předpokládáte, jestli můžete alespoň naznačovat, jestli nás čeká nějaký jiný zákon, který by to ještě řešil? Protože chápu plně obavy, myslím si, že jsme plně v kompetenci zákona, který vy jste tady citoval. Je to zákon o ochraně veřejného zdraví. Ten umožňuje nařizování mimořádného očkování v rámci boje s epidemií. Jsme tady na této hladině, takže tento zákon sem patří, to tak je, ale přece jen, co bude dál... Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji paní senátorce Horské za dotazy. Pan ministr chce odpovídat, nebo až později? Později, ano. Další přihlášený je pan senátor Lumír Kantor a připraví se pan senátor Karel Zitterbart.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Ještě jednou dobrý den. Prvně bych řekl takovou věc. Já jsem avizoval na výboru pozměňovací návrh, který do určité míry, myslím si, že i velké, souvisel s těmito záležitostmi kolem očkování a proočkování. Měl být obecnějšího rázu a měl souviset s tím, že bychom navrhli, dali do zákona na základě pozměňovacího návrhu, že u nepovinného očkování na základě žádosti zaměstnance by si mohl odečítat z daní zaměstnavatel.

Je to taková jednoduchá, krátká věta, kterou o tom říkám, ale je to poměrně složitější. V podstatě za asi 15 mil. Kč pro státní pokladnu by došlo k tomu, že u asi 500 000 poměrnému počtu zaměstnanců by mohlo dojít k proočkování například proti viróze, protože teď máme proočkování velmi nízké, 5 - 7 % proti chřipce, takže by vznikly daleko menší škody tímto očkováním, proočkování na žádost zaměstnance od zaměstnavatele a odečtení z daní, než pokud tam ti lidi schází.

Já tento pozměňovací návrh nepodám, protože jsem si uvědomil, jestliže první vakcíny mají přijít 21. prosince, nebo plus minus pár dní, tak by to velmi zpozdilo celý ten proces. Takže my si ten pozměňovací návrh necháme na později, v nějaké jiné souvislosti s daňovými zákony. U mě, já se přiznám a budu mluvit upřímně, že ten zákon ve čtvrtek, v pátek, po tom všem, co se objevovalo za zprávy, ten strach, který jsem vnímal mezi lidmi, kteří nám píšou, mluvím o lidech, kteří píšou, jsou to předmětné obavy maminek s dětmi atd., tak jsem to vnímal tak, že se k pozměňovacímu návrhu, který tady bude předkládán, přidám.

Ovšem potom jsem začal ten problém studovat i kvůli tomu, že jsem měl zpravodajskou zprávu a cítil jsem odpovědnost si to nastudovat do detailů. Tak jsem absolvoval během pátku, soboty, neděle a pondělí opravdu možná několik desítek hodin studia, samostudia nebo mých různých kolegů a různých stanovisek, zaprvé odborných, ale do toho bych se teď nechtěl pouštět. Myslím si, že těch příležitostí na to, aby lidi mohli slyšet odborná stanoviska, je poměrně dost, pokud budou chtít a vyhledají si to na adekvátních webech.

Zadruhé, potom i těch odborných právně. Došel jsem k tomu přesvědčení, že se pro ten pozměňovací návrh vyslovovat nebudu. Já jsem si to uvědomil nejvíc v jednom okamžiku. To, co se tady děje, v tom okamžiku, kdy jsem náhodně víceméně sledoval debatu o nouzovém stavu, myslím, že to bylo v pátek, nechci teď předjímat, kdy to bylo, ale když byla debata o nouzovém stavu, tak tam vystoupil pan poslanec z SPD, s tím, pojmenoval a řekl dezinformační web FDA. FDA je americká agentura, která se zabývá schvalováním léků, která se zabývá schvalováním, dejme tomu, potravinových doplňků atd. Pro nás jsou důležité léky.

Musím říct, že FDA pro mě některé léky, které se používají v Evropě po schválení EMA, tak třeba ve Spojených státech se užívat nemají, protože to neschválila FDA. Když jsem se podílel na různých lékových studiích, na několika lékových studiích ve fázi 3, tak velkou obavou těch lidí, kteří tyto studie řídili, kteří tzv. monitorovali průběh té studie, v každém centru probíhá ten proces opravdu velmi pečlivě a kvalitně, protože se firmy navzájem napadají, že mají něco v nepořádku, tak jejich hlavní obavou bylo, jestli jim to schválí FDA.

Teď se do toho objeví zpráva o dezinformačním webu FDA. To je pro mě v tu chvíli znamení toho, že... Řekněte mi, kdo je tedy ta autorita, která řekne, že tento lék je správný? Kdo to je? Nebo v tomto světě, ve kterém teď žijeme, v těch deseti milionech lidech, je tady autorita, která by řekla, tento lék je správný, tento je špatný? Je tady autorita, která říká, že tato společnost se vyvíjí dobře? Nebo že se vyvíjí špatně? Nebo je tady autorita, které by naslouchala aspoň část národa? Mimo tedy těch deklarovaných 30 %? Tady prostě ta autorita není. V tom je ten problém. Není v tom, jestli lék je vyzkoušený, nevyzkoušený atd., protože tam to probíhá přesně podle pravidel. To, že to mohlo proběhnout v tak krátkém období, je díky konstelací určitých věcí, jako je spousta peněz, které se do toho daly. Autority v rámci schvalování těch procesů nedělaly nic jiného, než pracovaly na velkém úspěchu světové vědy. Protože vyvinout a dostat do koloběhu vakcínu během deseti měsíců je obrovské úsilí. Já to považuji za jedno z největších vítězství vědy za poslední desetiletí třeba.

Potom je tady ještě ta situace, že se hlásili dobrovolníci. V normálním sledování léku v té 3. fázi je problém nabrat kolikrát nemocné, tak, aby se to mohlo na nich vyzkoušet. Tady se hlásili lidi. Během týdne se přihlásilo třeba 30 000 lidí. Takže toto všechno jsou faktory, které to mohly do těch několika měsíců shrnout.

To, že 4. fáze zkoušení léku bude teprve probíhat, je normální. Protože to je sběr dat, které se doplňují. To, že se lék vydá, to je poregistrační fáze. Čili v této poregistrační fázi se ještě zkoumá naprosto přirozeně, jestli u dětí ano, jestli u dětí ne. Ale než se lék pustí dětem a těhotným, tak to vždycky trvá dlouho. Koneckonců se podívejte na své léky, které máte doma. Většinou je tam napsáno, že se to hodí pro děti od 2 let. Nebo se to pro děti nehodí vůbec atd. Protože to průběžně pokračuje.

Čili argument ten, že se neví, co to udělá, může být pravdivý do určité míry. Protože my přirozeně nemůžeme čekat další rok. Nebezpečí této situace je v tom, že pokud by očkování nebylo, třeba v okolních státech bude, tak to hrozí i ekonomickým kolapsem. V tom smyslu, že konkurence nečeká. Naopak vyčkává na to, až konkurence třeba v České republice, díky tomu, že tam budou scházet lidi v továrnách a bude pořád ten stav nestav, to zoufalství, které se tady odehrává v posledních měsících, bude pokračovat. Zatímco v jiných zemích už očkování bude a bude to fungovat lépe. Tím pádem můžeme přijít i o velkou část ekonomiky.

Na závěr bych chtěl říct, že mně velmi schází opravdu ta autorita, která by mohla nějakým způsobem, nebo autority, které by mohly nějakým způsobem vnést do těchto věcí, do rozpolcené společnosti, tomu, jak se přiživují dezinformační weby na této tristní situaci... Já jen připomínám třeba, že zhruba 20. ledna loňského roku jsme tady schvalovali očkování, já jsem tam citoval z knihy, kde bylo napsáno, a to je velmi zajímavé, že vlastně na genocidě ve druhé světové válce byl jeden z plánů Hitlerova štábu, že genocidu slovanského národa by mohlo urychlit informování informačních kampaní o škodlivosti očkování. Tu citaci bych někde našel, vím, kde to bylo, byla to seriózní kniha. Tak jenom tak pro zajímavost, nejsou to všechno nové věci, i když se tak tváří.

Já jsem si dovolil... Protože jak se proti tomu bránit? Jediná věc, jak se můžeme bránit, je kritické myšlení. Kritické myšlení, tím, a teď to neříkám vám, protože si vás vážím a nedovoluji si vás poučovat, ale je docela možné, že nás teď poslouchají i lidé, kteří podléhají dezinformační kampani. Je to hrozně těžká situace. Věřím tomu, že to není z velké části úmyslně těmi lidmi šířeno, že to opravdu je princip toho dezinformačního systému, ve kterém je spousta různých defektů a synergií. Jedna z nich je třeba, že se tomu říká strach. Strach působí jako nejistota a nejistota působí jako pochybnosti. Od toho už je kousek potom napsat v obavách o sebe a o svoje děti senátorům. Není to úplně nic nového, nebo respektive tyto věci bohužel nepřestanou se schválením tohoto zákona. Jen za dnešek jsme dostali 230 e-mailů, možná, že ne všichni, ale 230 e-mailů, které se jmenují nějak „KLIK“ a něco za tím. Jenom za dnešek 230! To je další ze způsobů boje s dezinformacemi, nebo s tou dezinformací. Protože v těch 230 e-mailech vám klidně můžou zapadnout e-maily, které jsou důležité a jsou psané i jiným jazykem než tento řetězový e-mail.

Já bych vám jenom chtěl dodat kuráže v tom, abychom šířili, že o povaze kritického myšlení napsal v roce 1906 americký sociolog, že „kritické myšlení je zkoumání a ověřování všech tvrzení, která jsou předkládána k přijetí. Smyslem kritického myšlení je zjistit, zda znění odpovídají, nebo neodpovídají skutečnosti. Kritické myšlení je výsledkem vzdělání a cviku. Je duševním zvykem a silou. Je základní podmínkou zdaru lidského konání. Měli bychom se v něm cvičit všichni, muži i ženy. Kritické myšlení je jedinou zárukou, která nás chrání před klamy, podvody, pověrami a mylným chápáním jak sebe samých, tak světa kolem nás.“ To je citace z knížky Františka Koukolíka. On to má v několika knihách, např. Sociální úspěšní psychopati nebo Nemocenská posedlost. Doporučuji, protože mnohé z toho potom, co se děje kolem nás, člověk pochopí snadněji.

Děkuji vám za pozornost, jak z toho vyplynulo, já budu hlasovat pro znění Poslanecké sněmovny. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu senátoru Kantorovi a prosím pana senátora Zitterbarta, který je jako další přihlášený do rozpravy. Po něm se připraví pan senátor Roman Kraus.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Karel Zitterbart:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Předkládaný návrh je primárně návrhem o distribuci očkovací látky a o její úhradě z veřejného zdravotního pojištění. Opravdu žádným způsobem nestanovuje povinnost očkování, a už vůbec ne žádné sankce. Já jsem dětský lékař, který ve své praxi v podstatě denně očkuje děti, ale také neočkuje děti. Neočkuje ty, které očkovány být nemohou. A to proto, že mají třeba nějaké zdravotní indikace očkování. A neočkuje ty, kde si to rodiče nepřejí, třeba kvůli výhradě svědomí.

Jako dětský lékař říkám, že očkování proti covidu nechme dobrovolné. Nechme dobrovolné opravdu v té široké šíři slov. V České republice každou chvíli, bylo tu zmíněno, že zřejmě 21. 12. Evropská léková agentura schválí první z očkovacích látek. A zřejmě týden poté tu budeme mít tisíce vakcín. Pokud dnes schválíme pozměňovací návrh k tomuto zákonu, dostaneme se do situace, že nebudeme moci následující týdny při schválené vakcíně, která tu bude, očkovat. Když to trošku odlehčím, ta vakcína, která bude na ledu, ta bude týdny u ledu.

Co s tím? Můj návrh je, chápu obavy, které tu zaznívají, abychom ten pozměňovací návrh, který prošel zdravotním výborem, abychom jeho logiku, jeho merito vměstnali do usnesení Senátu, které můžeme navrhnout na příštím zdravotním výboru. Z toho, co jsem řekl, zřejmě jednoznačně vyplývá, že budu hlasovat pro znění zákona tak, jako přišlo z Poslanecké sněmovny.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, i za váš jasný názor. Prosím pana senátora Romana Krause. Připraví se po něm pan senátor Šimek. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Roman Kraus:  Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Já nechci tu diskuzi prodlužovat, nicméně z té diskuze jasně vyplývá, že pokud takovýto pozměňovací návrh v zákoně nebude, zůstává možnost povinného očkování, které může být nařízené jako mimořádné nebo zvláštní z pozice zákona o ochraně zdraví. Rozumím té obavě, že bychom mohli tímto odsunout očkování, což by byl vážný problém. Já se zeptám, prostřednictvím pana předsedajícího, pana ministra. My jsme slyšeli, že 9180 vakcín, pokud se nemýlím, by mělo být do konce roku k dispozici. Přečetl jsem si, že asi 1104 dostane Motol. Jinými slovy, pokud by se těch pár tisíc očkování odložilo o týden, o čtrnáct dní, rozhodně to nebude mít žádný vliv, ale chápu, že to je určitý symbol.

Moc jsem nepochopil, když lidé budou mít zaručenou nediskriminaci, že to bude negativní motivace k očkování, ale asi takhle složité myšlenky nemám. Chci jen říct, že ve svých 65 letech a se svými zkušenosti fakt dezinformační weby a jejich čtení mě nevedly k přípravě tohoto návrhu, protože jsou to všechno připomínky mých kolegů, bývalých lékařů a lidí z mého okolí. Dezinformační weby fakt nečtu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, další přihlášený, který přistoupí k mikrofonu, je pan senátor Šimetka. Připraví se pan senátor Jiří Drahoš. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ondřej Šimetka:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky a senátoři. Možná jste si všimli, že jsem se několikrát přihlásil a odhlásil. Sledoval jsem diskuzi a musím říct, že pokud bychom žili v normální době, tak bych naprosto jednoznačně souhlasil s panem ministrem, že tento zákon je fajn, je velice jednoduchý, řeší nákup, distribuci a je to vlastně zcela jednoduché. Protože nežijeme v úplně normální době a nikdo z nás si určitě v lednu neuměl představit, jak radikálně se nám změní život, jak celý rok se budeme potýkat s následky tohoto onemocnění, ono to k něčemu vede... S následky toho, k čemu to vedlo, se potýkáme dnes. Bohužel jsme se dostali i pod tlak lidí, kteří mají skutečné obrovské obavy z tohoto očkování a tlačí i na nás a snaží se o jakousi změnu. Chtějí násobné garance, že stát je skutečně do očkování nutit nebude.

Já jsem si naprosto jist a věřím panu ministrovi a nemám absolutně žádné pochybnosti o tom, že to očkování bude nepovinné, že má být nepovinné, nevidím v tom absolutně žádný problém, těším se, až to očkování u nás bude. Na druhé straně bohužel se ve své lékařské praxi skutečně setkávám s obrovským tlakem lidí, se kterými se v této oblasti nemůžu úplně sejít.

Covid je zvláštní nemoc, o které se učíme stále něco nového. Problém této koronavirové a covidové nemoci je to, že část lidí, je to bohužel značná část lidí, nemá žádné příznaky, nebo nemoc probíhá bezpříznakově, tím se to liší od té často zmiňované chřipky. Bohužel, bezpříznakoví jedinci můžou být přenašeči. Ta česká čísla nemoci nevypadají úplně dobře. Od března máme 594 000 pozitivně testovaných případů, z nichž drtivá většina samozřejmě proběhla bezpříznakově nebo velmi lehce. Z nich ale skončilo v nemocnici více než 46 000 lidí, tzn. asi 7 % těch pozitivně testovaných. Z těch lidí, kteří se dostanou do nemocnice, část skončí na jednotce intenzivní péče. Nejprve na kyslíku, později na ventilátoru, později na tracheostomii, někteří na ECMO. V nemocnicích zemřelo přes 8500 lidí, celkově asi 9500 lidí, přes 1000 lidí zemřelo doma.

Statistika tak ukazuje, že 18 % hospitalizovaných lidí umře. To je zásadní číslo. Je to velké číslo. Vyplývá z toho, že čím větší základna pozitivně testovaných, tím větší skupinu lidí, kteří skončí v nemocnici, kteří následně umřou, to generuje. Ještě pár skutečností. Minulý pátek, kdy jsem se naposledy díval, jsme byli nejhorší na světě v počtu nakažených na 1 milion obyvatel. To bylo smutné prvenství. V počtu mrtvých na milion obyvatel jsme byli na 10. příčce ve světě. Bohužel máme čtyřikrát více mrtvých v přepočtu na počet obyvatel než v sousedním Německu.

Myslím, že dobrým poznatkem celé této epidemie je poznání, že náš zdravotnický systém je na tom velmi dobře a celou tuto epidemii doposud zvládá velmi dobře a drží tu epidemii za zdmi nemocnic. Z toho ovšem vyplývá, že pro veřejnost je tato epidemie neviditelná. Smrsklo se to na jakási čísla, lidi už to přestává zajímat. Tu infekci nevidí, protože dramata se odehrávají za zdmi nemocnic.

Na jaře, když jsme reagovali velmi tvrdě v podstatě na tu epidemii, se hodně mluvilo o nutnosti zploštit křivku. Možná si to pamatujete, mluvilo se o tom, že je nutné rozložit epidemii v čase, tak, aby se sice nacházel stejný počet lidí, ale aby to nezahltilo zdravotnický systém. Tento argument už dnes moc neslyšíme, protože lidi už na to nechtějí příliš slyšet. Mnoho lidí přestává vůbec na covid věřit. Veřejnost také vnímá covid často optikou, že lidi jsou buď bez příznaků, pokud jsou nemocní, tak jestli přežil, nebo nepřežil. Vůbec se nemluví o tom, že lidi, kteří jsou nemocní, se často potýkají s nějakou morbiditou, která v mnoha případech znamená nutnost několikatýdenní rehabilitace. To znamená kardiovaskulární problémy, nevýkonnost, vzdušnost, dlouhodobou neschopenku.

Jinými slovy, covid není chřipečka a covid není onemocnění, které bychom chtěli dostat. Je tedy naprosto pochopitelné, že společnost se musí bránit nějakými opatřeními. Ta současná opatření, která máme, jako jsou 3R a občasný lockdown, nejsou úplně účinná a mají bohužel naprosto devastující účinky velmi často. Ve zdravotnictví je to odložení péče, zhoršení zdravotního stavu pacientů, kteří nemají covid, kteří se nedočkají své péče, obrovský nárůst psychických a psychiatrických onemocnění, vyčerpání personálu atd. V hospodářství je to pokles ekonomiky, zničení podnikatelů, obrovské sekundární dopady na ekonomiku. Ve školství je to situace, kdy nám přes obrovskou snahu učitelů vypadl téměř celý rok vzdělávání. Ve sportu je to obrovský problém, pro amatérský sport, což zase má dopady na sociální oblast, zdravotní oblast atd. V sociální oblasti izolace seniorů, rodin, dětí atd.

Jinými slovy, covid nám skutečně naprosto převrátil životy. Od léta se ve vědeckém a odborném světě mluví o tom, že v podstatě jedinou cestou ven z této situace může být očkování. Vědecky založený člověk by již čekal, že společnost se na očkování bude těšit, bude se k němu upínat a bude jej vítat. Není ovšem tomu tak a vidíme, že veřejnost se k očkování staví velmi nedůvěřivě. A to dokonce až tak, že to zákonodárce vedlo k tomu, aby do zákona, který vyšel z ministerstva zdravotnictví, vložili pozměňovací návrh o tom, že očkování je dobrovolné. Znovu deklarovali dokonce, že nikdo nesmí být znevýhodněn ve svých právech, ani diskriminován z důvodu, že není naočkován.

Ve zdůvodnění se mj. píše, že tento pozměňovací návrh pomůže uklidnění ve společnosti, že děláme zákon proto, abychom uklidnili společnost, deklarovali to, co vlastně je deklarované i bez tohoto pozměňovacího zákona.

Do této situace jsme se dostali složitou cestou. Je na to spousta teorií. Souvisí to se ztrátou důvěry. Já jsem nedávno narazil na hezký text s názvem „Johnsonovo memorandum“, což je text skupiny významných vědců, kteří ten text pojmenovali podle Johna Snowa, což je lékař, který řešil v roce 1854 epidemii cholery v Londýně. To bylo ještě v době, kdy nebylo známé etiologické agens. Tenhle lékař byl dokonce prohlášen za nejvýznamnějšího anglického lékaře. Pojmenovali to po něm, aby tomu dodali důležitost. Je to relativně krátký text, který okomentoval boj s koronavirem v různých zemích. Mě tam zaujala tato pasáž. Já vám ji s dovolením přečtu. „Počáteční fáze pandemie nařídila v mnoha zemích lockdown, aby se rychlé šíření viru zpomalilo. Bylo to nezbytné pro snížení úmrtnosti, aby nedošlo k přetížení zdravotnictví a získal se čas na přípravu protipandemických nástrojů k potlačování šíření infekce po rozvolnění lockdownu. I když lockdown narušuje běžný život společnosti a negativně ovlivňuje psychické a fyzické zdraví a ekonomiku, tak často se jeho negativní důsledky výrazně projevují v zemích, které nebyly schopné využít čas během a po lockdownu k tvorbě efektivních nástrojů kontroly šíření infekce. Vzhledem k tomu, že v těchto zemích neexistují odpovídající opatření pro řízení pandemie a jejich společenských dopadů, čelí tyto země pokračujícím restrikcím. Nelze se divit, že důsledkem je všudypřítomná demoralizace a ztráta důvěry.“

Myslím, že to úplně perfektně popisuje situaci v České republice. Ztráta důvěry, to je přesně to, s čím se teď potýkáme. Ztráta důvěry v opatření, která zavádíme, ve stát jako celek. Mnozí lidé dnes už nevěří vlastně ničemu, ani statistikám, ani tomu, že nemocnice jsou plné. My jsme dneska v nemocnici dostali pokyn znovu omezit plánovanou péči. Ani toto nám lidé nevěří. Nevěří na covid, jsou schopni mi tvrdit, že si ta čísla vymýšlíme, protože na těch takzvaných covidových pacientech vyděláme více peněz. Je to situace naprosto tragická.

Bohužel komunikace vlády je v tomto smutná, opatření jsou nelogická, často se mění a lidé z nich dnes už mají srandu.

Očkovací strategie je asi na světě, jsem pochopil. Je to rámcový dokument, který není úplně detailní. Tak to vnímám, ale jsem rád, že se něco začíná rodit. Nicméně mě velmi překvapila zpráva, že dne 9. 12., tzn. ani ne před týdnem, ministerstvo zdravotnictví uzavřelo smlouvu s konzultační společnosti Ernst and Young a požádalo tuto společnost, aby se vyjádřila, jak jsme připraveni na očkování v ČR. A to v situaci, kdy Velká Británie už očkovala, USA začínalo očkovat, Německo má připravené kapacity, v okamžiku, kdy EMA dá razítko na vakcínu, je připraveno očkovat. My v této situaci se ptáme konzultační firmy a chceme po ní odpověď na otázku: Jak jsme připraveni na očkování v ČR? To je pro mě naprosto nepochopitelné.

Já mám více než čtyřletou zkušenost z misí pro Lékaře bez hranic a různé agentury OSN ve světě. Většinou jako porodník, ale na vlastní oči jsem byl přítomen tomu, kdy se potíraly epidemie, spalničky a jiné. Mám kamarády, osobní dobré kamarády, kteří byli v první linii boje proti ebole v západní Africe. Práce s veřejným zdravím má několik oblastí. Je to organizační složka, epidemiologická práce, léčebná práce. Čtvrtá je komunikační, naprosto zásadní věc. Vysvětlování, práce s míněním veřejnosti, budování důvěry, otevřít karty, ukázat, že to myslíme dobře. Tady jsme zcela selhali. Naši čelní představitelé se k tomu také nepostavili úplně čelem, premiér neví, zda se nechá očkovat, prezident se bojí jehly. Je to tristní pohled.

Nechci, aby to vyznělo jako kritika, a nechci, abych tady byl vnímán jako opoziční politik, protože ve mně převládá lékařské přesvědčení. Cítím se na stejné lodi s ministerstvem, cítím se na stejné lodi s ministrem a moc bych si přál, aby vláda a ministerstvo tuto situaci zvládly.

Dostávám se k tomu, proč mluvím. Vnímám tu větu a pozměňovací návrh jako věc, která tam správně být asi nemá, ale vnímám to jako jakousi úlitbu lidem, kteří jsou skutečně vyděšeni, vystrašeni a žádají garanci za to, že po nich nebude někdo očkování vyžadovat teď nebo v budoucnu, nebo že je nebude diskriminovat. Myslím, že je to výsledkem toho, že stát v této situaci selhal, lék si žádá tuto garanci.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  To byl pan senátor Šimetka. Teď registruji, že se hlásí s reakcí pan ministr zdravotnictví. Pan předseda Senátu, který by pak měl mít přednost, nevyžaduje přednost. Zároveň poslední věc, kterou chci teď říci, pan senátor Zdeněk Hraba se omlouvá z dalšího jednání, aby to bylo na stenu, abychom měli v tomto směru jasno. Takže, pane ministře, prosím, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové, tady zazněla spousta podstatných věcí, já se na ně pokusím vyváženě a krátce reagovat.

Napřed ke komentářům pana senátora Sulovského a paní senátorky Chalánkové. Znovu jen připomenu, ono je to potřeba asi říkat opakovaně, protože se k tomu vrací řada z vás. Tento zákon nebo návrh zákona, který nyní předkládáme, je návrh zákona o úhradě. O ničem jiném. O úhradě. Jenom upozorňuji, že vrácení sněmovně, konstatuji, bude mít prostě za následek zdržení, které nebude nevýznamné.

Pozměňovací návrhy, které tady byly nadřeknuty, z mého pohledu nevnáší do zákona nějakou novou relevantní informaci. Nijak to nekritizuji, jen konstatuji, že se nejedná o žádnou relevantní informaci, která by byla ve vztahu k dikci toho zákona.

Bylo tady také zmíněno, že bychom se měli zabývat i preferencí vakcíny, jestli tamta nebo ona vakcína bude lepší nebo horší, nebo snad že by si měli lidé vybírat, kterou z vakcín použijí. Já, prosím, jen upozorňuji na to, že zde se spolehněme na to, že vakcína, která je garantovaná Evropskou lékovou agenturou, je vakcína, která musí být funkční a musí být bezpečná. Stejně tak, jako nejdete ke svému lékaři, abyste si vybrali, jestli chcete tu nebo onu vakcínu proti chřipce nebo jestli chcete dnes dostat Augmentin nebo nějaký jiný lék, tak si myslím, že bychom měli být opatrní i v tomto. Tím, kdo indikuje vakcínu, je na základě indikace a schválení EMA lékař. Tak jen upozorňuji na to. Ten samozřejmě zhodnotí, která vakcína je pro koho vhodná a tak podobně. Ono to souvisí i s tím, to je poměrně podstatná věc, že třeba ne všechny vakcíny se budou moci dostat do ordinací praktických lékařů, protože to má nějaké logistické konsekvence. Jen upozorňuji na to, abychom si uvědomili všechny tyto konsekvence, které s tím souvisí.

Chtěl jsem poděkovat panu senátoru Smoljakovi za jeho příspěvek, s ním souhlasím.

Pokud se týká komentáře paní senátorky Horské, to není tak, že by vakcinace vedla k nějaké diskriminaci nebo k nějaké preferenci. Jen upozorňuji na to, že samozřejmě očkovaný a neočkovaný člověk se svým způsobem pravděpodobně bude chovat jinak, protože to, jestli jste očkovaný nebo neočkovaný, vede k tomu, jestli máte nebo nemáte zvýšenou pravděpodobnost vzniku daného onemocnění. To je koneckonců právě ten projev svobody a volby. Tzn. vy si můžete vybrat, jestli se chcete nebo nechcete očkovat. S tím potom souvisí to, jakým způsobem se budete chovat. Chci jen upozornit na to, že žádný zákon ČR neznemožní třeba to, aby ostatní státy nějakým způsobem nezohledňovaly to, jestli je český občan očkován nebo neočkován, třeba ho odmítly nebo neodmítly pustit na své území. To je jejich naprostá suverenita. Stejně tak si jen uvědomme, že se docela dobře může stát, že například letecká společnost bude nebo nebude zohledňovat tuto záležitost při poskytování služeb, které si u ní objednáte. Ale to není něco, co bychom mohli ovlivnit zákonem. I to je projev jakési svobodné vůle a rozhodnutí občana. To, o čem se dnes bavíme, tedy návrh tohoto zákona, v žádném případě nezakládá ani povinnost, ani jakoukoli diskriminaci či preferenci toho, kdo se rozhodne či nerozhodne být vakcinován. Je to zákon o úhradě vakcíny ze zdravotního pojištění, to je všechno.

Pokud se týká dezinformací, o kterých se zde mluvilo, pro mě nejen jako pro lékaře a akademika, ale z principu, jestliže někdo jednu z nejrenomovanějších lékařských agentur na světě, tím mám na mysli FDA, nazve dezinformačním webem, to je pro mě ta největší dezinformace. To v podstatě asi ani nemá dále cenu komentovat.

Pan doktor a senátor Zitterbart se zmínil o tom, velice přesně, že očkování má smysl a je indikováno a je umožněno. Povinné očkování, o tom se dnes nebavíme. Indikace očkování covidem nikdy a v žádné zemi nebyla zmíněna jako povinná.

Znovu upozorním na to, že neschválení tohoto zákona znamená neočkování. To si, prosím, uvědomme. Tak to prostě je, protože vakcínu nemůžeme jiným způsobem, než nakoupit od EU a následně proplatit ze zdravotního pojištění, prostě ji nemůžeme jinak získat, to tak je, to nezměníme, i kdybychom chtěli.

Bavili jsme se tady o tom, že mají lidé, říkal to i pan senátor Kraus, zaručenou nediskriminaci a svobodu. To tak je a priori, prosím, na to máme ústavu a tento zákon ani nemůže mít ambici jakkoli tyto svobody omezit.

Pokud se týká poslední připomínky, posledního komentáře pana senátora Šimetky, tak bych jen rád upozornil na to, že tak často avizovaná srovnávání ČR s ostatními zeměmi někdy opravdu pokulhávají, protože bohužel zatím ani v rámci EU není žádná standardizace dat, která reportujeme. Ani dokonce o počtu nakažených, a už vůbec ne o smrtích.

Z tohoto pohledu jsou na tom nejlépe takové země jako třeba Slovensko, protože ty v podstatě smrti vůbec nereportují. Kdybychom chtěli jít tímto směrem, asi je to poměrně jednoduché zařídit, ale paradoxně ČR v mediálním prostoru doplácí na to, že má jedny z nejpřesnějších údajů a že je má v podstatě instantně k dispozici. Například jste si možná všimli, že během posledních několika týdnů bylo velmi favorizováno Švédsko, kde jako že vlastně nikdo neumíral. Ale Švédské království reportuje smrti jednou za několik týdnů. Takže 14 dní nikdo neumírá, všichni říkají: „Udělejme to jako ve Švédsku.“ Najednou se objeví obrovské číslo. Není to proto, že by najednou ve Švédsku všichni umřeli. Je to proto, že řada zemí reportuje data diskontinuálně. Mohou to udělat. Já jen upozorňuji na to, že ta srovnání jsou někdy složitá, protože není žádný standard reportování.

Pokud se týká společnosti Ernst and Young, která byla zmíněna nakonec, Ernst and Young dělal totiž velice podobný audit v několika zemích EU, takže právě proto jsme se rozhodli obrátit se formou výběrového řízení, které následně proběhlo, nyní jsme o to požádali tuto společnost, protože si myslíme, že nám umí dát informace, které podala i ostatním. Je to součást kampaně, která je připravována, která už, když se podíváte, je vyvěšena, vyhlášena na stránkách ministerstva zdravotnictví. Tady jen odkážu na to, že, ano, ČR je právní stát a i my se při vyhlašování kampaně za státní peníze prostě musíme řídit platnými zákony.

Takže když mi to dovolíte všechno shrnout, budu souhlasit s panem doktorem a s panem senátorem Šimetkou, že vakcína je opravdu třeba, je to jediné řešení, musí být brzo a musí být hrazená. Proto vás poprosím, abychom se zaměřili zejména na to, že zákon, který jsem vám zde předložil k návrhu, je zákon o úhradě, o ničem jiném. Pakliže ho schválíte, umožníte, aby vakcína byla v ČR hrazena z prostředků zdravotního pojištění, aby byla dostupná a aby byla použita co nejdříve.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane ministře. Takže pan ministr vystoupil v rámci obecné rozpravy. Ta pokračuje. S přednostním právem se hlásí pan předseda výboru ODS. Také nechce přednostní právo... Takže v tom případě má slovo pan předseda VVVK, pan senátor Jiří Drahoš. Po něm se připraví pan senátor Tomáš Fiala.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, předesílám, že nejsem lékař a nebudu hovořit o žádných medicínských aspektech věci.

Musím říci, že jsem se plně podepsal a podepisuji se pod to, co řekl pan kolega, senátor Zitterbart. Musím také říci, že jsem teď velmi ocenil pregnantní a jasné komentáře pana ministra. Z mého pohledu laického, ale ono to tady už také vlastně padlo, jsou tři možnosti. Otevírat a zavírat společnost, lockdown a otevřít. Všechno rozvolnit. To si také někteří přejí nebo říkají: „Je to chřipečka.“ Nebo proočkovat populaci. Znovu říkám, nechám stranou, jaký typ vakcíny, jestli -70 stupňů nebo méně.

Já ale musím směrem k panu ministrovi říci, že při veškerém jeho ujištění a při veškerém respektu k němu a k tomu, že říká, že logistika a rychlost očkování, strategie očkování, že bude odpovídat potřebám situace, tak jsem si přečetl teď odpoledne konstatování koordinátora vakcinační strategie, který říká, že máme 2 až 3 měsíce zpoždění. Prosím pana ministra o komentář k tomuto.

Já ale bych se zmínil krátce o tom, co považuji za naprosto katastrofální, a to je katastrofální nezvládnutí PR očkovací strategie. Víte, kdy jsme slyšeli někoho z vlády, teď nemluvím o panu ministrovi, ale nějakého člověka, výše postaveného politika, premiéra atd., který by se postavil proti dezinformacím nebo vysvětlil, že to takhle není, je to jinak, vysvětlil to jazykem, kterému rozumí běžný občan? Já sám jsem bývalý vědec a vím, jak my, vědci, máme problém s tím, abychom zjednodušeně řekli širší populaci, oč jde. Já jsem takové pokusy ani nezaznamenal. Ty e-maily, které se tady šíří, a mluvil o nich nejen kolega Smoljak, ty poškodily neuvěřitelným způsobem celou vakcinační strategii už dopředu. Ty e-maily nechodí poslední týden nebo posledních pár dnů. Ty jsou velmi cíleně šířeny. I tohle tady bylo konstatováno. Je sice hezké, že ministerstvo teď angažovalo jednoho ze špičkových expertů na dezinformace, ale z mého pohledu je to pozdě. Premiér váhá s očkováním, pan prezident se bojí píchnutí včeličkou. Na druhé straně královna ve Velké Británii říká: „Ano, já se nechám očkovat.“ Řada dalších špičkových politiků ve vyspělém světě říká totéž.

Já musím říci za sebe, že jakmile bude možnost se očkovat, budu mezi těmi, kteří nebudou váhat. Myslím, že mohu mluvit i za svoji rodinu. Samozřejmě chápu argumenty typu, já mám alergii, já jsem astmatik, to tady také padlo, nikdo nikoho k očkování nenutí a lékař, který by někoho nutil, by byl určitě s prominutím padlý na hlavu. Já neznám žádného takového, kdo by to dělal. Čili obavy z toho, že tady někdo bude nucen k očkování, považuji za zcela liché.

Hodně se tady debatuje, zejména v e-mailech, o tom, jestli tady nebudou vznikat občané druhé kategorie atd. Víte, myslím, že i pan ministr to tady zmiňoval, nejen on, ono vlastně, když se nechám očkovat, třeba si vezměte případ některých zemí, kde se vyskytují tropické choroby... Když se nenecháte očkovat, tak vás tam vlastně ani nepustí. Jste proto občan druhé kategorie? Já myslím, že je to scestná úvaha. A zase, ty dezinformační servery se snažní posunout tyto úvahy až směrem k ústavě, k ústavnosti, ke svobodě a demokracii. Takže vycházím z toho, co tady shrnul nejen pan ministr, ale i kolega Zitterbart. Tento zákon je o něčem jiném. Pozměňovací návrhy, a to tady bylo mnohokrát zdůrazněno, ho jenom pozdrží a zkomplikují situaci s očkovací kampaní. Takže já říkám za sebe, nechám se očkovat při nejbližší příležitosti a rozhodně při hlasování podpořím sněmovní verzi tohoto materiálu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Teď má slovo Tomáš Fiala. Pane senátore, máte slovo. Připraví se pan předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Fiala:  Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, nechci příliš prodlužovat diskusi. Jsem pediatr, dětských lékařů je nás tady víc. Jsem jednoznačným příznivcem očkování, to v každém případě. Na druhou stranu, podobně jako jeden z předřečníků jsem absolvoval také významné imunologicko-vakcinologické školení, shodou okolností minulý týden, ono to s očkováním není tak úplně jednoduché, že se píchne něco inaktivovaného do levého ramene a začneme vytvářet protilátky. To pořád říkám, že jsem příznivcem očkování, i toho typu, který se na nás chystá. V každém případě.

Já bych si dovolil v podstatě pro zklidnění situace, která ve společnosti existuje, podpořit pozměňovací návrh, který přišel ze zdravotního výboru i senátorky, doktorky Jitky Chalánkové. Tím spíš na podporu toho, co říkal pan ministr.

Jedna otázka potom na pana ministra, jestli si můžu dovolit... Vnímáme zákaz diskriminace, jasně. Neuvažuje se do budoucna nějakou, řekněme, podzákonnou normou, které možné jsou, i zákaz benefitizace? Čili ve smyslu toho, diskriminace, nesmíš něco, když něco nemáš, to je to očkování. Ale smíš něco dělat, jen když budeš očkován. Něco takového, aby se to i neobrátilo. Ne jen diskriminace, ale i benefitizace.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Myslím si, že pan ministr zaznamenal váš dotaz. Nyní prosím pana předsedu Miloše Vystrčila, prosím. Připraví se paní senátorka Jitka Chalánková.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane ministře, vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové.

První věc, kterou chci říci, je, že se nechám naočkovat vakcínou. Počítám s tím. Ani to tak nebude kvůli sobě jako kvůli okolí, ve kterém se pohybuji. Zejména se to týká starších lidí, protože si myslím, že je to o nějaké odpovědnosti nejen vůči sobě samému, ale i vůči okolí. Veřejně to tady sděluji, než přistoupím ke kritice.

Velkou část argumentů, které jsem tady chtěl říci, řekl pan doktor Šimetka. Řekl to lépe než já. Já jen znovu to, co on základního říkal, zdůrazním vůči vládě a vlastně i vůči vám dnes, pane ministře, a to je, že chování vlády a to, co zažíváme z hlediska opatření, která vláda přijímá a následně se snaží aplikovat, je zdrojem obrovské nedůvěry. Když vyslyším výzvu pana senátora Kantora a začnu s pomocí svého, nevím, jestli dostatečného, ale přeci jen nějakým způsobem studiem matematiky a fyziky vycvičeného kritického myšlení zkoumat vaše opatření a vaše zákazy atd., tak se dostávám do situace, že se nedůvěra ještě zvýší, protože tam nevidím úplně vždy zcela věci promyšlené a někdy dokonce, řekl bych, že jsou i postavené způsobem, který není rovným přístupem ke všem postiženým koronavirovou krizí. Nevím, jestli je ještě možné s tím něco udělat, protože těch přestupků a přešlapů, které se staly, je takové množství, že když dnes mluvím se skupinou lidí, která je nějakým způsobem postižena, ať jsou to, já nevím, restauratéři, ať jsou to vedoucí fitness center, ať jsou to různí jiní pracovníci, ať jsou to OSVČ nebo třeba i pronajímateli něčeho, tak je to prostě nepříliš příjemné poslouchání.

Upozorňuji na to, že nevím, jak to dál udělat. Poté, co měli začít mluvit odborníci, tak se to příliš nezlepšilo. Jen to tady spíše říkám jako možná povzdech, možná jako další výzvu k tomu, aby se to přeci jen zlepšilo, nebo jste to zkusili zlepšit.

Jinak potom mám ještě několik dotazů a potom nějakou svou poslední poznámku, kterou si nemůžu odpustit. Můj první dotaz je, vy jste říkal, že se to všechno zdrží a že to velmi spěchá. Tak jsem se chtěl zeptat, kdy vy počítáte, kdyby se to všechno nezdrželo, že by se začalo očkovat? Jestli termín zahájení očkování už je stanoven? Které datum rozhodne, kdy jste schopni začít očkovat? Kdy je možné vakcínu začít aplikovat? Prosím o odpověď, s tím, že tady si zase dovolím jednu poznámku, nemyslím to nijak zle, ale pokud člověku skutečně na něčem záleží a myslí si, že je to pro společnost důležité, tak to, co pro nás třeba je důležité, je, jakým způsobem se naše odborné orgány, to jsou výbory, výbor sociální a výbor zdravotní, k věcem, které máme pak rozhodovat, postaví. Pokud já jsem se dneska ptal ctěné paní předsedkyně a pana předsedy výboru a prostě pan ministr zdravotnictví na výborech nebyl... Byl tam náměstek, ale on tam nebyl, takže měl asi něco důležitějšího na práci, než přesvědčit ty nejlepší a ty, co tomu nejvíc rozumí v Senátu, aby se opravdu postavili za ten zákon. On tam poslal náměstka. Tak tam poslal náměstka... Pan Hamáček od nás chce dnes schválit tři zákony a poté, co já jsem tady zase přesvědčil své kolegyně a kolegy, že mu dáme možnost, aby přišel hned po vás, aby přišel dnes po 19. hodině, kdy projednáme další tři body, nebo aby přišel zítra, tak venku čeká pan ministr Petříček. Tak abychom věděli, jak to je... A to důvěru ve vládu a důvěru v to, že vláda myslí vážně to, že tady chce nás o něčem přesvědčit, tedy zrovna neposiluje. Když chce pan Hamáček důležité zákony a poté, co zjistí, že jsme mu jeden vyřadili, tak sem pošle pana ministra zahraničních věcí. Když pan ministr, který říká, že je to hrozně důležité, abychom dnes hlasovali pro sněmovní verzi, není ani na jednom odborném výboru. Nevím, proč tam nebyl, ale nebyl tam. Tak to zkrátka je. Tak asi bylo něco důležitějšího. Takže to je k tomu, co jsem chtěl říci. Nejsem členem ani jednoho toho výboru.

Teď na závěr moc děkuji Lumíru Kantorovi za tu knížku a za citace. Já jsem si ji půjčil, tam je kapitola, která se nazývá Předpoklady kritického myšlení. Prvním předpokladem je, že budete disponovat nějakými obecnými myšlenkovými standardy, což je jasnost, přesnost, určitost, věcnost, hloubka, šířka, logika atd. Druhým předpokladem je, že budete umět užívat nějaké principy vědeckých metod, a to každodenně, což umíte pozorovat, měřit, třídit, kvantifikovat, odhadovat, kolik čeho, usuzovat. Třetí předpoklad je, že máte zafixovány nějaké způsoby myšlení, nějaké automatismy. Třeba že víte, že 6x7 je 42 a nemusíte o tom přemýšlet. Víte, kam mířím? Mířím k tomu, že my jsme udělali maturitu z matematiky dobrovolnou. Víte, kdo nejvíce cvičí kritické myšlení? Výuka v matematice.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane předsedo, pan ministr se hlásí. Pane ministře, prosím, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, já si myslím, že na to se asi sluší reagovat, protože právě proto, že si vás vážím, chci okamžitě zareagovat na podstatné věci, které tady byly řečeny.

Ke komentáři pana senátora Drahoše, o zpoždění 2 až 3 měsíce, já si myslím, že se jedná o částečně změněnou interpretaci slov pana koordinátora, který ve svém vystoupení uvedl, že došlo k výraznému zpoždění dodávek, nikoli vinou ČR ani nikoho jiného. Ale to, co jsme měli dostat v prosinci, budeme dostávat až v lednu nebo spíše v únoru. To jsou tři měsíce. Takže toto je zpoždění, o kterém mluvíme. Máte samozřejmě pravdu, že řada zemí začala s přípravou o něco víc. Teď je potřeba u nás o něco víc pracovat. Ale já jsem řekl, alespoň z pohledu doby, kdy já jsem o tom mohl rozhodovat, řekl jsem to koneckonců i dnes veřejně, že garantuji, že i ČR bude mít vakcínu dostupnou ve stejné době jako ostatní členské státy. Velice srovnatelně.

Bylo tady několikrát řečeno, kdo se nechá očkovat a kdo se nenechá. Já sám, a to je to, co já jako jeden z členů vlády pro to mohu udělat, jsem řekl, že já se očkovat nechám, budu-li mít tu příležitost, jako úplně první, aby to zase nevypadalo, že se nějak snažím drát dopředu, ale beru to. Jistě se nechci srovnávat s anglickou královnou, ale jsem připraven na to, abych byl tím, kdo se nechá naočkovat před fotoaparáty a před kamerami, aby alespoň toto byl signál, že ministr zdravotnictví to myslí vážně. Já to věru vážně myslím.

Pokud se týká dezinformací, alespoň to, co se snažím dělat já konkrétně, kam směřuje i celá ta dezinformační kampaň, vy jste si možná všimli, že na našich tiskových konferencích vždy vybereme tu nejhloupější dezinformaci z týdne a já osobně se ji snažím vyvracet.

Pokud se týká komentáře pana senátora Fialy, očkování se, prosím, nechystá na nás, očkování se chystá pro nás. Ona i ta drobná nuance může vzbuzovat jakýsi rozdíl ve vnímání mezi lidmi, takže tolik jenom krátký komentář a nečekáme v rámci nějakých úprav ani na nějakou úpravu diskriminace, ani omezení nějakého benefitu, protože to všechno je dáno našimi svobodami. Já jako podnikatel si mohu do svého penzionu nařídit, co chci, když budu chtít, abych tam pouštěl jen lidi, kteří mají ostříhanou pravou polovinu hlavy, tak to jistě mohu udělat, nikdo mi v tom nemůže bránit, protože by omezoval mé podnikání. Ale já jako stát v žádném případě ani nediskriminuji, ani nepreferuji, ani to nehodlám dělat, lidi, kteří budou či nebudou vakcinováni.

Všichni, a to je komentář k tomu poslednímu vystoupení pana předsedy Vystrčila, všichni chtějí tvrdá data, všichni chtějí, abychom jim řekli, proč děláme to a proč děláme ono. Já jsem to řekl i na minulém vystoupení Senátu. Prosím, žádná tvrdá data nejsou. Nemáme je my, nemá je Německo, nemá je nikdo. Já jako lékař bych si velmi přál, abychom měli data na úrovni kontrolované randomizované studie. Ale nemáme je a nebudeme je mít. O covidu se pravdu dozvíme několik let poté, co epidemie skončí. Proto všichni, vezměme si klidně do úst i Kochův institut v Německu, s nímž pravidelně komunikujeme, všichni vám nakonec řeknou, na základě čeho rozhodujete. To je všechno. Je to ten nejlepší názor, který v tu dobu můžete mít. Dovolte mi citovat Karla Čapka, který řekl, že ani nejlepší nemusí být dobrý. Ale to je to nejlepší, co v danou dobu musíme udělat, a vždycky to bude nějaký kompromis a vždycky někomu ublížíme. Ne vždycky někomu pomůžeme.

Velmi se omlouvám za to, že jsem nebyl na vašich výborech, jakkoli se všude a vždy snažím do výborů chodit, myslím si, že i na předchozím výboru jsem byl, ale ve stejnou dobu probíhalo jednání evropských ministrů, kde se připravuje mj. i prezidentství ČR v době, která je blízká, a proto tato jednání už probíhají. Byl jsem tam přítomen mj. právě na bod, který se týká vakcíny. Měl jsem tím pádem možnost diskutovat jak s ministrem Spahnem, tak s ostatními pěti kolegy z EU, třeba právě proto, abych tuto informaci mohl potom použít při jednání s vámi, berte, prosím, že si vašeho výboru i vás všech nesmírně vážím, tak, jak jsem řekl minule, považuji Senát, a to nemyslím vůbec žádnou frází, jako naprosto zásadní pojistku demokracie.

Pokud se týká kapacity vakcinace, o které jsme se už bavili, omezení, která jsou tam daná, jsou opravdu, věřte mi to, prosím, dána omezením výrobců, nikoli omezením EU nebo členských států. To, jak by více dávek chtěl ministr zdravotnictví v ČR, s ním sdílí ministr zdravotnictví Německé spolkové republiky a jakékoliv země v rámci EU. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji. Nyní tedy opravdu již má slovo paní senátorka Chalánková a po ní se připraví pan předseda Zdeněk Nytra.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře. Budu tentokrát kratší. Jednak jsem chtěla zareagovat ohledně legislativně právní námitky, proč by tam ten pozměňovací návrh nemohl být. Pozměňovací návrh usiluje o úplnější úpravu právních vztahů týkajících se aplikace vakcíny proti covid-19. K případné námitce ohledně nesourodosti právních oblastí, kterou předkládaný zákon ve znění pozměňovacího návrhu upravuje, je třeba uvést, že otázka distribuce náhrady újmy a hrazení očkování z veřejného zdravotního pojištění jsou vzájemně nezávislé právní vztahy. Přesto jsou všechny tyto oblasti předkládaným zákonem upravovány. Předkládaný zákon je zákonem o vakcínách proti covid-19. Neexistuje jiný zákon, který by konkrétně tuto vakcínu upravoval. Je tedy na předkládaném zákoně, aby upravoval i otázku dobrovolnosti či povinnosti podstoupení očkování proti covid-19. Jenom takovou drobnější úvahu...

Domnívám se, že pan ministr i také nám řekl, že chápe, že vnímáme svou zodpovědnost, protože nás lidé samozřejmě volili, druhá věc je ta, že bych chtěla upozornit, že každý má právo na ochranu svého zdraví a také integrity své osobnosti, proti tomu stojí samozřejmě ochrana veřejného zdraví a různá opatření. Tyto dvě položky by měly být ve vzájemné rovnováze, event. by mohly v podstatě projít i takovým testem přiměřenosti. To je taková úvaha širší. Když jsme slyšeli od pana ministra, nevím, jestli to nebylo mediálně zkresleno, že si občané nebudou moci vybírat, já doufám, že to není dezinformační web, mám před sebou např. Medical Tribune, tam je přehled testovaných vakcín. Ony se skutečně liší, liší se tou svojí strukturou a účinností, i tím svým složením. Takže to, že by si nemohli vybírat, si myslím, že není úplně nejšťastnější, protože se liší velmi. My nevíme, které a v jakém množství, kdy budou přicházet. Z toho také možná vyplývá velké množství obav občanů.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji. Nyní dávám slovo panu předsedovi klubu ODS, panu Zdeňku Nytrovi. Připraví se pan Ladislav Václavec.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy a pánové. Několik konstatování. Určitě si uvědomuji, že je to zákon o distribuci, jaký má smysl, to bezesporu. Určitě nepředpokládám, že vakcínami se na přání pana Billa Gatese změní DNA, jak jsem se někde dočetl.

Určitě se nechám očkovat, s jedinou výhradou, pokud to nebude vakcína Putin V. Nerozumím ale argumentu: Nemůžeme ten zákon zdržet? Nechci posuzovat, jestli interpretace výroku pana koordinátora očkování je ta, která vyšla na sociálních sítích, nebo pana ministra, nezpochybňuji, je to tak možné. Na druhou stranu, pokud je pravda jeho interpretace, vůbec nemáme kam spěchat, protože dnes je 16. prosince, poslanci to mohou do konce prosince přehlasovat, případně v prvním lednovém týdnu, i tak si myslím, že to nemusí vůbec zdržet informační kampaň k očkování jako takovému.

Je tady ale spousta věcí, které opravdu v tom veřejném prostoru jsou zleva doprava. Za negativní účinky ručí stát. Včera se na evropském výboru od pracovníka Úřadu vlády dozvíme rozdíl mezi Velkou Británií a USA, kde už se očkuje, a EU, kde se neočkuje, to je to, že v těchto dvou státech ručí stát, tady jedna EU o tom, že bude ručit dodavatel, resp. výrobce. Rozumím tomu, že jsme obětí dezinformační kampaně. Na druhou stranu, kdybych to měl srovnat s Klik za fair play, tak budu okamžitě hlasovat pro všechny, pro základ všeho sportu. Ale... Jak si mám tedy potom vysvětlit a jak si mají ti chudáci občané vysvětlit citaci pana vicepremiéra vlády, ministra průmyslu, obchodu a dopravy Havlíčka, který na záležitosti „test či očkování jako propustka“ prohlásí, a je to citace, zatím tohle není možné, žijeme v právním státě.

Neříkám, že se k tomu nedá časem dojít. Ale nikoho nemůžeme donutit, aby se šel testovat. To by nastaly obrovské právní spory, to nás bude čekat i v rámci očkování. Ale není vyloučené, že se časem touto formou půjde. Teď to testují na Slovensku, kde takto vyzkoušeli hotely. Ano, může to být jedna z variant, ale je třeba to právně domyslet, čemu ta veřejnost má věřit. Z vašich úst zaznívá naprosto logicky, nikdy to povinné nebude. Pan vicepremiér to zpochybní. Přestože věřím tomu, že to usnesení zdravotního výboru nebo ten pozměňovací návrh v podstatě nic neřeší, tak se domnívám, že také vůbec ničemu nebrání. A naopak může pomoci uklidnit veřejnost. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. S přednostním právem se přihlásila paní senátorka Seitlová. Ona ho využije, protože spěchá zpátky...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji panu kolegovi, že za mě převzal vedení, ale opravdu teď cítím povinnost reagovat na to, co tady bylo řečeno ze strany pana ministra. Zaprvé ale ještě předtím řeknu, že já se opravdu také nechám očkovat, jak to bude možné, jsem na to připravena, protože si myslím, že je to moje povinnost právě proto, že se tady třeba setkáváme. Setkávám se se spoustou lidí a i z hlediska této ohleduplnosti vůči druhým chci opravdu očkování podstoupit. To je první věc, kterou bych chtěla říct.

Ale druhá věc je určité nedorozumění. Nevím, jestli pan ministr se seznámil se zákonem proti diskriminaci. O tom je právě pozměňovací návrh. O tom se tady strašně málo mluví. Je to o tom, že, ano, není to povinné. To je pravda. To zákon, který před námi leží, návrh, který před námi leží, říká. Očkování není povinné. Ale pan ministr pak řekl: Ale potom ten podnikatel, ať si dělá, co chce, on si přece může, já to teď budu parafrázovat, třeba vymyslet, že všichni kdo tam vstoupí, musí mít oholenou hlavu. Zákon proti diskriminaci hovoří o tom, že nikdo nesmí být diskriminován z hlediska víry, z hlediska sexuální orientace, ale také z hlediska zdravotního stavu. Právě se týká oblasti např. zaměstnávání. Ten pozměňovací návrh, který tady leží, říká, že podnikatel by nesměl v žádném případě říct: „Ty musím být očkován, jinak u mě nemůžeš pracovat.“ To je pozměňovací návrh, který před námi leží. To je jeho výklad, on to tam přímo říká. V případě, že ho přijmeme, tak to znamená, že budeme mít domov pro seniory, stane se situace, že v případě, že pozměňovací návrh přijmeme, v tom případě přijde paní ředitelka, řekne: „Vážení, máme tady nemocné staré lidi, jsou ve vysoce rizikové skupině, já potřebuji, abyste byli očkováni.“ Ti zaměstnanci, některý z nich řekne: „Ale já se nechci nechat očkovat, podle zákona mám na to právo.“ Toto říká pozměňovací návrh. Nevím, jestli si to uvědomujete, ale to je zákon, který se opravdu zabývá diskriminací. O té diskriminaci se v tom pozměňovacím návrhu hovoří. Přiznám se, že přesto, že mám různé pochybnosti o tom, jestli ta vakcína, co a jak, jistě mají mnozí z nás, tak si myslím, že ty přínosy jsou daleko větší a že nemůžeme takovýto pozměňovací návrh přijmout. Protože až v konkrétním případě se pak vždycky rozhoduje, o tom hovořila paní senátorka Chalánková, ta přiměřenost toho opatření, přesně takto se postupuje. Ano, je to diskriminace, nebo je to přiměřené těm okolnostem, kdy já jako podnikatel budu vyžadovat ve své firmě, aby ten člověk byl nebo nebyl očkován. Tak jenom jsem to chtěla vysvětlit, protože to tady vůbec nezaznělo. O tom ale je ten pozměňovací návrh. V tuto chvíli o tomto rozhodujeme. Jestli když přijmeme pozměňovací návrh, tak to bude znamenat, že nikdo nesmí říct: „Tady u mě budeš pracovat, jenom když budeš očkován.“ Myslím si, že to nelze obecně říct, protože v některých případech to je nezbytné a já to považuji za správné. Tak jenom děkuji za tu možnost k tomu se vyjádřit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. Dalším v pořadí je pan senátor Václavec.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ladislav Václavec:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Také chápu smysl tohoto zákona a budu pro jeho znění ve verzi Poslanecké sněmovny. Chtěl bych jenom svým vystoupením malinko přispět k propagaci vakcinace. Jsem založený optimista, vakcinace pomohla vymýtit na světě jiné nemoci, pomůže vymýtit určitě i toto onemocnění. Jsem povoláním lékař, jsem ředitel nemocnice, máme 900 zaměstnanců, máme několik covidových jednotek. V nemocnici během této druhé vlny bylo postupně nakaženo asi 300 našich zaměstnanců. V jedné chvíli to bylo opravdu kritické, kdy jich bylo nakaženo, na karanténě nebo v pracovní neschopnosti jich byla stovka, to jsme se měli co otáčet, protože několik covidových jednotek vezme dvojnásobný počet pracovníků plus do toho máme odběrové místo, kde děláme minimálně 200 odběrů, výjezdní jednotku, takže to opravdu bylo hodně práce nebo je hodně práce. V nemocnici u těch pacientů, kdo tomu moc nevěří, my jsme z nemocných pacientů měli více než 50 mrtvých. Ti lidé umřeli, někteří byli staří, ale ne všichni byli nemocní a určitě bez covidu by neumřeli. Kdo tomu nevěří, strašně rád ho přivítám u nás v nemocnici jako dobrovolníka. Oblečeme ho, může pracovat, pomůže nám, budeme se o něho starat jako o vlastního. To, že je nedůvěra k vládě nebo že jsou zmatečná rozhodnutí, to onemocnění opravdu přichází ve vlně. Ta vlna je, bylo na jaře, kdy nebylo nic moc, opatření připadají někdy jako přehnaná, ale vidíme to přesně v nemocnici. Měli jsme zákaz plánovaných výkonů nebo nedělali jsme je, teď jsme se zase vrátili k plánovaným výkonům, teď zase v Moravskoslezském kraji přibylo pacientů, proto zase upouštíme od plánovaných výkonů a děláme jenom operace, které nesnesou odkladu. Myslím si, že propagaci vakcinace, která je nutná, udělal pan ministr dnes dle mého mínění úplně nejlepší krok vzhledem k lidské povaze, když řekl, že vakcín je málo, místo 500 000 jich bude jenom 10 000, přijdou později, kdyby měl ještě odvahu a řekl, že vakcinace není pro každého a bude jenom pro vyvolené, tak si myslím, že by se to převrátilo a lidé by chtěli to očkování. Úplně geniální mi to přijde, opravdu. Na závěr jenom chci říct, že naše zdravotnictví a zdravotníci tuto infekci opravdu dobře zvládají. Tady mi dovolte z tohoto místa všem zdravotníkům a dobrovolníkům poděkovat za tu jejich práci, co dělají, jak se starají, jak zvládají tuto infekci, chtěl bych poprosit všechny váhající s očkováním, aby, když už nevědí, jestli se očkovat, tak ať se nechají očkovat aspoň pro ty zdravotníky, ať mohou dělat normální svoji činnost. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Jenom mám tady teď takovou důležitou věc. Musím omluvit pana senátora Lumíra Aschenbrennera, který se omlouvá z dalšího jednání. Teď tedy dávám slovo panu místopředsedovi Janu Horníkovi. Máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy a pánové. Očkovat, neočkovat? Mám dojem, že komunisté, aniž by se nás ptali, nás proúčtovali velice dobře. Mám dojem, že jsme generace, která je proti mnohému imunní.

A oni se skutečně neptali, jak na běžícím pásu jsme tam jako děti chodili a v podstatě proti tomu nebyla obrana. Když ale přišli stejně, že mi vytrhnou mandle, jsem ročník 1954, moje matka tomu zabránila. Podepsala jakýsi revers a ty mandle mám dodnes. Dodneška si myslím, že mandle, pokud jsou zdravé, jsou schopné vzduch čistit... Nejsem vůbec lékař, jenom si to tak myslím.

Jsem na scestí. Jsem těžký alergik a těžký astmatik. Teď kdo mi řekne, vy jste tady už o tom mluvili, jestli nakonec mám jít, nebo ne... Má ve mně převládnout to komunistické, když mě tam ta máma dala, tak já tam půjdu? Anebo přemýšlet a počkat, až co to případně s nějakými alergiky udělá. Já fakt nevím.

Ale nazpátek k věci. Tady se mluvilo o kampani, kterou rozjelo ministerstvo zdravotnictví. Pane ministře, víte, co je nejhorší? Že vám už v této republice málokdo věří. Bohužel. Vy za to nemůžete, vy jste přišel velmi krátce, ale už ani já jako politik vám nevěřím. Blbé je, že mi volají lidi, kteří jsou vyřízeni, jsou na pokraji svého podnikání, pomalu skáčou z oken, protože tato vláda neustále mění svoje podmínky. O tom už mluvili moji předřečníci. To, co platilo večer, neplatí ráno. Přitom by to bylo tak jednoduché.

Do lázní bych klidně pouštěl lidi do 60, do 65 let. Výš ne. Protože je to ohrožená skupina. Mladší ať jdou do lázní, aby to nedopadlo jako v Jáchymově. Můj kolega zastupitel pátý den leží s velmi těžkým covidem a s dalšími nemocemi. Nakazil se v lázních. On tam přišel jako zdravý. To je to hrozné, že v podstatě nejsou konkrétní opatření. Tady jste celá vláda, jak se tam měnili ministři, prošustrovali čas, který jste na to měli. A to mně vadí.

Tak se potom nedivme lidem, kteří volají i po nás politicích, abychom dali větší jistoty. Co si budeme říkat, ty jistoty nebudeme mít stejně nikdy. Ale vidíme, co si vláda v nouzovém stavu dovolí, jak koná a jak by mohla konat i s touto vakcínou. Proto budu hlasovat pro ten pozměňovací návrh, byť je tam zřejmě nadbytečný, říkala to tady kolegyně Horská, je to přílepek, ale v dnešní době, v dnešní situaci, která je krizová, kritická, jsem ochoten pro to zvednout ruku. Maximálně by to potom, kdyby někdo podal stížnost k Ústavnímu soudu, Ústavní soud by to zrušil. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Já tedy budu pokračovat dál v rozpravě. Poprosím pana senátora Mikuláše Beka, aby se ujal slova. Připraví se pan senátor Jan Sobotka.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Mikuláš Bek:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi takové malé pedagogické zjednodušení.

V centru té debaty, která je poměrně dlouhá, stojí pozměňovací návrh, který přináší to ujištění o dobrovolnosti očkování. I ti, kteří obhajují pozměňovací návrh, uznávají, že na právním stavu ten návrh nic nemění. Říkají, že jde spíše o symbolickou rovinu, o psychologii. Jde o to, abychom pohladili a uklidnili ty, kteří jsou v podstatě rozhodnými odpůrci očkování a určitě se očkovat nedají.

Myslím, že proti tomu stojí úvaha o tom, co tato redundance, ta multiplikace toho ujištění, která není potřebná, způsobí v myslích těch, kteří teď nejsou rozhodnuti, přitom nejsou žádnými rozhodnými odpůrci očkování. Jsou to ti, které bychom potřebovali získat pro to, abychom dosáhli zmírnění té nesmírně obtížné situace.

Takže pro mě je ta jedna strana mince vyvážená druhou stranou mince, kterou bychom měli velmi pečlivě zvažovat. Pro mě zatím argumenty vyznívají spíš pro to, abychom neznejisťovali tu nerozhodnutou část populace.

Druhá část pozměňovacího návrhu mluví o diskriminaci. Tady jsem se zájmem poslouchal paní místopředsedkyni Seitlovou, která ukázala, že absolutní interpretace toho slova diskriminace, což znamená rozlišování, vede k absurdním důsledkům.

Jistě tady nejde o to, abychom omezovali lidská práva, ale již dnes slouží ten test jako vstupenka k cestování do zahraničí a k jiným příležitostem. Lze očekávat, že očkování, premiéři minulý týden hovořili na Evropské radě o evropském očkovacím průkazu, bude zřejmě sloužit jako jedna z cest ke zjednodušení některých procedur. Je to prostě tak, jako kdybychom si řekli, to je jedna z alternativ, která zjednoduší návrat k nějaké normalitě. Absolutistický výklad toho pojmu diskriminace by jistě narážel i na tyto z hlediska zdravého rozumu zcela žádoucí způsoby využití toho očkování.

Přestože mě jistě nepočítáte mezi sympatizanty této vlády, já se vyslovím pro ten návrh tak, jak přišel z Poslanecké sněmovny.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, nyní má slovo pan senátor Jan Sobotka. Připraví se pan senátor Jiří Čunek.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Sobotka:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové.

Já, protože nejsem lékař, na to musím jít selským rozumem, nic jiného mi nezbývá. Možná, že to bude příliš selské, ale bude to krátké. Já si myslím, že jsme se ocitli ve skvělé době, protože je tady problém celosvětový. Za 10 měsíců máme řešení, je to očkování. Jak řekl pan ministr, já v tom nevidím žádný problém, protože ta vakcinace při milionu vakcín bude trvat dlouho. Abychom se proočkovali, tak to bude trvat minimálně rok. Nám jde o to, abychom se dostali co nejrychleji do normálního stavu. Takže je předčasné hovořit o nějakých benefitech a diskriminacích jedné či druhé skupiny.

Osobně se hlásím k tomu, že se chci co nejrychleji nechat očkovat, proto řeknu selským rozumem, ti lidé, kteří se nemohou nechat očkovat nebo tomu nevěří, já to akceptuji a schvaluji. Ale ti lidé, kteří se dobrovolně rozhodnou se neočkovat, mám pocit, že diskriminují mě. Já chci žít v normální společnosti, chci, abychom se vrátili hospodářsky do normálního stavu. To neočkování bude znamenat zpomalení tohoto trendu. Pak si myslím, že ti, co budou očkováni, můžou mít pocit, že jsou diskriminováni. Já takový pocit mám. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, nyní má slovo pan senátor Jiří Čunek. Po něm se připraví pan senátor David Smoljak, zřejmě zatím jako poslední do obecné rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Čunek:  Paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Prvně bych dal takovou radu panu ministrovi, protože přece jen je zřejmě dlouhodobě až do této doby, než je ministrem, dost jednooborově zaměřen. Ono to není tak, že si ten hospodský může dělat, co chce. Jestli mohou jít k němu jenom žlutí nebo modří, černí nebo bílí atd. Zákon celkem v tomto je přísný, takže on si každý podnikatel nemůže ani říct, koho do svého podniku pustí. On to je sice jeho podnik, ale je to provozovna, která poskytuje služby atd. Tak to jenom, kdybyste si chtěl otevřít nějaký hotel, restauraci nebo něco podobného, tak si na to dejte pozor, tak jednoduché to není.

Ale druhá věc je, mám jen jednoduchou otázku, která se tady pořád prolíná. Jde o to, že my žijeme v době, která je trochu jiná. Dříve lidé přemýšleli víc tak, že stát s něčím přichází, máme to všichni, je to pro nás bezpečné, tak to víc přijímali. Dneska lidé víc přemýšlejí. Nejenom, že přemýšlejí, ale skutečně díky těm hoaxům, nebo česky falešným, nesmyslným zprávám, jsou uváděni někteří v omyl. Ale já znám osobně lidi, divil jsem se tomu, ale skutečně, oni jsou vyděšeni. Jsou to normální lidé, vyděšení z toho, že by se měli nechat očkovat.

Mě se to tak už úplně netýká. Já mám covid pomalu s celou rodinou za sebou. Já jsem to bohužel dlouhou dobu nevěděl, na ten závěr jsem to zjistil, takže ten průběh byl dobrý. Já jsem vlastně v tuto chvíli, v uvozovkách, proočkován. Ale chápu, že když většina společnosti se nechá proočkovat a v zásadě epidemiologové říkají, že když je to nad 60, 65 %, už ta imunita společnosti je celkem dobrá, tak si myslím, že to skutečně bude nějaká malá menšina lidí, kteří se rozhodnou se neočkovat.

Ale já bych od vás rád slyšel odpověď, pokud nepřijmeme ten pozměňovák, který tady je, nebo jsou tu možná dva, teď úplně nevím, jestli je to opravdu tak, že těm lidem to jejich dobrovolné rozhodnutí, že jim nic nehrozí. To, že jim třeba hrozí to, že nějaký jiný stát řekne, že neproočkované lidi nepustí, tím pádem nebudou moct jet na zájezd, na hory, atd., nebo možná i pracovně, to je jiná věc. Ale tady jde o to, že jsme v České republice, v tom našem prostředí. Bohužel se ozývá pořád, že na základě tohoto zákona až soud by mohl určit, jestli to je tak, nebo jinak. Já to nemám rád, protože si myslím, že zákon má být poměrně jasný a těch výkladových záležitostí má být co nejméně. Takže bych rád na tuto jasnou otázku slyšel odpověď, jak vy ji vidíte. Samozřejmě nejenom vy, ale i vaši právní poradci, jak vidíte znění tohoto zákona. Zda ti lidé, kteří se nechtějí proočkovat, nebo nechat očkovat, se mají čeho obávat, nebo ne. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, poprosím pana kolegu Smoljaka.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor David Smoljak:  Děkuji za slovo, pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Návrh pozměňovacího návrhu, o kterém se tady celou dobu bavíme, i když zákon se ho tak úplně netýká, v bodě 2 říká, že nikdo nesmí být diskriminován z důvodu, že není očkován. Já vám udělám takový návrh. Zkuste si za to slovo očkován dosadit slovo testován. A přečíst si návrh zákona, který řekne, nikdo nesmí být diskriminován z důvodu, že není testován. Co by to znamenalo? Že se na všechny musí pohlížet, jako že testováni vlastně nejsou, i když jsou.

To znamená, nikdo nesmí navštívit dům s pečovatelskou službou, nikdo nesmí navštívit své rodiče nebo prarodiče v domově důchodců, nikdo nesmí vycestovat, protože je potenciálním zdrojem nákazy. Podle zákona je na něj nutno pohlížet, jako kdyby byl potenciálním zdrojem nákazy. Vždyť je to úplně absurdní! A to samé by nastalo i v situaci, že bychom přijali tento pozměňovací návrh, že i na lidi, kteří budou očkováni, musíme pohlížet, jako by očkováni nebyli. Vždyť to je potenciální diskriminaci právě těchto lidí!

Závěrem bych řekl, že tady většina řečníků předeslala před svým projevem, že se očkovat nechá, a pak dodala nějaké „ale“. Já bych chtěl říct, že já se očkovat také nechám, žádné „ale“ k tomu nedodám. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, s přednostním právem se přihlásil pan místopředseda Horník. Prosím, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já bych poprosil, jestli byste mohl, pane místopředsedo, vzkázat vaším prostřednictvím senátoru Davidu Smoljakovi, že je obrovský rozdíl mezi vakcinací a mezi tím, jestli mě někdo z nosohltanu nebo z úst vezme sliny. Takže vakcinací něco do těla vpíchnu. Čili to přirovnání nebylo úplně korektní. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego, slyšel jste, musím tlumočit... Nevidím reakci, tak to mám zopakovat? Ne, děkuji. S přednostním právem pan senátor Nytra.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Sice chci říct úplně totéž, ale to bylo na úrovni dezinformačních webů, které jste, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, pane senátore, proti kterým jste tady bojoval. Srovnávat vakcinaci s testováním je podle mě naprosto mimo. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, opět předpokládám, není nutno vyřizovat, pane senátore... Dalším v pořadí je pan senátor Hilšer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Marek Hilšer:  Vážené dámy, nebo vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Myslím, že všichni víme a cítíme, že od března se pohybujeme ve vážné epidemiologické krizi. Jestli si vzpomeneme, na začátku té krize jsme byli všichni vyděšení a ptali jsme se, co nás z té krize dostane... Jak tu krizi vyřešíme? Tehdy jsme všichni volali po tom, že jediný možný způsob je vakcína a očkování. Všichni jsme čekali na to, kdy taková vakcína bude a kdy budeme moci začít předcházet a bojovat proti tomu onemocnění, které má vážné důsledky, jak zdravotní, tak i socioekonomické, pro celou naši společnost.

Od té doby jsme si prošli už hodně a zažili jsme ledacos ve vztahu k vládě, ve vztahu k tomu, co vláda dělala, jak řešila nejrůznější situace, jak informovala veřejnost. Ale já mám takový silný pocit, že zde směšujeme dva typy nedůvěry. Jeden typ nedůvěry je obecně v očkování. To jsou ti lidé, kteří, jak už zde řekl kolega Bek, to jsou lidé, kteří očkování nepřijmou nikdy a budou vždycky z nějakých důvodů očkování odmítat, více či méně legitimních, můžeme mít pro to pochopení.

Ten druhý typ nedůvěry je nedůvěra k vládě, nedůvěra k vládním institucím, možná nedůvěra k politikům. Myslím, že toto směšování je velice živnou půdou pro nejrůznější dezinformace a konspirační teorie. Je třeba, abychom na to dali opravdu velký pozor. Co je smyslem dezinformací? Já mám za to, že smyslem dezinformací je oslabit obecně důvěru v naše instituce vůbec, oslabit soudržnost společnosti jako takové. Koneckonců také oslabit zdraví společnosti, zdraví lidí, tím pádem oslabit i naši ekonomiku. Protože čím dříve se s epidemií vyrovnáme, tím dříve se budeme moct vrátit do normálního života.

Tohle je v zájmu těch, kteří ty dezinformace šíří. Já, prosím, nechci říkat, že ten, kdo předkládá pozměňovací návrh, že šíří dezinformace nebo je nějak s tím spojený. Ale chtěl bych upozornit na to, a také to už bylo zde zmíněno, že to má opravdu dvě strany jedné mince. My bychom měli spíše podporovat důvěru v očkování. Já neříkám důvěru lidí ve vládu, protože tu já jsem také ztratil, co se týká koronakrize, a nepatřím k jejím podporovatelům. Ale tohle bychom měli, prosím, rozlišovat. V co můžeme věřit? Komu můžeme důvěřovat? Protože koneckonců zůstáváme v té rovině důvěry.

Já důvěřuji nezávislým vědeckým institucím, já důvěřuji nezávislým lékařským institucím. Myslím si, že těm je třeba naslouchat.

Možná víte a možná jste zaregistrovali, že tři Lékařské fakulty Univerzity Karlovy dnes nebo včera, nebo kdy to bylo, doporučily očkování. Jsou to nezávislé instituce, nejsou to instituce, které by podléhaly státu, které by podléhaly politikům. Prosím, důvěřujme jim.

Kdyby se tady jednalo o zákon, který řeší dobrovolnost či povinnost očkování, tak bych se jednoznačně přiklonil k tomu, aby očkování bylo dobrovolné. Ale takový zákon tady neřešíme. Řešíme tady zákon o distribuci a úhradě očkovací látky.

Uvědomme si také, že ten pozměňovací návrh, který je zde předložen, o tom už hovořila i paní místopředsedkyně, že může eliminovat situace, kdy to očkování je nutné a kdy musí být aplikováno. Toho bychom se měli vyvarovat. To si myslím, že je velké riziko pozměňovacího návrhu.

Také si uvědomme, že v současné době, a tím bych chtěl ujistit nebo rozptýlit obavy občanů, kteří mají pocit, že mohou být diskriminováni nebo že mohou být nuceni k nějakému očkování, tak je třeba říci, že v současné době je nikdo nemůže donutit. Oni mohou říci, že z důvodu náboženského vyznání nebo z nějakého jiného důvodu nechtějí být očkováni, nikdo je k tomu nemůže přinutit. V takovém případě, pokud by to někdo dělal, pokud by je někdo vylučoval z nějakého pracovního procesu, aniž by to bylo odůvodněné, tak se mohou obrátit na soud, mohou se obrátit na instituce. Já myslím, že by se práva dovolali. Takže ta redundance je podle mého názoru opravdu zbytečná.

Teď nevím, jestli zde mít určitou poznámku k panu předsedovi Senátu, ale já jsem byl vždycky takový štiplavý, a to ve vztahu ke kritice pana ministra. To, že zde nebyl, když se ty věci projednávaly. Já samozřejmě souhlasím s panem předsedou, že je to záhodné, je to důležité, aby zde reprezentanti ministerstev a vlády byli. V tom s ním naprosto souhlasím. Ale jen bych tak mírně zmínil, že mně to připadne trošku farizejské ve vztahu k tomu, jakým způsobem zde obhajoval nepřítomnost pana premiéra při projednávání daňového balíčku.

Buď to byla určitá naivita, nebo to byla spolupráce. Nevím, ale myslím, že jako předseda Senátu měl zajistit, aby zde pan premiér byl. Promiňte na závěr tuto poznámku, ale nemohl jsem si ji odpustit. Čili já podpořím ten návrh, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, a také se nechám oočkovat. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, poprosím pana senátora Nytru s přednostním právem.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Omlouvám se, vaším prostřednictvím, panu senátoru Smoljakovi, ale pan senátor Hilšer mě přivedl na jednu myšlenku. Bylo to hned v úvodu toho vystoupení. Vakcinace je jediná věc, která může tuto společnost zachránit. Já to nezpochybňuji, já tomu i věřím. Řekněme na rovinu, očkování bude povinné, nebude se týkat vybraných skupin obyvatelstva, teď budu fabulovat, budou to těhotné ženy, budou to děti do tolika a tolika let, bude to pan senátor Horník, protože je astmatik, nevím. Řekněme to a já budu ten první, kdo takovou, v uvozovkách, povinnou vakcinaci podpoří. Nehrajme si na to, že vakcinace je nepovinná, ale ministerstvo zdravotnictví ji může díky jinému zákonu udělat povinnou. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Smoljak, kterému vyřizuji omluvu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor David Smoljak:  S dovolením jen krátce odpovím, prostřednictvím pana předsedajícího, na ty svoje předřečníky. Mým úmyslem nebylo v žádném případě porovnávat vakcinaci s testováním. Smysl té metafory, nebo toho přirovnání, byl v tom, že pokud přijmeme zákon, který řekne, že na lidi, kteří se odmítnou nechat očkovat, se musí pohlížet stejně jako na ty, kteří se očkovat nechají, znamená ve svém důsledku úplně zásadní diskriminaci těch, kteří se očkovat nechají, a přesto budou stále v roli těch, kteří jsou potenciálními zdroji nákazy. Upozorňoval jsem na absurditu této situace. To bylo smyslem toho přirovnání. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, a protože se do rozpravy nikdo nehlásí, tak ji uzavírám. Poprosím pana navrhovatele o jeho vystoupení, jestli má zájem ještě, protože už vystupoval několikrát...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, opravdu jenom velmi krátce... Vraťme se k tomu úplně původnímu meritu věci. Dnes se zde bavíme o zákonu, který řeší úhradu a distribuci očkovací látky. Nedošlo k žádné změně ostatních zákonů, ani zákonů o ochraně veřejného zdraví, ani zákonů o veřejném zdravotním pojištění, ani žádného jiného zákona, který by nějakým způsobem ovlivňoval to, jak se máme chovat, co musíme, co nesmíme, co je nám přikázáno a co je nám zakázáno nebo dovoleno.

Z tohoto pohledu, jakkoli rozumím a cítím s vámi, že současná situace je celospolečensky závažná, že řadu lidí rozděluje... Tak jenom chci vrátit celou diskuzi zpět na místo, kam, myslím si, že patří. Nic z toho nebylo změněno. Jestliže jste včera neměli obavy o své svobody, nemějte je, prosím, ani dnes kvůli tomu, že se zde bavíme o zákoně, který nějakým způsobem zohledňuje a upravuje pouze a jenom úhradu a distribuci jedné jediné vakcíny proti jednomu z mnoha onemocnění. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane ministře, nyní se táži, zda chce vystoupit zpravodaj výboru pro sociální politiku, pan senátor Hilšer? Ne, nepovažuje to za nutné. A tedy prosím zpravodaje garančního výboru, pana senátora Kantora.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Milé kolegyně a vážení kolegové, zazněla tady velmi obsáhlá diskuze, dnes nejobsáhlejší. Já jsem si před třemi týdny říkal, že tento zákon si dám jako zpravodajskou zprávu, abych si trošku oddechl od těch minulých antigenních testů atd. Ono to dopadlo úplně jinak. Máme tady 26 příspěvků, z toho šest senátorek a senátorů vystoupilo dvakrát. Jako červená nit se tady neslo v podstatě to, že opakované selhání vlády od března tohoto roku na prahu další éry covidové infekce, covidové epidemie, kdy bychom se měli dívat dopředu už v rámci prevence a očkování, tak vůči této vládě a konání od toho března tady panuje obrovská nedůvěra. To je dobrá živná půda a myslím si, že i adekvátní živná půda pro různé šíření a hlavně nedůvěru lidí. Z toho působící i strach, nejistotu a pochybnosti. Takže bych řekl, že otázka očkování a povinnosti a nepovinnosti je důsledkem příčiny, která spočívá v chaotičnosti, která tady od března vládne.

Padly v podstatě po té diskuzi, ale můžu konstatovat, že zaprvé, o tom by se mělo asi hlasovat jako první, je znění přijmout ve znění Poslaneckou sněmovnou, dodaném od výboru sociálního. V případě, že toto neprojde, nepadlo žádné zamítnutí, ale padly tady potom návrhy na dva pozměňovací návrhy. Ty jsou v podstatě totožné, takže by se první hlasoval po podrobné rozpravě. Uzavřela by se podrobná rozpověď... Rozpověď, podrobná... Ano, já už vám to nebudu brát, pane předsedající.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ne, to patří vám, ale myslím, že už jste to pojmenoval. Čili máme zde výborový návrh schválit. V případě, že neprojde, bude podrobná rozprava. Budeme jednat o pozměňovacích návrzích.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Ano. První by se dělal výborový a potom by pan senátor Sulovský přišel...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  S tím pozměňovákem... Dobře, rozumím. Spustím znělku.

V sále je 70 senátorek a senátorů, kvórum 36. Budeme hlasovat o výborovém návrhu schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Požadavek na odhlášení. Přeregistrujte se, prosím. Opravuji, byl to sociální výbor, který dal návrh schválit, přeřekl jsem se. Takže všichni jsou zaregistrováni a nikdo nemá potíž? V tom případě spustím hlasování. Hlasujeme o návrhu schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku, stiskne tlačítko NE.

hlasování č. 54, při kvóru 36, pro 37, proti 4. Návrh byl schválen. Takže gratuluji, pane ministře.

Můžeme přistoupit k dalšímu bodu, který je také z vaší dílny, a sice jde o

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 21

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 21. Uvede nám ho pan ministr Blatný. Prosím, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Pane předsedající, milé dámy, vážené pánové, nejprve mi dovolte nesmírně vám poděkovat za velice zajímavou a konstruktivní diskusi k předchozímu bodu. Vážím si vašeho rozhodnutí a děkuji.

Pokud se týká vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých dalších zákonů, věřím, že projednávání...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Promiňte, pane ministře. Kolegové, mohli byste se ztišit, prosím?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Věřím, že projednávání tohoto návrhu bude o něco jednodušší, protože si myslím, že je zcela nekontroverzní. Dovolte mi, abych zde uvedl návrh zákona, který reaguje na situaci způsobenou epidemií onemocnění koronavirem a na řešení jejích důsledků a v návaznosti na to vyhlášený nouzový stav. Vzhledem k dopadům na personální situaci způsobenou důsledky tohoto onemocnění je třeba zajistit poskytování zdravotní péče zejména u poskytovatelů zdravotních služeb, případně sociálních služeb i v době, kdy jsou nemocnice personálně oslabeny v důsledku karantény nebo vlastních onemocnění řady zdravotnických pracovníků a je nezbytné najít vhodný postup, jak rozšířit možnosti získat další zdravotnické profesionály pro zajištění poskytovatelů zdravotní péče.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Nezlobte se, pane ministře, ale opravdu, kolegové, tohle není zvykem v Senátu, abyste takhle hučeli všichni. Popojděte si do předsálí a vyřešte všechno. Promiňte, pane ministře, pokračujte.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Děkuji. Jakým způsobem tento problém vyřešit, bylo voláno jak Senátem, tak Poslaneckou sněmovnou, tak všemi těmi, kteří se účastnili řešení stávající krize a složité situace ve zdravotnických a sociálních zařízeních již delší dobu.

Navrhuji proto, aby úprava § 21b zákona o nelékařských zdravotnických pracovnících byla doplněna o další alternativu pro získávání způsobilosti k výkonu povolání praktické sestry. Nově by měl způsobilost k výkonu povolání praktické sestry rovněž student či studentka studijního oboru všeobecné lékařství po absolvování osmi semestrů a vykonání zkoušky z předmětu ošetřovatelství nebo péče o nemocné, případně z podobného předmětu. Jedná se o situaci, kdy bude možno studenty medicíny po 4. ročníku legálně zaměstnat a využít jako praktické sestry a budou tedy mj. moci být i adekvátně ohodnoceni. Tento stav potom bude daleko přesahovat stávající situaci spojenou s koronavirem a mj. se jedná o možnost, jakým způsobem najít uplatnění pro tyto studenty i během jejich pokračujícího studia.

Návrh tak využívá prostupnosti některých studijních a vzdělávacích programů, znalostí a dovedností mediků, s některými nelékařskými zdravotnickými povoláními. V současné době je sice možné, aby medici pracovali nebo byli uplatněni ve zdravotnickém systému, ale jen na povolání sanitáře nebo ošetřovatele. To, co návrh navrhuje, je, že po 4. ročníku, protože v té době budou mít adekvátní schopnosti a dovednosti, budou postaveni na roveň tzv. praktické sestry.

Navrhovaná úprava se jeví jako nejvhodnější, nejrychlejší způsob nejen řešení stávající situace, ale i pro futuro. Má podporu vedení všech lékařských fakult v této zemi a studentů samotných.

Dopady navrhované právní úpravy budou příznivé, protože mj. zvýší, jak už jsem řekl, uplatnitelnost studentů všeobecného lékařství už v době jejich studia. Případně i ti, kteří studium nedokončí, budou moci být platně zapojeni do stávajícího zdravotnického systému. A tím způsobem se zvýší počet těch nejvíce poptávaných nelékařských zdravotnických pracovníků, kterými jsou právě zdravotničtí pracovníci poskytující ošetřovatelskou péči, jinými slovy sestřičky.

Současně při projednání návrhu na půdě Poslanecké sněmovny byl schválen i pozměňovací návrh pana poslance Třešňáka a paní poslankyně Richterové, který upravuje možnost, aby studenti studijního programu zubní lékařství po absolvování čtyř semestrů akreditovaného magisterského studia zubní lékařství a po složení zkoušky z předmětu preklinické zubní lékařství nebo podobného získali způsobilost k výkonu povolání zubní instrumentářky. Jinými slovy je to něco podobného pro stomatology.

Navržená právní úprava pak nemá dopady do veřejných rozpočtů a předložený návrh projednal výbor pro zdravotnictví Senátu a doporučuje jen schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, předkládaný návrh řešení nastalé situace je nezbytné opět přijmout co nejdříve, neboť napomůže i k okamžitému řešení nedostatku personálního zabezpečení poskytované zdravotní péče v nynější situaci, a priori když víme, že v současné době hrozí opět zhoršení stávajícího stavu.

Tato právní úprava potom umožní přijmout mediky u poskytovatelů zdravotních služeb na pozici praktických sester, případně jakkoli to nemá přímou souvislost s koronavirou krizí, zubní instrumentářky, a to ve velmi krátké době.

Dovoluji si vás proto zdvořile požádat o podporu tohoto materiálu. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane ministře. Prosím, posaďte se opět ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 21/1. Zpravodajkou byla určena paní senátorka Alena Dernerová. Já ji prosím o její zprávu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, pane ministře, já budu velmi stručná, protože předchozí materie byla objemná a dopadla tak, jak dopadla. Budu, jak říkám, stručná.

Jedná se o velmi drobnou novelu zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. Novela reaguje skutečně na situaci, která byla vyvolána covidem, umožňuje tak, aby na pozice středního personálu nastoupili medici všeobecného lékařství po absolvování čtyř ročníků medicíny a po složení zkoušky ošetřovatelství. Budou mít pracovní zařazení jako praktická sestra. Pozměňovací návrh, který předložila Pirátská strana, umožní ještě to, aby stomatologové, respektive ti, kteří studují vysokou školu se zaměřením na stomatologii, na zubní lékařství, po absolvování dvou ročníků mohli být v pozici zubního instrumentáře.

Já jsem velmi ráda, že tento návrh prošel tak hladce naším výborem, protože to jednak bude částečně řešit špatnou personální situaci středního zdravotnického personálu, jednak to také umožní ocenit práci mediků, protože ti pracovali skutečně, ačkoli byli třeba po čtyřech letech medicíny, tak pracovali za základní plat třeba sanitáře. Takže jsem tomu ráda.

Naším výborem prošel tento návrh jednohlasně, nebyl žádný problém, takže bych jen přečetla 7. usnesení z 3. schůze konané 15. 12., k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti a výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti související s poskytnutím zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, zákon o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 21.

Po úvodním slově zástupce předkladatele, doktora Radka Policara, náměstka ministra zdravotnictví, zpravodajské zprávě mé, tedy Aleny Dernerové, a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje mě jako zpravodajku,

III. pověřuje senátora Romana Krause, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Tato právní úprava bude v zákoně, navíc ještě chci dodat, do té doby, než bude znovu tento zákon otevřen, ale myslím si, že má své opodstatnění do budoucna, děkuji, takže prosím o podporu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji vám, paní zpravodajko, posaďte se, prosím, ke stolu zpravodajů. Táži se, zda někdo navrhuje, aby se Senát tímto návrhem zákona nezabýval? Nevidím nikoho, a proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji uzavírám. Pane ministře, přejete si vystoupit? Ne. Paní zpravodajko? Ne. Máme tedy k dispozici jediný návrh, a to je schválit. Já pustím znělku.

V sále je 65 senátorek a senátorů, kvórum 33. Budeme hlasovat o návrhu schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. A kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

hlasování č. 55, kvórum 34, pro 60, nikdo proti, návrh byl schválen.

Pozor, máme zde přihlášku, pana místopředsedu Horníka. Ještě by rád promluvil, než odejde pan ministr.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já bych chtěl jen využít přítomnosti vás, pane ministře, protože Senát se bude zítra zabývat možností zařazení bodu k aktuální situaci v důsledku platných omezení v nouzovém stavu na program jednání, vzhledem k tomu, že program máme zítra docela roztodivný, jsou tady nějaké změny, které nastaly i díky ministrům, tak se chci zeptat, jestli byste měl čas před obědem, po obědě nebo nějaký čas sem mezi nás zajít?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Pan ministr zjistí svou odpověď. A ještě pan senátor Nytra se hlásil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážený pane místopředsedo. Já bych chtěl přednést procedurální návrh, tzn. abychom dnes jednali a hlasovali i po 19. hodině. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Bez omezení, ano, pane senátore? Jako dokončili program, nebo projednali některé body? Dobře... Takže dokončili dnešní pořad jednání, tak tomu rozumím správně. Výborně. Dostalo se odpovědi, nebo máte to vyřízené? Já se chci rozloučit s panem ministrem, ale nechci ho vyhánět.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Dovolím si odpovědět na ten dotaz. Prosím, neberte mou odpověď jakkoli jako neúctu k Senátu. Já mám zítřejší dopoledne plné, odpoledne interpelace v Poslanecké sněmovně. Takže se sem nedostanu. V případě, že by bylo potřeba, mohu samozřejmě zařídit, aby zde byl někdo zodpovědný, ale jestli to bylo myšleno na mě, tak se musím zdvořile omluvit, je mi to velmi nepříjemné, neumím s tím teď nic udělat, ale děkuji za pozvání.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Ještě pan kolega Vosecký. Tedy je to trošku nestandardní rozprava, kterou teď vedeme. Budeme samozřejmě hlasovat...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji za slovo. Já bych chtěl reagovat na pana ministra. Ono by asi, protože se jedná o vážnou věc, ty interpelace, když požádáte Poslaneckou sněmovnu, tak se můžeme časově sladit tak, abyste sem mohli přijet, přitom zvládnout i interpelace. Prosím, pane ministře, zvažte to. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Dobře, kolegové, já vás poprosím, abychom ukončili tuto debatu o diáři pana ministra, protože to můžete vyřešit ještě s ním, než odejde. Já mu v tuto chvíli děkuji, gratuluji mu ke dvojnásobnému úspěchu a přeji hodně štěstí v boji proti epidemii a za její potlačení. Děkuji, hezký den.

Prosím vás, nyní přistoupíme k procedurálnímu hlasování, doufám, že jste všichni poslouchali. Je zde návrh jednat včetně hlasování po 19. hodině a dokončit program dnešní schůze neboli pořad. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 56, v sále je 67 senátorek, senátorů, kvórum 34, pro 57, návrh byl přijat.

Můžeme tedy přistoupit, zatím by nám k tomu ani nic nebránilo, k dalšímu bodu programu, a tím je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 5

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 5. Pana ministra Hamáčka zastoupí pan ministr zahraničí. Já ho tedy poprosím o jeho vystoupení v roli navrhovatele.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček:  Děkuji, pane předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych v zastoupení pana ministra Hamáčka představil novelu zákona o zbraních. Návrh novely implementuje v ČR široce odmítanou směrnici o zbraních. Jako členský stát EU nicméně máme povinnost směrnici o zbraních implementovat. Lhůta pro její implementaci uplynula již 14. září 2018. ČR tak aktuálně hrozí poměrně vysoké sankce za neplnění této povinnosti.

Chtěl bych zdůraznit, že návrh novely zákona obsahuje pouze minimální, nezbytně nutnou implementaci. K vládnímu návrhu novely byly v Poslanecké sněmovně přijaty rozsáhlé pozměňovací návrhy, které jednak ještě zmírnily negativní dopad novely na držitele zbraní a zároveň zajistily implementaci v mezičase přijatých dalších dvou prováděcích směrnic ke směrnici o zbraních.

Co se týká hlavních změn, které novela přináší, to je zejména zavedení dvou nových kategorií zbraní, A1 a C1. Jde o zbraně, které dnes tvoří podmnožinu zbraní kategorie B, respektive D. Zpřesňují se podmínky nabývání vlastnictví, držení a nošení vybraných kategorií zbraní a střeliva. Upravují se důvody, pro které lze žádat o udělení výjimky pro zbraně kategorie A1. Omezují se také velkokapacitní zásobníky, zavádí se udělování výjimek na tyto zásobníky. Nebudou ale registrovány v centrálním registru zbraní. Upravuje se pak také evidence zbraní C1 a hlášení jejich převodů. Povolují se potom noktovizory a tlumiče hlukové střely. V neposlední řadě se vyhlašuje amnestie na nelegálně držené zbraně, a to do konce července příštího roku.

Rád bych na závěr zdůraznil, že se nikomu žádné zbraně nezabavují, ani se nijak neomezuje jejich vlastnictví. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovoluji si vás požádat o schválení novely zákona o zbraních a děkuji za vaši pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane ministře, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ÚPV. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 5/2 a zpravodajem byl určen pan senátor Zdeněk Hraba. Při dnešním jednání ho zastoupí pan senátor Goláň. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení máte jako senátní tisk č. 5/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Václav Láska, já ho prosím o jeho vystoupení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Láska:  Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, pane předsedající, kolegyně, kolegové. To, co zaznělo z úst pana ministra, doplním o několik informací, které možná mohou být pro vás podstatné.

Jednak máme opět před sebou zákon, který je implementační, jsme dva roky za implementační lhůtou. Ale je třeba říci jedním dechem, že takto zpožděna za implementační lhůtou je spousta dalších zemí, tentokrát v tom nejsme sami. Je otázkou, jestli je to jenom zdržení nebo jestli je to výsledek toho, že se implementuje směrnice, která byla přijata trošku na sílu a ne po dohodě. Výsledkem je menší ochota států, které s ní nesouhlasily, ji implementovat.

Vzpomenete si asi vy, co jste tu byli účastni v době, kdy jsme projednávali právě tuto zbraňovou směrnici, měli jsme k ní tady veřejné slyšení, byly to diskuse velmi emoční a emotivní. Stáli jsme na různých stranách barikády. Ale jedno, co nás spojovalo a co jsme říkali všichni, říkali jsme: „Náš zákon o zbraních je dobrý, ba přímo nejlepší, a měli bychom ho co nejvíc zachovat.“ Zástupci ministerstva vnitra tady dávali veřejný slib, že provedou implementaci tak, aby náš zákon byl co nejvíc zachován, tedy zejména aby nikdo nepřišel o zbraně, které do té doby u nás byly legální a směrnicí byly odsunuty do pozice nelegální.

Konstatuji, že ministerstvo vnitra slib nejen dodrželo, ale dokonce ho i překonalo, protože implementovalo směrnici tak, že bude možné tyto zbraně po udělení výjimky nejen držet, ale nadále i nabývat. Takže z mého pohledu splnili veřejný slib na 120 %. Pokud jste někdo matematik a urazí vás to, tak na více než 100 %. Já jsem za to chtěl osobně panu ministrovi poděkovat, což jsem asi nikdy neudělal, ale on se nedostavil, poprosím pana ministra zahraničí, aby mu to vyřídil, protože až se potkáme třeba ke krizovému zákonu, už zase k pochvale nebude prostor.

Jedna důležitá věc, která by vám mohla odpovědět na případné otázky, jestli tato implementace je úplně v pořádku... Myslím si, že je zcela v pořádku, co se týká našeho práva vnitrostátního. Možná trošičku budeme muset bojovat o to, aby nám to prošlo i na úrovni evropského práva, aby nám nebylo vyčítáno, že jsme implementovali špatně. Já si myslím, že jsme implementovali dobře, protože směrnice umožňuje i nově označené zbraně jako zakázané po udělení výjimky povolit. My jdeme tou cestou. Prostě zavedli jsme si výjimky. Pravda, poměrně široké, ale stále výjimky.

Co je důležité říci, je, že toto je novela zákona, v přípravě už je zákon celý, nový. My stejně musíme přijmout nový zákon o zbraních. Ten nový zákon pracuje právě s touto koncepcí, která je v té novele. Takže pokud přijmeme tuto novelu, máme rok, dva na otestování, jestli nám to funguje v rámci vnitrostátního práva. Máme i rok, dva na otestování, jestli nám tohle projde i na úrovni evropské. Pokud bychom náhodou zjistili, že s tím jsou nějaké problémy, můžeme na to v klidu reagovat při přípravě toho úplně nového zákona, takže si myslím, že tuto novelu můžeme schválit s klidným svědomím, že pokud by se ukázalo, že to není ideální způsob implementace, máme jednoduchý prostor na nápravu.

V tomto smyslu byla vedena i diskuse na našem výboru, která nakonec vyústila v naše usnesení, že náš výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji, prosím, posaďte se k vašemu stolku. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV? Ano, v zastoupení, je to pan senátor Tomáš Goláň. Teď se tady chystají dva zastupující... Když tak si to rozdělte, kolegové.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, děkuji za slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Já to tady mám od organizačního výboru, takže to není moje svévole, pane kolego. Prosím, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Nechám klidně kolegovi usnesení. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážený pane ministře, vážený pane předsedající, v ÚPV jsme vedli debatu v podobném typu, jak tady řekl garanční zpravodaj, pan senátor Láska. Víme všichni, že je to velmi sporná situace, jedná se o transpozici směrnice Evropského parlamentu z roku 2017/853. ČR napadla tuto směrnici u Soudního dvora EU, byť neúspěšně. Lhůta pro transpozici uplynula už 14. září 2018. Novela tohoto zákona je velmi, řekněme, měkká, není to ta transpozice, jak jsme všichni předpokládali, kvůli které se tady vytvořil návrh na změnu ústavy. I proto jsme v ÚPV doporučovali tuto transpozici schválit. Dalším důvodem, proč ji schválit co nejdříve, je, že můžeme být sankcionováni pokutou až 4 mil. Kč ročně za to, že jsme neprovedli včas transpozici. To tady nepadlo, takže já si myslím, že to je další důvod, proč to schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, tak, jak přijal na své schůzi ÚPV.

Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Nyní se táži, zda někdo navrhuje, aby se Senát tímto návrhem nezabýval? Nevidím takový podnět, proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, a proto ji uzavírám. Táži se pana ministra, zda si přeje ještě využít svého práva vystoupit po nerozpravě? Pana zpravodaje ÚPV? Ten už to ani nepředpokládá. A garančního zpravodaje? Také ne.

Máme tedy ve hře jediný návrh, a to je schválit. Svolám kolegy.

V sále je 65 registrovaných senátorek a senátorů, kvórum 33. Budeme hlasovat o návrhu schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zpomaluji řeč, aby mohli doběhnout i ti, kteří mají delší úseky k docházce. Ještě chviličku... Ještě jednou opakuji, budeme hlasovat o návrhu schválit. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 57, kvórum 34, pro 54, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, a sice je to... Ano, prosím, pane předsedo?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Pan 1. místopředseda vlády Hamáček, který je se mnou ve spojení, mi sdělil, že skutečně skončilo jednání sněmovny, což jsme nakonec i my také někteří již zaregistrovali, zároveň ještě bylo nějaké krátké grémium po sněmovně, aby se zjistilo, jak se bude pokračovat dál. Ozval se mi telefonicky, že je schopen přijít, tak jsem se s ním domlouval, že by bylo dobré, kdyby tak učinil, tzn. navrhuji, jestli je to možné, pětiminutovou přestávku, ve které, věřím, že se podaří, aby pan 1. místopředseda vlády dorazil, následně po těch pěti minutách buď bychom ho už tady měli nebo bychom pokračovali za přítomnosti pana ministra zahraničních věcí Petříčka, ale věřím, že už to, byť ho vidím rád, nebude zapotřebí a budeme tady mít člena, který zejména v případě té Sbírky zákonů bude schopen vysvětlit, jaké jsou motivace toho, že ten zákon máme projednávat. Takže můj návrh je procedurální, vlastně není procedurální, stačí to, když to, pane předsedající, uděláte, pětiminutovou přestávku, prosím, vyhlásit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano. Myslím, že to mohu sám. Měl jsem informaci organizačního výboru, že můžeme pokračovat, takže toto je důležitá informace. Vyhlašuji tedy přestávku do 19. hodiny, mezitím pan ministr nejspíš dorazí... Už ho vidím, už ho tady máme! Stala se ovšem nenapravitelná chyba, že jsem přestávku vyhlásil.

(Jednání přerušeno v 18.53 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 19.00 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážené kolegyně, vážení kolegové. Já mezi námi vítám pana ministra vnitra Jana Hamáčka, současně také místopředsedu vlády ČR. Následujícím bodem, kterým nás bude doprovázet, je

 

Návrh zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů

Tisk č. 9

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Poprosím všechny, kteří k věci nic nemají. Paní místopředsedkyně, opusťte ten sál, abychom mohli v klidu jednat a měli tady příhodné prostředí.

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 9. Prosím ministra vnitra Jana Hamáčka, aby nás seznámil s návrhem zákona. Pane ministře, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Předem mi dovolte, abych se omluvil za to, že jsem zde nebyl během toho minulého zákona, nicméně možná sledujete na svých tabletech, počítačích či mobilních telefonech aktuální vývoj v Poslanecké sněmovně, který se týká vyjednávání o státním rozpočtu, musím říci, že situace není jednoduchá, jakmile mi to umožnil program a následné jednání vedení politických stran, tak jsem do Senátu dorazil. Prosím ještě jednou o omluvu. Děkuji panu ministrovi Petříčkovi, že to za mě vzal a teď už k tomu textu.

Dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Navrhuje se zřízení Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Správcem bude ministerstvo vnitra. Bude to veřejně přístupný elektronický informační systém a kdokoli jej tedy bude moci využívat. Vznikne tak ucelená moderní databáze, kde bude možno vyhledat a seznámit se s obsahem obecně závazných vyhlášek a nařízení všech územních samosprávných celků v ČR. Měla by sloužit i k vyhlášení těch právních předpisů správních úřadů, které nejsou publikovány ve Sbírce zákonů, a také ke zveřejňování dalších dokumentů relevantních pro výkon veřejné správy, které jsou dosud publikovány roztříštěně, k jejich vyhledání proto třeba využít vícero prostředků. Nový způsob publikace právních předpisů není pro jejich původce spojen se zvýšením administrativní náročnosti. Dochází pouze k nahrazení stávajícího způsobu publikace novým a modernějším. Cílový stav je ten, kdy je garantováno, že Sbírka obsahuje skutečně všechny platné a účinné právní předpisy územních samosprávných celků a zákonem stanovené právní předpisy správních úřadů s omezenou územní působností. Nebo slouží navrhované podmínění nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů právě vyhlášením v centrální sbírce a uložením povinnosti původcům právních předpisů vložit všechny stávající právní předpisy, přechodně do tří let, do Sbírky právních předpisů pod sankcí pozbytí platnosti. Toto věcné řešení bylo v průběhu přípravy zákona podrobeno důkladné analýze a bylo vyhodnoceno jako jediný skutečně účinný způsob dosažení cíle návrhu, kterým je především zajištění právní jistoty adresátu právních norem a poznatelnosti práva. Na zásadní nedostatky současné roztříštěné právní úpravy v tomto směru přitom opakovaně upozornil např. Ústavní soud.

Dovoluji si vás tedy požádat, abyste navrhovaný zákon schválili v předložené podobě, jen tak bude bez zvýšení administrativních nákladů dosaženo toho, aby právní předpisy vydávané kraji a obcemi, stejně jako dalšími úřady, byly všem občanům ČR opravdu dostupné a mohli se seznámit s moderními prostředky odpovídajícími 21. století. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane navrhovateli, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 9/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Anna Hubáčková. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 9/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Holeček, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Holeček:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, vážené kolegyně, vážení kolegové. Tento zákon, který sem připutoval do Senátu, je zákon, který skutečně probral náš výbor pro regionální rozvoj a životní prostředí. Chci vás teď velmi stručně seznámit s tím, na čem se tedy členové tohoto výboru dohodli.

Zákon, tak jak ho prezentoval pan ministr, je skutečně výraznou změnou právního řádu, která dle našich názorů, určitě o tom budeme i hovořit, narušuje částečně i ústavnost. Tento zákon přímo zasahuje do kompetence obcí. Ano, je tam jistá provázanost tím, že zákon nebo vyhláška, kterou město vydá, je přímo poplatná tomu, jestli bude schválena v tomto registru nebo nebude. Velké většině obcí by přinesla zbytečné administrativní zátěže, hlavně těm malým obcím, kde jednu funkci starosty, ekonoma, hospodáře, všechno možné, dělá jenom jeden člověk, a to je starostka nebo starosta obce. Bavili jsme se i o tom, že pokud, jak říkal pan ministr, je to věc, která je moderní a která patří do 21. století, tak jsme se tam bavili také o tom, že pokud ministerstvo vnitra toto takto považuje a je to nutné, ať si to ministerstvo vnitra zařídí a zřídí samo bez toho, aby zbytečně zatěžovalo obce a města. Proto jsme dospěli na našem výboru k tomuto závěru.

Výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky zamítnout projednávaný návrh zákona, určil mne zpravodajem, abych seznámil vás s výsledkem tohoto našeho jednání na výboru, a pověřil předsedu Zbyňka Linharta, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky.

Pokud bude potřeba, samozřejmě vystoupím ještě v obecné rozpravě, toto je, pane předsedající, zatím za mě všechno. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko.

Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právní výboru, paní senátorka Anna Hubáčková? Přeje. Paní senátorko, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Dobrý den. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Ústavně-právní výbor předložený zákon projednal 9. prosince na svém zasedání a největším problémem byl, nebudu komentovat tedy, o čem zákon je, protože to řekl pan ministr, i můj předřečník, ale největším problémem při projednávání byl § 9 odst. 3 a § 9 odst. 4. Podle § 9 odst. 3 pozbydou platnosti právní předpisy, které byly vydány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nebyly v té lhůtě tří let zveřejněny ve sbírce. Domnívám se, že toto není správně, byť ten předpis nebude dodatečně ve sbírce zveřejněn, neznamená, že přece pozbývá platnosti. Mohou to být vyhlášky obcí vydané velmi dávno, domnívám se, že by došlo k velké právní nejistotě, např. vezmu-li nějakou vyhlášku o užívání veřejného prostranství a platby za ni.

V § 9 odst. 4 pak podle tohoto paragrafu povinnost zveřejnit platné a účinné právní předpisy se nevztahuje na právní předpisy, které byly vydány zaniklými správními úřady. Naprosto nesrovnatelné, tak zaniklé úřady také vydaly velmi důležité předpisy.

Např. běžně bývalé okresní národní úřady vydávaly rozhodnutí o kulturních památkách nebo chráněných oblastech. Ty teď nebudou zveřejněny, přesto zůstanou platné. Takže ten nesoulad by byl velký.

Ústavně-právní výbor se rozhodl napravit tyto nedostatky přijetím pozměňovacích návrhů. Tyto dva paragrafy jsme navrhli vyřadit ze zákona a napravili jsme i některé další drobné nesrovnalosti, které se týkaly například úpravy zveřejňování právních předpisů. Pozměňovací návrh je součástí usnesení, máte ho na lavici, nebudu ho více komentovat. Jenom přečtu usnesení.

Ústavně-právní výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Určuje zpravodajem tohoto návrhu na schůzi Senátu senátorku Annu Hubáčkovou a pověřuje předsedu výboru, senátora Tomáše Goláně, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní zpravodajko ústavně-právního výboru, a táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevidím nikoho, přistoupíme k obecné rozpravě, kterou otevírám. V obecné rozpravě se jako první hlásí pan senátor Petr Vícha. Máte slovo, pane senátore. (Senátoři upozorňují na písemnou přihlášku.) Jé, promiň, měl jsem to pod tím, omlouvám se, já jsem to měl pod rukávem, přitom jsem věděl, že Michael Canov se písemně přihlásil. Omlouvám se Petrovi Víchovi. Pane senátore, omluva velká.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Proč jsem tak bojoval o to místo, abych tady byl, pochopíte v druhé části mého příspěvku.

Nejdříve k tomu senátnímu tisku č. 9. Neznám tak, a teď to nemyslím ve zlém, dotěrný odbor ministerstva vnitra a dalších ministerstev jako oddělení dozoru. Jakoukoli vyhlášku města nebo obce chce znát dopředu. Velmi podrobně, rozebírá to tam a zpátky. Znovu říkám, neříkám to ve zlém, chtějí to prostě znát. Většina obcí se tomu přizpůsobuje, je vděčná za tu radu předem.

Poté, když nastane ten cyklus, nastane ten zákonný cyklus. Musí se vyhláška poslat na ministerstvo, oddělení dozoru. Ministerstvo vnitra, oddělení dozoru pečlivě zkoumá každou vyhlášku, jestli je v pořádku. Pak dá k tomu stanovisko, a pokud si myslí, že je v rozporu s ústavou, naléhá a naléhá pořád dokolečka, aby to ta obec změnila a změnila... Většinou obce podlehnou. Když nepodlehnou, tak to skončí u Ústavního soudu. Chrastava, jíž jsem starostou, skončila u soudu čtyřikrát, vedeme 3:1.

Co tím chci říct? Ministerstvo vnitra dostává všechny vyhlášky. Pokud chce udělat nějaký registr, ať si ho udělá, ale ať proboha nechá obce na pokoji. Je tam spousta malých obcí atd., zde se pro ně kladou povinnosti, metadata, tam je deset různých povinností, pak další věci strojově čitelné atd. Pokud ministerstvo chce a tak touží po tom centrálním registru, aby věděli ve Frýdku-Místku, co se děje v nějaké vesničce u Aše, prosím, ať to tam zveřejňují. Jinak ovšem ty vyhlášky slouží v tom místě. Tam ti občané nepochybně to znají, ti dojíždějící, každá obec to má na svých stránkách. Možná by to mohlo být lepší, ale má to. Všechno se projednává na zastupitelstvech, v tom já osobně žádný problém nevidím. Znovu opakuji, pokud ministerstvo chce, ať si udělá ten registr samo. Samo. Proboha, ať ty obce nechá žít.

Ale je tu ještě jeden důvod, ten je ještě závažnější, pro zamítnutí tohoto návrhu zákona, a to je protiústavnost. Úplně jasná protiústavnost je v té části pro staré obecně závazné vyhlášky a další předpisy. Není možné, aby vyhlášky a další předpisy, které byly vydány, staly se platnými a účinnými v nějaké době, se najednou zneplatnily nějakým předpisem, který byl připravený jako přijatý po a pak se staly neplatnými. To prostě je protiústavní naprosto jednoznačně. Vůbec nechápu, jak to mohlo projít.

Ale, tuto věc jsem podrobně konzultoval především ve Sdružení místních samospráv, protiústavní je i zneplatňování nových vyhlášek. I nových vyhlášek! Obce totiž mají ústavní právo na samosprávu. Z toho vyplývá, že není možné, aby nějaký státní orgán je v tomto právu jakkoli omezoval. Např. tím, že se pošlou vyhlášky, ty obce je pošlou do toho registru, ale ony se nezveřejní směrem ven, protože na ministerstvu nějaký úředník tam najde chybičku, tak to nezveřejní. Nebo se to prodlouží, nebo je tam porucha apod. To už jsou všechno zásahy, které jsou v rozporu s ústavou.

Samozřejmě někdo může namítnout, že zveřejněním se podmiňují i platnosti smluv v tom registru, ale to je principiálně jiná situace. Protože ohledně registru smluv, nad tím není žádné ústavní právo, které se týká těch smluv. Ale u těch obcí to je. Obce mají ústavou dané právo na samosprávu a není možné, aby jakýkoli státní orgán ji v tomto omezoval. To je protiústavní.

Proto zcela určitě v případě, že tento návrh zákona by vstoupil v platnost, s tím, že třeba předpokládám, že my to zamítneme, naše moudrá komora, vážně to myslím, že to zamítneme, kdyby to sněmovna pak vetovala, pro tu protiústavnost nepochybně to budeme dávat k Ústavnímu soudu. Bylo by dobré, kdyby se na to sněmovna také podívala z ústavních hledisek a tento návrh zákona smetla pod stůl. To tedy na obranu zákona, senátní tisk č. 9.

Teď se omlouvám, já se na vás, pane ministře, těším od pondělního večera, až se setkáme... Já jsem se hrozně bál, že tu nebudete. Jste tu. Přijímá se spousta opatření kvůli koronakrizi, která mají pomoci, ale jedno zcela určitě nepomohlo. A to je omezení otevírací doby Českých pošt. K 1. září byly o 2 hodiny zkráceny otevírací doby na třech stovkách poboček, především v malých obcích. K 1. říjnu další. Jaký je výsledek? Lidé musí cestovat do jiných větších obcí, kde ta pošta otevřená je. To je varianta A. Varianta B je ta, že stojí před poštami v zimě v tom počasí, jaké je, čekají ve frontě. A pak to vyvrcholí tím, že najednou udeří zavírací hodina, zamknou se dveře a ti lidé tam stáli zbytečně. Musí v nějaký další den. Hrozné, děje se to všude možně.

Kvůli tomu jsem vám jako senátor napsal dopis, který vám předám dneska. Ještě ho přepošlu. Ale až se vrátím do Chrastavy, sepíši ještě jeden dopis. A to jako starosta města Chrastavy. Dostal jsem hroznou čočku na zastupitelstvu, už předtím, že já za to můžu. Dostal jsem i čočku za vás. Já vám to nevyčítám, když se ta věc napraví. Právě kvůli tomuto, že lidé jsou omezeni, že se nemůžou dostat na poštu, kam se dřív dostali, že proboha proč se v tomhle stavu ta otevírací doba zkracuje, že to je děsné. V pátek, když tam mrzli někteří tři hodiny a udeřila 16. hodina, tak se zamkly dveře, nazdar.

Proto já vás žádám v tom dopise, abyste zaprvé s okamžitou platností nařídil, aby se minimálně po dobu koronavirové krize a nouzového stavu nezamykaly před lidmi čekajícími před poštou s uzavírací hodinou dveře a tito lidé byli obslouženi i po oficiální zavírací hodině, zadruhé, co nejdříve, minimálně po dobu koronavirové krize a nouzového stavu, vrátili otevírací doby inkriminovaných pošt na své původní hodnoty. To píšu v tomto dopise, který píšu jako senátor. Dopis jako starosta napíšu jako ostrý starosta. Nebojte se, nejsem vulgární, nejsem Pavel Novotný, ale opravdu, neříkám to pro legraci, byl bych vám strašně vděčen, pane ministře, kdybyste to zařídil. Lidi trpí ve spoustě věcí, proboha, nezavírejte jim pošty, ať se aspoň tam dostanou pro důchod a podobně. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, popravdě jsem vás měl správně přerušit, protože to nebylo k tomu bodu, který právě projednáváme, ale vzhledem k tomu, že jsem vám předtím nedal to přednostní právo, protože jste byl písemně přihlášený, tak to vás omlouvá, tak jsem aspoň maličko tímto způsobem možná to bezpráví vaší nabité energie nějakým způsobem odčinil. Protože pan senátor Jaroslav Větrovský nechce využít přednostního práva, poprosím pana senátora Petra Víchu. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Vícha:  Ano, děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedo vlády. Kolega Větrovský si nedovolil využít toho přednostního práva. Po kolegovi Canovovi vystupovat je opravdu obtížné. My jsme si ještě včera večer asi ve 22:00 hodin psali. Já z 99 % samozřejmě souhlasím s tím, co on říká. Protože s těmi obecně závaznými vyhláškami máme asi všichni společné zkušenosti. Třeba když jsme vydali kvůli bezdomovcům a jiným obecně závaznou vyhlášku o zákazu požívání alkoholických nápojů, krajský úřad nám to rozhodnutí potom zrušil, protože jakým způsobem měli ti policisté zjistit, jestli opravdu on požívá alkoholický nápoj. Měli dělat rozbory a já nevím, co všechno, tak na to se samozřejmě vyprdli a zrušili jsme obecně závaznou vyhlášku.

Ale o to vůbec nejde. V tuto chvíli jde o to, že je velký rozdíl mezi malými a velkými obcemi. My velké obce to zvládneme, dát do tří let do registru nějakých pět obecně závazných vyhlášek, které z minulosti platí, na tom se asi shodneme. Myslím si, že by to zvládly i malé obce. Protože když se děti dneska přes internet učí, děti těch starostů, kteří to dělají dobrovolně večer... Tak by se připojili a do toho registru by ty obecně závazné vyhlášky dali.

Podle mě vedeme v tuto chvíli spor o něco, co vůbec důležité není. Jestli říkáme, že nejsme schopni pomocí našich dětí do tří let dát do nějakého registru obecně závazné vyhlášky obcí, je to podle mého názoru trapné. Na druhé straně, jestli to tak i bez tohoto registru platilo celou dobu, tak se asi také vůbec nic neděje. Čili na tom naše republika nezkolabuje, ať se stane to či ono.

Protiústavnost. Protiústavnost z hlediska toho, že když tam nedáme něco zpětně, tak to nebude platit. Co registr smluv? Uzavřeme smlouvu, když ji někdo zapomene dát do registru smluv, ta smlouva je neplatná. Uvedu vám tady velmi trapný příklad, kdy my jsme chtěli získat dotaci na to, abychom mohli udělat přechod pro chodce na silnici, kde část pozemků patřila Ředitelství silnic a dálnic. Oni nám ten pozemek byli ochotni prodat, jednalo se asi o 3 metry, oni s tím souhlasili. Jenže oni s tím souhlasili, ale to podléhá pak definitivně, když se jedná o státní pozemky, souhlasu vlády. Vláda se nikdy nestihla sejít do 30 dnů, takže to nebylo zaregistrováno v té lhůtě 30 dnů v registru smluv. Smlouva o prodeji toho pozemku pro nás nebyla platná, zacyklovalo se to a nebylo možné prodej pozemků nikdy ve skutečnosti uskutečnit.

To je hloupost, o nic nejde. Jde o to, že registr smluv není protiústavní, platí. Já jsem proti němu hlasoval, je to samozřejmě hloupost, je, na tom se asi všichni tady shodneme, protože tady jsme byli proti, ale taková věc, jako že obecně závazné vyhlášky do tří let... Kdy jsme to zažili, aby nám byla daná lhůta tří let, abychom mohli něco někde vložit na obce? Tři, pět vyhlášek do registru... My z toho děláme teď vědu.

Omezování samosprávy. Registr smluv je jedna věc, stavební zákon, který za chviličku bude ve sněmovně, co může být větším omezováním samosprávy než ten návrh, který tam byl předložen vládou? Kde možná paní ministryně ještě chystá pozměňovací návrhy, kde nás úplně zlikviduje jako obce? My se tady bojíme o to, že nestihneme do tří let strčit nějakou vyhlášku do registru obecně závazných vyhlášek.

Abych to shrnul... Nedávám žádný pozměňovací návrh, nedávám ani návrh na schválení toho zákona, protože tady o nic nejde. Z mého pohledu o nic nejde. Funguje to tak, jak to funguje, když se to nestane, tak se nic nestane. Když se to stane, tak se také nic nestane, protože to tam strčíme do těch registrů, naše děti to tam do tří let strčí a ty vyhlášky budou platit.

Čili neviděl bych v tom takový problém, jako tvrdí kolega Canov. Na druhé straně apeluji, abychom bojovali, a to již dopředu, jsem rád, že je tady pan ministr vnitra jako místopředseda vlády, abychom bojovali za stavební zákon, abychom bojovali za sto miliard pro samosprávy při schvalování rozpočtu... Abychom bojovali za tento stát jiným způsobem a na jiných místech, než na základě této, promiňte mi to říct, naprosto bagatelní zbytečnosti. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným do obecné rozpravy je Petr Štěpánek. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Štěpánek:  Děkuji za slovo. Čekal jsem, jestli pan Větrovský využije práva, nevyužil. Pane předsedající, vážený pane místopředsedo vlády, kolegyně, kolegové. Já nemohu souhlasit s tím, co tady zaznělo od pana Víchy. Naopak co řekl kolega Canov, pod to se podepisuji. Nejlepší zákon je ten, který nevznikne. O tomto zákoně to platí stonásobně. Po tomto zákoně, pokud vím, není vůbec žádná společenská poptávka. Je to možná nějaká pohodlnost, možná nějaká touha lustrovat, co se kde děje. Ale rozhodně společnost po tom nevolá.

Tady ke kolegovi Víchovi. Ono nejde o to, že to je nemožné provést, že třeba ty naše děti, i když si neumím představit, že bych je pustil do registru smluv, za který zodpovídá statutární zástupce obce, neumím si to představit, dokázaly by to. Ale pořád je to na tom statutárovi, na tom starostovi, aby to zařídil, aby si na to vzpomněl. Aby si na to vzpomněl, to zdůrazňuji, protože pro pouhé prosté opomenutí starosty, který je neuvolněný, který na tu obec chodí dvě hodiny odpoledne v týdnu a musí zařídit sto věcí, tak pro to prosté opomenutí by přestala platit vyhláška. Ale i s těmi dopady, že to neplnění vyhlášky bylo někdy možná nějak sankcionováno, ale ten člověk, protože ta vyhláška neplatí, byl neprávem sankcionován. Takže se vlastně může obrátit zpětně proti té obci. Pozor na tyto dopady.

To zpětné plnění registru vidím také jako velice složité, protože ty vyhlášky nejsou v elektronické podobě. Takže to je přepisování těch vyhlášek? Proboha, kdo to na těch obcích bude dělat? Na těch malých obcích, nebavím se o městech, kde jsou agendy. Ale je spoustu obcí, kde starosta skutečně má na půl úvazku, a to možná ani ne, účetní. To je celý jeho aparát. A on po práci pak má dělat tyto věci... Tak to fakt sorry jako.

Je to agenda ministerstva vnitra. Jak kolega Canov zmiňoval, skutečně my velmi úzce při tvorbě obecních vyhlášek spolupracujeme a musíme spolupracovat s ministerstvem vnitra. Co je možná, a s tím tedy souhlasím, pravdou, je malá přehlednost. Každá obec má jiný systém zveřejňování svých dokumentů. Má jiný software, má jiné úřední desky. To může způsobovat skutečně nepřehlednost.

Ale proč je tomu tak? Protože těm obcím nikdo s těmito povinnostmi nepomohl. Tady se domnívám, že by měl být projekt, kdy všechny úřední desky obcí, měst, ale i krajů, ministerstev a vlády budou totožné, spravované jedním správcem, který vytvoří prostředí, dá se to obcím k dispozici a pak to bude naprosto přehledné. Ale tohle nikdo neudělal.

Ty obce byly hozeny do problémů, dostaly nařízení a musely se pídit, kdo že jim to tak nějak zpracuje. Samozřejmě všichni za peníze, ne za malé peníze, pak je to nepřehledné. Takže za mě, chceme-li na obce takto tlačit, dejme jim ten nástroj, ale ať je ten nástroj jednotný, pro každou obec stejný, pro každé město, kraje a ministerstva. Za mě, jednoznačně podporuji rozhodnutí výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, tento zákon zamítnout.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným je předseda klubu PROREGION Jaroslav Větrovský. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji, dobrý večer, vážené paní kolegyně, vážený pane vicepremiére. Já se dopředu omlouvám, ale já podporuji plně ten návrh na zamítnutí. Což jsem možná i spunktoval při jednom ze svých večerních častých telefonátů se ctěným kolegou Michaelem Canovem, kdy jsme se nad tím zákonem hluboce zamýšleli. Zkonstatovali jsme si, že je naprosto zbytečný, že když tento zákon skutečně nevznikne, i zítra vyjde slunce. I zítra na obcích budou pracovat pilní starostové, i zítra je bude opozice dusit. Zkrátka já vůbec nevidím důvod, proč naprosto neproduktivní činnosti na té obci bychom měli uzákonit.

Ale souhlasím naprosto s Péťou Víchou, je to taková malichernost... Do té doby, než přijede kontrolor a začne nám říkat, že jsme porušili příslušný paragraf, příslušné písmeno, za to budeme sankcionováni. Já, když jsem zvažoval svoji kandidaturu sem do ctihodného Senátu, tak jsem si říkal, že mým krédem bude, že nepodpořím jediný zákon, ve kterém se budou zbytečně zvyšovat jakékoli sankce a jakékoli byrokratické povinnosti. Tento zákon v sobě snoubí obě dvě tyto věci, proto já se ještě jednou omlouvám, já ho nemohu podpořit. Jednoznačně souhlasím s návrhem na zamítnutí. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan Tomáš Třetina. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Třetina:  Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Z pozice města s rozšířenou působností zcela jednoznačně prohlašuji, že tento zákon je naprosto zbytečný. Senát si získává autoritu i tím, že dokáže selektovat zbytečné věci. Tento zákon, opakuji, je naprosto zbytečný. Vznikne další zbytečný odbor, kde budou další zbyteční úředníci. Navíc si myslím, že tomu naprosto věnujeme zbytečný čas. Přikláním se k panu kolegovi Holečkovi, k panu kolegovi Canovovi a navrhuji tento zákon zamítnout.

Vážený pane ministře, prostřednictvím pana předsedajícího, mně je vás docela líto, že musíte obhajovat takto zbytečný zákon třeba po tom dnešním dni. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já děkuji, pane senátore, pan ministr to slyšel, takže to nemusím opakovat. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Jiří Vosecký. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Vosecký:  Dobrý den, děkuji za slovo, pane předsedající, dobrý den, dámy a pánové, pane ministře. Já bych řekl, že souhlasím se vším, co tady bylo řečeno, ať je to kolega Canov, ať je to Petr Vícha. Prostě ta pravda tady je, protože jsme starostové, víme, jak to chodí. Nejhorší je kontrola, zbytečná kontrola. Já to jediné slovo, které neznám, tak náhradou je buzerace kontrolního orgánu. To je první věc, která je.

V tuto chvíli ale tady nepadla jedna zásadní informace, a to je, že na každém kraji je Úřad pro zastupování státu. Úřad pro zastupování státu má všechny vyhlášky, které má i ta nejmenší obec, schválené, u sebe založené. To znamená, pane ministře, vy, kdybyste dali těmto úředníkům za úkol, aby si vytvořili vlastní registr, ti úředníci to udělají, protože to je v jejich popisu práce. Nikdo nemusí nic dělat a my to tady nemusíme dělat... Mně to totiž připadá trošku, že to je nějaká ministerská buzerace. Nebo já nevím, jak bych to nazval. V tuto chvíli souhlasím s tím, že nejjednodušší je to zamítnout. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, jenom jste si možná spletl ten úřad. Ale to možná zodpoví pan ředitel, tedy pan ministr. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Josef Bazala. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Josef Bazala:  Dobrý podvečer, vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážený pane ministře. Já bych vám chtěl pomoct, pane ministře, ale rozumím tomu, že máte teď možná trošku jiné starosti a jste někde jinde. Jestli zůstat ve vládě, jestli schválit rozpočet... Možná i ten váš přednes toho, co tady přednášíte, úplně jste tomu nevěnoval tu správnou pozornost. Já jsem byl jeden z těch mála senátorů na výboru, který chtěl, aby ten zákon platil. Protože to vnímám jako obrovskou pomoc pro starosty, kteří začínají, kteří si najdou ty jednotlivé vyhlášky.

Vnímám to tak, že je to taky prostor pro digitalizaci státní a veřejné správy. Já teď možná apeluji ani ne tak na starosty, kteří tady sedí, ale na ty ostatní, kteří to mohou vnímat trošku jinak. Chci říci, že jsem také starosta, 14 let starosta, mám za sebou také úřad, takže to mám v tomto směru jednodušší. Ale nedokázat za tři roky dostat vyhlášku do registru, kolegyně, kolegové, popřípadě s nějakou úpravou, s výzvou, že to do půl roku máte dát dohromady, to se mi zdá být trošku malicherné.

Možná ještě jedna věc. Ve svém věku jako školák jsem začínal s logaritmickým pravítkem. Na střední škole už mi stačila kalkulačka a dnes v tomto přístroji najdete všechno. Dokonce najdete to, kdy já tady skončím s vystoupením, jestli jsem mluvil pravdu, nebo jsem nemluvil pravdu. Myslím si, že to znáte velmi dobře při diskuzích, že někdo něco řekne, za půl hodiny vám někdo řekne: „Ale, pane starosto, tak to není. Ono je to trošku jinak.“

Já si myslím, že ministerstvo vnitra tomuto chtělo napomoci, aby vyhlášky, které jsou, to nebylo tak, že každá obec, jiná pravidla. Já si myslím, že pořád žijeme v jedné České republice, vyhlášky k odpadům by měly mít stejná pravidla, vyhlášky k venčení psů by měly mít velmi podobná pravidla a vyhlášky, kde můžu opřít kolo, by měly mít taky jedna pravidla.

Já si myslím, že o to tady jde předkladatelům. Musím se přiznat, že tak, jak tady pan ministr nezabojoval za tu vyhlášku, tak za ni nezabojoval ani pan náměstek, který přišel na náš výbor. Takže já teď apeluji ne na Starosty ze STAN, omlouvám se za to, ale apeluji na vás ostatní, abyste popřemýšleli nad tím, co tady vlastně ministerstvo vnitra vydává. A teď nevím, jestli to nebude malicherné. Možná to bude úplně špatně a ten příklad nebude dobrý, ale já to řeknu a snad to bude dobře.

Moje paní prodělala covid, dlouhou dobu ležela a člověk se trošku staral. Říkám trošku. A tak mě napadlo, protože moje maminka byla cukrářka, tak si zapisovala ty recepty do svých zápisníků. Když se ztratila, tak to převzala moje paní, ta zase, protože přicházely další a další recepty, tak si to zadávala do šanonů. Plná skříň receptů. Plná skříň receptů na vaření, pečení atd. Mě v tom období nenapadlo nic jiného, než že bych si upekl buchtu. Myslíte si, že jsem se šel dívat do těch receptů? Samozřejmě, že ne. Vzal jsem tento přístroj, naklepal si, jak se dělá koláč, a protože jsem neměl vanilkový cukr, tak to dobře nedopadlo.

Takže, pane ministře, já bych prosil, abyste o to, co předkládáte, trochu zabojoval. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, nyní má přednostní právo pan místopředseda Senátu Jan Horník. Máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane ministře, vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové. PROREGION pořád zlobí s Piráty. Já jsem také starostou, 31 let. V době, protože se tady mluvilo o STAN, to nikdo nevěděl, že vůbec nějaký STAN bude, a když tak na louce nebo vedle lesa. Co je smutného na celé té 31leté historii, je, že když jsem pořizoval první počítač na radnici, tak jsem ho musel pašovat ze Západního Německa s nábytkem Atari. Možná si to pamětníci pamatují. Ale víte, co je nejhorší? Podívejte se, na jaké úrovni je státní správa v zahraničních, v nám blízkých státech a podívejte se, jak jsme na tom u nás. U nás vracíme desítky miliard korun nebo je přesouváme jinam, které měly být na digitalizaci, na IT ve státní správě. My jsme tady skončili s takovouto čučkou jednou, kterou nikdo nepotřebuje, nikdo ji nechce.

My jsme asi před dvěma lety byli v Anglii. V Londýně jsme byli na centrálním úřadu, který řídí úplně všechno v té Anglii, úplně všechno. Ve velké Anglii. Všechny úřady, všechna ministerstva. Občan tam je a jde do toho přes jedno kliknutí. Jedno kliknutí. My tady vymýšlíme takovéto ptákoviny. Tráví s tím Poslanecká sněmovna, my, když bychom se měli věnovat o hodně důležitějším věcem...

Pane ministře, nezlobte se na mě, ale ono to jde za ministerstvem vnitra, protože ono má na starosti IT záležitosti. Ať už jde o elektronické občanky... To, co mají některé státy, že na to už dnes mají napojenou banku a já nevím, co všechno... Samozřejmě že tam vždy je nějaké nebezpečí hackerů apod., ale svět tou cestou jde. Ta Anglie to také neměla jednoduché. Nakonec přesvědčili všechny a občané tam na jedno kliknutí, o čemž tady mluvil kolega starosta, se dostanou. To já bych očekával od českého státu, aby tohle konečně nastalo. A že bychom měli využít i prostředky, o kterých se teď jedná v EU, aby se na tuto správnou digitalizaci dostalo, ne, že každé ministerstvo má svého vytendrovaného ajťáka, toho velkého ajťáka, tu firmu... Každý z nich vydává, když dává dotace, podle jiného formuláře. Vždyť se v tom už nikdo nevyzná! A teď zase tady máme takovouto hovadinu. Nezlobte se na mě, udělejte maximum pro to, vy tam ještě budete 3/4 roku, nebo necelého, možná, ano, takže já bych vás chtěl poprosit, zkuste nastartovat toto své oddělení, kde jsou IT záležitosti, pojďme se vydat cestou Anglie. Jeďme se tam podívat. Vaši lidé tam možná byli. My jsme tam byli před dvěma lety, ale v ČR se nic nezměnilo. Anglie tak funguje úplně bezproblémově.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane místopředsedo. Nyní má slovo pan senátor Hynek Hanza. Prosím, pojďte k řečništi, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Hynek Hanza:  Děkuji, dobrý večer všem. Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, možná budu opakovat některé věci, které zazněly, ale tentokrát, byť jsem primátorem 50tisícového města, tady budu vystupovat jako senátor s vědomostmi a s vědomím toho, co se na obcích děje a s čím rok od roku zápasím. Primátorem jsem něco málo přes dva roky, ale předtím jsem byl osm let 1. náměstkem primátora, takže si také troufnu říct, že nějakou zkušenost mám.

Navážu na zajímavé slovo pana Víchy. On se tady i několikrát opakoval, a to bylo „bagatelní“. Zcela jistě. Z hlediska agendy spojené s tím, že něco někam zadáme, tak je to bagatelní zvláště pro obce, které mají opravdu nějaký aparát. Z hlediska principu ale nikoli, protože tisíckrát nic umořilo vola. To si myslím, že s tím všichni, kdo dělají na obcích, ví, o čem mluvím. Každá další drobnost se přidává, přidává, přidává, až ve výsledku se dostaneme do stavu, že ze samospráv a z obcí budou opět národní výbory. A to si myslím, že si obce a samosprávy nezaslouží.

Každý zákon, který, tím, že nevznikne, tak se nic nestane, je zbytečný zákon a neměl by vůbec vzniknout. Souhlasím s tím, že možná přispívám i k tomu, že mu dáváme až moc času v rozpravě, protože si myslím, že opravdu tady ta zbytečnost je velká.

Já jsem pro přehlednost práva, jsem i pro tzv. krásným názvem nazvaný eGovernment. Ale jestliže tohle má být výkop eGovernmentu, tak je to hodně málo. Myslím si, že jsou tam daleko větší agendy, s větším přínosem pro občany a pro úředníky, kterým zjednoduší práci než zrovna tohle. Takže mně to přijde, že na ministerstvu někdo dostal úkol, štos papírů a vymyslel zákon. Ono totiž to nejlepší, co můžeme udělat v této ctihodné komoře parlamentu, myslím si, že v obou, to je to právo co nejvíc zjednodušovat, protože už se v něm nikdo nevyzná. Já nejsem ani zastáncem vyhlášek na komunální úrovni. Nikdy jsme to u nás moc nedrželi, protože, vážení starostové, tipněte si, kolik z vašich občanů ví, kolik má vyhlášek a co vlastně říkají... Můžu vás ujistit, že 90 % občanů vůbec neví, pokud to nepotřebují pro něco konkrétního. Pak si to zjistí. Nemyslím si, že návštěvník nějakého města, který někam přijede, tak se bude koukat do sbírky obecně závazných vyhlášek, aby si zjistil, když tam přijede, co má dělat. Pokud ano, pak bych očekával v brzké době, že uděláme registr zákazů vjezdů, zákazů zastavení, aby věděl, jak se má pohybovat v takové obci, do které míří. Je to zbytečné.

Děkuji za pozornost a podporuji návrh na zamítnutí. Díky.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane senátore a primátore, já vám děkuji, dalším přihlášeným, protože předseda Senátu nechce využít svého přednostního práva, je pan Petr Štěpánek. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Štěpánek:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane místopředsedo vlády, kolegyně, kolegové, musím zareagovat na kolegu Bazalu, který toto opatření nebo tento zákon podporuje.

Co se týká toho, že by tento zákon při svém naplnění měl nějakým způsobem pomoci začínajícím starostům, kteří si nevědí rady s nějakým zákonem, jak ho udělat, je naprosto zbytečný institut, protože existuje Sdružení místních samospráv se svým právním oddělení, kteří mu velmi rádi poradí, Svaz měst a obcí, ale hlavně dohledání zákonů je to nejjednodušší, co můžete udělat. Můžu vám říci, že vyhlášek jsme dělali spoustu a postupoval jsem i bez toho, aby existoval nějaký jednotný registr, tak, že jsem si vyhledával podobná města, podobné obce naší velikosti s podobným problémem a velmi snadno jsem u nich našel ten zákon, který jsem dost často CTRL+C, CTRL+V přendal. Takže na pomoc starostům s tvorbou svých vyhlášek je to naprosto zbytečný zákon.

Jednoduchost provedení. Já to vůbec nezpochybňuji, ale je to zbytečné. Nepotřebujeme to. Tak ať je to jednoduché nebo složité, prostě to nepotřebujeme, tak nám to nedávejte. Kolega primátor to řekl naprosto přesně. To je ten tzv. 101. klik. My jich 100 uděláme, ale 101. už ne. A tohle už je asi 130... Takže nezatěžujme zbytečně obce další povinností.

Nemohu ani souhlasit s tím, že tím, že by se udělal ten registr, tak by se měly sjednotit nebo přiblížit pravidla jednotlivých vyhlášek, co ustanovují. Přeci o tom ty obecní vyhlášky jsou, že jsou každá jiná, přizpůsobená potřebám jednotlivé obce. Ať už je to venčení psů, protože ti psi se mohou venčit buď v nějakém parku, nebo se mohou venčit za obcí, nebo se to vůbec neřeší. Odpady? To je tak různorodé, těch systémů je tolik... A je to návazné na odpadářské firmy, že to nemůže být jednotné. Mělo-li by to být jednotné, tak ať je to dané zákonem a ať se obce tím vůbec nezabývají. Beru to za bonmot.

A teď k ministerstvu. Pane ministře, my jako obce potřebujeme pomoc. Ne další úkoly. A tohle je další úkol.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Jan Sobotka. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Sobotka:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já začnu koncem. Jak pan kolega, senátor Štěpánek, řekl, já si také myslím, že od toho jsou obecně závazné vyhlášky, abychom ji každý měl speciálně pro město, obec, aby to odpovídalo tomu, co chceme. Já to chci jen zjednodušit, jak to funguje, bylo to tady řečeno, já to chci zdůraznit. Dozorový orgán od nás všechny obecně závazné vyhlášky má, tak ať si to do toho registru dává. Tento zákon je naprosto zbytečný.

Sankce na to, že nezavedení do registru je neplatnost obecně závazné vyhlášky, je to samé jako registr smluv, o kterém tady bylo mluveno. Já si myslím, že sankcionovat neplatností obecně závazné vyhlášky znamená, že budeme vracet obecní poplatky, místní poplatky, poplatky ze psů, budeme to vracet tři roky zpátky, já nevím, jak to budeme dělat. Tzn. pokud se ukáže, že nebyla zveřejněna obecně závazná vyhláška, neplatí... Co bude dál, já nevím. Já si myslím, že tam může být sankce pořádková. Dáme 5000 Kč za to, že jsme ji nezveřejnili, a jedeme dál.

Já si myslím, že bych nechtěl, abychom dopadli na obcích, teď schválně neřeknu, odkud jsem, ale já podepisuji každou chvilku nějaké nezveřejnění smlouvy do registru smluv. Jsou dvě možnosti. Buď nikomu nevadí, že je ta smlouva neplatná, nebo najdeme obezličku, kterou prohlásíme, že jsme ji tam zapomněli, ale že stejně podle ní jedeme. Takže nechci, abychom museli hledat zase nějaký bypass pro to, proč jsme nezveřejnili obecně závaznou vyhlášku, a přesto stále platí.

Takže já si myslím, bylo to tady řečeno obecně, ve všech příspěvcích většinou, já jsem pro zamítnutí tohoto zákona. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Teď má slovo předseda Senátu Miloš Vystrčil. Pane předsedo, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, já jenom spíš jiný pohled na věc. Kritiky už tady zaznělo docela dost. Když jsem o zákoně přemýšlel, tak jsem si musel vzpomenout na registr smluv, kde jsme také hledali nějaké řešení, protože ony ty věci mají vždy dvě stránky, protože pokud něco hledáte a máte to na jednom místě, tak to může být někdy třeba i výhodné. Ale myslím si, že by bylo dobré, kdyby se vůči obcím dodržovaly takové dva principy. Ten první je, že si o tom rozhoduje obec třeba usnesením zastupitelstva. Ten druhý je, že nedochází k tomu, že se zvyšuje byrokracie.

K čemu směřuji? Směřuji k tomu, jestli třeba, když ministerstvo vnitra na základě nějakých připomínek, třeba i občanů, dojde k názoru, že by bylo dobré, aby obecní vyhlášky byly obecně dosažitelnější, já si myslím, že ideální postup je takový, že se skutečně stane to, že dostane každá obec nabídku, že pokud vyhlášky zveřejní v nějakém informačním systému, který spravuje ministerstvo vnitra, tak je nemusí nikde jinde archivovat a někde jinde zveřejňovat, má to tím zajištěno. A že o tom, zda je bude zveřejňovat nebo ne, si může sama rozhodnout například usnesením zastupitelstva. Tím to máte vyřešeno.

Podobně jsem se třeba díval na registru smluv, kde, kdyby to bylo tak, my jsme se o tom bavili na výboru, že když zveřejníte smlouvu v registru smluv, že už ji nemusíte nikde jinde archivovat, už ji nemusíte nikde jinde uchovávat, že už je máte prostě dány a mohlo se o tom rozhodovat na zastupitelstvu, by se klidně mohlo stát, že by tomu tak bylo. A potom bychom se dostali k tomu, co všichni chceme, aby byly systémy jednodušší a přehlednější a nebyl by k tomu nikdo nucen, což samo o sobě potom automaticky vyvolává averzi a odpor. Důvodů je více. Takže spíše z mého pohledu doporučuji zamyslet se nad tím, jak by třeba ústřední orgány mohly dát obcím nabídku, která by pro ně byla akceptovatelná, výhodná. Jednak z hlediska toho, že si samy mohou rozhodnout, jednak z hlediska toho, že jim to šetří práci. To se v tomto případě rozhodně neděje.

Takže tolik ode mě. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Já se ptám, zdali se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, nevidím nikoho. Ano, pane ministře, budete samozřejmě také mít slovo. Chcete ještě nechat otevřenou obecnou rozpravu? Ano, máte slovo, obecná rozprava pokračuje a bude mluvit pan ministr Hamáček.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Přijde mi to fér, protože ještě když tak bude možnost reagovat, proto se hlásím do obecné rozpravy, abych potom nebyl obviněn, že jsem pouze v závěrečném slově něco řekl a už jsem nedal prostor. Já samozřejmě děkuji za ta vystoupení.

Panu senátorovi jsem tady v nadsázce říkal, že byste všichni před tím, než vystoupíte, měli konstatovat střet zájmů, protože se vás to samozřejmě přímo dotýká, těch, kdo jste starostové. Prosím, je to nadsázka. Samozřejmě velmi dobře víte o tom, jak to funguje, ale rozumím kritice, je to samozřejmě práce navíc. Na druhou stranu ministerstvo vnitra rozhodně nebylo motivováno žádnou snahou vás šikanovat nebo vám přidělávat práci, ale prostě zajistit moderním způsobem, na jednom místě, dostupné všechny příslušné předpisy, které jsou v dané obci vydávány. Prostě nic lepšího než toto nás nenapadlo. Nemyslím si, že by to bylo něco úplně zbytečného. Já si myslím, že určitě celou řadu důvodů najdeme. Někdo tady zmiňoval nově nastupujícího starostu nebo nově nastupující zastupitelstvo. Máme případy, kdy se nové zastupitelstvo dotazuje na ministerstvu vnitra, jaké vyhlášky tam platí, protože v tom mají nepořádek. Obecně, předpokládám, že vy ve vašich vystoupeních vycházíte z vlastní zkušenosti. Předpokládám, že jste velmi pečliví starostové a starostky a nepatříte k těm, kteří ty problémy vytvářejí. Ale pokud se tady bavíme například o zasílání vyhlášek, máme 30% podíl těch, kteří nám to prostě neposílají. Takže to je složité. Věřím, že vy všichni určitě posíláte, ale jsou tady i jiní...

Protiústavnost, co tady padalo, už tady někdo zmiňoval registr smluv, to je jedna věc. Na druhou stranu například platnost zákona je také podmíněna tím, že pokud to parlament odsouhlasí, tak vstupuje v platnost zveřejnění ve Sbírce zákonů, kterou spravuje ministerstvo vnitra jako exekutiva, takže tam bych viděl také jistou paralelu.

Komunikace tady probíhá, vyhlášky se během procesu někam posílají, tak nám přišlo, že kliknout to ještě jednou na konec na to správné místo už taková komplikace není, ale rozumím tomu, že někomu by to možná potíže mohlo dělat.

Je po tom také poptávka. Jsou specifické příklady. Máte nějakou vyhlášku, která upravuje noční klid, potom někdo volá policii k tomu, že tam někdo noční klid narušuje. Policie samozřejmě text vyhlášky nemá, pak ho složitě shání atd. To samé technoparty jako další příklad. Takže určitě by se hodilo mít to někde na jednom místě a nemuset to hledat různě na internetových stránkách obcí atd.

Takže z mého pohledu je to věc, která je dobře myšlena. Z mého pohledu je to krok správným směrem. Zejména v situaci, kdy chceme dělat eSbírku zákonů, tak by nám přišlo logické mít i sbírku obecních předpisů. Ale samozřejmě respektuji to, že je tady evidentně většina, která má jiný názor. Nevzdávám to bez boje, snažil jsem se tady některé argumenty uvést, nicméně jsem přesvědčen, že i kdybych tady hovořil jak Fidel Castro pět hodin, tak to na vašem názoru nic nezmění, protože jste si ho udělali už před tím, než jste přišli. Takže v zájmu toho, abyste se všichni dostali včas domů, myslím, že tím bych skončil a požádal bych vás, abyste se každý rozhodl podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

A co se týká pana senátora Canova, jakkoli to bylo mimo tento pořad, já se spojím s panem generálním ředitelem České pošty a tu věc řešit budu, protože se nechci dopouštět toho, že bych nemluvil k věci, dále už se k tomu vyjadřovat nebudu. Když tak můžeme sami dva...

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane ministře, i za příslib, který jste tady dal ve věci České pošty a otevřených poboček. Jelikož je pořád otevřena obecná rozprava, dalším přihlášeným, zatím posledním, je Michael Canov. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Já především děkuji panu ministrovi za vstřícnost, minimálně k tomu rozhovoru o České poště. Nicméně mě vyprovokoval, abych se přihlásil, kvůli těm 30 %. To, že 30 % obcí nedodává vyhlášky, pokud by to byla pravda, bylo by to protizákonné. Ona je to jejich povinnost a já tomu osobně nevěřím. Pan náměstek to tvrdil dokonce jako důvod pro vznik tohoto návrhu zákona. Já jsem ho poté opakovaně žádal, aby dal seznam těch 1873 obcí, jmenovitý, které to jsou. Když jsem to žádal podruhé, tak slíbil, že něco dodá. Ale teď jsem se ptal, panu předsedovi ÚPV nedodal nic. Tak to jen říkám.

A pak ještě zmíním, jak tady kolega říkal, jaká by to byla ostuda, kdyby obec nedokázala za tři roky dodat vyhlášku... Zpětně já jen poznamenám, že tam je hlavní důvod ta protiústavnost. Pak řeknu příklad, kdy se to může stát. Vezměte si, že třeba v roce 2012 nějaká obec navýšila koeficient daně z nemovitosti na 2. Od té doby má tu 2 a nic s tím nedělá. Vyřídil to celé finanční úřad. Teď si představte, že by po tři roky s tím nic nedělala, vůbec by si to neuvědomili, finanční úřad by se o té změně také vlastně nedozvěděl, dál by takhle vybíral daň a třeba za dalších pět let by se na to přišlo. To by byl totální právní guláš, to jsem jen chtěl poznamenat, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane senátore, já vám děkuji, ptám se, zdali se ještě někdo bude hlásit do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, čili rozpravu ukončuji. Já se zeptám, zdali navrhovatel se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě? On to vlastně už udělal před chvílí, takže já vám děkuji. Táži se zpravodaje ÚPV, paní senátorky Anny Hubáčkové, zdali chce vystoupit? Ne, děkuji. Pane zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se, prosím, k právě proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Holeček:  Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, ve velmi bohaté, košaté a pestré rozpravě vystoupilo celkem 10 senátorů a senátorek, z čehož dva opakovaně. Vystoupil v rozpravě i pan ministr. Mohu konstatovat, že zde několikrát zazněl návrh na zamítnutí. Mimo toho, že zde také zaznělo několik rad panu ministrovi, které sem nepatřily. Já vás proto žádám, abyste dal o našem návrhu hlasovat. Ještě předtím, než dáte hlasovat, tak vás potom požádám o vytáhnutí našich karet.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane zpravodaji. Je tomu skutečně tak, máme tady usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, tzn. zamítnout návrh tohoto zákona, což zaznělo i z pléna. Takže já svolám kolegyně a kolegy a mezitím vás odhlásím.

Ještě chviličku počkám... Jen pro vás, kteří přicházíte, byli jste odhlášeni. Takže také ještě pro dva pány senátory, přihlaste se znovu. Konstatuji, že aktuálně je přítomno 61 senátorek a senátorů, už 62, aktuální kvórum máme 32. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro návrh zamítnout tento zákon, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

hlasování č. 58, pro zamítnutí bylo 47, proti bylo 6, kvórum bylo 35, tento návrh byl schválen. Tím, že jsme schválili tento návrh, v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodnění usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny zdůvodní. Navrhuji, aby jimi byl pan senátor Petr Holeček a senátorka Anna Hubáčková. Já se jen zeptám, jestli oba souhlasí? Navrhl bych i plamenně mluvícího tady u pultíku Michaela Canova, zdali by jako třetí senátor nás zastupoval? Takže děkuji.

Dal bych rovnou hlasovat, jelikož nikdo neodešel, o souhlasu s pověřením zastupovat nás v Poslanecké sněmovně. Byli by to senátor Petr Holeček, senátorka Anna Hubáčková a byl by to pan senátor Michael Canov jako třetí. V sále je přítomno 68 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 35, spouštím hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 59, kdy pověřujeme naše zástupce, aby naše zamítnutí zdůvodnili v Poslanecké sněmovně, při kvóru 35, bylo pro 65, proti nebyl nikdo, tento návrh schválen.

My se zde vystřídáme na poslední bod dnešního jednání, předpokládám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dobrý den, děkuji. Předpokládám, že poslední bod vzhledem k výsledku tohoto hlasování bude spíše formální. Je to

 

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů

Tisk č. 10

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Název sám o sobě vypovídá, že když jsme předchozí bod neschválili, co bychom asi měli dělat s tímto bodem... Návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 10 a já poprosím pana ministra vnitra Jana Hamáčka, aby nás seznámil s návrhem zákona, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Já se přiznám, že nevím, jaká je tady v takových případech procedura, ale co jiného, než zamítnout? Protože to je související zákon a jiný postup mi smysl nedává, nevidím asi důvod, abych ho teď odůvodňoval a bojoval a přesvědčoval za zákon, který je podmíněn schválením toho předchozího, a ten se vám nelíbil. Takže předpokládám, že Senát tento tisk zamítne.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, pane navrhovateli, za realistický přístup. Návrh zákona projednal ÚPV, usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 10/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Anna Hubáčková. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 10/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Holeček, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Prosím, pane předsedo senátorského klubu Starostové a nezávislí, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Holeček:  Děkuji za slovo. Já budu neméně stručný, než byl pan ministr. Skutečně je to zákon doprovodný, tzn. my jsme ho projednávali také na našem výboru, jednoznačně bylo doporučení tento návrh zamítnout. Takže to je to, o co vás teď žádám, pane předsedo, abyste nechal hlasovat. Děkuji. Samozřejmě po eventuální rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, prosím, pane senátore, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ÚPV, paní senátorka Anna Hubáčková? Přeje. Prosím, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Děkuji za slovo. Dovolte jen, abych konstatovala, že přesně sdílím to, co tady říkal pan ministr. Jsou to dva zcela související zákony a měly by sdílet i stejný legislativní proces. Z hlediska ÚPV jsme přijali k senátnímu tisku č. 9 pozměňovací návrhy, tedy i k tomuto tisku jsme přijali pozměňovací návrhy. Vždy jde nějakou chybičku opravit, ale přesně, jak říká pan ministr, jestliže už jsme jednou rozhodli zamítnout, pravděpodobně je vhodné i za mě pouze konstatovat, že sice ÚPV přijal pozměňovací návrhy, máte je na lavici, ale doporučuji přistoupit na návrh garančního výboru. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji a ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikdo se nehlásí, není tomu tak, tzn. otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se také nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu uzavírám. Tedy není k čemu se vyjadřovat, respektive vyjádření zazněla. Přesto se dívám, nikdo nechce z navrhovatelů, respektive ze zpravodajů cokoli říci. Tzn. můžeme přistoupit k hlasování. Já před tím, než budeme hlasovat, přeci jen radši spustím znělku.

Aktuálně je v sále přítomno 67 senátorek a senátorů, kvórum 34. Budeme hlasovat o návrhu zamítnout návrh zákona. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 60, přítomno 64, kvórum 32, proti 58. Návrh byl schválen, tzn. zákon byl zamítnut.

A nyní zbývá určit senátory, kteří půjdou odůvodnit zamítnutí do Poslanecké sněmovny. Asi je logické, abychom to učinili ve stejném pořadí, jako tomu bylo v předchozím zákoně. To pořadí si nepamatuji, čili potřebuji pomoci. První pan senátor Holeček, druhá paní senátorka Hubáčková a třetí pan senátor Canov. Má ještě někdo nějaký jiný návrh? Není tomu tak. Bez znělky spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Je přítomno 66 senátorek a senátorů, kvórum 34, při hlasování č. 61, pro 63. Senátoři, kteří půjdou odůvodnit pořadí, Holeček, Hubáčková, Canov, byli schváleni. Končím projednávání tohoto bodu. Pokud se k tomuto bodu nehlásí pan místopředseda Horník? Nehlásí. To znamená, končím projednání tohoto bodu. Děkuji panu místopředsedovi vlády, že přišel na projednávání svých bodů nakonec, že jsme se na tom dokázali domluvit. Přeji mu zdar jeho jednání. Zároveň nekončím ještě ale jednání této schůze.

Přihlášen je pan místopředseda, senátor Horník.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Asi před dvěma hodinami, nebo nevím kdy přesně, jste dostali návrh na usnesení Senátu k aktuální situaci v důsledku platných omezení v nouzovém stavu. Tento bod bychom chtěli navrhnout zítra ráno do programu s tím, že jsem se právě dozvěděl, že pan ministr Blatný by zřejmě mohl přijít na 11. hodinu k tomuto bodu. Materiál, který jsem vám zaslal na vaše e-maily nebo i vašim asistentům, je pracovní. Poprosím, pokud byste měli čas, napsal jsem do 9 hodin, když to bude do 10 hodin, tak to asi strpíme, jiným písmem, jinou barvou písma, abyste vpisovali nebo dávali nějaké další připomínky, tak, abychom to mohli v noci připravit k tomu, abychom to tady ráno měli před sebou ke schválení do programu jednání v Senátu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže začal informační blok, to znamená, zítra ráno budeme hlasovat o změně programu. Důvody vysvětlil pan místopředseda Senátu Horník. Já k tomu přidávám dvě informace. Ta první je, že zítra začínáme jednat v 9 hodin, ta druhá, že v 8 hodin ráno se sejde v Zaháňském salonku organizační výbor, abychom projednali termín dalšího organizačního výboru plus další věci, na kterých jsme si domluvili.

Tolik ode mě a já končím dnešní jednání 3. schůze v Senátu. Zítra v 9 hodin se uvidíme. Mějte se pěkně.

(Jednání přerušeno v 20.14 hodin.)