(1. den schůze – 20.05.2020)

Audiozáznam celého jednání
Videozáznam celého jednání

(Jednání zahájeno v 13.02 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 23. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána podle § 22 o Jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb. o Jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána prostřednictvím elektronické podatelny Senátu ve čtvrtek 14. května.

Z dnešního jednání se omlouvají senátoři Karel Kratochvíle a Radek Sušil, Pavel Štohl, Petr Vícha, Jaroslav Malý, Zdeněk Nytra, Herbert Pavera, Petr Koliba, Miroslav Antl, Leopold Sulovský, Ladislav Chlupáč, Lumír Aschenbrenner a Rostislav Košťál.

Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu. Zároveň se dívám na monitor a vidím, že někdo z vás se namísto registrace přihlásil do rozpravy. Je to pan senátor Cieńciała, tak buď něco chce říci, nebo ať zmáčkne zelené tlačítko. Vítám ho mezi námi.

Obdobně jako na minulých schůzích i dnes budeme z důvodů zajištění dostatečných hygienických opatření všichni vystupovat v rozpravě ze svých lavic. Tzn. pokud to nepovažujete vyloženě za nutné, tak nechoďte k řečništi. Do rozpravy se budeme hlásit obvyklým způsobem, stisknutím zeleného tlačítka, poté vyčkejte na udělení slova. Zelené tlačítko již prosím následně netiskněte, neboť v tom případě se začnete přetahovat s tím, kdo vás zapíná na dálku.

Připomínám, že stále platí několik důležitých pravidel pro hlasování. Před každým důležitým hlasováním dá předsedající dostatečně dlouhou přestávku, aby se mohli všichni senátoři dostavit na hlasování do sálu. A abychom se případně mohli v lavicích při hlasování vystřídat, bude prodloužena doba hlasování na 40 sekund. Rovněž se nabízí možnost využít hlasování místa pro vládu, kde jsou umístěny klasické hlasovací jednotky. A vy tam svoji hlasovací kartu případně můžete zasunout a hlasovat z místa pro vládu.

A nyní podle § 56, odst. 4 určíme 2 ověřovatele zápisu této schůze. Navrhuji, aby ověřovali 23. schůze Senátu byli senátoři Přemysl Rabas, jestli souhlasí? Souhlasí. A Miroslav Balatka. Souhlasí. Má někdo nějaké připomínky k těmto návrhům, nebo chce navrhnout někoho dalšího? Nikdo se nehlásí, nikoho nevidím. Tzn. předkládání návrhů končím a před hlasováním spouštím znělku.

Znělka dozněla. Je přítomno 64 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 33. Přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 23. schůze Senátu byli senátoři Přemysl Rabas a Miroslav Balatka.

Spouštím hlasování a kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 1 přítomno aktuálně 65 senátorek a senátorů, aktuální kvorum 33. Návrh byl přijat a pro bylo 62. Tím pádem ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátoři Přemysl Rabas a Miroslav Balatka.

Předseda vlády svými dopisy ze dne 7. a 11. května 2020 požádal jménem vlády Senát, aby projednal předložené návrhy zákonů, senátní tisky č. 259 a 260 ve zkráceném jednání, podle § 118, zákona o Jednacím řádu Senátu. Poslanecká sněmovna projednala tyto návrhy zákonů ve zkráceném jednání podle § 99, odst. 2, zákona o jednacím řádu PS ve středu 13. května 2020. Podle § 118, odst. 1 nejprve rozhodneme, zda vyhovíme žádosti vlády a projednáme tyto návrhy zákonů ve zkráceném jednání.

Tzn. o tomto návrhu budeme hlasovat. Ptám se, jestli má někdo k tomuto návrhu výhrady? Není tomu tak, tak protože jsem znělku spustil před chvilkou, tak ji nebudu spouštět znovu a budeme hlasovat o tom, že vyhovujeme žádosti vlády o projednání návrhů zákonů ze senátních tisků č. 259 a 260 ve zkráceném jednání.

Spouštím hlasováním a ptám se, kdo je pro, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Oznamuji, že při hlasování č. 2 č. 2 bylo aktuálně přítomno 65 senátorek a senátorů, kvorum 33. Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 61 senátorek a senátorů.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 23. schůze Senátu. Upravený návrh pořadu vám byl rozdán na lavice. Všichni si ho vezmeme před sebe. Ministr životního prostředí požádal, abychom jeho bod, „Zprávu o životním prostředí“, je to senátní tisk č. 190, vyřadili z pořadu této schůze a zařadili na program následující schůze. Proto ho máte jako přeškrtnutý bod č. 7. I bod „Informace k závěrům Evropské rady“ v návaznosti na videokonferenci členů Evropské rady, která se konala dne 23. dubna 2020 navrhuji po dohodě s předsedou výboru pro záležitosti EU Václavem Hamplem vyřadit z pořadu dnešního jednání. A máte ho jako přeškrtnutý bod č. 6.

Organizační výbor naopak navrhuje zařadit nový bod – „Žádost o souhlas Senátu s trestním stíháním senátorky Zdeňky Hamousové“, jedná se o senátní tisk č. 262 a je to bod č. 3 dnešního návrhu jednání. A dále se navrhuje zařadit body „Návrh usnesení Senátu k 75. výročí 2. světové války a odsouzení zločinů proti lidskosti, spáchaných zejména v období obou světových válek“. To je jeden bod, který by tam byl navržen, a to je bod č. 4 v návrhu. A 1. čtení senátního tisku č. 263, a to jako bod 5. pořadu této schůze.

Takže tolik některé citace z upraveného návrhu pořadu 23. schůze Senátu. A já otvírám rozpravu a ptám se, jestli má někdo nějaké další návrhy. A hlásí se pan senátor Fischer. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, včera proběhla velmi významná schůzka mezi prezidentem republiky a předsedou Senátu PČR. Já jsem chtěl tady ocenit slova našeho předsedy, protože promluvil k otázce, která je na stole už asi půl roku. Naším výborem, tedy výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, tahle otázka procházela. Diskutovali jsme o ní už v březnu a připravili jsme usnesení pro Senát.

To usnesení bylo přijato jednomyslně, poté, co jsme o tom jednali za zavřenými dveřmi, a bylo to v režimu utajovaných skutečností. Navrhuji proto, abychom zařadili dnes jako poslední bod dnešní schůze nový bod, jehož zpravodajem by byl Jiří Dienstbier, navrhovatelem já, a ten by se jmenoval „K pokusům o vměšování Čínské lidové republiky do vnitřních záležitostí České republiky“. Zdá se mi, že musíme být připraveni postavit se za předsedu Senátu, a ta chvíle teď nastala, čili navrhuji jako poslední bod zařadit toto jednání. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já děkuji, jenom opakuji, že je tady návrh na zařazení dalšího bodu dnešního pořadu jednání, a to jako poslední bod dnešního jednání s názvem „Návrh usnesení Senátu k pokusům Čínské lidové republiky o vměšování do vnitřních záležitostí České republiky“. Dalším přihlášeným je pan senátor Václav Hampl.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji, já nemám žádný návrh, jenom rychlé upřesnění. Ten bod č. 6 je vyřazen nikoli na žádost Evropského výboru, nýbrž předsedy Evropského výboru. Evropský výbor neměl šanci to projednal. Je to z důvodů toho, že jsme dostali informaci, že nebude účasten pan premiér, který by primárně informaci měl podat, neb se té konference účastnil, a ani žádný ministr, který by ho v té věci údajně mohl zastoupit. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji a další přihlášený je pan senátor Miroslav Balatka.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Balatka:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Rád bych navrhl rozšíření programu dnešní schůze o 1 bod. Omlouvám se, že je to takhle nahonem. Nicméně já jsem s tímto bodem byl dneska na zdravotním a sociálním výboru, který se jednohlasně shodl na tom, že toto téma, které moje usnesení, nebo návrh usnesení otevírá, by bylo dobré projednat na plénu. Bohužel zdravotní výbor skončil své jednání těsně před tím, než jsme začali plénum, takže jsem to nemohl dát na organizační výbor, ani jiným způsobem.

Čeho se můj návrh usnesení týká. Týká se skupiny občanů, která v současné době prožívá ne úplně dobré chvíle i z hlediska diskriminace. Tzn. diskriminace např. u ošetřování u lékařů, diskriminace u přijímání jejich dětí do školek, do škol a ošetřování u lékařů nejen jich samotných, ale i rodinných příslušníků. Což si nemyslím, že je dobré. A jedná se o skupinu přeshraničních pracovníků.

Usnesení, které já navrhuji, je hlavně apel na to, protože si myslím, že tato situaci souvisí s atmosférou ve společnosti, kterou vytvářejí převážně politici a veřejně činní lidé, nebo někteří politici, kteří se k tomu vyjadřují tímto způsobem. Vlastně je to takový hon na čarodějnice. Tentokrát jsou tou skupinou přeshraniční pracovníci. Takže bych vás chtěl na základě toho, že zdravotní výbor toto usnesení jednohlasně podpořil a zdravotní výbor jednohlasně podpořil otevření tohoto tématu na dnešním plénu Senátu. Tak si vás dovoluji požádat o podporu zařazení tohoto bodu na naše dnešní jednání. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, pane senátore, za návrh. To, co mi ve vaše návrhu chybí, je jednak název toho bodu, potom to, zda někde je jako podkladový materiál k dispozici senátorkám a senátorům to usnesení přijaté zdravotním výborem, jestli nám to můžete sdělit. Protože já ho tady zatím nikde nejsem schopen na svém stole dohledat. Takže prosím jednak o to, abyste nás informoval, a nejen mě, ale i všechny ostatní, zda máme návrh na usnesení někde na stole, případně kde ho dohledáme, a potom, jak by se název toho bodu nazýval. A potom se ještě zeptám, kam byste ho doporučoval zařadit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Balatka:  Děkuji, já vycházím z toho, aspoň podle dohody s paní tajemnicí zdravotního výboru, že vám návrh usnesení včetně důvodové zprávy bude předložen na stoly v nejbližší chvíli. A název tohoto bodu by měl být „Návrh usnesení Senátu k ostrakizaci přeshraničních pracovníků“.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já upozorňuji na to, že v tuto chvíli jste na moji otázku, zda máme k dispozici návrh usnesení, neodpověděl. Jinak jste odpověděl na to, jak se má nazývat, ale i tak o tom můžeme hlasovat, to vám nemůžu upřít. Ptám se, jestli někdo další má nějaký návrh na doplnění pořadu jednání? Pokud tomu tak není, tak já se omlouvám, ale vzhledem k tomu, jak jsme se domlouvali na organizačním výboru, tak vyhlašuji pětiminutovou přestávku a prosím pana senátora Balatku, aby to mezitím vyřídil takovým způsobem, abychom věděli, o čem v tom jeho případě budeme hlasovat. Jinak upozorňuji, že v případě pana senátora Fischera a jeho bodů máme k dispozici podkladový materiál, kterým je usnesení zahraničního výboru z 11. března.

Takže prosím, pětiminutová přestávka do 13:23. A prosím organizační odbor, aby společně s panem senátorem dali dohromady tak, abychom věděli, o jakém usnesení budeme hlasovat. Případně co by bylo podstatou toho bodu. Děkuji.

(Jednání přerušeno v 13.18 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 13.23 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže dobrý den, dámy a pánové. Je 13:23, budeme pokračovat v našem jednání. Podkladový materiál k návrhu bodu pana senátora Balatky jsme neobdrželi, nebo aspoň já ho tady k dispozici nemám. Přesto náš jednací řád říká, že o návrzích musíme hlasovat, čili já teď tady nevidím ani pana senátora Balatku, aby nám zopakoval případně návrh nebo název toho bodu, o kterém bychom měli hlasovat. A jako myslím si, že minimálně by bylo dobré, aby třeba alespoň klub, do kterého pan senátor Balatka patří, se nějakým způsobem snažil věci zabezpečit tak, aby to normálně fungovalo. A protože je v pravomoci předsedy klubu, aby případně vzal přestávku nebo něco jiného. A nechci nikoho moc poučovat, ale říkám to takto. Tak to znamená... Takže prosím vás, shrnu výsledek rozpravy. Shrnu usnesení rozpravy. Tedy uzavírám rozpravu a shrnu návrhy. Máme tady upravený návrh pořady 23. schůze, který má 1, 2, 3, 4, 5 bodů. Bod číslo 6 a bod číslo 7 jsou přeškrtlé, to znamená, jsou navrženy na vyřazení. Pak tady máme návrh pana senátora Fischera na zařazení bodu návrhu usnesení Senátu k pokusům Čínské lidové republiky o vměšování do vnitřních záležitostí České republiky. Zpravodajem Jiří Dienstbier, navrhovatel Pavel Fischer, podkladový materiál je usnesení zahraničního výboru z 11. března. A pak tady máme návrh pana senátora Balatky, kde bych potřeboval ještě jednou sdělení toho názvu? Prosím, pane senátore, třeba k tomu ještě můžete zeleným tlačítkem a můžete mluvit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Balatka:  Už je to zapnuté, děkuji. Návrh usnesení Senátu k ostrakizaci přeshraničních pracovníků.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  A pořadí zařazení předposlední bod?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Balatka:  Pořadí jako předposlední bod, ano.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, předposlední bod.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Balatka:  A co se týká materiálů, tak ty se teďko ještě připravují, ono to vzniklo opravdu ve čtvrt na jednu, skončil zdravotnický výbor, který se vlastně usnesl, že usnesení, které jsem dával původně pro zdravotnický výbor a sociální, takže by se vzalo sem na plénum, takže se omlouvám za zmatky, ale teď se to upravuje a tiskne, návrh toho usnesení. Když tak já ho můžu načíst, mám ho tady také s sebou, takže to je také možnost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Není potřeba, ani se s tím nepočítá, když se hlasuje o pořadu jednání. To znamená, návrh na hlasovací proceduru prosím je takový, děkuji, ještě se hlásí pan senátor Oberfalzer, prosím, pane místopředsedo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Já rozumím úsilí orgánu Senátu jednotlivým senátorům co nejrychleji vypravit své náměty, ale Senát má mít 24 hodin předem podklady pro své jednání. A tady zase pečeme na počkání, já se omlouvám, ale není to principiálně správné.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já se k panu místopředsedovi přidávám, na druhé straně pokud někdo nevznese námitku, že neměl tyto podklady 24 hodin dopředu, tak je to tak, že my o té věci musíme hlasovat a můžeme to zohlednit v hlasování, to je všechno, co k tomu mohu říct. Takže prosím vás, návrh na proceduru hlasování. To znamená, nejdříve budeme hlasovat o návrhu zařazení bodu pana senátora Fischera, název bodu je návrh usnesení Senátu k pokusům Čínské lidové republiky o vměšování do vnitřních záležitostí České republiky. A kdo bude souhlasit se zařazením bodu s tím, že následně by potom bod byl v rámci celku zařazen na poslední místo, tak poté, co zazní znělka, se může vyjádřit, že je pro. Kdo nebude pro zařazení, vyjádří se, že je proti. Takže spouštím znělku.

Budeme hlasovat o návrhu na rozšíření upraveného návrhu pořadu 23. schůze Senátu o bod návrh usnesení Senátu k pokusům Čínské lidové republiky o směšování do vnitřních záležitostí České republiky. Já spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro.

Kdo je proti, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

Při hlasování číslo 3 přítomno 65 senátorek a senátorů, kvórum 33, pro bylo celkem 54 senátorek a senátorů, změna pořadu o rozšíření o tento jeden bod byla schválena. Další návrh na rozšíření upraveného návrhu pořadu 23. schůze Senátu je návrh, který předložil pan senátor Balatka. A název bodů zní Návrh usnesení Senátu k ostrakizaci zahraničních pracovníků. Přeshraničních. Návrh usnesení Senátu k ostrakizaci přeshraničních pracovníků. Takže spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Takže při hlasování č. 4 přítomno 64 senátorek a senátorů, kvórum 33, pro návrh hlasovalo celkem 41 senátorek a senátorů, rozšíření č. 2 rovněž bylo schváleno. A nyní budeme hlasovat o celkovém rozšířeném upraveném návrhu pořadu 23. schůze Senátu s tím, že je tady procedurální nebo faktická poznámka, pan místopředseda Oberfalzer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Faktická poznámka. Jestli si dobře pamatuji název bodu, který navrhuje zařadit pan senátor Fischer, tak se liší od podkladu, který zde máme, protože ten se nazývá usnesení k cestě předsedy Senátu na Taiwan, takže jenom jestli tedy to bude nějak opraveno?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já tedy se omlouvám, ale to ničemu nevadí a není to žádný problém. Podkladový materiál nemusí mít stejný název jako bod. A já si myslím, že samozřejmě o tom můžeme debatovat a ničemu to nevadí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  To si budu pamatovat. To je užitečná informace, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže jestli tedy tím pádem jsme faktickou poznámku vyřídili, já s tím mám své zkušenosti, že podkladový materiál má úplně jiný název než potom obsah bodu, aspoň jak to já v poslední době slyším. Takže nazpátek, budeme hlasovat o rozšířeném upraveném návrhu pořadu 23. schůze Senátu s tím, že obsahuje, tak jak jsme to obdrželi, body 1, 2, 3, 4, 5 a bodem číslo 6 je bod s názvem návrh usnesení Senátu k ostrakizaci přeshraničních pracovníků a bodem č. 7 je bod návrh usnesení Senátu k pokusům Čínské lidové republiky o vměšování do vnitřních záležitostí České republiky. Ještě nemusím znělku? Nemusím. Spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO.

Kdo je proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 5 aktuálně přítomno 66 senátorek, 65 senátorek a senátorů, kvórum 33. Pro se vyslovilo celkem 58 senátorek a senátorů, kvórum bylo nakonec 34, návrh pořadu jednání, respektive rozšířený návrh pořadu jednání byl schválen. To znamená, my můžeme přistoupit k prvnímu bodu, a to je návrh zákona, kterým se stanoví termín předložení návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2021 vládě a Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. My jsme ho obdrželi jako senátní tisk č. 260.

 

Návrh zákona, kterým se stanoví termín předložení návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2021 vládě a Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky

Tisk č. 260

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

A návrhu vede ministryně financí Alena Schillerová, která nás tady od začátku pozorně sleduje. A já ji nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona s tím, že my následně potom zaujmeme stanovisko. Vážená paní ministryně, my vás tady v českém Senátu vítáme. A věřím, že se vám u nás bude líbit. Já doufám, že to bude lepší než jako vždycky. A senátní tisk č. 260, paní ministryně financí Alena Schillerová, prosím, paní vicepremiérko, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vám předložila návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021, který vyplývá z jednoduchého zjištění, které všichni velice dobře víte, a to je to, že se nacházíme ve velmi dynamické době. A v době těchto extrémních nejistot a vychýlených rizik se samozřejmě toto promítá i do návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021. A proto si dovoluji za vládu předložit k vašemu posouzení a stanovisku návrh zákona, který právě pro přípravu návrhu zákona o státním rozpočtu posunuje dva zásadní termíny. Zaprvé navrhuje, aby termín pro předložení návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2021 vládě byl pro ministerstvo financí stanoven na 30. září 2020 oproti standardnímu 31. srpnu. A v návaznosti na to se zadruhé navrhuje, aby místo standardního konce září 2020 mohla vláda předložil návrh státního rozpočtu Poslanecké sněmovně do 30. října 2020. A důvody jsou jasné. Extrémní nejistota ohledně hloubky zdravotní a ekonomické krize, jejího trvání, následných projevů po jejím skončení. A to se týká nejenom domácí ekonomiky, ale i ekonomik ostatních zemí, se kterými je ČR přímo nebo nepřímo spojena prostřednictvím zahraničního obchodu. Údaje o hloubce propadu ekonomiky, dopadu na spotřebu, investice, hrubou přidanou hodnotu a jiné ukazatele z oblasti reálné ekonomiky budou přitom známy za druhé čtvrtletí roku 2020, kdy očekáváme právě nejhlubší projevy současné krize nejdříve 1. září 2020, kdy půjde o první vzájemně konzistentní srovnatelné údaje v metodice evropského systému národních a regionálních účtů. Ty potom bude možné poměřit s vynaloženou pomocí státu, zjistit její efekty, stejně jako odůvodněnost následné parciální pomoci ve vybraných dílčích částech ekonomiky. Stejným způsobem pak lze přistupovat pak i k projevům potenciálního strukturálního zlomu v letech následujících, čili bude to mít vliv na střednědobé rámce rozpočtu roku 2022, 2023. A pouze na základě těchto znalostí bude možné odpovědným způsobem vypracovat makroekonomickou predikci pro rok 2020 i 2021, která potom už nebude jakýmsi scénářem, ale skutečnou prognózou. A s tím souvisí samozřejmě odhad příjmů, protože nejedná se jednom o růst výdajů, ale jedná se i o reálný odhad příjmů, který předpokládáme, že bude také nižší. A ten bude samozřejmě přesnější i díky tomu, že budou k dispozici měsíční údaje z pokladního plnění, ukončená platnost řady přechodných ustanovení v oblasti daní a pojistného, protože neustále zpřesňujeme a jednáme o dalších formách podpory, jednáme teď v tuto chvíli o tom, že bude pokračovat program Antivirus, že bude nějaká další modifikace, vláda se o tom dohodne v pondělí. Připravuji protikrizový daňový balíček, který by také vláda měla projednat v pondělí, takže to jsou všechno ještě nejistoty, které s tímto rozpočtem jsou spojeny. A kdyby zůstal zákon o státního rozpočtu tak, jak je nyní účinný, tak já bych do konce jako ministryně financí musela předložit předběžný návrh státního rozpočtu, který vláda by musela projednat do konce června, a skutečně by to byla nepřesná čísla, která bych neuměla ani pořádně vysvětlit. Proto i součástí novely bude, že se nepředkládá tento předběžný rozpočet, ten nejde nikam dál do parlamentu, to je věc jenom vládní, a celý ten harmonogram rozpočtového procesu nebose posunul o jeden měsíc, tak jak jsem vám tady sdělila. Není to v historii poprvé, už se to stalo v roce 2002 při těch prvních povodních, kdy tehdy se stejným způsobem projednala novela harmonogramu rozpočtového procesu na rok 2023, 2003, promiňte. 2003. A byl posunut také o jeden měsíc. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji, paní ministryně, a zaujměte prosím místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 260/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Michal Kortyš, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedo, vážení kolegové. Toto usnesení výboru, které tady máme, k zákonu který byl předveden paní ministryní dost podrobně vysvětlen, doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, pane senátore a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujímat stanovisko.

Táži se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, nikoho nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu.

Do obecné rozpravy se jako první hlásí pan senátor Václav Hampl, prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji. Začal bych asi tím, že tu vidím jistý rozdíl oproti roku 2003, a to sice, že to není jenom o posunutí termínu, kdy bude rozpočet předložen PS, ale kromě toho je to také řekněme faktické rozvolnění rozpočtových pravidel. A rozpočtová pravidla jsou zásadně důležitá věc z hlediska zacházení s veřejnými prostředky. Nevidím vůbec žádný náznak důvodu, proč harmonogram nejenom pro vládu, ale i pro ty složky státu, na jejichž podkladě státní rozpočet vzniká, proč ta pravidla nemohou, když už se tedy tento zákon předkládá, tak proč jsou v nějaké příloze vládního usnesení a nikoliv součástí tohoto zákona. To si myslím, že je docela vada na kráse a možná na funkčnosti. Nemluvě o tom, že ten pojem, že tedy nově se zavádí kritérium očekávaného makroekonomického vývoje v roce 2020, který ovlivní makroekonomickou situaci v letech 2021 – 2023, je dost neurčitý pojem, a přitom asi bude mít velký vliv na to, jak rozpočet bude vypadat. Musím říct, že věc, která mě na tom připadá také docela hodně problematická, že dává o něco víc času vládě, ale o to méně času PS. A její zodpovědnost za rozpočet se samozřejmě tím nijak nemenší. Připomínám, že jakožto senátor nemám na projednávání státního rozpočtu přímý vliv, a proto jsem závislý na tom, jak mě zastoupí v této věci mí poslanci.

Upřímně řečeno je mi jasné, že jsme v době, kdy se ekonomické prognózy dělají obtížně, na druhou stranu tedy mám pochyby, paní ministryně mluvila o tom, že by musela první draft předložit koncem května, jestli bude o tolik jasnější ekonomická situace koncem června, o tom mám silnou pochybnost. To fakt držím palce. To už vůbec nechci mluvit o tom, co by se stalo, kdyby nedej bože, mělo na podzim dojít na nějakou druhou vlnu koronavirové krize, jak o tom epidemiologové mluví, že se nám to bohužel stát může. To znovu odložíme rozpočet do dalšího půl roku. Toto všechno, podtrženo, sečteno, mě vede k tomu, že si myslím, že to není dobrý návrh, jakkoliv rozumím snaze získat nějaké manévrovací prostor. Z toho důvodu dávám tímto formální návrh na to tento návrh zákona zamítnout.

Mám jednu otázku na paní ministryni. Má toto konání v současné době nějakou paralelu v jiných státech EU? Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Nikdo další se do obecné... Už se hlásí pan senátor, pan místopředseda Senátu Horník. Pane místopředsedo, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. K tomu asi moc nebudu říkat, protože už hodně řekl kolega Hampl. V podstatě my na rozpočet nemáme vůbec žádný vliv a to ani v částech, ve kterých by nám to slušelo. Nicméně doba, jak to bylo zvoleno, tak upozorňuji na jednu věc. Bude po volbách. Nepříjemné věci se budou řešit po volbách. Takhle, kdybychom nechali to původní datum, tak je to před volbami. Dvacet sedm senátorek nebo senátorů přijde nově nebo staronově do Senátu a budeme mít možná nová krajská nebo staronová krajská zastupitelstva. Jenom vám chci říct, že není to jenom ekonomická věc, o které teď budeme rozhodovat, ale i o politické a v podstatě je skoro jedno, jak rozhodneme, protože stejně nás PS zřejmě přehlasuje a bude na ní a na její zodpovědnosti, jak bude hlasovat. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji a do obecné rozpravy se hlásí pan místopředseda Štěch. Prosím, pane místopředsedo, s přednostním právem.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Promiňte mi to, ale mně už přijde, že je tady snaha každou věc politizovat. Tady je naprosto jasné, že jsme v mimořádné situaci. Samotný Senát každou schůzi přihazuje, aby se zvýšily výdaje, v řadě případů jsou oprávněné nebo z vážných důvodů, myslím si, že za takového stavu, kdy výdaje státního rozpočtu neustále narůstají a budou mít setrvačnost i do dalšího období, a na druhou stranu příjmy jsou na vodě, protože predikce, které se dělají, nejsou podloženy skutečně bych řekl čísly, které by bylo možné považovat dlouhodobě za důvěryhodné. Návrh státního rozpočtu pochopitelně vláda může vypracovat asi v nějakých termínech, které sněmovna nakonec určí, ale otázka je, jak budou relevantní a jak budou bych řekl nakonec závazné. Myslím si, že toto je skutečně doména PS. V Poslanecké sněmovně, pokud se nepletu, podpora návrhu byla větší nebo poměrně široká a myslím si, že bychom toto měli nechat na PS. Nemám z toho, co tady zaznělo, příliš dobrý dojem. Opozice za každou cenu. Je to možné, ale sám za sebe říkám, není to můj politický styl. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Další přihlášený pan senátor Michal Kortyš. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, měl bych takový technický dotaz. V harmonogramu prací je napsáno, že ministryně financí sdělí správcům kapitol návrhy příjmů a výdajů pro rok 2021, potom další výhledy 2022, 2023. Na to mají 15 dní, aby správce kapitol předložil ministerstvu financí své požadavky. V minulém harmonogramu, který se zrušil, což je § 8b, tam je to více rozvinuté. Tam je napsáno, že správcům kapitol běžného roku ministerstvo oznámí částky podle odst. 1, společně s těmito údaji oznámí správcům kapitol další závazné či číselné údaje. Správci kapitol postupují obdobně vůči organizačním složkám státu v jejich působnosti. Příslušní správci kapitol sdělí částky pro státní fondy neprodleně těmto fondům. A na základě těchto částek správci kapitol pro návrh státního rozpočtu na další rok návrhy rozpočtu svých kapitol pro návrh střednědobého výhledu a správci kapitol návrh příjmů a výdajů svých kapitol a státní fondy návrh svých příjmů a výdajů. Tím chci jenom říct, že tady tento postup je více „rozbetlován“, jak bych to takhle nazval, a tímto je tu nový harmonogram prací, je jenom lakonicky pojmenovaný, že se to dá správcům kapitol a potom se to předloží ministerstvu financí. Jenom jsem se chtěl zeptat, jestli harmonogram nebo postup bude stejný, ačkoliv tady není napsán, nebo aspoň podobný. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Další přihlášený je pan senátor Václav Hampl. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji. Nechci debatu příliš rozvětvovat, jenom rychlá reakce na to, co zde zaznělo k politizaci. Myslím si, že věc rozdělování veřejných prostředků je skoro esence politiky. Nechat PS, nechávám jí, co jí jest. Samozřejmě nechci nijak mluvit do toho, jakým způsobem peníze nakonec budou rozděleny. Na druhou stranu proces přípravy státního rozpočtu a ostatních rozpočtových pravidel je svěřen i Senátu. Čili je zcela namístě, abychom to projednávali a když už to projednáváme, tak abychom k tomu vyslovovali návrhy a pro ně nebo proti nim hlasovali. A pokud jde o šíři podpory ve sněmovně, tak to tuším bylo 67 ze 109 přítomných poslanců. To je jistě jasná podpora, ale zase není tak extrémně široká. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Do obecné rozpravy se už nikdo nehlásí. Paní ministryně, po dřívějších zkušenostech se čeká na závěrečné slovo. Takže prosím, paní ministryně, máte závěrečné slovo. Předpokládám, že zodpovíte i tu paralelu, pokud existuje.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Ano, určitě, děkuji za závěrečné slovo, využiji to k tomu, abych odpověděla dotazy, které tu padly.

Jenom možná upřesním. Nevím, jestli jsme si úplně rozuměli, nebo jestli jsem dobře slyšela. My se nebavíme o konci června, ale bavíme se o konci září, resp. na vládu a pak o konci října, což je velký posun, protože když se podíváte na makroekonomické predikce, pane senátore, tak první makroekonomickou predikci před měsícem dělalo ministerstvo financí. Řekli jsme, že je to minus 5,6 procenta HDP. Všechny ostatní renomované instituce, třeba ČNB to dělaly měsíc a něco po ministerstvu financí, kdy už samozřejmě informací bylo více – o fungování programu, o propadu příjmů, o nezaměstnanosti a všech důležitých věcech, které vstupují do těchto predikcí, a víte, že třeba ČNB se pohybovala už kolem 8 % a my už dnes víme, že to bude horší. Že se ten posun pořád posouvá, dokonce teď minulý týden jsem viděla někde v České televizi, že zprůměrovali jednotlivé predikce a udělali z toho nějaké číslo 7,6, což je samozřejmě nesmysl, protože každý k tomu přistupuje nějakým jiným způsobem. A když predikci budeme dělat 1. září, tak budeme mít za prvé poměrně jasný obrázek za tři čtvrtě roku z pokladních plnění, dohlédneme už na konec vládních opatření, protože teď nevíme. V pondělí se budeme bavit, jak dlouho bude Antivirus typu B, budeme se bavit o dalších formách podpory zaměstnanosti, budeme řešit krizový daňový balíček, který teď finalizujeme s kolegy na ministerstvu financí, atd. To všechno vám do toho vstupuje. Samozřejmě budeme vidět, jak se nám ekonomika, kterou teď postupně rozjíždíme pomalu, jak má vliv na celkové příjmy. To jsou ty věci, které dnes v tuto chvíli by bylo skutečně pohlédnutí z okna, kdybych měla připravit předběžný rozpočet a zohlednit tam věci a priority této vlády. A samozřejmě makroekonomická predikce, což tam zmiňujeme, že do toho vstoupí a bude mít na to vliv, to je bezesporu určitě hlavní a základní důvod. Když se podíváme, to jsou ty neznámé, které v tuto chvíli neznáme, a proto jsem prosila o další dobu, protože v té době také už budou známy různé predikce světových renomovaných institucí, tzn. budeme moci vyjít už z údajů, které vychází z jednotných postupů a z jednotných způsobů propočtu těchto predikcí. Takže to byl ten důvod, proč jsme žádali to posunutí, protože pak samozřejmě pokud by rozpočet měl projít a já jsem i ocenila, že PS velmi k tomu přistoupila konstruktivně, byla tam debata, jestli je o 30 nebo o 15, atd., ale nebyla tam debata o tom to nedělat na plénu a pak máte variantu tu, že budeme – tady není možné nemít projednaný rozpočet, v žádném případě nechceme dopustit jako vláda, abychom tady měli rozpočtové provizorium, to by určitě dobře nebylo, ale nechceme dopustit ani to, že to bude zatíženo s takovou mírou nepřesnosti, že bychom museli na to reagovat dalšími novelami. To je ten celý důvod, proč jsme požádali PS a teď vás o to měsíční posunutí.

Co se týče dalšího dotazu pana senátora... – ano, děkuji, tak já ještě na to zareaguji. Skutečně tam upravujeme § 8b, vylučuje použití § 8b, což – a teď vysvětlím, co to konkrétně znamená. Znamená to, že ministerstvo financí nepředloží do 31. května 2020 vládě předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu a státních fondů. Vláda tento materiál do 20. června 2020 neprojedná. To je ten předběžný rozpočet. A místo toho je součástí a přílohou tohoto návrhu, ministeryně financí sdělí správcům kapitol návrhy do 15. srpna, kdy ministerstvo vydá 10. srpna makroekonomickou predikci, tu první, do 15. ministryně financí sdělí správcům kapitol návrhy příjmů, výdajů na rok 2021 a na střednědobé rámce 2022, 2023, do 31. srpna správci kapitol předloží ministerstvu financí podklady ke zpracování státního rozpočtu. Od 1. září do 15. září 2020 proběhnou jednání se správci kapitol o rozpočtu a do 30. září ministerstvo zpracuje a předloží vládě návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2021 a střednědobý výhled na léta 2022 a 2023. Do 30. října potom vláda projedná, schválí a předloží PS návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2021 a střednědobý výhled na léta 2022 a 2023. To znamená to vyloučení § 8b.

Pak jste se mě ještě ptal, teď se omlouvám, že jsem si nedělala poznámky, nevím, nechci tady otevírám debatu, nevím, jak s tím souvisí krajské volby. Myslím si, že krajské volby s tím vůbec nijak nesouvisí. To je státní rozpočet, ten připravujeme každý rok, je to zákon roku a chceme ho připravit co nejpřesněji a co nejpoctivěji ve vztahu k té situaci, ve které se teď nacházíme, to je asi jediný můj komentář, který bych k tomu dala.

A paralela s EU v tuto chvíli je maximálně v tom, že tam samozřejmě stanovuje příjmy, které jdou z EU, to znamená příjmy a výdaje. To samozřejmě tato paralela je, ale jinak žádná přímá paralela tam v tuto chvíli konkrétně z hlediska legislativy není. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, paní ministryně a prosím pana zpravodaje o jeho vyjádření k uplynulé rozpravě, s tím, že než mu dám slovo, tak je tady faktická poznámka od pana senátora Václava Hampla. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji. Jenom jsem chtěl, paní ministryně mluvila o tom, že jsme si možná nerozuměli, když jsem mluvil o konci května, ona o konci září. Citoval jsem ji, že první draft by musela předložit na konci května versus na konci června. Tak to jenom, aby bylo jasno.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže vyjasněno a prosím pana zpravodaje o jeho vyjádření a shrnutí rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Vážený pane předsedo, vážená paní mistryně, vážení kolegové. Byla rozprava, kde vystoupili tři senátoři, někteří dvakrát a doporučuji, aby se tento bod schválil podle návrhu zákona, ve znění postoupeném PS.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Máme tady před sebou tedy dva návrhy – výborový návrh na schválení ve znění postoupeném PS, o kterém budeme hlasovat jako o prvním. Pokud neprojde, tak je tady ještě návrh na zamítnutí pana senátora Václava Hampla.

Nejdříve vás svolám.

V sále je přítomno 66 senátorek a senátorů, kvorum 34, byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 6 aktuálně přítomno 66 senátorek a senátorů, kvorum 34, pro 29, návrh na schválení nebyl schválen.

A my budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí. Aktuálně je přítomno 66 senátorek a senátorů. Aktuální kvorum je 34. Dalším návrhem, o kterém budeme hlasovat, je návrh na zamítnutí zákona.

Spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro zamítnutí, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je pro zamítnutí návrhu, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 7, aktuálně přítomno 66 senátorek a senátorů, kvorum 34, pro 9. Návrh nebyl schválen, tzn. návrh zákona nebyl ani zamítnut.

Já otevírám podrobnou rozpravu a ptám se, zda se do podrobné rozpravy někdo hlásí? Zatím pořád nevidím monitor, ale zdá se, že se do podrobné rozpravy nikdo nehlásí, takže já podrobnou rozpravu uzavírám. Konstatuji, že nebyl podán žádný pozměňovací návrh, tzn. návrh nebyl ani zamítnut, ani schválen, tzn. že prošel marnou lhůtou.

Končím projednávání tohoto bodu. A vám, paní ministryně, vlastně poloblahopřeji. A děkuji vám a nejsem si jist, že se vám tady líbilo jako vždycky.

A my se vystřídáme, já poprosím pana 1. místopředsedu Senátu Jiřího Růžičku, aby mě vystřídal u stolku.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Na shledanou, paní ministryně. Zároveň vítám v Senátu ministryni práce a sociálních věcí, protože budeme teď projednávat

 

Návrh zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů

Tisk č. 259

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jsme obdrželi jako senátní tisk č. 259. Návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, kterou nyní prosím, aby nás s návrhem zákona seznámila.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych uvedla tento návrh zákona, který je tou první fází, kdy se snažíme pomoci firmám, které byly postiženy tzv. koronakrizí se získáním likvidity.

Navrhujeme umožnit zaměstnavatelům odložení plateb pojistného za sociální zabezpečení, které zaměstnavatel odvádí ze svého vyměřovacího základu ve výši 24,8 % hrubé mzdy za měsíce květen až červenec. A lhůtu pro úhradu tohoto odloženého pojistného jsme stanovili nejpozději do 20. října. Tzn. pokud se zaměstnavatel rozhodne odložit platby za sociální pojištění pro tři zmiňované měsíce a zaplatí ji do 20. října v této stanovené lhůtě, tak penále, které je stanovené v § 20 zákona o pojistném na sociální zabezpečení bude maximálně 4 % per annum. Je to redukce o 80 %, což odpovídá zhruba 1 % za čtvrtletí. Jinými slovy, standardní penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení by činilo jen 0,01 % dlužné částky, tzn. 1/5.

Proč jsme se rozhodli tam ponechat, protože to bylo předmětem diskuzí obou příslušných výborů dnes dopoledne, proč jsme se rozhodli tam nechat penále, tak my jsme chtěli nastavit bariéru, která povede zaměstnavatele k tomu, aby se zamysleli, zda skutečně je pro ně správné a žádoucí pojistné odložit, nebo ne. Tento návrh zákona nemá být plošné opatření pro všechny, nejedná se o plošný odklad pro všechny, ale má to být výhodná půjčka, administrativně nenáročná ze strany státu pro ty, kteří to potřebují.

Druhá fáze, o které jsem mluvila na úvod, se má pak týkat odpuštění plateb za sociální pojištění nebo zabezpečení pro ty, kteří jsou skutečně koronakrizí hluboce postiženi. Máme tam nastavenu bariéru a ta má vést k tomu, aby půjčka přesto byla výhodná.

Další okruh diskuzí, který se týká tohoto návrhu zákona, se týkal tzv. ošetřovného. My jsme se na obou, jak na ústavně-právním výboru, tak na výboru pro sociální a zdravotní politiku, tak jsme se o tom bavili, diskutovali jsme o tom. Pozměňovací návrh, který předložila paní poslankyně Valachová, tak přiznávám, asi k tomu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. A to z toho důvodu, že jsme chtěli vnést jasné podmínky do situace, která souvisí s rozvolňováním zákazových opatření v dnešní situaci vlivem koronakrize. A chtěli jsme dostat podmínky nároku na ošetřovné na stejnou úroveň jak pro děti, které navštěvují mateřskou školu nebo dětskou skupinu nebo podobné jiné předškolní zařízení, tak pro děti, které docházejí na základní školu.

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je srovnat a jasně definovat podmínky, za jakých mají rodiče nadále do 30. června nárok na ošetřovné ve výši 80 % denního vyměřovacího základu.

Poslední věc, kolem které se točí diskuze ohledně tohoto návrhu, to je elektronizace komunikace s Českou správou sociálního zabezpečení. Co se týká firem, nově zde navrhujeme, a byl to také pozměňovací návrh paní poslankyně Aulické Jírovcové, připravovalo ho MPSV, a to většina firem již dnes komunikuje s Českou správou. Posílá měsíční přehledy elektronicky, my bychom to chtěli nastavit jako standard od 1. 9. Je tam drobný čas pro firmy, aby se mohly na to připravit. A zároveň chceme zrušit možnost platit sociální pojištění v hotovosti na pokladnách Okresní správy sociálního zabezpečení. Je také využíváno minimálně a myslím si, že by to mělo běžet plně bezhotovostním stykem.

Tento návrh zákona prošel v Poslanecké sněmovně jednomyslně, když se hlasovalo o celém zákonu. A myslím si, že to všem usnadní a zjednoduší práci zejména také s ohledem na to, že to bude jedno z opatření, které může do budoucna i nadále omezit šíření již zmiňovaného koronaviru.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych vás požádala o podporu tohoto návrhu zákona. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, a prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů, sledovala rozpravu.

Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor. Usnesení nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 259/2, zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Šárka Jelínková. Organizační výbor určil jako garanční výbor pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Usnesení jsme obdrželi jako senátní tisk č. 259/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Marek Hilšer, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, vážená paní ministryně. Já k tomu zákonu mohu uvést to, že paní ministryně do detailů popsala obsah změn, které ta novela obsahuje. Myslím, že není třeba nijak zvláště rozvádět. Jen upozorním, že proběhlo jednání výboru pro zdravotnictví a sociální politiku dnes. Touto novelou jsme se zabývali. Nejvíce diskuzních příspěvků, pokud mohu, tak se týkaly otázky podmínky čerpání ošetřovného. Po debatě jsme dospěli k závěru a usnesení, že doporučujeme Senátu, aby toto přijal ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Také bych chtěl upozornit ještě, že padl na jednání našeho výboru pozměňovací návrh, který pravděpodobně bude ještě představen. Takže za mě doporučuji schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. A ptám se, jestli si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru paní senátorka Jelínková? Ano, je tomu tak, prosím, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Šárka Jelínková:  Hezké odpoledne, pane předsedající, paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením ústavně-právního výboru, který se také dnes sešel k projednávání tohoto zákona. Jedná se o 102. usnesení z 24. schůze a je to k senátnímu tisku 259. Po úvodním slově paní ministryně, zde přítomné Jany Maláčové, která vystoupila jako zástupce navrhovatele, a po mé zpravodajské zprávě výbor doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh zákona schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu mě a pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Dovolte mi jenom ještě krátký komentář. Toto usnesení bylo přijato, prošlo velmi těsnou většinou. 4 hlasovali pro, 3 se zdrželi, byl předložen pozměňovací návrh kolegy Canova, který máte na stole, který nakonec přijat nebyl. Tolik zatím k jednání ústavně-právního výboru a seznámení s jeho usnesením.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, usnesení obou výborů máme k dispozici. Pan senátor Hilšer měl technickou poznámku. Faktickou poznámku, nevím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Marek Hilšer:  Já se ještě omlouvám, já bych chtěl ještě dodat k té zpravodajské zprávě, že v rámci jednání výboru bylo přijato doprovodné usnesení, které předložila paní senátorka Chalánková, tak aby to bylo kompletní.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, takže k oběma usnesením výborovým jsou doprovodná usnesení. Ne, pardon, jen k tomu zdravotnímu.

Já se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevidím nikoho takového, takže otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je jako první písemně přihlášen pan senátor Michael Canov. Prosím, pane senátore, máte přednost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já, přestože si nečiním velkou naději, že by byl můj pozměňovací návrh přijat, přesto jsem s ním chtěl vystoupit první, protože podle mého názoru se tam dotýkám některých docela závažných otázek. Kdyby na ten pozměňovací návrh došlo, tak navrhuje část 5. včetně nadpisu vypustit. Ta část pátá se právě týká toho ošetřovného ve výši 80 % pro děti rodičů, které do školy budou moci jít, ale rodiče je tam nepošlou.

Úvodem si dovoluji poznamenat, že zavedení dobrovolné účasti žáků posledních ročníků základních škol vládním usnesením 491/2020 Sb. od 11. května, tak už to bylo v rozporu s ústavním pořádkem, neboť článek 33, odst. 1 Listiny základních práv a svobod určuje pro základní školy docházku povinnou. Cituji: „Každý má právo na vzdělání, školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.“ A stanovuje ho školský zákon § 561/2004 v § 36. Školní docházka je povinná po dobu 9 školních roků.

Povinná školní docházka samozřejmě nezbavuje stát možnosti uzavřít z epidemiologických nebo jiných důvodů školy, ať již plošně, či místně, ať již pro všechny ročníky nebo pro jednotlivé ročníky nebo třeba vyhlásí mimořádné prázdniny. Vylučuje to však umožnit do předmětných školských zařízení učinit docházku dobrovolnou. Na již citované protiústavní usnesení vlády navázalo taktéž protiústavní mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, které totéž vyhlásilo pro první týden po skončení nouzového stavu, od 18. května do 0 hodin 25. května. A v úterý 19. května bylo vydáno další protiústavní opatření ministerstva zdravotnictví na období od 25. května do odvolání, které rozšířilo dobrovolnou docházku i na žáky 1. stupně základní školy.

Z Listiny základních práv a svobod, ze školského zákona vyplývá, že ústavně komfortním a jediným možným řešením je buď umožnění povinné školní docházky pro všechny žáky příslušných ročníků, nebo uzavření škol z epidemiologických nebo jiných důvodů. Pokud by jedna z těchto variant nastala, tak by celá 5. část návrhu zákona ztratila smysl. Samozřejmě ani to by nezbavovalo rodiče v případě, kdyby byla školní docházka povinná a děti by onemocněly nebo měly zdravotní či jiné důvody, se souhlasem lékaře, aby děti byly ve škole omluveny, jak je tomu naprosto běžně.

Předkládaný návrh zákona přímo motivuje rodiče, aby nešli pracovat a aby své děti do otevřené základní školy nedávali. Aby tak mohli čerpat ošetřovné ve výši 80 %. Motivuje to tím spíše, že stát veřejně předem deklaruje, že nebude nijak kontrolovat důvody rodičů. Viz např. citace ředitele ČSSZ Františka Boháčka, cituji: „Nepočítáme, že bychom to kontrolovali. Nám pouze rodič uvede, proč dítě neumístí.“

Navíc vydání mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví o pouze dobrovolné docházce žáků 1. stupně je velice podivné ve světle veřejného vystoupení náměstka zdravotnictví a 1. předsedy Ústředního krizového štábu, epidemiologa Romana Prymuly, který dne 10. května veřejně prohlásil ohledně dětí ze základních škol, hlavně těch prvostupňových, cituji: „Riziko, že by se dítě nakazilo ve škole, je téměř nulové. A především“ – a tu další citaci podtrhávám – že „míra přenosu z dítěte na dospělého a naopak je velmi malá.“

Takovéto vyjádření náměstka ministra delegitimuje oprávněnost mimořádného opatření tohoto ministerstva na období od 25. května a také delegitimuje důvody možného neposílání dětí do škol ze strany rodičů uvedených v návrhu zákona. Je zde takový rozpor, že z toho vyplývá jedna ze dvou možností. Buď je pan profesor Roman Prymula sedmilhář a vymýšlí si náměstek ministra zdravotnictví, nebo pan ministr svým mimořádným opatřením zneužil svoji pravomoc veřejného činitele. V takovémto rozporu jsou tyto dvě věci. Předkládaný návrh zákona dokonce předpokládá, že i snížená kapacita školy by neumožnila účast všech zájemců. Že by se vlastně ve škole rozhodovalo, kteří žáci se vůbec připustí, a kteří nikoliv. To je velmi hrubé porušení článku 33, odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Neboť to nejen odporuje povinné školní docházce, ale upírá to i právo na vzdělání těm, kteří se do kvót nevejdou. To je vlastně druhá část.

Jedna část je, že děti jsou povinny tam být, a druhá část, že na to mají dané právo. A skutečně, když si člověk přečte manuály ministerstva školství, které podle mého názoru nemají žádnou právní váhu, tak tam je uvedeno, že zákonný zástupce je povinen vyjádřit zájem o docházku do školy v případě žáků 1. stupně do 18. 5. 2020.

No to je protiústavní samo o sobě! Jaký zájem o docházku do školy? Docházka je z listiny práv a svobod povinná. Když tam dítě přijde v pondělí, tak samozřejmě škola je povinna ho podle tady té listiny přijmout, pokud to je žák její školy. Jinak to být ani nemůže. Přesto si toto dovolí ministerstvo dát na svých stránkách školy. A to k dovršení všeho mimořádné opatření, kterým toto bylo nařízeno ministerstvem školství, vyšlo až poté. Vyšlo až 19. května 2020! To, že předtím na tiskovce se vláda chlubila, že rozhodla o otevření škol pro první stupeň pro dobrou docházku, to prostě nebyla pravda. Žádná vláda o tom nerozhodla, rozhodlo o tom v této formě ministerstvo zdravotnictví, podepsán pan ministr. Takže žáci se na základě nebo rodiče na základě mimořádného opatření vydaného dne 19. května byli povinni, podle instrukcí, přihlásit své děti do 18. května. Vynikající běh časem, Einstein by to lépe nevymyslel. Zítra vstanu a opařím se čajem. Ano, nevěřím, je vůbec toto možné? Dále je zde uvedeno, v tomto manuálu, co vydalo školství, že bude-li zájem o přítomnost žáků přesahovat organizační, technické nebo personální možnosti školy, rozhodne ředitel školy o přijetí žáků do skupiny na základě žádosti zákonných zástupců podle kritérií, které předem stanovil. To je úplně neuvěřitelné. Úplně neuvěřitelné. Podle kritérií se bude rozhodovat, jestli se někomu možní naplnit jeho ústavní právo. Znovu opakuji, docházka do školy je povinná, povinná! Takže žádná kritéria nemůžou vůbec existovat. A někteří rodiče, ředitelé už to vzali za své. Dneska jsem četl v novinách, některý pan ředitel to řadí rovnou podle abecedy. Prostě protiústavní. Nikdo, ani pan ministr zdravotnictví, ani pan ministr školství, ani ředitel školy nemají právo jednat protiústavně proti Listině základních práv a svobod. Závěr. Jak již jsem říkal, předložený návrh zákona přímo motivuje rodiče, aby nešli pracovat a děti do školského zařízení nedávali. A těžko se jim lze divit, pokud při nabídce na 80 % ošetřovného tak neučiní. Ano, pro někoho to může být výhodné, než vstávat na 6 do práce, někam dojíždět, takováhle nabídka státu, tak dítě nepošlu do školy a bude. Jenom dopředu upozorňuji, kdyby to někdo chtěl hájit tím, že děti, které tam nejdou do školy, jsou přijaté, že mají distanční vzdělávání, tak to mu upozorňuji, že žádný právní předpis o distančním vzdělávání nikde nemluví. Žádné nařízení žádného ministerstva, žádné nařízení vlády, nic. Tam jsou zákazy a výjimky. Jediný, kdo mluvil kdy o distančním vzdělávání, to byla opakovaná informace ministerstva školství, opakuji informace, to znamená právně dokument s nulovou hodnotou, který uvádí: „Tam, kde to podmínky školy žáků či studentů umožní, je možné používat nástroje distančního vzdělávání. O využití těchto nástrojů rozhoduje ředitel školy“. To znamená, není to žádná náhrada povinné školní docházky, žádná. Je to to samé, jako kdyby si o hlavních prázdninách učitelé jen tak dobrovolně s dětmi psali a zapsali jim úkoly a oni je měli plnit. Právně hodnota nula. Zároveň tento zákon diskriminuje ty rodiče, diskriminuje ty, kteří nabídce tohoto zákona odolají a půjdou pracovat, protože povinnou školní docházku a práva svých dětí na vzdělání berou dle § 33, 1, Listiny základních práv a svobod, opravdu vážně. A proto tedy tam ty děti pošlou. A za to se jim stát dle návrhu části pátého tohoto zákona odmění tím, že na rozdíl od těch, co děti do školy nepošlou, nárok na ošetřovné ztratí. Kdyby to bylo obráceně, a ti, co děti do školy pošlou, by dostali nějakou, v této výši to ošetřovné jako odměnu za to, že se tedy dětem věnovali, do školy posílají děti, tak to bych byl pro. Takhle ne. A na závěr mého vyjádření, úplný, mi dovolte výzvu ministrovi. Ministrovi zdravotnictví, aby toto mimořádné opatření okamžitě zrušil a nahradil ho jiným, které nebude v rozporu s Listinou základních práv a svobod. To znamená, kde podle epidemické situace buď bude pro ročníky škola zakázaná, anebo naopak povolená, ale nic mezi tím. To je ústavní paskvil, který pošlapává základní práva a svobody. Chci upozornit, že 14. května bylo 150. výročí, co na našem území byla vyhlášena povinná školní docházka, bylo to školským zákonem z roku 1869. Za 150 let si to nikdo nedovolil, a to naší zemí prošly 2 světové války a různé režimy. Nacistický, komunistický, nikdo si nedovolil narušit a zrušit povinnou školní docházku. Já to považuji za mimořádný skandál. A je to jako by každému jedno. Tečka, konec, děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak děkuji panu senátoru Canovovi. Dalším do obecné rozpravy je přihlášen pan senátor Drahoš. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Ano, dobrý den, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já nebudu nijak polemizovat s názorem svého ctěného kolegy, pana senátora Michaela Canova, nejsem ústavní právník, ani právník a nemám to tak rozebrané jako on, ale můj příspěvek se bude týkat také pozměňovací návrhu, jak o něm mluvila paní ministryně, čili 5. části návrhu zákona, podle kterého mají tedy nebo budou mít nárok na ošetřovné rodiče, kteří své dítě do školských zařízení neumístí s ohledem na standardní věci, to znamená ohrožení jeho zdraví nebo zdraví osob, které žijí s dítětem v domácnosti, to je to, co podtrhuji, ale z jiných vážných důvodů, tak jak to říká § 6 té 5. části. Co to vlastně bude v praxi znamenat? Do pondělka tohoto týdne museli rodiče nahlásit, jestli pošlou dítě nebo děti na první stupeň základní školy. Velká část to udělala, učitelé podle toho začali připravovat školní skupiny, rozvrh, personální pokrytí. Část rodičů, a já si myslím, že budeme překvapeni, že to bude poměrně značná část rodičů, ale přiznává, že se nakonec rozhodne podle toho, jestli bude moct získat ošetřovné, což tento pozměňovací návrh samozřejmě jednoduše umožní a v kombinaci s tím zvýšeným ošetřovným bude motivovat rodiče, aby nechali své děti doma. To je konstatování. Už to tady také padlo, když si rodiče navíc přečtou, že Česká správa sociálního zabezpečení nemůže a nebude mít možnost správnost závažných důvodů kontrolovat, můžeme si udělat dobrý obrázek o tom, jak to bude ve školách od příštího týden vypadat. Vadí mi, že stát zcela rezignoval na regulaci ošetřovného a umožní ho prakticky získat všem, kteří o něj požádají. Já jsem říkal i na dnešním zasedání VZSP, že v té současné mediálně vyhrocené situaci dokáži pochopit i postoj ministerstva školství, které se k tomu staví tak, že kdo tedy bude chtít, ať své děti i na ten jeden zbývající měsíc doma nechá. Zdůrazňuji, jde vlastně o jeden měsíc. K tomu přesvědčení také přispívá na mnoha školách celkem docela dobře fungující systém online výuky. Takže ani mnozí učitelé nejsou úplně motivováni vracet se do školy a vím o případech, kde jsou rodiče vyzýváni, aby svoje děti doma nechali. Některé školy si zkrátka nechtějí, v již tak komplikované situaci, dále komplikovat práci. Samotné ministerstvo školství považuje výuku online za prioritní a přítomnost ve školách vlastně za spíše sekundární, takže já se nedivím mnohým pedagogům, že k tomu takhle přistupují. Já chválím na předkládaném zákonu, respektive pozměňovacím návrhu v části 5 to, že narovnal nefér situaci rodičů dětí v mateřských školách. Jenom připomínám, že tím, že mateřské školy nebyly jako ostatní školská zařízení zavřeny z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, tak by se po 25. květnu na ně podle stávající právní úpravy, na rodiče, nevztahoval nárok na ošetřovné, což by byl určitě docela velký problém. Ano, od 1. Ale je tedy evidentní, pardon?

Je evidentní, že původně deklarovaný cíl ministerstva školství, aby po 25. května nastoupilo do školy zhruba polovina dětí, se určitě nepodaří naplnit, to je evidentní. Já vím o čerstvých příkladech a sděleních z některých míst. Samozřejmě maminka ze zdravotních důvodů určitě nedá dítě na 1. stupeň základní školy, aby dostala ošetřovné, ale to dítě pošle odpoledne na hudební výchovu, protože tu platí a lekce by jinak propadly.

Já se tady kriticky vyjadřuji k některým aspektům toho zákona nebo návrhu zákona, ale přes to všechno se domnívám, že bychom měli návrh zákona schválit ve znění, které přišlo z Poslanecké sněmovny. Z mého pohledu je totiž 5 minut po dvanácté a je to nyní ta rozumná varianta, jak postupovat. A já mám vlastně jeden dotaz na paní ministryni a jednu ještě obecnější poznámku. Ten dotaz je, jako potenciální problém, paní ministryně, vidím tu větu v § 6, důvod pro neumístění dítěte v zařízení nebo škole bude zaměstnavatel povinen uvést na předepsaném tiskopisu. Já jsem už mluvil s pár řediteli, nejen ve svém expertním týmu, a oni mají obavu, aby školám v rámci této nové právní úpravy nenarostla zase dále byrokracie. Oni dosud se řídili předpisem, že každému rodiči musí vystavit potvrzení o tom, že škola je uzavřena, na jehož základě pak vznikl nárok na ošetřovné. Čili mám dotaz, kam nyní vlastně budou rodiče zasílat ten předepsaný tiskopis a jestli může ubezpečit školy, že s tím opravdu nebudou mít práci navíc. To je dotaz. A závěrem zmíním, co mi vlastně na tom předkládaném zákonu vadí nejvíce. A budu opakovat to, co tady už zaznělo na předchozích jednáních docela často. Já se pozastavuji nad tím, že návrhy takto zásadního dopadu na fungování celé společnosti přišly do Senátu ve stavu legislativní nouze, a ještě ve formě pozměňovacího návrhu k úplně jiné věci. Já samozřejmě chápu, ano, máme výjimečnou dobu. Nakonec tady v Senátu každý týden řešíme v tom nouzovém režimu legislativní nouze ty věci, které nám předkládá sněmovna. Já jsem se paní ministryně ptal na sociálně-zdravotním výboru, nač vlastně vláda čekala, když se vědělo už minimálně měsíc nebo zhruba měsíc, že 25. května bude 1. stupeň škol otevřen a že do té doby, a to bylo jasné, bude potřeba vyřešit situaci s ošetřovným. Paní ministryně mi vcelku korektně odpověděla, že tam hrály roli různé věci, že MPSV bylo v tomto případě až na, ne to hlavní a tak dále. Ale paní ministryně, já, a předpokládám ani ostatní kolegyně a kolegové, nebudeme řešit to, co se odehrává uvnitř vlády při jejich jednání. My sem dostáváme zákony nebo návrhy zákonů, které z našeho pohledu jsou často špatné, uspěchané, nedomyšlené a celkem mně je jedno, jestli za to může primárně spíše ministerstvo školství, ministerstvo vnitra, MPSV, my posuzujeme zákony, které nám předkládá vláda. Ta situace, před kterou jsme v případě tohoto zákona v tuto chvíli, projednávání z mého pohledu degraduje na jakési rétorické cvičení, protože, a já mluvím za sebe samozřejmě, nemohu udělat nic jiného, než pro něj hlasovat, byť to vystavuje obrovské nejistotě jak rodičovskou, tak učitelskou veřejnost. Rodiče předtím museli nahlásit děti do škol, aniž ví, jestli je tam pošlou. Učitelé si připravili plány výuky, které mohou v pondělí hodit do koše. A my jsme zde minulý týden přijali usnesení, které vyzývá vládu, aby lépe pracovala s relevantními daty. A na jejich základě také připravila plán opatření, které pak včas a srozumitelně bude komunikováno i široké veřejnosti. A z mého pohledu je tento návrh zákona ukázkovou ilustrací toho, jak se to dělat nemá. A znovu říkám, je mi vcelku jedno, jaký byl průběh projednávání návrhu tohoto zákona na vládě, já posuzuji to, co máme tady před sebou. Takže ten dotaz, paní ministryně, a ta obecnější poznámka na závěr, pokud pak mohu poprosit o komentář. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, děkuji za obecnější poznámky i dotaz pro paní ministryni. A dalším přihlášeným do diskuze je paní senátorka Chalánková, prosím, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo, vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych zatím v obecné rozpravě vás seznámila s pozměňovacím návrhem, který jsem připravila se svými kolegy Rostislavem Koštialem a Pavlem Karpíškem a který máte k dispozici na svých stolech. Dovolte abych řekla, že tato novela nebo tento zákon, který se jmenuje zákon o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placenou zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, považuji za podraz ze strany vlády. Nejen tedy k zaměstnavatelům, ale dokonce k samotnému MPSV, protože správně původní název i tohoto zákona, který šel do vlády, byl zákon na snížení odvodů, odvodů z pojistného na sociální zabezpečení. Celé to snížení odvodů se nám někde ztratilo, pak jsme hovořili pouze o penále, které nakonec se nám objevuje jako návrh na snížení penále v situaci, kdy zákon umožňuje zaměstnavatelům zaplatit odvody o 3 měsíce později, nejpozději do 20. října 2020.

V případě, že zákon umožňuje tady toto odložení a zároveň trestáme tímto zákonem, zase penálem, toto odložení, které zákon umožňuje, a zase přicházíme s tím, že toto penále budeme snižovat, tak z tohoto důvodu já si dovoluji navrhnout toto penále zcela zrušit. Na výboru jsme hovořili a také jsem ukazovala nebo hovořila o tom, že okolní země pomáhají svým zaměstnavatelům, malým a středním podnikům různými způsoby, které jsou ale především administrativně jednoduché a v té akutní situaci především plošné, protože tyto malé a střední podniky potřebují v této akutní situaci podpořit, neboť tvoří páteř ekonomiky a vlády těchto zemí jsou si toho vědomy. Paní ministryně říkala informace o ostatních programech, které pomáhají těm malým a středním podnikům, nicméně tento návrh mého pozměňovacího návrhu je v souladu s postojem hospodářské komory, asociací malých a středních podniků a podobných dalších asociací zaměstnavatelů. Domnívám se, že nechat lidem peníze v této situaci je nesmírně důležité. Vláda místo pomoci, místo živé vody připravila v podstatě pohřební hostinu. Takže já poprosím vás, dámy a pánové, abyste podpořili tento můj pozměňovací návrh, který podrobně představím v podrobné rozpravě. Dále bych vám chtěla ještě sdělit, že VZSP přijal také návrh doprovodného usnesení, které si pak dovolím v podrobné rozpravě načíst možná celý, protože si myslím, že i podporuje MPSV v jeho iniciativě a v jeho aktivitách, aby skutečně došlo k tomu, co avizovalo původně, to znamená ke snížení odvodů na sociální zabezpečení. Ještě na okraj bych chtěla říci, že toto snížení odvodů je velice zásadní záležitost, protože cena práce podle parametrů OECD v ČR je nesmírně vysoká, a právě snížení odvodů by mohlo být jedním z pilířů nebo z odrazových můstků na tvorbu skutečné důchodové reformy, protože se domnívám, že ponechat lidem peníze je to hlavní a to nejdůležitější, co ekonomice pomůže. Zatím pro tuto chvíli děkuji za slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak paní senátorka také avizovala svůj pozměňovací návrh, případně doprovodné usnesení, i jí děkuji. A prosím paní Šárku Jelínkovou, která je přihlášená do obecné rozpravy jako další.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Šárka Jelínková:  Děkuji za slovo, pane předsedající, paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pardon, promiňte, paní senátorko. Pánové, prosím. Prosím, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Šárka Jelínková:  Děkuji. O bolístce tady tohoto předkládaného zákona, o těch jeho bolístkách už tady zaznělo mnohé, včetně toho, že jsme si vědomi, a i paní ministryně, tak jak jsme se pravili na ÚPV, že máme tam přidané nějaké poslanecké přílepky a potom je někdy mnohdy pro nás těžké se rozhodovat mezi dvěma věcmi. V tomto případě mezi dvěma záležitostmi, které jsou z mé strany hodné podpory, tak jak odpuštění penále za neplacení pojistného ve výši 100 %, jak teď moje kolegyně Chalánková, předřednice, o tom mluvila. Tak ale právě například to ošetřovné ve výši 80 % pro rodiče, které i sjednocuje to, že se to bude týkat rodičů dětí z mateřských škol a základních škol, což si myslím, že je také velice důležité. Já bych vás chtěla požádat, pokud bychom se rozhodli, že podpoříme, tak jak i zdůrazňuji podporyhodné navýšení toho nebo zrušení de facto toho penále z neplaceného pojistného pro zaměstnavatele, tak tím ale uvrhneme všechny rodiče do nejistoty.

Pořád ještě se mnozí z nich rozhodují, i když už měli hlásit, zda své děti pošlou do školy nebo ne. Ale nejsou to aspoň, jak jsem já zaznamenala, konečná řešení. Pořád jsou školy otevřené samozřejmě ještě určité variabilitě, abychom nenechali rodiče v nejistotě.

Je to velmi důležité. Od pondělka se otevírají školy a je potřeba, abychom vážili na miskách vah mezi těmito rozhodováními. Já v tomto případě moc prosím proto, abychom podpořili rodiče, podpořili tu část, která se týká ošetřovného, tím pádem i ty ostatní části zákona. Já, na rozdíl od kolegů předřečníků, se příliš nebojím toho zneužívání. Ono jako vždy, když kterýkoli zákon schvalujeme, tak si tady můžeme dlouze povídat o tom, jestli ho někdo využije, zneužije atd. Ale slovo zneužití vidím až jako velmi silné.

Pro mnohé rodiče nebylo nic jednoduchého, když se z nich ze dne na den stali učitelé dětí na 1. stupni, na 2., kombinované vzdělávání navzájem. Mnozí z nich už naopak očekávají a vítají otevření škol, takže tento důraz a apel bych tady příliš nezdůrazňovala.

A ještě bych ke kolegovi Canovovi. Chápu jeho obavy a také nejsem ústavní právník, takže si myslím, že by to bylo úplně na jinou diskuzi. Ale myslím si, že zpochybnění ústavnosti rozhodnutí ministerstva školství nezměníme tím pozměňovacím návrhem, který tady kolega Canov předkládá. Zkrátím-li svoji diskuzi, ať už nemluvím příliš dlouho, moc vás žádám o to, abychom podpořili jak oba výbory, které dnes projednávaly tento zákon, abychom ho podpořili, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, a to opravdu především kvůli ošetřovnému, které dává jistotu rodičům, jak se nadále zachovat a rozhodovat.

Takže děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko, než vyzvu dalšího senátora k diskuzi, tak prosím, pokud potřebujete něco projednat, abyste odešli ze sálu, protože v rouškách se nedá šeptat. To huhňá strašně nahlas a hrozně to ruší. Věřte tomu, prosím. A prosím pana senátora Hrabu, který je další přihlášený do obecné rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Hraba:  Já děkuji za slovo, vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové.

Já podporuji naprosto vše, co řekl vážený kolega Michael Canov, neboť se domnívám, že skutečně vázat plnění rodičům na jejich rozhodnutí, zda poslat, nebo neposlat děti do školy, naráží skutečně na právní úpravu. Naráží na ústavní povinnosti. Ty mohou být změněny pouze zákonem, nikoliv opatřením ministerstva zdravotnictví. Je nezpochybnitelným faktem, že v oblasti školství vládne naprostý chaos. Naprostý chaos právní úpravy. Ministerstvo školství se zbavilo jakékoli pravomoci rozhodovat o tom, kdy a jak budou školy otevřené. Rozhoduje o tom ministr zdravotnictví, potom to vypadá tak, jak to vypadá.

Ten návrh a to, co bylo řečeno, skutečně demotivuje lidi pracovat. Je to příliš velkorysé, ale pořád říkám, pokud se mají rodiče rozhodnout, zda pošlou, nebo nepošlou děti do školy, tak porušují svoji povinnost povinné školní docházky.

Ten chaos, jak jsem naznačoval, já to musím říct, musí to tady na plénu zaznít, je samozřejmě v oblasti maturit a závěrečných zkoušek. Protože zákon 135 z roku 2020 váže podmínku úředních maturit na neobnovení osobní přítomnosti žáků na středním vzdělávání. Já chci, aby to tady zaznělo. Pokud nebude obnovena, tak potom úřední maturity jsou stále ve hře. Je to prostě fakt, ať už si ministerstvo školství říká, co chce. Samozřejmě není to směrem k paní ministryni, ta je v tom nevinně, to přiznávám, je to věc ministerstva školství. Nicméně tento zákon s tím úzce souvisí.

Já naprosto podporuji argumenty a závěry, které už přednesl kolega Michael Canov. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Opět se do obecné rozpravy hlásí paní senátorka Chalánková. Nebo ne? Ano, tak děkuji, paní senátorko, máte slovo, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Chalánková:  Už je to. Děkuji za slovo, z procedurálních důvodů si dovolím vám představit svůj pozměňovací návrh již v tuto chvíli.

Pozměňovací návrh senátorky Jitky Chalánkové, Rostislava Košťála, Pavla Karpíška k Návrhu zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů, senátní tisk č. 259.

V § 1, odst. 1, č. 80 nahradit číslem 100. A část věty první za středníkem včetně středníku vypustit. Odůvodnění. Zatímco návrh zákona předpokládá pouhé snížení penále z dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za předmětné období, podaný pozměňovací návrh počítá s jeho úplný zrušením. Důvodem předložení zákona i tohoto pozměňovacího návrhu je snaha pomoci zaměstnavatelům a podnikatelskému sektoru, který se v důsledku mimořádných opatření během probíhající pandemie onemocnění COVID-19, dostává do problémů s likviditou a potřebuje ze strany státu rychlou, efektivní a rozumnou podporu. Obzvlášť pokud zákon stanovením podmínky bezdlužnosti cílí na firmy, které si své povinnosti jinak svědomitě plní.

Za takovou efektivní podporu nelze považovat rozhodnutí umožnit zaměstnavatelům odklad sociálních odvodů, ale současně po nich nadále požadovat zaplacení penále, byť ve snížené výši. Penále je formou sankce a trestat zaměstnavatele by bylo v dané situaci nejen nepřijatelné a neobhajitelné, ale bylo by v příkrém rozporu s proklamovaným účelem zákona, kterým naopak je zaměstnavatelům pomoci. Proto se navrhuje upustit od vymáhání penále v plném rozsahu.

Takže to byl pozměňovací návrh. A ještě vás seznámím s doprovodným usnesením, které bylo schválené na výboru. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku

1. Vyjadřuje obavy z ekonomických dopadů mimořádných opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 na zaměstnavatele a podnikatelský sektor. Vyzývá proto vládu, aby i nadále hledala cestu k efektivní podpoře firem, které se v důsledku probíhající pandemie ocitly v ekonomickém propadu a vyvinula tím současně maximální úsilí k zachování stability pracovních míst.

2. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku žádá vládu, aby v co nejkratší době předložila návrh zákona, který umožní zaměstnavatelům nejvíce zasaženými mimořádnými opatřeními vlády dočasné snížení odvodů pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

3. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku vyjadřuje přesvědčení, že dočasné snížení nákladů je jedním z nejúčelnějších způsobů podpory zaměstnavatelům, které může řadu z nich zachránit před krachem.

4. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku pověřuje předsedu Senátu, aby o přijatém usnesení seznámil předsedu Vlády ČR. děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko, tady myslím bylo namístě pouze to doprovodné usnesení přečíst. Nebylo třeba ten pozměňovací návrh číst. Teď dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Adámek. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Adámek:  Pane místopředsedo, paní ministryně, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte i mně jen krátké vyjádření. Já chci z tohoto místa ministerstvu poděkovat za to, co tady dneska řešíme a co je předloženo. Hlavně co se týká disproporce mezi základní a mateřskou školou. Jak už tady říkala paní senátorka Jelínková, že to byla iniciativa paní poslankyně Valachové, ale i ministerstva práce a sociálních věcí, protože disproporce tam byla.

Úplně nesouhlasím s penále. Za mě by bylo lepší odpustit 100 % penále. My jsme to s paní ministryní rozebírali na ústavně-právním výboru. Ona mi tam říkala, proč přistoupili jen k 80 %. Já musím říct, že se úplně neztotožňuji tady s tímto náhledem. Já si myslím, že v současné chvíli pomoc podnikatelskému prostředí měla být ve 100 % odpuštění penále. A rozhodnutí, jestli si chtějí, nebo nechtějí odložit placení pojištění, je na nich.

Největší diskuze tady probíhá kolem tzv. přílepku kolem školství, který budí největší emoce. Já musím deklarovat, že budu hlasovat pro schválení zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Nicméně musím podpořit kolegu, pana senátora Michaela Canova, protože já chci nabídnout ještě jiný pohled. Rodiče a případná jejich existence. Tzn. podpora 80 % ošetřovného může být pro někoho v současné chvíli až existenční, protože zaměstnavatelům by hrozilo třeba i propuštění a další věci, se kterými se setkáváme.

To znamená, řeší to situaci jak rodičů, tak i zaměstnavatelů, takže je dobře, že tohle se narovnalo. Pak se musíme podívat i z pohledu obcí a měst, které byly vrženy a byly pod tlakem rodičů, neotvírejte školky, protože v tom případě my přijdeme o ošetřovné. A jsme na tom nějakým způsobem závislí, právě tady z těch důvodů, který jsem před chvílí říkal. To znamená, že mnohá města a obce z mého pohledu přijímaly opatření za hranou zákona z toho, že se tvářily, že neotvírají školku, ale otvírají nějaké dohlídávání dětí, když do řeknu úplně takhle. Což není v pořádku, protože to probíhá v prostorách školky a dalších. Pokud by si na tento postup někdo stěžoval, tak si myslím, že obce a města to nemohly v dané chvíli ustát jako zřizovatelé.

Pak je tam to, co bylo vrženo na ředitele a je vrženo na ředitele a pedagogy v současné chvíli, je na ně přeneseno, tak si s tím nějak poraďte. Vlastně je to na dobrovolnosti, jestli rodiče přihlásí, nebo nepřihlásí, a vy to nějakým způsobem zařiďte. Ale ono to mnohdy zařídit nejde. Je to velice polemické. A to, co tady zaznělo, musíme vůbec diskutovat o tom, jestli má být školní docházka dobrovolná? Já si myslím, že ne. Samozřejmě nejvyšší instance je nejvyšší soud, který by mohl rozhodnout, jestli dochází k porušení ústavy.

Nicméně ředitelé byli do toho nějak vrženo, bylo jim stanoveno datum, dokdy mají rodiče přihlásit případně své děti k té dobrovolné docházce. A já říkám, co když rodiče změní svůj názor a budou to dítě chtít přihlásit? Tak už vlastně nemají možnost do toho systému vstoupit, což je pro mě nepřijatelné. Pak jsou to krajní případy, s kterými se určitě setkáváte i vy, kdy dětem pracovníků v sociálních službách je odmítnuto to, aby mohli přihlásit své děti právě na tuto dobrovolnou výuku nebo dobrovolný pobyt ve škole, a to z toho důvodu, že spadají do ohrožené skupiny a pracují s ní.

Já neříkám, že to jsou případy, které jsou možná ve velké míře, ale jen chci, aby tady zaznělo, že pohled na tuto věc může mít obrovské množství rovin. Jestliže bylo deklarováno, že jde o sociální vazby dětí, tak si myslím, že sociální vazby dětí lze zajistit jiným způsobem, než vyhlásit, že je dobrovolná školní docházka. Tzn. učitelé nebo ředitelé mohli za pomoci svých vychovatelek, případně dalších pedagogických pracovníků, kteří se třeba věnují výchově, mít nějaké školní kluby, volnočasové aktivity a další.

A takhle by pomohli i rodinám a rodičům, kteří samozřejmě chtějí nastoupit do práce, případně by jim to pomohlo. To, o čem tady diskutujeme, má víc úhlů pohledu. Paní ministryně za to nemůže, ona to jenom nějakým způsobem sklízí, nicméně měli bychom o tom diskutovat. A mělo by to zaznít i takhle veřejně, že to, co je teď nastaveno, tak z mého pohledu není správně. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, další přihlášený do obecné rozpravy je pan senátor Lumír Kantor. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Milé kolegyně a vážení kolegové, já bych se zmínil jen o věci, že vlastně v této situaci se odráží zmatek, popřípadě chaos, o čem tady jednáme mnoho týdnů. Domnívám se, že pokud by začátek nebyl tak chaotický a byl by ustanovený krizový štáb, byly by dodrženy všechny věci a termíny tak, jak mají být, tak bychom se vyhnuli množství zmatků. A asi možná i tehdy by bylo jednoznačně řešeno, jak to má vypadat se školkami i s školami na začátku.

Chápu, že zákaz školy na začátku měl své opodstatnění a potom dál už to mohlo směřovat k tomu, co budeme dělat, až to zase znovu spustíme. To, že to řešíme přes ministerstvo práce a sociálních věcí, je velký omyl, protože my bychom to měli řešit před ministrem školství. Protože manuál, který vyšel na konci tohoto období, respektive před nedávnem, manuál ředitelům je naprosto chaotický a připouští tolik alternativ a zmatků, že kdyby nevyšel, tak by to podle mého názoru bylo daleko lepší. Jak jsem se už o tom jednou zmínil, v okolí Olomouce máme 4 hudební školy a každá učí podle jiného schématu v naprosté kontradikci. Jedna škola otevírá taneční obor, druhá škola taneční obor ho zakazuje. Ta škola, která otevírá taneční, tak učí jenom taneční obor, učí distančně pouze všechny ostatní hudební nástroje, někde jinde to jde přesně naopak. To je pro mě nepochopitelné a ředitelům to vůbec nepomohlo.

Takže to je kritika tohoto, ale potom jsem se chtěl zmínit, že podporuji zákon v 80 %. A také proto, že rodiče na začátku dostali zákaz pouštět děti do školy a potom se objevil absurdní termín „nepovinná školní docházka“. V tomto našem prostředí „nepovinná školní docházka“ je termín, jak tady říkal pan senátor Canov, se tady neobjevil stovky let. „Nepovinná školní docházka“ potom evokuje to, jestliže stát udělal zákaz školní docházky a potom udělal nepovinnou školní docházku, tak by se měl postarat o rodiče těch, kteří se o děti starají.

Takže já si myslím, že podpora rodičů v 80 % je zcela namístě. Protože je to odpovědnost státu, aby se o tyto rodiče postaral. Jestli to bude někdo zneužívat, chápu, ale koneckonců strach z toho, že budou věci zneužívány, se táhne veškerým naším jednáním. Aspoň v těch třech letech, co jsem tady, bych si vzpomněl na mnoho a mnoho příkladů, kdy se varovalo proti zneužívání. A my bychom měli myslet na ty, kdo tu dávku potřebují. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, a dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Jiří Růžička. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ještě jednou dobré odpoledne všem. Jenom jednu drobnou poznámku si nemohu odpustit. Velice často se tady skloňuje slovo chaos. Vůbec nechci polemizovat s tím, jestli rozhodnutí byla taková či taková, proč vznikla. Uvědomme si, že segment školství se týká toho, že najednou by se do akce pustilo 150 000 lidí. Tady jsme se bavili o tom, že se budou opatření rozmělňovat nějak pozvolna, tak samozřejmě to bylo asi potřeba vzít i tohle do úvahy. 150 000 lidí, to je segment, který se týká školství.

Ale to, co říkal pan senátor Michael Canov, samozřejmě z ústavně právního hlediska je pravděpodobně správné. Nicméně si stejně dovolím hlasovat pro podporu návrhu zákona tak, jak přišel z Poslanecké sněmovny. Padlo tady několikrát slovo chaos a jaksi apelování na to, abychom neudržovali rodiče v nejistotě. Ale to se netýká jenom rodičů, to se týká i ředitelů škol, to se týká i učitelů škol. Ředitelé škol měsíc pracují na tom, aby připravili výuku v nějakém režimu, který se před měsícem stanovil na základě situace, ve které jsme tehdy byli. Dneska je 20. května, 25. května mají nastoupit žáci do škol a my bychom teď poslali návrh zákona zpět a všechno by bylo úplně jinak. Takže když se bavíme o chaosu, tak prosím, uvědomme si, že tímhle bychom uklidnění situace rozhodně nepomohli.

Mimochodem také to se týká i záležitosti kolem maturit. Maturitní zkoušky už začaly. Maturitní zkoušky už v naprosté většině běží svou praktickou částí, což je část, která se týká naprosté většiny maturantů. Takže běží a myslím, že je to ve prospěch zklidnění celé té situace. Budu pro to hlasovat, protože jsem přesvědčen o tom, že bychom si neměli pohrávat s další nejistotou a chaosem.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, předtím jsem zapomněl uvést, že jste měl přednostní právo trošku vyšší než druhé přednostní právo, které teď dokonce dochází na řadu na Miroslava Nenutila, máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo. Pane předsedo, nemyslím si, že mám nějaké přednostní právo, nicméně snažím se řídit zásadou, že tady budu vystupovat pouze tehdy, když chci říct něco nového, co ještě nezaznělo. A to si myslím, že teď ta situace nastala. Mnozí z nás se cítí být odborníky v určité chvíli na školství, v určité chvíli na zdravotnictví, v jiném čase zase na sociální oblast. Sami se přitom neumíme řídit vlastním jednacím řádem. Tolik konstatování. Potom k projednávané materii. Projednaly ho dva výbory složené z naprosté většiny ze skutečných odborníků a jejich stanovisko souhlasné je pro mě jako laika rozhodující. A pak tu zazněl jeden takový nevšední příměr o živé vodě a pohřební hostině. Vážení, kdyby byly všechny pohřební hostiny tak štědré jako jsou současná opatření ministerstva práce a sociálních věcí, pak by se lidé asi na pohřby těšili. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Pan senátor Nwelati má slovo, protože je dalším přihlášeným do debaty.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Raduan Nwelati:  Děkuji za slovo, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně. Původně jsem nechtěl k tomuto bodu vystupovat, ale pak jsem si to rozmyslel, protože tady zazněly některé názory, se kterými ne úplně souhlasím, a to neznamená, že bych chtěl vnucovat někomu svůj názor. Ale myslím si – nebo cítil jsem - že je povinnost to tady říct, aby to tady nevypadalo, že všichni jsme jenom jednotní v názorech, takže jsem chtěl říct jednu zásadní věc, a to, že zásadně tedy nesouhlasím s tím, co tady říkal pan senátor a můj kolega Michael Canov. Je pravdou, že sice školní docházka je povinná, ale také v základní listině práv a svobod je, že každý má právo na ochranu života, každý má právo na zdraví, což si myslím, že se ten pohled na to, jestli docházka do školy je riziko je nebo ne, se může lišit. A v tom se zásadně liším. Protože tady zaznělo, že je téměř nulová nebo je velmi malé riziko nákazy. Ale i to malé riziko je riziko. A já se přiznám, že kdybych byl rodič a měl děti, tak je do té školy nepošlu. A nebude to kvůli tomu, že bych dostal 80 % mzdy, co je propláceno, ale protože si myslím, že tam to riziko je. A pokud tam to riziko existuje, nakazí se tam to dítě, i když je opravdu minimální a přijde, nakazí mě, já nakazím moji maminku, která je stará, protože jí jezdím na nákupy, tak si to budu vyčítat celý život, že jsem pro to neudělal všechno možné, aby ta nákaza nenastala. Pohled je různý a já naopak děkuji ministryni práce a sociálních věcí, že s tímto přišla, protože pokud to má rozhodnout u někoho rozhodující faktor nebo to, že dostane 80 %, bude rozhodovat o tom, že o to víc bude chránit dítě a nepošle ho do školy, tak já jsem pro, a stejně tak děkuji i ministerstvu školství a ministrovi zdravotnictví za to, že docházka bude ne povinná, ale že to bude na rozhodnutí toho rodiče, jestli ho tam pošle. A může můj názor být v menšině, mohu se mýlit, ale chtěl jsem, aby to tady zaznělo, jsem přesvědčen, že to takhle je správně a chtěl jsem, aby to tady nevypadalo tak, že všichni jsme za to, aby všichni chodili do školy a že je to špatně, že se to takhle nastavilo. Ještě jednou. Stejně jako je školní docházka povinná, tak stejně má každý právo na to, aby si chránil život a chránil zdraví sebe, svých dětí, svých příbuzných. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím paní senátorku Chalánkovou, která je přihlášena do obecné rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo. Doufám tedy, že už dnes naposledy. Jenom jsem chtěla pro stenoprotokol a Vás, dámy a pánové, chtěla bych vás informovat, že doprovodné usnesení platí přesně v té podobě, jak jsem ho načetla, tak jsem ho načetla i na výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Byla jsem upozorněna, že příloha k usnesení č. 94/2020 je v té původní podobě, kterou jsem měla připravenou ještě před jednáním výboru. Doprovodné usnesení bylo schváleno výborem ve stejné podobě, jak jsem načetla tady. Tak to jenom pro stenoprotokol a pro vás.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji za upřesnění, paní senátorko a prosím pana senátora Cieńciału, který je dalším, zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Cieńciała:  Děkuji mockrát, vážené kolegyně, kolegové. Velmi stručně. Podepisuje si pod to, co řekl kolega Canov, i s některými připomínkami kolegů na jedné straně, ale na druhé straně se podepisují i pod to, co tady zaznělo v závěru, že je to třeba pro učitele, pro školy udělat idiotenfest. To znamená, aby učitelé a ředitelé škol věděli jednoznačně, co mají dělat. Hovořím to z čerstvých diskusí a komunikace s řediteli z posledních dnů. Poněvadž to se sice řekne, že každý je inteligentní, každý si to dovede vysvětlit, ale když to mají vymezené v různých mantinelech, co mají a jak udělat, tak ve spolupráci s ministerstvem školství by bylo vhodné, kdyby se to zpřesňovalo, přesně v jakých podmínkách která škola a jaké obory a jací učitelé mají co udělat. Děkuji mockrát.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Do obecné rozpravy se přihlásila paní ministryně, takže ještě nekončím obecnou rozpravu. Prosím, paní ministryně, možná váš příspěvek ještě povzbudí mnohé k dalším příspěvkům jiným.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedající. Chtěla bych reagovat na tu největší debatu, která se týká né samotné podstaty novely, ale skutečně toho ošetřovného a podmínek. Budu teď zejména reagovat na pana senátora Canova a pana senátora Drahoše. Já svým vládním kolegům, panu ministrovi zdravotnictví a panu ministrovi školství všechny tyto poznámky vyřídím, protože vnímám, že se to týká zejména toho faktu, že povinná školní docházka nebyla a nebude od 25. května obnovena.

My jsme se jako ministerstvo práce a sociálních věcí právě snažili reagovat na tuto situaci. Máme tu nějaké stanovisko epidemiologů, pak rozhodnutí ministerstva školství, do toho nám hrála ta situace kolem mateřských školek, protože tam, jak bylo správně řečeno, školky nebyly zavřeny, o jejich uzavření rozhodli zřizovatelé a teď přistupují k jejich otevření, a do toho nám ještě hrála ta situace kolem druhého stupně základních škol, protože ošetřovné bylo po dobu mimořádných opatření prodlouženo do 13. narozenin, tzn. že jsme měli zase jinou situaci v 5. a 6. třídě, a do toho ještě situace kolem rozvolňování sociálních služeb, kde byl velký tlak na to, aby to šlo velmi rychle atd., atd. To znamená, my jsme se rozhodli, abychom ve svém důsledku netrestali pracující rodiny s dětmi, které mají nemocné děti, protože kdybychom k pozměňovacímu návrhu nepřistoupili, ty by byly ve svém důsledku v měsíci červnu bez ošetřovného, tak jsme se rozhodli – a s ohledem na to, že chyběla pravidla a situace se neustále vyvíjela – že budeme rodičům v této nelehké době poskytovat vysoký stupeň nebo standard pomoci. Chceme tento standard pomoci, protože situace je skutečně mimořádná, dodržet do 30. června, nechceme neustále měnit pravidla hry a provádět tendenční změny s efektem na nějakou kratší dobu. A já bych chtěla jenom pro vaši informaci, co se týká ošetřovného, tak zmíním některá čísla, která jsou velmi aktuální. A týká se to také toho dotazu, zda budeme kontrolovat nebo nebudeme kontrolovat dodržování a čerpání ošetřovného, tak jen v měsíci březnu ČSSZ vyplatila 375 088 dávek, které jí přísluší, zejména nám – omlouvám se za ten výraz – brutálně stoupla nemocná a ošetřovné, samozřejmě že česká správa musí vyplácet také svou běžnou agendu – PPM, otcovskou, dlouhodobé ošetřovné, atd., atd. V měsíci dubnu to bylo již 500 239 dávek, to znamená opět několikanásobný nárůst oproti běžnému standardu, a ke včerejšímu dni za měsíc květen česká správa zpracovala 358 986 dávek. To znamená, ten nápor je obrovský, přesto se nám daří dvě třetiny dávek vyplácet do 10 pracovních dnů, i když nám zákon dává 30denní lhůtu, ale my si uvědomujeme, jak v této těžké situaci lidé potřebují peníze co nejdříve, proto se snažíme opravdu všechno celé procesovat, a kdybychom přistoupili ke kontrole celého systému a nepostavili bychom systém na čestném prohlášení a na tom, že rodič opravdu nejlépe zná tu situaci v rodině a situaci dítěte – zdravotní důvody, sociální důvody apod., apod., a bude reagovat na situaci ve školství, tak kdybychom k tomu nepřistoupili, tak by to znamenalo opravdu opět velkou administrativní zátěž a zpomalení výplaty dávek ze strany ČSSZ v řádu týdnů.

Vím, že je to argument, který často používám, ale opravdu. Ten nápor je obrovský, v podstatě zjednodušeně řečeno trojnásobný oproti běžnému stavu, zároveň máme o 10 % méně zaměstnanců, protože i zaměstnanci ČSSZ jsou nemocní, mají malé děti, tzn. čerpají ošetřovné, u české správy jsou aktuální čísla 11 %, u úřadu práce 9 %, to znamená v průměru 10 %, a přesto se nám daří velmi rychle a plynule administrovat pomoc. Jsou nějaké výjimky, kde byly problémy, ministerstvo práce a sociálních věcí to řeší a naposledy jsme na začátku tohoto týdne zřídili formulář pro několik desítek případů podle našich odhadů, kde je stále nedořešeno ošetřovné například za březen, protože nejsou dodány podklady, protože nejsou vyplněny formuláře správně, nebo proto, že to zaměstnavatel poslal velmi pozdě. To se stává, stále dostáváme formuláře za ošetřovné za měsíc březen, přesto se to např. týkalo dvou dnů a zaměstnavatel se rozhodne, že to pošle zároveň s dubnem, a tím pádem dochází k opožděnému vyplácení, protože to Okresní správa sociálního zabezpečení každá jednotlivá dělá podle data přijetí toho, kdy to přišlo, tzn. ne podle toho, jakého časového rámce se to týká, ale podle toho, kdy od zaměstnavatele byl celý formulář postoupen.

Co se týká ještě dotazu pana senátora Drahoše, tak ještě jednou. Rodič důvod na měsíčním výkazu péče zaškrtne, předá ho zaměstnavateli a ten ho předá Okresní správě sociálního zabezpečení. Škola už tam nic nevyplňuje. Škola to udělala na začátku v první fázi, ale pak ten další každý měsíc, nebo rodiče se mohou například rozhodnout, že budou čerpat ošetřovné mnohem kratší úsek a ukončí to za menší dobu než je kalendářní měsíc, tak potom se k tomu škola už nevyjadřuje, nic nepotvrzuje a tím pádem odpadá administrativní zátěž. Co se týká komentářů, resp. dotazů paní senátorky Chalánkové, doprovodné usnesení podporuji, to jsem již řekla na výboru, nemáme s tím problém, protože vláda v tomto slova smyslu přesně koná a chystá své následující kroky. Nicméně bych chtěla upozornit, že dnešní návrh je třetím významným krokem ze čtyř, kdy ministerstvo práce a sociálních věcí pomáhá výslovně firmám nebo živnostníkům. Ten první krok byl návrh na odpuštění odvodů na sociální pojištění nebo zabezpečení pro OSVČ, pro živnostníky, na půl roku, to byl velmi rychlý krok, prošel oběma komorami Parlamentu ČR velmi rychle, druhý zásadní krok je program Antivirus. Jenom připomínám, že ke včerejšímu dni jsme přesáhli hranici půl milionu podpořených pracovních míst z programu Antivirus. To znamená, je to velmi funkční program, který jsme během několika týdnů postavili na nohy, kurzarbeit v ČR nebyl doposud uplatňován, na rozdíl např. od Německa nemáme zkušenost s tzv. kurzarbeitem, která by čítala několik desítek let, přesto se nám podařilo program rozjet, je dobře funkční a já na něho slyším chválu ze všech stran. Dnes tedy diskutujeme o vládním návrhu na odklad plateb za tzv. socko, a to je pomoc s likviditou firmám, které nebyly hluboce zasaženy koronakrizí, nicméně od začátku proklamuji, že přijde i ta druhá část, kdy budeme chtít odpustit nejvíce zasaženým firmám právě platby za sociální pojištění nebo zabezpečení. To očekáváme, protože v pondělí bude tripartita, zde chceme tento návrh předjednat, odpoledne schválit na vládě a pevně doufám, že již příští týden jako vládní koalice k té druhé části dospějeme a za nedlouhou dobu budeme tento návrh projednávat i zde v horní komoře Parlamentu ČR. To znamená, dnešní návrh je skutečně posílení likvidity firem, které nebyly tak hluboce zasaženy, a je to výhodná půjčka za velmi nízký, velmi výhodný úrok a upřímně otevřeně přiznávám, že úrok jedno procento za čtvrtletí, resp. čtyři procenta per annum je tam nastaveno proto, protože to číslo, které je z tržního hlediska, z hlediska tržního mechanismu velmi výhodné, ale zároveň tam potřebujeme nastavit alespoň nějakou brzdu, která povede k tomu, že návrh nebude pro všechny. Protože kdybychom se rozhodli, že tam nebude žádné penále, tak to znamená, že to je návrh, který mohou využít úplně všichni, a já připomínám, že se bavíme o 34 miliardách měsíčně, tzn. za tři měsíce se jedná o celkový objem finančních prostředků 102 miliard Kč a předpokládám, že pokud by tam nebylo žádné penále a odložit by si pojistné mohly bezplatně i ty firmy, které nejsou zasaženy současnou krizí, a je jich skutečně mnoho, tak by to znamenalo, že stát rezignuje na výběr sociálního pojištění, tzn. že potřebujeme opravdu nějakou brzdu. A pro firmy, které jsou skutečně hluboce zasaženy, tak finalizujeme návrh na odpuštění sociálních odvodů. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Už to funguje, děkuji. Máme ještě obecnou rozpravu. Nikdo se nehlásí, takže obecnou rozpravu uzavírám.

Paní navrhovatelka, paní ministryně má ještě možnost se vyjádřit, ale už to učinila, takže nemá zájem, a já se ptám paní zpravodajky ústavně-právního výboru Šárky Jelínkové, zda si přeje vystoupit? Nepřeje. A nyní má slovo garanční zpravodaj Marek Hilšer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. V obecné rozpravě vystoupilo 11 senátorek a senátorů, z toho jedna senátorka vystoupila třikrát. Nejvíce se diskutovalo z mého pohledu subjektivně o otázce pravidel ošetřovného, a máme dvě výborová usnesení, obě dvě výborová usnesení jsou pro to, aby byl návrh schválen v podobě předložené Poslaneckou sněmovnou, a byly také ale v obecné rozpravě avizovány dva pozměňovací návrhy. Jeden pozměňovací návrh pana senátora Canova, jeden pozměňovací návrh paní senátorky Chalánkové a skupiny senátorů a pak ještě bylo anoncované doprovodné usnesení – jak usnesení paní senátorky, tak to doprovodné bylo také během rozpravy prezentováno. Nyní si myslím, že můžeme přistoupit k hlasování a to už asi nechám na vás, pane předsedající. Předpokládám, že tedy bychom měli hlasovat o výborových návrzích nebo resp. o schválení v podobě předložené PS, protože nepadl návrh na zamítnutí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, je to tak. (Znělka.)

Počkáme z důvodu možnosti dostavit se k hlasování. Tak aktuálně je přítomno 64 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí návrhu je 33. A byl podán návrh schválit návrh zákona ve zněním postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování, kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Tak děkuji vám, hlasování č. 8, registrováno 65, kvórum pro přijetí 33, pro návrh se kladně vyslovilo 41, proti nikdo, návrh byl schválen. A projednávání tohoto bodu je ukončeno. Děkuji paní navrhovatelce, děkuji zpravodajům. Jo pardon, bude ještě doprovodné usnesení, já jsem vlastně tady nebyl za pultem, já jsem si to neuvědomil. A paní ministryně, no, tak doprovodné usnesení bylo v usnesení obou dvou výborů. Paní ministryně ve svém vystoupení v závěru řekla, že s ním souhlasí, že ho vlastně doporučuje. Pan zpravodaj? To samé, takže můžeme hlasovat. Nejsou nějaké námitky? Nikdy k němu nechce diskutovat. Takže budeme hned hlasovat.

Kvórum, přítomných je 65, kvórum je 33. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

A kdo je proti tomuto návrhu, stiskněte tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji, hlasování č. 9, pro návrh se vyslovilo 62 z přítomných 65. Návrh byl schválen.

Tak teďko ještě jednou všem děkuji a budeme pokračovat v jednání této schůze. A nyní budeme projednávat žádost o souhlas Senátu s trestním stíháním senátorky Zdeňky Hamousové.

 

Žádost o souhlas Senátu s trestním stíháním senátorky Zdeňky Hamousové

Tisk č. 262

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Usnesení mandátového a imunitního výboru vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 262. Se zprávou vystoupí zpravodaj mandátového a imunitního výboru Jan Tecl, kterého tedy žádám, aby se ujal slova.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně senátorky, kolegové senátoři. Dne 6. května 2020 byla předsedovi Senátu doručena žádost Policie České republiky o vyslovení souhlasu Senátu s trestním stíháním senátorky Parlamentu České republiky. Žádost je evidována pod jednacím číslem 6895/2020/S. Předseda Senátu Miloš Vystrčil tuto žádost Policie České republiky obratem následující den 7. května 2020 postoupil dle § 13, odstavce 2 zákona č. 107 z roku 1999 Sb., o Jednacím řádu Senátu k projednání mandátovému a imunitnímu výboru Senátu. Mandátový a imunitní výbor projednávání žádosti policejního orgánu zahájil na své 10. schůzi, která se konala dne 13. května 2020. Za zpravodaje výboru byl stanoven senátor Jan Tecl. Zpravodaj po zasedání Mandátového imunitního výboru dopisem požádal Policii ČR o doplňující informace. Vyžádané materiály byly přiloženy k žádosti policie a vzniklý materiál je k nahlédnutí v listinné podobě v prostorách mandátového a imunitního výboru. Projednáváním žádosti pokračovalo na 11. schůzi mandátového a imunitního výboru dne 19. května 2020. Policie ČR žádá o souhlas Senátu k trestnímu stíhání senátorky magistry Zdeňky Hamousové pro skutek popsaný a kvalifikovaný v žádosti policie, číslo jednací KRPU-60565-9/TČ-2020-040771-38 LN, s odůvodněním policie s podezřením ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274, odstavce 1 trestního zákoníku. Službu kriminální policie a vyšetřování je prováděno prověřováním případu podezření ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274, odstavce 1 trestního zákoníku, kterého se měla dopustit magistra Zdeňka Hamousová dne 9. dubna 2020, v době kolem 0:55 hodin v Žatci jako řidička osobního automobilu. Byla stavěna hlídkou Policie ČR obvodního oddělení Žatec. Po jejich výzvě se podrobila lékařskému vyšetření s odběrem krve s následným rozborem metodou plynové chromatografie a metodou imunochemickou. Citace § 274 trestního zákona, odstavec č. 1, ohrožení pod vlivem návykové látky. Odstavec 1. Kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, bude potrestán odnětím svobody až na 1 rok, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. Paní senátorka Hamousová byla stavěna hlídkou Policie ČR v Žatci, nezpůsobila dopravní nehodu a od počátku spolupracovala s hlídkou policie. Podrobila se výzvě k lékařskému vyšetření. Výsledky s nimiž nás seznámila policie naznačují spáchání přečinu pod vlivem návykové látky a přesahují hranici 1 promile alkoholu. Za řízení v opilosti do 1 promile se provinění považuje za přestupek, nad danou hranici pak za trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky. Tato hranice je stanovena rozhodovací praxí soudu. Mandátový a imunitní výbor Senátu zjistit historii spáchaných přestupků v oblasti silničního provozu senátorky Hamousové písemným dotazem na pověřeného policejního komisaře. Jeho prostřednictvím Policie ČR dne 13. května upřesnila, že magistra Zdeňka Hamousová je držitelkou platného řidičského oprávnění pro skupiny AM, A1, B1 a B od roku 1979. Aktuální stav bodového hodnocení je 0 bodů a nemá záznam v přestupcích v dopravě. Žádost policejního orgánu o vyslovení souhlasu Senátu k trestnímu stíhání senátorky Hamousové je v souladu s příslušným ustanovením Jednacího řádu Senátu a obsahuje vymezení skutku, o který jde, i jeho předpokládanou právní kvalifikaci. Senátorce Zdeňce Hamousové bylo umožněno se jednání výboru osobně zúčastnit, k věci se vyjádřila a požádala o vyslovení souhlasu Senátu ČR s trestním stíháním. Mandátový a imunitní výbor Senátu ani Senát PČR nerozhodují o vině senátora, neboť k rozhodnutí o vině a trestu je podle článku 40, odstavce 1 Listiny základních práv a svobod povolán jen soud. Mandátový a imunitní výbor projednávání žádosti policejního orgánu ukončil na své 11. schůzi, která se konala 19. května 2020. Usnesení mandátového a imunitního výboru přijaté na jednání 19. května 2020 vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk č. 262. A nyní mi dovolte, abych vás seznámil s tímto usnesením.

14. usnesení mandátového a imunitního výboru z 11. schůze konané dne 19. května 2020 k žádosti Policie ČR o souhlas s trestním stíháním senátorky Zdeňky Hamousové.

Žádost Policie ČR krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, služba kriminální policie a vyšetřování, územní odbor Louny, o souhlas s trestním stíháním senátorky Parlamentu ČR Zdeňky Hamousové ze dne 5. května 2020 pod číslem jednacím KRPU-60565-9/TČ-2020-040771-38 LN, dále jen žádost policie, postoupená předsedou Senátu PČR v souladu s čl. 13 odstavce 2 zákona č. 107 z roku 1999 Sb., o Jednacím řádu Senátu, ve zněním pozdějších předpisů, mandátovému a imunitnímu výboru Senátu vymezuje skutek, pro který má být vedeno trestní stíhání senátorky a jeho předpokládanou právní kvalifikaci, takto:

Ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274, odstavce 1 trestního zákoníku. Po prostudování žádosti policie, zpravodajské zprávy senátora Jana Tecla, vyjádření senátorky Zdeňky Hamousové a po rozpravě výbor

1. navrhuje Senátu PČR vyslovit souhlas s trestním stíháním senátorky Zdeňky Hamousové pro skutek uvedený v žádosti policie,

2. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jana Tecla,

3. pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi senátu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane zpravodaji. A otevírám rozpravu. Do rozpravy se přihlásila paní senátorka Zdeňka Hamousová. Paní senátorko, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Dobrý den, vážené kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych vás oslovila v souvislosti s projednávaným bodem, protože se přímo týká mé osoby, mého zkratkovitého a nesprávného jednání. A ráda bych uvedla pro vás alespoň stručné vyjádření. V první řadě bych chtěla velmi ocenit seriózní a profesionální přístup v rámci projednávání mandátového a imunitního výboru, kde jsem požádala o souhlas k vydání trestního stíhání mé osoby. A otevřeně uvádím, že jsem si vědoma toho, že jsem nejednala správně, velmi se za to stydím, mrzí mě to moc a všem se veřejně omlouvám. Pokud je pro vás toto konstatování alespoň určitou reflexí, osobní reflexí k tomu, že jsem se nesprávně zachovala. Dovoluji si podotknout, že svým založením plně respektuji autoritu policie, takže když jsem byla silniční hlídkou zastavena a oslovena, byla jsem požádána o to, zda jsem ochotna podrobit se odběru krve. Nebyla jsem oslovena že žádostí o dechovou zkoušku, bylo to v období, kdy dechová zkouška neprobíhala. Vůbec nezpochybňuji postup policie, ctím autoritu a postupy a stavím se otevřeně k tomu, jak jsem se zachovala, k procesu projednávání a prověřování a k tomu, že musím nést případné následky svého nesprávného chování. Ráda bych uvedla, že, jak již tady bylo řečeno, řidičský průkaz mám více než 40 let, nikdy jsem neměla žádné trestné body, ani žádné další přestupky nebo delikty. Jenom na dokreslení situace, nikomu jsem nezpůsobila újmu na zdraví, ani žádnou majetkovou, ani hmotnou škodu. Jsem připravena podstoupit celý proces s důsledky, které pro mě má a bude mít. Prosím vás, žádám vás o vydání mé osoby k trestnímu stíhání. Současně vás žádám o pochopení mého vyjádření, sdělení, děkuji za čas, který mému vyjádření věnujete. Žádám tedy ctěný Senát, aby mě vydal k trestnímu stíhání. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, paní senátorko. A nyní vystoupí pan senátor Jaroslav Větrovský.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, člověk je obecně tvorem chybujícím. Paní senátorka chybu udělala, chybu přiznala, provedla tady příkladnou sebereflexi, požádala o své vydání. Já si myslím, že za to jí patří obrovské absolutorium a já bych jí za to chtěl moc poděkovat. Za to, jak se k této věci, která je pro ni velice nepříjemná a citlivá, jak se k ní příkladně postavila. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. A přihlásil se do rozpravy pan senátor Jaroslav Doubrava. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážené kolegyně a kolegové, já jsem členem Senátu už hodně dlouhou dobu, hodně dlouhou dobu jsem pracoval i v mandátovém výboru. Za celou tu dobu toho mého působení tady jsme řešili celou řadu podobných případů žádosti o vydání k trestnímu stíhání, ale vždycky jsme se dozvídali tisíce důvodů, proč bychom toho dotyčného neměli ke stíhání vydávat. Dnes tady kolegyně vstane a řekne, ano, jsem si vědoma toho, že jsem udělala přestupek, že jsem se dopustila špatného jednání a jsem připravena za té nést odpovědnost, vydejte mě k trestnímu stíhání. A to je to, proč mluvím, chtěl bych jí za to poděkovat a samozřejmě pro to zvednu ruku. Jen bych chtěl asi, pan kolega zpravodaj tam uvedl, že má nula bodů na kontě, já myslím, že měl říct, že měla nula odebraných bodů, to znamená, že měla plný počet bodů, jestli jsem tomu tak rozuměl. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Dobře, pane senátore, děkuji za upřesnění. Já myslím, že si rozumíme. Tak pan místopředseda Jiří Oberfalzer má slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Samozřejmě to nikdy pro nás není lehké, když máme tady rozhodovat o takto osobních a citlivých věcech. Určitě každý z nás by rád to kolegyni Zdeňce ulehčil, ale bohužel ta situace stojí tak, že zde nejsou žádné pochybnosti, ostatně ani ona sama žádné nepřipouští, a to nejhorší, co bychom pro ni mohli udělat, je, že bychom ji nevydali. Nikdy už by nepřesvědčila veřejnost, že si to tady sama nezařídila. Je to tedy v podstatě jednoznačné. Já se připojuji k poděkování Zdeňce za její přístup k věci a držím jí palce, ať ten proces projde zdařile a s co nejmenšími následky. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Pan místopředseda byl poslední přihlášený do rozpravy, nikdo další se nehlásí, rozpravu uzavírám. Ptám se, zda si přeje pan zpravodaj vyjádřit se k proběhlé rozpravě? Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Já bych pouze uvedl, že v rozpravě vystoupili 4 senátoři, nezazněl žádný jiný návrh, tudíž navrhuji hlasovat v duchu usnesení mandátového a imunitního výboru, to znamená vyslovit souhlas s trestním stíháním.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji.

Tak myslím si, že můžeme přistoupit k hlasování. Přítomno je 60 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí návrhu usnesení je 31. Byl podán návrh a budeme tedy hlasovat o vyslovení souhlasu s trestním stíháním senátorky Zdeňky Hamousové. Zahajuji hlasování, kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 10, registrováno 60, kvorum pro přijetí 31, pro návrh se vyslovilo 58, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Takže Senát vyjádřil souhlas a projednávání tohoto bodu je ukončeno. Vzhledem k tomu, že budu další bod předkládat, tak my se vystřídáme u řídícího pultu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Naše schůze pokračuje

 

Návrh usnesení Senátu k 75. výročí ukončení II. světové války a odsouzení zločinů proti lidskosti spáchaných zejména v období obou světových válek

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Návrh usnesení vám byl rozdán na lavice. Prosím pana místopředsedu Senátu Milana Štěcha jako navrhovatele tohoto bodu, aby se ujal úvodního slova. Pane kolego, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji, ještě jednou hezký dobrý den.

Dovoluji si vám se skupinou senátorů předložit návrh usnesení, který se týká 75. výročí ukončení 2. světové války a zejména, a to je hlavním cílem, odsouzení zločinů proti lidskosti spáchaných zejména v období obou světových válek.

Tento návrh jsme iniciovali s paní místopředsedkyní Horskou po dlouhé diskuzi. A myslíme si, že je namístě, aby se Senát v období, kdy si připomínáme zaokrouhlené výročí konce nejhorší války v historii lidstva, ale také, abychom to spojili s tím, že upozorníme na činy, které jsou velmi výrazně proti lidskosti a jsou to činy spáchané lidmi na lidech.

Činy, které se udály proti lidskosti, ať už to byla genocida, nebo holocaust, podle pramenů historiků, míním tedy za druhé světové války, měly své kořeny už v první světové válce.

V řadě historických pramenů se dočítáme – a myslím si, že je v tom silný úzus, že je popsáno, že to, že svět po velkých změnách, po první světové válce nedostatečně odsoudil

a potrestal činy proti lidskosti spáchané za první světové války, zejména např. genocidu Osmanské říše na Arménech, motivovalo nacisty k tomu, že obdobné, možná ještě zrůdnější nástroje použili proti lidem jiného smýšlení, jiného náboženství, jiné rasy v době druhé světové války.

Samozřejmě, že je to jakási retrospektiva, že je to návrat k minulosti, ale i dneska se ve světě na řadě míst vyskytují projevy podobné, i když v omezenějším rozsahu. My se

v tom usnesení nechceme zabývat jenom aktuální situací, protože její popis, kde a jak a činy proti lidskosti by byl velmi náročný a pro nás asi, jako neodborníky, velmi nesplnitelný úkol, protože to jsou věci a skutky, kterými se zabývá OSN a různé lidskoprávní organizace, ale i vlády. Ale my spatřujeme kořeny právě v tom, že minulost byla nedostatečně popsána a zhodnocena.

Proto jsme si vám dovolili předložit usnesení včetně krátké důvodové zprávy. V usnesení se netajíme a je to zcela zřejmé, že je zmínka právě i o genocidě Osmanské říše

na arménském národu. My, kteří jsme měli možnost Armény navštívit, a já i na základě toho, že jsem se seznámil s některými historickými prameny, diskutoval jsem s některými historiky a přečetl jsem si některé informace, tak jsem opravdu došel k názoru, že by bylo dobře, aby česká Horní komora se k tomu vyslovila.

Velké množství zemí a v poslední době v roce 2019 to byl i Kongres Spojených států, který jednoznačně odsoudily genocidu na Arménech v době první světové války. A dále to je převážná většina evropských zemí, zejména jejich národních parlamentů. Připomínám, že to ani není v rozporu podle našeho přesvědčení se zahraniční politikou České republiky, protože již v roce 2017 Poslanecká sněmovna přijala obdobně formulované usnesení, kdy dala do souvislosti s dalšími činy proti lidskosti právě genocidu na Arménech. A že to naše usnesení koresponduje i s prohlášením prezidenta republiky z období, které je asi dva roky zpátky.

Z tohoto pohledu si myslíme, že neuděláme žádný krok, který by nebyl v souladu se zahraničí politikou České republiky. Možná, že si někdo klade otázku, proč neuděláme usnesení samotné, jen ke genocidě Osmanské říše. My jsme volili skutečnost propojení, tak, jak to popisují historici, motivace zejména k holocaustu za období druhé světové války a právě té motivace, která byla dána lhostejností a nedostatečným odsouzením genocidy na Arménech po první světové válce.

Motivace existují, pokud nejsou důrazně odsouzeny a pokud není jasně vyslán signál, že společnost, národy, občané se proti takovým formám důrazně vysloví. Znovu připomenu, že razantnější usnesení v tomto směru přijala Sněmovna reprezentantů naposledy 29. října 2019. Samozřejmě argumentů, které by bylo možno uvést, je celá řada. Já bych vás chtěl poprosit o podporu tohoto usnesení.

Ještě k věci, že by to možná mohlo obsahovat další odsouzení, ale ještě chci připomenout znovu, že není cílem popisovat všechny současné situace, zkoumat je a vyjadřovat se k nim, protože se domníváme, že by bylo potřeba, aby takový materiál byl velmi pečlivě zpracován lidmi, kteří jsou znalí zahraniční politiky a především, kteří mají informace

o příčinách konfliktů a jejich důsledků v současné době, které plodí právě činy proti lidskosti. Případně se samozřejmě jako navrhovatel ještě vyjádřím v rozpravě, která doufám, že proběhne. Takže děkuji a ještě jednou prosím o podporu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Nejprve musíme určit zpravodaje. Navrhuji, aby se jím stal senátor Jiří Oberfalzer, kterého se zároveň ptám, jestli se svojí rolí souhlasí? Děkuji a my o tom budeme hlasovat. Takže musím kolegy svolat. (Znělka.)

Já se ještě zeptám kolegy Tomáše Jirsy, je přihlášen už do obecné rozpravy? Jo, dobře. Já vidím přihlášeného senátora, takže čekám na kolegy.

Budeme hlasovat o tom, zda senátor Jiří Oberfalzer se stane zpravodajem tohoto návrhu. Já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. A kdo je proti tomuto návrhu, tak prosím, zvedněte ruku a tlačítko NE.

Konstatuji, že vhlasování pořadové číslo 11 se ze 62 přítomných senátorek, senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Takže, pane kolego, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů a sledujte další případnou rozpravu. Zaznamenávejte všechny návrhy atd. Já tedy nyní otevírám rozpravu. První se hlásí pan senátor Tomáš Jirsa, máte slovo, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážená paní předsedající, pane navrhovateli, dámy a pánové, kolegové, kolegyně. Já jsem za těch 16 let, co mám tu čest tady zasedat v Senátu, několikrát zažil ten návrh, abychom deklarativně odhlasovali, že to byla genocida. To je prostě historický fakt, to nikdo nezpochybňuje. Ale v těch minulých letech, když to třeba navrhoval kolega Štětina několikrát, tak jsme se vždycky shodli na tom, že je zbytečné hlasovat o tom, že se něco v minulosti stalo. Protože třeba gambodžská genocida, Rudí Khmérové, to myslím, že mělo stejný počet obětí, nebo velmi podobný. Kolektivizace a velký teror v Rusku, v Sovětském svazu, to byla genocida na vlastním národu. Vůbec nechoďme do Afriky, Uganda, Rwanda, Burundi.

Takže víme všichni, že arménská diaspora a arménský pan velvyslanec – a všichni máme Arménii rádi, protože je to naše krásná křesťanská země – nás žádají o to, abychom tento historický fakt napříč světem, napříč kontinenty, ve všech parlamentech přijali. A znovu, všichni víme, že to tak bylo. A je jenom otázka, jestli to dávat do usnesení Senátu.

A tady se nám to objevilo zabalené do výročí druhé světové války a tím pádem proti tomu nikdo nemůže nic mít. A já proti tomu také nic nemám, protože to byl historický fakt, jenom mi to přijde nadbytečné.

A pak jsem si dovolil, když už o tom hlasujeme, a tady koukám, že jsem vyprovokoval ještě kolegu Czernina ještě k dalšímu doplnění, tak bych si dovolil navrhnout vložit tam bod, protože to považuji za stejně vážné, bod č. 5. Za bod č. 4 vložit bod č. 5, který zní, že „se znepokojením sledujeme, že v posledních letech jsou nejpronásledovanější náboženskou skupinou ve světě křesťané, přičemž pronásledování a zabíjení křesťanů se netýká pouze Blízkého východu, ale také oblasti jihovýchodní Asie a subsaharské Afriky“. A ten současný bod č. 5 označit jako 6, čímž jsem splnil podmínku načtení tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore, a nyní v rozpravě pokračuje s přednostním právem pan senátor Jiří Oberfalzer, místopředseda Senátu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Já chci jenom za čerstva reagovat. Rozumím kolegovi Jirsovi, pravda však je, že v tom návrhu usnesení nejde o pojmenování té věci, nejde o konstatování, že k ní došlo, ale je to zahrnuto do bodu č. 4, kde vyjadřujeme odsouzení. A to si myslím, že je sdělení, které je relevantní, že v Senátu ještě neproběhlo. A já s tím například nemám vůbec žádný problém, abychom odsoudili genocidu, ať už se stala kdekoli.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, pane senátore, a nyní dávám slovo panu senátoru Tomáši Czerninovi.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Czernin:  Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Když jsem si přečetl ten bod č. 4, tak jsem si říkal, samozřejmě je to dobře, že se odsuzuje jakékoli další genocidní násilí páchané na zemi. Samozřejmě jsem rád, že se zmiňujeme o genocidě Arménů, je potřeba to stále znovu opakovat a vysvětlovat, že to byla skutečná genocida. Ale považuji za nutné, aby to bylo doplněno ještě o likvidaci odpůrců komunismu na území bývalého Sovětského svazu včetně uměle vyvolaného hladomoru na Ukrajině. A to právě s ohledem na geografickou blízkost a na to, jak tyto skutečnosti ovlivnily další vývoj u nás v Československu.

Já musím možná ještě říct, že vážený pan kolega Jirsa mě nevyprovokoval, mně to padlo hned do oka, když jsem ten text četl. Jenom mi trvalo chvilku déle, abych vypracoval to doplnění. Tak bych byl rád, kdybychom to v této formě doplnili. A děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobře, děkuji. A nyní má slovo pan senátor Jiří Dienstbier.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Děkuji za slovo, mě částečně předběhl pan místopředseda Oberfalzer svým přednostním právem. Já jsem také chtěl zdůraznit, že v tom návrhu usnesení se odsuzuje kromě těch výslovně uvedených především obecně genocidní násilí, ať je pácháno kdekoliv na zemi. A vyzývá se ke spolupráci a k předcházení podobným věcem do budoucna.

A v této věci bych skoro chtěl apelovat na kolegy, kteří tady předkládají doplňující usnesení, aby to zvážili, protože ty návrhy se vyjadřují k něčemu jinému.

Někdy si ani nejsem jistý, jestli jsou dostatečně podložené, jako v případě návrhu pana kolegy Jirsy, kde se odkazuje na zprávu britského ministerstva zahraničí, kterou se přiznám, že já tedy neznám. A předpokládám, že většina z nás. A nejsem si jist, jestli je to vlastně vůbec pravdivé tvrzení. Protože to bychom mohli diskutovat, jestli více utlačovaní Šíité Sunnity, Sunnité Šíity, muslimové hinduisty nebo buddhisté muslimy v různých částech světa. Myslím si, že třeba oběti muslimského extremismu jsou v největších počtech právě sami muslimové. Takže si myslím, že kromě toho, že to tam z hlediska žánru vlastně do toho usnesení nepatří, tak si tady nejsem jist ani podložeností toho tvrzení.

A také z úplně jiné kategorie je ten návrh na doplnění pana kolegy Czernina. Tady se nepochybně jednalo o zločiny především stalinského režimu, ale nejsem si jist, jestli to zapadá do té kategorie tak, jak ji tady máme popsanou. To bychom se pak mohli bavit o celé řadě dalších věcí, například o zločinech režimu generála Pinocheta v Chile. A každý z nás by mohl přicházet s různými podobnými věcmi, které jsou nepochybně také závažné.

Takže já bych se tady doopravdy snažil apelovat na to, abychom to zachovali v té koncentrované podobě, tak, jak to bylo předloženo. Na tu otázku genocidy a jejího odsouzení a prevenci budoucích podobných recidiv.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, slovo má nyní pan senátor Přemysl Rabas.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Přemysl Rabas:  Děkuji, paní předsedající, vážení kolegové, podepisuji to, co řekl kolega Oberfalzer i pan kolega Dienstbier. Já bych tam jenom ještě vsunul jeden pohled. Ti Arméni tam jsou z mého pohledu především proto, že ten stát, který se toho dopouštěl, který to způsobil, se za to nikdy neomluvil. Zmiňujeme třetí říši, ale Německo to uznává a dodnes se stydí za to, co dělalo. To je prostě dáno. A Sovětský svaz, přestože dneska už to zase ujíždí a Stalinova aura zase narůstá a začíná se v Rusku adorovat, tak Chruščev vytáhl jeho zločiny a Sovětský svaz přiznal zločiny ve stalinském Rusku.

Ale ten rozdíl je právě v tom, že arménská genocida nebyla přiznána, nebo nebyla tam omluva za to, co udělali, těmi, kteří ji způsobili. A v tom vidím obrovský rozdíl, a proto bych se doopravdy přimlouval za tu původní vyváženou verzi. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore, zatím jste poslední, kdo se hlásí do rozpravy. Ptám se, jestli ještě někdo se hlásí? Není tomu tak, uzavírám ji.

Takže pane navrhovateli, předpokládám, že se vyjádříte?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Mikrofon, prosíme.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já to nemám ve svých silách.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Tak děkuji. Já budu velmi stručný, protože si myslím, že v rozpravě seriózně zaznělo všechno, ale já jsem to i v předkládací zprávě říkal, že my s tím nepostihneme všechno, že problémů na světě bylo, je a bude, ale že chceme hovořit o tom, co bylo historiky jednoznačně zkonstatováno a vlastně nejsou na to rozdílné názory. To znamená, že to je jeden, genocida Osmanské říše na Arménech je jedna z historických skutečností, která, až na malé výjimky v zemích, kterých se týká, nebo jejich nástupců, má jednoznačný výklad. A souhlasím, co tady řekl přesně pan senátor Rabas. Ta vina nebyla uznána pokračovateli, kteří to páchají. A myslím, že by to nebyl tak velký problém, protože mezitím došlo k podstatným změnám, ale může to být spojené s očekáváním nějakých žádostí o územní nároky, ale to my tím vůbec se nedotýkáme a neřešíme. Takže já bych velmi chtěl také požádat o to, aby se to schválilo tak, jak to je. A souhlasím s tím, že a mně by to zas tak nevadilo, kdyby tam bylo doplněno, co říkal kolega Jirsa, že jsou, bych řekl, že jsou stíháni, že jsou na svých právech, na životech ohrožováni v některých částech světa ti, kteří jsou nám, tady našemu národu nejbližší, křesťané, ale nedovolil bych si říci, že nejpronásledovanější národ, protože podle informací židovské obce, se kterou jsem poměrně dost v kontaktech, antisemitismus v některých, jinak demokratických, zemích, podle našeho hodnocení, velmi výrazně narostl. Takže pouštět se do toho, co je nej, by bylo velmi neprofesionální a velmi rizikové, že by nás někdo mohl konfrontovat, jestli jsme vůbec tyto věci zvážili. Takže já bych chtěl ještě jenom poprosit o podporu návrhu usnesení, tak jak vám bylo navrženo. A děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane místopředsedo. A nyní prosím, aby se vyjádřil pan zpravodaj Jiří Oberfalzer k proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji za slovo, paní předsedající. Ačkoliv argumenty proto, abychom nerozšiřovali text, jsou v zásadě racionální a rozumím jim, tak přece jenom se nezdráhám podpořit i ta dvě doplnění z důvodů, pokud jde o pana kolegu Černína, že se nás agresivita komunistického režimu Sovětského svazu dotýkala také dlouho. A jak se ukazuje dnes i tedy v nepřímé podobě dotýkat asi bude, přičemž ukrajinský hladomor jistě není také zcela vedlejší epizoda minulosti. Pronásledování náboženské skupiny křesťanů bych možná se nezdráhal zdůraznit z toho důvodu, že se jakoby ostýchavě o tom v Evropě málo mluví. Vzpomeňte si, že do evropské ústavu, potažmo do Lisabonské smlouvy byl zamítnut odstavec odkazující na křesťansko-židovské kořeny naší kultury, že se vlastně tolerují všechna náboženská hnutí a málo cítím nějakou hmatatelnou podporu Evropy pro křesťanství. Nevím, jestli je to z ostýchavosti, anebo jestli za tím mám něco hledat, k tomu teď není prostor. Ale zdá se mi, že by taková poznámka zde mohla být. Ostatně pokud jde o Arménii, tak myslím, že je třeba připomenout, že to je první země na světě, která přijala křesťanství jako své státní náboženství.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane místopředsedo, já připomínám, že byste se měl vyjádřit k rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano, to já dělám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  A vy už... no, už jsou tam další vaše závěry, které nezazněly v rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  No to souvisí s tou věcí. A jenom připomenu, že to bylo v roce 301, to je důležité si pamatovat. A protože Osmanská říše vůči Arménii nejspíš vystupovala nejenom z etnických důvodů, ale dost možná i z religiózních, tak si myslím, že to je velice důležité, že v usnesení tento paragraf je. A jak upozornil zástupce navrhovatelů, Senát vlastně k tomu ještě nezaujal stanovisko v celé historii. Takže závěrem, v zásadě mírně podporuji i doporučení a vystoupili 4 senátoři, velmi kvalitně a fundovaně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  A jak budeme hlasovat, prosím?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Myslím, že bychom měli hlasovat o navržených doplněních.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Nerozumím, pardon?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Pardon. Měli bychom hlasovat o pozměňovacích návrzích, čili o doplňujících návrzích pana senátora Czernina a senátora Jirsy. A pak o výsledném celku.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Ano, tak to bude. Já vám děkuji. Takže můžeme přistoupit k hlasování, já vás opět svolám.

Budeme hlasovat o návrzích tak, jak jej přednesl senátor Jiří Oberfalzer. Jako první tedy navrhuji pozměňovací návrh Tomáše Jirsy, já se zeptám na stanovisko pana předkladatele a zpravodaje, tak pana zpravodaje se zeptám, jestli souhlasíte, pane navrhovateli, souhlasíte s tím pozměňovacím návrhem pana Tomáše Jirsy?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Musím říci, že pokud projdou pozměňovací návrhy, že já sám nebudu pro usnesení hlasovat a budu se od něj distancovat, protože skutečně jdeme do vod, které jsou velmi jaksi nejisté. Kdyby tady bylo předloženo samostatné usnesení k této věci, bylo podložené stanovisky historiků, tak budu pravděpodobně pro, ale já jsem připravil návrh, který se týkal jiné věci. A tohle to je velmi rozšířené, takže nemohu podpořit ty pozměňovací návrhy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Takže ani jeden pozměňující návrh. A poprosím tedy o stanovisko zpravodaje. Můžete taky k oběma naráz.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Můžu naráz? Mírně pozitivní.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  K oběma?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobře. Takže nyní to je pozměňující návrh Tomáše Jirsy, já zahajuji hlasování, kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

A kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE, ruku nahoru. Děkuji vám.

Takže návrh nebyl přijat při kvóru 31, přítomno 60 senátorek, senátorů, budeme rovnou hlasovat o druhém pozměňovacím návrhu senátora Tomáše Czernina. Já zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, prosím stiskněte tlačítko ANO, dejte ruku nahoru, děkuji. A kdo je proti tomuto návrhu, tak tlačítko NE a ruku nahoru.

Při přítomnosti 60 senátorek, senátorů a kvóru 31 tento návrh též nebyl přijat. A tak teď tedy můžeme přistoupit k původnímu hlasování, které jsme tedy navrhli napříč Senátem. Takže zahajuji hlasování, kdo je pro původní usnesení, stiskněte prosím tlačítko ANO, dejte ruku nahoru. Děkuji. A kdo je proti tomuto návrhu usnesení, tak prosím stiskněte tlačítko NE a dejte ruku nahoru.

Dneska to jde obzvlášť pomalu, to hlasování. Takže usnesení bylo schváleno, při aktuální přítomnosti 59 senátorů, kvórum pro přijetí 30, já vám všem, kdo jste ho navrhli i podpořili děkuji a končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je návrh senátního návrhu zákon Zdeňka Nytry a dalších senátorů o zvláštním opatřením, zmírňujícím dopady zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdější zákonů do rozpočtů územních samospráv a celků. Tento návrh senátního návrhu zákona uvede senátor Martin Červíček, kterému teď uděluji slovo.

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Nytry a dalších senátorů, o zvláštním opatření zmírňujícím dopady zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších zákonů, do rozpočtů územních samosprávných celků

Tisk č. 263

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze
Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Martin Červíček:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych jménem skupiny navrhovatelů vás seznámil s návrhem senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Nytry a dalších senátorů, o zvláštním opatření zmírňujícím dopady zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších zákonů, do rozpočtů územních samosprávných celků, který projednáváme dnes v prvním čtení. Myslím, že je potřeba konstatovat na začátek, že Senát opakovaně projevil vůli a při schvalování návrhů zákonů v souvislosti s kompenzačním bonusem pro OSVČ souhlasil a podporoval i způsob a mechanismus, kterým tento kompenzační bonus vůči OSVČ byl nastaven, který mimo jiné znamená, že došlo k výpadku takzvaných sdílených daní, a tím pádem to měl nebo má dopad do územních rozpočtů jednotlivých obcí a krajů. Jenom připomínám, že naposledy jsme toto projednávali a následně schválili s pozměňovacím návrhem před týdnem a vrátili do Poslanecké sněmovny. Se snahou, kdy se Senát pokusil zvrátit tento vývoj, navrhl opatření, kterým by eventuálně došlo k tomu, že tyto výpadky budou jednotlivým obcím, krajům kompenzovány. Nicméně už při debatě se projevil názor paní ministryně, která avizovala, že tyto sněmovní, senátní změny nepodpoří, a proto skupina senátorů se domluvila a přichází s iniciativou, kdy tyto negativní dopady do rozpočtů krajů a obcí vzniklé v důsledku ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru v návaznosti na tyto kompenzační opatření a případné výpadky ze sdílených daní chce zohlednit. A základním principem tohoto předloženého návrhu je, že v krátkém čase chce reagovat na tento nepříznivý vývoj a pomocí speciálního jednorázové zákona, kterou mimochodem vláda používá s touto mimořádnou situací, chce navrhnout kompenzační bonus pro obce a kraje. Jenom připomínám, je to zákon, který je dnes v prvním čtení. Samozřejmě v průběhu projednávání a následně druhého čtení předpokládám, že bude znám i výsledek našeho pozměňovacího návrhu Senátu z minulého týdne. A my budeme mít možnost nejenom ve výborech diskutovat, ale i v návaznosti na druhé čtení i následně reagovat podle toho, jakým způsobem bude poslední pokus Senátu tyto věci řešit následně vyřešen a jak na to budeme moct reagovat i v případě projednávání tohoto senátního návrhu. Proto vás žádám po projednání o samozřejmě přikázání k jednotlivým výborům s tím, že ještě jménem navrhovatelů bych chtěl požádat o zkrácení lhůty pro projednání tohoto návrhu senátního návrhu zákona ve výborech o 30 dnů z jednoho prostého důvodu, neboť jsem přesvědčen, že bychom měli případnou alternativu řešení v rámci tohoto návrhu mít připraveno co nejdříve, abychom případně reagovali na výpadky jednotlivých rozpočtů obcí a krajů. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, pane navrhovateli. A prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Musím vypnout mobil. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení pana senátora Vladislava Vilímce. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já navážu na slovo pana předkladatele. Všichni víme, že jsme o dopadech způsobů výplaty kompenzačního bonusu do rozpočtu obcí a krajů minulý týden velmi dlouho mluvili. Ano, vláda zvolila systém, který byl evidentně nejúčinnější, nejrychlejší z hlediska pomoci osobám samostatně výdělečně činným, a i malým společnostem s ručením omezeným, ale všechno má vždycky dvě strany mince. Zvolila způsob, který neprojednala ani se zástupci obcí, ani se zástupci krajů. A který znamená jaksi významné snížení daňové inkasa, daňové inkaso o výnosu daně ze závislé činnosti, kde jak obce, tak kraje mají významný podíl na tomto daňovém inkasu a je to významný příjem do jejich rozpočtů. Já nechci nějak dlouho mluvit o argumentech ministerstva financí, pouze bych chtěl říci, že nepovažuji v souvislosti s debatou kolem dopadu způsobu výplaty kompenzačních bonusů rozpočtů obcí a krajů validní a korektní argumenty, byť tady paní ministryně financí není, kolik mají či měli peněz k 31. 12. obce a kraje na svých účtech, to jsou sice zajímavá čísla, ale v zásadě nevypovídají o konkrétních obcích a konkrétní situaci v jednotlivých krajích a obcích. Podobně argumenty typu, které taky tady zazněly před týdnem, omlouvám se, že se k té debatě vracím, když tady paní ministryně není, že v mezidobí let 2016 a 2018 bylo třikrát navýšeno rozpočtové určení daní, jednou krajů a dvakrát obcí. To je sice z části pravda, ale opět je třeba nebo potřeba připomenout, že v případě krajů šlo jenom o obnovení původního procenta sdílení u daně z přidané hodnoty, které platilo od 1. ledna 2005. Takže to není žádné navýšení, pouze se obnovilo původní procento. Podobné je to i v případě obcí, byť tam to bylo postupně ve dvou krocích, kdy se vlastně obnovilo také sdílení navýšené na celých 24 % u DPH, takže určitě tyto skutečnosti vnímat jako argument z hlediska dopadu nebo pro nevnímání dopadu při výplatě kompenzačního bonusu o rozpočtů obcí a krajů, jako stěžejní problém, myslím, že není úplně skutečně seriózní.

Cílem tohoto návrhu zákona, který předložili ctění senátoři a senátorky, je alespoň zčásti kompenzovat dopady, ty jsou evidentní, a starostové to pocítili především na začátku května, kdy zjistili, a stejně tak i hejtmani, že na výnos daně ze závislé činnosti nedostali ani korunu do jejich rozpočtu. Protože poprvé v historii výnos daně ze závislé činnosti byl záporný za druhou polovinu dubna. Nemusím ani debatovat o tom, jestli to má nebo nemá nějaké dopady. Cílem je tedy alespoň částečně kompenzovat trochu jiným způsobem než který přijal Senát před týdnem v rámci novely zákona o kompenzačním bonusu, kompenzovat výpadky jednorázovou mimořádný dotací ze státního rozpočtu, a to v takovém srozumitelném systému, nerad používám slovo transparentní, ale tady si to dovolím použít, transparentním způsobem, kdy by ta pomoc nebo jednorázová podpora formou neúčelové dotace ze státního rozpočtu byla rozdělena obcím ve výši 1 000 Kč podle počtu obyvatel a u krajů ve výši 400 Kč podle počtu jejich obyvatel. Dá se velmi snadno spočítat, jaké by byly dopady tohoto opatření do státního rozpočtu, protože v rámci celkově veřejných rozpočtů dopady nejsou, poněvadž rozpočty obcí a rozpočty krajů jsou součástí veřejných rozpočtů, takže pokud z jednoho segmentu veřejných rozpočtů, v tomto případě státního rozpočtu, budou poskytnuty dotace nebo nenávratná podpora do druhého segmentu, takže celkově to žádné dopady nemá, ale na státní rozpočet dopady jsou, maximálně ve výši 15 mld. Kč. Ano, Senát minulý týden podpořil v rámci novely zákona o kompenzačním bonusu pozměňovací návrh, kterým se úplně od začátku mění stávající koncept podpory kompenzačního bonusu, kterým vláda a i posléze PS a ve dvou případech i Senát posvětil jako vratku daně ze závislé činnosti. Návrh Senátu z minulého týdne je převést řekněme tento systém na příspěvek ze státního rozpočtu, ale úplně od začátku změnil koncept podpory jak malým společnostem s ručením omezeným, tam OSVČ. Nechci debatovat o tom, jaký ten návrh má šanci nebo nemá šanci. Víme, že paní ministryně financí se vyjádřila negativně o tomto návrhu, že to nebude podporovat, totéž zopakovala v dopise, který poslala panu předsedovi Luklovi, předsedovi Svazu měst a obcí, panu předsedovi Polčákovi, předsedovi Sdružení místních samospráv, a to z důvodu retroaktivnosti tohoto návrhu a z důvodu určitých problémů, které by vznikly v situaci, kdy by 13 mld. Kč bylo vyplaceno OSVČ na základě stávajícího konceptu. Poslanecká sněmovna o tom rozhodne definitivně asi v úterý, ale nyní se předkládá po mém soudu smysluplnější návrh zákona o zvláštním opatření zmírňujícím dopady kompenzačních bonusů, který nezasahuje do stávajícího systému vyplácení kompenzačních bonusů, který je velmi rychlý a málo administrativně náročný pro OSVČ, ale jak jsem uvedl, kompenzuje evidentní dopady tohoto opatření prostřednictvím jednorázové finanční pomoci ze státního rozpočtu. Samozřejmě detaily, pokud to bude propuštěno výborům tento návrh zákona, je možné nějak doladit nebo upřesnit nějaké věci. Na některých místech se mluví o zvláštní podpoře, na některých místech o jednorázové podpoře, to je určitě možné v rámci výborů upřesnit, stejně tak upřesnit přímo datum, které se bere jako základ pro výpočet počtu obyvatel. Správně by asi mělo být 1. ledna 2020, protože toto datum se využívá i pro rozpočtové určení daní, ale to jsou jemnosti, které si myslím, že je možné odstranit. Nebudu mluvit o tom, že – ale také se na to můžeme dostat – zda, protože jsem se setkal s určitou reakcí a obavou Svazu měst a obcí, že Praha, která je jak krajem, tak obcí, v rámci tohoto konceptu podporu jednou získá jako město, které má velmi výrazné rozpočtové určení daní, a jednou jako kraj. Můžeme samozřejmě v rámci výboru nebo i na plénu Senátu se k této věci vrátit. Na druhou stranu jednoduchost, srozumitelnost, transparentnost předloženého návrhu je velkou výhodou jak pro starosty, tak pro hejtmany, a dnes jsem se snažil přesvědčit paní ministryni financí i pro ministerstvo financí. Protože tento koncept je velmi administrativně nenáročný, jasný, srozumitelný každému.

Je třeba zdůraznit, že v letošním roce budou beztak, když bychom i odhlédli od dopadů kompenzačního bonusu, nést dopady autonomního vývoje daňového inkasa, a to v důsledku poklesu ekonomiky, ale třeba i v důsledku prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických i právnických osob. Vláda v aktuální rozpočtové strategii, která je přiložena k senátnímu tisku č. 258, tento dopad prominutí zálohy do veřejných rozpočtů, nutí Senát v letošním roce samozřejmě na 42,7 mld. Kč. Takže to zase určitě jednou třetinou dopadne k tíži rozpočtu, obcí a krajů. Nechci o tom už dál mluvit, protože o dopadech toho řešení, které bylo zvoleno na rozpočty obcí a krajů zaznělo před týdnem mnoho. Proto bych jako zpravodaj v závěru chtěl doporučit, aby tento návrh byl postoupen výborům, ať už výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu jako garančnímu, a i ostatním výborům – pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, i ústavně-právnímu výboru, a pokud bych mohl hodnotit nadějnost jednotlivých návrhů i v PS, tak jsem přesvědčen i pro akceptovatelnost ministerstva financí, že tento poslední návrh je z tohoto hlediska nejnadějnější a pro starosty obcí a krajů je nejvýhodnější. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji pane zpravodaji i vám a z místa zpravodajů prosím sledujte další rozpravu a případné další návrhy.

Nyní otevírám obecnou rozpravu. První se hlásí pan senátor Tomáš Goláň.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem velmi rád, že návrh zákona jsme připravili a že o něm můžete hlasovat. Je to to přesně, co jsme předtím avizovali, a myslím si, že rychlost přípravy odpovídá tomu, co se tady slíbilo. Co mě na něm těší, že jsme oddělili ze skupiny, kterou jsme tady řešili minule, podnikatele a že je to zákon, který opravdu bude jenom mezi obcemi a státním rozpočtem. Spočítané ztráty, které jsme tady minule avizovali, jsou 4 mld. pro kraje a 11 mld. pro obce, a téměř v celé výši zákon ztráty kompenzuje. Protože když si vezmeme počet obyvatel, ze kterého vychází k 31. 12. 2019, což je 10 693 000 a vynásobíme to navrhovanou částkou 1 000 Kč, to je kompenzace na obyvatele, která je spravedlivá, není ničím podmíněná na jednotlivé obyvatele, tak obce dostanou 11 mld. a kraje dostanou 4 mld. Zákon je dočasný. Jeho účinnost končí 31. 12., to znamená že nelze ji dále zneužívat a nějakým způsobem s tím kalkulovat i v budoucnu. Opravdu tak, jak byl kompenzační bonus ze sdílených krajských a obecních rozpočtů vyplácen, tak téměř ve stejné výši bude kompenzován. Co je důležité. Není to dotace. Nebude to záviset na jakýkoliv podmínkách. Je to nárokovatelná částka, pokud ten zákon schválíme, a obce je dostanou automaticky. Nebudou muset o ně žádat, nebudou muset předkládat žádné podmínky. Nebudou muset předkládat nic, co by v běžné žádosti o dotaci bylo. I v tom vidím rychlost, jak se rychle peníze dostanou do obcí, a v tom vidím jednoduchost administrace. Je to jednoduše na občana. Proto si myslím, že bychom měli tento zákon podpořit. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore a nyní v obecné rozpravě pokračuje pan Raduan Nwelati.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Raduan Nwelati:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Naváži na mého předřečníka. Jsem také velmi rád, že tento návrh zákona máme na stole a jsem rád, že jsme šli cestou návrh zákona kompenzačního a ne úprava zákona o rozdělování daní, že to by byla podstatně komplikovanější diskuse. Jenom bych tady chtěl připomenout, že tato částečná kompenzace je opravdu jenom částečná. Ztráty, které budou mít v rozpočtech jak města, tak kraje, tak jsou podstatně vyšší než to, co tady kompenzujeme, ale pořád je lepší mít aspoň částečnou kompenzaci než nemít nic. Samozřejmě při těch diskusích, které tady probíhaly před dnešním zasedáním, kdy jsem slyšel názory počkejme na to, jak rozhodne PS o vratce, kterou jsme vrátili minulý týden, myslím si, že není na co čekat, protože v případě, když rozhodne sněmovna a ta kompenzace bude tou úpravou, kterou jsme tady poslali do sněmovny, tak není nic jednoduššího, než tento zákon jím nepokračovat. Ale já se přiznám, že nepředpokládám, že ve sněmovně by prošel návrh, tak jak jsme ho upravili, a věřím, že budeme mít aspoň na stole něco, kde kompenzace je. Je to opravdu jednoduchý zákon, obce budou přesně vědět, jak na tom jsou, protože počet obyvatel samozřejmě znají, jak tady bylo předřečníkem, nebudeme muset žádat o žádnou dotaci. Je to nároková částka, která je jednorázová, je to kompenzační zákon obdobný jako jsme schvalovali pro jiné subjekty, ať to jsou podnikatelé, nebo ať to jsou živnostníci a další skupiny, i občanů. Takže bych vás moc poprosil, abyste tento návrh v prvním čtení podpořili a určitě, pokud tam jsou nějaké drobné chybičky, tak ty se odstraní i v průběhu druhého čtení. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, pane senátore. Nyní má slovo pan senátor Michael Canov.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Dobrý den, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Pochopitelně bych byl strašně rád, kdyby v úterý uspěla paní kolegyně Šárka Jelínková, bude to mít těžké, ale byl bych strašně rád, kdyby uspěla. Doufám tedy, že tam jde, kdyby tam nešla ani paní Jitka Seitlová, tak bych byl třetí v pořadí a to bych se asi rozčílil, tak to radši ne.

Zároveň i kdyby neuspěla, tak je faktem, že už se to rozhýbalo ve státě, už se o tom hodně mluví všude, to není jenom dopis, co napsala paní náměstkyně Schillerová Svazu měst a obcí, ona napsala dopis předpokládám, že všem starostům. Dokonce se vám pochlubím, že mi den po Senátu napsal MMS i pan premiér Babiš, ale já mám bohužel takový starý telefon, který když dostane MMS, tak ji neotevře, ale vypne se. Takže nevím, co mi napsal. Ale zároveň i kolegy to vyprovokovalo k větší rychlosti v tom smyslu, a teď po té medializaci by takovýto návrh senátní snad měl šanci časově uspět, kdybychom mohli být hotovi, jestli se tedy nepletu, do 10. června, druhé čtení, takže jsem rád, že to bude. Jenom jedna věc technická. Už jsem na to upozorňoval jak Zdeňka Nytru, tak předsedu Senátu. V návrhu se píše 400 Kč na obyvatele za kraje a 1 000 Kč za obce. Doteď veškeré částky, co se týká obcí, bylo 1 100 Kč na občana, částky, co se používali předtím, tak to dělalo 15 mld., 4 mld. kraje a 11 mld. obce. Takže samozřejmě to si myslím, že podpoříme snad všichni v Senátu. Nechci tedy mluvit za jiné. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore a nyní obecná rozprava pokračuje. Slovo má Šárka Jelínková.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Šárka Jelínková:  Hezké odpoledne, kolegyně, kolegové, paní předsedající. Nebudu se vyjadřovat k technikáliím, a to se ještě samozřejmě musím seznámit a musíme všichni tady s tímto zákonem, takže k tomu se samozřejmě vůbec nevyjadřuji, jenom ubezpečuji kolegu Canova, že se zatím chystám, pokud mě něco neskolí, v úterý do toho boje do Poslanecké sněmovny. Chápu, že čas je neúprosný, na druhou stranu přemýšlím, jaké signály jako Senát vysíláme. Nechci tady žádné edukační chvilky, ale stejně lehce si to neodpustím, tak jak už to tady začíná být zvykem, že tak jak na minulém jednání Senátu, tak zase i tady tentokrát zaznělo něco v duchu je vlastně jedno, co tady přijmeme, protože v PS... S tímto se jako senátorka těžce sjednocuji tady s těmito větami, které zaznívají docela často, a připadá mi teď to načasování tohoto podání zákona, co tím vysíláme jako senátoři. Ještě nyní bylo projednáno v PS to, co jsme tam poslali, co tady zaznělo. Je to už teď v úterý. Pokud vím, Senát bude zasedat s největší pravděpodobností už zase 3. června, a už dopředu říkáme, že neočekáváme nějaký úspěch, protože paní Schillerová napsala, řekla atd. Jenom zvažuji tady nad tímto procesem, co vysíláme jako signál. Nechávám to jenom jako otazník, na konci pro vás pro všechny a i s těmi ostatními věcmi, které jsem již tady k tomu řekla. Myslím si, že počkat do úterý a na dalším plénu Senátu zařadit tento zákon, že už asi 14 dní by to vydrželo. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko a nyní pan předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji za slovo. Naváži na paní kolegyni Šárku Jelínkovou, abychom věděli, v čem se pohybujeme. Jednak o tom, jakou naději má pozměňovací návrh, který ona podávala a který jsme potom poslali do PS, jsme tady něco slyšeli a prosím, abyste se na to případně zeptali nebo si přečetli stanovisko naší legislativy k tomu pozměňovacímu návrhu, naší legislativy, nemluvím o legislativě PS, abychom si to uvědomili a dívali se pravdě do očí, jak to je. A upozorňuji, že to není tak, že by PS byla tak neschopná, aby si stanovisko legislativy nevyžádala a nepřečetla. To je jedna věc, kterou k tomu chci říct a říkám to v dobrém, ne ve zlém, a říkám to proto, protože chci, aby obce a kraje peníze dostaly. A teď k tomu druhému počítání. Když dnes schválíme zkrácené jednání, tak to znamená, že lhůta je 30 dní. Po té debatě, kterou jsem tady vedl, pokud dnes to pustíme, projde 1. čtením, tak první termín projednávání je středa 23. června. Středa 23. června je první termín, kdy to my můžeme schválit ve 2. čtení a poslat do PS. Pokud to necháme, tak jak říkala Šárka Jelínková, na 3. června, kdy může, ale nemusí být jednání pléna Senátu, my se budeme snažit, jak jsme se domluvili na Organizačním výboru, aby bylo až 10. června, tak první možnost projednání je 11. července. To znamená, další možnost je 11. července, s tím, že potom to jde do sněmovny, všichni víme, jak vypadají sněmovní prázdniny atd., nevíme, jestli to budou ochotni schvalovat v devadesátce, mají na to čas a sílu, aby to neschválili podle § 90 to projednávání, tzn. nemusí spojit 1., 2. a 3. čtení, a v tom okamžiku se v pohodě stane to, že to do konce roku neprojde PS, nedostaneme to nazpátek do Senátu a vůbec ten pokus, jestli vládní koalice chce dát peníze obcím a krajům, neproběhne. To znamená, pokud chceme maximalizovat šanci, aby pokus proběhl a musela se sněmovna k tomu vyjádřit, tak toto je poslední termín, kdy to můžeme udělat, a proto my jsme tak chvátali a proto Zdeněk Nytra, místo, aby dělal jiné věci, tak to tady dával dohromady, abychom to dali teď, protože pak 23. červen je den, kdy mimochodem si to napište do kalendáře, pokud to dnes projde, kdy budeme zasedat a kdy budeme probírat 2. čtení a kdy vytvoříme tu šanci, pokud nám neprojde samozřejmě pozměňovací návrh paní senátorky Jelínkové, což bych si také přál, abychom to ještě zvládli. Takže to je jenom čisté počítání, nehledejte v tom nic jiného, ale byl bych rád, aby až budeme hlasovat, jsme to všichni věděli. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane předsedo. Nyní má slovo pan senátor Jiří Čunek.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Čunek:  Paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Mám jenom jedinou poznámku k tomuto návrhu. Samozřejmě v souvislosti s tím návrhem, který jsme poslali minulý týden do PS, tak uvidíme, jak se k němu postaví.

To bude celkem zajímavé. Nicméně toto je přesný opak. Zatímco tam vláda chtěla vzít krajům a obcím peníze pro jinou skupinu, tak tady my chceme přispět zhruba 14 nebo něco víc než 14 miliard. S tím, že jenom kraje teď počítají, že přijdou zhruba díky těm nákladům, které měly, zhruba o 25 miliard v takovém tom přímém nákladu. V tom počítám zhruba 3,5 miliardy náhrady nebo výpadky s ohledem na dopravní záležitosti, kdy kraj platí samozřejmě dopravu. A potom ztráty, které mohou být 20, buď méně nebo více miliard.

To znamená, tato kompenzace tohoto bonusu zcela jistě nepřesáhne tu ztrátu, kterou kraje mají. A to poslední, co bych chtěl říct, tedy to, čím podpořit i úsilí vlády, když ho tedy verbálně zjevuje, tak to je to, že říkají, ano, kraje, obce investujte, nebojte se. A je to logické, je to správné, protože kdo jiný má investovat než vy. A ano, pravdou je, že mnoho krajů a mnoho obcí šetří peníze na to, aby mohly uskutečnit investice, které mají. Samozřejmě ten někdy neoprávněný strach u některých může vést k tomu, že se rozhodnou investovat pozdě.

A já pořád přesvědčuji všechny, že všechny státy se takto chovají a takto se mají chovat, že veřejná správa má investovat ve chvíli, kdy ostatní nemají peníze. A naopak je má šetřit v dobách, kdy je hojnost a ostatní peníze mají. Takže v tuto chvíli si myslím, že tento návrh jde dobrým směrem. To znamená tak, aby obce a kraje investovat mohly. A investovaly víc a de facto roztočily kolo ekonomiky. Takže to jen na podporu tomuto návrhu. A vůbec to nekoliduje s tím, co jsme schválili před týdnem, protože i tak těch peněz ve veřejném sektoru bude méně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Tak, chvíle napětí. Došlo k vystřídání. Dalším řečníkem je pan senátor Nwelati.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já se omlouvám, že vystupuji podruhé ke stejnému bodu. Jenom jsem chtěl kraťoučce zareagovat na vystoupení paní senátorky Jelínkové, která se ptala, jaký signál vysíláme. Já chápu, že to není úplně ideální signál, který vysíláme, ale chtěl jsem tady říct to, co tady říkal pan předseda Senátu pan Miloš Vystrčil. Ono opravdu jde o čas. A já si myslím, že to je důležité, aby tady zaznělo.

A také jsem chtěl reagovat na to, že já nejsem z těch, který by si myslel, že je úplně jedno, co Senát schválí. To určitě, pokud to tak vyznělo, když jsem něco tady říkal, tak jsem to tak nemyslel. Protože já věřím, že to, co tady schvaluje Senát, je důležité. A stejně tak ono to i trošku potvrzuje to, co tady říkal pan senátor Canov, který řekl, že už jenom ta diskuze, která tady proběhla minule v Senátu, tak trošičku vybudila ve vládě diskuzi, jestli opravdu s tím něco nedělat. Takže Senát z mého pohledu je důležitý. A ještě jednou bych moc poprosil, podpořme tento návrh, přestože se někomu může zdát, že bychom mohli počkat, až jak to dopadne v úterý ve sněmovně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego, další přihlášenou je paní senátorka Seitlová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Seitlová:  Děkuji, pane předsedající. Neměla jsem v úmyslu vystupovat, ale ta debata, která tady je, je určitě velice diplomatická.

Já si vzpomenu, že když jsme tady seděli minule a jednali jsme o tom návrhu, tak to byla právě ODS, která tvrdila, že zákon musíme schválit. A že přijmeme jenom doplňující usnesení, o kterém nakonec převážil názor, že by stejně bylo opět výkřikem do tmy. Já si myslím, že ten návrh zákona, který tady je, vypadá hezky a není důvod ho nepodpořit. Až na to, že jsme ve zcela jiné situaci. Jsme v situaci, kdy skutečně ve sněmovně teď leží jiný návrh Senátu, který možná není, jak tady zaznělo, úplně legislativně dokonalý, to je pravda asi, nicméně je jakousi velkou možností skutečně předejít tomu, že návrh, který teď tady předkládají kolegové, bude také takovým výkřikem. Tak, jak známe některé senátní návrhy, když přijdou do sněmovny.

A proto si myslím, že jsme měli počkat skutečně ten týden, protože celá ta taktika je taková. Paní ministryně řekla, obce, my vám ty peníze vezmeme, my vám je vezmeme pro to OSVČ a my vám dáme dotace. Tím si chtěla zajistit, že se obce a starostové a představitelé samospráv, kteří jsou v Poslanecké sněmovně, nebudou bránit jejímu návrhu, který se tam bude vracet.

Ty dotace, to je problém, protože samosprávy mají svoje peníze. A o těch penězích si rozhoduje každá samospráva, jak je hospodárně vynaloží. Dotace jsou úplně o něčem jiném. Dotace jsou o tom, že zaprvé jsou vypisovány vládou jen na některé oblasti, které třeba ty oblasti vůbec v určité části země nepotřebují. Zadruhé jsou vypláceny velice pozdě. Zatřetí někdy s podmínkami, které část obcí nemůže splnit. A začtvrté je tam obrovská závislost na tom, kdo rozhoduje. O to jsme celou dobu tady bojovali. Bojovali jsme o to, aby samospráva měla svoje peníze, protože jinak se vracíme před rok 1990, kdy zase někdo si rozhodne, komu dá a komu nedá.

Tak já jenom se vracím k těm dotacím. A teď vy najednou přicházíte s návrhem zákona, který ještě předtím, než sněmovna rozhodla, tak už vlastně zabíjíte ten návrh zákona. A vlastně paní ministryni vytváříte berličku. Paní ministryně řekne: „V Senátu je návrh zákona, který to vyřeší, takže klidně můžete ten vrácený zákon Senátem přehlasovat, protože my těm obcím dáme.“ Ale tu jistotu nemáme.

A jestli pan senátor, pan předseda, náš milý pan předseda hovoří o tom, že počítá ty dny, já se musím nad tím pozastavit a usmát se. Jak může počítat ty dny, když víme, když Senát pošle senátní návrh do sněmovny, jak dlouho tam ten návrh leží. Můžeme počítat vůbec s nějakými dny, jak tady spekuloval, nebo jak tady naznačil? To tedy skutečně nemůžeme. Takže podle mě to, že teď jsme tady předložili, nebo předložíme – a ten návrh zákona sám o sobě, až na ty detaily, jistě není špatný – předkládáme tenhle návrh, tak tu šanci, kterou jsme měli, protože paní ministryně Schillerová bezpochyby dopisy všem starostům nepsala proto, že by měla jistotu, že sněmovna ten náš vrácený návrh zase přehlasuje. Jistě to není tak, kdyby neměla tu obavu, že skutečně třeba ten náš návrh ve sněmovně projde. Protože tam je také jistě hodně těch, kteří nechtějí, aby se obcím peníze braly.

Jsme v jiné situaci. Měli jsme velkou šanci, ale ta šance teď tím předložením návrhu, který tady máte, vlastně, protože je navržen takticky v naprosto nevhodnou dobu, zabíjí usnesení Senátu, na kterém jsme se všichni shodli. Takže já se tomu jenom divím, nerozumím ODS v tomto smyslu. A budu se těšit, že ten návrh zákona, který teď tady leží, a který jistě půjde do dalšího čtení, že ho tedy ve sněmovně prosadí. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko, a dalším přihlášeným je pan kolega Goláň, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Já bych chtěl podpořit pana předsedu a pana Nwelatiho. Opravdu jde o čas, protože ta podpora má být vyplacena nejpozději do 31. října 2020. A pokud budeme chtít ještě lobbovat nějakým způsobem ve sněmovně, potřebujeme to co nejdřív. Říkáme si tady, že nemáme hlasovat podle toho, jak bude hlasovat sněmovna, že na to nemáme brát ohledy. A teď vlastně bereme ohledy na to, jak bude hlasovat sněmovna v to úterý. Já jsem viděl to stanovisko legislativy na to, co jsme tady schválili před týdnem, komunikoval jsem to i s některými opozičními poslanci a nemyslím si, že to tam nějakou naději na úspěch má.

Já vím, že nechcete nějakým způsobem tyhle dvě věci směšovat, na druhou stranu bych chtěl poděkovat všem, co to za ten týden byli schopni připravit. To tady třeba nezaznělo. Kdy na tom pracovali a připravili si tady myslím velmi kvalitní návrh, který může mít větší úspěch než to, co jsme tady schválili před týdnem. A to, jestli vysíláme nějaké signály, no nevysíláme. Těch signálů jsme vyslali spoustu již minulou středu. A já si myslím, že důležité je to, abychom se dopracovali k nějakému kloudnému výsledku. A první krok k tomu kloudnému výsledku je právě tento návrh zákona. Takže prosím o jeho podporu v prvním čtení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, a dalším přihlášeným je pan senátor Canov.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já takhle přemýšlím hodně nad slovy Jitky Seitlové a dalších.

Ona to je těžká situace. Do rozhodnutí sněmovny návrh Senátu nevyjde ven. Bude tu ležet mezi 1. a 2. čtením, až pak vyjde ven. Souhlasím s paní Jitkou Seitlovou, že paní ministryně určitě napsala dopis starostům, že by si byla jistá, jak to dopadne. To si myslím také. Na druhou stranu, pokud to tam zamotají tak, že řeknou tohle ne, určitě schválíme tohle, tak se do toho zamotají sami. Tady návrh je podpořený našimi kolegy z hnutí ANO, takže uvidíme.

Každopádně už to tady v Senátu je, to už nezměníme. Představte si, kdybychom to dneska neschválili. Já si myslím, že se to může podat i jinak. Vyhodí nás dveřmi, vrátíme se oknem, nebo jak to je. Takže já chci být v tomhle optimista, že to je taková druhá střela v zásobníku. Přičemž věřím, doufám, že vyjde ta první. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, a s přednostním právem pan senátor Vystrčil. Nepožaduje, takže prosím pana kolegu Beka.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych také nabádal k tomu, abychom moc nespekulovali o tom, co je taktičtější a méně taktické. Ten pozměňovací návrh, který teď ve sněmovně leží, koriguje zákon, který se týkal společností s ručením omezeným. Teď předkládáme návrh zákona, který by řešil celou daňovou ztrátu krajů a obcí. Otázka je, jestli to není možná větší tlak na přijetí i toho pozměňovacího návrhu. Já myslím, že spekulujeme o přemýšlení našich kolegů v Poslanecké sněmovně. A já považuji za důležité, abychom vyvinuli co největší úsilí o to, aby negativní dopady pro obce a kraje byly minimalizovány. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, pan předseda nadále neuplatňuje přednostní právo? Neuplatňuje, takže poprosím paní senátorku Chmelovou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Renata Chmelová:  Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové.

Já zkusím nabídnout ještě jiný pohled, protože jsem tady naposledy velmi kriticky vystupovala. Tady diskutujeme časové hledisko, ale je potřeba si uvědomit, že stejně všechno v rámci nějakého rychlého řešení drží v ruce paní ministryně a vláda. A stále jsou tady i další možnosti, jak napravit rychle pomoct obcím, doplnit peníze do jejích rozpočtů. A to je cestou a teď nechci říkat, jak co dopadne – tady tento návrh zákona, případně, jak dopadne náš pozměňovací návrh ve sněmovně. Ale ať dopadne, jak dopadne, tak paní ministryně může udělat jednu věc. Ona přímo na plénu sněmovny může slíbit, že připraví novelu zákona o státním rozpočtu, navýší schodek a okamžitě jsou k dispozici peníze pro obce. Toto nám už vláda minimálně dvakrát ukázala, že je schopná takovouto novelu udělat během jednoho týdne. Během jednoho týdne může vláda navrátit zpátky pomoc obcím. A tady já bych apelovala na všechny poslance ve sněmovně, aby toto řešení vzali v potaz a o tomto na plénu případně také jednali. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko, a nyní prosím pana senátora Čunka.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Čunek:  Já bych chtěl jenom připomenout, že my očekáváme, že ztráta krajů může být někde minimálně kolem 25 miliard korun. Ona může být skutečně menší, uvidíme, jak rok dopadne. Ale zatím počty s náklady, které kraje měly, tak jsou minimálně takové. To, co se předkládá tady, tak nevyrovnává ztrátu. To tady bylo řečeno, já bych to upravil, to nikdo neví, jaká ztráta bude, ale už teď to vyrovnává už to, co víme, co jsme vyplatili apod. Já si dokonce myslím, že ty dva návrhy se vůbec nebijí. Prostě do Poslanecké sněmovny jdou naši zástupci prosazovat usnesení, které jsme tady schválili. To znamená, aby vláda při kompenzaci, kterou chce udělat některým skupinám podnikatelů, tak nechť si peníze sežene jinak než od obcí a krajů. A nemá to být vzájemná kompenzace tady tohoto kroku. Prostě jsem přesvědčen, že by sněmovna měla – a zítra je čtvrtek, takže budou hejtmani jednat s předsedou vlády, ministryní financí atd. – a tam budeme apelovat na to, aby návrh, který jsme tam poslali ze Senátu, opravdu podpořili. A aby obcím a krajům peníze zůstaly.

A tento návrh poběží paralelně, ale ne paralelně v čase, jenom teď v tom jednom týdnu. Takže tam si myslím, že žádné nebezpečí z prodlení nehrozí. Dokonce tady nehrozí ani to, že by tyto peníze mohly být nějak zneužity. Zdá se mi, že skutečně obce a kraje používají peníze skutečně k tomu, aby zlepšily jednotlivé úrovně života občanů.

Takže já tím nabízím jiný pohled kolegům, kteří to vidí tak, že by se ty dva návrhy nějakým způsobem mohly chovat nějak protichůdně. Nebo byly to nějaké protiklady, vůbec ne. V tuto chvíli to tak není a nakonec uvidíme, co další příští týdny přinesou. A tento návrh je minimálně nosičem názoru, co si myslíme, jak by měly být sanovány veřejné rozpočty. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, nyní prosím pana předsedu Vystrčila.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji za slovo. Já musím přiznat a uznat, že pohled paní senátorky Seitlové je samozřejmě také možný a je z logiky a z řady implikací, které ona říkala, naprosto v pořádku. Já sám pro sebe jsem si touhle úvahou, kterou tady ona představila, také prošel. S tím, že jsem potom ještě udělal nějaké další dva kroky, které mě potom napadly. A to je, že pokud by někdo argumentaci, že není potřeba přijímat návrh s pozměňovacím návrhem Šárky Jelínkové, který tam přišel, použil. A byla to třeba ministryně financí, tak mně se zdálo, že to je velmi dobrý argument, protože tam je další připravený návrh Senátu, tak je to velmi dobrý argument. Paní ministryně financí by tím vlastně implicitně slibovala, že ten, co tady dneska chystáme, podpoří. To znamená, nedovedl jsem si představit, jak by ho jinak ti, co chtějí využít to, že dneska návrh schválíme mohli použít jinak než tak, že řeknou, ale ten, co vy dneska schvalujete, my chceme podpořit a proto tamten nepodpoříme. A na slib předpokládám, že by se nezapomnělo. Takže je to nakonec nebezpečné vůči tomu návrhu, který už jsme tam poslali, nepřipadalo.

Protože se mi zdálo, že kdyby to někdo chtěl zneužít právě proto, aby předchozí návrh nebyl schválen, budu říkat návrh Šárky Jelínkové zkráceně, tak by tím pádem musel slíbit, že to, co dneska projednáváme musí schválit a podpořit. Takže se mi zdálo, že to není tak nebezpečné jako o tom mluvila Jitka Seitlová, ale uznávám, že argumentace taky má cosi do sebe. A je to, jak to někdy v politice bývá, že my se tady musíme rozhodnout, že jo? A je na každém, jak to vidí a co považuje za rozumnější. Souhlasím i s tím, co říkal pan senátor Čunek, že vlastně kdyby se to stalo nadvakrát, tak se také nic nestane, protože těch peněz pořád bude ještě méně, než o kolik z hlediska celkového úbytku daňových příjmů obce a kraje přijmou, ale to bych byl tedy obrovským optimistou a do této úvahy jsem tedy se přiznám nešel. Ani v tom, když jsem o tom přemýšlel jestli do toho zákona jít z hlediska jeho přípravy, nebo ne. Takže tolik ještě ode mě k tomu. To, co si myslím, že by pro nás mělo být společné, kteří se na to tady bych řekl v Senátu společně díváme tak, že by bylo dobře, aby obcím a krajům co nejvíce peněz zůstalo, je, že bychom měli udělat maximálně vše proto, aby buď první návrh, který už tam je, nebo teď tento, pokud se ho podaří nějak posunout dál, prošel. A abychom prostředky krajům a obcím zachovali, protože jsou lepšími investory, jsem o tom bytostně přesvědčen, a lepšími správci financí než stát. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedo. A nyní prosím paní senátorku Hubáčkovou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Dobré odpoledne, vážený pane předsedající a všichni moji kolegové, já půjdu jenom k meritu procesu. Už jsme něco přijali na program jednání, máme tu a doufám tedy pořád, že platí Jednací řád Senátu, první čtení. My tímto přece přikazujeme do výboru, a teprve po projednání ve výborech se vrací zpátky do Senátu, takže i já mám takový pocit, že tím nebráníme tím nějakým projednáním našeho návrhu, který jsme tam měli pozměňovací v Poslanecké sněmovně, ještě je tam z Poslanecké sněmovny přece, příští a přespříští týden od nás návrh zákona nemůže být. Jenom si ujasňuji, zda mám pravdu, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Máte pravdu v tom, že samozřejmě v prvním čtení můžeme přikázat výborům, anebo také rovnou zamítnout návrh, to je svatá pravda. A nyní pan senátor Carbol.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Carbol:  Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já bych chtěl úvodem rovněž poděkovat zpracovatelům tohoto návrhu, jmenovitě panu kolegovi senátoru Zdeňku Nytrovi za rychlost s jakou návrh zákona zpracoval. Pak bych chtěl vyvrátit jeden omyl, který jsem tady zaslechl, že to je návrh zákona, který předkládá ODS. To není pravda, kdo z vás se podívá na to, kdo se podepsal pod zákon zjistí, že tam jsou senátoři z různých politických klubů, čili toto je návrh zákona předložený napříč politickým spektrem. Myslím si, že by nám mělo jít o výsledek, nikoliv o nějaké procesy. A tím výsledkem je uklidnění obcí a krajů, že dostanou nějaké peníze zpátky, jestliže jim vláda v roli Jánošíka nějaké peníze bere, takže na základě návrhu zákona Senátu se jim nějaké peníze vrátí. Jak rozhodnou poslanci bych opravdu doporučoval ponechat na nich, je to jejich politická zodpovědnost. A varianty jejich uvažování, jak známe z historie můžou být různé, takže není vyloučeno ani to, že se rozhodnou přijmout pozměňovací návrh Šárky Jelínkové z minulého zasedání Senátu, ale v tom případě bychom tento návrh zákona mohli potom klidně zmrazit a nechat ho vlastně jakoby umřít. V zákoně je důležitá jedna věc, a to termín, do kdy mají obce a kraje peníze dostat, tam je napsáno, že do října. Proto je tady ten spěch a proto je tady ta komplikovaná procedura. Není to samozřejmě ideální, ale přiznejme si, že my se nacházíme v době, která zdaleka se nedá nazvat slovem ideální. Takže děkuji všem, kteří podpoří posunutí tohoto návrhu zákona do druhého čtení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. A protože se nikdo do rozpravy nehlásí, tak ji končím. Poprosím tedy zástupce navrhovatelů, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě? Nechce. Pana zpravodaje?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, jen stručně uvedu, že, aspoň podle mých záznamů, vystoupilo 11 senátorek a senátorů, někteří vícekrát. Budu reagovat pouze na zmínku o tom, že paní ministryně psala dopis starostům, i z toho důvodu, že si není úplně jista výsledkem hlasování v Poslanecké sněmovně. Nechci rozebírat důvody paní ministryně, ale paní ministryně, a tak jsem to pochopil psala, považuji to korektní sdělit zde, psala dopis v návaznosti na petici, kterou dostala. Petici Svazu měst a obcí, sdružení místních samospráv, ale taky některých hejtmanů, takže to byl hlavní důvod, proč psala dopis. A dopis dostali skutečně na vědomí všichni hejtmani a měli by dostat na vědomí i všichni starostové. Jak dopadne pozměňovací návrh Senátu, to spekulovat nechci. Já souhlasím s tím, že i s názorem, který tady zazněl, s názorem pana senátora Čunka, že tento návrh jaksi není nějakou alternativou jaksi toho, prostě nedubluje návrh, pozměňovací návrh, který Senát přijal před týdnem. Jsou to dva protichůdné návrhy, jsou to dva návrhy, které vlastně vychází z úplně jiného konceptu. Tento návrh vychází z úplně jiného konceptu a alespoň částečně se snaží kompenzovat výpadky, které jak krajům, tak i obcím vznikají. A to ať již v souvislosti s vyplácením kompenzačního bonusu, tak i z jiných důvodů, protože důvodů opatření je mnohem více, které se samozřejmě dotýkají i rozpočtu obcí a krajů, takže to je k mému závěrečnému slovu. A jinak zazněly tady návrhy, aby tento návrh prošel do druhé čtení a prošel do výboru, který byl založený organizačním výborem. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. A proto chci uzavřít, že organizační výbor navrhuje, aby byl garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A dále aby návrhy zákona projednaly též výbor pro územní rozvoj a životní prostředí a ústavně-právní výbor. Jsou nějaké další návrhy? Ústavně-právní, tak.

Promiňte, to tady nevidím. Nicméně žádal někdo o zkrácení lhůty? Pan předkladatel. Takže když nám s dovolením zopakujete, my jsme se tady střídali, tak nevím. O 30 dnů? Pamatuji si to dobře? Z organizačního výboru? Stačí, když mi přikývnete. Děkuji mockrát. Čili kromě toho je zde návrh na zkrácené projednávání o 30 dnů. Souhlasíte, abychom hlasovali o všech těchto návrzích najednou? Nechce někdo odděleně? Takže pouštím znělku.

Tak ještě mírná korekce, z organizačního odboru dostávám pokyn, že bychom přece jenom měli hlasovat zvlášť, čili budeme nejprve hlasovat o přikázání výborům, které jsem četl. Spouštím hlasování. V sále je přítomno 60 senátorek a senátorů, kvórum je 31. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO.

A kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 15, pro 60 při kvóru 31, proti nikdo, návrh byl schválen. A nyní tedy prosím, abychom zvlášť hlasovali o návrhu na zkrácení lhůty projednávání o 30 dnů. Spouštím hlasování.

Teď. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. A kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 16, pro 60 při kvóru 31, nikdo proti, návrh byl přijat. Děkuji předkladateli i zpravodaji. A můžeme přistoupit k dalšímu bodu, kterým je návrh usnesení Senátu k ostrakizaci přeshraničních pracovníků.

 

Návrh usnesení Senátu k ostrakizaci přeshraničních pracovníků

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Návrh usnesení Senátu vám byl rozdán na lavice. A já poprosím pana senátora Hilšera, jako zástupce výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, aby se ujal úvodního slova. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Marek Hilšer:  Tak vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, já mám tedy v krátkosti představit návrh usnesení, jehož autorem je pan senátor Balatka. My jsme toto usnesení nebo respektive téma ostrakizace přeshraničních pracovníků v ČR projednávali na dnešním zasedání výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Já myslím, že bude lepší, aby návrh usnesení nebo respektive celou tematiku a to proč navrhoval nebo navrhuje toto usnesení, jaksi odůvodnil pan senátor Balatka. Nicméně chci říci to, že jsme během jednání našeho výboru jaksi usoudili, že je to téma, které je poměrně vážné, poměrně důležité, že jsme se setkali, a vy možná asi také s fenoménem jakéhosi já bych řekl cejchování různých skupin obyvatel v souvislosti s nákazou onemocnění nebo s nákazou koronavirem. A proto nám přišlo jako vhodné toto usnesení podpořit, otevřít debatu k tomu a případně tedy potom toto usnesení i na plénu Senátu přijmout.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Skončil jste?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Marek Hilšer:  Ještě bych chtěl tedy k tomu říci, že usnesení bylo jednohlasně schváleno naším výborem.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji panu senátorovi a poprosím ho, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. A nyní určíme zpravodaje. Navrhuji, aby se jím stal pan senátor Balatka a ptám se ho, zda souhlasí s takovouto rolí? Souhlasí. Tak o tomto návrhu budeme hlasovat. No měl bych spustit znělku, tak...

Budeme hlasovat o určení zpravodaje, a sice konkrétně pane senátora Miroslava Balatky. Spouštím hlasování, kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO.

A kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 17, při kvóru 30, pro 30, proti nikdo, návrh byl schválen. Prosím, pane senátore, ujměte se své role a zaujměte místo u stolku zpravodajů. A nyní otevírám rozpravu k tomuto návrhu. Jo, dobře, tam to nebylo vidět, paní senátorka Seitlová přihlášená jako první.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Seitlová:  Pane předsedající, děkuji za slovo, sice nám byla tato, návrh tohoto usnesení předložen v poměrně tedy rychlém časovém tedy úseku do toho hlasování, které před námi teď leží. A já jsem se prvně tedy zamyslela nad tím, zda obsah odpovídá zejména z hlediska pojmu diskriminace, protože to je právně definovaný pojem. A tedy potom, co jsem prověřila velice rychle pojem diskriminace, tak jen si dovolím tedy krátce říci, že přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo by zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, to je přímá diskriminace. A pak je nepřímá, a ta je obdobná, ale pozor, tam je to trošinku jiné, nepřímou diskriminací se rozumí takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z nějakého z důvodů uvedených v zákoně osoba znevýhodněna proti ostatním. Nepřímou diskriminací není, pokud toto ustanovení, kritérium nebo praxe je objektivně zdůvodněno legitimním cílem a prostředky jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. Pokud tedy jsem konzultovala současnou situaci, tak jak ji popsal pan senátor Balatka, domnívám se, že forma vyjádření, dochází k diskriminaci, je oprávněná. Je oprávněná, protože mě informoval o tom, že lékaři nechtějí přijmout pendlera třeba nebo mají problém s tím, že děti chtějí třeba do školky a nechtějí tam toto dítě. Já si myslím, že to je naprosto, přesně to odpovídá, ten pojem diskriminace tak, jak je v právních předpisech deklarován. Takže já návrh tak, jak je, podporuji. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. A hlásí se též pan senátor Balatka.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Balatka:  Děkuji za slovo. Já bych chtěl pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, já bych se chtěl nejdříve omluvit za poměrně rychlý a možná pro někoho na první pohled překotný postup, jakým byl tento návrh usnesení předložen, nicméně já jsem dnes, vzhledem k tomu, že výbor pro zdravotnictví a sociální politiku byl dnes, tak jsem to tam předkládal s tím, že to bude výborové usnesení. A nicméně reakce členů výboru k mému velkému potěšení byla velmi tomuto návrhu nakloněná a všichni se jednohlasně shodli 1. na podpoře tohoto usnesení, 2. na tom, že vlastně by rádi, aby se usnesení probralo i na plénu Senátu. To znamená, že čas na přípravu všeho byl poměrně krátký a byly okolo toho i nějaké zmatky. Já bych to jinak samozřejmě vzal přes organizační výbor, ale ani já sám jsem nevěděl, že budeme dneska toto na plénu Senátu probírat, takže jsem to nemohl vzít ani organizačnímu výboru, takže za to se omlouvám, za tento poměrně rychlý průběh. Nicméně myslím si, že materie, kterou máme před sebou, není zas tak složitá, abychom se k ní nemohli jako plénum Senátu vyjádřit. Já to možná uvedu a doplním to, co tady říkal Marek Hilšer. Já se problematice pendlerů věnuji vlastně v podstatě od začátku, protože jsem z regionu, kde pendlerů je více než v jiných částech republiky. A od začátku se vlastně na mě obraceli s různými dotazy, vlastně byly takové trochu zmatky na hranicích, opatření se velmi často měnila a byl nedostatek informací. Já jsem založil facebookovou skupinu, která se jmenuje Pendleři, informační servis pro nouzový stav, která vlastně sloužila k předávání informací. Zaprvé směrem ode mně k pendlerům, co jsem se já dozvěděl, a také o sdílení informací mezi samotnými pendlery, situace na hranicích, jak jsou dlouhé fronty, čekací doby, které přechody jsou otevřené a tak dále.

V této skupině, která dnes čítá už 15 000 členů, což jsou převážně pendleři a nebo jejich rodinní příslušníci, kteří jim ty informace zprostředkovávají, tak se začali už od prvních týdnů objevovat určité, řekl bych náznaky anebo určité informace o diskriminaci a nebo o určitých momentech, kdy mají oni problémy s ošetřením u lékaře, že je tam nechtějí brát, což považuji za diskriminací postup. Mají problém s umisťováním svých dětí do školek teď, které se chystá a které se blíží do škol. Myslím si, že tato atmosféra nebo že tento stav je spíš odrazem atmosféry ve společnosti, kdy politici někteří a některá média... v podstatě se pořádá takový hon na čarodějnice, když to řeknu lidověji. A myslím si a tak je koncipováno usnesení, je to spíš takový apel na politiky nebo veřejně činné osoby, které v rámci pandemické situace se vyjadřují k problematice pendlerů a jejich nakaženosti, aby toto měli na paměti, že tím ve společnosti probouzí takovéto nálady a myslím si, že třeba ta situace ve školkách není ani tak dána zřizovateli, jako spíš tlakem nependlerských rodin s tím, že mají strach o „nakažené pendlerské děti“. Otázkou je, jak je to u lékařů, to je kapitola sama pro sebe, tím se podle mého názoru měla zabývat lékařská komora. Takže tolik asi k tomu mému návrhu. Každopádně budu k výborovému návrhu, který se dnes schválil na zdravotním a sociálním výboru, předkládat pozměňovací návrh, kde jsem doplnil usnesení výboru o problematiku, která probíhá na hranicích, případně změny tady načtu a upozorním vás na ně. To znamená, že jak máte před sebou můj návrh usnesení, tak tam v bodě I. je ještě 3, která se věnuje právě těm státním hranicím. To není to problematika, která by se týkala zdravotního a sociálního výboru, proto jsem to tam doplnil. Změnil se malinko odstavec III a doplnili jsme tam odstavec IV o pověření předsedy Senátu Parlamentu ČR, aby s přijetím usnesení seznámil a teď je tady vyjmenováno koho všeho, případně to mohu klidně načíst, tak je to tam doplněno oproti tomuto výborovému usnesení, které nemůže toto obsahovat. Tolik za mě. Děkuji moc za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore a o slovo je přihlášen předseda Vystrčil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji za slovo. Pan senátor mi už odpověděl na moje dotazy, které se týkaly právě i toho, že tam chyběla IV, nějaké to pověření, a teď se jenom zeptám, protože možná je to mojí nedokonalostí, my to tady někde máme písemně k dispozici na našich stolech. Máme, ano? Nemohu to najít. Tak to se omlouvám. Děkuji. Nemohl jsem to najít, takže tím své vystoupení končím. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Ještě prosím pana senátora Horníka.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Jsem také z pohraničního regionu, to už všeobecně víte, nicméně teď to pendlerství se soustředí zejména na západní Čechy, nebo tam odsud vychází ta iniciativa, ale ona zasahuje celé naše území, je to i společná hranice s Německem, Polskem a s ČR. Není to usnesení de facto jenom dnes řeknu iniciované z té hranice se Saskem, Durynskem a s Bavorskem. Jinak co se týče společné hranice s Německem, tak to číslo už tady proběhlo, je 38 000 lidí, kteří pendlují, kteří doopravdy chodí do práce. Dvanáct tisíc je jich asi s Rakouskem, čili dohromady je to 50 000 a ono když si vezmete, jak je to obrovské číslo, to jsou lidé, kteří skutečně pracují, kteří vydělané peníze utrácejí většinově v ČR, platí hypotéky, já nevím, co všechno možné, čili on je to velký faktor, byť to tady z Prahy nemusí vypadat. Ten problém pendlerství jsme se snažili řešit starostové v pohraničním regionu a teď řeknu českoněmeckém a zjistili jsme, že samozřejmě pendleři a celá ta problematika s uzavírám hranic, to se asi netýká jenom pendlerů, to se týká všech občanů, že nabyla takových rozměrů, že se do budoucna musíme připravit na případně další omezení přechodu přes hranice a měli bychom mít nastaven nějaký systém, ale hlavně bychom měli umět mezi sebou komunikovat. Já v té skupině 15 000 lidí jsem také, jako tady kolega Balatka, a doopravdy tam jsou velmi zajímavé postřehy a lidé si je sdělují a fungují mimo oficiální systém. Oni si vyměňují zkušenosti a dokonce říkají, kde jsou jakési přísnější kontroly a kde jsou benevolentnější. A tak to fakt funguje na té hranici. Byl jsem tam minulý týden nebo předminulý týden v Německu, a takhle to na té hranici je nastaveno. Takže pro budoucí období jsme se rozhodli s některými starosty, kteří jsou na české straně s německou hranicí, založit skupinu, jakési teď bych řekl sdružení obcí a měst, kteří mají společnou hranici s Německem. Skutečně tam mají tu státní hranici, tu čáru tam mají. Jsem byl překvapen, že na česko-německé hranici je to 61 německých obcí a na druhé straně u nás je to 79 obcí. Čili je to 140 obcí. K tomu jsem založil webové stránky Bez drátu a v němčině Ohne Draht, a to by měla být platforma, na které bychom se měli scházet. V podstatě děláme trochu malinko něco za stát. Protože jsem si myslel vždycky, když odešli v roce 2007 20. prosince cizinecká policie a celníci z hranice, že vždycky budou připraveni na to, když nastane krizová situace. A ona 13 let nenastala. Teď nastala, a my do budoucna musíme na to být připraveni, a proto vítám i to, co je tady připraveno to usnesení, protože do budoucna, ať nastane jakýkoliv stav a to může být nouzový stav nebo krizový stav v rámci slintavky, kulhavky, tak aby byla nastavena pravidla. Aby se vědělo, co je diskriminace, co není, nebo co se pod tímto skrývá, takže to vítám a chci vás požádat jménem teď všech starostů příhraničních kolem celé státní hranice České republiky se sousedními státy o podporu tohoto usnesení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. A nyní prosím paní senátorku Vítkovou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jaromíra Vítková:  Děkuji za slovo, pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Můj obvod je sice vnitrostátní, ale i u nás jsou občané a obraceli se na mne s tím, že jako pendleři se sestávají s osočováním, často i šikanou, a proto vítám tady toto usnesení a určitě právě pro tyto svoje důvody zvednu ruku.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko a dalším přihlášeným je pan senátor Nenutil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, děkuji předně panu místopředsedovi Horníkovi za upřesnění toho počtu lidí, kteří dennodenně hranice ať už bavorské nebo saské přejíždějí, ale chtěl bych ještě doplnit, že existují stovky společných bavorsko-českých nebo sasko-českých firem, jež nemusí jezdit každý den, ale je pro ně důležitá ta propustnost hranice z prostých ekonomických důvodů. Z toho důvodu já podpořím toto usnesení a panu senátoru Balatkovi děkuji za jeho přípravu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji pane senátore a já si dovolím vyzvat pana senátora Balatku, aby přečetl své pozměňovací návrhy, i když je máme namnoženy, měly by zaznít do stena a stačí jenom změny v jednotlivých odstavcích označených římskými číslicemi, abychom se mohli orientovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Balatka:  Děkuji za slovo. Co se týká konkrétních úprav. I odstavec 1 místo „mediální obraz“ je nahrazeno „některá média“, to je jedna změna v té I, a I je doplněn odstavec 3, který zní: „Na státních hranicích dochází mnohdy při kontrolách k neodůvodněnému komplikování výjezdů z ČR.“ To znamená to, že Policie ČR chce po lidech, kteří opouštějí český stát, kromě občanského průkazu, což je v pořádku, také např. negativní testy na covid-19, což je v podstatě absurdní, popř. další dokumenty. Na to nemá nárok a vím, že to nemá žádnou oporu v současných zákonech. To je ta jedna změna. Je změněn odstavec III, že Senát konstatuje, že diskriminace jakékoli skupiny obyvatel v tomto případě na základě vykonávané práce v zahraničí je nepřípustná. Tady byla vlastně pouze změna formulace a bylo to zjednodušena ta věta, případně mohu přečíst i tu předchozí, ale významově je to naprosto shodné nebo velmi podobné.

A byl doplněn o odstavec IV: Senát pověřuje předsedu Senátu Parlamentu ČR, aby s přijatým usnesením seznámil předsedu vlády ČR, ministra vnitra ČR, ministra zdravotnictví ČR, ministra školství ČR, prezidenta Lékařské komory a Kancelář veřejného ochránce práv. To je vlastně úplně doplněno, tento odstavec to výborové usnesení neobsahovalo. Takže to jsou všechny změny.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Máte to na stolech. My jsme tady krátce konzultovali a já tedy udělám takový technický průzkum auditoria. Je možnost, že bychom schválili ten návrh usnesení rovnou ve změnách, které doporučuje pan senátor Balatka, ale mohl by třeba někdo chtít nějaké oddělené hlasování, tak v tom případě bychom museli postupovat jinak. Vidím nějaký protest? Ano. Pan kolega Horník.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ne, není to protest, já jenom, když jsem toto doplnění četl, tak si myslím, protože to s tím úzce souvisí, že tedy s tím měl být seznámen také ministr zahraničí ČR.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. A teď udělám další průzkum. Souhlasíte s tím, abychom doplnili ještě poslední odstavec o návrh pana Horníka? Všichni kývají, takže v tom případě přistoupíme k hlasování o návrhu, ve znění pozměněném panem senátorem Balatkou a senátorem Horníkem.

Spustím znělku.

V sále je přítomno 56 senátorek a senátorů, kvorum je 29. Spouštím hlasování.

Hlasujeme o návrhu usnesení, ve znění pozměňovacích návrhů pana senátora Balatky a doplnění pana senátora Horníka. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 18, přítomných 56, kvorum 29, pro 50, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji předkladatelům a zpravodaji, gratuluji a můžeme přistoupit k dalšímu bodu, a tím je

 

Návrh usnesení Senátu k pokusům Čínské lidové republiky o vměšování do vnitřních záležitostí České republiky

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Usnesení výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost bylo rozdáno na lavice a já prosím pana senátora Pavla Fischera jako navrhovatele tohoto bodu, aby se ujal úvodního slova.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Děkuji moc, pane předsedající, dámy a pánové. Bod, který projednáváme, je v kontextu světové politiky do značné míry logický. Podobnými usneseními a podobnými tématy se zabývají totiž parlamenty celé řady zemí světa. Včerejší schůzka našeho předsedy Senátu s prezidentem republiky ukázala, jak aktuální a závažná tato otázka je také pro suverenitu našich institucí a Senátu zvlášť. Náš výbor se tímto usnesením nebo tímto tématem už zabýval v březnu, a to v době, kdy už byl znám obsah i teze dokumentu, který bych označil za skandální a který pochází z pera ambasády Čínské lidové republiky v Praze. Projednávali jsme to v režimu utajovaných skutečností, a to, k čemu jsme došli, bylo přijato jednomyslně. Tu uvozující větu, kterou jsme si vytkli v našem usnesení jako výbor, to usnesení má číslo 128, v bodě II konstatujeme, že písemné sdělení velvyslanectví Čínské lidové republiky z 10. ledna je závažné z hlediska ochrany ústavních institucí a bezpečnosti ČR. I proto jsme se mu věnovali a pro Senát jsme připravili usnesení, které máte před sebou. Teď bych to načetl. Praví se tam, že Senát Parlamentu ČR

I. 1. odmítá výhrůžný tón sdělení velvyslanectví Čínské lidové republiky z 10. ledna 2020, neboť ani jeho firma, ani jeho obsah neodpovídají standardní diplomacii,

2. Senát konstatuje, že toto sdělení překročilo hranici vměšování do vnitřních záležitostí ČR a je v rozporu s prohlášením ministerstev zahraničních věcí ČR a Čínské lidové republiky z roku 2014,

3. Senát konstatuje se zneklidněním, že informace o tomto sdělení nebyla předána ministerstvu zahraničních věcí ČR a že kancelář prezidenta nekoordinovala zahraniční politiku s vládou,

4. Senát považuje nedostatečnou reakci české strany po dobu 5 týdnů za vážné pochybení, které poškozuje zájmy ČR jako svrchovaného, svobodného a demokratického státu založeného na úctě k lidským právům a zásadám občanské společnosti,

5. Senát vyjadřuje zájem na rozvoji oboustranně výhodných vztahů mezi ČR a Čínskou lidovou republikou, stejně jako s Tchaj-wanem,

6. Senát vyjadřuje přesvědčení, že cesty parlamentních delegací ČR na Tchaj-wan jsou v souladu s dlouhodobými zahraničně politickými zájmy ČR,

7. Senát vyjadřuje svou podporu, aby právě v tomto kontextu to byl předseda Senátu Parlamentu ČR, kdo v doprovodu podnikatelské delegace navštíví Tchaj-wan.

II. Senát pověřuje předsedu Senátu Parlamentu ČR, aby s přijatým usnesením seznámil prezidenta a předsedu vlády ČR.

Tolik k navrhovanému usnesení, já za chvilku ještě vystoupím v rozpravě. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nyní musíme určit zpravodaje pro tento bod. Navrhuji, aby se jím stal senátor Jiří Dienstbier. Ptám se, zda souhlasí? Ano. Čili budeme o tomto návrhu hlasovat.

Hlasujeme o určení zpravodaje. Spouštím hlasování.

Kdo je pro, aby se jím stal pan senátor Dienstbier, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO.

A kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V sále je přítomno 54 senátorek a senátorů, kvorum je 28 a hlasování č. 19 pro 46, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Prosím, pane kolego, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával všechny návrhy.

A tuto rozpravu také nyní otevírám. Prvním přihlášeným je pan senátor Fischer. Pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Děkuji za slovo. To usnesení, které jsme připravovali na výboru, jsme projednávali před 2 měsíci. Když se na něj dneska díváme z dnešní situace, tak vidíme, že neztratilo

na aktuálnosti. Pan předseda Vystrčil měl velmi důležitou schůzku s prezidentem republiky. A způsobem, jakým vystupoval ve prospěch svobodné, demokratické a suverénní České republiky ukázal, že vlastně se tady skutečně jedná o možnost naší země si o důležitých věcech rozhodovat mezi občany, mezi voliči a mezi těmi, kteří voliče také zastupují. Tzn. v rámci parlamentu.

I proto toto usnesení nejen komentuje text toho skandálního dokumentu, o kterém už tady byla řeč, který je podepsán, respektive orazítkován ambasádou Čínské lidové republiky, ale také předsedovi dáváme podporu, aby to byl on, kdo bude reprezentovat Senát při případné návštěvě Tchaj-wanu. Nedáváme mu úkol, dáváme mu podporu. To znamená, jak s touto podporou bude naloženo je jenom otázka dalšího hledání, protože žijeme skutečně ve velmi překotné době.

Hranice mezi vměšováním a ovlivňováním, která se často diskutuje dnes mezi diplomaty a mezi bezpečnostní komunitou je velmi jemná. V poslední době proto některé země přistoupily ke zpřísnění a k vyjasnění téhle hranice. A možná, že podobná diskuze bude čekat jednou i nás. Proto je tak důležité, abychom vymezovali prostor pro svobodnou diskuzi a hájili prostor pro to, kde se rozhoduje ve svobodném a vzájemně ohleduplném postoji.

Rád bych proto, abychom o tomto textu jednali, o tomto vážném tématu také hlasovali. A budete-li souhlasit, abychom přijali toto usnesení. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným do rozpravy je pan předseda Vystrčil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji, vážené kolegyně, kolegové, za slovo. Já si myslím, že teď by nebylo ode mě správné, pokud bych tady přece jen nepopsal situaci, jak ji vidím, neboť minimálně bod č. 7 a vlastně i ty ostatní, se mě také dotýkají. Nějak se potom potkávám s jejich realizací a zněním v rámci povinností, které jako předseda Senátu mám.

Já bych řekl asi tolik, že poté, co to sdělení velvyslanec Čínské lidové republiky, kterému se dneska říká buď „čínský dopis“, nebo „čínský dokument“, bylo nalezeno v tašce Jaroslava Kubery, tak vlastně otázky okolo toho dokumentu byly dvě základní. Ta první je otázka, která se týká cesty toho dokumentu, tzn. osudu toho dokumentu z hlediska toho, kde se vzal a kam až se dostal. A druhá otázka byla otázka, která se týká obsahu toho dokumentu a případné reakce na obsah.

Když začnu tou první otázkou a případně poznatky, které jsem měl možnost získat, tak tam se vlastně nachází několik logických nesrovnalostí, nebo nesrovnalostí a logických takových poměrně nepříliš do sebe zapadajících věcí. Já uvádím zpravidla takové tři nebo čtyři, o kterých si myslím, že je dobře, abyste věděli i vy, než budete hlasovat o tom usnesení.

Ta první je, že ten dopis je často zejména panem prezidentem popisován jako „dopis Jaroslavu Kuberovi“. S tím, že zase někteří říkají, že to nebyl dopis Jaroslavu Kuberovi. Každopádně mu byl nějakým způsobem doručen či předán. A přestože to byl dopis určený z čínské ambasády Jaroslavu Kuberovi, tak byl doručen na Pražský hrad, a to

v obálce, kde byl jeden list papíru, a nebyl tam žádný další průvodní dopis, který by říkal, že je určen Jaroslavu Kuberovi, nebo případně říkal Hradu, co s ním má udělat.

Takže to je první věc, která není úplně logická, ale vzbuzuje určité otazníky.

Ta druhá věc, která je opět dohledatelná ve veřejných zdrojích, je, že v okamžiku, kdy se ten dokument objevil, tak ze strany pana Jindráka, zaměstnance Kanceláře prezidenta republiky byla také vyslovena domněnka, že není jisté, jestli jde o dokument z čínské ambasády, respektive zda se nejedná o nějaký falzifikát, abychom se následně nedávno dozvěděli od pana kancléře Mynáře, že dopis byl doručen někým z čínského velvyslanectví v obálce s razítkem čínské ambasády.

Takže zase dva pracovníci Kanceláře prezidenta republiky se v různých časových okamžicích k tomu dopisu vyjadřovali úplně opačně. Jeden nevěděl, zda to dokonce není falzifikát. A druhý věděl, byť to řekl až hodně pozdě, že to bylo doručeno v obálce a přinesl to někdo z čínské ambasády.

Třetí věc, která je také hodně zarážející je řekněme popis významu toho dokumentu. Jedna interpretace je taková, že dokument poté, co byl otevřen, tak protože nebyl nikým podepsán, tak mu nebyl přikládán vůbec žádný význam. A protože se týkal Kanceláře prezidenta republiky a netýkal se samotného prezidenta republiky, tak mi bylo řečeno, že existuje obecný příkaz nebo pokyn pana prezidenta, který říká, že takovéto dopisy, které se netýkají práce Kanceláře prezidenta republiky, respektive pana prezidenta, jsou automaticky přeposílány tomu, koho se týkají, což byl jmenovaný předseda Senátu Jaroslav Kubera. Načež následně poté, co jsem žádal pana prezidenta dopisem o to, aby vysvětlil zda jsou, nebo nejsou namístě domněnky, nebo řekněme informace, které sdělil jeden deník, že ten dopis, nebo ten dokument byl vyžádán přímo Kanceláří prezidenta republiky. Tak v té odpovědi bylo od pana Mynáře napsáno černé na bílém, že tento dopis je nějaký standardní podkladový materiál, který byl nedílnou součástí podkladových materiálů, které byly využívány při debatě 14. ledna, kdy společně obědvali prezident České republiky, předseda Senátu Jaroslav Kubera a předseda Poslanecké sněmovny.

To znamená, opět jsou tady dvě informace, dvě interpretace, opět dohledatelné, z nichž jedna říká, že ten dokument je skoro na zmačkání a hození do koše, protože není důležitý a měl být předán okamžitě panu senátoru Kuberovi, předsedovi Senátu tehdy. A ta druhá říká, ne, ne, ne, byl to důležitý podkladový materiál pro jednání tří vysokých ústavních činitelů. Takže to jsou takové tři věci, které jsou doposud nevysvětleny. S tím, že evidentně prezidentská kancelář ani pan prezident je za nějaký problém či nelogičnost nebo nesrovnalost nepovažují.

A já to tedy říkám zejména proto, že není dneska žádného nástroje, jak se vysvětlení těchto nelogičností domoci nebo dopátrat, protože není povinností prezidenta republiky, ani Kanceláře prezidenta republiky na některé dotazy odpovídat. Respektive není jejich povinností připustit, že to, co jsem popsal, je problém.

Ta druhá věc se potom týká vlastního obsahu, kde je v bodě 1. zmiňován výhružný tón. Tady zase probíhala další jednání, kde jsme se o tom výhružném tónu bavili a o jeho možné reakci na něj. Což do jisté míry vycházelo i z toho, jak ho budeme vnímat. Jestli jako dokument důležitý, nebo nedůležitý.

V tomto se evidentně neshoduji se svými kolegy, ústavními činiteli, kde já obsah toho dopisu a samotný dokument považuji za poměrně důležitý. A reakci, kdy je to projednáváno maximálně na úrovni náměstka ministra zahraničních věcí s představiteli čínské ambasády nepovažuji za adekvátní. Ale v tom se neshodujeme. A nakonec

i na schůzce nejvyšších ústavních činitelů, která byla 12. března, to dopadlo tak, že názor, že to není tak vážné, aby došlo k nějaké výzvě z hlediska možných personálních změn na čínském velvyslanectví, zvítězil a já jsem v tomto svém návrhu neuspěl. S tím, ale co je důležité říci, že jsem uspěl s tím, že ve společném zápisu, který je možný nalézt u schůzky nejvyšších čtyř ústavních činitelů je napsáno, že odsuzujeme, premiér, prezident, předseda sněmovny, předseda Senátu, že odsuzujeme jakýkoli nátlak kterékoli země vůči nějaké jiné zemi a řekněme narušování její suverenity a nezávislosti.

Přičemž – a teď se omlouvám, že to je přece jen delší, ale já si myslím, že takto to celé popsat je asi potřeba, pokud se máme o tom dál bavit – přičemž následně, co došlo

k odsouhlasení tohoto odsouzení nátlaku, tak se Kancelář předsedy Senátu, dnes řekněme, v uvozovkách, moje kancelář, dočkala zhruba takových tří věcí, které jednoznačně dokazují to, že agresivita a postup Čínské lidové republiky se nemění. Ty tři věci řeknu v chronologickém pořadí. A to poslední je dle mého názoru nejdůležitější.

První je, že jsme se dočkali toho, že si na nás čínská ambasáda stěžovala na ministerstvu zahraničních věcí v okamžiku, kdy já jsem přijímal dar od tchajwanské kanceláře,

60 000 roušek, které byly předány českým hospicům. A při tom předávání roušky byly v krabicích, kde byla tchajwanská vlajka. A já jsem byl vyfocen s jednou krabicí, kde byla ta tchajwanská vlajka, což Čínská lidová republika považovala za narušení principů jedné Číny. A byla to první stížnost, která se okamžitě dostala z čínské ambasády

na ministerstvo zahraničních věcí. Já jsem se ani o ní nedozvěděl, což jsme si s panem ministrem zahraničních věcí vyříkali, že toto není možné, aby předseda Senátu nebyl o takovýchto věcech informován.

Druhá věc byla, že v rámci telefonického rozhovoru a následujících SMS, které obdržel ředitel kanceláře Petr Kostka, v jedné z SMS bylo napsáno, že je doporučováno panu řediteli kanceláře Petru Kostkovi, aby už v televizi nevystupoval a nevyjadřoval se k problémům, které se týkají řekněme čínského dokumentu.

A ta třetí, kterou považuji za úplně nejhorší a absurdní, a řekl bych, že naprosto nepřijatelnou, je, že pan čínský rada vzkázal po řediteli mé kanceláře mně, aby jemu přikázal, aby u mě zařídil, abych v žádném případě neblahopřál jakýmkoli způsobem, tím méně písemně, paní prezidentce Tchaj-wanu v rámci inaugurace k jejímu zvolení prezidentkou k její inauguraci. Bylo to učiněno způsobem, který je naprosto nepřijatelný, protože v té době nemohlo čínské velvyslanectví, a ani nevědělo čínské velvyslanectví o tom, zda já budu, nebo nebudu blahopřát, respektive zda plánuji, či neplánuji blahopřát. Rozumíme si.

To znamená, pokyn jsem dostal ještě dříve, než jsem se k čemukoli rozhodl. Respektive bylo tomu dokonce tak – a já to tady zopakuji, protože jsem vycházel z informací protokolu, že prezidenti si blahopřejí mezi sebou. Že to nebudu já jako předseda Senátu kdo bude paní prezidentce blahopřát. A ani jsem neplánoval, že pošlu písemné blahopřání. Přesto jsem byl varován, že ho nesmím posílat, aniž by oni věděli, že už jsem se předtím rozhodl, že ho asi posílat nebudu. Nebo že ho posílat nebudu, ne asi.

Takže tak to dneska vypadá a takovýmto způsobem se pracovníci z čínského velvyslanectví k českému Senátu a k předsedovi Senátu chovají. Já jsem na to reagoval tím, že následně jsem aspoň v přímém přenosu při tiskové konferenci vyjádřil potěšení nad tím, že paní prezidenta Tchaj-wanu byla demokraticky zvolena a že Tchaj-wan je demokratickou zemí. To jsou vlastně poslední události, které navazují na to, co tady říkal pan předseda výboru pro zahraničí Pavel Fischer a které bych řekl, že potom způsobily to, že dneska tady máme na stole usnesení z 11. března 2020, protože ty věci se pohybují dopředu úplně jiným způsobem, než třeba já – a říkám to úplně na rovinu – bych si přál. Neboť já jsem si vždycky myslel, že je možné se domluvit a že je možné nějakým způsobem komunikovat a vysvětlit některým lidem, že způsob jejich komunikace je naprosto nevhodný. A v tomto případě evidentně díky aktivitám čínské ambasády a jejich agresivnímu stylu dochází ke zhoršování vztahů České republiky a Čínské lidové republiky, namísto toho, abychom se snažili tu situaci nějak znormálnit a uvést do nějakých mantinelů, které jsou v rámci vztahů mezi dvěma zeměmi obvyklé.

Ještě asi je správné říci dvě věci, které jsou důležité, abych byl objektivní. První věc je, že pan prezident mě v rámci setkání ujistil o tom, že on na interní úrovni a na interních setkáních toto čínské straně zdůrazňuje. Že je potřeba, aby se chovala jiným způsobem než činí. A že skutečně takovéto vyjadřování není vyjadřováním správným. A musím rovněž potvrdit, že mám k dispozici několik zápisů komunikace našeho ministerstva zahraničních věcí na úrovni náměstka s čínskými zástupci z ambasády, ze kterých je také zřejmé, že je našimi zástupci, většinou na úrovni náměstků ministra zahraničních věcí zdůrazňováno zástupcům čínské ambasády, že tento jejich přístup je pro nás nepřijatelný a že ho nehodláme akceptovat.

Na druhé straně je pravdou, že veřejně se nic takového nedozvídáme a nejsme schopni to registrovat. Což si myslím, že není správné, protože v okamžiku, dokud se neohradíme veřejně, tak stále mám takový pocit, že Čínská lidová republika má dojem, že bychom mohli být dobrým lokajem tady ve středu Evropy. A třeba i nějakým způsobem pomáhat realizaci jejich zájmů. Ale to už možná zacházím za rámec informace, kterou jsem tady chtěl podat.

Poslední věc je ta, že v tom usnesení je také bod č. 7, kde, pokud to bude schváleno, tak je tam vyjádření i jakési podpory toho, aby v doprovodu podnikatelské delegace předseda Senátu navštívil Tchaj-wan. Já to vnímám tak – a když tak poprosím i pana předsedu výboru, aby to tak řekl, že to je doporučení, které není úkolem. Které je vyjádřením podpory, a nikoli doporučením či úkolem. Tzn. že je to vyjádření podpory pro tu cestu, nikoli, že to je příkaz, doporučení nebo stanovení nějakého úkolu, protože si pořád myslím, že by to tak nemělo být. My si většinou navzájem úkoly nedáváme.

Na druhé straně nezastírám, že si velmi vážím – a tím skončím – velmi si vážím celé podpory z vás, kterou jste mi vyjádřili, nebo mi vyjadřujete. Protože nezastírám, že to opravdu je pro mě v tuto chvíli, a nejen pro mě, velmi důležité. Tolik ode mě v tuto chvíli, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedo, a dalším přihlášeným je pan senátor Sobotka, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Sobotka:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já bych se chtěl vyjádřit k tomu bodu a k jeho projednávání jako člen výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Já bych začal tím koncem, co řekl teď pan předseda, spíš, aby to nezaniklo. My jsme naopak, já při vší úctě k postoji našeho předsedy k této otázce, my jsme naopak nechtěli vytvořit na něho tlak, aniž by se doufám na mě zlobil. My jsme mysleli obecně předsedu Senátu, jakéhokoli předsedu Senátu i v budoucím čase. To znamená, není to úkol, není to tlak, pod který bychom chtěli dostat současného předsedu Senátu.

Za mě, já jsem byl velmi rád, že se ta otázka projednávala na výboru, protože já vidím, že nemůžeme nechat ležet to, že předčasně zemřel náš předseda Senátu jen tak. Já si myslím, že on zemřel pod tlakem, pod stresem, který minimálně byl vyvolán také tím dopisem z čínské ambasády. To předčasné úmrtí si myslím, že nemůžeme přejít jen tak mlčením, tak jsem byl rád, že jsme o tom diskutovali. My jsme dostali v neveřejném jednání závažné informace o vzniku toho dopisu, které se shodou okolností plně ztotožňují s tím, co uvádí Deník N. To je úplně přesně... Nebo není to úplně přesně. Tak dobře, teď na mě předseda kývá. Tak je to velmi podobné.

My jsme na základě závažných informací, které jsme dostali, tak jsme přijímali stanovisko k tomu dopisu a k tomu vměšování. A v konci toho dopisu, protože předmětem tlaku na našeho bývalého předsedu byla ta cesta na Tchaj-wan, tak jsme tam samozřejmě zmínili i otázku návštěvy Tchaj-wanu. Tzn. že my jsme se zabývali hlavně minulostí.

Ale chtěli jsme i říct, že nemíníme úplně ustoupit z toho, aby i v budoucnu delegace nebo předseda Senátu mohl Taiwan navštívit, takže já si myslím, že v tomhle směru je to usnesení jakoby složeno ze dvou částí, byť souvisejících. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A další, kdo se hlásí s přednostním právem do rozpravy, je pan senátor Václav Láska. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Láska:  Děkuji za slovo, já bych chtěl nejdříve z pozice předsedy našeho klubu zopakovat, že náš klub vyslovuje velkou podporu a důvěru v jednání předsedy Senátu a to, jak tu situaci, velmi složitou situaci řeší, k tomu chováme velký respekt. Za sebe bych potom chtěl ještě přidat, chtěl bych, aby to tady zaznělo nahlas, že vlastně ruku v ruce s tím nátlakem, který se děje ze strany čínské ambasády, tak můžeme sledovat ale i nátlakové akce ze strany kanceláře prezidenta republiky, v čele s panem Minářem. Ta jejich akce, kterou zahájili proti některým politikům a proti některým médiím je poměrně masivní. Ať už se podíváte na propagační video nebo video, které vytvořili, které je na oficiálních stránkách hradu, kde útočí třeba na naše kolegy Pavla Fischera, na Marka Hilšera, na mě osobně, nebo v pozici předžalobních výzev, které obesílají různým institucím, novinářům, já sám jsem dostal také jednu předžalobní výzvu plnou určitých osobních invektiv a útoků, kterou vnímám víceméně jako zastrašování. Na dokreslení můžu říci, že pan Minář nelenil a že na mě podal i stížnost České advokátní komoře, takže já vnímám právo každého přejít k soudu nebo obrátit se s obranou na soud, nicméně ta organizovaná akce, která jde ruku v ruce s tím, co činí čínská ambasáda, ve mně osobně způsobuje přesvědčení, že mezi kanceláří prezidenta a čínskou ambasádou je symbióza a že tyto dva subjekty jednají ve shodě. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A dalším přihlášeným do svobodné rozpravy je pan senátor Zdeněk Papoušek, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Papoušek:  Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, to peskování ze strany Čínské lidové republiky je opravdu nechutné, odporné, do nebe volající a já bych zde chtěl poděkovat našemu panu předsedovi a kolegovi Miloši Vystrčilovi za to, jak se v této záležitosti vyjadřuje, jaký tam má postoj, jeho postoj je pevný, zásadový, jednoznačný, správný. A včera jsem ho poslouchal na radiožurnálu a poslouchal jsem to velice se zalíbením, velice jsem si to užíval, protože to jeho vysvětlení, proč má takový postoj, jaký má, tak bylo jako vynikající. A myslím si, že to zdůrazňování svrchovanosti, suverenity České republiky, že to je potřeba. A taky je to potřeba kvůli Jardovi Kuberovi, děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. A dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Václav Hampl. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Tak já snad na začátku řeknu, že se zcela ztotožňuji s předřečníky, pokusím se také ještě něco dodat. Pro mě určujícím zásadním životním zážitkem byl 17. listopad 1989, respektive týdny, které po něm následovaly. A jeho úplně základním étosem té doby bylo prostě konec područí cizí mocnosti, konec nadvlády kolaborantů domácích s tou cizí mocností. A opravdu bych se nerad dožil toho, aby se nám to nějakým způsobem vracelo zpátky. K téhle kauze, já si myslím, že samozřejmě všichni chápeme, že náplní a součástí standardních diplomatických vztahů je, že si vzájemně ošaháváme, co je pro partnera citlivější, co je méně citlivé, nějakým způsobem si to dáváme najevo, ale tady opravdu čelíme dokonce systematickému, opakovanému bych řekl nátlaku, a dokonce zastrašování. A to je prostě jakoby úplně jiná pozice, která je prostě totálně nepřijatelná. Kolega Papoušek vaším prostřednictvím použil nějaké expresivní slovo, které si nepamatuji, tak já řeknu hnusné, s dovolením. To jde ruku v ruce jako ještě s dalšími věcmi. My máme pořád před sebou věci typu obrovský systematický tlak ze strany Čínské lidové republiky a jejích orgánů a institucí třeba na vědeckou sféru, na akademickou sféru, na vysokoškolskou sféru prostřednictvím studentů. Vidíme obrovský tlak na strategické investice. My příští týden v evropském výboru budeme probírat další evropský tisk, který se týká updatem toho, jak v Evropě zacházet se strategickými investicemi vůči nepřátelským investorům, pravděpodobně s nějakým návrhem usnesení přijdeme potom sem za vámi na plénum. Takže tohle jsou všechno věci, které v tomhle jaksi skládají ten obrázek. Mně v tomhle kontextu připadá, že snad stojí za to zmínit něco, co já jsem donedávna nevěděl, vlastně i díky této kauze jsem se poučil, protože když já jsem chodil do školy, tak nám to neřekli, a to sice to, že Čína je samozřejmě členem OSN od začátku a je členem Rady bezpečnosti, jakožto klíčové skupiny vůbec pro světové dění v OSN, ale až do roku 1970 to nebyla Čínská lidová republika, to byla Čínská republika, neboli chcete-li Taiwan. A až teprve s posunem pozice tehdejšího amerického prezidenta začátkem 70. let, tak vlastně se to vyměnilo. A od té doby vidíme důsledky pro ten světový pořádek. Já to neříkám proto, že bych si myslel, že bychom se k tomuhle měli nějak jako zkoušet vrátit. To jednak asi nejde a jednak jako prostě takhle věci nefungují, ale jenom si myslím, že, zase, vrátím se možná k tomu listopadu 1989, to je strašně důležitý rozdíl, demokratické země proti totalitní zemi, jenže jako všechny věci můžeme diskutovat, všechny scénáře můžou být otevřené, nic není jaksi vytesané v mramoru nebo zalité v betonu, jo? A to si myslím, že je věc, kterou musíme si prostě hájit, musíme samozřejmě kultivovat takovouto debatu, ale prostě nesmíme jako připustit tomu, abychom se vůbec jako nemohli o variantách nějakých bavit. Tohle se mimochodem sbíhá i s jiným tématem, který dneska nemáme na programu, ale bohužel je velmi blízké příbuzné, a to je situace vztahů s Ruskou federací. A to, co je tady také podobné, bohužel je, no nevím, řeknu velmi zdvořile velmi problematická role hradu a také nedostatečná odezva české vlády na takovéto masivní karamboly v mezinárodní politice nebo v mezinárodně politických vztazích ČR. Podporuji toto usnesení, děkuji za jeho přípravu a rozhodně pro něj budu hlasovat, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore. Dalším do rozpravy je přihlášený pak senátor Marek Hilšer. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já hned v úvodu chci také říci to, že toto usnesení plně podporuji a děkuji za jeho přípravu. Já bych chtěl uvést to, že Taiwan je země demokratická, země, kde si lidé volí své zástupce na základě demokratických principů a zatím, zaplať pánbůh, svobodně. A je to také země, s níž udržujeme, řekl bych, čilé ekonomické vztahy. Pokud se nemýlím, tak z hlediska těch východoasijských investorů stojí na 3. místě a její investice jsou v ČR několikrát větší, než jsou investice Čínské lidové republiky. Česká republika je taktéž... nebo Česká republika je suverénní země, je to země, kde její zástupci, kteří reprezentují občany, jsou také voleni svobodně a naše společnost se vyznačuje tím, že je svobodná. A proto si myslím, že, a jsem o tom pevně přesvědčen, že bychom se neměli nechat vydírat jakoukoliv zemí, a už vůbec ne zemí, o které je zcela jasné, že je to diktatura, že je to do určité míry i totalitní režim. A to je prostě dneska Čína. My bychom se neměli dostávat do lokajského postavení vůči takovýmto zemím a měli bychom zcela jasně říci a demonstrovat, za jakými hodnotami si stojíme. Bohužel Čína se nesnaží vydírat pouze nás, ale je to fenomén, který se projevuje v celém světě. My jsme minulý týden tady měli petici na podporu Taiwanu, respektive podporu jeho práce ve Světové zdravotnické organizaci, kde Čína dlouhodobě tuto práci blokuje. A bohužel ukazuje se i v té krizové situaci dnešní, že to může mít opravdu dalekosáhlé důsledky pro vlastně obyvatelstvo celé Zeměkoule, jak se ukazuje. Takže mě opravdu znepokojuje tato situace, ta role prezidentské kanceláře, respektive prezidenta v těchto záležitostech je poměrně netransparentní, obskurní a připojil bych se tedy k tomu, co zde řekl pan senátor Láska, vypadá to, že ten prezident a celá ta kancelář je jaksi v symbióze s tou čínskou ambasádou. Proto bych chtěl podpořit našeho pana předsedu, děkuji za to vystupování, za to, jak celou tu otázku prezentuje. Nechtěl bych, aby v této věci jakkoliv ustupoval, má naši plnou podporu a ještě jednou bych chtěl poděkovat. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A zatím posledním přihlášeným do rozpravy je pan senátor Jiří Cieńciała. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Cieńciała:  Děkuji, pane předsedající. Nevím jak vy, ale já jsem na Taiwanu byl. Byl jsem na Taiwanu ve věci hutnictví jako člen asociace hutnictví světa.

Světové hutnické asociace. A na vlastní kůži jsem poznal, co to je Taiwan, co jsou Taiwanci, jaká je tam politika, jaké je tam společenské zřízení, jaký je tlak na progress a na vědecko-technický rozvoj a na vztahy s pevninskou Čínou. Za 10 roků od pobytu na Taiwanu jsme se ocitli v Pekingu. Stejná asociace hutnická světová. A z Pekingu jsme se přesouvali na pobřeží. Přes kaluži asi několik set kilometrů Taiwan. Jak jsme byli na Taiwanu, tak jsme měli takové pověření tiché, světové asociace, ale nejenom hutnické, ale i světové, politické, abychom nějakým způsobem vtáhli do toho dění a hnutí světového čínské hutníky. Dneska Čína produkuje polovinu světové produkci oceli. A už tehdy se předvídalo, co Čína znamená, poněvadž Banická hutní byla také v roce 905 největší silou v Evropě, tak jsme od toho odvozovali, že když Čína má takovou obrovskou sílu v tom hutnictví, tak bude za několik desítek let představovat největší sílu ekonomickou na světě. To se stalo. Jestli je první nebo druhá, to už je diskutabilní, to se přou Američané s Číňany. Já jenom chci říct, že jak jsme byli v tom Pekingu a přijeli jsme na pobřeží, kde byla postavena úplně fungl nová čínská huť, tak tam byla o jednu generaci lepší než na Taiwanu, to už byl rozdíl 10 let, takový progress. Ale to, co je podstatné, tak Číňané oficiálně pozvali delegaci hutě China Stell, Taiwanské, a to jste neviděli vztahy, které tam byly. Já jsem tam byl, viděl jsem to nejenom já, byly to desítky světových hutníků. To bezprostřední komunikační nadšení mezi těmi dvěma huťaři a mezi těmi dvěma reprezentacemi těchto dvou hutí, takže mi někdy připadá, že informace, které se k nám dostávají o Taiwanu a o Číně a o vztahu pevninské Číny a Taiwanu nejsou tak trochu, možná záměrně zkreslené. Já jsem viděl na vlastní oči obrovský pokrok vědecko-technický, ale taky jsem viděl vztahy taiwanské. Taiwansko-čínské. A já jsem žádné nepřátelské chování nezaznamenal. Tak buď jsem se na to špatně díval, nebo jsem tomu nerozuměl, ale s takovým dojmem jsem tady přijel. A proto jak se diskutovalo o návštěvě našeho drahého přítele, kolegy, kamaráda, který nás opustil, tak hned jak jsem se dozvěděl o tom, jestli mají jet na Taiwan, nebo ne, tak jsem mu to vřele doporučil, poněvadž tam se je co učit. Každý si musí odfiltrovat to, co je pozitivní a co je negativní, každý se musí srovnat s tím, s jakými zájmy a s jakou filozofií se ztotožňují, anebo ne. A to doporučuji také našemu předsedovi, aby tam zajel, veni, vidi, vici.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Jaroslav Doubrava, máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  Já, vážené kolegyně a kolegové, v podstatě můžu potvrdit to, co Jura Cieńciała teďka řekl, že vztahy s Čínou, mezi Čínou a Taiwanem tam fungují jinak, než o nich víme. Nicméně celá tahle ta věc je postavena na jakémsi dopisu. Nevím, kdo z vás měl možnost se s ním seznámit, já jsem tu možnost neměl a vím o něm jenom, pardon, vím o něm jenom z doslechu a to, co jedna paní povídala. A to je pro mě myslím, nemohu, nemohu hlasovat pro něco, co neznám, takže já pro toto usnesení asi ruku nezvednu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak děkuji panu senátorovi a s přednostním právem je do diskuse přihlášen pan místopředseda Horník.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, musím tady říct, že jsem byl dvakrát na Taiwanu. Jednou s místopředsedou Petrem Pithartem, podruhé s Přemkem Sobotkou a byl jsem i s Milanem Štěchem v Číně. Musím potvrdit slova, které on říkal, protože my jsme se vlastně na Taiwanu dozvěděli, že třetina obchodu pevninské Číny, čili Čínské lidové republiky, funguje přes Taiwan. Těch spojitostí je tam o hodně víc a já teď nevím, jak ta hra funguje jako hodně daleko navenek, když uvnitř to funguje. My jsme byli u společnosti Foxconn a ta má obrovský, taiwanská společnost, obrovské investice, nejen v České republice, ale i na pevninské Číně. A zúčastnili jsme se videokonference s šéfem Foxconnu, který ale seděl na pevninské Číně. Byl to zážitek něčeho, co fungovalo, kde nebylo žádné nepřátelství. A není to ještě ke všemu tak dlouho. Bohužel poslední dobou mi připadá, že my jsme vtahováni do nějaké hry, která zaprvé nám vůbec nepřísluší, protože my asi máme zájmy nejenom hospodářské, ekonomické, ale i kulturní s pevninskou Čínou, ale i s tou ostrovní Čínou. A na základě zkušeností, které jsem zažil, tak mně poslední dobou poměrně hodně děsí to, co začalo to období, když sem přijel vlastně premiér Čínské lidové republiky a toho, jak se z toho uvozovkách udělala tady velká maškaráda, na ty vlajky evropské a tak dále. A od toho okamžiku se to nějak jakoby datuje, takže já podporuji plně našeho předsedu v jeho krocích, které si myslím, že jsou vyvážené. A myslím si, jestli dostane případně pozvání i do pevninské Číny, tak asi ani není důvod, proč by tam neměl jet. Ty vztahy by měly být vyvážené. A Česká republika toto dlouhodobě v podstatě sleduje. A za tu dobu, co jsem tady v té vrcholné politice, tak si myslím, že to bylo vždycky dobré znamení naší úrovně zahraniční politiky. Proto jsem malinko zděšen, to, jakou odezvu to v poslední době má, v těch vztazích nejenom Čína-Taiwan, kde jsme tam vsouváni jako jakýsi klín, ale jsme tam vsouváni našimi lidmi, našimi občany. A teď už je úplně jedno, na jaké politické úrovni sedí. Takže to jsem chtěl říct. A já samozřejmě předsedu podporuji a usnesení samozřejmě taky. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. Prosím pana senátora Holečka, který je přihlášen s přednostním právem.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Holeček:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já to vrátím zase trošku zpátky. Já jsem na Taiwanu nebyl, i když bych se tam tedy velmi rád podíval a doufám, že se tomu tak stane. Ale chtěl bych se vyjádřit vlastně k tomu, co tady budeme teď schvalovat, co tady projednáváme.

Já bych chtěl jenom říci, pane předsedo Senátu, prostřednictvím předsedajícího, že i u nás v našem klubu Starostů a nezávislých máte velkou podporu. Že velmi obezřetně

a velmi důkladně sledujeme vaše jednání nejen s hradem a nejen s dalšími ústavními činiteli, ale samozřejmě také i vaše jednání s Čínou a s Tchaj-wanem. A myslíme si

a víme, že politici jsou voleni proto, aby zastupovali a hájili zájmy a názory lidu.

A já jsem moc rád, že v Senátu je valná většina, vlastně všichni, politici, kteří mají demokratické smýšlení a kteří tyto zájmy lidu a názory svých voličů hájí. Já jsem velmi rád, že i náš klub, znovu opakuji, vám vyjadřuje velkou podporu a děkuje vám za to, jakým způsobem se nejenom staráte o zájmy Senátu, o odkaz našeho pana předsedy, ale samozřejmě také o demokratické zásady v naší společnosti. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám, pane senátore, děkuji. A protože předseda Senátu vás slyšel, tak nemusím opakovat vaše slova. A dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Raduan Nwelati. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Raduan Nwelati:  Děkuji za slovo, vážený předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já navážu na oba dva mé předřečníky, kteří oba vyjádřili silnou podporu stávajícímu předsedovi i Senátu

v krocích, které doposud učinil. Dokonce jsem měl připravené usnesení, protože když se podíváte na usnesení, tak tam nic takového nezaznívá. Tam zaznívá podpora, která tam je ve směru k předsedovi Senátu, tak to je v bodu č. 7. A tam je napsáno: „Vyjadřuje svou podporu, aby právě v tomto kontextu to byl předseda Senátu, který něco učiní.“ Ale není tam žádná zmínka o krocích, které již byly učiněny.

A protože jsem to konzultoval i s panem předsedou Vystrčilem a on sám říká, že není potřeba, aby takováto podpora byla součástí toho usnesení, proto tento návrh nedávám. Ale pořád jsem na vážkách, jestli jako bod č. 7 a naopak před ten poslední nedat ještě podporu opravdu na ty kroky, které už byly učiněny. Myslím si, že to je správně a mělo by to tam být zmíněno. Zatím to tam nedávám, uvidím v té diskuzi, třeba se k tomu připojí někdo další a pak bych to předložil. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, a dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Jiří Dienstbier, protože senátor Jiří Růžička nechce přednostní právo. Máte slovo pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, já se vyjádřím k jedné věci, která tady zatím nezazněla. Návrh usnesení zmiňuje výhružný tón usnesení, kde je také pohrůžka tzv. českým podnikatelským subjektům. Jmenovitě třeba Škodě Auto nebo Home Creditu, které působí na trhu Čínské lidové republiky.

Já už jsem to říkal i veřejně. Je potřeba si ovšem uvědomit, že Škoda Auto je také součástí velkého německého koncernu a Home Credit je společnost ze skupiny, jejíž holdingová společnost sídlí v Nizozemsku. Takže pohrůžka nesměřuje vlastně jenom vůči České republice. Já bych tady chtěl zdůraznit, že tady vidím naši sílu v členství

v Evropské unii. Protože kdyby došlo k realizaci nějakých výhrůžek, tak nepochybně bychom měli na své straně, i další členské země Evropské unie. A Evropská unie je

pro Čínu významný ekonomický a obchodní partner. To znamená, naše pozice vlastně není vůbec tak slabá, jak by se mohlo zdát. A o důvod víc, abychom se chovali sebevědomě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, za rozšíření pohledu na celou věc. A zatím posledním přihlášeným do rozpravy je pan senátor Jiří Růžička. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ještě jednou hezký podvečer. Nebudu rozšiřovat a přidávat další pohledy, jenom připomenu dvě věci.

Bezpečnostní výbor, který se této problematice věnoval a věnuje a věnoval se v minulosti i té záležitosti související s Ruskem, s odstraněním sochy maršála Koněva atd., vlastně ani tak neřeší to, jak se vyjadřuje a chová Čína. A zrovna tak z mého pohledu ani tak neřešil to, jestli odstranění sochy maršála Koněva bylo takové, či makové. A to je věc, kterou já bych velice rád zdůraznil. Zkusme se na to podívat z toho pohledu, že tak, jako se v případě odstranění sochy maršála Koněva nejedná o sochu maršála Koněva, je to spíš záležitost vnitropolitická, cloumající Ruskem, kde si budují vládnoucí garnitury nějaké postavení, nějakou pozici a dávají to najevo tak, že se nás to bohužel dotýká, tak je to stejné v tomhle případě. Je to věc, která se týká naší vnitřní politiky, našich postojů, naší suverenity a toho, jak my se k tomu stavíme.

A proto jsem rád, že v usnesení jsou body, kde se přesně o tomhle tom mluví. Odmítáme vměšování do našich vnitřních záležitostí. Považujeme za nedostatečnou reakci české strany, vyjadřujeme svoji podporu suverénním rozhodnutím předsedovi Senátu. Takže z tohoto pohledu bychom ty záležitosti měli nahlížet, protože o to jde možná daleko víc, než přímo o jednu sochu, anebo o jednu cestu na Tchaj-wan, že to říkám trošičku v uvozovkách. Děkuji a pojďme se vrátit k tomu usnesení a schválit ho, protože to za to nepochybně stojí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, a zatím posledním přihlášeným do rozpravy je pan předseda Senátu Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, já už jsem to udělal na začátku, ale rád to zopakuji ještě jednou. Ještě jednou chci poděkovat za ta slova podpory, za konkrétní podporu, které se mi dostalo. Zapomněl jsem poděkovat i za rady, případně některá výchovná upozornění, kterých se mi také dostává, jak jsem vás prosil, když jsem vystupoval jako začínající předseda Senátu. A pak chci k tomu říct ještě dvě věci.

Ta první je, že dle mého názoru, aspoň podle reakcí, které dostávám dneska u minimálně nemalé části lidí dochází k tomu, že si začínají uvědomovat, že Senát plní jednu z rolí, která mu je dána Ústavou ČR a není každodenně zřejmá. Protože události, co se dějí dnes, se nedějí každý den. A že zatím se zdá, že v té roli se docela dobře pohybujeme, respektive zastáváme pozici, kterou občané oceňují. Alespoň ti, co to sledují.

Chtěl bych říct, že si toho velmi cením, že to je pro Senát jakási šance, která právě přichází v dobách, kdy to není úplně jednoduché. A mám pocit, že teď tomu tak je. A pak jsem k tomu chtěl říct ještě druhou věc. Abychom se všichni připravili na to, byť většina z nás už je tady poměrně ne příliš mladá, že samozřejmě také přijde období, kdy za to budeme peskováni a bude nám to vyčítáno, že jsme jiní než ostatní. Ale je to pro stát hrozně důležité, že jsme jiní než ti ostatní, více svobodomyslní, více nezávislí i více svébytní, jak tady někdy cítíme více. A někdy třeba, když se hádáme o některé zákony, tak třeba trošku méně.

Tak já bych si velmi přál, abychom to dokázali přes všechny ty stranické půtky, které tady budeme zažívat, a patří také k životu Senátu, abychom si tuto významnou roli dokázali udržet a dokázali jsme teď, i když to nebude pořád takhle pěkné, hezké a možná i jednolité, abychom dokázali třeba v téhle zkoušce, kterou teď procházíme, obstát.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, předsedo Senátu za pochvalné vyjádření od kolegyň a kolegů. A dalším do rozpravy je přihlášena paní místopředsedkyně Miluše Horská. Máte slovo, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane předsedající, kolegyně, kolegové, já jenom v návaznosti na pana předsedu. Já myslím, že český Senát splácí České republice takzvaný „Dopis čtyř“ z roku 2016, takže já myslím, že určitě za to peskováni nebudeme. A doufám, že nás sledují média, protože už jsem odpovídala na otázky typu, jestli se naši senátoři, kteří si berou Čínu do úst, jestli se příliš nezviditelňují. Tak jenom v tomto kontextu jsem ráda, že jsem česká senátorka. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko, a ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu ukončuji a zeptám se, zdali si přeje vystoupit v právě rozběhlé rozpravě pan navrhovatel? Nepřeje si vystoupit, děkuji. A nyní uděluji slovo zpravodaji, panu senátorovi Jiřímu Dienstbierovi, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Já děkuji za slovo. Já nebudu kolegyně a kolegy přepočítávat, ano opakovat, co tady zaznělo, jenom bych shrnul, že snad s jedinou výjimkou v naprosté většině zazněla podpora navrženému usnesení. Byl tady oceněn i postup předsedy Senátu v této věci a myslím si, že návrh, který máme před sebou, tak je sebevědomým vyjádřením parlamentní komory suverénního státu. A jako takové bych ho doporučil ke schválení, žádné návrhy změn a úprav tohoto návrhu nebyly předloženy. Takže máme jediný návrh

k hlasování a to je to předložené usnesení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, a můžeme přistoupit k hlasování. Já svolám kolegy a kolegyně znělkou.

Kolegyně, kolegové, je tady návrh, abychom se odhlásili, tak prosím vás, vytáhněte... (Vypadl zvuk.) Já jsem možná špatně, jé, teď jsem to vytáhl. Jo, funguje to.

Děkuji a... Ještě ne? Teď.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Jiří Dienstbier. V sále je aktuálně přítomno 50 senátorek a senátorů, aktuální kvorum máme 26.

Já zahajuji hlasování. Kdo jste pro předložené usnesení pléna Senátu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Ještě to stihnete, pane kolego. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE. Problém u pana předsedy je vyřešen podle všeho, tak si počkáme na výsledek hlasování.

Jiří Cieńciała je teď přihlášen. To je omyl?

Tak, při hlasování č. 20 schválit naše usnesení, při kvoru 27 pro bylo 50, proti byl 1. Toto usnesení bylo schváleno.

Mám vás pořád přihlášeného, pane kolego. Takže to je nějaký omyl, dobře, nikdo už se nehlásí.

Takže návrh usnesení Senátu byl přijat. A já vám děkuji za projednávání tohoto bodu a se všemi se loučím. Šťastnou cestu domů a možná za týden se sejdeme znovu,

na shledanou.

(Jednání ukončeno v 18.33 hodin.)