(2. den schůze – 17.04.2020)

Audiozáznam celého jednání
Videozáznam celého jednání

(Jednání opět zahájeno v 9.01 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na pokračování 20. schůze Senátu, prosím, abyste se všichni zaregistrovali svými kartami. Pokud někdo z vás kartu nemá, tak upozorňuji, že jsou náhradní karty připraveny tady v předsálí jednacího sálu. Děkuji, že jste mě poslechli. Tím můžu konstatovat, že je aktuálně přítomno 29 senátorek a senátorů, to znamená, jsme usnášeníschopní. Já mohu, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vás všechny oficiálně přivítat na pokračování 20. schůze Senátu Parlamentu ČR.

Jak všichni víme, tak na základě dohody politických klubů pokračujeme ve stavu početním takovém, abychom případně zajistili i možné další pokračování příští schůze a průběh příští schůze s dostatečným počtem senátorů, což znamená, že někteří jsou z těchto důvodů, ne proto, že by tady nechtěli být, ale z těchto důvodů, že jsou zálohou pro nějakou neobvyklou situaci, pro tu příští schůzi, pokud by bylo potřeba, omluveni. To znamená, omluvené senátory a senátorky všechny omlouvám, sděluji to takto na mikrofon, nebudu je číst.

Dříve než budeme pokračovat prvním bodem našeho dnešního programu, tak vás chci informovat, že po dohodě s předsedou VHZD, panem senátorem Vilímcem, navrhuji, aby se dnešního projednávání senátního tisku č. 238 mohla zúčastnit s právem vystoupit také předsedkyně Národní rozpočtové rady, paní Eva Zamrazilová, kterou tady vítám, stejně jako vítám paní ministryni financí a vicepremiérku Schillerovou.

Navrhuji proto, abychom vyslovili souhlas s účastí paní Zamrazilové při projednávání tohoto tisku a vyslovili také souhlas s jejím vystoupením. To znamená, ještě jednou si vás dovolím svolat.

Budeme tedy hlasovat o tom, kdo souhlasí s účastí na jednání a vystoupením paní předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové při projednávání tisku č. 238. Spouštím hlasování, prosím vás o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 31 při účasti 38, kvóru 19, pro 37, návrh byl schválen. Děkuji.

Já tedy ještě jednou vítám paní předsedkyni Národní rozpočtové rady, tentokrát již jako aktivní účastnici projednávání tohoto bodu.

Nyní začínáme projednávat Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 23...

Ano, procedurální návrh, pan senátor Větrovský, s tím, že zároveň klidně může paní ministryně pokračovat ve svém přesunu ke stolku zpravodajů. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Dobré ráno, já bych si, pane předsedo, dovolil o úpravu programu, kdy po bodu 10, kterým bude projednávání senátního tisku č. 238, který budeme teď projednávat, by následovalo projednávání bodu pana ministra Plagy, tedy senátního tisku č. 231, který bychom projednávali jako bod 11, s panem ministrem a vicepremiérem Hamáčkem je tato změna dohodnuta, to znamená, mám tedy informaci o tom, že pan Hamáček s panem ministrem Plagou jsou na této změně domluveni. Já bych prosil, zda byste mohl nechat hlasovat o této změně programu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, jedná se o procedurální návrh, to znamená, pan senátor Větrovský navrhuje změnu pořadu jednání, a to tak, že po projednání bodu 10, což je senátní tisk č. 238, bychom projednávali senátní tisk č. 231, což znamená, že by se z bodu 15 stal bod 11 a z bodu 11 bod 12 a tak dále. Takže je nám to, předpokládám, všem jasné, nemusím dávat znova svolávání znělkou, protože předpokládám, že jsme tady všichni, neboť je to druhé hlasování, které následuje těsně za tím prvním. To znamená, víme všichni, o čem hlasujeme, o změně pořadu jednání. Bod č. 15 se zařazuje za bod č. 10, který budeme právě projednávat, to znamená za tisk č. 238 zařazujeme projednání tisku č. 231.

Spouštím hlasování a ptám se, kdo souhlasí s touto změnou, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 32, aktuálně přítomno 38 senátorek a senátorů, kvórum 20, pro 37, návrh byl schválen. Změna pořadu schválena. Takže děkuji, omlouvám se paní ministryni.

Nyní jsme už u bodu

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb.

Tisk č. 238

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

My ho máme jako senátní tisk č. 238. Já vás prosím o úvodní slovo, ve kterém nás seznámíte s návrhem zákona, prosím, paní ministryně, vítejte v Senátu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Dobrý den, děkuji za slovo, pane předsedo, dámy a pánové, dovolte, abych vám představila vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Návrh je předkládán ve zkráceném jednání v rámci stavu legislativní nouze.

Důvodem je skutečnost, že přípravná fáze státního rozpočtu na rok 2021 a jeho střednědobého výhledu začíná již v dubnu. Do konce tohoto měsíce totiž musí vláda podle zákona č. 23 z roku 2017 projednat a schválit výdajové rámce na příští tři roky. Bez přijetí novely zákony bychom museli přistoupit ke konsolidaci, která by v dějinách ČR neměla obdoby. Jen na příjmech bude v příštím roce chybět min. 140 miliard korun. K tomu přičtěme vyšší výdaje na sociální dávky dané ekonomickým vývojem či dodatečnými dopady letošního hospodářského propadu a dostáváme se k ještě vyšším řádům. Oproti střednědobému výhledu schválenému v minulém roce by to tak buď znamenalo seškrtat výdaje min. za 150 miliard korun, nebo o tuto částku zvýšit daně. Obojí považuji z národohospodářského hlediska za chybný krok. Takovou iracionální hospodářskou politiku by žádná kompetentní vláda a parlament neměl připustit.

Letos schvalujeme jedno opatření za druhým, jste toho svědky už druhý den, které mají co nejvíce tlumit zdravotní a hospodářské následky této krize. A v příštím roce bychom utahováním opasků vyvolali druhou recesi? To by bylo nejen kontraproduktivní, ale zcela proti logice vyhlazování hospodářského cyklu. Nepomohlo by to nikomu. Lidem, firmám a nakonec ani veřejným financím.

Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je v části zaměřené na výdaje státního rozpočtu ideální pro běžné cyklické výkyvy ekonomiky. Ale v době razantního propadu, kdy dochází ke zlomu trendu, tedy k přenosu následků recese do dalších let, nutí k přehnané fiskální restrikci. Toho si je vědoma i Evropská komise. Ta právě proto na konci března poprvé v historii navrhla aktivovat obecnou únikovou doložku z evropského fiskálního pravidla, umožnila tím dočasný odklon od střednědobých rozpočtových cílů jednotlivých členských zemí, čímž otevřela prostor pro zvládnutí mimořádné situace tohoto roku a potenciálních budoucích následků. Prostor, který využíváme pro novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Návrh novely zákona, který vám tady předkládám, vytváří podmínky, které umožní naší zemi pozvolný, avšak soustavný návrat na její střednědobý rozpočtový cíl. Rychlost a tedy i délka konsolidace byly zvoleny plně v souladu s pravidly EU. Snad téměř všechny země EU nemusí k novele národního zákona vůbec přistoupit, mají totiž standardně zakotveno, že postupná, v letech rozložená konsolidace vede ke střednědobému rozpočtovému cíli, je možná. My nikoli.

Chtěli jsme být papežštější než papež. Protože se tehdy hledala ústavní podpora zákona, ze které nakonec sešlo. Zda to byl záměr či nikoli, nechci spekulovat, nebyla jsem u toho. Zůstalo však toto nekoncepčně striktní omezení, že k plnému návratu na střednědobý rozpočtový cíl musí dojít příští rok. A já vás, dámy a pánové, žádám o nápravu tohoto stavu.

Možná se zeptáte, zda si vůbec můžeme dovolit dočasné rozvolnění pravidla, které tady navrhuji. Vzhledem k celkové výši zadlužení veřejných financí, která křesla pod 31 % HDP, je jedna z nejnižších mezi vyspělými zeměmi, nemám sebemenších pochyb o tom, že české veřejné finance krátkodobý stimul ekonomiky unesou. Kdy jindy využít léta přebytku veřejných financí a nízkého zadlužení než právě nyní, při této bezprecedentní krizi?

Nepřijetí novely by znamenalo pouze cestu drastické fiskální restrikce a další hospodářský propad. Vzpomeňme si na období před 10 lety. S cestou z krize pomocí silné fiskální konsolidace máme jako země své negativní zkušenosti. Prošli jsme si díky tomu druhou recesí, nezaměstnanost narostla o 60 %, sociální tíseň obyvatel se prohloubila, přesto zadlužení během vzpomínaných 4 let vzrostlo o 17 procentních bodů. Opravdu chceme jít stejnou cestou? Vlastně ani ne stejnou, ještě krutější. K lidem a ekonomice této země krutější.

Tehdy dosáhla výše konsolidace na úrovni státního rozpočtu 110 mld. korun za 4 roky. Nyní by to muselo být 150 mld. korun za rok. Opravdu bych nerada, abychom zase jako před 10 lety začali řešit, zda vůbec valorizovat důchody, zda začít šetřit na učitelích a lékařích či bezpečnostních složkách. A dopad vyvolaného propadu ekonomiky na rozpočet začít řešit tím, že zvýšíme daně. Myslím, že jeden nezdařený experiment stačil. Prosím, poučme se a zvolme tentokrát jinou cestu.

Závěrem mi dovolte, abych se dotkla často jediného oponentního názoru k novele tohoto zákona, a to názoru Národní rozpočtové rady, který odpůrci této novely často opakují, aniž by si jej s dovolením ověřili.

Názor lze shrnout slovy, že novela zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti není nutná, protože situaci lze údajně zvládnout v rámci stávající legislativy, bez škrtů či zvýšení daní. Věřte mi, že kdyby taková možnost existovala, byla bych první, kdo by se jí chopil. Bohužel taková není. Nedají se využít radou doporučované únikové klauzule, protože ty uvedené v odst. 4 § 10 se týkají pouze aktuálního roku. Roku, kdy bezprostředně došlo či dochází k nepříznivé události. Pokud ovšem Národní rozpočtová rada nepředpokládá, věřím, že ne, že nouzový stav nebo propad ekonomiky přes 3 % nebudou pokračovat i v letech příštích.

Stejně tak jednorázové a přechodné operace uvedené ve druhém odstavci stejného paragrafu nelze aplikovat. Vždyť výpadek příjmů za minimálně 140 mld. korun, o kterém jsem hovořila na začátku, není žádná operace ve smyslu vládního či jiného opatření. Jde o důsledek hluboké recese, která má svými dopady zásadní přesah do let následujících. Já zde nežádám o žádný bianco šek. Ale především o udržení stávajících výdajů, resp. životní úrovně našich občanů.

A jelikož je propad příjmů záležitost změny trendu, nikoli pouze hospodářského cyklu, běžné nástroje nestačí. Koncept strukturálního salda zde selhává. Je třeba přistoupit k dočasnému uvolnění fiskálního pravidla. Ke změně, která nevnímá budoucnost, pouze omezenou optikou rozpočtu. Ale ve všech souvislostech a vazbách společenského a ekonomického rozvoje. Teprve tak zanechají události roku 2020 v našich myslích vzpomínku na sice výjimečnou, ale pouze krátkodobou epizodu našeho života.

Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, paní ministryně, sděluji, že senátní tisk projednal ústavněprávní výbor. Usnesení máte jako senátní tisk č. 238/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Tomáš Goláň. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 238/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vladislav Vilímec, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Takže pan senátor jde sem za námi, aby na něj bylo lépe vidět. Věřím, že ho bude i lépe slyšet.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane předsedo, vážená paní místopředsedkyně vlády, ministryně financí, vážené kolegyně senátorky a senátoři, vážená paní předsedkyně Národní rozpočtové rady. Dovolte mi nejdříve, abych přečetl usnesení garančního rozpočtového výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu k tomuto senátnímu tisku č. 238.

Po úvodním slově předkladatele, Aleny Schillerové, ministryně financí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Vladislava Vilímce a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu PČR návrh zákona zamítnout,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Vladislava Vilímce,

III. pověřuje předsedu výboru Senátu, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Tolik citace usnesení garančního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu k tomuto senátnímu tisku.

Paní ministryně zde mluvila působivě, já bych se především vrátil k té materii toho návrhu, co přináší. Skutečně ten senátní tisk č. 238 byl do Poslanecké sněmovny předložen začátkem dubna, vláda požádala o projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze.

Co je cílem zákona? Odchylně stanovit tzv. výdajové fiskální pravidlo od stávajícího znění na 7 let, na rok 2021, 2022 až 2027. Jenom pro oživení, podle platného zákona jsou tzv. celkové výdaje sektoru veřejných institucí sestaveny jako součet částek, max. 1% nominálního prognózovaného HDP, max. celkových prognózovaných příjmů veřejného sektoru. Je to složité. Víceméně jde o tzv. strukturované saldo ve výši 1 %, ale pozor, upravených o cyklické vlivy, o vlivy hospodářského cyklu, a také o tzv. jednorázové a přechodné operace pro následující příští rok. Nyní přesná citace stávajícího zákona.

Vláda navrhuje, aby víceméně na rok 2021 bylo možné vytvořit finanční prostor až do výše 4 % nominálního HDP a prognózovaných atd. A pak konsolidovat veřejné finance v letech 2022 až 2027 vždy o 0,5 procentního bodu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já se omlouvám, zase nám v předsálí vzniká druhá jednací místnost, kdyby bylo možné ji přesunout do Valdštejnského salonku nebo někam jinam, bylo by to dobré.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji, pane předsedo, paní ministryně taky uvedla, že původně zákon měl být ústavní, on měl být vlastně zákon, který teď platí, prováděcím zákonem zákona o rozpočtové odpovědnosti, že tehdy v minulém období jsme papežštější než papež. Já rozumím steskům paní ministryně, že jí nevyhovuje fiskální pravidlo, a také si dobře pamatuji, že tento zákon byl více než standardně projednáván v Poslanecké sněmovně, již ve druhém čtení předseda rozpočtového výboru ve sněmovně načetl 41 pozměňovacích návrhů, považte, takový případ jsem nikdy nezažil za 10 let nebo více než 10 let, co jsem byl v Poslanecké sněmovně. Ale zase taky musím říct, ten stesk je nyní na místě, že to byly pozměňovací návrhy, které připravilo ministerstvo financí, ministrem financí tehdy nebyla paní doktorka Alena Schillerová, ale byl to dnešní předseda vlády, pan ministr Andrej Babiš. Jenom abychom si to zrekapitulovali.

O čem je tady veden spor, i s Národní rozpočtovou radou? Jestli ta stávající dikce zákona, která samozřejmě neumožňuje vládě vyhazovat jaksi bezbřeze peníze, navyšovat výdaje, jestli je možné v rámci opatření, které je potřeba stimulovat, fiskálně stimulovat ekonomiku, zda je možné udělat v rámci toho platného zákona či nikoli. Máme tady dva názory. Názor ministryně financí, resp. současné vlády, že to možné není. To je názor, který samozřejmě je logický, protože každému členovi vlády nebo ministru financí spíš vyhovuje, když si vytvoří větší prostor, pak je zde názor Národní rozpočtové rady, určitě se k tomu vyjádří paní předsedkyně, která tvrdí, že současná dikce zákona má zabudovány různé instituty, jsou to ta přechodná či jednorázová opatření, nebo i tzv. úniková klauzule, já to nechci rozebírat, je to hodně složité, která umožňuje vládě skutečně provést nezbytná opatření na podporu ekonomiky v této těžké krizi, do které jsme se dostali.

Aniž by se musel měnit zákon, který tak složitě byl projednáván a složitě byl schvalován. Protože každá novela zákona tohoto typu potom vede k úvaze, proč takový zákon máme, když nám při první příležitosti nevyhovuje, když nastane, byť možná krize, která tady nebyla, ale bylo opakováno tehdy ve sněmovně, a tak je ten zákon postaven, že ten zákon není postaven pouze pro léta ekonomického růstu, dokonce ani pro léta cyklického ekonomického propadu, ale pamatuje i na mimořádné situace, jako jsou třeba výdaje, které teď vláda poskytuje v rámci stavu nouze, plus dalších opatření.

O tom je ten spor. My jsme probírali tuto věc velmi podrobně na hospodářském výboru, kde byla přítomna paní ministryně financí i další kolegové z ministerstva financí a také předsedkyně Národní rozpočtové rady. Ta z toho důvodu, že Národní rozpočtová rada dohlíží podle zákona na dodržování těch fiskálních pravidel, dohlíží na hospodaření veřejných institucí. To znamená, je první, která by se k takovému návrhu změny toho zákona měla vyjádřit. To, že nebyl vůbec ten návrh jaksi na zvýšení toho strukturálního salda až na 4 %, víceméně rozvolnění fiskálních pravidel na dalších 7 let, vůbec komunikován a konzultován s Národní rozpočtovou radou, považuji za obrovskou chybu a obrovský nedostatek, nevím, proč tomu tak bylo, jestli tady byl nedostatek času, nedostatek vůle nebo obava z jiného názoru Národní rozpočtové rady. Ale považuji to v každém případě za neseriózní a za chybné.

Pokud se týká jednání ve sněmovně, tak návrh zákona, ta novela vzbudila velké kontroverze, žádný zákon, který je teď projednáván ve stavu legislativní nouze, nebyl projednáván s takovým napětím, neměl tak těsné hlasovací výsledky jako tento návrh novely zákona o rozpočtové odpovědnosti, ani se nedivím. Návrh na zamítnutí těsně neprošel, nakonec byl tento návrh zákona schválen, tuším, 51 hlasy, když bylo zapotřebí 47 hlasů, to znamená, o 4 hlasy bylo víc, než bylo zapotřebí. Diskuse byla dlouhá, emotivní, já věřím, že my budeme diskutovat věcně, já skutečně a výbor po prostudování všech názorů, ať už ministerstva financí nebo na druhé straně Národní rozpočtové rady, neshledal důvod pro to, aby to, co jsme těžce probojovávali společně, před několika lety, aby tady byla jasná fiskální pravidla, která neumožňují žádné vládě rozhazovat bezbřehým způsobem peníze, abychom teď měnili, protože se nám to, nebo vládě se to aktuálně hodí. I z tohoto důvodu výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu navrhuje zamítnout tento návrh zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji, pane zpravodaji, táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavněprávního výboru, senátor Tomáš Goláň? Přeje, prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážená paní předsedkyně Národní rozpočtové rady, vážené kolegyně, vážení kolegové. Ústavněprávní výbor projednal tento tisk předevčírem na své 24. schůzi ústavněprávního výboru. Ústavněprávní výbor dospěl ke stejnému výsledku jako výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, to znamená, navrhl zamítnout návrh zákona postoupený Poslaneckou sněmovnou, navrhl mě jako zpravodaje a dále navrhl pana předsedu, aby to sdělil předsedovi našeho Senátu.

O co v tom zákoně jde? Prvně si musíme říct, že Národní rozpočtová rada byla založena zákonem z roku 2017, č. 23/2017 Sb., je to orgán, nezávislý orgán, který má jakýmsi způsobem chránit rozpočtovou politiku státu. Tento orgán vznikl samozřejmě na základě implementace směrnice EU, jako takový dohlíží nad veřejnými financemi a rozpočty, jak multicipálními, tak státními.

Pro mě bylo naprosto zarážející, že ministerstvo financí si opět osobovalo právo jakési neomylnosti a že vůbec o tomto zákoně nebyla Národní rozpočtová rada informována, nebyl s ní vůbec konzultován. Už to pro mě...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Pane senátore, já vás přeruším, prosím, abyste informoval o jednání výboru, příp. věcech, které se týkají toho zákona, ale své osobní názory potom je lepší nechat do obecné rozpravy, aby se to senátorkám a senátorům neslilo dohromady, je potřeba informovat o jednání výboru, o průběhu jednání výboru, nikoli... Vaše osobní věci potom do svého vlastního vystoupení, aby to bylo rozlišitelné. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji, toto bylo vlastně důvodem, to, že Národní rozpočtová rada se postavila proti tomu zákonu, tak bylo důvodem, proč ústavněprávní výbor rozhodl tak, jak rozhodl. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji za vyjádření. Teď se zeptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Takže otevírám obecnou rozpravu. Jak mi bylo avizováno, jak jsem avizoval i já, jako první se do obecné rozpravy přihlásila paní předsedkyně Národní rozpočtové rady, Eva Zamrazilová, prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Eva Zamrazilová:  Dobrý den, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené paní senátorky, páni senátoři. Já velice děkuji za pozvání na dnešní jednání. Pokusím se stručně shrnout argumenty, které nás vedly k tomu, že nemáme s touto novelou zákona o rozpočtové odpovědnosti souhlasné stanovisko.

Už tady zaznělo, že zákon byl přijímán velmi dlouho, projednával se s přestávkami několik let, kdy byl po řadě úprav konečně přijat. Ten původní záměr byl poněkud rozmělněn, dluhová brzda byla rozvolněna z 50 % veřejného dluhu k HDP na 55 %, ale co bylo to hlavní rozvolnění, bylo to, že původně mělo jít o zákon ústavní. Kdyby tomu tak bývalo bylo, pak bychom tady my dnes nebyli na jednání, protože by nebyla možná tato procedura.

Ten základní záměr zákona byla reakce na vývoj po světové finanční a hospodářské krizi z let 2008 a let následujících, která opravdu obnažila strukturální problémy, slabiny veřejných financí řady zemí, nejenom evropských, ale ČR z toho nevyjímaje. Tady připomeňme, že v letech 2008 až 2013, tedy v průběhu pouhých 5 let, stouplo zadlužení z nevinně vyhlížejících 28 % až na 44 % HDP.

Ve zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou si dovolujeme předkládat i vám, dámy a pánové, jsme vytvořili jakési rizikové střednědobé scénáře, troufám si říci, že přesně současná situace odpovídá realizaci těchto scénářů. Dojdeme opět k tomu, že během nejbližších 3 let dojde zase ke zvýšení veřejné zadluženosti o minimálně 15 %.

Nyní po pouhých 3 letech, kdy zákon platí, jenom po 2 letech naší existence, protože zákon sice platí 3 roky, ale Národní rozpočtová rada vznikala, ještě celý další rok byly administrativní záležitosti kolem vzniku rady, tak teď má být zákon, který byl původně přijat jako taková pojistka proti tomu, aby se neopakovala situace z let předchozích, tak nyní při první hospodářské poruše, která samozřejmě je vážná, kterou nebagatelizuji, ale nyní má být tedy jedna z dvou hlavních pojistek, které zákon obsahuje, tj. dluhová brzda a strukturální deficit, tak jedno to pravidlo má být rozvolněno nejenom pro příští rok, na 4 % strukturálního deficitu příští rok, 2021, který je současně také rokem volebním, ale potom dále 3,5 % v roce 2022, 3 % v roce 2023 a návrat k původnímu přijatému pravidlu 1% strukturálního schodku v roce 2027, tedy po dlouhých 7 letech.

Vláda přitom hovoří o krátkodobé stimulaci ekonomiky, 7 let ale krátká doba není, za 7 let pravděpodobně budeme mít za sebou zase řadu dobrých let, ve kterých bychom měli vytvářet rezervy na časy horší. Může se stát, že za 7 let tady budou sedět naši nástupci, pan ministr financí, předseda rozpočtové rady, a budou hovořit o tom, že se prolomí dluhová brzda, příp. že se zruší Národní rozpočtová rada či jakékoli jiné opatření.

Faktem je, že výhled pro nejbližší čtvrtletí, pro rok 2020, a tím více pro rok 2021 je zatížen obrovskou porcí nejistoty. Tady schodek rozpočtu třeba MMF odhaduje na 100 mld. korun, paní ministryně hovoří o 200 mld. korun. Je tedy vidět, jak opravdu je široký diapazon odhadů, takže nejistota, jsme skutečně v mlze, v tom ekonomickém výhledu.

Ten hlavní argument, který na podporu přijetí novely tohoto zákona zaznívá, je potřeba zajistit ekonomice podporu v příštím roce. Já jsem tím poslední člověkem, který by chtěl bránit tomu, aby se dostala rychlá, smysluplná a adekvátní pomoc zaměstnancům, podnikatelům, kteří potřebují, aby se k nim dostala. Čemu ale musím bránit z pozice Národní rozpočtové rady, je zbytečné zadlužování české ekonomiky a zhoršování udržitelnosti jejich veřejných financí.

Novela zákona, o které dnes, dámy a pánové, budete hlasovat, není ničím jiným než neopodstatněným otevřením prostoru pro nárůst zadlužení české ekonomiky, a to nejen na rok příští, ale na celých dlouhých 7 let. Jak už tady zaznělo, stávající znění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti na mimořádné situace, jako je ta, před kterou nyní stojíme, pamatuje. Samozřejmě, že současná opatření, která byla přijata, znovu bych tady ráda zopakovala, že Národní rozpočtová rada žádné opatření, které až dosud vláda přijala, nekritizovala, chápe mimořádnost situace, rozumíme tomu. Ale to, čemu nerozumíme, je, že se má rozvolnit, s čím nesouhlasíme, je rozvolnění pravidel na celých 7 let. Asi bychom se k tomu návrhu, k novele postavili trochu jinak, i když samozřejmě právní záležitost toho, že novelizovat zákon je opravdu, myslím, velmi sporná, myslím si, že rámec pro fiskální pravidla a rozpočtovou odpovědnost by měl robustní. K tomu se ještě v krátkosti dostanu.

Ale kdyby, dejme tomu, novela byla taková, že by byl požadován 2% strukturální deficit pro rok příští, návrat k 1% v roce 2022, pak bychom se k tomu stavěli asi také trošku jinak. Ale opravdu bianco šek na 7 let nám připadá nehorázný.

Co se týká strukturálního deficitu, je to obtížně uchopitelný pojem, rozumím tomu, že není jednoduché ho věcně uchopit a představit si ho. Ale je to saldo veřejných financí, očištěné, osvobozené o vliv hospodářského cyklu, navíc ještě o jednorázová opatření. To je § 10 písm. a) zákona. Jednorázová opatření mají v podstatě jeden jediný háček. A to je, že podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je ministerstvo financí musí projednat s Národní rozpočtovou radou, nikoli snad proto, že by Národní rozpočtová rada mohla nějakým způsobem říkat, zda opatření má smysl, nemá smysl, je dobré, je špatné. Národní rozpočtová rada má jenom potvrdit to, že opatření je skutečně jednorázové, že se nepropíše do struktury veřejných financí jako např. mandatorní výdaj nebo mandatorní snížení nějaké daně natrvalo. Národní rozpočtová rada jenom řekne, ano, jde o jednorázové opatření. Dovedu si představit řadu takových opatření. V minulé krizi bylo v Německu přijímáno šrotovné. Lze jistě uvažovat o tom, že namísto vyšší valorizace důchodů by například důchodci mohli dostat jednorázový vánoční příspěvek. Lze vymyslet celou takovouto řadu smysluplných opatření, kterými by ekonomice bylo možné pomoci.

A teď už opravdu asi jenom závěrem. To, že jsme v takové nejistotě ohledně toho ekonomického výhledu, tak skutečně domníváme se, že opatření, která jsou tak závažná, měla by platit na tak dlouhou dobu, vztahovat se na celých 7 let, aby se přijímalo ve stavu legislativní nouze, bez možnosti řádného připomínkového řízení, to opravdu považuji za nepříliš šťastné. A tady chci opravdu velice poděkovat, pane předsedo, dámy a pánové, za vaše pozvání, za možnost vystoupit tady v Senátu, za to, že mi věnujete těch několik minut pozornosti, protože ani vláda ani parlament ani Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny nám tuto možnost nedal. Dozvěděli jsme se o tom záměru v podstatě čistou náhodou. Nebýt toho, že tedy stále pracujeme navzdory ztíženým podmínkám, tak jsme to de facto nemuseli zaznamenat.

Úplně na závěr tedy k tomu, proč si nemyslím, že tady je nějaká zásadní možnost zadlužovat tu ekonomiku během krátké doby, o tak vysoký procentní nárůst, na nějakých 45, 50 % HDP, tady těch důvodů je několik. Malá otevřená ekonomika potřebuje kredibilitu právního rámce, ta kredibilita toho právního rámce právě v té oblasti rozpočtové odpovědnosti je něco, co potřebujeme pro to, aby zahraničí nás vnímalo jako kredibilitní partnery. Kdo bude kupovat český veřejný dluh, české státní dluhopisy, které budou vydávány na financování deficitu, na nárůst zadlužení?

Novela toho zákona sice může pomoci ministerstvu financí zvýšit výdaje, ale z dlouhodobého pohledu může snížit celkovou naši kredibilitu na finančních trzích, naši kredibilitu, našeho státu, jakožto dlužníka. Tato krize odezní, je sice ošklivá, nepříjemná, ale určitě odezní, stejně jako jakákoli jiná krize. My se potom vrátíme zase k těm dlouhodobým otázkám, které jsme teď otevřeli. Stárnutí populace s námi zůstane, zůstane s námi potřeba důchodové reformy, a to, co nám zbude, bude pouze zvýšená dluhová zátěž, horší startovací pozice, na to stárnutí populace se pak budeme připravovat ještě obtížněji a bude to pro nás ještě těžší.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji paní předsedkyni Národní rozpočtové rady Evě Zamrazilové. Teď vidím, že se přihlásil Jan Horník, s tím, že já jsem se chtěl taky přihlásit, čili je nás přihlášeno 8, já si dovolím poprosit pana místopředsedu, že ho předběhnu a první půjdu já, jestli mě vystřídá. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážená paní ministryně, vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Paní předsedkyně mi to hodně ulehčila, to znamená, já řeknu jenom tři poznámky. Jednak jako pamětník, to, že dnes nemáme ústavní zákon, je vina Senátu. Protože ten zákon o rozpočtové odpovědnosti by nikdy v této podobě nebyl přijat, pokud by to byl ústavní zákon, neboť ta celá transakce, aby to nakonec nebyl ústavní zákon, byla vyvolána tím, že v Senátu by ústavní zákon zřejmě v této podobě jako zákon o rozpočtové odpovědnosti neprošel. To je moje první poznámka.

Ty důvody byly dva, teď se musím přiznat i k jednomu omylu, první byl, že jsme tady byli přesvědčeni většinově, že to, jakým způsobem je ošetřena dluhová brzda pro obce a kraje, není správné, dokonce jsme kvůli tomu dávali podání k Ústavnímu soudu, ten druhý důvod, někteří si mysleli, že jsou dokonce v rámci toho zákona zřizovány zbytečné orgány, jako například Národní rada rozpočtové odpovědnosti, dnes vidím, že jsem se hluboce mýlil, tak se, protože jsem mezi těmi lidmi byl, kteří říkali, že když někdo vychází ze stejných dat, tak by měl mít i stejný názor, ukazuje se, že tomu tak není, tak se za to omlouvám a přiznávám se k tomu svému omylu. Docela rád.

Teď ještě dvě věci, které k tomu chci říci. První je, že pokud připustíme, že jsou tady dva názory na to, zda současný zákon umožňuje nebo neumožňuje v nějakém okamžiku dělat ty kroky, které naše ekonomika potřebuje, tak potom si myslím, že stejně, ať má pravdu kdokoli z těchto dvou názorů, platí, že bychom se o tom měli bavit jindy než dnes. Protože pokud někdo chce nějaké další prostředky na to, aby mohl pomoci naší ekonomice, a brání mu v tom nějaký zákon, byť já si myslím, že tomu tak není, teď mluvím o paní ministryni financí, tak by ta debata o tom, zda ten zákon tomu brání nebo ne, měla probíhat např. současně se schvalováním rozpočtu na rok 2021, kde bude jasné, kde jsou ty výdaje, k čemu slouží, jak je chceme použít, že to použití je smysluplné, ale díky tomu zákonu to zřejmě nebude možné nebo to bude obtížné. To je ten důvod, který já tady k tomu přidávám, k tomu všemu, co už tady zaznělo, i proto se přimlouvám za to, abychom v tuto chvíli ten zákon zamítli, pokud se třeba ukáže, že nakonec je potřeba jej změnit, tak to udělejme i smysluplně vůči obcím a krajům, které mají nesmyslně nastavenou dluhovou brzdu, která jim neumožňuje v nějakém okamžiku potom si např. půjčit tak, aby mohly vydat více peněz, než mají v rozpočtu, byť oni vědí, že se jim to potom vrátí. Udělejme to v okamžiku, kdy skutečně budeme vědět, že ty peníze, které by stát vydával, a zároveň si je musel půjčit, jsou vydávány smysluplně na ty věci, které tomuto státu a naší ekonomice pomohou. Nedělejme to v okamžiku, kdy budeme dávat jakékoli vládě nějaký bianco šek a umožňovat jí utrácet obrovské peníze, aniž bychom vlastně věděli, jestli za tím jsou nějaké racionální pohnutky v tom smyslu, že je uvidíme napsané na papíře, např. jako návrh rozpočtu na rok 2021 nebo nějaký dlouhodobý rozpočtový výhled nebo plán hospodářské obnovy. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, teď se zase vyměníme. Já si přesednu na místo a vy mi možná dáte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji, s přednostním právem další do rozpravy... Pan místopředseda Horník.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Dobré ráno všem, paní ministryně, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Byť nejsem matematik jako můj předřečník, tak jsem jenom člověk, který 30 let vede malou obec, s nějakým dnes možná i zajímavým rozpočtem.

Když na nás tehdy padla, on to tady řekl předřečník, ta povinnost být rozpočtově zodpovědní, obce a kraje, tak nám to nadělalo obrovskou paseku v našich rozpočtech a přemýšlení, jaké kličky udělat pro to, abychom byli rozpočtově zodpovědní, a na druhou stranu byli schopni čerpat např. dotace.

Ten model v podstatě není tak složitý, od té doby se de facto nic nezměnilo, protože rozpočet malé obce, ale určitě i větších obcí je takové věštění ze skleněné koule. Jenom to věštění se nám trošku znesnadnilo právě těmi nesmyslnými pravidly, která nám tehdy byla dána do jakéhosi negativního vínku.

Mě trochu udivuje, že tato vláda přichází se změnou pravidel právě u sebe, ona měla 6 let na to, když jsme relativně byli v dobré ekonomické kondici, mohli jsme si připravovat peníze na budoucí čas, opozice to dlouhodobě kritizovala, bohužel vláda nenaslouchala. Asi naslouchala lépe vláda např. v sousedním Německu. Tam asi nemusí takováto opatření přijímat. Ale co mě tedy doopravdy vyprovokovalo k tomu, abych vystoupil?

Mě zamrazila slova paní Zamrazilové, paní předsedkyně, doslova zamrazila. Mně vůbec nedošlo, že příští rok bude rokem volebním. Ta druhá věc, to, co zmínila, bylo například, že lze udělat nějaké opatření, dát důchodcům 13. plat. A protože tato vláda se takhle chovala a takhle peníze rozhazovala, dárečky, aby byla dobrá a dobře vnímaná velkou částí obyvatelstva, které nemusí být až tak gramotně zdatné, tak mám obrovskou obavu, že to, co řekla paní předsedkyně, může být tím pravým smyslem. Včera jsem tady říkal, nestrašme se koronavirem, ten přijde, ten odejde, ono jich ještě přijde a odejde... Pojďme začít normálně žít, normálně pracovat, samozřejmě s tím vším, co nový covid-19 přinesl, to znamená, ochranu těch, kteří jsou nejvíc napadnutelní. To znamená starší část populace. Tam, kde ta populace je koncentrovaná např. v domovech důchodců, v pečovatelských domech apod. To všechno dělejme. Určitě se starejme o naše zdravotníky, ty, co jsou doopravdy v té první linii. Víte, ono v té první linii, když se podíváte na orgány veřejné správy, tak jsou právě obce a města. Protože ty byly nechané naprosto napospas, mimo to, že dostáváme přes hasičský záchranný sbor tzv. KOPIS, různé informace a nařízení a podobně, tak většinou si ty obce a kraje musely pomoct samy. Oni si vlastně i v rámci státu museli pomoct občané sami. Protože měnící se různá nařízení, zbrklá, nesmyslná, vzpomeňte si jenom na otevírací dobu pro důchodce, jak se to třikrát měnilo. Já se obávám, že takhle zbrkle nám jsou předkládány zákony, což jsme i včera tady konstatovali, a tohle je další ukázka. Ale tady už nejde o nějakých možná 100 milionů, 100 miliard, pardon, tady jde úplně o jiné peníze. A tady jde o to dát někomu, bylo to taky řečeno, bianco šek na to, aby tuto zemi uvedl do budoucího obrovského propadu, do obrovských problémů.

Proto já pro tento zákon hlasovat nemůžu, ten bianco šek vydat taky nemůžu. A pokud nakonec případně se podaří tady zamítnout návrh novely tohoto zákona, v Poslanecké sněmovně se najde 101 hlasů, tak to bude na zodpovědnosti těch lidí, kteří pro to zvednou v této situaci, v této krizové situaci, při nouzovém stavu, ruku, bude to i velký problém do budoucna pro ty, kteří s tímto návrhem zákona přišli.

Teď pod tím tlakem toho strachu jsou ochotni zvednout lidé pro cokoli ruku. Ale my bychom měli myslet do budoucnosti, neměli se zabývat jenom tím okamžikem, ještě v tom lůnu strachu. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Koštial. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Rostislav Koštial:  Pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, paní ministryně, hezký den vám přeji. Přestože těch předřečníků bylo už velmi málo, tak se budeme hodně opakovat, já se pokusím to zkrátit. Viděli jsme poměrně emotivní projev paní ministryně na úvod, musím říct, že emoce do tohoto bodu určitě nepatří, do tohoto bodu patří fakta, o faktech bude asi dnes celý den ta diskuse.

Já se krátce zmíním a zareaguji na to. Před 10 lety obrovské restrikce, a paní ministryně emotivně na to několikrát poukázala. Nicméně ty restrikce před 10 lety, tím, že se chovaly vládě odpovědně, nezadlužily tuto zemi, umožnily následně 7 let konjunktury, hospodářského růstu. Ale co se stalo, tyto vlády následné toto nevyužily, v podstatě jsme tady prožívali lukulské hody, když se rozhazovalo všemi možnými prostředky, nenašetřilo se na budoucnost.

My jsme dnes svědky, že vláda systematicky likviduje drobné živnostníky, podnikatele. Po nás dnes chce, už to tady zaznívá opakovaně, bianco šek na příští zdroje, za které si bude kupovat hlasy, nadále rozhodovat. Já si myslím, že je nepochopitelné až trestuhodné, že ignoruje Národní rozpočtovou radu, proto já nemohu tuto normu podpořit. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Goláň.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně, vážená paní ministryně, kolegové, kolegyně. Na té debatě na ÚPV jsme slyšeli od zástupců ministerstva financí argumenty, že vláda je ten, kdo rozhoduje o rozpočtu, že Národní rozpočtová rada o tom nemá rozhodovat. Já si myslím, že ta Národní rozpočtová rada je od toho, je to rada odborníků, aby o tomto rozhodovali. Slyšeli jsme další argument, že nebude na důchody, když to nepodpoříme. My jsme všichni tady byli svědky debaty, když se rozpouštěl privatizační fond, který sloužil na doplňování případného schodku důchodového účtu, všichni jsme tady byli proti tomu, říkali jsme, šetřete si to na horší časy. Já sám jsem tady vystupoval, říkal jsem, blíží se krize, přijde krize, ne ta koronavirová, ale hospodářská, k tomu ten privatizační fond máme. Vláda se chová nezodpovědně, fond rozpustila, dnes argumentuje tím, že nebude na důchody. Já si myslím, že tohle nezodpovědné dřívější počínání vlády nás dovedlo tam, kde jsme teď. My si myslíme, že to nemůžeme podpořit. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, pan senátor Pavel Fischer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedo, paní ministryně, vážená paní předsedkyně, chtěl bych ocenit paní předsedkyni Evu Zamrazilovou za to, co nám tady dnes říkala. Jsem přesvědčen o tom, že nemluvíme o nejbližším období, ale že skutečně zavazujeme příští generace. To, jak se vypořádáme s touto krizí, bude rozhodovat o naší budoucí prosperitě. Chtěl jsem proto vzdát hold vám, paní předsedkyně, a vašim kolegům, kteří nám v této době pomáháte porozumět těm výzvám, které máme na stole. Protože přestože jsme v mlze nejistoty, jak jste naznačila, tak nepotřebujeme uchlácholit, ale potřebujeme spíše otužovat, potřebujeme si dát na stůl, co je skutečně ve hře. Žijeme v parlamentní demokracii, proto i parlamentu přísluší kontrola podobných, naprosto zásadních zákonů, které zavazují rozpočtovým způsobem naši zem, naši společnost, naši ekonomiku. Tato krize skutečně zatřese tím, jak žijeme, kolik vynakládáme na zdravotní systém, na důchody. A neměli bychom se nechat uchlácholit jenom tím, že to za nás někdo v budoucnosti bude řešit. Považuji proto za skandální, že jste nebyla přizvána k jednání o těchto opatřeních ani do sněmovny, ani na vládu. Mám jednu otázku, kterou se obracím na paní ministryni.

Žijeme v době, kdy musíme vážit i veřejná vyjádření, která dáváme směrem k aktérům ekonomického života u nás. Vy jste v tomto týdnu novinářům řekla, že by bylo nejlepší koupit České aerolinie. Protože tato firma dnes nemá nic společného se státem, jenom to slovo „český“, tak by mě zajímalo, proč mluvíte jenom o jediné firmě, která navíc z hlediska své schopnosti poskytovat služby dopravce přece jenom už není to rodinné stříbro, co to kdysi bývalo. Třináct letadel ve flotile je skutečně spíše malá dopravní společnost. Chci se proto zeptat, jestli se bude stát chystat kupovat všechny firmy, které mají v naší zemi problémy. Mohla byste právě z hlediska rozpočtové odpovědnosti, tak se jmenuje náš dnešní bod, vysvětlit, jestli už ČSA u vás požádala o pomoc?

Nebo jestli jste reagovala na nějakou obecnou otázku. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Tomáš Jirsa.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Jirsa:  Dobré ráno, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážená paní předsedkyně Národní rozpočtové rady, já jsem si v rámci bodu o rozpočtové odpovědnosti připravil dvě poděkování a dva návrhy pro vládu.

Jednak bych rád poděkoval vládě a paní ministryni a jejímu předchůdci ve vládě ve funkci, dnes panu premiérovi, že 6 let, během konjunktury, vláda vytvářela přebytky a úspory, aby byla připravena na případnou krizi, která dnes přišla. Takže děkujeme.

Já jsem předevčírem v České televizi s radostí poslouchal pana premiéra, když mluvil o tom, jak hledáte úspory v rozpočtu, tak zdůraznil, že dotace pro seniory je v železniční dopravě jeho prioritou, tam se škrtat nebude. Jako správný hospodář začal škrtat v rozpočtu armády, resp. manažersky ušetřil v rozpočtu armády asi 50 mld., doprovodil to poznámkou, že našim partnerům v NATO to vysvětlíme, že prostě a jasně ta 2 % na obranu plnit nebudeme. Přece nezáleží na tom, že jsme na mezinárodní úrovni v NATO podepsali nějaké závazky. Myslím, že tomu všichni tady rozumíme, že podpora seniorů ve vlacích je důležitější než nějaké alianční dohody. Ostatně, to je dlouhodobé stanovisko našich komunistů, tady v případě pana premiéra, jablko nepadlo daleko od stromu.

Takže mám první návrh pro vládu, paní ministryně, jestli byste ho přednesla, na vylepšení současného stavu, myslím, že by bylo vhodné ke každému vlaku připojit jídelní vůz, kde by se seniorům podávalo občerstvení zdarma. Byla by to taková permanentní pojízdná volební kampaň v rámci těch úspor a přebytků, které máme z minulých let hojnosti. To určitě uneseme.

Můj druhý návrh se týká nutnosti nějak odměnit a poděkovat těm tisícům úředníků kontrolních orgánů, všech ministerstev a státních úřadů, kteří v době nouzového stavu sedí doma a kontrolní činnost nevykonávají. Jednak neroznáší koronavirus, jednak nevykonávají svoji činnost. Obojí zasluhuje odměnu. Živnostníkům také vláda vyplácí 25 tisíc, příští měsíc ten příspěvek zvýšíme na 15 tisíc, tak vyplaťme nějak ty úředníky.

Mne k tomu návrhu vede příběh paní Zuzany Fukové, bývalé majitelky zeleninového baru v Českých Budějovicích, u které si jednou v poledne kontrolní orgán anonymně objednal zeleninový oběd. Já jsem si dnes ráno ten v Budějovicích dobře známý příběh paní Fukové telefonicky ověřil. Ona sice prokazatelně nacvakala tržbu do EET, ale nepředala účtenku, zcela zavrženíhodně ji hodila do koše, protože ji i naprostá většina ostatních zákazníků zeleninového baru nechtěla. Ta účtenka sice později byla v koši vyhledána, ale ona ji fakt nepředala. Paní Zuzana Fuková byla po zásluze kontrolním orgánem potrestána pokutou 20 tisíc korun. Bouchly v ní saze, pokutu zaplatila, kontrolnímu orgánu vynadala, zeleninový bar uzavřela a nechala se zaměstnat v pekárně. Myslím, že všichni souhlasíme s naší vládou, že na živnostníky je potřeba přísnost. Děkuji vám za pozornost. Obávám se, že mluvit vážně s touto vládou o rozpočtové odpovědnosti prostě není možné. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, obecná rozprava pokračuje. Slovo má pan senátor Jaroslav Větrovský. Já vás zdravím, dobré ráno.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Já děkuji, dobré ráno, já jsem v lehce bizarní situaci, neboť jsem byl jeden z těch, kteří, když se přijímal zákon o rozpočtové odpovědnosti, myslím, že to bylo v roce 2017, tak jsem tehdy jakožto dlouholetý starosta hlasoval proti přijetí tohoto zákona, neboť tehdy jsem měl obavy z toho, že to může ohrozit města a obce v jejich přijímání dotací a vůbec v jejich investiční politice. Takže dnes se tady cítím skutečně trošku nesvůj, chtěl bych ale říci, že vnímám a akceptuji snahu vlády o to, aby do ekonomiky v době krize, my jsme v mimořádné situaci, tak aby bylo napumpováno co největší množství prostředků. Mě paní ministryně ujistila na jednání hospodářského výboru, že kupříkladu městům a obcím se prostředky plynoucí z rozpočtového určení daní nijak krátit nebudou, samozřejmě budeme mít nižší podíl, protože budou nižší příjmy státního rozpočtu, to je naprosto logické. Zároveň bych chtěl říci, že ten zákon, tak jak je tady předložen, tak přesahuje několik volebních období, to jenom abychom byli féroví, to znamená, jestliže příští rok je volební rok, tak ten zákon je plánován, tuším, do roku 2027, jestli jsem to správně četl. Takže byť jsem realistou, vím asi, jak to asi dopadne, tak si dovoluji podat, stejně jako ve VHZD, návrh na schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Prozatím děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, pane senátore. Obecná rozprava pokračuje. Slovo má pan senátor Lukáš Wagenknecht. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  : Děkuji za slovo, paní předsedající, vážená paní ministryně, vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové. Vždycky je problém být v té debatě až po několikáté, nebudu opakovat kolegy, protože ty body se tady hodně opakovaly. Jenom za mě řeknu věci, které podle mě by bylo také dobré ještě zmínit nebo vyzdvihnout.

První, to je taková věc, která s tím nepřímo souvisí, ale mě velice mrzí ten proces, který tady zmínil pan předseda na začátku, zkrátka já osobně tady už na třetí schůzi čekám, jestli vláda bude mít nějaký mechanismus pro tzv. dohodáře, paní ministryně nám řekla, že něco bude, pořád nic nemáme, asi na tom pracujete, což chápu. Je to o těch prioritách. Takže to, co je potřeba co nejrychleji, v tuto chvíli pro mě osobně, aby lidé měli na jídlo, aby zkrátka ti, kteří jsou nejpotřebnější, byli zabezpečeni, to pořád nemáme, i když já chápu, že ta doba je hektická.

Úplně ve stejném režimu, jako řešíte jiné opatření, máme tady teď tento zákon, který rozvolňuje ta pravidla na dlouhou dobu. Chápu ten primární záměr, to chápu, nicméně si nemyslím, že to provedení je optimální. Takže to je ta první věc, že ty priority se podle mě míjí, já bych osobně měl radši na stole něco jiného, než tady máme v tuto chvíli.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane senátore, jenom možná trošku pomaleji, a k mikrofonu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Jasně, rouška, já se omlouvám. Já i normálně drmolím, já to vím. Tak... Druhá věc, kterou bych zmínil, ještě aby byla malinko vyzdvižena, to je ta argumentace evropským rozvolněním pravidel. Já si tím osobně opravdu nejsem jistý, že výklad ministerstva je ten, který je správný, máme tady i druhý výklad, ale ještě jednou, proč ta rozpočtová brzda byla přijata... Já to řeknu teď velice obecně, nebudu do těch paragrafů a detailů chodit. Protože právě v Evropě jsou státy, jako například Řecko, nebo jiné, které tu celou EU potom ohrožují v rámci svobodného rozpočtu, protože hospodařily zkrátka špatně. Teď je otázka, kdo to udělal, jak se rozhodl, ale to vedení toho státu minulými vládami přivedlo ty rozpočty do takových stavů, že už to pak řešíme na té evropské úrovni. Já nechci tady hodnotit, jak tato vláda nebo příští vláda bude hospodařit, my to nevíme, ale právě od toho jsou instituce, jako je tady zastoupena paní předsedkyní tato rada, která by to měla hlídat. Jak to já vnímám, proto se ten český zákon přijímal, abychom měli vyváženost těch názorů, aby pak někdy to nesklouzlo k tzv. populismu, kdy se zkrátka přijímají nějaká opatření v rámci rozpočtové politiky, naopak místo toho abychom chránili dlouhodobý strategický vývoj fungování toho státu, tak abychom se zkrátka v tu chvíli třeba, to neříkám opět vůči paní ministryni, protože ten zákon je na několik období, ale aby někdo to nezneužil v rámci toho, co se může blížit, tady navážu na mého předřečníka, a to jsou volby. Příští rok ty volby také budou, pak budou za další čtyři roky, nebudeme si nalhávat, že v rámci těch voleb vždycky je velké pokušení té vlády, aby peníze, které je možné uvolnit, uvolnila ve větším objemu, než by třeba mohl být názor právě rozpočtové rady, který by mohl ohrozit celé fungování dlouhodobé toho samotného státu. Takže z tohoto pohledu právě vidím to velké riziko, nechci říkat, že to vláda udělá, ale i to, co říkal tady pan Goláň, my jsme tedy řešili ty důchody, jiné věci, teď peníze nebudou. Bude velice těžké říkat, který výdaj v tom rozpočtu je ten správný. Já to nikomu nezávidím. V žádném případě. Všechny skupiny budou ohroženy. Bude velice těžké říkat, jestli přidávat nebo nepřidávat důchodcům, když na druhou stranu podnikatelé krachují a mnoho jich bude potřebovat opravdu podpory. Takže i toto bude potom samozřejmě prioritně, primárně odpovědnost návrhu rozpočtu vlády a potom parlamentu, dolní komory, samozřejmě. Ale i k tomu tady právě máme to, abychom tyto věci hlídali. A podle mého názoru, který je možná odlišný od ministerstva, tady ty možnosti, abychom ty věci, které řešíme v tuto chvíli, krizově, řešili už podle současného zákona. A tím se vrátím k tomu závěru, opravdu se mi nelíbí, že to v tomto režimu schvalujeme, nejenom proto, ale i proto, že tady jsou ta rizika toho možného zneužití, kdy my ten systém rozvolňujeme kvůli něčemu, co říkáme, že je hrozné, pod nějakým tlakem, i mediálně se to dá relativně dobře komunikovat, my potřebujeme mnoho peněz do ekonomiky a tak dále. Ale ona opravdu ta kritéria budou velice citlivá, aby se zvažovala.

A proč by tady neměl být orgán, který by dal konstruktivní, třeba i kritický konstruktivně názor k tomu, co se děje. Tomu nerozumím, už právě proto, že se mi nelíbí to, jak to děláme v tomto režimu, tak já budu hlasovat proti tomuto zákonu, doufám, že i vy ostatní také podpoříte tento názor. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, i paní předsedkyni připomínám, že se můžete přihlásit do debaty, že to nemusel být váš jediný výstup, kdybyste chtěla, vy tam nemáte tlačítko, tak jenom na mě mávněte, paní ministryně to samozřejmě ví, že může kdykoli. Jasně.

Naše obecná rozprava pokračuje. Slovo má pan senátor Jiří Dienstbier.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové. Já považuji debatu o veřejných rozpočtech, o jejich příjmech a výdajích, za výsostně politickou debatu, je to taková ta hlavní debata politického střetu, jak má být stát organizován, jak mají být vybírány...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane senátore, prosím, k mikrofonu více. Omlouvám se.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Já nevím, jestli to ještě více půjde, zkusím to. Podvazovat politické rozhodování v této oblasti jakoukoli zákonnou úpravou já považuji asi za problematické, já z tohoto hlediska nejsem vůbec rád, že máme úpravu pravidel rozpočtové odpovědnosti v zákoně, protože si nejsem jistý, že tam tímto způsobem patří, že máme tu základní politickou debatu takto legislativně limitovat, tím spíše jsem rád, že jsme ji neupravili na ústavní úrovni.

Nejsem si také jist, že to bylo tehdy, protože byla obava z toho, jak rozhodne Senát, nebylo tehdy možné získat většinu ani v Poslanecké sněmovně pro tu ústavní úpravu, myslím si, že to bylo částečně také proto, že tam byla debata o nějakých automatických pravidlech, jak omezovat výdaje z veřejných rozpočtů v momentě, kdy dojde k nějaké situaci větších schodků a podobně. Ta debata z mého pohledu, jak já jsem ji tehdy vnímal, byla velmi jednostranná, ta byla jenom o automatickém škrtání těch výdajů, ale už ne třeba o automatickém navyšování příjmů, o nějakém automatu, který by třeba navýšil o 1, 2, 3 % korporátní daň z příjmů. Neříkám, že to je jediná možnost, jenom jako ukázku toho přístupu. To znamená, ta debata byla jednostranně ideologicky zatížená z mého pohledu. Já jsem velmi rád, že nemáme takto limitující ústavní úpravu.

Teď tedy k tomu, co tady máme předloženo dnes, jsou tady námitky, že se to nemá projednávat ve stavu legislativní nouze, protože to nesouvisí jenom bezprostředně s reakcí na tu koronavirovou krizi, že to je na 7 let, nejenom bezprostřední úprava. Já si tím nejsem úplně jistý, přinejmenším zčásti, protože pokud má být možno sestavit rozpočet na příští rok, tak pravděpodobně s ohledem na nutnost představit jednak návrh toho rozpočtu, pak tady výhledy na další dva roky, myslím si, že ta úprava musí mít dosah min. 3 roky, pokud má umožnit vládě nějak se v té současné situaci pohybovat.

Můžeme vést debatu, jestli ta úprava na ty další 4 roky je vhodná. Ale také bychom se na to mohli podívat z opačného hlediska, jestli by bylo vhodné upravit tu první část a pak znovu tedy předkládat nějaký legislativní návrh, který by dotvářel ten zbytek toho procesu na ty další roky.

Já tady nevolám po tom, abychom zvyšovali schodky rozpočtů, veřejné zadlužení, já bych byl rád, kdybychom naopak ještě umořovali zadlužení státu nebo obecně tedy veřejného sektoru, ale jak jsem zmiňoval v té předchozí části svého vystoupení, já bych byl rád, kdybychom to taky činili na základě debaty, kde získal dodatečné příjmy do veřejných rozpočtů. Nejenom na základě toho, abychom se bavili, kde co škrtneme. Můžeme se bavit, že se dá škrtnout nějaká jedna rozpočtová položka, jestli je vhodné přispívat na snížení jízdného ve veřejné dopravě či nikoli. Ale to jsou všechno dílčí otázky. Mně jde o ten celkový přístup, jak se bavit o veřejných rozpočtech, o jejich příjmech a výdajích, tady já vidím velký problém. Zmiňoval jsem to v té dílčí oblasti, kdy jsme se bavili o závazku navýšit na 2 % HDP rozpočet na obranu, což je 60 mld. navrch, kdyby se to provedlo jednorázově. V té stávající struktuře, bez debaty o příjmech, to nejde, platí to podle mě obecně, nejenom ve vztahu k této jedné otázce.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Mikuláš Bek. Máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Mikuláš Bek:  Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, vážená paní předsedkyně. Já patřím k těm, kteří budou hlasovat proti, protože považuji předložení toho návrhu v současné podobě za neseriózní. V tuto chvíli jsme uprostřed toho problému a nevíme vůbec, jak dlouho budou zavřeny některé provozovny, firmy, nemáme žádná spolehlivá data pro ekonomickou prognózu, která by přesahovala horizonty týdnů, natož roků nebo 7 let. Domnívám se, že vláda za této situace nemá předkládat návrh s tak dlouhým časovým horizontem. A to ještě v tom stavu legislativní nouze, kdy ta seriózní širší debata za účasti odborné veřejnosti není možná. Takže za současné situace považuji takovýto návrh za zcela neseriózní, nepodložený dostatečně empirickými daty, která by umožňovala nějaké modelování toho budoucího vývoje. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, hovořit nyní bude pan senátor... Ano, paní předsedkyně, můžete. Můžete! Určitě můžete! Máte slovo. Hovoří předsedkyně Národní rozpočtové rady, paní Eva Zamrazilová. Prosím, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Eva Zamrazilová:  Velice děkuji za slovo, já jsem jenom chtěla panu senátoru Dienstbierovi objasnit, tady ohledně toho, že ten zákon jakoby obsahuje jenom škrtání. Prosím pěkně, tady je patrně na mysli to, že jestliže je dosažena ta dluhová brzda, těch 55 % dluhu ve vztahu k HDP, tak aktivace té dluhové brzdy by znamenala, že vláda má předložit Poslanecké sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtu státních fondů, které vedou k dlouhodobě udržitelnému stavu a dál má prostě ty finance konsolidovat. Čili to se může zdát jakoby škrtací záležitost. Ale já třeba tu svoji práci beru jako takovou, nebo ten můj cíl je takový, aby nikdy za mojí práce, nebo pokud budu mít možnost to jakkoli ovlivnit, tak abychom na tu dluhovou brzdu, na těch 55 %, nenarazili. Proto také hovořím dnes v tom smyslu, jak hovořím, protože my bychom se k ní opravdu velice přiblížili. V momentě, kdy by byla tato novela schválena, tak jsme najednou na 45, 50 %. A už jsme té dluhové brzdě blízko. Těch 55 %, prosím pěkně, to není něco, co by si někdo vycucal z prstu, číslo, nějaké bezobsažné. Ono je to blízko i k tomu maastrichtskému kritériu, o tom se hovořilo už při zakládání eurozóny léta, kolik je tedy ta rozumná výše nebo maximální akceptovatelná výše zadlužení. Tam potom už dochází k tzv. efektu sněhové koule, že s růstem absolutní výše toho dluhu samozřejmě rostou i cena obsluhy toho dluhu, v situaci, kdy je úroková míra obdobná jako hospodářský růst, tak nemusí dojít k vytvoření ani koruny primárního deficitu, to zadlužení samo o sobě se vám zvyšuje. Je to taková matematická záležitost, ale funguje. Právě proto, že od těch 60 % už se nabaluje to zadlužení tak rychle, tak jsou ty dluhové brzdy stanoveny na těchto hodnotách. Třeba Švédsko má 40 %. Ty otevřenější ekonomiky jsou vždycky náchylné k nějakým turbulencím na finančních trzích. Možná někoho překvapilo, proč třeba česká koruna oslabovala v minulých týdnech, tak samozřejmě je to asi o tom, že tu českou korunu někdo drží v nějakých cenných papírech a prostě ji prodá. Ty cenné papíry. Proto potom ta měna jde dolů. Ty souvislosti, které tady jsou na těch finančních trzích, jsou skutečně dalekosáhlé. Tak jenom... Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, paní předsedkyně, pan senátor Dienstbier mě požádal o krátkou technickou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Já se omlouvám, poprvé využívám faktickou poznámku. Já jsem mluvil o zátěži debaty, o ústavní normě, kde se navrhovaly automaty na škrtání, nikoli o škrtacím zákoně, o tom stávajícím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, obecná rozprava pokračuje. Konečně dávám slovo panu senátoru Herbertu Paverovi. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Herbert Pavera:  Myslím, že by se nic nestalo, kdybyste mi nedala slovo, protože tady už všechno řečeno bylo. Hezké dopoledne, paní předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, vážená paní předsedkyně. Určitě bych jenom rád shrnul to, co už se tady řeklo, a to je to, že obrovský ekonomický růst v ČR, který byl v posledních letech, vláda vůbec nevyužila k tomu, aby si vytvořila nějaké rezervy. Naopak, to už tady řeklo několik mých kolegů a kolegyň, že všechny rezervy jsou rozpuštěné, i ty, které byly na účtech v roce 2013. Tam kde byly ve stovkách miliard, tak dnes tam není ani koruna. Myslím si, že je to obrovská škoda. Všechny sliby a všechny věci, které vláda dělá směrem k veřejnosti, že si je opravdu kupuje, v podstatě zadlužuje budoucí generace našich dětí a vnoučat, na které pravděpodobně vůbec nemyslí. Já věřím, že si to ty děti i vnoučata uvědomí, že v budoucnu budou možná mít velký problém, že třeba nebude ani na důchody.

Kdyby obce a města hospodařily stejně jako vláda, to znamená, šly na ruku svým voličům, tak samozřejmě nic v obcích nepostavíme a zadlužíme obec pro příští generace. Jak paní ministryně ví, tak obce hospodaří nejlépe ze všech subjektů v ČR, mají rezervy připravené na výstavby v obcích, na to, kdyby se něco stalo při krizovém řízení a podobně. Tam si myslím, že není třeba, jak se říká, slibovat lidem modré z nebe, ale dělat to, co je užitečné, a to, co je správné. I s ohledem na ekonomickou budoucnost této země. Oceňuji paní předsedkyni Národní rozpočtové rady, že tady vystupuje. Mrzí mě, že vláda, která v Poslanecké sněmovně schválila Národní rozpočtovou radu, s ní nekomunikovala, vůbec o tom nejednala. Možná, že by tady díky tomu třeba byl kompromisní návrh na určité roky, jak naznačila paní předsedkyně Národní rozpočtové rady, a nemuseli jsme dneska tady hlasovat o tomto zákonu nebo naopak o zamítnutí. Nedělám si iluze, že by neprošel v Poslanecké sněmovně, protože to určitě projde, jak si to přeje vláda. Tam vždycky prošlo to, co bylo vhodné pro vládu, ne pro tuto společnost. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. O slovo se nyní hlásí pan senátor Jan Žaloudík. Máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Žaloudík:  Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, možná velmi nepříslušně, divíte se, že do všeho... Já bych za ty neekonomicky myslící, ale i v životě jsme museli leccos vézt, nikdy jsem nebyl v dluzích. Možná jsem si měl teď na ten příspěvek, který bych nazval motivačný príhovor, jak říkají Slováci, možná jsem si měl přesednout na opačnou stranu, z vašeho pohledu na pravou, z mého pohledu na levou, ale je to jedno. Já jsem chtěl říct, že historicky lidstvo má velkou tendenci k sebepoškozování. Najdete příklady v celé historii. Mě by strašně mrzelo, jako že už mě možná i mrzí, kdyby medicína měla být záminkou pro sebepoškozování, tedy když už prodělám virózu, tak ještě si nemusím lámat nohy a poskakovat různě nepříslušně. Takže já bych vás chtěl podpořit jenom v tom, že byste se měli rozhodovat svobodně, tak jak vám vaše ekonomické vzdělání a jiné velí. Prosím vás, přestat se ohlížet na koronaviry, retroviry, parvoviry a další viry, příp. i jiné infekce, které nám způsobil sám bůh nebo někdo za něj, zkusme se teď na to dívat úplně jinak než očima ČT24 a jednotek intenzivní péče, které fungovaly předtím, budou vždycky fungovat, nejsou tam kvůli tomu, aby léčily jenom ty, kteří mají pneumonitidu, koronavirus pozitivní, v dubnu 2020. Takže chci poděkovat paní Zamrazilové, že si našla čas a přišla. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore. Slovo má nyní pan senátor Tomáš Goláň.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Já bych chtěl v první řadě taky poděkovat paní Zamrazilové, jsem rád, že sem přišla, protože tady byly zásadní názory odborníka řečeny z toho správného místa. Pak bych chtěl poprosit paní ministryni financí, aby opravdu se chovali rozpočtově zodpovědně, jak to mají tady v tom názvu zákona, a pak musím využít poslední příležitosti, že paní ministryně je tady, protože už tady nebude, tak bych ji chtěl znovu požádat o jednu věc, kterou jsme tady řešili minule, a to je, jestli by skutečně nezkusila v EU vyjednat, já si myslím, že na to je dobrá doba, plošný revers charge, protože tady se nám objevil na lavicích pozměňovací návrh, který se snaží odsunout platby DPH na výstupu až po zaplacení tím odběratelem. Nebudu ho komentovat. Ale je vidět, že snaha udělat něco s DPH tady mezi podnikateli je velká, protože zátěž na cash flow je obrovská. Paní ministryně, já si myslím, že kdybyste teď Evropskou komisi, já vím, že je to proti smyslu a účelu směrnice, tak jak byla původně v tom roce 1986 přijata, ale abyste zkusila apelovat na Evropskou komisi a EU, aby udělila výjimku aspoň po tuto dobu na plošný revers charge v rámci celého podnikatelského prostředí. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore, ještě má slovo pan senátor Jaroslav Větrovský.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Já jenom velmi krátce, já nechci být demagogem, ale myslím si, že všichni v minulosti jsme kvitovali to, že se zvýšily důchody pro naše starobní důchodce, myslím si, že všichni jsme kvitovali to, když se zvýšily mzdy pro učitele, myslím si, že tady nebyl nikdo, kdo by nepřál zvýšení mezd hasičům, policistům a všem aspoň na tu úroveň, která byla před hospodářskou krizí. Myslím si, že je nás tady velká komunita starostů, že všichni jsme viděli v uplynulých letech, že se zvyšovaly, měli jsme vyšší příjmy na městech a na obcích, to jenom jsem chtěl, aby tady zaznělo, aby to bylo spravedlivé. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, ještě jednou se hlásí pan senátor Tomáš Goláň.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Krátce chci reagovat na předřečníka, jsme rádi, že důchody se zvýšily, taky jsme chtěli, aby se zachovaly na stávající úrovni, proto jsme chtěli zachovat privatizační fond. Že je rozpuštěný, vč. dalších rezerv, to už není naše záležitost, to je záležitost současné vlády. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, já se teď s dovolením hlásím, děkuji, pane předsedo...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Vážená paní ministryně, vážená paní předsedkyně, pane předsedo, kolegyně a kolegové. Já se přiznám, že bych strašně chtěla věřit naší vládě. Slyšíme tady, že jsme na jedné lodi, když se nějakou záhadou stane, že dobré nápady opozice se neberou v potaz, pak je podá koalice, tak to ještě do jisté míry můžu chápat jako politickou hru, když už se to pak opakuje podruhé a potřetí, tak to ve mně budí nedůvěru.

Já jsem tuto odbornou debatu poslouchala naštěstí ještě zatím z našich veřejnoprávních médií, myslím si, že je to dobře, jenom si nejsem jista, jestli naši občané a nedokážu říct, jak moc zděšeni či nezděšeni, jak to děšení je či není na místě, my už jsme si tady řekli, že se obáváme, že strach napáchá více hrůzy a škod než samotný vir. Ale za čas zjistíme, jak moc jsme imunní nebo jak jsme si vybudovali a budeme do budoucna potřebovat tuto imunitu. Ale jenom konstatuji to, že zatím ještě máme možnost tyto odborné debaty, kde na jedné straně je navrhovatel na druhé odpůrce, slyšet. I když mě znepokojuje, jak moc a jací lidé se díky volbě v Poslanecké sněmovně dostávají do rad veřejnoprávních médií. To mě děsí. Chtěla bych moc věřit naší vládě její dobrý počin, přiznám si, že paní ministryni financí moc ráda poslouchám, protože si myslím, že ví, co a jak, nicméně mi neušlo, že tento nouzový stav, kdy jsme všichni na jedné lodi, se omylem dostane na jednání vlády bod, který z pana premiéra, promiňte mi, udělá tak trochu autokrata, takže mě mrazí dál. Vidíme do Maďarska, ještě se dostáváme k informacím my svobodně z Maďarska a z Polska. Mně to všechno, jaksi tu důvěru, kterou bych tak moc ráda měla, protože se s dovolením považuji za týmového hráče, tak mně to důvěru ve vládě silně nabourává.

Já si myslím, a to teď není, že bych si tady chtěla foukat vlastní bebíčka, teď myslím bebíčka senátní, že je tady silný hlas, protože Senát je obtěžovatel, já si myslím, že v tuto chvíli je ta pojistka odbržděna, opravdu Senát, neříkám, že jediný, ale Senát tím silným hlasem, nikoli o hlas, o dva, říká obyvatelům, co tady hrozí, protože oni mají strach o své životy, oni řeší, čím se umyjí ruce, dezinfekci atd. To je jejich svaté občanské právo. Ale naše právo, této společnosti, politiků, Senátu, je na to upozorňovat, na tato nebezpečí. Já bych chtěla této vládě věřit, kdyby toto opatření bylo třeba na tři roky, ale, kristepane, na sedm... Kéž bychom tady plánovali v tomto státě na 5 let, na 6... Nic nového asi nevymyslíme. Ale v tuto chvíli obejití té ústavnosti, bože můj, to chce velikou kuráž, s tímto vyrazit do ulic, jestli tu jistotu dává 101 hlasů v Poslanecké sněmovně, tak nás tedy, milý Senáte, čekají zlé časy. Musíme alarmovat dál. Znovu říkám, že bych strašně chtěla věřit naší české vládě, za leccos jsme jí jistě vděčni, ale toto není dobrý krok, není to dobrý krok dobrým směrem. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Do obecné rozpravy se dál hlásí Tomáš Goláň.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Já děkuji paní místopředsedkyni za tu loď, protože já už jsem dnes ráno přemýšlel nad tím, že jsme na jedné lodi, do které ale vláda nastřílela spoustu děr svými opatřeními. Opatřeními v každém případě potřebnými, ale prostě ty díry tam jsou. My jako Senát jsme každodenně na těch jednáních svědky, že vláda se snaží ty díry zalepit někde u hladiny, aby byly vidět, že něco dělá, ale ty velké díry, které jsou dole, nás táhnou níž a níž, ta loď společná, na které jsme, se nám velmi rychle potápí. Já proto apeluji, abychom se snažili ty zákony vytvořit tak, abychom to zalepili co nejdřív, vypluli alespoň na hladinu. Jestli pojedeme dál, to už záleží na nás, my jsme zákonodárci. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, ptám se, jestli někdo chce ještě vystoupit v obecné rozpravě? Pan senátor Jaroslav Větrovský.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Já jenom krátce bych si dovolil reakci, pokud je mi známo, tak prostředky z privatizačních fondů jsme převáděli zákonem do státního rozpočtu v loňském roce, to znamená, že v předchozích letech si myslím, v letech 18 až 13, tyto prostředky k dispozici asi nebyly. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, na závěr ptám se naposledy, obecnou rozpravu tedy končím. Vážená paní ministryně, mikrofon je váš.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, děkuji vám za bohatou rozpravu, mnohdy byla také emocionální, ale to už prostě k politice patří. Takže já budu postupně reagovat na ta vystoupení, mnohdy někdy budu technická, ale i tady třeba paní předsedkyně byla technická, takže ono to jinak nejde.

Nejdřív bych se vyjádřila k tomu, zaznělo to tady několikrát, proč nebyl zástupce Národní rozpočtové rady na vládě. Protože vlády probíhají online, probíhají v podstatě buď denně, nebo teď už ob den, řeší se tam celá řada věcí, prostě přijímá se to pod obrovským tlakem časovým tak, aby ty zákony se dostaly včas na jednání Poslanecké sněmovny, takže vůbec to nebyl žádný záměr, zákon byl vložen do eKLEP, tam přístup Národní rozpočtová rada samozřejmě má, ale ta reakce prostě byla nutná v řádu hodin, takže to byl jediný důvod, žádný jiný záměr to nemá. Jsme v takovém „válečném“ režimu. Není to standardní režim, jako když fungovala běžně vláda ve Strakově akademii, samozřejmě paní docentka tam byla vždycky přítomna. Nebo pokud chtěla, tak tam byla přítomna.

Samozřejmě že souhlasím s Národní rozpočtovou radou, že stávající situace si žádá mimořádná opatření, jak co do rozsahu, tak co do rychlosti přijímání, teď už vycházím z toho stanoviska, které Národní rozpočtová rada vydala, které prezentovala tady i paní předsedkyně na plénu.

To znamená, že všechny alternativy, z nichž Národní rozpočtová rada vychází ve svém stanovisku, byly pečlivě zvažovány, samozřejmě v řádu hodin, protože byť jsme na ty zákony, nevznikal jenom tento zákon, vznikala celá řada dalších zákonů, víte, že jsem tady byla minulý týden, byla jsem tu včera, se třemi zákony, takže... A určitě tady nejsem naposledy, s dalšími zákony. Takže to časové hledisko je tady náročné. Ale přesto jsme ho pečlivě zvažovali.

Každopádně musím trvat na tom, při vší úctě, a musím to poznamenat v první řadě, že doporučení uplatnit tzv. únikové klauzule i v těch následujících letech nebo v následujícím roce považujeme za mylné, z pohledu výkonu, výkladu toho zákona. Víte, tady bylo řečeno spoustu věcí, mnohdy i pravdivých, o tom, jak ten zákon vznikal, já jsem u toho nebyla, byl prosazen v minulém volebním období, ale samozřejmě ten tým expertní, který ten zákon psal už tehdy, tak tam pořád je na tom ministerstvu, to jsou pořád ti stejní experti, kteří jezdí do Bruselu, kteří vychází z paktu stability a připravovali ten zákon. Bylo to v minulém období volebním, to bych tady chtěla podtrhnout, kdy ministrem financí byl současný premiér, padlo to tu několikrát, který prosadil vznik Národní rozpočtové rady a Výboru pro rozpočtové prognózy. My jsme rádi, že tady jsou, že tady je diskusní platforma, vůbec to nevnímáme nijak osobně, prostě teď se stalo to, že nemáme shodný názor, to se stává. Nicméně tak jak jsem říkala na hospodářském výboru, já mám exekutivní zodpovědnost, stojím si za svým názorem, jsem právník, tak jsem ho prosadila na vládě, tak jsem ho prosadila i v Poslanecké sněmovně a budu ho prosazovat dál, protože jsem přesvědčena o tom, že to je správné, že je to správné nejen po té právní stránce a výkladové, ale je to správné i pro budoucnost této země.

Únikové klauzule je totiž možné využít pouze na období, já už jsem to řekla v té své úvodní řeči, ale musím to zopakovat, promiňte, pouze na období, ve kterém dané okolnosti přímo nastanou. Ministerstvo financí dle své aktuální prognózy neočekává více než 3% propad ekonomického výkonu v roce 2021, my dokonce v té poslední prognóze odhadujeme, říkala jsem vám to tady včera, asi 3,1 % růst, nicméně je potřeba si uvědomit, že půjdeme ze sklepa, odhadujeme -5,6 % HDP, to se samozřejmě bude zpřesňovat s ohledem na další opatření vlády a vývoj ekonomiky. To znamená, to, že tam bude 3,1 %, může se to zdát jako krásný výsledek, ale musíme si uvědomit tu základnu, ze které se to bude odvíjet.

Čili jednu únikovou klauzuli definuje zákon 23/2017, čili tento zákon, ani nepočítáme s přetrváním nouzového stavu do následujícího roku, to jsou ty zásadní podmínky. Ačkoli se tedy domníváme, že v meziročním srovnání česká ekonomika, jak už jsem řekla, v příštím roce mírně poroste, tak stále její růst nebude zdaleka ani kompenzovat letošní očekávaný hospodářský propad. To potom ovlivňuje i výši příjmů, od kterých se výdajové rámce pro státní rozpočet a státní fondy stanovují.

A společná metodika výpočtu strukturálního salda, to je to, o co jde, já budu ukazovat ten vývoj strukturálního salda i v těch letech, které se tu citovaly, abychom si ukázali ta srovnání, ukázali si, jak byly vytvořeny ty strukturální přebytky v těch létech 2008, 2009, 2010, tak výborně, že jsme z toho mohli žít v těch letech 2015... Já tady mám jednu tabulku, přečtu čísla. Nepovedu tady žádné emoce, žádnou politiku, jenom vám přečtu čísla, myslím si, že to bude jasné.

Ta společná metodika výpočtu strukturálního salda v rámci EU pak v tomto ohledu selhává, jelikož nedostatečně odlišuje cyklické a strukturální jevy při razantních zlomech či výkyvech v ekonomice. Metodika je stavěna na běžný průběh hospodářského cyklu, únikové klauzule, které jsou v zákonech o pravidlech rozpočtové odpovědnosti obsaženy, propad ekonomiky, nouzový stav, jak jsem řekla, se tak vztahují na okolnosti, které nastávají nyní. Z tohoto důvodu bylo možné navýšit schodek státního rozpočtu v roce 2020 na úroveň 200 mld., aniž toto fiskální pravidlo bylo dotčeno. Národní rozpočtová rada dále hovoří o možnosti uplatnění jednorázových opatření, která rovněž nejsou zahrnuta ve strukturální bilanci. Takový postup ale rovněž není možným řešením, vzhledem k odhadovanému dramatickému snížení potenciálního produktu v roce 2020 vyžaduje pravidlo strukturální bilance ve své podobě masivní fiskální restrikci. To i v situaci, kdy dojde k ukončení platnosti či ke zrušení všech jednorázových opatření z letošního roku. Proti tak silnému propadu strukturálních příjmů nelze reagovat pomocí jednorázových opatření. Meziroční fiskální restrikce po odečtení letošních jednorázových opatření, myslím si, že jste tady pro ně zatím, pro všechny hlasovali, myslím ta jednorázová opatření, dokonce tady padaly i návrhy, já jsem byla vám velmi vděčna, že jste je nakonec vzali zpět, na zvýšení... Takže kdybychom ty meziroční fiskální restrikce po odečtení letošních jednorázových opatření, kvantifikovaly by se na min. 2 % HDP, tedy o částku převyšující 100 mld., takže si nedovedeme představit praktické nahrazení těchto prostředků jakýmkoli jednorázovým opatřením, výdajem, promiňte. V takovém případě by silná meziroční konsolidace nutně vyvolala opětovnou recesi, což by situaci jenom zhoršilo, a to i pro veřejné finance, nemluvím tedy samozřejmě, hlavně pro lidi a firmy v této zemi.

Navržené řešení v podobě předkládané novely bylo vyhodnoceno jako nejvhodnější, právě s ohledem na skutečnost, že vláda nemá neomezené prostředky, je nutná efektivní hospodářská politika, v tomto ohledu s názorem Národní rozpočtové rady plně souhlasíme.

A teď půjdu po těch vašich jednotlivých připomínkách. Nebudu už reagovat na pana senátora Vilímce, protože si myslím, že jsem všechno řekla v úvodním slově, my jsme včera o tom debatovali velmi podrobně na hospodářském výboru, kde jsem byla osobně.

Já jsem řekla i k tomu zákonu, že ministerstvo financí tehdy poslalo do Poslanecké sněmovny závodního koně, myšleno tento zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, z Poslanecké sněmovny vyšel velbloud. Ještě trochu kulhající. A proto jsme tam, kde jsme. Proto to máme tak restriktivně, proto jsme byli papežštější než papež, já vám za chvilku budu mluvit o Německu.

Já jsem si rychle nechala udělat od stálého zastoupení v Bruselu analýzu zemí EU, tam, kde byli schopni kolegové rychle poshánět informace. Víte, jak se liší třeba Německo od nás? Nebo Rakousko nebo další země? Mám to tady v té analýze. Mám ji tady. Liší se především tím, že to pravidlo mají rozvolněno přímo v tom národním předpise. Nebyli papežštější než papež. Nemuseli tehdy, já jsem u toho nebyla, ale nebudu se vymlouvat, nevěřím, že by Andrej Babiš poslal toho závodního koně do Poslanecké sněmovny a pak podpořil toho velblouda. Byla to zřejmě nějaká politická debata, která skončila, jak skončila, s tím, že máme ten zákon, jaký máme. Najednou tu máme koronavirus. Najednou tu máme tyto problémy.

Mě trošku mrzí, zase prosím, říkám to naprosto s pokorou, že tady je docela hluboký právní spor mezi ministerstvem financí a Národní rozpočtovou radou, nicméně Národní rozpočtová rada, jenom zdůrazňuji, že je dozorový orgán, my samozřejmě jsme rádi, vždy zohledňujeme připomínky, ale pořád tu exekutivní pravomoc, kompetenci má ministerstvo financí, vláda a pak samozřejmě parlament, Senát atd.

Mě trošku mrzí, že jsem čekala právě od ÚPV, že udělá nějakou analýzu a ten spor právní třeba, neříkám, že vyřeší, on je velice komplikovaný, velmi technický, já vím, budu spravedlivá, jsem právník. Takže vím, že je velmi komplikovaný. Ale že třeba ukáže nějakou cestu, protože právo je bohaté, vždy těch cest můžete mít několik a názorů. Jediný vykladač práva v této zemi jsou soudy. Ty mají jedinou autoritu, pravomocně vykládat právo. Takže to rozhodně není nikdo tady, ani ÚPV. Ale trochu jsem si třeba říkala, že nám může dát vodítko, dobře, já to chápu, že je to velmi složitá věc.

Padlo tady něco o zrušení Národní rozpočtové rady, nevím, jestli to říkala paní docentka, v žádném případě, nic takového nikdo nechce. Bylo to toto ministerstvo financí, pod vedením Andreje Babiše, které Národní rozpočtovou radu prosadilo. A Výbor pro rozpočtové prognózy. Takže nevidím žádný důvod. My jsme rádi, že existují, jsme rádi, že je tady oponentura, to nevadí, že spolu někdy nesouhlasíme, to nás vždycky posouvá někam dál. Já tady obhajuji své stanovisko, paní docentka svoje. Je dobře, že existují oponentní stanoviska, že o tom vedeme tuto vysoce odbornou debatu. Ale samozřejmě pro mě je podstatné to, mám tu zodpovědnost a kompetenci, v tuto chvíli když stojím na této pozici, že jde o budoucnost této země, takže potom to už přesahuje nějaký jenom běžný právní spor, ale musíme... Takže já jsem připravena, samozřejmě bez ohledu na to, jak to tady dnes dopadne, bojovat dál za tu novelu, protože jsem přesvědčena o tom, že to tak je správně, že to je pro budoucnost této země, že díky této novele vyvedeme tuto zemi z této krize.

Mluvila tady paní docentka, pokud jsem si to stačila poznamenat, možná nebudu přesně reprodukovat, o MMF. Mě to taky překvapilo, MMF provedl teď odhady propadu a růstu ekonomiky, letos propad, příští rok růst. Plus minus se shoduje s odhadem propadu ekonomiky pro rok 2020 s ministerstvem financí, my říkáme zatím -5,6, MMF říká -6,5, což ale samozřejmě vzhledem k tomu, že on má omezené informace, je plus minus stejný výsledek. Překvapil mě růst. My jsme vždycky konzervativnější, říkáme, že ekonomika příští rok poroste o 3,1 %, MMF říká, že česká ekonomika poroste o 7,5 %, čili dvojnásobně. Což se mi zdá příliš optimistické. My se vždycky držíme spíš při zdi, ale musím říct, že věřím české ekonomice, její makroekonomická situace, tak jak řeklo Světové obchodní fórum, je nejlepší na světě, když vám řeknu za chvíli ta čísla, ze kterých jsme vycházeli, tak my skutečně věříme tomu, že se tato ekonomika z toho dostane, nechceme zabrzdit její spotřebu, chceme masivně investovat, protože investice ve veřejném sektoru... Nejen investovat do těch investic 20. století, jako je infrastruktura, jako je dobudování páteřní sítě, to je všechno důležité, to se musí dokončit, ale my musíme investovat i do investic 21. století, podívejte se, co se teď odehrálo během té krize. Najednou dokážeme pracovat v online systémech, školy, úřady, vláda, prostě to je ten směr, že možná, ne možná, ale určitě, kam musíme zacílit svoje investice. Jenom pro vaši informaci, těch 200 mld. schodku, který schválila Poslanecká sněmovna, hlasovala o tom valná většina poslanců, pouze jeden klub se zdržel, takže jenom pro vaši informaci to mělo masivní podporu, tak znamená zhruba míru zadlužení 35 % HDP. Podívejte se na čísla jiných evropských zemí, třeba i toho Německa, o kterém se často bavíme jako o vzoru.

Takže nechápu, z čeho čerpá Národní rozpočtová rada, že zadlužení stoupne o 16 až 17 %. To, prosím, považuji za nepodložitelné tvrzení. Protože my jsme si totiž zavedli, ještě k reakci na paní předsedkyni, k tomu mému tvrzení v úvodním slovu, že jsme papežštější než papež, my jsme si totiž zavedli daleko přísnější pravidlo do tohoto zákona, po tom složitém legislativním procesu v minulém volebním období, než je evropské pravidlo. Tím nás to nutí ke konsolidaci v příštím roce. To je ten problém. Což třeba evropské země nemají, já vám hned za chvilku řeknu příklady.

Jak se měří stimulace ekonomiky? Prostřednictvím strukturálního salda. Jeho zvýšení. Strukturální saldo je saldo očištěné od vlivu ekonomického cyklu, ale my jsme v bezprecedentní situaci, to znamená, že se zvýší letos, příští rok a potom navrhujeme jeho snižování o půl procentního bodu po dobu zhruba 7 let, na ten stav strukturálního salda, který byl před vypuknutím pandemie, tak navrhujeme, aby to bylo v roce 2028.

A teď se zeptám, mluvíte tady o zbytečném zadlužení, já se vás zeptám, je zbytečným zadlužením, že nechceme krátit důchody, že nechceme zkrátit valorizaci, tak jak si to důchodci pamatují v roce 2009 a následující? Že nechceme snižovat nebo naopak chceme zvýšit platy učitelům, tak jak jsme jim to slíbili? Že chceme zvýšit výdaje ve zdravotnictví? Že chceme zvednout platbu za státního pojištěnce? Je to zbytečné zadlužování?

Já bych jenom chtěla zdůraznit... A samozřejmě další a další investice atd. Já bych chtěla zdůraznit, my se bavíme o výpadku, o bezprecedentním výpadku příjmů, nás tady čeká obrovský výpadek příjmů, my ho tipujeme zhruba na 140 mld. To je ten problém. Takhle ze dne na den. Protože nikdy se ještě nestalo v minulosti, žádná krize nebyla taková, že jsme vypnuli ze dne na den ekonomiku. Co se stalo v roce 2008, 2009? Přišla hospodářská krize na určitou část ekonomiky a samozřejmě sekundárně dopadla i na další, ale nikdy se nestalo toto, co se stalo teď.

A teď to Německo, o kterém se tady bavíme. Já si to hned najdu. Mám tady vytáhnuté země, v podstatě tak jak jsem je procházela, všechny velké země evropské, ony mají toto fiskální pravidlo ve svých národních legislativách, na rozdíl od nás. To je to papežštější než papež. Německo, národní legislativa počítá s únikovou klauzulí z federálního ústavního pravidla pro strukturální saldo, a to pro případy přírodních pohrom, jiných neobvyklých událostí mimo kontrolu vlády, které silně dopadají na finanční situaci státu. 25. března letošního roku se německý Bundestag usnesl na aktivaci únikové klauzule, je to sněmovní tisk č. 19/18108, z něj vyplývá, že zadlužení způsobené nadměrným strukturálním schodkem má být umořováno počínaje rokem 2023, po dobu 20 let, vždy o jednu dvacetinu. Limit pro strukturální schodek spolkových veřejných financí po tuto dobu tak bude zpřísněn oproti shora zmíněným 0,35 % HDP, a to o podíl oněch cca 5 miliard euro na HDP v daném roce. Čili toto je například reakce Německa. Tu reakci, oni aktivovali únikovou klauzuli, ale měli tuto možnost dánu národním předpisem, na rozdíl od ČR.

Padla tady celá řada věcí, je mi líto, že i z té odborné úrovně, prostě mnohdy to nebylo úplně přesné, když budu velmi zdvořilá, troufnu si říct, že i mnohdy velmi, to na mě působilo nekorektně. To znamená, ano, jednorázová opatření, k těm se vyjadřuje Národní rozpočtová rada, ale propad příjmů o 140 mld. není jednorázový. Bude trvat několik let, je to strukturální záležitost, která zvyšuje strukturální deficit. Chceme-li alespoň omezit propad výdajů, beze změny zákona to prostě nejde. Kredibilita právního rámce, kdo bude, otázky, kdo bude kupovat české dluhopisy, tak tato novela prošla Poslaneckou sněmovnou. Poté následovaly tři nebo už snad čtyři emise s dluhopisy na finančních trzích. Ten zájem je extrémní. Jenom včera byl zájem asi o 150 mld., prodali jsme za 50... My máme splacené dluhy roku 2009... Dopadaly na rok 2020, ty byly notabene nejnižší za posledních 10 let, a už vlastně si chystáme polštář, tu rezervu na uhrazení nových dluhů. Ale co je důležité, to jsem vám tady říkala v souvislosti s novelou zákona o ČNB včera. Důležité je, že úrok se pohybuje v průměru asi 1,2 %. To je důležité. Protože prodáte vždycky, ale důležité je, za jaký úrok. Protože to se musí dělat smysluplně a s rozmyslem. A samozřejmě přispěla k tomu, za to vám děkuji, i včera schválená novela zákona, část novely zákona o ČNB. Čili zájem o český dluh je překvapující. Je to dáno kredibilitou, je to dáno dobrým ratingem, je to dáno právě promyšlenou kvalitní a fiskální politikou za posledních 6 let. Protože kredibilitu nám netvoří jenom zákony, ale i skutečnost, jakou fiskální politiku realizujeme. My jsme hodnoceni, jak jsem řekla, extrémně dobře. A pokud bychom tento zákon nezměnili, tak věřte, že rating ČR by se naopak zhoršil. A to by samozřejmě mělo dopad i na citlivost, na finanční trhy, které jsou extrémně citlivé.

Mluvili jste tady o výborných výsledcích... Nechci být jízlivá, budu opravdu jenom věcná. Já to vezmu asi od roku 2008, ať to máme od poslední krize. Strukturální saldo v roce 2008 bylo -3,2 %, v miliardách to bylo -127 mld., v roce 2009 bylo -4,2 %, -165 mld., v roce 2010 bylo -3,5 %, -140 mld., v roce 2011 bylo -2,3 %, v roce 2012 bylo -1,1 %, začalo se to zlepšovat, v podstatě do plusu jsme se dostali až v roce 2014, následně, kdybych vzala roky, promiňte, mám to na druhé straně, kdybych vzala roky za poslední dobu... Rok 2017 – 0,9 %, 2018 – 0,1 %, 2019 – tam už samozřejmě jsme se dostávali téměř na vyrovnané, čili už tam plusová čísla nebyla. Čili to byly výsledky.

A míra zadlužení? Můžeme ještě míru zadlužení, ať jsme korektní. Míra zadlužení. 2008 – 28,3, 2009 – 33,6 % HDP, samozřejmě, 2010 – 37,4, 2011 – 39,8, 2012 – 44,5 % HDP, 2013 – 44,9 % HDP, 2014 – 42,2, 2015 – 40, 2016 – 36,8, 2017 – 34,7, 2018 – 32,6, 2019 – 30,8. I ten schodek 200 mld., jak jsem říkala před chvílí, je asi 35 %. Takže my jsme daleko od dluhové brzdy, paní docentko.

O které jste mluvila, o 55 % HDP. Takže to byl ten polštář, co nám tady zůstal po bývalých vládách. Já jen, když jste se ptali, tak já zcela na základě čísel, neútočím, bez emocí, odpovídám. To byl ten polštář.

Dárečky. Padaly tady dárečky. Já jsem docela alergická na slovo „dárečky“. Důchody? Vy jste nehlasovali tady pro zvýšení důchodů? Myslím, že jste hlasovali. Že tady padaly i návrhy, abychom ještě přidali víc. Tak jako padají ve vztahu k dalším různým opatřením. Platy učitelů jsou dárečky? Když jsme jim je zvedli za posledních sedm let, začínali na nějakých 24 000, teď jsme na nějakých 39 nebo 41 a samozřejmě dodržíme to, co jsme slíbili. Ozbrojené složky, které šly tehdy s platem o 10 % dolů, a my jsme jen spláceli dluhy. O veřejném sektoru nemluvím, protože to jste tady říkali, že děkujete za to, že zůstali doma. Já nevím, jestli je to na místě, kopat do zaměstnanců úřadu práce, kopat do krajských hygienických stanic, to jsou také úředníci, páni senátoři. Také do nich budeme kopat, že berou 100 % plat? My jsme jim teď ještě přidali. To jsou také úředníci. Finanční správa, kterou tady kritizujete, tak teď třeba vyplácí bonus, jedou tam na směny, střídají se, aby nedošlo k tomu, že někdo dostane koronavirus a padne nám celý ansámbl. Dělají to jiní lidé než ti, kteří teď vrací přeplatky na dani z příjmů. Tak si do nich kopněme, proč ne, oni jsou zvyklí.

A co se týče snižování počtu úředníků, tak věřte, že tato vláda už v rozpočtu 2019, ale i v rozpočtu 2020 snížila počty, a teď se bavím jen o klasických úřednících, snížila téměř, říkám téměř na stav roku 2013. Tím, že jsme zrušili neobsazená místa, tím, že jsme redukovali v průměru o 10 % a tím, že jsme zavedli celou řadu opatření, tak jsme redukovali. A samozřejmě jak bude pokračovat digitalizace, tak nikde není napsané, že se budou tito lidé různě restrukturalizovat třeba na jiné obory činnosti.

Že jsme neudělali nic pro kraje, města a obce? Příjmy mezi léty 2013 a 2019 vzrostly o 52 %. To je prostě dobrým výběrem daní. Samozřejmě šlapala ekonomika, ale zavedli jsme i celou řadu opatření, díky kterému se to takto navýšilo. Takže byly v roce 2013 395 mld., v roce 2019 599 mld. Před krizí měly kraje, města a obce na účtech fyzicky 325 mld. Takže já myslím, že skutečně je to jeden z benefitů této země a není to v každé zemi takto. Je to jeden z benefitů země, že municipality byly před krizí přebytkové a byly připraveny, byly takto vyfutrovány, aby mohly z těchto rezerv fungovat. A samozřejmě když budou klesat příjmy, tak je tam jakýsi třetinový podíl u sdílených daní, tak pokles se tam prostě objeví. A to nebylo také tak před těmi 10 lety. Takže to chci jen na číslech uvést, že to tak není.

A co se týče ochranných pomůcek, já to vůbec nevyčítám, my jsme to neřešili, protože bylo potřeba je sehnat a distribuovat na kraje. A samozřejmě platí to stát, už jsme do toho investovali asi 11,7 mld., ale je to podstatné, je to pro zdraví našich lidí, neřešíme to. Takže já myslím, že to nebylo úplně fér, co tady bylo řečeno, ale to říkám jenom na okraj.

Pan senátor Fischer se mě ptal na aerolinie, já vás když tak odkážu na článek v Hospodářských novinách, toto je trošku asi vytrženo, asi jste to někde viděl v headlinech. Ten rozhovor byl koncipován, dělali jsme ho v pondělí na Velikonoce, nad celou řadou problémů. Jeden z problémů byly tzv. strategické firmy. A já jsem tam řekla názor, mně se líbí velice příklad z USA, dělá to tak pan prezident Trump, tam jsem to nastudovala, že když se dostane strategická firma do problémů, tak stát do ní vstoupí, koupí akcie, restrukturalizuje ji, samozřejmě si tam manažeři sníží platy na polovinu, stát přímo dozoruje restrukturalizaci firmy a pak ji třeba následně prodá, to už je druhá věc, to už je případ od případu. Udělali to u nějakých automobilek. A já jsem řekla, že stát by to měl v případě potřeby sledovat, vstoupit do strategických firem a řekla jsem, že ten seznam se musí vytvořit, pracuje na něm ministerstvo průmyslu a obchodu. Ale to může být třeba firma, která je strategická v nějakém regionu, průmyslová, z pohledu, že je to velký zaměstnavatel, je velmi významná. Čili musí se udělat takový seznam firem a musí se řešit, aby se tyto firmy případně zachránily. A uvedla jsem jako příklad aerolinie z jednoho prostého důvodu, žádná jednání neprobíhají, uvedla jsem to z jednoho prostého důvodu, že dnes problematiku národních aerolinií řeší téměř všechny země EU. My jsme to projednávali na nějakém videocallu, že dnes aerolinky v celé Evropě mají problémy. A národní země řeší, co s tím. A cest je několik. Já jsem řekla, že mně osobně by se třeba líbila cesta, že by se to koupilo, restrukturalizovalo, třeba využilo nějakým způsobem, samozřejmě by tomu musela předcházet dohoda na úrovni vlády, řádné ocenění, to je velice důležité, teď je tam nějaký zahraniční partner, to by se muselo vyřešit, čili je tam mnoho „kdyby“. Říkala jsem, že to by třeba byl ten příklad, ale ne jediný. Příkladů může být větší množství. A kdo jiný má pomoci než stát. A já myslím, že to musí být strategické firmy pro ekonomiku této země. A na tom seznamu pracuje ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ještě pan senátor Jirsa malou poznámku. Mluvil tady o panu premiérovi, o rozpočtu ministerstva obrany. My jsme o tom spolu ještě nestihli mluvit, já jsem to také slyšela v médiích tento týden, myslím včera nebo kdy, předevčírem, ale já jsem ta slova pana premiéra chápala tak, že on neřekl, nekoupíme, on řekl, odložme to. Řekl, odložme nákup, já to řeknu teď asi špatně, BVP, řekl, odložme ten nákup, protože jestliže potřebujeme pomoci tady našim lidem a našim firmám, tak to musí mít, dejme peníze třeba do zdravotnictví, navyšme třeba platby za státní pojištěnce a odložme tento nákup a zrealizujeme ho až v lepších časech. Tak jsem to já vnímala a předpokládám, že se o tom budeme bavit na vládě, takže on neřekl, porušme závazky, on řekl, odložme to teď v této těžké době, kdy potřebujeme peníze dát například do zdravotnictví.

Tady jste říkali, že se nestaráme o OSVČ. Děláme, co můžeme. Řešili jsme všechny podstatné věci od prvního dne a určitě jsme udělali celou řadu chyb, kdo nic nedělá, nic nepokazí, říkávala moje babička, ale stojím si za tím, že v zásadních věcech jsme udělali zatím vše tak, jak jsme jako vláda udělat měli, protože kdy jindy měla v historii vláda větší roli, než má teď, pomáhat a nakopnout ekonomiku? Tzn. snažíme se udržet zaměstnanost, snažíme se pomáhat OSVČ. Teď si trochu rýpnu, pane senátore, ale já jsem se dívala, jakou pomoc dostaly OSVČ v létech 2008, 2009, 2010, 2012. Nic. A je jich celá řada, kteří mi to ještě dnes napsali, kteří mi píší, že je jim smutno z některých komentářů na sociálních sítích, že si pamatují, jak skončili s exekučním příkazem v roce 2010, 2011 na krku. Takže když jsem se na to ptala pana předsedy, exministra Kalouska na rozpočtovém výboru, tak mi řekl: „Oni to nepotřebovali tehdy“. Tak jako tehdy to potřebují dnes, takže my děláme, co můžeme. Současně se snažíme udržet veřejné finance, protože pokud navýšíme extrémně výdaje a vypneme všechny příjmy, tak pak už není nic. Každý stát je limitován svými příjmy. A ty příjmy budou v propadu, ale nějaké budou a v rámci prostoru, který nám zbývá, se snažíme samozřejmě rozumnou dluhovou politikou, obsluhou státního dluhu, zapojením všech dalších různých, teď budu předkládat na vládu velice brzy zákon o státní záruce. Snažíme se spolu s bankami miliardy napumpovat do ekonomiky celou řadou dalších nástrojů, které se k vám dřív nebo později dostanou, nebo tady už byly. Takže já osobně si myslím, že role státu je teď nezastupitelná, je velmi důležitá a já jsem přesvědčena, že byť nemůžeme zachránit každý segment, nemůžeme vše platit, nemůže někdo počítat s tím, že budeme hradit ušlý zisk, jak už zaznívalo na různých platformách, na sociálních sítích.

Já jsem vysvětlovala, jak je koncipovaná náhrada škody. Že je tam vznik škody, příčinná souvislost mezi tím vládním nařízením a že budeme hradit náhrady škody, pokud bezprostředně vznikly, ale samozřejmě to nemůže být ušlý zisk, protože ten se nehradil nikdy a zákon s tím nepočítá, jinak by to přímo takto bylo v něm uvedeno.

Dohodáři, pane senátore Wagenknechte, řešili jsme to tento týden na vládě. Problém jsou dohodáři do 10 000. Paní ministryně Maláčová tam informovala, že samozřejmě tak, jak jsem vám tady říkala posledně, že funguje dál systém státní sociální podpory. Ona říkala, že je odkazují na hmotnou nouzi, aby se obrátili, říkal nějaký konkrétně nějaký případ, kdy se na ni snad obrátil někdo, ale já nevím jména, nevím žádné konkrétnosti, tak nebudu, někdo v PS, že snad to bylo někomu odmítnuto, ale ona že případ nějak osobně prověřovala, nebudu nikoho jmenovat, neznám podrobnosti, ale že ten člověk měl, já nevím, hodně peněz na účtu, takže to pak samozřejmě podmínky nesplní. Ale nevím nic konkrétního. Nicméně hmotná nouze funguje, odkazujeme na hmotnou nouzi, my jsme nevypnuli systém státní sociální podpory.

A co se týče dohodářů nad 10 000, je to v gesci MPSV. MPSV se k tomu hlásí, to jsou ti, co platí odvody. A tam se nějaká konkrétní podpora řeší, takže je to v běhu, řeší se to, skutečně každý den na tom pracují týmy lidí a děláme, co můžeme.

Ještě k panu senátoru Dienstbierovi. V podstatě je to tak, jak jste řekl, pane senátore. Nechceme-li zvyšovat daně, a to jsme řekli, že nechceme, protože v této době, kdy se začnou firmy vzpamatovávat z tohoto šoku a ekonomika bude pomalu pouštěna, určitě se jim to nepodaří z nuly na sto, tak jim zvýšit daně bych považovala za úplně nehorázné. A pokud nechceme škrtat, a to jsme řekli, co budeme škrtat, tak to zase těm důchodcům vezmeme jako před těmi 10 lety? Nebo nedáme to učitelům? Co si pomůžeme? Nikdy se žádná vláda žádnými škrty neproškrtala do ekonomického růstu, vždycky jen do recese. A ta čísla jsou tvrdá, jasná, já jsem vám je tady četla, tabulky vám můžu poslat. Tak jiná varianta není, než zvýšit schodek. A můžeme si to dovolit v rámcích, jak jsem o nich hovořila. A chceme si to dovolit. Kdy jindy si půjčit než teď? My děláme velmi rozumně obsluhu státního dluhu, máme nízkou míru zadlužení a chceme to dělat rozumně a zodpovědně, ale nechceme zaškrtit vývoj v této zemi.

A jenom ještě trošku shrnu čísla, která jsem tu četla. Průměrný růst ekonomiky před recesí v roce 2009 byl dvojnásobný než v minulých letech, a přesto vlády vytvořily strukturální deficity, kdežto my jsme vytvořili, teď myslím období těch šesti let, strukturální přebytky. Tak, jak jsem vám ta čísla četla z dané tabulky.

A k privatizačnímu fondu, to už se mi ani nechce opakovat, už jsem to tu říkala několikrát, když jsem tady byla se zákonem. To byla prostě technikálie, kdy privatizační fond, tam jsou peníze, dneska už to není z žádné privatizace, privatizace už teď není, to měli křičet ti, co jste byli u toho, když tam byly ty desítky, stovky miliard, tehdy se mělo křičet „pozor, pozor, schovejte to“. A tehdy se nekřičelo a dokonce se to mimo státní rozpočet vyvádělo různě. Tohle jsou dnes už peníze, dividendy státních firem. A ty se převádějí už dlouho, už od minulých vlád, do státního rozpočtu. Pouze tam byla taková technikálie, kterou si tam prosadila kdysi bývalá vláda před těmi našimi, že pokud je rozdíl mezi příjmy, které se vybírají ze sociálního pojištění a platí na důchody, pokud je kladný, tak se to nechává na tomto účtu, ale jinak se to převádělo vždycky do rozpočtu. A my jsme pouze prosadili, ať se to dá do rozpočtu. A v rozpočtu o tom rozhodovala PS. A použilo se to v souladu a transparentně s tím, jak je ve státním rozpočtu. Nikdo to neukradl, nikdo to nikam nezašantročil. Už jsem to tady říkala mockrát, ale chtěla jsem to ještě připomenout.

Plošný reverese charge, pane senátore Goláni, sedm let o něho bojoval Andrej Babiš. Víte, jak to je. Můžeme, a to bude dalších sedm let, dopadli jsme, jak jsme dopadli, můžeme to udělat u transakcí nad 17 500 eur. Víte, že sama jsem zvažovala, jestli to vůbec teď dělat k těm firmám, které by musely kvůli tomu, máme to na dva roky. Můžeme to téma otevřít, ale musím říci, že EU teď trošku jede v nějakém zpomaleném módu podle mě. My potřebujeme EU, je velice důležitá, protože pro nás je velmi důležitý volný pohyb osob, bezcelní zóna atd. A bude to důležitější ještě víc pro rozvoj ekonomiky, ale v tuto chvíli prostě zatím moc akční není.

Já vám děkuji za diskusi, omlouvám se, že jsem mluvila trochu déle, protože to je složité téma. Děkuji všem, děkuji paní docentce Zamrazilové za její názory, ale já jsem přesvědčena, že takto je to správně, že vláda potřebuje ten fiskální prostor, aby nezaškrtila ekonomiku v této zemi, abychom vyvedli tuto zemi z této bezprecedentní recese. A budu usilovat dál o přijetí této novely. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Paní ministryně, já vám velmi děkuji a já bych vás s dovolením požádala o jedno gentlemanské, respektive gesto lady, vy jste totiž teď jediná, kdo může otevřít obecnou rozpravu, protože paní předsedkyně Národní rozpočtové rady by chtěla reagovat a vy, když teď přistoupíte a řeknete: „Otevírám obecnou rozpravu“, tak ona může ještě zareagovat a tím pádem i vy, kolegové, potom. Takže jestli byste byla tak laskava. Děkuji vám za to.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Já doufám, že tím tady zase nebudeme o dvě hodiny déle, protože mně za chvíli začíná vláda, ale samozřejmě s velkorysostí sobě vlastní otevírám rozpravu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji a paní předsedkyně, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Eva Zamrazilová:  Děkuji za laskavost. Velmi krátce, dvě minuty maximálně, déle to nebude. Já jsem chtěla jen reagovat na paní ministryni ohledně toho, jak jsem získala odhad toho, že v roce 2025 bude zadluženost přes 40 % HDP, pokud ta úprava bude přijata. Je to naše nejnovější studie, která by už teď měla být na webu. Moje osobní výpočty vycházely ještě hůře, nicméně kolegové se opravdu snažili být co nejkorektnější a opravdu tak, aby výpočty nebyly napadnutelné. Ale v roce 2027 bychom měli v každém případě zadlužení nad 40 % HDP. My jsme úplně od začátku, když jsem s paní ministryní byla v kontaktu osobním, na vládě a potom v našich stanoviscích, která vydáváme každý čtvrtrok, my jsme v každém stanovisku apelovali na to, aby vláda v dobrých časech šetřila a vytvářela si prostor pro časy horší. Říkali jsme, že nikdy nejsou, stejně jako žádná krize netrvá věčně, tak ani dobré časy netrvají věčně.

A tady si jenom dovolím říci jedno číslo. Je to z dubnové makropredikce ministerstva financí. A loňský rok nebyl špatným rokem. A přesto tady již vznikl právě ten strukturální deficit 1 % HDP. Tzn. že ve veřejných financích je prostě zabudovaná strukturální nerovnováha a po přijetí tohoto zákona, o kterém nepochybuji, že přijat bude, i pokud by zde přijat nebyl, je mi naprosto jasné, že ta 101 se najde, paní ministryně hovoří o tom, že má exekutivní zodpovědnost, já to naprosto respektuji, já nemám exekutivní pravomoci, ale cítím zodpovědnost za budoucnost, udržitelnost veřejných financí.

A proto, i když vím, že je to zbytečné, tak chci prostě říci maximum a chci boj prohrát čestně, i když vím, že ho prohraji skoro jistě. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní předsedkyně. A dalším přihlášeným do znovuotevřené diskuse je pan senátor Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já se omlouvám, já bych se přihlásil, když tak s faktickou poznámkou jen jako reakci na projev paní ministryně. 19. října 2016, hlasování o zákoně, který dnes máme měnit. Ano, 38 pro, 1 se zdržel z přítomných. Pan předseda ANO Babiš byl pro zákon, který dnes měníme. My jsme vrátili zákon 17. ledna 2017. Hnutí ANO 41 hlasů pro, nikdo se nezdržel, pan předseda Babiš byl pro. To je všechno.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, za upřesnění. A dalším zatím posledním přihlášeným do znovuotevřené diskuse obecné rozpravy je pan senátor Vladislav Vilímec, máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, tak paní ministryně vystoupila velmi obšírným závěrečným slovem, které vlastně otevřelo další otázky, na které je asi vhodné alespoň trochu zareagovat. Paní ministryně se v poslední době s oblibou vždy vrací k roku 2008 nebo 2009. Já myslím, že je to zbytečné, byly jiné podmínky. Kdyby v těch letech vláda, která tehdy byla, kde byl pan ministr financí Eduard Janota, byla to úřednická vláda, kdyby to dělala tak strašně špatně, tak jsme nemohli vůbec počítat, tak bychom v roce 2014 a 2015 nebyli tam, kde jsme byli. A ano, tehdy se zvolila určitá dočasná opatření, která se ukázala, a to je velké poučení z roku 2009, dočasná opatření, která se ukázala bohužel jako trvalá. A to je velká zkušenost, že každé opatření dočasné povahy má velkou tendenci státi se trvalým opatřením. A to je velké poučení. Jinak si nemyslím, že to, co se dělo v roce 2009 nebo 2008, můžeme tak jednoznačně kritizovat a odmítnout, nemyslím si to. Tehdy se poukazovalo na různé problémy zemí jako Maďarsko a další.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane senátore, můžete trošku? Já bych prosil z organizačního výboru, jestli by mohli všechny osoby, které tam diskutují hromovým hlasem, který je slyšet až sem do detailu, aby si přešly třeba do volného Jičínského salonku, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Vladislav Vilímec:  Pamatuji si, jak tehdejší ministr financí, jehož autoritu jsem nikdy nezpochybňoval, byl to velký rozpočtový odborník, Eduard Janota, prohlašoval v Poslanecké sněmovně, že takto neustále zvyšovat mandatorní výdaje prostě nelze. A proto se muselo tehdy něco udělat, ano, musely se udělat škrty. Ale takovéto jednoduchý odsudek, že se škrty nedostaneme k ekonomické prosperitě, to jsou takové jednoduché odsudky, které si možná může dovolit předseda vlády, ale ministr financí by si to dovolovat neměl.

Co se týká věcí, které tady byly zmíněny jen náznakově, co se týká územních rozpočtů, tak ano, v letech 2008 nebo 2007 územní rozpočty byly jiné, než jsou teď. Ale všechno to navýšení, které někdy i odstartoval Senát, myslím, v roce 2012 nebo 2013, tak bylo vlastně vyvzdorováno obcemi, vyvzdorováno kraji. Téměř neznám případ, že by samo ministerstvo financí, nebo případů bylo vzácně, kdy samo ministerstvo financí přišlo bez tlaku zvenčí se změnou rozpočtového určení daní.

To, že by bylo vhodné se podívat na zákon v pasážích, které teď projednáváme, respektive zákon o rozpočtové odpovědnosti v pasážích týkajících se rozpočtové odpovědnosti obcí a krajů, to je evidentní. Když jsem si nalistoval pravidelnou zprávu o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti, kterou předkládá Národní rozpočtová rada, tak i přesto, že se shodneme na tom, že obce nejlépe hospodaří, jsou nejlépe hospodařícím segmentem veřejných financí, tak přesto pravidlo, které není dobře nastaveno, pravidlo 60 % podílu dluhu k průměru příjmu za poslední čtyři roky, nesplňuje 517 obcí, což je přes 8 % obcí, a to není tak malé procento. To pravidlo není dobře nastaveno, já jsem pro něj tehdy nehlasoval v roce 2016. Ono vlastně zvýhodňuje kraje, protože do příjmů se započítávají nejen daňové příjmy, ale i všechny dotace, které dostávají kraje a které rozdělují jako pošťáci, dotace na platy učitelů apod. Takže ty jsou v úplně jiné pozici než třeba obce. Tzn. chtělo by to někdy se na to podívat, ale o tom se teď debata nevede. Teď se debata vede, jestli rozvolníme rozpočtovou disciplínu vlády na 7 nebo 8 let. Anebo umožníme přiměřenou fiskální stimulaci ekonomiky, která je určitě nezbytná. Ale přiměřenou ne tak, jak to představovali a nenapodobitelně ztvárnili v pohádce Sůl nad zlato Vlasta Burian a Jan Werich, ale skutečně odpovědnou, přiměřenou, krátkodobou fiskální stimulací. A to nepochybně institut krátkodobých přechodných jednorázových operací ve stávajícím znění zákona umožňuje, o tom jsem přesvědčen. Není pravda, že by to bylo možné jen v letošním roce, to, když si přečtete, paní ministryně, je to na následující příští rok, takže je to možné a nevidím důvod, proč teď v tuto chvíli měnit úplně zásadním způsobem zákon a dávat do pravidel nějaká konkrétní čísla, když sami víme, že odhady propadu nebo odhady ekonomického vývoje v příštím roce se velmi různí. Ať je to ministerstvo financí nebo Mezinárodní měnový fond. Ty odhady jsou velmi různé a nevidím jeden důvod, proč tímto nesystémovým způsobem zatěžovat stávající zákon. Ministerstvo financí v mnoha případech vždy v minulosti používalo na návrhy opozice a na návrhy poslanců, senátorů argument „je to nesystémové“. Co je víc nesystémovější než návrh, který nám předložila tady paní ministryně financí? Já jsem přesvědčen, že když návrh nepřijmeme a zamítneme ho, tak to bude návrh ve prospěch udržení rozpočtové disciplíny minimálně v dalších rozpočtových letech. Nebude to znamenat, že se nebudou moci vyplácet důchody nebo že se nebudou valorizovat platby za státní pojištěnce. Nic takového to znamenat nebude a vy to dobře víte, paní ministryně financí. Samozřejmě pro ministerstvo financí je výhodnější otevřít fiskální prostor víceméně nahodilým způsobem, otevřít to na 7 let. A já se docela divím, že ministerstvo financí nepřišlo s mnohem skromnější ambicí otevřít to třeba na 1 rok, na 2 roky, jak o tom mluvila paní předsedkyně Zamrazilová. Určitě v takovém případě by ta debata byla jednodušší a mohli bychom seriózně debatovat o tomto návrhu zákona. To je z mé strany všechno, nechci to prodlužovat, protože každá reakce pak budí reakci a myslím si, že vše podstatné tady bylo řečeno, děkuji za pozornost a zpravodajskou zprávu, slovo zpravodaje si nechám až na závěrečné vystoupení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A ještě je přihlášen jeden senátor do obecné rozpravy, Lukáš Wagenknecht. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji, pane předsedající, bude to pouze de facto polotechnická poznámka, nebudu vůbec zdržovat. Kdyby paní ministryně na mě nereagovala, tak nebudu reagovat já. Já jenom zopakuji to, co jsem říkal, mě to utvrdilo v tom, že tato vláda nedělá nic v tuto chvíli pro ty nejpotřebnější, jako jsou například dohodáři. A místo toho tady máme zákon, který podle mého názoru není potřeba v tuto chvíli a v tomto rozsahu. A velice mě to mrzí, paní ministryně, protože debata z mé strany byla velice korektní. A já už na vás apelovat nebudu, už to vnímám tak, že opravdu to, co je potřeba, neděláte prioritně. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A je tady ještě s jedním příspěvkem pan senátor Tomáš Goláň. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Paní ministryně, považuji za velmi smutné srovnávat činnost vlády v krizi 2009, 2010 se současnou krizí. Víme všichni, že krize 2009, 2010 byla způsobena ekonomikou, byla způsobena někdy i špatnými manažerskými rozhodnutími, ale tato krize je způsobena opatřeními vlády, kdy výpadky jsou i v částech ekonomiky, které by v případě hospodářské krize vůbec nebyly zasaženy. Takže to považuji za velmi neslušné. A vy tady říkáte, že tehdy vlády nedělaly nic a že vy teď sázíte miliardy do hospodářství. My ty miliardy nikde nevidíme, z programu COVID nikdo nic nemá a všichni mi neustále píší a volají, kdy už dostanou nějaké peníze, že jsou na pokraji životní nouze. Takže srovnávat nečinnost tehdejší vlády a činnost současné vlády, si myslím, že je velmi nekorektní. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A já se táži, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, takže já tuto obecnou rozpravu uzavírám a ptám se paní navrhovatelky, chce-li se podruhé ještě vyjádřit? Ano, chce, krátce, takže máte slovo, paní ministryně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Už jenom velmi krátce. Já jsem všechno řekla, co jsem říct chtěla. Já si stojím za svým návrhem, který jsem předložila. A jen, pane senátore Goláni, tuto krizi nezpůsobila tato vláda, tuto krizi způsobila pandemie, na kterou vláda musela reagovat, aby ochránila své občany. Takže to je to korektní. A já jsem jenom reagovala na poznámky, jak probíhaly v rámci rozpravy. A pokud padají, já samozřejmě reagovat musím, jinak bych tady staré věci, pravěk bych tu nevytahovala, když budu citovat klasika. Takže to je vše, co jsem k tomu chtěla říci. Já prostě říkám, že mezi ministerstvem financí a Národní rozpočtovou radou je to právní spor, bych řekla, zásadně právní spor. Stojím si za tím, že bohužel nám to zákon neumožňuje a že nechceme zaškrtit ekonomiku, nechceme zvyšovat daně, nechceme škrtat, proto potřebujeme toto fiskální pravidlo. A souhlasím ještě s vámi některými, kteří jste tady řekli, že by byla dobrá novela toho zákona, řádná novela. Já souhlasím, ta by rozhodně dobrá byla, aby přizpůsobila tento zákon národním pravidlům v jiných členských státech, které dávají vládě, když se stane takováto bezprecedentní věc, a ona se teď stala po x letech poprvé, takovou pandemii jsme tu měli naposledy před sto lety, španělská chřipka, pokud si vzpomínám, jinak tu nic takového nebylo, ta byla samozřejmě horší, než je covid u nás aspoň, máme to pod kontrolou, tzn. aby dávala fiskální prostor, když se něco takového stane. My to nemáme v zákoně a já si proto říkám o rozvolnění, o únikovou klauzuli, jak to má Německo, jak to má celá řada jiných zemí, to je celé, takže o tom je tento spor.

A o tom, že byste chtěli tím nutit vládu šetřit, no, já to řeknu úplně jednou větou. Pokud by zákon neprošel, a já o něj budu bojovat dál, já prostě chci vybojovat to, co považuji za správné pro rozvoj této země, tak skutečně budeme příští rok, protože zvyšovat daně nebudeme v žádném případě, k tomu jsme se zavázali v programovém prohlášení vlády a neuděláme to už jen proto, co se stalo, protože to máme v programovém prohlášení vlády, tak bych skutečně musela škrtat 150 mld. A to je prostě pro rozvoj ekonomiky naprosto konečná. Tzn. to, co se teď stalo, bychom ještě pohřbili. A my chceme naopak zemi z této krize vyvést.

A co se týče municipalit, já jsem ráda, že jsou takto sanované. Podívejte se do některých okolních zemí, kde nejsou takto přebytkové municipality a mají prostor, protože třeba investiční aktivita krajů, měst a obcí, já teď tady tabulky nemám, ale mohu to vzít někdy příště, se v loňském roce pohybovala v průměru, samozřejmě se to liší region od regionu, pod 60 %, takže rozhodně prostor je tam obrovský pro investiční aktivity. A určitě i tím se pomůže ekonomice. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní ministryně. A já se táži, zdali chce vystoupit k obecné rozpravě zpravodaj ústavněprávního výboru? Nechce vystoupit, děkuji, pane senátore. Pane zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se, prosím, k právě proběhlé rozpravě, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové, proběhla, myslím, kultivovaná rozprava, která nevybočila z nějakých mantinelů seriózní debaty o tomto kontroverzním návrhu zákona, který projednáváme. V debatě, pokud jsem si dobře poznamenal, vystoupilo 12 senátorek a senátorů, někteří opakovaně, vystoupila dvakrát paní ministryně. Já úplně nesdílím její tvrzení, že pokud by tento zákon nebyl, tak by musela restriktivně přistoupit k rozpočtu ve výši 150 mld., tomu já fakt nevěřím, ale to už nechci rozebírat, není to součástí závěrečné zprávy. V rámci debaty zazněly dva návrhy. Jeden návrh garančního výboru, pak návrh ústavněprávního výboru na zamítnutí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane senátore, já vás zase znovu přeruším, nevím, jestli je to ještě pan ministr Hamáček a pan ministr Plaga, kteří tam poměrně hřmotně mluví spolu. Já bych chtěl poprosit možná i paní kancléřku, abychom dnes už poněkolikáté nemuseli opakovat, abychom si tam dali ceduli „v těchto prostorách nerušit, nemluvit“, jinak odcházejte do jiných prostorů, něco vymysleme, když se nám to opakuje schůzi co schůzi. Já vím, že poslanci a ministři jsou zvyklí jednat v naprosto jiné atmosféře, ale my jsme zvyklí tady v Senátu na něco jiného, takže já je poprosím, aby už doopravdy nehlučeli. Děkuji. A vám se omlouvám podruhé, že jsem vás přerušil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji. A jeden ze senátorů navrhl schválení, byl to pan senátor Větrovský. Jiné návrhy v obecné rozpravě nepadly, takže až se uzavře diskuse, tak nejdříve budeme hlasovat o návrhu na schválení, protože padl, byl podán. A pak, pokud nebude přijat, budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí. O dalších návrzích hlasovat zatím nebudeme, protože nejsou ani předloženy a uvidíme, jak dopadne hlasování o těchto dvou základních návrzích.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, diskuse byla tak či tak ukončena, takže nám už nezbývá v podstatě nic jiného než přistoupit k hlasování. A protože jak jste správně uvedl, tak pan senátor Větrovský dal návrh ke schválení, tak přistoupíme k hlasování. A já znělkou sezvu kolegyně a kolegy z předsálí. Jak je vidět, tato diskuse byla velmi plodná, nikdo neodešel, všichni ji bedlivě sledovali. Já si dovolím aktuálně sdělit, že je přítomno 40, 39, teď se to zase změnilo na 40 senátorů a senátorek. A upozorňuji, že budeme hlasovat o tom, schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování.

Kdo jste pro, schválit novelu tohoto zákona ve znění zaslaném nám Poslaneckou sněmovnou, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE. V hlasování číslo 33 pro schválení bylo 6, proti 29, tento návrh byl zamítnut. Tím pádem se dostáváme k návrhům z obou dvou výborů, a to znamená, tam tyto výbory doporučily zamítnout. Já přistoupím hned k dalšímu hlasování, omlouvám se za to předešlé, já jsem zapomněl říct „zmáčkněte tlačítko ANO“ a sám jsem ke všemu zvedl ruku, takže to bylo hodně zmatečné. Ale nakonec jsme návrh nepodpořili. Dávám hlasovat, ale mám tady pořád staré hlasování, musím dát reset. To už se mi stalo právě včera. Omlouváme se, ale nenaskočilo to a kolega tady teď zmáčkl nějaké tlačítko, které to spustilo. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro zamítnutí návrhu novely zákona, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Při hlasování číslo 35 pro zamítnutí bylo pro 33 při kvoru 21, proti byli 3. Takže teď bychom měli pověřit kolegyně a kolegy, aby nás v našem odůvodnění zastoupili na schůzi Poslanecké sněmovny. Zatím mám dva senátory. Je to pan senátor Tomáš Goláň a Vladislav Vilímec. Poprosím ještě o třetí osobu, o třetího senátora. Bylo by dobře, abychom ho měli, protože víte, jak je to teď hektické a jak se také lehce můžeme dostat do karantény. Lukáš Wagenknecht? Tak já vám děkuji, pane senátore, takže máme tři osoby. Lukáše Wagenknechta, Vladislava Vilímce a Tomáše Goláně, kteří odůvodní naše usnesení na schůzi v Poslanecké sněmovně. Protože nikdo neodešel, tak já dám hned hlasovat o tomto usnesení. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE. Při hlasování číslo 36, kdy pověřujeme naše kolegy obhájením našeho názoru v Poslanecké sněmovně, při kvoru 21 bylo pro 38, proti nebyl nikdo.

Já chci poděkovat paní ministryni a udělejte to nejlepší pro ČR v rámci zasedání vlády. Děkuji.

A dalším bodem je

 

Návrh zákona o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na vysokých školách v roce 2020 a o posuzování doby studia pro účely dalších zákonů

Tisk č. 231

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 231. Prosím pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu, aby nás seznámil s návrhem zákona. Máte slovo, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, opět stojím před vámi a chtěl bych vám poděkovat za flexibilitu a vstřícnost, s jakou jste přistoupili k projednávání tohoto zákona. Jsem velmi rád, že se zákon podařilo projednat na výborech velmi nekonfliktně, konstruktivně, protože tento zákon jsme velmi intenzivně komunikovali s rektory vysokých škol a řeší to, s čím nepočítal zákon 111 o vysokých školách. Pomáhá v této nouzové době vyrovnat se vysokým školám s věcmi, které nikdo nepředpokládal. Tzn. řešíme dobu narušeného studia, kdy tato doba do srpna 2020 se nebude započítávat do doby studia pro účely stanovení poplatku za studium a dalších věcí. Řešíme problematiku přijímacích zkoušek a přijímání ke studiu. A dáváme větší flexibilitu VŠ, aby mohly přizpůsobit formu i termín těchto zkoušek, resp. přijímaček v současné situaci. Totéž se týká státních závěrečných zkoušek, obhajoby disertačních prací. A přicházíme i s možností využití dálkových způsobů zkoušení a ověřování znalostí i v případě plnění studijních povinností. A zároveň posledním bodem, který tomu dává potřebnou flexibilitu, která tam dnes v zákoně není, je bod, který se týká rozhodování akademických orgánů a funkčního období těchto orgánů. Takže moc vám děkuji za projednání tohoto zákona jak na výborech, tak na plénu. A hned v úvodu svého příspěvku moc děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane ministře, a já jen budu konstatovat, co jste tady potvrdil, že u tohoto zákona výjimečně podle našich informací jste doopravdy kooperoval s naším výborem a s našimi lidmi, za což obráceně zase my děkujeme vám. Včera jsme to ohodnotili, že jste asi jediný ministr, který nabízenou ruku od nás senátorů přijal.

Návrh zákona projednal ústavněprávní výbor, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 231/2, zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Usnesení máte jako senátní tisk č. 231/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Drahoš. Nyní vás prosím, abyste nás seznámil se zpravodajskou zprávou, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, návrh zákona o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na VŠ v roce 2020 jsme na senátním výboru projednali ve středu. Ke znění usnesení se dostanu za chvíli. Už to tady padlo, ale já bych opravdu rád ocenil pana ministra Plagu a jeho ministerstvo za spolupráci a otevřenost, s jakou diskutovali tento návrh jak s politickou, tak s odbornou veřejností. V tomto konkrétním případě s Českou konferencí rektorů, Radou VŠ i jednotlivými univerzitami. Na rozdíl od předchozího zákona, který jsme tady měli, bylo na vyjasnění názorů zde přeci jen více času a na výsledné podobě předkládaného zákona je to opravdu znát.

Pokud se podíváme do obsahu zákona, je zřejmé, že VŠ dostaly značnou míru autonomie přizpůsobit se mimořádné situaci tak, aby bylo jejich fungování narušeno co nejméně. Návrh zákona se v zásadě zabývá třemi okruhy. V § 2 až 6 je popsán průběh přijímacích zkoušek a státních zkoušek. Na rozdíl od zmíněného předchozího zákona k základním a středním školám zde nejsou dány závazné termíny, což je z mého pohledu zcela správné. VŠ mají mnohem větší flexibilitu a přijímací zkoušky tak mohou uskutečnit i během léta a státnice pak v září. Ostatně mnohé z nich to tak dělají i za normálních okolností.

V § 7 je pak řešena úprava volby samosprávných orgánů VŠ, aby tyto volby mohly mít formu dálkové komunikace. V témže paragrafu pak pozměňovacím návrhem v Poslanecké sněmovně přibyla technikálie týkající se volby děkanů a rektorů, zejména pak podmínek, za kterých lze prodloužit jejich funkční období. Ve sněmovně proběhla kolem tohoto odstavce ještě diskuse, ale pozměňovací návrh byl schválen v podobě, kterou vidíte v návrhu zákona.

A konečně v rámci § 8 byl pak sněmovnou přijat další pozměňovací návrh, který prodloužil dobu na doložení maturitního vysvědčení z 30 na 45 dní od zahájení akademického roku a je určitě dobře, že studenti dostanou delší dobu, po kterou budou moci být podmíněně přijati ke studiu.

Já v závěru konstatuji, že návrh zákona v tomto znění byl na schůzi našeho výboru jednomyslně schválen. A dodávám ještě, že jeho schválení podporují rovněž Česká konference rektorů a vysokých škol ve společném písemném stanovisku, které jsem dostal. Takže pokud mohu shrnout 104. usnesení našeho výboru, k tomuto zákonu po úvodním slovu předsedajícího výboru, senátora Zdeňka Papouška, odůvodnění návrhu zákona doktorem Pavlem Dolečkem, náměstkem pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu ministerstva školství, a po zpravodajské zprávě předsedy výboru, senátora Jiřího Drahoše, a po rozpravě výbor:

1. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

2. určuje zpravodajem výboru pro projednání senátního tisku č. 231 na schůzi Senátu Parlamentu České republiky senátora Jiřího Drahoše.

3. pověřuje též senátora Jiřího Drahoše předložit toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. A prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavněprávního výboru, pan senátor Miroslav Antl. Ano, přeje si, máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji, dobrý den úplně všem. Já se vejdu do minuty, respektive do půlminuty. Chci toho využít, chci říct, že my jsme projednali 15 senátních tisků, to znamená všechny senátní tisky. A já jsem konstatoval, ostatní členové ústavněprávního výboru horní komory českého Parlamentu, že to byl jediný bezproblémový tisk, pochválili jsme, tak jak vy jste to udělali přede mnou, ministerstvo školství. A chtěl bych jenom zdůraznit, že tisk zohledňuje a posiluje práva studentů a dává jistotu vedení fakult a univerzit, což já kvituji. A rychle usnesení naše, to je jednoznačné, takže číslo nese 96 a:

I. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

II. známe všichni, takže logicky zpravodaj Antl.

III. podal jsem dle tohoto pověření raport druhému nejvyššímu muži České republiky, takže děkuji za schválení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, a táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikdo se nehlásí. A tudíž otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první hlásí pan senátor Hampl, máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji, dobrý den ještě jednou všem a specificky panu ministrovi, toho jsem ještě nezdravil dneska. Já se připojuji k tomu návrhu, že návrh zákona je bezproblémový a že operativně řeší věci, které je v tuhle chvíli potřeba explicitně vyřešit. To, proč jsem se přihlásil, je jedna jediná, řekněme relativní drobnost v kontextu toho celého zákona. Já kromě toho, že pracuji v Senátu, tak také jsem aktivním pedagogem, a tím pádem se vídám se studenty. A trošku jsem s nimi i diskutoval toto. A je tam jakoby jeden jediný aspekt, kde jsem narazil na obavu z možného problému. Uvažoval jsem i o variantě navrhnout drobný pozměňovací návrh, ale nakonec si myslím, že to není nutné a že ta věc snad bude postačovat řekněme vyřešit nebo uchopit ji prostřednictvím doprovodného usnesení, které jsem si dovolil navrhnout, měli byste ho mít rozdané. O co jde? Jde o to, že zákon, jak víte, umožňuje ve svém § 3, odstavec 2, aby k přijímacím zkouškám, stručně řečeno, na vysoké školy bylo možno využít dálkové prostředky, řekněme internet. To je jistě super myšlenka, dobrá, ale může potenciálně narazit na to, že podmínky internetu a jeho připojení jsou velmi různé v různých místech. A jsou odlehlejší místa, kde internetové připojení může být dost problematické, a současně jsme v situaci, kdy studenti nemají jaksi právně korektní způsob, jak postupovat jinak. Mám na mysli odebrat se do jiného města a tam jít do internetové kavárny nebo do veřejné knihovny a podobně, protože v situaci omezené možnosti pohybu, tak to nemusí být možné. Čili tady by potenciálně mohlo dojít jako k nějakému znevýhodnění některých studentů ryze z technických důvodů. A mně je naprosto jasné, že drtivá většina vysokých škol si toto ošetří, je si toho vědoma a k reálnému ohrožení nebo diskriminaci uchazečů o studium nedojde, ale je také pravda, že jsou některé obory, které jsou velmi vysoce kompetitivní, selekce uchazečů o studium je velmi náročná. A studenti také přijímací zkoušky dělají v situaci časového a i řekněme psychického stresu, napětí a podobně. A tam pak každé takovéhle znevýhodnění může hrát potenciálně významnou roli, čili dovolil jsem si navrhnout doprovodné usnesení k tomuto zákonu, kde bychom na tento aspekt upozornili. Znovu opakuji, myslím si, že většinu škol ve skutečnosti zas tak moc upozorňovat nebudeme, oni si to jako v zásadě ohlídají, ale jaksi pro jistý pocit jistoty pro uchazeče o studium, zejména řekněme pobývající nebo bydlící v nějakých odlehlejších končinách, tak si myslím, že by to mohl být dobrý krok. Takže budu rád, když takovéto usnesení podpoříte. Já ho s dovolením rovnou přečtu, protože jsem byl upozorněn na to, že to je potřeba udělat, neb předpokládám, nebo je možné, že nedojde na podrobnou rozpravu. Připomínám nebo doplňuji, že usnesení, tak jak máte ho před sebou, bych ještě rád rozšířil o jednu větu na základě upozornění naší administrativy, a to sice o pověření předsedy Senátu, aby s tím usnesením seznámil Českou konferenci rektorů, takže když vydržíte, čtu navržený text:

„Usnesení Senátu ze 20. schůze, konané dne 17. dubna 2020, přijaté v souvislosti s projednáváním návrhu zákona o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na vysokých školách v roce 2020 a o posuzování doby studia pro účely dalších zákonů, senátní tisk č. 231. Senát:

I. připomíná, že podmínky internetové připojení jsou velmi různé v různých místech České republiky. Při nemožnosti využít náhradní možnosti přístupu k internetu, jako jsou internetové kavárny či veřejné knihovny, by to mohlo znamenat výrazné znevýhodnění pro některé uchazeče o studium na vysokých školách, pokud by pro ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu byly využity výhradně distanční formy podle § 3, odstavec 2.

II. žádá vysoké školy, aby na tuto skutečnost braly při ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu zřetel.

III. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení zaslal předsedovi České konference rektorů.“

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A dalším přihlášeným do obecné rozpravy je paní senátorka Alena Dernerová, máte slovo, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já také chci poděkovat za tento návrh zákona, aspoň jeden resort má jasno, v řadě jiných to vůbec tak není, týká se to i zdravotnictví, tam tedy taky to je takové to mlžení, ale já bych měla jenom jediný dotaz, který mám proto, protože mě oslovily maminky dětí, které jsou vlastně 6., 7., 8., 9. třída. A ptají se, proč by jejich děti nemohly jít do školy, stejně jako je to na nižším stupni, protože jednak nezvládají se s nimi učit, říkají, a jednak je to tedy s dětmi někdy strašně nesnesitelné, takže to byl dotaz. Já jsem slíbila, že se zeptám a děkuji za odpověď. A držím vám palce.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko, a posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Jiří Drahoš, máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Ano, já mám dvě věci. Jednak bych se chtěl dotknout krátce současné situace ve vzdělávání ve školství. A pak bych se vrátil rád k jedné myšlence, která tady zazněla na včerejším plénu. Já konstatuji, že uplynul už celý měsíc od uzavření našich škol, to znamená 1,5 milionu žáků a studentů a 150 tisíc učitelů, připomínám, zůstalo skutečně ze dne na den doma.

A před školami i pedagogy vyvstal nelehký úkol, přejít obratem na distanční výuku. Samozřejmě někteří k ní přistoupili formou online vyučování, jiní trochu konzervativněji zadáváním úkolů, ale musím říci, že všichni učitelé, bez ohledu na jejich úroveň technologických znalostí, se do tohoto procesu zapojili a snaží se žáky a studenty učit i za těchto komplikovaných podmínek. Já to zdůrazňuji zejména proto, že mezi částí veřejnosti panuje představa, že učitel je doma, má vlastně volno a ještě za to bere plný plat. To považuji vůči našim pedagogům za nefér. Ne všechno šlo samozřejmě z počátku hladce, učitelé žáky často zahlcovali velkým množstvím úkolů a požadavků, ale po několika týdnech, i za přispění ministerstva, se vše vcelku usadilo a myslím, že nyní je systém distanční výuky docela funkční. Já jsem také ocenil přístup pana ministra, který apeloval na školy, aby během této mimořádné situace omezily známkování. A těší mě, že většina učitelů vítá, že dočasně přejde na slovní hodnocení. V minulých dnech představení vládní plán na postupné otevírání škol je podle mého názoru rozumným a nutným kompromisem mezi velmi protichůdnými požadavky. Na jedné straně přetížení rodiče, kteří se musí doma s dětmi několik hodin denně učit a často přitom ještě stíhat práci z domova, případně být na ošetřovném za snížený plat. Na druhé straně je tady samozřejmě důležité zdravotní hledisko. Plošné obnovení výuky by nepochybně znamenalo příliš veliké riziko vzájemného nakažení žáků a také ohrožení samotných učitelů, mimochodem jejich věkový průměr je u nás jeden z nejvyšších v Evropě. Tedy jde o velmi diskutované téma v celé společnosti a není proto náhodou, že během několika dní vznikly dvě zcela protichůdné petice, z nichž každou podpořily desítky tisíc lidí. Pan ministr a jeho ministerstvo tedy neměli lehkou pozici, ale výsledný návrh se snaží vyjít, myslím, vstříc oběma skupinám. Já v této souvislosti oceňuji aktuálně výrazně zvýšenou mediální aktivitu ministerstva, které podává k tomu zmíněnému plánu stále podrobnější informace a uvádí na pravou míru některé zkreslené představy vznikající na veřejnosti. Myslím, že učitelé také čekají netrpělivě na metodické pokyny, které pro ně ministerstvo připravuje. A teď tedy k tomu včerejšímu jednání. Já bych rád navázal na část debaty na včerejším plénu, konkrétně pan předseda Vystrčil ve svém vystoupení deklaroval jasně zájem Senátu na co nejkvalitnějších návrzích zákonů a apeloval na spolupráci s jednotlivými ministerstvy i s poslaneckými výbory už ve fázi přípravy zákonů, případně pozměňovací návrhů k nim v Poslanecké sněmovně. Ostatně tento apel zazněl nejenom od pana předsedy, ale i od dalších z vás. Já také považuji za chybu, že k tomu nedochází, navíc právě v této důležité době, kdy zákony vznikají opravdu v rekordním tempu. Včera jsme zde probírali několik zákonů, které toho byly jasným příkladem. Za sebe ale mohu říci, že pokud jde o oblast vzdělávání, funguje to docela dobře. Už nějakou dobu úzce spolupracujeme s členy poslaneckého školského výboru a jsem rád, že naše snaha postupně přináší konkrétní výsledky. Hlavním nástrojem pro tuhle spolupráci je mnou ustavená politická platforma pro vzdělávání, kde spolu s kolegou Jiřím Růžičkou probíráme klíčovou legislativu v oboru školství, s panem ministrem i s představiteli sněmovního školského výboru. Naposledy jsme jednali online tuto středu skoro dvě hodiny, pan ministr tam setrval asi hodinu a čtvrt. A kromě současné situace ve školách jsme také probrali zrušení povinné maturity z matematiky a novelu zákona o pedagogických pracovnících, což bude sněmovní výbor probírat příští týden. Měli jsme tak možnost přeci jen ovlivnit výsledné návrhy, které k nám do Senátu doputují, pokud všechno dobře dopadne, někdy v červnu. Já nechci tuto aktivitu v žádném případě idealizovat, protože dospět k rozumné dohodě není vůbec jednoduché a ne vždycky se to podaří, ale šel jsem do ustavení politické platformy s tím, že za pokus to stojí. A samozřejmě bez vstřícného postoje pana ministra a bez entusiasmu dalších zúčastněných by to nefungovalo, celá věc by brzy skončila. Takže pane ministře, děkuji za součinnost, dneska sklízíte díky poměrně hodně, ale myslím, že zaslouženě. A já bych v úplném závěru rád ještě po poděkování panu ministrovi poděkoval všem pedagogickým pracovníkům, kteří se museli přizpůsobit téhle mimořádné situaci a ze všech sil se snaží zajistit kvalitní distanční vzdělání. Děkuji, pane předsedající.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A zatím poslední přihlášenou je paní senátorka Renata Chmelová, máte slovo, paní senátorka.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Renata Chmelová:  Děkuji, dobré poledne, pane předsedající, vážený pane ministře. Je výjimečná doba, a proto já si naprosto výjimečně tady dovoluji využít příležitosti, že jste tady v Senátu. Já mám na vás velkou prosbu, prostřednictvím pana předsedajícího bych se ráda chtěla tady jenom upozornit na věc, která není úplně předmětem tohoto zákona. A chtěla bych vás poprosit, zda by mohlo dojít ke sladění mezi názorem ministerstva školství a vládou o konání letních táborů. Zaznamenala jsem, že vy jste mluvil o srpnu, vláda mluví už o červenci. Já si to tady dovoluji vznést jenom proto, že řada z nás senátorů se dlouhodobě podílí na vlastně volnočasových aktivitách našich dětí a mládeže. A myslím, že by je to také zajímalo. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. Pan ministr vyslechl tuhle prosbu, takže určitě na to zareaguje potom. Může tedy zareagovat hned, jestli chce? Nechce, takže poté. A už nebudu říkat, že je poslední přihlášená, protože vždycky, když to řeknu, tak se někdo ještě přihlásí. Takže teď je přihlášena do obecné rozpravy paní senátorka Miluše Horská, máte slovo, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Tak dobrý den, pane ministře. Já bych chtěla poděkovat dlouhodobě ministerstvu školství a vám speciálně za přístup k pedagogům, ale i k rodičům, my velmi citlivě vnímáme tuto situaci, do které se rodiny dostaly. A já se skláním před rodiči, co se ze dne na den stali pedagogy a odlehčuji tuto dnešní vážnou debatu tím, určitě vám přišel vtip na začátku, když začala krize, že lék na koronavir nevymyslí vědci, ale rodiče, protože potřebují děti vrátit do zařízení. Ale konec legrace, pane ministře, já bych asi poprosila o rozšíření vaší informace, kterou jsem si myslím vysvětlila dobře, ale přece jenom bude nás poslouchat mraky ředitelů, pedagogů po celé republice. To rozdělení vzdělávání nebo možnost chodit do školy na prvním stupni, a vy už jste o tom mluvil, že hodně dáte na to, jaká je situace v té škole, jak to ředitel vezme do své ruky, já teď apeluji na školy, které mají menší počet žáků ve třídě, takže speciální, ale mohou to být i soukromé, církevní, z různých důvodů mají menší počty žáků, protože pokud to tedy technické zázemí školy umožní, jestli žáky, a zase vyzdvihuji ty s handicapem, zda je možné, aby probíhala výuka na všech stupních, neřku-li děti s handicapem mají omezené možnosti, vzdělávají se i na středních školách, tak se ptám, jestli tohle to bude bráno v potaz, když zachováme počty, protože bavíme se o tom, že tito žáci chodí po 4, po 5, po 6 do tříd. I s pedagogickým personálem jich je tam maximálně 7. To je jedna věc. A druhá věc, která je asi na okraji, nicméně si myslím, že se týká také poměrně dost velikého množství lidí, ministerstvo dává s kulatým razítkem různé registrace, akreditace a samozřejmě, že vzdělávání pedagogických pracovníků je teď taky pozastaveno. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli i třeba když tyto aktivity probíhají o víkendech ve školách, jestli i toto se dá spustit a zase za dodržení nařízených hygienických podmínek 15 lidí, nebo když to přeženu a dám příklad, ve škole je dneska možné být i třeba v tělocvičně ve větrané, tak kdyby tam bylo třeba 20 lidí, tak spíš řekněte doporučení, jak se na to díváte, anebo jestli tedy striktně se musí dodržovat ta, děkuji znovu za váš přístup a za podpory pedagogům, které se nám dostávají. A myslím si, že to vnímají i rodiče, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. A ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, nikoho nevidím.

Takže rozpravu končím. Pan ministr bude mít dneska velký problém, aby tady odsud vůbec odešel, protože neutáhne asi vozík s těmi všemi pochvalami. A za mých 16 let je to snad první ministr, který si takhle bude táhnout káru od nás ze Senátu. Takže já se vás táži, pane ministře, asi chcete vystoupit, takže máte slovo. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Moc děkuji za slovo, pane předsedající. Tak ono to zní skoro jako klišé, ale tolik pochval najednou, ono je to spíše závazkem, abychom si to jako Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy do budoucna nepokazili, takže já za to děkuji, děkuji vám za tu spolupráci, která opravdu byla vynikající, chápavá v krocích, které děláme. A já ten vozík zkusím odtáhnout a přijet příště s prázdným vozíkem a doufat, že bude zase plný. Ale chtěl bych i poděkovat za doprovodné usnesení k tomu zákonu, protože přesně vystihuje to, že tato věc nemá být v tom zákoně explicitně obsažena, ale je tam přesně apel na školy, aby přihlížely k odlišnému socioekonomickému zázemí studentů. A mě to konvenuje z toho důvodu, že já apeluji na školy a ředitele v regionálním školství, protože jestli se v tuto chvíli něco ukazuje více než kdy jindy, tak že úspěch škol v tom vzdáleném vzdělávání je založen na komunikaci s tou rodinou. Je jiná situace, pokud máte třídu, kde 30 dětí má internetové připojení, má prostředky a domácí prostředí je ze vzdělávacího pohledu podnětné. A samozřejmě kombinace, kdy je to půl na půl nebo obráceně, je jiná. A pro to neexistuje, i když řada lidí k tomu vyzývá, nějaký univerzální nástroj, aby ministerstvo zajistilo, že to univerzálně bude fungovat. Nemůže, máme extrémně různorodou vzdělávací soustavu a extrémně různorodou pozici vzdělávání a podmínek v rodinách. To platí, byť menší měrou, i pro uchazeče o vysoké školy. A proto já podporuji usnesení Senátu tak, jak bylo načteno. A zároveň to využiji k apelu na vysoké školy, aby skutečně zohledňovaly a v co největší možné míře nakombinovaly přijímací řízení tak, aby tam nedocházelo k nějaké nepřímé diskriminaci některých skupin uchazečů. Co se týká dotazů, začnu možná tím, co považuji za důležité v rámci návratu prvního stupně. My jsme samozřejmě si uvědomovali, že ještě nejenom 5. třída na osmiletá gymnázia, ale 7. a 9. třídy jsou ty ročníky, které jsou ještě pod extrémnějším tlakem z důvodu jednotné přijímací zkoušky. V našich plánech na postupné nebo na uvolňovací scénáře jsme skutečně chtěli, aby aspoň ne tedy každodenní výukou, ale aspoň konzultacemi nebo nějakou touto, tímto typem výuky se mohly děti, nejen z důvodu socializačního, ale i z důvodu toho nastavení přípravy na jednotné přijímací zkoušky, byť smutným tajemstvím, ono to není tajemství, ono je to veřejná věc, máme to ve strategii 2030, je, že přípravy na jednotné přijímací zkoušky probíhají mimo školu a jsou hodně závislé právě na tom, jak rodina dokáže zabezpečit to vzdělávání. Takže my jsme to v požadavcích na to rozvolnění měli, ale skutečně rovnováha, kterou jsme teďka nabyli, a věřme, že jsme ji nabyli a že se nepokazila velikonočními oslavami, tak je velmi křehká. A proto v tom plánu, který teďka je platný, tak se s tímto počítá opatrně až od června, aby tam aspoň k tomuto, k té interakci mohlo docházet. To znamená plný návrat do toho scénáře od 25. 5. se nám nepodařilo vzájemnou konzultací s epidemiology prosadit. Já skutečně, říkám to od začátku a není to z mé strany defenzivní taktika nebo snaha se vymluvit, ale když jsme měli debatu všech ministrů školství Evropy, všichni hledáme cestu, jak se s tím vypořádat. Někde obdobnou, některé státy k tomu přistupují různě. Ale to, co platí pro úplně všechny, co jsme se o tom bavili, je, že striktně všichni ministři školství a ministerstva školství vycházejí z doporučení epidemiologů. A to poslední slovo v tom rozvolňování z pohledu krokování má vždycky zdravotnické hledisko, epidemiologické hledisko, takže i tady to sehrálo. My jsme to zkoušeli, v tuto chvíli opatrně, pokud situace se bude vyvíjet lépe, než si představujeme, můžeme se bavit o tom, že scénář se ještě bude upravovat, protože scénáře jsou modelové scénáře, ale samozřejmě ať už negativnější nebo pozitivnější vývoj v tom bude určit sehrávat svou roli. Takže jenom vás můžu ubezpečit, že skutečně myslíme i na druhý stupeň, tam ta vzdálená výuka jede stále dále. A to, co platí jak pro první stupeň, tak pro druhý stupeň, tak pro střední školy, tak pro pedagogické a nepedagogické pracovníky, tak je ochrana rizikových skupin. To znamená, celé je to založené na tom, že se ani na prvním stupni, ani do škol nevrací pracovníci, kteří budou vydefinováni jako riziková skupina z pohledu ministerstva zdravotnictví a epidemiologů. Je to opravdu, podle mého názoru, správný přístup, protože jde tam o ochranu skupin do té doby, než budeme mít ještě větší jistotu o tom, jak se epidemie vyvíjí. Co se týká jednotných přijímaček, tam chceme podpořit studenty tím, že v tuto chvíli CERMAT uvolňuje testy včetně řešení, chceme, aby na to byla zprovozněna aplikace, ale aby také k tomu, a to předpokládám, že zprovozníme od května, nebyly jenom placené kurzy nebo některé jsou v tuto chvíli neplacené, ale z pohledu ministerstva i nějaký Youtube kanál, kde to bude včetně toho vysvětlení. Což netrefuje tu skupinu těch, kteří nemají doma připojení, ale pomáhá to v té přípravě, protože uznávám, i z pohledu rodin, z pohledu těchto žáků není situace lehká. To znamená, pokud to jenom trochu půjde řešit a situace bude dobrá, budeme to znovu otevírat, debatu, ale v tuto chvíli platí scénář tak, jak jsme si řekli. Obdobně je to i v případě letních táborů. Já když jsem se vyjadřoval k srpnovému termínu, tak to spíše souviselo s tím, co jsem avizoval, co také zkouší někteří kolegové v zahraniční připravovat. A to jsou letní doškolovací kempy. To znamená nějaké letní školy, které mají právě srovnat ten gap, ke kterému teďka dochází, když v některých rodinách výuka má priorita, a v některých ne. To znamená, já jsem hovořil o tom, že toto přichází v úvahu pravděpodobně až v srpnu. A dává to i smysl s ohledem na nastartování školního roku. A určité vyrovnání zaostávání u dětí ze sociálně nepodnětného prostředí nebo ze vzdělávacího pohledu nepodnětného prostředí. Co se týká klasických letních táborů, tak situace je tam skutečně taková, že pokud vezmu pana docenta Maďara, který se k tomu vyjádřil, tak jenom budu citovat z jeho odpovědi právě české radě a respektive všem táborníkům, ale to byl nějaký otevřený dopis, který dostal. A to stanovisko je takové, že situace nemůže být posuzována v tuto chvíli podle toho, co je v plánu uvolnit v červnu. To je nějaký scénář a stanovení dalších opatření musí vycházet z reálné situace, která nastane v následujícím období. Do poloviny května se bohužel zřejmě nebudeme schopni bavit v reálných obrysech, jestli vůbec tábory budou, ať už červenec, srpen nebo jindy. Jsme stále na velmi tenkém ledě. Mohu vás ujistit, že pokud to aspoň trochu půjde, budu se klonit k umožnění táborů už v červenci, aspoň z pohledu homogenních skupin do 50 osob, například skautů a podobně. Ale teď je ještě příliš brzy na to finální rozhodnutí, takže teď jsem vám přečetl z dnešního rána stanovisko koordinátora epidemiologické komise ministerstva zdravotnictví. A myslím si, že to je férové. Neustále stále samozřejmě čelím tomu, že jsme nezveřejnili termín jednotných přijímacích zkoušek, ale uvědomme si prosím, že jak v této oblasti letních táborů, tak v oblasti jednotných přijímacích zkoušek a dalších etap rozvolňovacího scénáře všichni vlastně čekáme na data z rozvolnění velikonočního nebo předvelikonočního. A ta buď můžou vyjít dobře, a pak scénáře platí, nebo samozřejmě mohou vyjít hůř. A pak se budou korigovat scénáře, které jsou, všichni si přejeme, reálné, ale všichni se samozřejmě modlíme. A tady to padlo, je to tenký led, je to křehká rovnováha, které jsme dosáhli restriktivními opatřeními během posledních pěti šesti týdnů, tak jednak si to nepokažme. A druhá věc je, že skutečně nedá se to teď s určitostí říci. A já jsem dalek toho vystřelovat termíny a slibovat něco a pak od toho ustupovat. Myslím si, že je férovější říct, že v tuto chvíli nevíme, byť chápu, že zase organizátorům a dalším to přidělává starosti. Ale ta doba je naprosto unikátní ve všech ohledech. A letních táborů se to bohužel týká také. Poslední skupina dotazů směřovala ke školám třeba speciálním nebo dětem se specifickými vzdělávacími potřebami. Tam počítáme a bavíme se o nějakém rozvolnění u speciálních poruch, vad, které jsou, co se týká vady řeči nebo není tam kombinace s nějakým oslabením imunity organismu, protože u řady těchto poruch tomu tak je. A v té chvíli je tam velmi vysoké procento pravděpodobnosti, že budou spadat do rizikové skupiny. A rizikové skupiny, jak už jsem řekl, jsou v tomto období jakoby odcloněny od toho, od běžné prezenční výuky. To znamená, souhrnně platí scénář, který je v tuto chvíli daný, homogenní skupiny na školách, případně to začne fungovat, můžeme se bavit o nějakých rozvolňujících opatřeních, ale nepočítáme, ani v těch homogenních skupinách, třeba s tím, že by skupinka 15 dětí v tělocvičně dělala tělesnou výchovu. To znamená, je to v tuto chvíli nastaveno striktně, takže žádné další doprovodné věci ve škole... v tuto chvíli, když se bavíme o konzultacích a dalších věcech, tak v tuto chvíli je rozvolňující scénář pro závěrečné ročníky od 11. května konzultační formou.

Ale dominantní do 30. 6. je výuka na dálku, i pro ten 1. stupeň, kde to, co jsme nazvali školní skupinou, tak je kombinace toho, že bude probíhat to plnění těch úkolů vzdáleného vzdělávání, v odpoledních hodinách neformálního vzdělávání v rámci družiny, je to poměrně striktní, takže já, říkal jsem to před chvilkou, nebudu slibovat žádné další rozvolnění, pokud se to bude vyvíjet dobře, tak o případných dalších rozvolňujících krocích jsme dohodnuti s epidemiology, že se budeme bavit na té operativní bázi v průběhu měsíce května. To je asi vše. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já děkuji panu ministrovi za vyčerpávající odpovědi, ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV, pan senátor Miroslav Antl?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji. Já si to nechám na večer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Dobře, děkuji. Pane zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se, prosím, k právě proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Vystoupili v rozpravě tři paní senátorky a dva páni senátoři, výsledkem bylo přehršle dotazů, pan ministr, doufám, zodpověděl, jedno doprovodné usnesení. Takže finálně máme tady doporučení dvou výborů, aby Senát souhlasil s tímto návrhem zákona, je zde doprovodné usnesení, ke kterému pan ministr vyjádřil kladné stanovisko. Já jako zpravodaj ho rovněž doporučuji. Tolik... Nevím teď formálně, jestli se má hlasovat nejdřív doprovodné usnesení...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ne, nejdřív musíme zákon. Já vám děkuji, pane zpravodaji, nejdříve budeme hlasovat o vlastním zákoně jako takovém, až si to odsouhlasíme, tak bychom asi hlasovali ještě před pověřením do Poslanecké sněmovny... Vlastně my nebudeme hlasovat do Poslanecké. Takže potom bychom si schválili to doprovodné usnesení. (Senátoři vznáší dotaz na hlasování.) Dohromady ne, to musíme... Já poprosím organizační, podle mě by se to mělo hlasovat zvlášť, zákon zvlášť a doprovodné usnesení. Já vás sice beru, pane předsedo ÚPV, máte to v malíčku, ale nemusím tomu věřit. Technická, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji, já jsem jenom chtěl říct, že pakliže to usnesení pojme i to usnesení doprovodné, tak musí být v rámci druhého bodu toho usnesení. Protože když uděláme tříbodové usnesení, dáme doprovodné, tak přece v tom druhém bodu toho usnesení musí být odkaz na to doprovodné usnesení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ono to ale není druhé, jestli jsem to dobře pochopil. Šlo by to z vašeho výboru ÚPV, nebo z toho školského?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Výborově, to znamená to garanční... A pak doprovodné, ale musíme ho pojmout do toho výborového, resp. do senátního.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Až to budete přednášet Poslanecké sněmovně, vlastně nebudete, my to tam nebudeme přenášet. (Miroslav Antl: Určitě ne.) Ale je tady napsáno, přijaté v souvislosti... To znamená, že to je asi samostatně myšleno. Aby to mohlo jít do tisku apod. Takže jsme se nakonec shodli, děkuji.

Já zavolám znělkou naše kolegyně a kolegy z předsálí.

Můžeme přistoupit k hlasování. Byl podán jediný návrh, schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 40 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 21. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro novelu tohoto zákona, v předloženém znění Poslaneckou sněmovnou, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 37 pro schválení bylo 40, při kvóru 21. Pane ministře, gratuluji, protože všichni přítomní senátoři a senátorky hlasovali pro.

A teď bychom ještě hlasovali o tom přijatém usnesení v souvislosti s tím projednávaným návrhem zákona. Víme všichni, o čem budeme hlasovat? Já zahajuji hlasování. Kdo jste pro toto doprovodné usnesení, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 38 u doprovodného usnesení, kvórum 21, pro bylo 36, proti nebyl nikdo. Já všem děkuji za projednávání tohoto bodu, děkuji panu ministrovi, tu kárku si vezměte s sebou, předávám jednání panu předsedovi Senátu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji za předání řízení schůze, děkuji panu senátoru Větrovskému, že měl jako vždycky pravdu, z krátkého bodu jsme tady hodinu probírali školství, tím se vracíme nazpátek k pořadu jednání, tak jak to bylo původně navrženo, to znamená, dalším bodem je

 

Návrh zákona o pravomoci Policie České republiky a obecní policie postihovat porušení krizových opatření a mimořádných opatření nařízených v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky

Tisk č. 236

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 236. Já vítám vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka, prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych velmi stručně uvedl tento návrh zákona o pravomoci Policie ČR a obecní policie postihovat porušení krizových opatření a mimořádných opatření, my ten návrh zákona předkládáme s cílem posílit vymahatelnost opatření, které nařizuje vláda a ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s probíhající epidemií.

Policie ČR a obecní policie v rámci své činnosti odhaluje porušování nařízených opatření, je proto žádoucí, aby mohla také tato porušení na místě projednat. Příkazem na místě lze podle obecné úpravy uložit pokutu až do výše 10 tisíc korun, pokud k vyřízení nepostačí domluva. Zkušenosti z projednávání ostatních přestupků ukazují, že výše pokuty, která je ukládána příkazem na místě, v průměru nepřesahuje 500 korun. Vyřízení přestupku na místě je navíc podmíněno souhlasem obviněného, takže obavy z toho, že by probíhala nějaká nadměrná represe, nejsou na místě.

Návrh zákona přinese snížení administrativní zátěže krajských hygienických stanic a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, které by jinak projednávaly přestupky v klasickém správním řízení, rovněž obviněním z přestupků odporují náklady a povinnosti spojené s klasickým správním řízením.

Pravomoc policie a obecní policie bude vázána pouze na opatření, která jsou přijímaná v souvislosti s aktuální koronavirovou nákazou, proto je to upraveno v samostatném zákoně. Jestli dovolíte, já možná předběhnu diskusi, pokusím se zareagovat na pár argumentů, které padly ve veřejném prostoru nebo při projednávání ve sněmovně.

Jak jsem uvedl, to, že je v tom návrhu uvedena max. sazba 10 tisíc korun, neznamená, že by to měl být nějaký návod policistům či strážníkům, takovéto pokuty ukládat. Jak jsem dokladoval na ostatních přestupcích, ten průměr nebo ta nejobyčejnější sazba je kolem 500 korun, já předpokládám, že v případě, že tento zákon bude schválen, tak bude vydán příslušný metodický pokyn pro policii a obecní policii, jak mají v těchto případech postupovat. To zaprvé.

Zadruhé, rozhodně to není o tom, že by policie chtěla toto nové oprávnění nějakým způsobem zneužívat, já možná bych to ilustroval na tom příkladu z Velikonoc. Policie během Velikonoc provedla 50 tisíc kontrol, to znamená, v 50 tisících případech zjistila, že došlo k nějakému porušení, pouze 3700 případů bylo odesláno do správního řízení, to znamená, těch zbylých nějakých 46 300 bylo řešeno na místě domluvou. Takže není žádný důvod, aby po schválení tohoto zákona si někdo myslel, že to bude jinak. To znamená, policisté vždy využijí toho svého práva domluvit, nařídit nápravu, a pokud neuspějí, tak je tam možnost uložit blokovou pokutu.

Zaslechl jsem argument, že ti, kteří jsou ochotni, protože to je podmíněno souhlasem toho přestupce, ti, kteří jsou ochotni zaplatit blokovou pokutu, budou trestáni, to znamená, že jakoby trestáme ty slušné, samozřejmě to je do jisté míry relevantní argument. Na druhou stranu, pak se ptám, proč máme vůbec institut blokové pokuty v zákoně, protože to by se dalo vztáhnout na jakékoli přestupky, které spadají do řízení blokovou pokutou. Nicméně, pokud mohu použít ten případ z těch Velikonoc, tak pokud by se nám touto novelou podařilo z těch 3700 případů, které byly odeslány do správního řízení, blokově na místě vyřešit nějakých 10 – 20 %, tak to znamená buď 370 nebo 740 správních řízení, která neproběhnou, to znamená, nebude o to zatížena hygiena či obce s rozšířenou působností. Já jsem přesvědčen, že každá stovka správních řízení, která nebude odeslána zejména na hygienu, která je přetížena v současné době, je dobrou zprávou, a pokud to budeme schopni řešit blokově, tak to rozhodně krajským hygienickým stanicím ulehčí. Takže bychom byli vedeni touto snahou, znovu říkám, není to... Já vím, že to vzbudilo velké haló ve společnosti, novináři se mě pravidelně ptají, jaký bude sazebník, kolik bude za co, ale já říkám, že je to pouze další možnost, jak dát policii schopnost efektivně vymáhat ta platná nařízení. Znova i na číslech jsem dokladoval, že rozhodně nechystáme žádný policejní stát, drtivá většina těch přestupků se bude řešit domluvou, nicméně jsou tady lidé, kteří si prostě domluvit nenechají, z mého pohledu, pokud ta policie má působit efektivně, tak má mít takovýto nástroj v ruce, jakkoli by měla být velmi opatrná s jeho používáním, protože v současné době ti lidé už také zjistili, jaká je realita, pokud někomu hrozí pokuta ve správním řízení někdy za rok, tak ta efektivita vymáhání nápravy není taková, jaká by asi měla být.

Vzhledem k tomu, co jsme zažili o Velikonocích, že došlo k zásadnímu rozvolnění dodržování těch opatření, to si myslím, že má velmi negativní dopad, bude mít velmi negativní dopad na tu aktuální epidemiologickou situaci, tak bych takovouto pravomoc pro policii přivítal. Je evidentní, že tato pravomoc skončí nebo by skončila s koncem platnosti těch mimořádných opatření, takže zase tady není žádné opatření, které by se tady zavádělo napořád, ale je to spojeno s tou aktuální situací, s bojem proti pandemii. Takže z mého názoru možná tento zákon vyvolal více pozornosti, než si zasloužil, ale na závěr, pokud mám být tím, který bude potom odpovídat za to, že policie funguje tak, jak má, že policie vymáhá to, co je nařízeno, tak jsem přesvědčen, že toto oprávnění potřebujeme. A pokud se rozhodnete tento zákon zamítnout, tak si myslím, že to nebude dobrý vzkaz jak veřejnosti, tak rozhodně to nebude dobrý vzkaz policii, kterou tady všichni společně v posledních měsících chválíme. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji, pane ministře. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Návrh projednal ÚPV, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 236/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Martin Červíček. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VZVOB. Výbor nepřijal usnesení a záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 236/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Václav Láska. Nyní vás prosím, abyste nás seznámil se zpravodajskou zprávou, pane senátore, a poté zaujal místo u stolku zpravodajů.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Láska:  Pane předsedo, děkuji za slovo, pane ministře, kolegyně, kolegové, náš výbor se k této problematice sešel, ta diskuse byla celkem bohatá, vyústila v hlasování, kdy jsme nejdříve hlasovali o návrhu schválit návrh tohoto zákona, z 10 přítomných senátorů 5 bylo pro, 5 bylo proti, nikdo se nezdržel. Pak jsme hlasovali o návrhu zamítnout návrh zákona, opět 5 senátorů pro a 5 proti. Přes toto vyhrocené hlasování zůstáváme na výboru přátelé, akorát jsme nepřijali žádné usnesení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji za stručnou zprávu, ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV, pan senátor Martin Červíček? Přeje, prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Martin Červíček:  : Pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením ÚPV v souvislosti s návrhem zákona o pravomocích policie a obecní policii, senátní tisk č. 236. Já bych chtěl informovat, že po úvodním slově Petra Mlsny, náměstka ministra vnitra, který vystoupil jako zástupce navrhovatele, po zpravodajské zprávě, kterou jsem přednesl, výbor se usnesl na tom, že doporučuje Senátu projednávaný návrh zamítnout, mě určil zpravodajem a pověřil předsedu výboru, senátora Miroslava Antla, aby s tím seznámil předsedu Senátu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže já také děkuji, tím se vyjádřili oba dva zpravodajové. Já se táži, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Takže otevírám obecnou rozpravu. Jako první tady mám písemnou přihlášku pana senátora Lásky, prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Láska:  Kolegyně, kolegové, já jsem se přihlásil písemně do této debaty, protože bych se chtěl pokusit o to, co se mi nepovedlo na našem výboru garančním, a to je přesvědčit vás o tom, že tento návrh zákona bychom měli zamítnout, protože v danou chvíli je to návrh zákona nešťastný, byť chápu motivace ministerstva vnitra, které s ním přišlo, myslím si, že vzalo v potaz jiné věci, než které v tuto dobu podstatné jsou. Pro ten návrh zamítnout mám důvod jak právní, tak důvod lidský. Začnu tím důvodem právním.

Ten návrh novely říká, chceme mít pravomoc rozhodovat a pokutovat něco na místě, porušení nějakého jednání, nějakého předpisu, na místě. Abyste skutečně spravedlivě a bez excesů mohli na místě posuzovat porušení nějakého právního předpisu, nějakého zakázaného jednání, tak to zakázané jednání musí být naprosto jasné, přehledné, všem známé, nesmí o něm být žádné pochyby. Tak jak je to například v případě přestupkového zákona. Připravil se řádně, prošel legislativním procesem. Vypointovali jsme ho. Všichni ví, co je a co není přestupek. Pokud byly nějaké pochybnosti, praxe to vyřešila.

Tato novela ale žádá, abychom na místě jednání řešili a pokutovali jednání nebo zakázané jednání, které je popsané v nařízení ministerstva zdravotnictví, v nařízení, která jsou přijímána narychlo, v nouzovém stavu. Proto zdaleka nejsou perfektní, to není výtka vůči nim. Protože tato nařízení nemají funkci precizovat, co se smí a co se nesmí, aby se pak za to trestalo. Tato nařízení mají za účel dát veřejnosti informaci, zprávu o tom, co se smí, co se nesmí, a také trošku v nouzovém stavu spoléhat na to, že ta společnost to bude reflektovat. A naše společnost to reflektuje, k tomu se dostanu později.

Díky tomu ta nařízení jsou leckdy nejednoznačná, mohli jste registrovat v posledních dnech, že je diskuse o tom, co zakázáno je, co není. Pokud byste si někdo z vás myslel, že víte perfektně, co zakázáno je, co není, tak si tu můžeme udělat malý test, zkuste mi třeba odpovědět na otázku, zda a jakým způsobem lze na náměstí sníst párek, který si koupím v rychlém občerstvení. Pan premiér nám nějaký návod dal, vzápětí policisté konstatovali, že pokud to zopakujete, dostanete za to pokutu. Není to jasné, veřejnost to neví. A jenom znovu neříkám, že je to chyba těch rozhodnutí ministra zdravotnictví, to chyba není, jsou přijímána v nouzovém stavu k jinému úkolu, než aby se za ně pokutovalo. Chyba je chtít za ně pokutovat.

Druhá věc je publicita. Když chcete, aby lidé dodržovali nějaká pravidla, musí být ta pravidla jasně zveřejněna, proto všechny zákony, jejichž nedodržení pokutujeme, jsou zveřejněny ve Sbírce zákonů. V tomto případě to nařízení ministerstva zdravotnictví nikde zveřejňována nejsou, v žádné jednotné sbírce. Jsou zveřejňována většinou, nebo k veřejnosti se ta informace dostane přes tiskové konference vlády, znovu připomenu, že ty informace, které jsou předávány jednotlivými ministry veřejnosti, jsou leckdy zmatečná, protichůdná. Zase jeden příklad. Ministr zdravotnictví oznámí na tiskové konferenci, že pokud jedete na kole, lesem, nemusíte mít roušku. Ale když se podíváte do toho rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, které v té době, kdy on to říká, je platné, tak tam je to stále zakázané. Čím se mají řídit ti policisté, budou-li povoláni k cyklistovi na cyklostezce bez roušky? Samozřejmě tím právním předpisem. A čím se řídí ten cyklista? Informací, kterou slyšel na tiskové konferenci vlády. Takže i z tohoto pohledu můžou vznikat úplně zbytečná nedorozumění. Není to z tohoto pohledu dobrý nápad.

Neřku-li, že ono to není fér jenom, nebo nefér vůči veřejnosti, je to trochu nefér i vůči těm policistům. Pokud tento zákon schválíme, je jasné, že určitá část, já si myslím, že malá část veřejnosti, můžou to být jenom jednotlivci, ale začne trošku prahnout po krvi, bude volat ty policisty na každé byť subjektivně vnímané porušení, ti policisté tam přijedou na to místo, na místě to budou muset vyřešit, posoudit, jestli to je, není v souladu, při té nejistotě okolo vyznění těch právních předpisů, které mají dohlížet.

Takže i tím klademe nároky na policisty, které nejsou fér.

Přitom jakou pozitivní změnu by ten zákon měl přinést? Co se děje dnes, pokud jsou policisté přivoláni k někomu, kdo, dejme tomu, nemá roušku nebo dělá něco, co je tím rozhodnutím zakázáno? Přijedou, konstatují, vyzvou ho k tomu, aby sjednal nápravu. Pokud ten člověk je rozumný, tak tu nápravu sjedná. Pokud rozumný není, tak oznámí jeho přestupkové jednání a bude správní řízení. Pokud bychom tento zákon schválili, tak co se změní? Zase přijedou na místo, toho člověka vyzvou, aby napravil eventuálně své protiprávní jednání, pokud je rozumný, udělá to, pak považuji za zbytečné ho za to pokutovat. Pokud rozumný není a nevyhoví výzev policie, aby si třeba tu roušku nasadil, pak nemůžete ani očekávat, že vyhoví tomu, aby zaplatil na místě pokutu. Řekne, že nezaplatí, že nesouhlasí s přestupkem, stejně to půjde do správního řízení. Takže žádné ulehčení správního řízení tento zákon nepřinese.

A potom ta věc lidská. Není sporu o tom, že to, jak česká společnost zareagovala na tu krizi, jak je sounáležitá a soudržná, tak to nám můžou závidět možná i některé jiné státy a na to můžeme být právem hrdí. Za této situace my vůči ní přicházíme s takovýmto návrhem nedůvěry. Jak to v té hlavě těch lidí může probíhat? Oni si řeknou, nakázali jste nám všem, že budeme nosit roušky, nedali jste nám je, tak my jsme si je ušili, vy místo poděkování nás chcete pokutovat za to, že je nenosíme správně? Vždyť to je přece něco naprosto nehezkého. Já vůbec nemám jaksi obavu z toho, že by policie tu pravomoc zneužívala, toho se fakt nebojím. Ale ono může dojít právě k excesům z nedorozumění. Nějak to budou vnímat lidé, nějak jinak to bude vnímat oznamovatel, musí to řešit ten policista, dobře víte, že jeden takový exces, jeden takový případ excesu, jak poznamená občanskou soudržnost. Víte, v minulých dnech, jak se řešil případ městského policisty, který dal facku 19leté ženě u rybníka... Prostě byl to z jeho strany exces. Ale jaký to mělo dopad na společnost. My tu přicházíme s nástrojem, s návrhem zákona, který takovýchto excesů může vyrobit třeba několik za den. Prosím, nedělejme to, naše společnost funguje perfektně, nepřicházíme s něčím, co tuto sounáležitost naší společnosti může rozbít zbytečnými konflikty a zbytečnými excesy. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji panu senátorovi Láskovi, další do rozpravy je přihlášen pan senátor Herbert Pavera, prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Herbert Pavera:  Hezké a příjemné odpoledne, vážený pane předsedo, vážený pane vicepremiére, dámy a pánové, já jenom opravdu krátce, protože pan kolega Láska už řadu věcí také řekl, co jsem chtěl říci já. Jenom, pane ministře, jsem chtěl poznamenat, kdyby se šlo podle původního krizového zákona, teď bychom nemuseli žádný takovýto zákon přijímat, protože policisté by mohli reagovat...

Samozřejmě, to, co říkal pan kolega Láska, o důvěře lidí, naprosto s tím souhlasím, že lidé dnes v ČR jsou opravdu velice vstřícní, jsou pečliví, v drtivé většině. Vždycky se najde nějaký člověk, který vybočuje z řady, to tak bylo, je a bude. S tím se budeme muset smířit, tak jak to říkal i pan kolega, ne všichni budou na místě chtít platit pokutu. S tím taky souhlasím.

Co ještě bych chtěl říct. Ono vyhlašování těch různých opatření, to, co říkal i pan kolega, někdy to je opravdu nejasné. Víte, že jsem vám v předsálí říkal o tom, že my starostové jsme dostali včera příkaz, že se máme postarat o všechny lidi starší 70 let, že jim máme nakupovat potraviny a léky. Není to úplně jasné, jak to má být, jestli jenom ti, co nemají žádné příbuzné v blízkosti apod., nebo opravdu všem. My jich máme v obci 504, takže nevím, jak budeme všem 504 lidem zajišťovat potraviny a léky. Takže jsou někdy, ty pokyny, nejednoznačné. Navíc kolikrát je vydáváte večer nebo v nočním čase, ta vaše rozhodnutí. Takže se ani k občanům nedostanou. Oni opravdu nemůžou vědět, že ráno něco platí. Musí se to dát nějak na pořádku, musíte vydávat jednoznačné pokyny, aby opravdu bylo jasné, co mají ti lidé dělat, v drtivé většině vás poslechnou. Já si myslím, že strašit se nemusíme. Máme všichni obavy, ale všichni, věřím, že to přežijeme ve zdraví, že z toho vyjdeme nakonec vítězně. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, ptám se pana ministra, jestli chce reagovat, to samozřejmě může, musí ale mi říci, jestli ne, tak budou dál pokračovat senátoři a senátorky. Prosím, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Jestli mohu, tak samozřejmě pokud bychom jeli podle krizového zákona, tak je toto stejné, protože tam by to rovněž muselo být ve správním řízení, protože ta policie nemá teď oprávnění ty věci řešit blokovým řízením, takže je jedno, jestli je to podle nařízení ministerstva zdravotnictví, tam jediný rozdíl je, kdo to potom řeší v tom správním řízení, ty zdravotnické věci dělá hygiena, ty krizové věci v uvozovkách dělají příslušné obce s rozšířenou působností. Ale policie ani podle krizového zákona nemá pravomoc to řešit blokově.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Patrik Kunčar, prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Patrik Kunčar:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážený pane vicepremiére, kolegyně, kolegové. Já tady tento návrh zákona vnímám spíš jako účinný, preventivní nástroj v rukou Policie ČR a městské policie, já jsem to ještě včera konzultoval s naší městskou policií, která dnes spoustu těch přestupků řeší a následně je téměř automaticky postupuje do toho správního řízení, kde je jasné, že to v dnešních dnech skončí na hygieně, která je přetížená, nebude na to mít kapacitu, bude docházet k promlčení přestupků atd. Já si nemyslím, že by hrozilo, že každý dostane pokutu ve výši 10 tisíc korun. Tak jako doteď se spousta věcí řešila domluvou, tak se to bude řešit, předpokládám, i do budoucna, případně ty pokuty budou odstupňované. Myslím si ale, že to, co sleduji v posledních dnech, kdy dochází opravdu k poměrně velkému rozvolnění té občanské poslušnosti, kdy na začátku jsme si říkali všichni, vydržíme to, zvládneme to, týden, dva, tři, jak to trvá déle, tak je vidět, i to postávání kolem těch hospod, vysedávání v parcích atd., takže si myslím, že je na místě trošku posílit pravomoci Policie ČR a městských policií.

Co mě samozřejmě někteří upozorňují, dejte tuto pravomoc jenom Policii ČR, protože s nimi je lepší domluva, kdežto některé městské policie jsou příliš tvrdé, záleží jim na tom, aby vybrali pokuty. Myslím si, že všechno je to o lidech, tak jak to bylo i dosud, o lidech, o jednotlivých policistech a strážnících, tak to bude i do budoucna, bude to samozřejmě i o těch přestupcích, protože pokud je ten člověk rozumný, pokud bude vyzván k nápravě, udělá to, tak žádnou pokutu nedostane. Jsou tam obrovské skupiny těch, kteří jsou tzv. nepřizpůsobiví, kteří si nikdy z žádné pokuty nic dělat nebudou, toto vyvolá věc potom na zamyšlení, protože ten člověk, i když půjde do správního řízení, dostane pokutu, nezaplatí ji, dolehne na něj exekuce, budou se mu brát sociální dávky, kolikrát už není z čeho brát, takže tady by bylo možná na místě zamyslet se, jak to dělat jinak v případě těchto skupin lidí, možná bychom se mohli trochu inspirovat v Indii, nemyslím teď zrovna tělesné tresty, ale spíš možná to opisování nebo nějaký způsob veřejně prospěšných prací. Takže za mě, i když se to ve mně bije, vnímám to jako preventivní nástroj v rukou Policie ČR a já tento návrh zákona podpořím. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, pane senátore, dalším je pan senátor Michael Canov.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Vážený pane ministře, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové. Pane ministře, vy jste mi dal. Já jsem u žádného zákona nezažil takový boj sám se sebou. Neustále jsem dával argumenty tam, zpátky, tam, zpátky, tam, zpátky. A dokonce se mi stala ta věc, co se mi ještě u žádného zákona nestala, že se mi o něm zdálo. Byl jsem tedy ten postižený. A řeknu vám asi svůj rezultát na konec. Já jsem se nakonec rozhodl i po řadě konzultací a jakkoli chápu názory obou stran, tak vzhledem k tomu, že zákon je přijímán v tak výjimečné situaci a na tak krátkou dobu, pouze na tuto výjimečnou situaci, i vzhledem k tomu, že vím, že náš hejtman nás o to i žádal, tak jsem se nakonec rozhodl, že podpořím schválení tohoto zákona ve znění postoupeném PS. A jestli se nepletu, tento návrh tady ještě nepadl, takže navrhuji schválení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji. Další s přednostním právem, pan senátor Martin Červíček? Ne, vzdává se přednostního práva, takže prosím pana kolegu Dienstbiera.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Děkuji za slovo, já se přidávám k návrhu na schválení zákona, protože doopravdy z výboru takový návrh nebyl. Já bych chtěl zdůraznit, že návrh zákona, který tady máme předložený, tak nezavádí nějaké nové přestupky, nedefinuje novou skutkovou podstatu nového přestupku. On doopravdy řeší pouze to, že je možno přestupek vyřešit zrychleným způsobem na místě. A z tohoto hlediska mi vlastně nepřijde relevantní ten právní argument, ta právní výhrada, kterou tady uváděl pan kolega Láska, která je do jisté míry obsažena i ve stanovisku naší legislativy, to, že tady je vyvolávána určitá nejistota, jaký je rozsah povinností na straně občanů, protože je-li tam ta nejistota, tak tu nepřináší tento návrh zákona, to je obsaženo v krizovém zákoně a v zákoně o ochraně veřejného zdraví, jak jsou tam přestupky definovány už dnes, protože povinnosti se doopravdy konkretizují až mimořádnými opatřeními nebo krizovými opatřeními podle jednoho nebo druhého zákona. Ale to není žádná změna. Pokud toto někdo považuje za nejistotu pochybnou z ústavněprávního hlediska, tak ta je tam založena už dnes. Tento zákon doopravdy zavádí jen možnost zrychleného vyřízení přestupku příkazem na místě.

A pokud se někdo bojí zvýšené represe, tak tady už z povahy věci je to vyloučeno, protože už dnes, pokud policie někoho přistihne, tak postupuje věc k vyřízení buď krajské hygienické stanici nebo příslušnému obecnímu úřadu. A já bych dokonce řekl, že to může být pro řadu lidí výhodné, že to nemusí být chápáno jako nějaká nová, jak někdo říkal, buzerace, ale pokud jsem přistižen při spáchání přestupku, uznám, že jsem ho spáchal, souhlasím s tím jakou sankci dostanu, ať už jsou to dvě stovky nebo dva tisíce, tak je to pro mě tím vyřízené. Já nemusím chodit někam na výzvu na přestupkové řízení. A mj. se tím také vyhnu riziku mnohem vyšší pokuty, protože tady můžu dostat maximálně 10 000, zatímco u těch jednotlivých přestupků, pokud jsem správně koukal, tak je tam od 50 přes 200 000, 2 miliony až 3 miliony v případě právnických osob ta horní hranice pokuty. Tzn. vím, že jsem spáchal přestupek, připouštím to, souhlasím se sankcí, je to pro mě sprovozené ze světa a nemusím se bát jednak vyšší sankce a nemusím se ani účastnit dalšího řízení. Takže já v tom doopravdy žádnou buzeraci nespatřuji. A přidal bych se k tomu, co tady říkal kolega Kunčar, že v tom naopak vidím docela významný preventivní nástroj v této mimořádné situaci, protože to, že to přijde okamžitě a že je to vyřízené, tak ta rychlost může přispět k preventivnímu působení. A nevidím tam ani ten problematický lidský rozměr, protože tento zákon přeci není namířen na ty, kteří si sami šijí roušky a snaží se, dodržují pravidla, snaží se chránit sebe, ostatní, své okolí, ale přeci na tu výraznou menšinu, která ignoruje snahu většiny v řadě případů. A je potom na individuálním posouzení, pokud si někdo chce doopravdy sníst párek a na půl minuty si sundá roušku, tak se to dá vyřídit napomenutím, pokud v tom někdo bude spatřovat porušení zákona, které zakládá přestupkovou odpovědnost. A v případě těch, kteří se chovají sprostě k okolí, tak se dá tento nástroj využít. A je pravda, že někteří se mohou spoléhat na to, že přestupek nebude nikdy vyřešen, že se na přestupkové řízení potom nedostane a můžou blokovou pokutu odmítnout. To je pravda. Ale jak jsem říkal, pro ty slušnější z těch, kteří se dopustí přestupku, tam to může být vnímáno i jako výhoda, že to prostě mají z krku, že je to na místě vyřízené. Proto si myslím, že bychom to v této situaci měli spíše podpořit a návrh zákona schválit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Peter Koliba, prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Peter Koliba:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, pane místopředsedo vlády, vážené kolegyně a kolegové, já mám na to trošičku jiný názor. Mimořádně souhlasím s panem senátorem Láskou, vaším prostřednictvím, protože skutečně se vraťme na počátek, o co tady jde. Tady jde o dodržování doporučení ministerstva zdravotnictví používat ochranné prostředky. Já si myslím, že většina lidí má zdravý rozum. Proč můj zdravý rozum má nahrazovat zdravý rozum policajta, který o tom bude rozhodovat, jestli jsem si roušku při párku sundal normálně nebo nenormálně, a mám za to nést jakési jeho rozhodnutí? Já vám jenom řeknu, že v praxi to není tak růžové. Já si v rámci policie jak městské, tak státní velice vážím, myslím si, že role policie v ČR nemá takovou autoritu, jako máme třeba zkušenosti v USA apod. Já bych si také přál, aby byl pořádek, a když policajt někoho zastaví, aby ho respektoval. Já osobně to dělám. Vím, že je tu určitá skupina nepřizpůsobivých, ale rozhodně pokuta nepůsobí jako preventivní nástroj. Autorita se buduje jiným způsobem, jinými prostředky. A je to i určitý občanský postoj.

Já vám ještě řeknu jeden příběh z nedávné doby, kdy moji příbuzní vystoupili na Lysou horu, což je nejvyšší hora Beskyd. Samozřejmě s sebou měli roušky, ale protože se na vrcholu podávalo nějaké drobné občerstvení, tak si je u toho občerstvení sundali. A přišli tam policajti, kteří je za to určitým způsobem nejen upozorňovali, ale kdyby měli tu pravomoc udělit pokutu, tak určitě tu pokutu ti lidé dostanou. A nezlobte se na mě, to není fér. Člověk, který má koronavirovou infekci, nevystoupá na Lysou horu. Bylo evidentní, že ti lidé jsou na rekreaci.

Druhý argument, já nejsem právník, jsem lékař, ale nezlobte se, z právního hlediska mi není jasné, když pan ministr zdravotnictví řekne, že v lese můžeme bez roušky a náhodou tam potkám hlídku a ona mi dá pokutu, protože jsem byl bez roušky. Já si třeba roušku nasadím, ale kde je hranice udělení pokuty?

A pak bych měl dotaz na pana ministra, proč je ta pokuta 10 000? Proč to není třeba 1000 nebo 2000? Kdo nosí u sebe 10 000 Kč? Já ne, nezlobte se. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Pan ministr se hlásil, ale já jsem to chápal tak, že myslel maximálně, protože maximálně 10 000, ale povídejte.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Já se omlouvám, možná jsem zareagoval emotivně, ale předpokládám, že se vzájemně posloucháme a že máme nějakou elementární znalost právního řádu v této republice. Pokud je tam napsáno 10 000 Kč, tak je to samozřejmě maximální hranice. Vychází z toho, že víc se v blokovém řízení udělit nedá ani v žádném jiném případě. A já jsem tady v úvodním slově přeci říkal, jaká je průměrná pokuta ukládaná v blokovém řízení, že je to 500 Kč. Tak já bych jen poprosil, abychom se poslouchali. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Je 12:59, já jsem to, pane ministře, myslel tak, doplnění dotazu pana senátora Koliby, že on se ptá, proč je maximálně až 10 000, rozumíme se? Čili si myslím, že to vaše vyzývání nebesům, jestli možná nebylo trochu unáhlené, ale to je na vašem uvážení. Já vidím, že je 12:59, pan senátor Jirsa má minutu. Už běží poslední minuta. Pane senátore, máte minutu na svůj projev, potom je polední přestávka.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Jirsa:  Pane předsedo, pane ministře, dobrý den. Musím na začátku říci, že si práce pana ministra a pana vicepremiéra opravdu vážím, nekritizuji ve svých vystoupeních ministerstvo vnitra. Naopak oceňuji, pane vicepremiére, že nakupujete zdravotnické pomůcky za zhruba poloviční náklady než ministerstvo zdravotnictví, nenakupujete přes mrtvé firmy či švýcarské prostředníky. A myslím, že vnímáte, že i veřejnost to oceňuje a také vnímá, jak pan premiér s vámi zachází. Všichni víme, jak odmítl 2. března aktivovat na váš návrh krizový štáb, aby to byl on, kdo na tiskovkách je. Nebo jak vás po nočním jednání vlády vyšachoval změnou statutu z pozice předsedy krizového štábu. Já myslím, že to všechno veřejnost vnímá, ale protože všichni máme v živé paměti tu zcela vymyšlenou kauzu lithium, kterou proti vám jako koaličnímu partnerovi použil před minulými volbami, tak docela se zájmem očekávám, jak bude mediální tým pana premiéra reagovat na váš současný úspěch.

Ale teď faktickou připomínku k současnému stavu. My jsme s vámi měli tady ve středu jako výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost videokonferenci, já jsem se ptal na to, zda někdo kontroluje, zda lidi dodržují nařízenou karanténu. Vy jste pověřil pana policejního prezidenta odpovědí. Já jsem si teď přehrál, je to přesně 50. minuta, a on tam ve dvou minutách rozvedl svou větu, že karanténa není domácí vězení, že lidé si mohou dojít na nákup či k lékaři, což mě docela fascinovalo. A já jsem si zase ověřil na stránkách Státního zdravotního ústavu či naší krajské hygieny, že je to úplně v rozporu. Státní zdravotní ústav říká, že lidem máme nakupovat, že se mají dokonce separovat v pokoji a podobně. Takže doporučuji pro veřejnost nějak sjednotit názor na to, co karanténa znamená.

A poslední otázka, není to úplně humorné, ale souhlasím s doktorem Láskou k nejasnosti pravidel. Zítra od 10, doufám, že tady dnes už skončíme, jdeme hrát tenis. Moje otázka, můžeme hrát čtyřhru, když nedodržíme dvoumetrové rozestupy? A můžeme jít po tenise na záchod, když šatny musí být zavřené, ale my máme záchody v šatně? Děkuji za odpověď.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Upozorňuji, že je 13:02, podle dohody na organizačním výboru nyní vyhlašuji přestávku, pokud se někdo nezvedne a neřekne, že to chce jinak, jinak to nemůžeme jinak dělat. Tzn. jestli se pan senátor Jirsa nyní hlásí s technickou, tak prosím, já si vyslechnu jeho procedurální návrh nebo něco podobného. Prosím, takže faktická poznámka, Tomáš Jirsa k tomu, zda má být, nebo nemá být přestávka.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Jirsa:  Navrhuji dokončit bod.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dobře, já upozorňuji, že to je v rozporu s organizačním výborem, máme další body a lidé budou přibývat, ale nepřísluší mi to komentovat. Procedurální návrh, dokončit bod včetně jednání o hlasování, je to tak? Ano. Čili prosím pěkně, je tady procedurální návrh, já s tím nemůžu nic dělat, abychom tento bod dokončili.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Jirsa:  Já se omlouvám, co dokončit oba dva body a nedělat přestávku? Vždyť se můžeme individuálně během těch bodů najíst. Navrhuji, pojďme dokončit oba dva body, propustit pana ministra do práce a individuálně se najíst. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Je tady procedurální návrh, abychom projednali senátní tisk č. 236 a č. 243. A po jejich projednání, aby byla přestávka na oběd. Víme všichni, o čem budeme hlasovat, všichni tomu rozumí? Dobře. Já vás svolám. Děkuji. A hlasujeme o tom, zda polední přestávka bude vyhlášena až po projednání senátního tisku č. 236 a 243. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. V hlasování č. 39 přítomno 38, pro 27, návrh byl přijat. Takže dalším přihlášeným do diskuse je pan senátor Červíček, prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Martin Červíček:  Pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, moji předřečníci toho mnohé už řekli. Já musím říci na začátek, že se s mnoha stanovisky nebo konstatováním pana senátora Lásky naprosto ztotožňuji. Přesto mi dovolte dvě malé poznámky. Pane ministře, já osobně policii samozřejmě velmi důvěřuji a navíc je pro mě nezpochybnitelné, že pokud se bavíme o možnosti uložit pokutu na místě, tak v mnoha ohledech je nejen pro bezpečnostní prostředí jednodušší, ale samozřejmě i efektivnější s ohledem na způsob vyřízení a vymáhání zmíněných přestupků. Na druhou stranu pouze za předpokladu, že to je podle mého názoru jednoznačně identifikováno v zákonech. A o tom tady mluvil kolega senátor Láska, když rozebíral právní rámec současného návrhu zákona, který nám je předkládán. Když se hovoří o dvou přestupcích, které ale nejsou přesně identifikované, nemají svou skutkovou podstatu a odvolávají se na jednotlivé nařízení ať už podle krizového řízení nebo podle opatření, které vydávalo ministerstvo zdravotnictví v uplynulém období. A když se člověk podívá do podkladů, které se dají jednoduše opatřit, tak zjistíte, že v současné době například podle zákona o ochraně veřejného zdraví tam máme 45 mimořádných opatření. Podle zákona o krizovém řízení tam máme dalších 47 krizových opatření. A celá důvodová zpráva tohoto předloženého zákona se omezila pouze na to, že tam dala jako výčet možných, že si někdo něco myslí. A já si myslím, že v tomto je obrovská chyba tohoto předloženého návrhu a jsem dokonce přesvědčen, a teď se za to strašně moc omlouvám, že kdyby byly přesně identifikované přestupky tím, co považuje předkladatel za nejzásadnější provinění nebo problémy, které jsou spojeny s vymáháním těchto jednotlivých mimořádných opatření, tak drtivá většina senátorů, kteří teď přemýšlejí o zamítnutí, by rozhodně změnila názor a byla by pro schválení. Jinak řečeno z vámi avizovaných 50 000 kontrol v průběhu uplynulého víkendu jsem přesně přesvědčen, že i policie, tím pádem ministerstvo vnitra, které bylo nakonec předkladatelem tohoto návrhu, by zcela jednoznačně byly schopny stanovit nejzávažnější věci, které souvisí s řešením mimořádných opatření, která je potřeba vymáhat, aby nedocházelo k dalšímu většímu ohrožení bezpečnosti nebo respektive nedodržování pravidel, na kterých panuje všeobecná shoda. Já to říkám hlavně v souvislosti s tím, že mi to trochu chybí a myslím si, že kdyby si s tím předkladatel dal trochu práci a vycházel z nějakých základních informací, které máte z výkonu činnosti policie, z 50 000 kontrol, z řešených přestupků, tak by zcela nepochybně dva jednotlivé paragrafy, které hovoří o přestupcích podle krizového zákona nebo podle ochrany veřejného zdraví, se daly konkretizovat a byly jasnější pro kohokoli včetně případně veřejnosti, která se jimi má řídit.

Druhá poznámka se týká toho, co tu bylo nazváno lidskou stránkou věci. Jsme svědky, a zaznělo to tady konkrétně, mnoha nejednoznačných vyjádření ať už představitelů vlády, popřípadě představitelů i bezpečnostního prostředí k tomu, jak nahlížejí na jednotlivá nařízení, způsoby kontrol a následně řešení věcí, které podléhají mimořádným opatřením.

A to si myslím, že v době, kdy na jednu stranu chválíme veřejnost a říkáme, jak je soudržná, jak je schopná dodržovat pravidla a my je před 14 dny chválíme a říkáme, že jsme národ, který je skoro pomalu jediný, který se k tomu takovýmto způsobem postavil, tak na druhou zpochybňujeme to tím, že říkáme: Ale podívejte se, je tady mnoho lidí, kteří to nerespektují. Nepochybně z 50 000, když mluvíte o 3 700, které skončili ve správním řízení, tak je zcela jasné, že to byly přestupky, které na místě v rámci 50 000 kontrol policie neřešila domluvou. To bylo těch 3 700 lidí. Teď je otázka, těch 3 700 lidí, co to bylo zač? Jaké to byly přestupky? Proč ve své podstatě nedošlo k tomu, co se tady nazývá – a teď promiňte tu spekulaci – řešení na místě tou domluvou. To byly určitě přestupky, kdy přestupce, který byl kontrolován, a bylo mu něco vytknuto nebo něčeho se dopustil, tak on nesouhlasil s přestupkem. Velmi pravděpodobně by ani nebyl v případě přijetí tohoto návrhu zákona ochoten zaplatit pokutu. On totiž by na místě nesouhlasil. A tak, jak vy říkáte, že máte pocit, že by 10 % mohlo skončit mimo správní řízení v tom blokovém, tak se ptám, opravdu by 10 % skončilo ne ve správním řízení, ale bylo by vyřešeno nakonec blokově, pokud by toto oprávnění existovalo? Je to samozřejmě na polemizování a asi to není úplně to nejdůležitější, jenom jsem možná tím chtěl říct, že samotný způsob řešení věcí na místě s ohledem na počty toho, co skončí ve správním řízení, nemusí řešit. Protože furt tady platí to, že přestupce, pokud nebude souhlasit, tak policejnímu orgánu nezbývá nic jiného, než to poslat znovu do správního řízení. V souvislosti s tím možná malá taková věcná poznámka. Nepochybně dochází k tomu, že především u orgánů, které řeší přestupky podle zákona o veřejném zdraví, je dnes zatíženost ohromná. Protože řeší mnoho jiných věcí. Ale když se soustředím na správní řízení podle krizového řízení, tak jsem přesvědčen o tom, že to jsou přestupky, které se budou řešit v rámci jednotlivých pověřených obcí, a tam je spíš otázka, jestli v současné době není daleko větší problém výkladu toho, jak správní orgány budou postupovat. Nebavím se ani o sjednocení, ale bavím se o současném krizovém zákonu, který v mnoha ohledech kompetenčně a způsoby, jakými event. k tomu bude přistupováno při řešení v rámci správního řízení, tak zcela nepochybně úplně neodpovídá podmínkám např. těchto mimořádných týdnů a měsíců, které zažíváme. To znamená mimo jiné, jestli jsem tady chtěl dát nějakou výzvu, tak ano, myslím si, že pro mnoho senátorů by návrh byl daleko přijatelnější v momentě, kdyby jednotlivé přestupky byly konkretizovány z toho výčtu, a teď jenom připomínám, 47 a 57 mimořádných opatření podle jednoho nebo podle druhého zákona, a možná by si zasloužilo teď aktuálně spíše řešit věci, které souvisí i s nějakou úpravou toho, jak se bude postupovat ve správním řízení, zejména podle toho krizového. Nicméně, prosím, asi jak to tady řekl jeden můj předřečník, samozřejmě s tím mám také obrovský problém, protože jsem tyto věci zažil i z té druhé strany břehu. To znamená, vím, jak to velmi složité má policie a jak některé věci se velmi složitě řeší. Ale s ohledem na to, že to není po právní stránce zcela jednoznačně – nebo domnívám se, že to není uděláno tak, jak by to mělo být, a ten výčet že tam chybí. A že ve své podstatě dochází i k tomu, že to je velmi nepříznivé nakonec s ohledem na právní jistotu i pro policejní složky, které budou postupovat v těchto případech zcela určitě i rozdílně a příklady tady byly řečeny, tak se domnívám, že návrh zákona, tak jak je předložen, schválen být nemá. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Nyní s přednostním právem je do debaty přihlášen pan senátor Horník. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Dobrý den, pane ministře, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Za prvé bych chtěl prostřednictvím pana ministra poděkovat všem složkám, které jsou pod velením Policie ČR, ale i ministerstva vnitra, hasičský záchranný sbor apod. Mám s tím osobní zkušenosti, nevím, jak ostatní kolegové, ale já jsem s těmito složkami denně v terénu a samozřejmě, že situace i ve vnitrozemí ještě je trošku odlišná od toho, když máte jeden z velkých hraničních silničních přechodů a 16 km hranice s Německem. To, že ČR na takovouto situaci nebyla připravena, mě to hodně překvapilo. Zvykli jsme si od doby Schengenu, od 21. prosince 2007, kdy jsem u toho byl, kdy odcházeli poslední, kteří byli na té hranici. Klepala půlnoc a najednou odešli a už nikdo nikoho nekontroloval. A my jsme si na to hrozně moc zvykli a asi jsme se nechali ukolébat a nechala se ukolébat i Policie ČR, zejména asi cizinecká policie, protože když vláda nasadila opatření, tak když jsem pak zjišťoval, jestli je nějaký krizový plán, tak krizový plán údajně je, ale on je nedomyšlený. Ale to já nemám za vinu ministerstvu. Mám dojem na základě zkušeností, které teď zažíváme, tak krizové plány budou upraveny. Samozřejmě mě hrozně moc mrzelo, když najednou se uzavře hraniční přechod a pošlou tam policisty do tisíce metrů v minus 8 stupních za silného větru, které najednou odvelí z Příbrami a řeknou jim: Máte 100 Kč na stravu. Teď je pošlou do hor a oni si tu stravu nemají ani kde koupit, protože hospody vláda uzavřela. Díky solidaritě třeba hodně místních občanů lidé byli zabezpečeni v prvních okamžicích, což vláda ani ministerstvo neumělo. Pardon ministře, mám k tomu důkazy. První dva dny se v mé restauraci pro ně dělaly řízky. A to ti kolegové odvezli dokonce ještě na hraniční přechod do Potůčku, kde nedostali vůbec nic. Já to mám z terénu. Vy určitě do terénu chodíte také, ale když přijede ministr, tak se všichni postaví do haptáku. Když přijede nějaký starosta z horní dolní malé, tak do haptáku nikdo se nepostaví a řeknou vám to. S těmi lidmi jsem mluvil. To není tak, že by ne. Vždyť jsem tam byl denně xkrát a jezdím na hranice do dneška. Situace se samozřejmě změnila, je to úplně teď jinak, hranice jsou zabezpečeny, o lidi je postaráno. Ale v prvních fázích to vůbec nebylo. Ale to nebylo asi více v této republice. Chci jim všem poděkovat, že v těchto podmínkách vyhlášeného nouzového stavu se zachovali jako správní profíci.

Pak druhá věc k tomu, co právě projednáváme. Víte, jsem v denním styku s nimi a tak jsem si zjišťoval, jak by se k tomu stavěli, když budou mít možnost až 10 000 Kč pokutovat na místě. A jsou mezi nimi rozdílné názory. To jsou ti, kteří šlapou chodník. Někteří říkají – jo, je to zapotřebí, ona je to jakási výstraha u těch, kteří to nechtějí dodržovat. Druzí říkají: Je to úplně zbytečné. My jsme přestupců samozřejmě také řešili mraky, neděláme o tom žádné zápisy, čili v číslech, o kterých jste mluvil, nebo mluvíte, tak do těch se to vůbec nedostane a podle mého je to správné. Protože toho rozsetého strachu, který částečně je oprávněn, nemoc je zákeřná, nemáme žádnou vakcínu, ale na druhé straně – a to už tady také bylo řečeno – když někdo dodržuje, co je tedy valná většina obyvatel, i v té nejzapadlejší vísce, kde je pár obyvatel, kde bychom tam mohli chodit úplně bez. My se s nikým nestýkáme, a tak. Přesto tam všichni nevylezou z baráku bez roušky, když potřebují zajít na poštu nebo do krámu. Čili v tom já spatřuji obrovskou sílu české veřejnosti a ani jsem jí tolik nevěřil, protože i takoví ty typy lidí, kteří nejsou úplně ideálně přizpůsobiví, tak roušky nosí. Tak to jsem docela zíral. A pak na těch, kterých vždycky nějaké procento je, tak vymýšlíme a zbytečně zamořujeme náš legislativní proces zákony, který nikdo de facto nepotřebuje. A pane ministře. V mém regionu je naprostý podstav policistů České republiky. Čili vy to teď řešíte tím, že jste převedli občanské zaměstnance pod policii jako takovou, takže paradoxně nastávají situace, že někdo chtěl odejít, dostane odstupné, a pak se nechá zaměstnat jako civilní zaměstnanec, ale už se dostane zase do té stejné hodnosti, jak jsem se dozvěděl. No, jsem se dozvěděl, že to tak je.

Já vám říkám, jak jsem nasbíral v terénu. Mimo jiné, vy nad tím máváte rukou, ale asi mi nezapřete, že policie nabírá lidi, kteří jsou teprve tři měsíce u policie, protože nemáte lidi, tak je nabírá velmi rychle, oni jsou tři měsíce plus projdou nějakým rychlým školením, asi udělají testy a tak, a pustí se do terénu. V našem regionu takoví jsou. A teď si vezměte, že to jsou nevyzrálí lidé. Většinou jsou to mladí lidé, kteří chtějí jít k policii, apod., nemají ale životní zkušenosti, a teď jim dáme takovýto nástroj desetitisícový do ruky, že na místě. Jak lidi sleduji v terénu, tak jsou tam lidé úplně normální, policisté tedy. A pak jsou tam takoví, kteří to vidí jako Rambo v televizi a řezali by to a řezali by to. A to není úplně správný přístup, a jelikož dlouhodobě vedu i městskou policii, tak mám zkušenosti i s těmi, kteří u ní sloužili nebo kteří se hlásili, a jsou tam lidé, kteří jsou prošlí životem, jsou schopni normálního uvažování, a pak jdou někteří, protože v tom vidí jakousi bojůvku. Ale vždyť Policie ČR má napsáno na autech, že slouží a pomáhá, čili na druhou stranu my přece chce sloužit a my nechceme lidi pokutovat. Proč toto opatření? Proč tuto novelu vůbec děláme? Nevěřím tomu, že novela jednou potom skončí, až skončí tato situace. Nebo skončí asi podle všeho, podle toho, jak to tam je uvedeno. Dovedu si ale představit, že vláda zase velmi rychle přijde, protože se jí to osvědčilo, takže to prodloužíme. To je můj názor z terénu, který bude úplně odlišný od vás, ale já si za těmi věcmi stojím, a to, že policisté neměli první dny doslova a do písmene co do úst, tak skutečně neměli, a naše město jim nakoupilo aspoň sušenky, nakoupilo jim vody a další věci. Oni měli snad k dispozici čaj. Jenom říkám, jak to bylo, jak to bylo v Praze, to nemohu hodnotit, ale na hranicích to bylo takto. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Teď se přihlásil do debaty pan ministr. Omlouvám se, že jsem ho nevyzval již předtím, protože se hlásil po projevu pana senátora Červíčka, tak teď to může říct aspoň nejednou po takové diskusi s partnerem, který neexistuje. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Ne, já už nechci diskusi protahovat. Jak to řekl pan místopředseda Senátu, pokud ta kritizovaná situace vznikla na přechodu Boží Dar, tak tam já... Přece si pamatujeme tu naši vzájemnou komunikaci. My jsme vůbec jsme nepočítali s tím, že ten Boží Dar otevřeme. Protože původně policie tento přechod neměla vytypovaný. A na vaši intervenci jsme tam policisty přes noc poslali, tak jestli jsme jim zapomněli nebo nestihli dát plnou výbavu. Omlouvám se za to, ale chtěli jsme vám vyhovět a teď jsme za to kritizováni. To je možná důvod, ale přechod původně být otevřen neměl a chtěli jsme vyhovět žádosti z regionu, tak narychlo přes noc se tam lidé posílali, tak se asi všechno nezvládlo, tak se za to omlouvám.

Doufám, že některé projevy policie nesleduje, protože aby byli označováni za Ramboje a já nevím co všechno, kteří si chtějí bouchnout, a že jim není možné do ruky dát desetitisícový nástroj, tak doufám, že až jim zase budete děkovat, tak toto ti policisté neuslyší.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Ještě se přihlásil pan senátor Horník.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Jenom abych to uvedl na pravou míru, pane ministře. Děkuji, že jste otevřel přechod a vyhověl karlovarskému a částečně ústeckému regionu, ale mluvím o situaci před otevřením přechodu pro pendlery. To bylo v době, kdy se uzavřela hranice a kdy přechod nebyl otevřen, to znamená neprodyšně. A jediné, co tam za celou dobu projelo, tak bylo záchranné auto ze sousedního Německa, kdy předávala zraněnou osobu horská služba. Ale tam přechod byl neprůjezdný. To se týkalo toho úplného začátku, nikoliv po otevření přechodu, za což vám samozřejmě děkuji a bylo to pozitivně v našem regionu kvitováno.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Jinak prosím pro budoucnost, to, co už se stalo, se nezmění. Prosím vás, vždycky se držme tématu, které probíráme, protože jinak opravdu se také může stát, že se nedostaneme ke konci. Lukáš Wagenknecht další.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Budu věcný a budu se držet tématu, to mohu slíbit a budu i stručný. Jenom řeknu jiný pohled možná, který tady zazněl, ale možná v menšině, abych reagoval na některé kolegy také za jejich názor. Můj názor řeknu dopředu. Budu proti tomuto zákonu a řeknu jenom krátce, proč. My jsme opravdu v krizové situaci a mnoho lidí má dnes velký stres z toho, jak vláda postupuje. Chápu, že vláda má těžkou pozici. Máme tady velkou krizovou situaci – pandemii, nicméně i váš pan kolega Havlíček přiznává, který tady bude i po vás dnes, že některé kroky vlády jsou nespravedlivé. Interpretoval bych to jako neproporcionální, zkrátka nějaká část třeba podnikatelů nemůže podnikat, ostatní vedle nich podnikají, je to nespravedlivé. Oni mají i jinou životní situaci, velice krizovou, opravdu, firmy krachují, jejich zaměstnanci možná půjdou na úřad práce. Jsme ve stavu, kdy mnoho lidí opravdu má velký psychický problém s fungováním. A v této situaci dělat nějaké represivní opatření je podle mě velice špatné. Ještě podotknu. Nejsem odborník na trestní právo, přestupkové právo. Ono, jak to chápu já, on je to spíš nějaký procesní postup, který něčemu pomůže, ano? Já tomu rozumím, ale dal jsem si teď do Googlu tři klíčová slova – pokuta, 10 000 Kč a jméno tady pana vicepremiéra a vyjelo mi tady asi 150 odkazů - za popíjení budou pokuty 10 000 Kč, policisté dostali nové právo kasírovat 10 000 Kč atd. Tak jenom kdybyste si, pane ministře, uvědomil ještě tento rozměr, který tady je, kdy my dnes a denně slyšíme z médií opravdu děsivé informace pro lidi, které se na ně valí. A v této situaci tady bude další prostor, který třeba i v dobré víře myslíte, abyste něco zjednodušil, a ti lidé to tak vnímat nebudou. Minimálně média to tak neinterpretují a z toho pohledu, abychom opět vznášeli další opravdu do dnešního stavu negativní informaci, která lidem bude říkat: Zapomeneš si roušku... Já, na rovinu... Dnes ráno jsem jel do Senátu, nechal jsem si roušku doma, tak jsem se vracel 30 km zpátky. Těch situací je mnoho a my je nedokážeme popsat. Ale v tuto situaci, to, co děláte, možná nevědomky nebo doufám tedy, že nevědomky, tak vyvoláváte další negativní emoce v tomto stavu. Tak jenom to je ten důvod, proč to nepodpořím, i když nejsem odborník na problematiku přestupkových vymáhání.

A poslední věc za mě, možná apel. Chápu, že to je těžká situace i pro vás, vláda může dělat chyby, asi je i dělá, ale máte velkou výzvu před vámi, ale zkuste i posílat pozitivní věci vůči občanům a vůči podnikatelům a dalším a minimalizujte negativní věci, protože toto, co tady probíhá, může vyvolat pouze negativní emoce v lidech a nějaký další strach v situaci, kdy už strach mají. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Dalšími přihlášenými jsou oba s přednostním právem Martin Červíček a Zdeňka Hamousová. Časové hledisko hovoří pro Martina Červíčka, pohlaví pro paní senátorku Hamousovou, takže vyhrává časové hledisko díky souhlasu paní Hamousové. Prosím, pane senátore Červíčku, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Martin Červíček:  Děkuji, pane předsedo. Jenom podotýkám, že jsem dával gestem najevo, že bych dal přednost kolegyni Hamousové. Nicméně prosím, jenom velmi stručně a krátce. Pane ministře, mám pocit, že z vystoupení – pozorně jsem je sledoval – klidně policie nás mohla poslouchat, protože kromě ocenění tady padla slova i o důvěře včetně toho, kdyby institut byl schválen bez ohledu na výši, kterou by případně policie v rámci blokového řízení operovala, jestli mi rozumíte. Tak bych chtěl jenom malinkou tuto poznámku, že to tak není, že by se někdo v tuto chvíli obával toho, že policie by tento institut měla k dispozici. Spíše si myslím, a to tady ještě jednou zopakuji v souvislosti s tím, že vás pochválím, jestli právní stránka neměla být trochu jinak opravdu zpracována. Kdyby si možná navrhovatel dal o 10 minut více práce s tím, že by do jednotlivých paragrafů napsal konkrétní jednání, která považujete opravdu za klíčové a které vycházejí z poznání bezpečnostní situace, tak možná jsme si ušetřili i tuto debatu, protože tady není pochyb o tom, že jsme všichni vděční bezpečnostnímu prostředí za to, že dohlíží a že se snaží nějakým způsobem nastavená pravidla, ale srozumitelná pravidla, ještě jednou, dodržovat.

A já vám to říkám v souvislosti především s tím, že, nevím, jestli všichni ostatní kolegové, ale já jsem tady zaznamenal od vás jednoznačně informaci, že jste se pokusil nebo pokoušíte společně s policejním prezidentem o nastavení jednotného metodického pokynu, jakým způsobem by policie, České republiky podotýkám, já to chci ocenit. Protože to si myslím, že je něco jako mezikrok mezi tím konkrétním ustanovením, které by k tomu přestupku bylo a bylo jakoby jednoznačné i pro nejenom tu veřejnost, ale i pro policii, která by v tom měla určitě větší právní jistotu. Já jsem si toho všimnul, oceňuji to, přesto si myslím, že furt ten právní výklad v tuhle tu chvíli není jednoznačný, a proto ta diskuze se odvíjí tímhle způsobem, jak to tady zaznamenáváme, děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já také děkuji. Teď paní senátorka Hamousová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Omlouvám se za chvilku prodlení před začátkem mého vystoupení. Ve svých vystoupeních bývám zvyklá reagovat podněty a zpětnou vazbou z praxe. Budu tedy stručná a věcná. Konkrétní situace, dnes probíhalo ráno jednání pracovníků krizového štábu Ústeckého kraje s pracovníky, s krizovými pracovníky ORP obcí. Poměrně dost času tam spotřeboval v rámci diskuze dotaz, nebo spíš debata, kdo je oprávněnou osobou tyto přestupky na obcích vyřizovat. Protože na obcích většinově ORP bývají pracovníci krizového řízení, kteří mají zkoušku odborné způsobilosti pro hospodářské stavy, nikoliv přímo zkoušku odborné způsobilosti pro krizové řízení. Tudíž mám v podstatě, jsem pověřena zeptat se pana ministra, kdo je oprávněný na ORP obcích vyřizovat tyto přestupky, protože my zatím rozlišujeme tedy přestupky, které byly vlastně učiněny do 30. 3. podle krizového opatření. A potom ty další, které jsou podle opatření ministerstva zdravotnictví. Takže bych prosila o jasnou odpověď, jinak pro nás, nebo u nás dejme tomu pro vaši představu, my jsme obec s 20 tisíci obyvateli. Těch přestupků je zatím přes 50, nebudeme počítat jednotlivosti, říkám zatím. A na 20 tisíc obyvatel za období, o kterém se bavíme, tak si myslím, že je to jasný ukazatel, že orgány, které jsou kompetentní tyto přestupky vlastně udělovat nebo určitým způsobem zúřadovávat, tak nejsou přehnaně přísné. Dvakrát už tady zaznělo slovo důvěra. Osobně mám důvěru jak v obyvatele a v občany, tak také v Policii České republiky a obecní policie, že tato krátkodobě ohraničená pravomoc nebude zneužívána, takže se přikloním na podporu návrhu zákona, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Další pan senátor Láska, prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Láska:  Ano, pardon. Jenom ještě velmi rychle chci říci jeden argument, který tady nezazněl. Já jsem čekal, jestli někdo z kolegů ho neřekne, neřekl, tak jsem si dovolil ještě přihlásit. My jsme tu dneska, včera projednávali několik zákonů, kdy jsme řešili, jak podložit nějakou platební povinnost lidí. Nájmy, splátky, a teď najednou tu máme návrh zákona, který má zavést povinnou platbu hned. Sice je to sankce, ale hned! A to může být ten kámen úrazu. Dneska přijede policista, zdokumentuje přestupek, řekne, hele špatný, nasaď si roušku, odejdi nebo něco takového. Normální rozumný člověk řekne, OK, splním, kluci, dobře děláte svoji práci, žádný konflikt. Kdo je hloupý, bude klást odpor, jde to na přestupek. No jo, ale pokud zavedeme tenhle ten zákon, tak z té krásné situace, kdy by se i porušení práva mohlo vyřešit k lásce obou dvou stran, tak když ten policista k tomu... už moc mluvím? Haló? Když ten policista k tomu pokynu „nasaďte si roušku“ přihodí tu 500korunovou pokutu, tak může vzniknout úplně zbytečný konflikt, protože ona i ta pětistovka v dnešní situaci pro ty lidi může být opravdu hodně peněz. A z původně vyřešené situace, omlouvám se, nasazuji si roušku nebo jdu pryč, vznikne konflikt a vznikne stejně přestupkové řízení právě kvůli té pětistovce. V téhle té situaci nepokutujme lidi za tohle to, prostě stačí domluva, pojďme se domluvit, kdo se nedomluví, jde do přestupkového řízení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Tak teď jsem nepochopil, jestli se pan ministr hlásí, nebo ne? Nehlásí. Takže se hlásí pan senátor Dienstbier. Prosím, pane senátore Dienstbiere.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Já to zkusím velmi stručně. Mě teďko pan kolega Láska vyprovokoval k tomu druhému vystoupení, protože ten argument, že někomu odkládáme platby a tady někomu budeme dávat pokutu, už to tady padlo. Tím zrychleným způsobem, tím příkazem to lze vyřešit, pouze pokud ten člověk s tím souhlasí. A tím je to pro něj ukončené. Pokud má pocit, že pětistovka je nepřiměřená nebo že vůbec nespáchal přestupek, tak s tím nebude souhlasit a bude se to řešit tak, jako se to řeší dneska. Tím, že to ten příslušný přestupkový orgán prostě projedná v přestupkovém řízení. Takže to podle mě vůbec nesedí. Je to doopravdy, žádný nový přestupek se tím nezavádí, dneska policie, když má pocit, že ten přestupek spáchal, tak se s tím člověkem může pohádat úplně stejně, poslat ho do toho přestupkového řízení, místo aby tam byla ta možnost vyřešit to na místě. To není, já to vnímám doopravdy jako výhody pro ty lidi, a ne jako hrozba nebo buzerace.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já děkuji za reakci. A další do debaty přihlášený je pan senátor Koliba. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Peter Koliba:  Já opravdu nechci prodlužovat diskuzi, jenom já bych zdůraznil, že tu není pochybnost o té kompetenci toho policajta. Tady je otázka opravdu specifikace těch úkonů, které jsou obsahem toho přestupku. To znamená, že tady není jasné vyložení toho, co ten přestupek je, protože to doporučení se mění ze dne na den. A tady z toho hlediska to není jednoznačně definováno. A to mi chybí v předloze tady tohoto tisku, jinak bych neměl problém s tím souhlasit, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já také děkuji, protože se nikdo další do rozpravy nehlásí, obecné, tak obecnou rozpravu končím. A ptám se pana navrhovatele, zda se chce k té obecné rozpravě vyjádřit? Ano, chce. Tak, pane navrhovali, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Já už velmi stručně, protože jsem pochopil, že názory jsou zformovány a rozhodneme hlasováním, ale přece jenom ta jedna z těch hlavních výtek, ta padla od pana senátora Červíčka, a teď vlastně padla i od pana senátora Koliby, že to má být vyprecizováno. No vzhledem k tomu, že to je obecný návrh zákona, který má postihovat porušování všech nařízení, která jsou vydána v rámci nouzového stavu, tak obtížně můžeme precizovat něco, kdy jsme v situaci, kdy nevíme, zda nebudou nějaká nová opatření. Jako čistě hypoteticky se může stát, nedej bože, já nikoho nechci strašit, ale může se stát, že se nám ta epidemie vymkne z kontroly a my budeme nuceni po vzoru Francie ještě více omezit pohyb, například zakázat pohyb z okresu do okresu, jako to udělali na Slovensku, jen pouze na základě nějakého povolení. A potom samozřejmě porušení takového nařízení by se trestalo blokovou pokutou, ale to tam teďka nemůžu napsat, protože nevím, zda k tomu dojde, či nedojde. A já věřím, že ne, ale to je jenom takový příklad, že vlastně ta epidemie není u konce. A my právě po dobu té epidemie, abychom mohli případně, aby policie mohla postihovat porušování nařízení, tak byl napsán tento obecný zákon, ale definovat něco, co ještě nikde není napsáno, je velmi obtížné. To zaprvé. Zadruhé k panu senátoru Červíčkovi, není úplně fér chtít po předkladateli, aby zapracoval do návrhu zákona zkušenost z Velikonoc, když ten zákon byl podán před Velikonocemi, protože on prošel Poslaneckou sněmovnou, takže my jsme nemohli zapracovat, my jsme museli zapracovat tu zkušenost, kterou máme. A popravdě řečeno to porušování, nebo já tomu rozumím, proč jste řekl Velikonoce, protože tam padla ta cifra 50 tisíc, ale opravdu ta křivka těch případů zjištěných jde nahoru. A ty Velikonoce byly extrém. To znamená, tady se spíš ukazuje, že ta situace se v čase zhoršuje a nezlepšuje. A i proto jsme chtěli toto oprávnění. Ale rozumím tomu, že je na to odlišný pohled. Ty argumenty s tím, že je těžká situace, že bychom neměli dávat pokuty, tak to je těžké. No tak já nevím, jestli tenhle argument by nešel použít také u dopravní policie, že by měla přestat, jak to říkal pan senátor Láska, že je doba zlá, že bychom lidem neměli dávat pokuty, ale tak pokud bychom to aplikovali na toto, tak dopravní policie může přestat měřit rychlost a vypukne anarchie. Já jako nechci to přehánět, ale policie je represivní orgán a je tady od toho, aby dodržovala nebo dbala na dodržování zákonů. A samozřejmě vždycky ten policista je schopen posoudit na místě závažnost, tak použije domluvu, těm lidem to vysvětlí. Ale když tam někdo prostě tu věc porušuje několikrát nebo to dělá naschvál, tak prostě už musí mít z mého pohledu nějakou účinnou metodu, jak tomu čelit. A otevřeně řečeno, správní řízení jako účinné moc není, protože, jak už tady padlo od paní senátorky Hamousové, jsou obce, které nevědí, jak se s tím popasovat.

Pan náměstek Mlsna mi psal odpověď, že to závisí na příslušné struktuře toho daného úřadu, který to vyřizuje, ale že by to měl být většinou odbor všeobecné správy, ale já vám kdyžtak potom detailní odpověď od ministerstva vnitra přepošlu, k tomu, kdo to má řešit. Ale správní řízení, které přijde za půl roku ještě možná v situaci, kdy ty orgány jsou přetížené, podle mě příliš efektivní není. A závěrem tedy, jakkoliv jsem řekl, že mám pocit, že už jste si ten názor udělali, tak já vás jenom prosím, abyste při tom hlasování vzali v potaz, jak to hlasování bude vnímáno veřejností. Pokud ten zákon zamítnete, tak já jsem přesvědčen, že ten signál do veřejnosti bude, že to je vlastně další způsob rozvolnění, takže v principu je dovoleno vše. A já se bojím toho dopadu, samozřejmě každý budete hlasovat podle svého vědomí a svědomí. Pouze upozorňuji, když tady bylo zmiňováno, tuším panem senátorem Wagenknechtem, jak to berou média, tak toto hlasování, pokud bude zákon zamítnut, tak z mého pohledu bude vnímáno jako samozřejmě porážka ministerstva vnitra, to mi nějak přežijeme a policie si s tím poradí, ale bude vnímáno jako další signál, že ta atmosféra se rozvolňuje. A já to vidím jako velmi nebezpečné, protože rozhodně vyhráno nemáme.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji panu navrhovateli za zajímavé vystoupení. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Martin Červíček? Nepřeje. Takže prosím zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě a poté také sdělil, o jakých návrzích budeme hlasovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Láska:  Děkuji. Tak v rozpravě vystoupilo 11 senátorů, někteří opakovaně. Sedmkrát byla vystoupení spíše nebo přímo pro zamítnutí návrhu zákona, čtyřikrát pro jeho schválení. Vzhledem k tomu, že z pléna byl podán návrh na schválení, měli bychom nejdříve hlasovat o schválení. Potom, pokud neprojde, o výborovém návrhu zamítnout.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže já děkuji za tu zprávu. Před hlasováním udělám 2 věci. Nejdříve vás odhlásím, prosím. Přihlaste se, prosím, sami. A nyní vás svolám. Těm, co přicházejí, oznamuji, že jsou odhlášeni. Přicházejícím oznamuji, že jsou odhlášeni.

Tak a budeme hlasovat o schválení návrhu ve znění, které nám bylo postoupeno z Poslanecké sněmovny. Spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku.

Kdo je proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Tak hlasování číslo 40, konstatuji, že pro 10, registrováno 37, kvórum 19, návrh nebyl schválen. Takže nyní budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí tohoto zákona. To znamená, já spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro zamítnutí toho zákona, stiskne tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Takže aktuálně přítomno 38, návrh rovněž nebyl schválen. To znamená, já vám, pane ministře, blahopřeji, dosáhl jste nejrychlejšího možného schválení tohoto zákona, protože tím, že nebylo schváleno... ne, pardon, podrobná rozprava?

Ano, omlouvám se. Už tady dokonce dva na mě gestikulujete, takže omlouvám se, otvírám podrobnou rozpravu. Hlásí se někdo do podrobné rozpravy? Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, tak podrobnou rozpravu uzavírám? Hlásí? Já tady nevidím nikoho. Tak pan senátor Dienstbier. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  No já jsem tedy chtěl říct, že jsme dosáhli naprosto absurdního výsledku. Protože řešíme nějaký návrh, který měl v krizové situaci policii poskytnout oprávnění příkazem na místě ukládat pokuty. A dosáhli jsme toho, tím, že necháme zákon projít marnou lhůtou, tak on sice nabude platnosti, akorát že vlastně uplynutím marné lhůty, tedy po 30 dnech od postoupení Poslaneckou sněmovnou. Teď přemýšlím, jestli nemám tedy předložit nějaký pozměňovací návrh, aspoň formální, akorát že to bych musel požádat o pauzu, protože... tak tady vůli nevidím. Ale jenom upozorňuji na to, že jsme dosáhli naprosto absurdního výsledku jednání.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  V tuto chvíli nevidím, že by někdo navrhoval přestávku nebo něco jiného. To znamená, že do podrobné rozpravy se přihlásil jediný senátor s tím, že nepřednesl žádný návrh pozměňovací, jenom pouze řekněme glosoval situaci. To znamená, já podrobnou rozpravu uzavírám a projednávání tohoto zákona končím. Děkuji a my přistoupíme k projednávání dalšího zákona, a to je návrh zákona o prodloužení lhůt pro konání doplňovacích voleb do senátu. A já poprosím o vystřídání, jestli to je možné? Paní místopředsedkyně Horská mě vystřídá.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Posledním bodem před polední pauzou je

 

Návrh zákona o prodloužení lhůt pro konání doplňovacích voleb do Senátu

Tisk č. 243

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 243. Já prosím pana ministra vnitra, Jana Hamáčka, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Já děkuji, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já velmi stručně uvedu návrh zákona o prodloužení lhůt pro doplňovací volby do senátu. Cílem je stanovit...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já poprosím o klid, pardon, pane ministře. Prosím o klid. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Cílem je stanovit jednoznačný právní základ pro odložení konání doplňovacích voleb do senátu v obvodu 32, což je obvod Teplice. Původně se měly konat 27., 28. března. Z důvodu vyhlášení nouzového stavu a souvisejících krizových opatření, které omezují svobodu pohybu, bylo hlasování odloženo usnesením vlády za dne 15. března. My jsme ten krok opírali o právní názor, že ústavní zákon o bezpečnosti České republiky upravuje pouze prodloužení volebního období, k čemuž v případě doplňovacích voleb do senátu nedochází. Nejvyšší správní soud 1. dubna 2020 v odůvodnění svého rozhodnutí v jiné, přímo nesouvisející věci, vyslovil odlišný právní názor. Takže my jsme přesvědčeni, že tento právní názor z Nejvyššího soudu nemá bezprostřední právní účinky z hlediska doplňovacích voleb v obvodu 32, ale je pravděpodobné, že by se jím Nejvyšší správní soud řídil i v případném budoucím řízení o neplatnosti voleb. Proto v zájmu právní jistoty navrhujeme situaci řešit přijetím tohoto zákona s tím, že by volby měly proběhnout do konce června. A konkrétní termín stanoví prezident republiky. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane ministře, a prosím zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 243/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Já to rád udělám, jen jsem se chtěl zeptat, vážená paní předsedající, zda bych mohl až do konce projednání toho bodu zůstat tady a nemusel jít do toho „krůtího hnízda“.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Ano, mohl, rozumím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Tak jo. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já budu jako obvykle velmi stručný, ač jsem si všiml, že nespěcháte, ale přesto urychlím. A zareagoval bych coby zpravodaj na to, co řekl pan ministr naposledy. On stále a celé ministerstvo, ač je to věc vlády, se tváří poněkud ublíženě tím, že Nejvyšší správní soud..., vy máte před sebou i doprovodné usnesení.

Náš výborový návrh, naše 90. usnesení a tím pádem výborový návrh na přijetí usnesení ovšem vytýká to, že vláda nerespektovala právní pořádek ČR, porušila ústavu, její rozhodnutí tehdy, když přijala usnesení, bylo protiústavní, oni postupovali podle krizového zákona, ale měli postupovat podle ústavního zákona ČR, tedy o bezpečnosti ČR. Já jsem to už několikrát zdůvodňoval, zdůrazňoval, nechci vás tím obtěžovat, ale prosím o podporu toho, co my jsme dali do doprovodného usnesení, kdy my jsme přesvědčeni, že vláda by měla vědět, že byť je krizová situace, byť je i třeba legislativní nouze, že musí ctít právní pořádek ČR, že musí postupovat podle zákonů, že tedy musí nechat na PČR, zdali senátní nebo jiné volby odloží či nikoli, ne to udělat vládním usnesením, byť si samozřejmě vládních usnesení velmi vážíme a čteme je po nocích. Takže když se podíváte na naše usnesení, já bych tady klidně mohl číst, fakt dlouho, skvělé legislativní stanovisko pana doktora Řepy, dělalo by mi to radost, kdybych to znovu přečetl, protože jsem se s tím naprosto ztotožnil, ale já jenom chci odůvodnit rychle to doprovodné usnesení. To, že my bychom měli schválit, ano, jasně, protože my chceme, aby to šlo tímto režimem, ale současně chceme upozornit vládu, ať už to příště, prosím, nedělá, že my jsme senátoři, kteří dbáme na ústavní pořádek, aspoň většinou, že chceme, aby ho dodržovala vláda, v tu chvíli budeme pomáhat, seč můžeme. Všimněte si, že v tom návrhu na usnesení Senátu je doporučení ke schválení, je tady ale i doporučení přijmout, v souvislosti, to je ten bod II., s projednáním návrhu zákona o prodloužení lhůt pro konání doplňovacích voleb Senátu, doprovodné usnesení, ten text mám před sebou, vy, pokud ne, tak nemusíte ani. I v doprovodném usnesení bych chtěl vyzdvihnout bod II., považuje za nepřijatelné, aby vláda ČR přes konstantní názor, pokud to sledujete se mnou, tak co je konstantní názor, to není jen to rozhodnutí NSS, první, ale je to i to předchozí, totiž NSS už to jednou řekl, řekl to v roce 2007, ve svém rozhodnutí, já vám ho tady... Fakt vás nechci zdržovat. Ze dne 10. 4. 2007, spisová značka PST12/2007, tam to řekl ještě přísněji. V podstatě v tom letošním dubnovém rozhodnutí on říká totéž. To znamená, že námitky ze strany ministerstva vnitra, které my jsme zaslechli na ústavněprávním výboru, jsou liché, to, že ministerstvo vnitra říká, že nemáme pravdu, tak jo, tak to tedy uděláme, když to chcete, ne. NSS je orgán soudní moci, který konstantně rozhodl opakovaně. Proto je tam tato formulace. Jinak pokud jde o to další, je tam výzva vlády, aby ani v současné mimořádné situaci nerezignovala na výkon státní moci výhradně v mezích jí vymezených pravomocí a působnosti. Já myslím, že k tomu bodu III. bychom mohli diskutovat 2 hodiny, mohli bychom se dohadovat o tom, jestli vláda tohle může, tohle nemůže, jestli omezuje práva apod., ne, já vás jenom prosím v tuto chvíli, jestli byste byli ochotni, já doufám, že jo, zdůraznit roli Senátu, jako strážce ústavnosti, v tuto chvíli trošku napomenout vládu ČR, říct jí, tudy cesta nevede, takhle ne. Proč jsem rozčílen, trošku jsem se k tomu sám ponoukl, je to z toho důvodu, že i když se podíváte do důvodové zprávy, bohužel, pan ministr znovu zaujal stejné stanovisko, ta důvodová zpráva je nabubřelá, oni říkají, dobře, tak jo, my to uděláme, ale my máme pravdu, nemají pravdu, dvakrát to řekl NSS, my říkáme, takhle už, prosím, vládo, nepostupujte. To slovíčko prosím jsem tam nedal, ale vy mi ho tam nebudeme zřejmě nutit. V tuto chvíli žádám o podporu tohoto usnesení, včetně toho doprovodného, s tím, že konstatuji, že jsme se na tom shodli všemi deseti hlasy, hlasovali by i nově příchozí, ale ty nepustil nikdo dovnitř, do zeleného salonku. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore, přestože zůstáváte na svém místě, tak, prosím, sledujte rozpravu, zaznamenávejte případné další návrhy. Já nyní otevírám obecnou rozpravu. Jako první se hlásí pan předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já tedy chci zejména velmi poděkovat našemu ústavněprávnímu výboru, v čele s váženým panem předsedou, za to doprovodné usnesení, neboť ho považuji za velmi závažné, velmi bych si přál, moc bych prosil, pokud by ho vláda mohla vzít vážně, protože si myslím, že jedna z věcí, která hrozí v případě krizových stavů, je, že vláda má tendenci vlastně pracovat a rozhodovat bez parlamentní kontroly, což se na první pohled může jevit jako efektivní, rychlé a všem prospěšné, ale z dlouhodobého hlediska potom takové počínání může být velmi neprospěšné, až pro svobodu a demokracii v dané zemi škodlivé. Já jsem se přihlásil jednak proto, abych tedy ústavněprávnímu výboru za to usnesení poděkoval, poté také proto, abych ho doplnil některými dalšími činy, o kterých si myslím, že jsou rovněž na hranici toho, co by vláda, byť v krizovém stavu, měla dělat, resp. neměla dělat, aniž by se poradila nebo přímo si to nechala odsouhlasit parlamentem či jinými institucemi.

To, co mě v poslední době velmi překvapilo, bylo rovněž rozhodnutí ministerstva vnitra, které omezilo rozsah jednání obecních a krajských zastupitelstev. To znamená, v rámci rozhodování o tom, jak mohou zastupitelstva zasedat, nebylo pouze to, jak mohou být blízko u sebe, jakým způsobem mají komunikovat, což bych byl třeba ještě schopen pochopit, ale bylo tam opět rozhodnutí, o čem mohou nebo nemohou rozhodovat, což jsem přesvědčen, že je výsostnou pravomocí obecních a krajských zastupitelstev, dokonce zaručenou čl. 8 Ústavy. Následně se to potom změnilo tak, že to omezení bylo odstraněno, já za to chci poděkovat, ale zároveň chci říci, že bylo odstraněno až poté, co k tomu byla vznesena nejedna připomínka.

Třetí věc, kterou chci zmínit, je, že pokud v krizovém stavu vláda dělá nějaká rozhodnutí, např. že chce vyhlásit stav nouze, tak je potřeba, aby svá rozhodnutí odůvodňovala, aby vysvětlovala, proč tak činí, za jakým účelem tak činí, o co je opřeno její rozhodování. To všechno potom zvyšuje důvěru ve vládu, zvyšuje to důvěru v konání vlády, zvyšuje to důvěru v to, jak funguje náš parlamentní systém.

Já toho využívám v rámci tohoto bodu, kde se jednoznačně stalo pochybení, které tady velmi dobře pojmenoval a vysvětlil pan předseda ústavněprávního výboru Antl, chtěl bych velmi požádat a poprosit, aby se to již neopakovalo, aby se velmi dbalo na to, aby při ochraně zdraví a životů lidí také zároveň nebyla zanedbávána ochrana svobody, demokracie a základních principů, na kterých je naše demokratická společnost založena. To znamená, tolik ještě můj dodatek k tomuto bodu, prosím, abychom usnesení přijali, prosím, aby vláda si z toho vyvodila ty důsledky, které je potřeba z toho usnesení vyvodit. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane předsedo, nyní má slovo pan místopředseda Senátu Jan Horník.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane ministře, vážená místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Já mám hrozný problém, abych tento návrh schválil, protože vláda podle mě jednoznačně překročila své pravomoci, vůbec nedbala ústavou nám daná práva a svobody, byť může říkat, že jednala v rychlosti a podobně, ale na druhou stranu, takhle nesmí ani při nouzovém stavu ta situace dopadnout. Pouze nouzový stav, nikoli válečný, nouzový stav. Přesto to vláda udělala. Dovolte mi, udělala to i v druhém případě, kdy omezila, ale naprosto paralyzovala výkon správy věcí veřejných v obcích, samozřejmě i v samosprávách krajských.

Já když jsem se dožadoval informací na ministerstvu vnitra, tak právníci mi vysvětlovali, jak se scházet nesmíme, proč se nesmíme... Ale byla to jenom stanoviska. Vlastně když jste se podívali na stránky ministerstva vnitra, tak tam se objevilo, za jakých okolností můžete svolat zastupitelstvo, nebo ne svolat, svolat ho můžete kdykoli, ale o jakých věcech můžete jednat. Tam bylo uvedeno, že se může jednat pouze v případech, kdyby obec jako taková přišla k nějaké především majetkové nebo finanční újmě. Což tedy v případě, teď řeknu zase náš konkrétní případ, bylo vyhlášeno, my jsme měli už dávno svoláno zastupitelstvo na 23. března. Takže proto já jsem chtěl vědět, jak si ministerstvo vykládá tu újmu, když jsem chtěl vědět od ministerstva vnitra od těch právníků, protože jsme neměli schválený rozpočet, který jsme měli projednávat onoho 23., tak mi bylo řečeno, že v podstatě to nejde, že to není důvodem toho, abychom se museli scházet.

Já jsem neměl tu odvahu to zastupitelstvo, tak jak jsem ho měl svolané...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane místopředsedo, jestli bychom se mohli držet materie...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Jo. On mi pak pan ministr odpověděl, já tvrdím, že tohle bylo taky udělané protiústavně. Dneska když se podíváte na ty stránky, a to je důležité, paní místopředsedkyně, ještě říct, tak zjistíte, že to nařízení, které bylo vydané tehdy vládou, tak už má jiné znění, než tam původně bylo. To znamená, vláda jednala protiústavně. Veřejné správě na nejnižším stupni naopak, kdy jsme v první linii s těmi občany, tak nám to znemožnila. A to tady je zapotřebí říct. Byť je špatná doba, byť to lidé neradi poslouchají. Proto mám i problém se zvednutím ruky pro tento návrh zákona, protože vláda překročila své pravomoci. Ústavu, ta by měla být všem svatá, je jedno, jaký je stav, jestli je nouzový, krizový, to oprávnění k tomu neměla, když si na to zvykneme, že první pokusy jsme viděli od paní ministryně Benešové, vidíme, jak jsou schopni v pozici strachu celého národa, jak všichni potom couvnou, jak se bojí, jako já. Já jsem to zastupitelstvo nakonec odvolal. Špatně jsem udělal, špatné rozhodnutí, ale špatné rozhodnutí bylo to původní, protože bylo protiústavní a bylo protiprávní. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore, nyní má slovo pan senátor Pavel Fischer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Vážený paní předsedající, vážený pane vicepremiére, dámy a pánové. Chtěl jsem vystoupit k tomuto bodu a vyslovit svoji podporu tomu usnesení, které nám připravil ÚPV. Skutečně je naším úkolem dnes vyzývat vládu, aby ani v současné mimořádné situaci nerezignovala na výkon státní moci a pohybovala se výhradně v těch pravomocích, které jí přísluší. Dnes je sedmnáctého, před měsícem, 18. března, jsme tady přijímali podobné usnesení. Mělo číslo 324 a konstatovali jsme v něm, že pan premiér nepostupoval v souladu s právním řádem, když včas neaktivoval ústřední krizový štáb. Zdá se mi, že je skutečně naším úkolem vládě připomínat rámec Ústavy, ve kterém se pohybujeme i v těchto mimořádných podmínkách. Roli parlamentu nevidím v tom, abychom se tvářili, že se nás to netýká, ale abychom vládě pomáhali zpřesňovat akci ve prospěch zdraví a ochrany občanů. Podporuji tedy to usnesení, které připravil náš ÚPV. Děkuji tímto za možnost vystoupit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Slovo má nyní pan senátor Miroslav Antl.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Já se omlouvám, nechtěl jsem vystoupit, ale jako zpravodaj mi pak nenáleží hodnotit to, co proběhlo, pouze vás spočítat, já chci zareagovat na příspěvek pana místopředsedy Jana Horníka, který vás v podstatě vyzývá, abychom nepřijali ani toto usnesení, protože je ústavní, ne, protiústavní... Já chci zdůraznit to, že vláda napravila, tím, že poslechla, napsala, my s tím souhlasíme, ÚPV všemi 10 hlasy řekl, to je správně, to, co vláda udělala. Avšak nám se nelíbila ta důvodová zpráva, ten nabubřelý přístup, který chceme na něj upozornit tím doprovodným usnesením, já vás prosím o podporu toho našeho usnesení, a nezpochybňujme to, co vláda teď předkládá, to je správné, s tím my souhlasíme, ale měla to udělat hned napoprvé. Já nevím, jestli lidsky jsem to vysvětlil, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkujeme za tu tečku, já se ptám, jestli ještě někdo se hlásí do obecné rozpravy, není tomu tak, obecnou rozpravu uzavírám. Pane ministře, chcete se vyjádřit?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Já samozřejmě respektuji právo Senátu přijmout usnesení vůči vládě, velmi pečlivě si ho prostuduji, pokud možno se budeme těmi doporučeními řídit, jenom upozorňuji, aby tady nezapadlo, v jaké situaci to rozhodnutí padlo. To rozhodnutí padlo v situaci, kdy vláda vyhlásila 12. 3. nouzový stav na základě vývoje epidemie, ty volby byly plánovány na 27. 3., což je za 15 dní, a pokud bychom měli postupovat tak, jak nám je doporučováno, to znamená zákonem, tak by to znamenalo požádat si o stav legislativní nouze, ten zákon předložit do Poslanecké sněmovny, ze sněmovny do Senátu, během celého tohoto procesu ty volby chystat, protože samozřejmě my bychom nemohli předjímat rozhodnutí zákonodárného sboru, tudíž by to znamenalo pravděpodobně vytisknout všechny hlasovací lístky, ty hlasovací lístky distribuovat, provést školení volebních komisí, a to všechno v situaci, kdy byl nouzový stav a omezení pohybu. Já tím nijak nepolemizuji s tou podstatou toho usnesení, ÚPV má pravděpodobně pravdu, nebo je to jeho právní názor, je to tak. Pouze upozorňuji, že vláda nebyla v jednoduché situaci, že to nebylo tak, že bychom si řekli, my to zkusíme, jestli nám to tentokrát projde, ale ta rizika, že tam dojde k případnému rozšíření té nemoci v rámci školení těch volebních komisí, popř. distribuci těch hlasovacích lístků, tam prostě byla. To vláda musela v rámci ochrany veřejného zdraví zvažovat. To jsem chtěl pouze uvést na vysvětlenou, aby bylo jasné, že to nebyl žádný akt svévole, že jsme prostě řešili situaci, kterou, tuším, tady žádná vláda před námi ještě neřešila.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře, za vaše stanovisko, pane garanční zpravodaji, vyjádřete se, prosím, k proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Já vím, že musím ještě, ale druhý nejvyšší muž ČR, tedy pokud jde o funkci... Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Tak, pan předseda.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já mám jenom faktickou poznámku k tomu, co říkal pan 1. místopředseda. Já dokonce, i když připustím to, že to nešlo udělat tím rychlým návrhem zákona, kterého jsme se dočkali dnes, jsem rád, že je to tímto způsobem ne zhojeno, ale napraveno, tak upozorňuji ještě na jednu věc, kterou možná chtěl říct pan senátor Antl, a to je, pane ministře, to, že ani v té důvodové zprávě, kterou my si čteme u tohoto návrhu zákona, nepřipouští ministerstvo vnitra, že by udělalo jakoukoli chybu. To je neuvěřitelné, to bych řekl, že mně osobně vadí málem více, než to, že v nějakém okamžiku jste ty volby odložili. Mně vadí to, že vy jste potom nepřiznali, že jste se chovali jiným způsobem, než bylo správné.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane předsedo, děkuji, nyní tedy garanční zpravodaj. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Mám to jednodušší, ctihodný pan předseda horní komory českého parlamentu řekl to, co jsem chtěl říct já, až teprve dnes při závěrečném shrnutí obecné rozpravy zaznělo z úst pana ministra vnitra, kterého si jinak vážím, že jednali za krizových podmínek, za tísňových časových podmínek, je jasné, my to všechno bereme, nám vadí to nabubřelé doprovodné usnesení, resp. doprovodná důvodová zpráva, kde oni vůbec s tím nesouhlasí, s tímto postupem. Já se bojím toho, aby vláda nepřijala tento postup, nerozhodovala o nás občanech vládními usneseními, ale aby to dala do legislativního pořádku, tak jak to má, v tuhle chvíli já jsem přesvědčen, že my, dokazujeme to, jsme schopni se sejít z hodiny na hodinu, v potřebném počtu, řešit legislativní návrhy, my to uděláme, ale, prosím, postupujte podle právního řádu. Jinak promluvili tři senátoři, plus Antl. Tím asi bych shrnul obecnou rozpravu a prosím o podporu toho našeho usnesení, na kterém jsme pracovali dlouho. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Napřed budeme hlasovat o schválit znění postoupené Poslaneckou sněmovnou, potom o doprovodném usnesení. Takže si vás dovolím... (Jeden ze senátorů se ozývá, že je vhodné hlasovat o obou usneseních současně.) Já jsem dostala signál, že zvlášť... Takže budeme hlasovat nejdříve o znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já vás svolám.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, v sále je přítomno 37 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 19. Já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování č. 42 se z 38 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 20 pro vyslovilo 37, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

A teď už bez znělky, prosím, budeme ještě hlasovat o přijetí doprovodného usnesení našeho ústavně-právního výboru. Zahajuji hlasování... Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a dá ruku nahoru. Kdo je proti tomuto usnesení, ruku nahoru a tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že i doprovodné usnesení bylo schváleno, já ukončuji projednávání tohoto bodu, děkuji panu ministrovi, dávám slovo panu senátorovi. Pane senátore Přemysle Rabasi, hlásíte se. Ano, hlásíte se... (Přemysl Rabas se omlouvá za přihlášení se omylem.) Takže ne, dobře. Vyhlašuji polední pauzu, sejdeme se... Už jste obědvali, takže za 45 minut? Neobědvali? Za hodinu, v 15:15 hodin.

(Jednání přerušeno v 14.14 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 15.14 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Kolegyně, kolegové. Začíná naše odpolední část našeho dnešního zasedání.

Dalším bodem, který máme projednat, je

 

Návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání

Tisk č. 239

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 239. Vítám zde pana ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka a zároveň ho žádám, aby nás seznámil, dobrý den, pane ministře, s návrhem zákona. Vítejte v Senátu Parlamentu ČR. Jsme připraveni spolu s vámi ke službě národu. Máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte, abych vás všechny pozdravil. Kolegyně mi daly úplně nový kapesníček a roušku, abych nedělal ostudu, a abyste mě moc netrápili, ale přesto jsem rád, že se můžeme i v těchto náročných dobách sejít.

Dovolte, abych představil první ze svých návrhů zákona týkající se nájemců v komerčních prostorách.

Tento zákon – a to bych vypíchl před závorkou – v zásadě kopíruje skoro stoprocentně přístup Německa ke komerčním nájemcům, myslíme tím tedy obchodníkům nebo podnikatelům v oblasti služeb, a vytyčuje do určité míry vztah vůči pronajímatelům. Německý návrh jde maličko jinak ve smyslu toho, že se hůře vydefinovává ten nájemce, který byl bezprostředně postižen, musí prokázat svému pronajímateli, že je v situaci, kdy není schopen splácet v důsledku koronaviru. My jsme na to šli jednodušeji, a to tak, že se to vztahuje – a to je první důležitá zpráva – pouze na nájemníky, kteří byli vlivem vládního usnesení a nařízení odstaveni od svého běžného podnikání. To je první věc.

Druhá věc. V návrhu podobně jako v Německu navrhujeme pouze to, že v době, a to je tzv. rozhodná doba, kterou jsme dali od 12. března do 30. června, nemůže dostat nájemce od svého pronajímatele výpověď, přičemž je povinen, pokud tedy nebude splácet, že logicky je rozhodující, že nedostane výpověď, protože nesplácí, to dlužné nájemné, které může vzniknout až do toho 30. června, splácet v následujícím období, a to období je ohraničeno tzv. ochrannou dobou, a ochranná doba je do 31. prosince 2020. Korektně říkám to, že když jsme byli v Poslanecké sněmovně, že původní návrh byl totožný s německým návrhem, a tady se lišíme, který dával až dva roky na to, aby se nájemné splatilo. Také jsme to tam měli, nicméně po dohodě se všemi, kteří jsou v právu kovanější i s ohledem na to, aby to nenapadlo Ústavní soud, nám doporučeno, abychom dobu zkrátili do 31. 12. 2020, což jsme učinili, Poslanecká sněmovna to následně schválila. Samozřejmě, že si uvědomuji, že je to nestandardní opatření, které do určité míry zasahuje do toho komerčního vztahu mezi pronajímatelem a nájemcem, na druhou stranu my nepřipravuje pronajímatele o bezprostřední zisk, my pouze do určité míry stanovujeme nějaký zákonný rámec nebo navrhujeme zákonný rámec pro stav, který už ve valné většině se skutečně dělá a realizuje. Nutno říct, že nájemce s pronajímatelem se, nechci říct ve většině, ale v celé řadě případů dokázali dohodnout. Nicméně bylo to pokaždé jinak. Někdo dal někomu pět měsíců odklad, někdo dal měsíc, a někde se skutečně třeba také i nedohodli. Čili z tohoto důvodu se domníváme, že by měl být nájemce v této kritické době určitým způsobem chráněn, a to tedy alespoň tím, že nedostane výpověď. Samozřejmě beru i argument takový, který se objevuje ve smyslu toho, a co ti pronajímatelé? Jedna věc je ta, že se můžeme bavit o tom, jestli by vůbec to nájemné dostal či nedostal, protože v době, kdy zcela evidentně nemůže prodávat, má nulové příjmy, tak je dost pravděpodobné, že stejně dochází k prodlení, tak takhle dáváme aspoň nějaký zákonný rámec tomu prodlení, a pochopitelná otázka je, a co jeho závazky, my si pouze nevytváříme tzv. dominový efekt. Nedovolili bychom to udělat, pokud by souběžně se nepřipravovalo to, že dojde i k odkladu splátek v úvěru a všech finančních půjček. Což jak určitě víte, se projednává a je to v nějakém režimu schvalovacím podobně jako toto.

To znamená fakticky my říkáme, že hlavní výdaje, spojené třeba se splátkami hypoték nebo se splátkami prostě bankovních úvěrů dlouhodobých a tak dále, budou s tímto spárovány, a ten pronajímatel by se neměl dostat do pasti v hotovosti. Nevztahuje se to, to je poslední, co bych řekl, na služby spojené s nájemným. To znamená, pokud to je zařízeno, což je prakticky každý vztah, s nějakou energií, nějakým třeba marketingovým poplatkem a tak dále, tak to se do toho nevztahuje. Jinými slovy to nájemce platit musí. S tím ale, že vycházíme z toho, že jsou obvykle velmi nízké, protože když neprovozuje činnost, tak tam není žádný vyšší náklad. Současně je třeba říci, že tímto nechceme ukončit vztah a velmi intenzivně pracujeme na tom, že jim dáme ještě, nájemcům, ve vztahu k pronajímatelům určitý další bonus. V tuhle chvíli doaranžováváme celý mechanismus, řešíme to s Asociací pronajímatelů, se zástupci nájemníků. A jsme inspirováni takzvaným slovenským modelem. Slovenský model říká, že pokud stát přispěje určitou částkou na pokrytí nákladů spojených s bydlením, sleví rovněž pronajímatel, a tím pádem pro nájemce to bude ještě výhodnější. Zjednodušeně řečeno, kdybychom nastavili mechanismus 33 %, 33 %, 33 %, po třetinách, a říkáme, že by bylo nájemné, dejme tomu, 100 tisíc korun, stát by přispěl 33 tisíc korun, stejně tak by musel pronajímatel slevit 33 tisíc korun, pronájemce by to vyšlo 33 tisíc korun. To znamená, na Slovensku mají poměry trošku jinak, ale já jsem to uvedl jen ilustrativně. Toto se nám nezdá jako špatný mechanismus. Dopad do státního rozpočtu by se dal ustát. Kde je trošku slabé místo tohoto? Je v tom, že u těch řekněme dobře identifikovatelných nájemců a pronajímatelů by to zřejmě nebyl úplně velký problém, protože mají nepochybně nějaké dlouhodobé vztahy, a podle toho se to dá odvodit. Samozřejmě problém by mohl nastat u možná tisíců nebo desítek tisíců malých nájemců, typický příklad někde hospůdka na růžku, která má vztah se svým pronajímatelem a nemusí to třeba být na bázi bezhotovostních převodů, může to být na bázi hotovostních převodů, možná by se tam těžko dohledával mechanismus toho, kolik vlastně platil, jak platil, kdy platil, jak smlouva vypadala. Jinými slovy snažíme se dneska najít takový mechanismus, který by umožnil určitou úlevu nájemců, zapojení státu a vlády, na druhou stranu abychom zase z toho neudělali něco, kde by se to dalo i zneužívat. Ale to je prostě nějaký mechanismus. Já jsem jenom považoval za správné, abych vám tady řekl, že se tady na tom pracuje a že se domníváme, že by to s tím mělo být svázáno. Je zde ještě druhá varianta, a to je varianta určité i záruky pro pronajímatele, kteří by měli od nájemců garantovanou státní záruku za to, že zaplatí. Jinými slovy vytvořil by se mechanismus, alias COVID I, COVID II a byl by to třeba COVID Nájemné. I to by se dalo zrealizovat, opětovně museli bychom domyslet, jakým způsobem to potom dělat, třeba pro úplně nejmenší nájemce, pakliže by to pronajímatel vůbec vyžadoval. Jinak nevstupujeme do toho vztahu dál, pokud samozřejmě se domluví jinak a na jiné bázi, tak pronajímatel s nájemcem pochopitelně můžou. Děkuji mockrát.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane ministře. A prosím zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 239/2, zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Anna Hubáčková, která je z dnešního jednání omluvena a zastoupí ji paní senátorka Šárka Jelínková. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 239/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Michal Kortyš, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Já děkuji. Takže vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Na senátním výboru zpravodajská zpráva návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadu epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužící podnikání, senátní tisk č. 239. V poslanecké sněmovně se hlasovalo, z přítomných 97 bylo 76 pro, 13 proti. Cíl návrhu zákona byl dneska tady panem ministrem předveden. Ve zkratce je to zákaz jednostranného ukončení nájmu a zákaz výpovědi z nebytových prostor z důvodu prodlení splacení nájemného během ochranné doby. Byly tam různé poznámky, ale žádný návrh nebyl podán, takže stanovisko zpravodaje, přečtu jenom konec, protože ze začátku jsem napsal své dojmy, a to tady zatím nemám říkat, to si mám nechat do rozpravy podrobné, tak to si nechám. Takže vzhledem k tomu, že vrácení tohoto zákona do sněmovny by postihlo i nájemce a uvedlo je do časové tísně a nejistoty, navrhuje, aby výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu doporučil senátu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Samozřejmě, že během doby přicházely různé podněty, které jsem si i já osvojil, a to si nechám opravdu na podrobnou rozpravu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji. Pane senátore, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte další rozpravu. Ptám se, zda si přeje vystoupit paní zpravodajka ústavně-právního výboru, Šárka Jelínková? Máte slovo paní kolegyně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Šárka Jelínková:  Hezké odpoledne, vážený pane ministře, paní předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych v zastoupení kolegyně Anny Hubáčkové vám přečetla usnesení ústavně-právního výboru k projednávanému tisku. Jedná se o 94. usnesení z 22. schůze konané dne 15. dubna 2020 k předmětnému návrhu zákona. Už budu číst usnesení:

Výbor

I. doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh zákona zamítnout.

II. doporučuje Senátu PČR přijmout v souvislosti s projednáváním návrhu zákona o některých opatřeních ke zmínění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání doprovodné usnesení, jehož text je uvedený v příloze.

III. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi senátorku Annu Hubáčkovou.

IV. pověřuje předsedu výboru, senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Dovolím si vás, i když je máte před sebou, seznámit ještě s návrhem, tedy s tím doprovodným usnesením. Takže jedná o usnesení Senátu z 20. schůze konané dne 16. dubna 2020. V souvislosti k tomuto senátnímu tisku č. 239, a to Senát:

I. s ohledem na skutečnost, že předložený návrh zákona zamítl, neboť jej považuje za zjevně protiústavní, a to pro rozpor zejména s článkem 11 Listiny základních práv a svobod a návrh obsahuje i zásadní právní vady, vyzývá Vládu ČR, aby zřídila operační program pro čerpání bezúročných úvěrů pro nájemce, kteří nejsou v důsledku epidemie koronaviru SARS CoV-2 schopni platit nájemné.

II. pověřuje předsedu Senátu, aby s přijatým usnesením seznámil předsedu vlády.

Tolik zpráva z ústavně-právního výboru.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, paní senátorka. A nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Otevírám tedy obecnou rozpravu. Jako první se hlásí pan senátor Tomáš Goláň.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, byť jsem autorem onoho doprovodného usnesení a byl jsem pro zamítnout tento zákon, po dalších ujištěních a po dalších debatách s odborníky si myslím, že bychom tento zákon mohli pustit minimálně, ne minimálně, maximálně do podrobné rozvahy. Už pro tu chybu, co tam je kvůli tomu, že je odkazován na opatření MZ, podle kterých nic nebylo vydáno, to je ta chyba v tom, tuším § 1, odstavec 2, je tam třeba to písmeno B vypustit, aby zákon byl účinný a aspoň měl nějaký smysl, aby se nevztahoval pouze na 12 dnů, už proto ho potřebujeme, abychom ho pustili do podrobné rozvahy a tuto chybu napravili. Nicméně z mého pohledu zákon pořád je odsouváním problémů. Pan ministr nám řekl, že nakumulované nájemné, které se nakumuluje a budeme ho muset jako podnikatelé do 31. 12. zaplatit, že by šlo řešit opatřením, kdy náklady nebo cash flow na to ponese stejným dílem stát, stejným dílem pronajímatel a stejným dílem i nájemce. To zní velice rozumně, akorát bych pak chtěl odpověď na to, jak donutíte pronajímatele, aby se jedné třetiny nájmu dobrovolně vzdal.

Mně to zatím není úplně jasné. Pak bych chtěl poprosit pana ministra, aby mi i odpověděl na to, co tady vzpomněl, že jsou programy COVID I, COVID II. Mně to přijde jako Yetti, pořád se o nich baví a ještě nikdo je nikdy neviděl. Víte, máme strašné množství klientů a také máme spoustu lidí, kteří nám volají, kteří jsou zaregistrováni a kteří ještě nic z toho neviděli, ani korunu. V naší firmě je to 645 klientů, a z toho polovina žádala o COVID I i COVID II, nemá odpověď. Ta část, co odpověď má, že je ta žádost zamítnuta, nemá vůbec vysvětleno proč, nemá vysvětleno ani ta část, která má formální chyby, takže neví, jak to v příští žádosti odstranit. Mluví se tady o té pomoci, ale ta pomoc opravdu reálně ještě nepřišla. Nicméně potom v podrobné rozvaze bych chtěl načíst pozměňovací návrh, který máte všichni na stole, takže já budu rád, když se do té podrobné rozvahy dostaneme, abychom mohli minimálně napravit chyby, které tam vznikly u zákonodárců a které vlastně i poslanecká sněmovna nám poslala sem do senátu. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore. Obecná rozprava pokračuje, slovo má pan senátor Lukáš Wagenknecht.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  : Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já rozdělím svůj příspěvek na dvě části, první – proč se vlastně o tom zákoně teďka bavíme. A pak budu mít nějaké dotazy na pana ministra, poprosím, aby případně odpověděl, třeba i v rozpravě, kde by mohla být ještě nějaká reakce. Tak uvidíme, jak to bude možné. První řeknu, budu kritický, ale neberte to osobně, chápu, že máte těžkou situaci. Co také řeknu, já mám informaci, že bojujete za podnikatele v rámci celého toho uskupení a chápu, že i pandemiologický ten pohled je malinko jiný třeba než ten podnikatelský, takže tam kvituji tyhle věci. Ale co je problém? První věc, která tady padla, vy jste řekl, že ten německý model je ten, kterým se inspirujete, nicméně já taky kvituji, protože docela znám dobře maloobchod, to Německo nám je hodně blízké tou strukturou, tam si myslím, že to je jeden z nejrelevantnějších příkladů. Naopak ale teďka když se podíváme, jak Německo postupuje v tom procesu uvolňování, tak tam jsou, jak to říci, méně obezřetní. A tam už hodně věcí se vlastně od pondělka nějakou formou posouvá. Jo, je to maloobchod, 800 metrů čtverečních provozovny a tak dále, asi o tom víte. Já vím, že v tom detailu určitě budete. Já nechci v žádném případě napadat jakoby návrhy tady českých pandemiologů, ale ty příklady jsou v médiích, a opět použiji ten, který je asi aktuální, to je to, že jste byl tak vstřícný, že jste uvolnil nějaké provozovny, už v té první vlastně vlně za týden, nicméně tam je nějaké omezení 200 metrů čtverečních. Já chápu a myslím, že všichni jsou rádi, že to děláte, je to dobrá věc, že aspoň něco pojede. Na druhou stranu, jestli by ještě nebylo možné těm lidem vysvětlit, kteří to řeší z toho zdravotního pohledu, že to je nesmysl, protože pokud budete mít 3 lidi na 200 metrech nebo 3 lidi na 1000 metrech, tak přece to není logické. Tak já jenom chci, aby tady se ukázalo, že vnímám vaši vstřícnost, vás osobně jako člena vlády, na druhou stranu některé věci nejsou logické. A k tomu druhému bodu, vy sám jste to i v médiích komunikoval a opět já tomu rozumím, že ty kroky vlády, jak postupně teďka se s tím vypořádává, nejsou spravedlivé vůči některým typům podnikatelů, tak to je. Máme tady obchodní domy, které celou dobu prodávají obuv, cokoliv jiného. Pak jsou provozovny, které na tom trpí. A to je ta neproporcionalita, která tady je nastavená. Doufám, že se ještě nějakou formou vláda zamyslí nad tím harmonogramem. Ne nad těmi termíny, ale na té struktuře fakt je to špatně.

Nicméně pak se posouvám k tomu druhému, a to je to podstatné. Když tedy vy mluvíte o tom procesu, třetina, třetina, třetina, velice kvituji tento návrh, funguje to i v zahraniční v některých zemích, také jsem koukal, že tam to jde, je to možné. Nicméně já zmíním jiný faktor. Bude to potom otázka, kterou bych rád byl, mimo ty otázky, tyhle věci odpovědět, bych chtěl od vás odpověď, bude to platné i zpětně? Od začátku účinnosti těch nařízení? To je první podstatná věc, protože za mě je podstatné to, že ono každý týden navíc je větší problém, ono to narůstá exponenciálně jako ta křivka té nemoci, ty problémy těch podnikatelů. Zkrátka měsíc nějakou dobu mohly trvat, to všichni mohli zavřít oči a ustojíme to, ale některé provozovny pustit až za čtvrt roku v celé té lhůtě, to je opravdu likvidační. Tak tam je potřeba těmto pomoci více, podle mého názoru, ale co nejrychleji. Takže první, jestli ten... velice kvituji ten návrh, nějakou formou dopadne tento program, tam nějaká vzájemná podpora, jestli to bude okamžitě a zpětně a co nejrychleji? Kolega tady mě předběhl s dotazem, jestli tam bude nějaká vymahatelnost ze strany těch pronajímatelů, nebo to bude dobrovolné. Já si myslím, že to bude velice těžké pro vás.

A třetí věc se pak tedy zeptám ještě s tím samotným procesem toho nájemného, opět ten konkrétní příklad. Teď nějaká provozovna tedy bude od pondělka za týden zprovozněna pouze na 200 metrech z nějakého poměru. Budou mít potom kompenzováno to nájemné, pokud by tedy tento váš program dopadl, z toho nějakého poměru a jakou formou to bude, když bude fungovat pouze částečně? Tak jestli jste o tom už přemýšlel, jestli na to máte odpověď, jestli v reálu to nebude znamenat, že od nějaké doby otvíráme, ale už máte smůlu, vypadáte z celého systému. A posledně s tím nájemným, bohužel já si také myslím, že to je přenášení té platební neschopnosti o krok dál, že postupují tak někde jinde, nicméně jako není to férové jednání vůči těm, kteří budou nejdéle stát. Takže jestli k těm úvěrům, já si nemyslím, že to je dlouhodobé řešení. Pokud někdo bude kumulovat nájemné a bude to vytěsňovat formou úvěru třeba bezúročného od státu, nějakého COVID Nájemné, tak pak to přijde najednou v nějaké době a těch nájmů bude strašně moc. Pokud tam ta doba těch možných splátek nebude dvouletá, tříletá v nějakém harmonogramu, to nemůže fungovat a toho podnikatele to stejně zabije. Vy to asi víte stejně jako já. Takže pro mě jediné možné řešení této situace je opravdu to, co jste říkal, ten program, jestli polovina stát a čtvrtina každý nebo třetina, třetina, to je možné, ale jestli k tomu byste se mohl nějak vyjádřit, protože bez toho, jestli nám nedáte dneska garanci, že toto spustíte někdy během příštího týdne, tak já fakt jako budu mít velký problém hlasovat k tomu zákonu samotnému, protože jedno bez druhého podle mě opravdu, jak jste říkal vy sám, není možné řešit. Takže kdy to bude, jak to bude rychlé, jestli můžu tyhle odpovědi, opravdu? Jestli to bude i zpětně, jak budou všechny ty poměrové plochy, které rozdělujete, a jestli ještě jednou vláda bude přemýšlet o tom harmonogramu. Ne dejme tomu z těch termínů, i když také jsou náročné, ale z té struktury. Opravdu teďka nechci tady používat ten příměr, aby to bylo laciné, hobbymarket a jiné věci, to jste si asi také tím prošel, ale přece není logické, aby prodejna obuvi byla zavřená, hobbymarket běžel, není to spravedlivé, jak jste říkal, a není to ani proporcionální a není to logické. Takže jestli můžu tyhle odpovědi. Kdybyste byl ještě tak hodný třeba i v rámci rozpravy, abych mohl zareagovat, abych vám pak vám třeba řekl, jak se rozhodnu. Byl byste moc hodný, děkuji moc.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, pane senátore. Dívám se na pana ministra, počkáme zatím. Až posléze, ano. Takže do obecné rozpravy se nyní hlásí pan senátor Zdeněk Nytra.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Ten návrh zákona je, dá se říci, ve své podstatě podobný, jakým jsme se tady zabývali včera, i když z pera jiného ministerstva, ale týkal se pronájmu bytových prostor. Tady se bavíme o komerčních prostorech. Chtěl bych vyzvednout jednu skutečnost, že je napsaný o fous lépe než ten z pera Ministerstva pro místní rozvoj. Na druhou stranu i tady dochází k jisté nerovnoměrnosti v zatížení, to znamená na straně nájemců a na straně pronajímatele, proto bych chtěl navázat na pana senátora Goláně. A nejenom z hlediska úpravy té, dejme tomu chyby technické úpravy, bych chtěl požádat, abychom nechali projít návrh zákona do podrobné rozpravy, protože pak bych rád uplatnil svůj pozměňovací návrh, který nebyl uplatněn na hospodářském výboru, protože tam byl vlastně těsnou většinou ten návrh zákona schválen v postoupeném znění, a týká se něčeho obdobného, co jsme tady řešili u pronajímatelů bytových prostor, a to je v podstatě státní garance do výše 80 % za nezaplacené nájemné ze strany nájemců. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já děkuji vám, pane senátore, nyní má slovo pan senátor Jiří Dienstbier.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové. Já mám k tomuto návrhu zákona podobný postoj jako k tomu, který se týkal nájemního bydlení. Já ho nepovažuji za příliš kvalitní, ale je to alespoň nějaká pomoc. To znamená, že se kloním spíše k tomu jej podpořit. Je jasné, že jsou tam některé legislativní nedostatky, minimálně tedy z mého pohledu ten, který svým pozměňovacím návrhem chce řešit paní senátorka Seitlová, odstranění tedy toho chybného odkazu. Nejsem si jistý, jak to dopadne, schválíme-li ještě nějaké další pozměňovací návrhy, jakkoliv nechci zpochybňovat jejich smysluplnost nebo příspěvek k řešení té situace, tak si myslím, že to ve sněmovně bude přehlasováno. A pak to bude přehlasováno pravděpodobně i s tou chybou, kterou chce odstraňovat paní senátorka Seitlová. Ale chtěl jsem se vyjádřit ještě k tomu návrhu doprovodného usnesení. Já si totiž také myslím, že by lepším řešením bylo, kdyby vláda zřídila nějaký program, já nevím, jestli to má být zrovna operační program, to zřejmě odkazuje na použití evropských peněz.

To já nepovažuji za asi úplně zásadní, ale program, který by umožnil dát bezúročné půjčky nebo úplně lehce úročené půjčky, například stejným nákladem, který má vláda na financování státního dluhu. To by tu situaci vyřešilo. Protože zákon stejně je jenom odkladem. Navíc nabíhají sankce, je to problematické podle mne i pro nájemce, protože jejich pozice poté bude mnohem horší, než je v tuto chvíli. Ale i u toho usnesení mám problém se začátkem, protože si nejsem jist, že návrh je zjevně protiústavní v rozpočtu s článkem 11 Listiny základních práv a svobod, zejména ne zjevně. Protože s ohledem na situaci je logické, že se hledá nějaká dělba rizik nákladů na všechny společenské skupiny. A článek 11 také neupravuje absolutní vlastnické právo, mimo jiné také říká, že zavazuje a dokonce přímo připouští některé limity výkonu vlastnického práva. Nejsem úplně srozuměn s tímto jednoznačným hodnocením, ale nevím teď, jak si s tím poradit, protože bych rád hlasoval pro usnesení, kterým bych apeloval na vládu, aby zřídila nějaký program půjček pro nájemce, ale bez hodnotících úsudků, které nepovažuji za jednoznačné. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Slovo dávám nyní paní senátorce Šárce Jelínkové.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Šárka Jelínková:  Děkuji za slovo, ještě jednou, vážený pane ministře, paní předsedající, kolegyně, kolegové. Krátce se vrátím k usnesení ústavně-právního výboru, který jsem tady četla v zastoupení kolegyně Hubáčkové. Jen sama za sebe, já jsem nehlasovala pro úplné zamítnutí tohoto zákona, a ani jsem nesouhlasila právě s doprovodným usnesením, ale čemu se chci teď věnovat, je něco jiného. To, že projednávaná novela je určitě lepší než ta včerejší, to už tady zaznělo, to nebudu opakovat, i když si také myslím, že ještě dostatečně nevyvažují dopady krize na obě strany, a to jak na straně nájemců, tak pronajímatelů, ale mnohé tu už i zaznělo, takže nebudu vše opakovat. Na co se však chci ve svém příspěvku zaměřit, je jedna z věcí, která může významně ulehčit současnou situaci pronajímatelům, potažmo všem podnikatelům, a to je velmi zjednodušeně řečeno možnost, aby plátce daně tzv. nemusel předplácet DPH za dodání zboží či poskytnutí služby, za kterou neobdržel žádnou úplatu. To může být v případě, že příjemce a odběratel platí třeba až po dodání zboží, nebo poskytnutí služby třeba až s dohodnutou splatností atd. Pozměňovací návrh, který bych chtěla předložit, pokud tedy dojde k podrobné rozpravě, zbavuje malé a střední plátce daně s měsíčním obratem do 10 mil. Kč za měsíc platit daň předem, jak jsem již říkala, za současné úpravy jsou totiž povinni daň platit a zaplatit nezávisle na tom, zda jim jejich odběratel skutečně uhradí, případně i přesto, že jim uhradí s určitým časovým odstupem vzhledem k době splatnosti. Zpravidla tak musí uhradit své závazky vůči svým dodavatelům, a to pro ně může představovat značnou finanční zátěž, která se může o to více projevit v situacích podlomené ekonomiky a souvisejících problémů jejich odběratelů s úhradou plateb za zdanitelná plnění. Předložená změna vychází z podpory platební schopnosti, která může být u malých a středních plátců snadno narušena, přičemž povinnost zaplatit DPH bez ohledu na to, zda oni sami dostanou za zdanitelná plnění zaplaceno, pro ně může představovat finanční obtíže, také jsem to již zmiňovala. Budu proto navrhovat do zákona zahrnout mechanismus, pomocí nějž plátce daně, který splňuje stanovené podmínky, může provést snížení celkové daně na výstupu o částky odpovídající dani za zdanitelné plnění, která mu nebyla v příslušném zdaňovacím období uhrazena, či její poměrnou část. Rozhodne-li se takového režimu využít, vzniká mu ale současně povinnost zvýšit celkovou daň na výstupu o částky odpovídající dani za zdanitelné plnění, o která celou svoji celkovou daňovou povinnost dříve snížil a která mu již byla uhrazena. V praxi by tak v měsíci, ve kterém sice zdanitelné plnění uskutečnil a tedy z něj DPH musel odvést, mohl snížit celkovou jím placenou daň o daň z těchto neuhrazených zdanitelných plnění a zaplatil by až v okamžiku, kdy mu odběratel zaplatí za takové zdanitelné plnění. Princip neutrality není dle mého názoru tímto pozměňovacím návrhem porušen, jelikož se nejedná o hotovostní účetnictví. Použití korekční položky umožňuje zachování veškerého systému jako doposud, posouvá se pouze povinnost platby DPH v čase. Podrobně viz pozměňovací návrh, který máte také na stole, pokud tedy o něm budeme hlasovat. Jenom chci ještě připomenout, že předkládaný pozměňovací návrh neprošel v Poslanecké sněmovně velmi těsně, pouze o čtyři hlasy, není to většina, ale na druhou stranu, i když se jednalo o opoziční návrh, měl v Poslanecké sněmovně nezanedbatelnou podporu. Tolik vše, pokud se tedy dostaneme do podrobné rozpravy, seznámím vás a načtu pozměňovací návrh. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, paní senátorko, nyní paní senátorka Jitka Seitlová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Seitlová:  Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně a kolegové. Jenom připomínám, že už včera jsem rozdala pozměňovací návrh, který je zdánlivě malou úpravou, zdánlivě technicky legislativní, nicméně kdyby nebyla, mohlo by to vůbec ohrozit do budoucna platnost této právní úpravy, kterou teď projednáváme. Takže pokud bude propuštěno, o což prosím, do podrobné rozpravy, tak potom načtu tento pozměňovací návrh, který se týká špatné nebo, řekněme, nedostatečné formulace odkazu, z čeho tento zákon vychází v návaznosti na vládní usnesení a zákony. Máte ho před sebou, upravené znění od včerejšího dne. Ale využívám i této chvilky, abych se zeptala nebo požádala pana ministra o to, aby tedy při schvalování všech řekněme pomocí, které dosud byly poskytnuty, tak také zvažoval situaci, která se najednou v praxi objevuje. Jestliže podpoříme zaměstnance, což je výborné, jestliže podpoříme OSVČ, což je také výborné, tak právě pak vzniká bohužel určitá nerovnost mezi skupinami, které podpořeny nebyly, a vytváří to mezi nimi určité napětí. Chtěla jsem jenom opravdu poprosit, vím, že toho je hodně a že se to na vás všechno valí a není to snadné, ale aby co nejdříve tyto nerovnosti byly odstraněny. Mám konkrétní případ dvou podnikatelek, které jsou obě vlastnice, protože nemohly být obě OSVČ, musely vytvořit s.r.o. Říkají: „Nemáme v tuto chvíli nic, jsme v situaci naprosto vážné“. Jenom jsem chtěla poprosit, abyste všichni, byť vím, že alternativ je hodně, které v praxi jsou, toto zvážili, protože nerovnost, která vzniká, vytváří mezi jednotlivými skupinami napětí, což je zbytečné a určitě si to nepřejeme. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko a nyní se hlásí do obecné rozpravy pan senátor Tomáš Goláň.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji za slovo. Chtěl bych navázat na předřečnici. Přesně tuto situaci jsem chtěl tady vypíchnout. Na osoby, které jsou společníky a berou příjem pouze z titulu společníka nebo jednatele, není doteď vůbec žádná pomoc a jsou jich desetitisíce. Ti lidé nejsou zaměstnanci a nejsou OSVČ. Zatím řešíme zaměstnance, řešíme OSVČ. Oni jsou pouze jednatelé, nemají pracovní smlouvu a dostávají příjem, který podléhá nemocenskému pojištění, tzn. jsou z toho odvody stejné jako ze zaměstnání, ale žádná pomoc na ně není. To je právě ta jedna z důležitých věcí. Pak další důležitá věc, což říká znovu tady paní Seitlová, zapomněli jsme další skupinu, už minule jsme to řešili s paní ministryní financí, a těch je víc než desetitisíce. To jsou podnikatelé, kteří mají malé zaměstnání. Nedávno mi psala kadeřnice. Má zavřený salon, ale protože chodí vypomáhat do gynekologické ordinace jako administrativní síla, bere plat 5 000 Kč měsíčně a z toho odvádí odvody. A právě tato skupina není žádným způsobem chráněna. Ona má celou živnost zavřenou, ještě musí při zavřené provozovně platit 7 000 Kč nájem, ale nedostane se na kompenzační bonus, nedostane se na pětadvacítku, protože právě toto malé zaměstnání malého typu ji z té skupiny vyřazuje. A tady nemůžeme brát lidi, že co je marginální a co je majoritní část, co je minoritní část a majoritní část. Musíme zachránit každého člověka, protože je to náš občan a stát se skládá z jednotlivých občanů, a ti drobní řemeslníci dělají diverzitu podnikání, toho trhu a drží společnost.

A my nemůžeme říct, že protože je jich málo, tak jim nepomůžeme. To je předmětem našeho bývalého, z minulého týdne doprovodného, usnesení, a to je předmětem i toho pozměňovacího návrhu, který já budu rád, když budu moct načíst v podrobné rozpravě. Poprosil bych, abychom to dostali do podrobné rozpravy a abychom mohli tady ty pozměňovací návrhy načíst. Jsem bohužel člověk, který léta přednášel DPH a už se tady kolegyně Jelínková na mě podívala, vyjádřit se k tomu pozměňovacímu návrhu. Ano, návrh, který tady nám přistál na stole, odkládá placení DPH ze služeb, za které jsme neobdrželi peníze. Ale daň z přidané hodnoty musí být neutrální. My bychom museli v pozměňovacím návrhu najít to, že ti nájemci, kteří obdrželi fakturu, nemají v tom okamžiku nárok na odpočet. Protože pokud já neodvedu státu, ale na druhé straně si to nárokuje, tak ta neutralita je narušena. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore a nyní promluví pan senátor, místopředseda Senátu, s přednostním právem, Jan Horník.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Dobrý den, pane ministře, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Ve všech opatřeních, která tady projednáváme a kterými se zabývá vláda, tak mám takový dojem, že trochu opomíjíme neziskový sektor. To znamená, neziskové organizace, kterých není málo a kteří dokonce v rámci své činnosti vykonávají dobrovolně charity, dobrovolně u těch věcí, které my teď potřebujeme, to jsou pečovatelské domy apod., a není jich úplně málo. Vím, že současná vláda není úplně až tak nakloněna těmto neziskovkám, a ty se nám mnohým jakoby vytrácí a zapomíná se na ně. Přitom jich není málo. Chci se zeptat, jak dalece se tento návrh zákona týká i těch neziskovek, jestli se s nimi tam počítá, a chtěl bych poprosit pana vicepremiéra, aby i tomuto sektoru poskytl jakousi šanci na pokračování v její činnosti, protože se dostávají na hranu vůbec svých možností a přitom se starají mnohdy o jiné. A to, co případně i oni dělají jako podnikatelskou činnost, tak ta je nezisková, slouží k tomu, aby se vůbec udržely v chodu. Jenom krátká odpověď, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore a nyní promluví pan senátor Michal Kortyš.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Už tady bylo řečeno včera a dnes několikrát, že Senát v těchto hektických dobách nabízí součinnost při přípravě zákonů, které jsou velmi důležité pro tuto dobu. Někteří to využili, myslím, že jeden ministr, a jinak to zatím kulhá. Ačkoliv musím říct, že od pana ministra paní náměstkyně mně volala, ptala se, jaký na to mám názor, ale to už jsem byl tady na Shell u Prahy. Takže jsme si nemohli říct věci, které možná by byly důležité a možná jako jsem já jako podnikatel pronájemce a zároveň jsem i pronajímatel, tak možná pohledy ze zdola by byly docela zajímavé a možná přínosné. Nechci tvrdit, že tam nemáte odborníky a že vám to dokáží také podat nějakým způsobem. Takže toto, kdyby šlo do budoucna, aspoň v této době, tak si myslím, že pro podnikatele, jsou tady i svaz, a tito lidé by mohli přijít a říct, a nemuseli jsme se tady navzájem zdržovat. Poukazuji ještě na nekonzistenci obou zákonů pro bytové a nebytové prostory, kde jsou jiné termíny, jestli by nechtělo srovnat tyto věci. To je věc asi zákonodárců, a co se týká DPH, tak tady bych opravdu byl pro to, kdyby se povolil odklad zaplacení DPH, což je dnes normální běžná věc, když to trvá, než si vás prověří atd., zafírují vám majetek, ale to se dá vydržet, důležité je, aby se neplatil úrok. Takže kdyby se povolilo, že se nezaplatí úrok z toho, tak mohou žádat už i dnes. Slíbil jsem, že tady přečtu tu svoji zprávu, protože můj názor, jak tady bylo řečeno, pustit to aspoň něco, s nějakým pozměňovacím návrhem, aby se tím vláda zabývala, aby se to neúplně neshodilo nebo by zůstalo tak, jak to je.

K předloženému zákonu v tomto znění mám výhrady. Tím, jak je koncipován, odkládá platbu nájemců a dostává některé pronajímatele do velkého rizika druhotné platební neschopnosti. Nevěřím tomu, že všichni nájemci budou schopni do vládou stanoveného termínu, což je 30. 12. tohoto roku, splatit řádné nájemné a k tomu posunuté nájemné v době recese, která přijde po uvolnění opatření zabraňující nájemcům podnikat. Vaše připomínka, že chystáte program Třetina, třetina, třetina, tak si myslím, že by to byl dobrý signál, a z toho důvodu bych navrhoval, nebo nenavrhuji, ale přikláním se k tomu, až tady bude dán pozměňovací návrh, k jaké garanci státu, která bude garantovat lidem, co nebudou zaplaceny nájmy, že jim to stát proplatí nebo se aspoň bude podílet na té škodě tak, aby byla co nejmenší. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, do obecné rozpravy je přihlášen pan senátor Tomáš Goláň.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji za slovo. Budu opět reagovat na předřečníka. Odklad DPH je dnes možný, je možnost zažádat o splátkování nebo tzv. posečkání daně, je to institut podle daňového řádu a generálním pardonem jsou prominuty úroky z prodlení tady z takového posečkání. Takže toto máme vyřešeno. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Do obecné rozpravy už se nikdo nehlásí. Chcete reagovat, pane ministře, teď, děkuji, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Ještě jednou, vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Děkuji všem za připomínky a musím říct, že s většinou z nich nelze jinak než v zásadě souhlasit. Protože to není úplně normální, to, co děláme. Nikdy by mě nenapadlo popravdě řečeno, že něco takového budu předkládat, ale také nejsme v normální době. Jsme v situaci, kterou nikdo z nás nezavinil a teď se snažíme na ní nějakým způsobem lépe či hůře reagovat, a myslím si, a teď to opravdu neříkám politicky ani ideologicky, že všichni rozumní lidé se snaží dělat maximum pro to, aby to nějakým způsobem se zrealizovalo, pokud možno rychle v nějakých zákonných mezích, a nepochybně i možná s nějakými chybami, za které se omlouvám, viz třeba příklad toho překlepnutí se tam nebo odkaz na něco jiného, což se snad dá, alespoň podle mých informací, řešit nějakým výkladem, ale to je asi ta nejmenší věc na tom.

Vezmu to postupně, tak jak padaly dotazy. Třetina, třetina, třetina. Byl bych rád, kdybychom to spustili. Jak by mohl vypadat mechanismus? Bylo by to od 12. března, bylo by to pro firmy, které byly odizolovány, tzn. vládním nařízením se jim znemožnilo podnikat, tzn. prodávat, nabízet služby, a teď co je důležité. Pokud by to byla třetina, třetina, třetina, to ještě projde ještě nějakou politickou diskusí, tak by to bylo podle mého názoru spravedlivé ukončit dnem, kdy zahajují svůj provoz. Jakmile se dostaneme do situace, že tomu dáme nějaký režim, dejme tomu do 30. 6., jak třeba žádají nájemci, tak se dostaneme nepochybně do střetu toho, že někoho odizolujeme začátkem května, někoho na konci května, někoho začátkem června, teď nám začnou všichni říkat: „No, ale on měl zase měsíc výhodu a já ji neměl.“ Tak si tedy myslím, že by bylo férové to udělat přesně po dobu, pokud měl zavřeno. Je to dobře počitatelné, dá se to krásně dohledat a svým způsobem to odpovídá nařízení a zase uvolnění. Čili je tam jasný časový horizont. Pochopitelně bylo by to zpětně. Tady jedna věc. To, co zde padlo. Ideálně příští týden to udělat. To je nerealizovatelné. To musím rovnou říct. Protože problém to snad není ani vymyslet, nějakou představu máme, navíc se inspirujeme, jak je to v zahraničí, ale dostat to do režimu, a teď jenom musím říct, jedná se o 200 000 nájemních vztahů a pronajímatelů, což někdo musí nejenom vypsat, musí to nějakým způsobem zadministrovat, pokud možno jednoduše, protože budou napadáni všichni, že jim to děláme složité, ačkoliv musíme zase nějakým způsobem eliminovat nějaké možné zneužití, a tady udělám vsuvku jenom, vezměte si Německo. Německo je nám dáváno za příklad a myslím, že v zásadě dobře. Jestli jste si všimli, tak Německo zastavilo veškerou pomoc živnostníkům. Proč? Protože to nastavili, tak jednoduše to začali zneužívat. Byl průšvih jako dělo a Němci na několik dní museli zastavit veškeré vyplácení podpory. A nějak to dávali dohromady. Čili je vidět, že každá země se s tím nějakým způsobem pere. Na to si také musíme dávat pozor, protože pak budete nepochybně i politicky jako první, kteří budete říkat: Vidíte, jak jste to nastavili, zneužívá se to. 200 000 malých vztahů není jednoduché odadministrovat. Kam se to bude dávat, kdo to bude kontrolovat, atd. Teď neříkám, že stát na to nemá nástroje, ale rozhodně to není obvyklá věc, která by se během jednotek dnů dala vyřídit.

A právě proto si myslím, že je dobré neotálet a přijmout teď zákon, který v zásadě neřeší nic úplně mimořádného, pouze dává nějaký čas na nadechnutí, aby nedostal výpověď do toho 30. 6. Protože on dneska, jakmile bude přijat tento zákon, tak není pod tlakem. Pokud to nepřijmeme, ano, na to je samozřejmě právo, rozumím tomu, a budeme si to ještě prodlužovat, tak si uvědomme, že každý den může dostat výpověď, nekompromisně. Můžete říct, oni se domluví, někdo ano, 7 z 10 se domluví. 8 z 10. Ale dva ji můžou dostat a nedomluví se. To znamená, z mého úhlu pohledu do toho 30. 6. je to jakési rychlé krytí na to, dát dohromady nějaký smysluplný plán, ten si odadministrovat a dříve než za několik, nechci říct týdnů, no ale jako rozhodně do týdne to prostě nebude. A není to otázka zdrojů, zdroje by se na to našly relativně rychle. Je to otázka toho to vyplatit a férově udělat. Takže moje představa taková je, ale musíme dotáhnout prostě, jak vždycky říkám, prostě hospodu na růžku, která nemá žádnou nájemní smlouvu v ruce, kdy mu to cashuje každý měsíc a kdy musíme zajistit to, že to bude odpovídat nějaké cifře, když už mu dáme třetinu, třetinu, třetinu, která skutečně je relevantní, a ne že tedy během dneška připravili všichni, tak jak to teď slyší nás možná v televizi, rychlé smlouvy mezi sebou, a ty smlouvy budou dvojnásobné a my budeme platit něco, co bychom platit neměli. Čili musíme stále vidět nějakou férovost. Jakým způsobem se domluví? To byla dobrá otázka. No je to trošku systém motivační. A my bychom byli rádi, když stát přispěje, aby pochopitelně přispěl i pronajímatel. To znamená, aby nájemce vytvořil adekvátnější tlak na toho pronajímatele. Můžete říct, že to je trošku brutální, ale já myslím, že to není úplně nespravedlivé, protože v tu chvíli se všichni na tom nějakým způsobem participují. Ano, máte pravdu, když se nedomluví nájemce s tím pronajímatelem, tak my mu to nedáme, a tím pádem už je to možná nějaký nabouraný vztah mezi tím nájemce, pronajímatele, ale já myslím, že ne nekorektně. Protože jestliže my říkáme, že dáme, měl by dát tedy i pronajímatel. Popravdě řečeno, trošku je k tomu chceme, nechci říct donutit, ale svým způsobem je to trošku donucovací prostředek, byť si myslím ještě docela férový. Tak co se týká COVID I, COVID II, případně trojky a tak dále. To je dlouhý příběh, ale zkráceně řečeno a rychlé odpovědi. COVID I je proplacena, teď jsem se zrovna díval ještě do mobilního telefonu, protože mi to chodí online, z 65 %. COVID II z 10 %, ale to je dáno tím, že COVID II začal později. COVID I začala být proplácena 26. 3., přičemž byly uzavřeny žádosti 19. 3., čili do 7 dnů. COVID II, 3. 4. byly ukončeny žádosti, 9. 4., do 6 dní od konce začalo proplácení. Ano, netrvá to dny, trvá to týdny, ne tedy dlouhé týdny, trvá to třeba 14 dní, 3 týdny, situace je následující. ČMZRB musí zvládnout v jednom měsíci to, co normálně dělá rok. 25 miliard dělá ještě déle jak jeden rok. Má omezený počet zaměstnanců, omezený počet poboček a omezený počet prostorů, který je. Takže jsme tam v rychlosti během několika skutečně dnů dali asi 50 lidí z CzechInvestu, 30 lidí z Ministerstva životního prostředí. Pokud se nepletu, další lidi samozřejmě z MPO a tak dále. V rychlosti jsme tam vytvořili prostory, takřka v polních podmínkách, nechci říct tedy přímo na chodbách, ale není to k tomu nikdy daleko, tam ty lidi jedou, jedou 24 hodin denně, jedou na 3 směny, jedou o víkendech a musí procesovat celý náročný systém, který jsme si bohužel nevymysleli, ten je dán. A je dán tím, že oni musí takzvaně odcheckovat, zkontrolovat každý úvěr, který banka dá. Což je tedy v tomhle tom stavu, takřka vojenském, ve kterém musíme dělat, opravdu šílené. A jedno zkontrolování trvá 3 hodiny. Proč to trvá 3 hodiny? No protože když tam udělají chybu, tak se to všechno vrací. A pochopitelně my nechceme, aby to dopadlo průšvihem. Nicméně, a to je snad ta dobrá zpráva, tím, že jsme posílili lidi, zautomatizovali jsme, co se zautomatizovat dá, tak do konce dubna bude 90 % z COVID II vyřízeno. A 10 % jsou ti, kteří na to netlačí na pilu a řekli, že by jim nevadilo, kdyby to bylo v květnu, tak to se snažíme odizolovat. A teď už to jede skutečně tak, že se bude schvalovat skoro miliarda denně. To je jedna věc.

Druhá věc, COVID III. Musíme na to jít jinak, a to proto, že kdybychom teď další fázi udělali podobně jako teď, no tak tím úplně zabijeme Českomoravskou národní rozvojovou banku, to prostě technicky se nedá zvládnout. Takže v úterý chceme jít do Poslanecké sněmovny s úplně novým, nechci říct revolučním řešením, ale říkáme tomu plošná záruka, správné slovo je portfoliová záruka, kdy vlastně stát přebírá přímo vůči bankám prostřednictvím ČMZRB plošnou záruku. A zjednodušeně řečeno vystaví jakýsi bianco šek na, dejme tomu, otázka je, kolik to bude peněz, ale kdybych to dopočítal, 100 miliard korun. V tu chvíli vlastně banky budou moci financovat do výše přibližně krát 3 až 4, takže dejme tomu 350 miliard korun. A v tu chvíli stát přebírá plošnou záruku, a ČMZRB se stává pouze tím administrátorem. Čili kdyby to zdefaultovalo, tak vlastně ČMZRB platí a hned si to vezme od státu. K čemu dojde? Že ČMZRB už nebude kontrolovat každý úvěr, to by se zbláznili, to se nedá technicky zvládnout, takže banky už mají naladěny úvěry, já s nimi jednám každý den, s šéfy bank, ČMZRB je také připravena, ani nemusí být na tohle to, ta si musí dojet 1, 2 a Prahu, kterou teď začala. A současně připravujeme zákonnou změnu, kterou budeme předkládat v úterý prostřednictvím paní ministryně Schillerové do Poslanecké sněmovny. Věřím, že to projde, pokud ano, tak v tu chvíli na konci dubna, začátkem května raději, máme minimálně 150 miliard korun postavených v pozoru v ČMZRB, respektive u komerčních bank, které to zadministrují, udělají a stát dává pouze záruku. Takže to je přesně model, který jsme potřebovali, ale musíme udělat zákonnou změnu. Jinak pozor, to je třeba říci, už nebudou bezúročné, ty úvěry. Jednička, dvojka COVID jsme udělali jako dotované, kdy to šlo. V tom obrovském množství, ve kterém se chystá trojka, a navíc bude ještě další a další fáze, když jsme řekli, že takto odzaručíme skoro 900 miliard, už nemůžeme dotovat úroky. A motivace nebude v tom, že firma získá nulový úrok, motivace bude v tom, že vůbec úvěr získá. To znamená, bude to spravedlivé. Dneska to úplně tak spravedlivé nebylo tím, že jsme tam dávali nulovou úrokovou sazbu, taky bohužel nahrnulo obrovské množství žádostí, a to musím říct velmi otevřeně, které byly skutečně dopředu odsouzeny k zániku, prostě a jednoduše firmy viděly, že si můžou půjčit za nulu, tak tam začaly sypat jednu žádost za druhou, zkoušely to zleva, zprava, zakládaly si na to rychle firmy, všechny známé do toho nahrnuli. A bohužel nám to strašně ztížilo práci v ČMZRB, protože pak to dopadalo tak, že to bylo neschvalitelné úplně. To byly skutečně nesmysly, protože, neříkám všechny, ale celá řada z nich. Takže ne bezúročné, dejme tomu nějaké pravidlo, trošku tržní, bude to za lepších úroků, protože to je zaručené, ale výhoda bude v tom, že to bude rychle vyřízené a bude to s daleko větším množstvím schválených klientů, než kdyby samozřejmě šly tradiční cestou. Co se týká Německa, ano, Německo je, nechci říct inspirací, ale my se tak snažím z každého brát něco. Tam jsou obchody větší, to je těch 700 metrů. Proč jsme šli na 200 metrů? Zase jsme se chtěli něčeho držet. Tak zaprvé malé firmy, na tom se asi shodneme, které byly odizolované, to jsou ty firmy na náměstích, v ulicích a tak dále. A myslím, že proti tomu asi nikdo z nás nemůže nic mít, to jsou ty, které už dodýchávají, když to zjednoduším, a skutečně mají problém. Těch 200 metrů čtverečních je dáno legislativně. To jsme si tady kdysi odsouhlasili a firmy do 200 metrů čtverečních obchodní plochy mají vyšší výhody než ty větší, mimo jiné ve dnech pracovního klidu, svátku a tak dále mohou prodávat, zatímco hypermarkety, supermarkety nemůžou prodávat. Tak jsme říkali, nevytvářejme tu další skupinu. Rakušané to udělali 400 metrů, Němci 700 metrů. My máme 200 metrů. A teď pozor, a tady bych nesouhlasil s jednou věcí, ale myslím si, že to není nepochopitelné, co teď řeknu, proč třeba ne ty velké a proč ty malé, kdy vlastně se to koncentruje celkem na první pohled docela logicky v malém obchodu a ve velkém se to jakoby může rozložit, tak to vypadá lépe. Samozřejmě, někdo nám říká „pouštějte malé“, to jsou zástupci malých a středních a živnostníků, někdo říká „pouštějte velké“, třeba z tohohle důvodu, více se nám to tam rozloží. A teď jenom odcituji to, co diskutuji dnes a denně s epidemiology. Režim uvolňování není jenom o tom, jak tam nastavíme hygienická pravidla a jakým způsobem se nám tam vejde počet lidí s nějakým prostě dvoumetrovým odstupem a tak dále, ale rovněž tím, a teď to řeknu trochu jako by vulgárně, dávkujeme lidi do společnosti. To znamená, tak jak je to v etapách, tak vlastně je jasné, že se dávkoví lidé, kteří budou chodit po městech, po obcích a tak dále. A v tu chvíli vlastně my, když je budeme dávkovat do malých obchodů, tak jich budeme dávkovat menší množství. Zatímco když otevřeme velké, no tak logicky jich vyrazí více. Oni se tam sice nějakým způsobem rozloží v tom, ale ve finále je zřejmé, že do menších to, teď to je názor epidemiologů, to znamená jít vlastně tímhle tím způsobem plošným a nedívat se na to jenom prostě přes jeden obchůdek, ale dívat se na to, kolik lidí nám vlastně bude, abych to řekl, korzovat prostě na tom náměstí nebo třeba v tom obchodním centru a tak dále. Obchodní centra byla největší diskuze, kterou jsme měli. Já jsem navrhoval trošku dřívější termín, argumentoval jsem všemi hygienickými předpisy, dokonce jsem říkal, tak tam postavme armádu, postavme tam vojáka, který tam bude stát a bude kontrolovat, že ti lidé nosí roušky. A když ne, tak tam čapne děcka a vynese je ven. Jako nepochodil jsem a musíme si říct obecně. Buď budeme poslouchat hlas byznysu a ekonomiky, a já jsem jeho řekněme zprostředkovatelem, čili se kloním k tomu, byť samozřejmě musím respektovat i jiné názory, anebo respektovat hlas epidemiologů, kteří tady odvedli super práci, výbornou práci, já si myslím, že se snad všichni shodneme na tom, že Česká republika obstála v prvních čtyřech pěti týdnech. A neříkám to politicky, já prostě si myslím, že skutečně se tady odvedla dobrá práce a vsadili jsme na jejich názor. A zaplaťpánbůh to vypadá dobře. Já dneska nemůžu udělat to, že se postavím proti nim a řeknu ne a my to přehlasujeme na vládě, možná bychom to nějak zvládli. A finále bylo takové, co nastalo v Japonsku, kdy nám tady přišla prostě druhá vlna. A je problém.

A samozřejmě se to bude opět izolovat a bude to delší a delší a delší. Takže je to nesmírně náročné rozhodování, já jsem frustrován samozřejmě, protože jsem člověkem, který hájí byznys, ale bohužel tady prostě musím na ten názor slyšet. A snažíme se prostě, aby to bylo vyvážené. A teď se můžeme bavit o tom, jestli 200 metrů, 300 metrů, 400 metrů, já nevím. Prostě vsadili jsme na nějakou linii, která tady je definovaná, a jdeme tedy krok za krokem. Další diskuze byly kadeřnice a tak dále, to bychom mohli teď déle diskutovat. Ten problém v obchodních centrech mimo jiné je dán ne tím malým obchodem, ten problém je tím, že tam korzují na chodbách. A teď my máme zavřené školy, to znamená, děcka budou se potkávat kde? Tak epidemiolog řekne, no budou se potkávat v obchodních centrech. A vy sice nepustíte fastfoody, ale oni se tam stejně potkávat budou, protože tam party budou stejně korzovat. A vy jim to vlastně de facto otevřete. Zatímco třeba v hobbymarketu, tam jako asi nelze předpokládat, že by se potkávali mladí lidé. Prostě mají z toho obavu, mají z toho strach. A může se nám to třeba líbit, nelíbit, já myslím, že je třeba kartu, kterou jsme nastavili a vsadili jsme na názor epidemiologů, dohrát. Tím spíše, že výsledky jsou zatím dobré. To znamená, že je zřejmé, že jsme šli cestou správnou. Nicméně zpráva snad dobrá pro podnikatele, bude-li se to lepšit a první výsledky budeme mít v polovičce příštího týdne, kdy budeme mít vyhodnocené velikonoce, tak je nechci říct nepsaná dohoda, ale opětovně zasedneme a zkusíme třeba některé termíny posunout maličko dopředu. Ale zase férově říkám, bude-li to horší, bohužel může nastat situace B, která je horší. V každém případě jsem přesvědčen, že termíny, které jsme stanovili, stanovily cestu na konci tunelu, ukázaly světlo. A je lepší podnikatelům dneska říci i třeba horší zprávu, že otevřou 8. června, ale vědí, že to nebude to července, do srpna, protože tady kolovaly historky, že to bude třeba půl roku zavřené. To znamená v tomto případě je lepší možná, je to něco negativního, ale do určité míry se na to alespoň připravit. Samozřejmě pro stát je to jasné. A tady rozumím názorům, které zde říkáte. Ti, kteří jsou déle odizolováni, musí dostávat dále podporu, není jiné cesty. Druhá věc je, že to taky musíme odfinancovat. To znamená, že to musí být v nějaké přiměřené míře. A bavme se o tom, jestli je to 15 tisíc dobře nebo špatně, plus 5 tisíc sociální, zdravotní a tak dále. A už jsme tedy u toho, co zde padlo. To jsou nepodpořené skupiny. Já bych tady vypíchnul jednu věc. Principiálně souhlasím, vždycky najdeme nějakou skupinu, skupinku, i když pořád přemýšlíme, kdo nám tam ještě chybí, která nám z toho třeba vypadne a kterou musíme nějakým způsobem dohrát. Já nevím, kdo z vás jste zažil světovou hospodářskou krizi před 10 lety, já jsem ji zažil. V té době jsem podnikal a podnikání tenkrát šlo na 50 %, někdy i 40, 30 %, bylo to hodně tvrdé. Je pravda, že to je nesrovnatelné s tou současností, protože teď se jde na nulu, ale zase pozor, tehdy to bylo 2 roky. A ono jako dneska už se to tolik nezdá, ale jestliže vám na 2 roky klekne výroba, tak jdete na 30, 40 %, ono už to není daleko toho, co je dneska. A nejenom výroba, obchod a tak dále. A teď prosím pěkně jenom, zkusme si na to vzpomenout, já si na to dobře vzpomínám, jaká tehdy přišla podpora. Já když si vezmu, jak dneska bereme skupinku za skupinou, a máte pravdu, že s.r.o. ještě nemáme dohrané, když bereme živnostníky, toho, toho, a snažíme se, aby každý něco dostal, když vidím desetimiliardy, které každý den do toho dáváme, investujeme, a když si vzpomenu, co se tenkrát odehrávalo? Nic. Nula tenkrát byla. Jediné, co se domluvilo, bylo šrotovné, které než se domluvilo, tak to skončilo a šrotovné nebylo. A to neříkám, že šlo zrovna o nějaký geniální nástroj. Jenom chci říct, že dva roky se o tom mluvilo a v podstatě podpora tenkrát nulová.

Neříkám to politicky, neříkám to ideologicky, jenom tím chci říct, že dneska máme měsíc po tom zahájení toho megaproblému a máme tady v podstatě skoro všechny skupiny pokryté. Co s s.r.o., kde je sám zaměstnancem? Respektive není právě tím zaměstnancem, což je totiž ten problém. Pokud je tam zaměstnancem, tak se může hodit na kurzarbeit, pokud není tím zaměstnancem, tak se pochopitelně dotyčný hůře identifikujeme. Ne, že bychom mu nechtěli dát podporu, ale on tedy říká, já neberu žádnou mzdu, já jsem tady vlastně převlečený živnostník, akorát mám na sobě navlečené s.r.o. A já, když to dobře dopadne na konci, tak si něco vyplatím, možná ano, možná ne. Já nechci říkat, že to je šedá zóna, on na to má názor, on na to má nárok, v pořádku. Nám se těžko ten dotyčný odchytává, zatímco zaměstnanec je jasný, s nějakým příjmem, a živnostník jsme řekli plošně v pořádku, tak prostě jim to dejme. No jednoduché řešení by bylo, tak jim dejme stejně, co živnostníkům. V tu chvíli tady máme tisíce redemit společností, s.r.o., které stojí zaparkované někde v garáži právních firem. A druhý den si přijde každý pro 15 nebo 25 tisíc a máme tady další průšvih. Ano, řeknete, tak zjišťujme, co tedy vlastně dělal, jak dělal, co fungoval. Já tím jenom chci říct, že najít zase nějaký klíč na to, jak tuhle skupinu, která už tedy není velká mezi námi, identifikovat není úplně jednoduché. A stejně tak je to vlastně s tím, řekněme s tou skupinou takzvaných souběhů. Ano, je pravda, že pokud on je živnostníkem na vedlejšák a někde ještě pracuje a má tam tedy 5 tisíc, tak to není úplně typická věc. Když tam má normální, protože smyslem bylo poskytnout tu podporu někomu, kdo nemá jiný příjem. Očekávám, že když má někdo někde nějakou mzdu, tak tam má nějaký normální příjem, byť je třeba zkrácený. Pokud tam má 5 tisíc, tak samozřejmě to je malinká skupina, zkusíme na ni něco najít. Neziskovky, ano, rozumím tomu, budeme taky se snažit na ně hledat názor. A to DPH tady bylo správně řečeno. DPH se trošku glorifikuje. Odpusťte DPH, já tedy nejsem pro, aby se odpouštělo DPH. DPH je, abych to řekl správně, neutrální. Já tomu říkám průtočné, někde si ho někde nárokuje a pak ho zase musí dávat pryč. Já nemůžu to odpustit z jedné strany a z druhé strany to nechat, to by nedávalo smysl, DPH je naprosto zásadní prostě příjem do státního rozpočtu. A pozor, to nejsou peníze podnikatelů, to DPH, to jim vůbec nepatří, to jenom přes ně prostě má tu čest, že to proteče. To znamená, jsou tady dva příklady. Když nefunguji, předpokládám, že nenakupuji, tím pádem nic si nenárokuji, ale taky mě nic netrápí na tom výstupu. To znamená, neměl bych být chycen. Věc jiná je taková, že jsem se dostal do pasti, já jsem nakoupil, odrazil jsem si, teď stojím 2 měsíce, mám odvádět. A já samozřejmě bych měl odvést, protože už jsem si to odrazil. Problém je v tom, že nemám cashflow, protože ho nemám z jiných příjmů, respektive z příjmů, které normálně mám. To znamená, já jsem si vlastně to, co jsem už zaplatit měl, použil na něco jiného. Ale to nijak nemění to, že já to DPH bych skutečně odvést měl, protože to jsou peníze, které už jsem si vynárokoval. Ale souhlasím s 3 variantou, která nastat může, a ta je tehdy, když mi nezaplatí. Ale to podle mého názoru nemá cenu dávat do zákona, protože uděláme akorát lex, abych to nazval, lex DPH korona, kdy vlastně my nesystémově zaneseme nějaký nový systém jenom proto, že dneska máme problém. Protože je pravdou u nájemníků a pronajímatelů, že když mi nezaplatí, tak já z toho to DPH odvést musím, tam je nejjednodušší cesta, že půjdu na finanční úřad a prostě řeknu si o odklad. A buď mi to finančák vyřeší tím, že mi ho automaticky dá, anebo že mi odpustí to penále, čímž je to pro mě v podstatě stejné a nemusím platit do doby, než to budu mít. Podle mého názoru je to nejrychlejší cesta, elegantní cesta a nekomplikuji si to, ale prosím pěkně, zase nepoliticky, neideologicky, nedávejme DPH do nějakého systémového řešení, protože to by stát fakt položilo. To nemá co do činění s koronavirem. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane navrhovateli. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru, paní senátorka Šárka Jelínková? Nepřeje si vystoupit, děkuji. Aha, já jsem nastoupil, my jsme se vyměnili. A tak jsem... jo, ona ještě pokračuje rozprava. Tak pardon. Omlouvám se, já jsem se nepodíval. Já tady mám poznamenáno, že to bylo závěrečné slovo.

Omlouvám se, ale jak jsme se střídali, tak já jsem pochopil, že to je závěrečné slovo, vyzval jsem paní senátorku Jelínkovou, ta nechtěla vystoupit a teď by tedy měl vystoupit garanční zpravodaj, je to, prosím vás, tak správně?

Ještě se zeptám zástupců z organizačního?

Takhle mi to bylo předáno a v podstatě měl bych, a je to tady i zaškrtlé, právě pokračovat se zprávami nebo s hodnocením zpravodajů. Takže dva přihlášení už se ohlásili, vidím. A proto děkuji panu ministrovi, paní senátorka Šárka Jelínková nechce vystoupit. A teď by tedy vystoupil zpravodaj garančního výboru. A já ho poprosím, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Pan Miloš počká, ano, dobré. Děkuji. Vážení kolegové, proběhla rozprava, kde vystoupilo osm senátorek a senátorů, někteří třikrát, někteří dvakrát, pan ministr dostal také slovo, byly nám vysvětleny některé věci, které jsou důležité a některé, které sem nemají přijít.

V tuto chvíli si myslím, že závěrečné slovo u mě znamená to, že zákon, který tady je, který je předložen a který jsem předkládal na výboru a kde jsem doporučil schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, tak zde pořád platí. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane zpravodaji, a jelikož tím pádem zde máme dva návrhy z našich výborů, z vašeho garančního tady máme schválit, jak jste sám řekl, takže vás svolám do Jednacího sálu.

Já vás odhlásím.

Pro nově příchozí, prosím vás ještě, zandejte si kartu. Budeme hlasovat o návrhu novely zákona schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Spouštím hlasování. Kdo jste pro? Zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Máme aktuální přítomnost 35 senátorů, 18 je kvorum. Kdo jste proti? Zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 44 schválit bylo zamítnuto, pro bylo 7, proti 5, při kvoru 19, a proto se dostáváme k druhému výborovému hlasování, a to je zamítnout návrh tohoto zákona.

Jelikož nikdo neodešel, dávám hned znova hlasovat.

Kdo jste pro zamítnutí, zvedněte ruku, stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti? Zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 45 při kvoru 19 pro byl 1, proti 7, tento návrh byl zamítnut.

Tím pádem otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se jako první přihlásil pan senátor Zdeněk Nytra. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji. Ještě jednou dobré odpoledne, vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Chtěl bych v rámci podrobné rozpravy načíst pozměňovací návrh, který je v podstatě obdobný jako pozměňovací návrh, který jsme schválili včera u pronájmu bytu. Uvědomuji si jednu věc, že vůbec, pokud ho schválíme a pokud by prošel Poslaneckou sněmovnou, tak vůbec nemusí být využit, protože pokud se naplní slova pana ministra a pokud schválíme případně pozměňovací návrh pana senátora Goláně na doprovodné usnesení a byl by zřízen program, který by řešil cash flow nájemců už na začátku řetězce, tak by to bylo pochopitelně lepší, ale v tuto chvíli bych se držel hesla: Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. To znamená, je lepší to mít v zákoně a nevyužít to, než to tam nemít. Takže já, vzhledem k tomu, že jste to dostali pouze na stůl, jsem nucen načíst celý zákon, omlouvám se, ale nebude to zase tak moc dlouhé. To znamená, návrh senátního tisku č. 239 – Návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání se mění takto:

1. za § 4 se vkládá § 5, který zní: „§ 5 odst. 1 Česká republika poskytuje státní záruku na zajištění 80 % všech dluhů nájemců z nájemného podle § 3 odst. 1“,

2. státní záruka podle odst. 1 se poskytuje na jistinu dluhu, pokud tento dluh nebude splacen v ochranné době.

3. úplata za poskytnutí státní záruky nebude požadována.

4. odklad splatnosti splátek, jistiny a příslušenství úvěru upravuje zvláštní právní předpis. Je tam poznámka č. 1 uvozovky nahoře. Vkládá se nová poznámka pod čarou „1. zákon o některých opatřeních v oblasti splacení úvěru v souvislosti s pandemií covid-19“. Dosavadní § 5 se označuje jako § 6.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore a dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan senátor Tomáš Goláň. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji za slovo, a prosím o trpělivost, protože tento pozměňovací návrh je delší a občas při tom dýchání se mi mlží brýle, takže občas se možná zaseknu.

Jedná se o pozměňovací návrh, který má zakomponovat do zákona o kompenzačním bonusu to samotné naše doprovodné usnesení a jak jsme se tady dozvěděli, tak celá situace s otevíráním obchodů se nám protáhne do 30. června, tak tady řešíme kompenzační bonusy, aby se stahovaly ještě na období květen, nebo dále i na období květen a dále i na období červen, to znamená, že současný zákon myslí jenom do konce dubna.

Teď načtu samotný pozměňovací návrh. Je to pozměňovací návrh k návrhu zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání.

1. Na konci názvu zákona doplnit slova „a o změně zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2“.

2. Nad § 1 vložit označení části první, které včetně nadpisu zní: Část I. Některá opatření ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání.

3. Za § 4 vložit novou část druhou, která včetně nadpisu zní: „Část II. Změna zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2“.

§ 5 zákon č. 159/2002 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 se mění takto:

1. V § 2 se za odst. 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „Za činnost, v jejímž důsledku je osoba podle odst. 1 účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, se nepovažuje a) zaměstnání, z něhož příjem nepřekročí v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč, nebo zaměstnání, u něhož vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) v bodu 12 a 13, zákona o nemocenském pojištění.“ Dosavadní odst. 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

2. V § 4 se slova „činí 500 Kč za kalendářní měsíc bonusového období“ nahrazují slovy „za každý kalendářní den bonusové období činí v měsíci březnu a dubnu 500 Kč, v měsíci květnu 700 Kč a v měsíci červnu 900 Kč“.

3. V § 5 se slova „30. dubna 2020“ nahrazují slovy „30. června 2020“.

4. V § 7 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 2, který zní: „Žádost o kompenzační bonus lze podat samostatně za období od 12. března do 30. dubna 2020, samostatně za období od 1. května do 31. května 2020, a samostatně za období od 1. června do 30. června 2020, a to nejdříve první den tohoto období“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

5. V § 8 odst. 3 se text „§ 7 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 7 odst. 3“. Následující „§ 5“ označit jako „§ 6“.

6. Nad § 6 dosavadní § 5 vložit označení části třetí, která včetně nadpisu zní: „Část třetí – účinnost“.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, ale když máte slovo, chci se jenom zeptat. Vy jste nám ještě dal doprovodné usnesení, a to by se muselo také načíst.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Chtěl jsem ho načíst ještě na konci, aby to nebylo při jednom, ale můžeme to udělat při jednom. Dobře, když jsem byl vyzván, chtěl jsem upozornit všechny kolegyně a kolegy, že chci upravit to původní usnesení, které je z našeho ústavně-právního výboru to výborové usnesení, a tím pádem bych tady načetl nové usnesení.

Senát Parlamentu ČR, 12. funkční období.

Usnesení Senátu z 20. schůze konané dne 16. dubna 2020 přijaté v souvislosti s projednáváním návrhu zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících k podnikání. Senátní tisk č. 239.

1. Senát s ohledem na skutečnost, že předložený návrh zákona považuje Senát za nedostatečný a návrh obsahuje i zásadní právní vady, vyzývá vládu ČR, aby zřídila operační program pro čerpání bezúročných úvěrů pro nájemce, kteří nejsou v důsledku epidemie koronaviru SARS-CoV-2 schopni platit nájemné.

2. Pověřuje předsedu Senátu, aby s přijatým usnesením seznámil předsedu vlády.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, a než vyzvu a dám slovo dalšímu přihlášenému, kterým je paní senátorka Šárka Jelínková, tak chci jenom poprosit zpravodaje, aby si poznamenával jednotlivé pozměňovací návrhy a provedl nás po tom hlasováním. Paní senátorko, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Šárka Jelínková:  Děkuji za slovo, pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych načetla pozměňovací návrh, o kterém jsem mluvila v podrobné rozpravě obecné. Máte před sebou dva, abych vás neuváděla v nějaký omyl, jeden je návrh senátorky Šárky Jelínkové a senátora Zdeňka Nytry a jeden je také můj a senátora Petra Šilara, tak berte prosím i pro zápis ten Petra Šilara a Šárky Jelínkové jako ten konečný, ale text a obsah je stejný.

Začínám číst pozměňovací návrh.

1. Do vládního návrhu zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání se vkládá část II. změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 1. Za § 23 odst. 3 písm. a) bod 19 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se doplňuje bod 20, který zní: „20. částky, o které byl snížen výsledek hospodaření podle písm. c) bod 12 za předchozí zdaňovací období, a to ve zdaňovacím období, ve kterém je nájemné a úhrady za služby nezaplacené v rozhodné době dle zvláštních právních předpisů upravujících některá opatření ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce – je tam odkaz 142 zaplaceno“. 2. Za § 23 odst. 3 písm. c) bod 11 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se doplňuje bod 12, který zní: „12. částku ve výši nezaplaceného nájemného a úhrady za služby zúčtované ve prospěch výnosu podle zvláštního právního předpisu, tam odkaz – u poplatníka, který vede účetnictví v rozhodné době dle zvláštních právních předpisů upravujících některá opatření ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce.“ Je tam odkaz 142 – je to tisk 815 a 816.

2. Do vládního návrhu zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání se vkládá část III. změna zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 1. Za § 105 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, se doplňuje § 105a, který zní: „Úprava celkové daně na výstupu. 1. Úpravu celkové daně na výstupu je oprávněn provést plátce daně, pokud a) jeho obrat v předcházejícím kalendářním roce nepřesáhl 120 mil. Kč nebo b) jeho obrat nepřesáhl součin počtu měsíců, v nichž byl v předcházejícím kalendářním roce osobou povinnou k dani a částky 10 mil. Kč. 2. Stane-li se osoba povinná k dani plátce daně, je oprávněna provést úpravu celkové daně na výstupu, lze-li předpokládat, že její obrat v kalendářním roce, v němž se stane plátcem, nepřesáhne součin počtu měsíců, po které bude osobou povinnou k dani a částky 10 mil. Kč. 3. Úpravu celkové daně na výstupu není možné provést, pokud a) plátce daně a příjemce zdanitelného plnění jsou nebo ke dni uskutečnění zdanitelného plnění byli 1. kapitálově spojenými osobami, s tím, že výše podílu představuje nebo ke dni uskutečněného zdanitelného plnění představovala alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob nebo 2. osobami blízkými, b) plátce daně a příjemce zdanitelného plnění jsou nebo v době uskutečnění zdanitelného plnění byli společníky téže společnosti, a toto plnění bylo uskutečněno na základě příslušné společenské smlouvy, c) příjemce zdanitelného plnění ke dni uzavření smlouvy, podle které je poskytováno zdanitelné plnění, které je důvodem úpravy celkové daně na výstupu, bylo nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou, d) příjemce plnění není plátci daně dostatečně znám, e) plátce daně nejpozději k datu uskutečnění zdanitelného plnění věděl, že zdanitelné plnění nebude řádně zaplaceno nebo to s přihlédnutím k okolnostem obchodního vztahu, na základě kterého bylo poskytnuto zdanitelné plnění, vědět měl a mohl, pokud by v průběhu obchodního vztahu postupoval s péčí odpovídající péči řádného hospodáře. 4. Při úpravě celkové daně na výstupu je plátce daně oprávněn snížit celkovou daň na výstupu vypočtenou za zdaňovací období o částku odpovídající dani z jím uskutečněného zdanitelného plnění, které se považuje za uskutečněné v tomto zdaňovacím období, pokud nepřijal úplatu za toto zdanitelné plnění do konce zdaňovacího plnění, v němž se toto zdanitelné plnění považuje za uskutečněné. Přijal-li plátce daně částečnou úplatu za zdanitelné plnění, které je důvodem úpravy celkové daně na výstupu, je oprávněn provést celkovou úpravu daně na výstupu pouze v poměrné části. 5. Provedl-li plátce daně úpravu na celkové daně na výstupu dle odst. 4, je povinen ve zdaňovacím období, v němž přijal úplatu za zdanitelné plnění, které bylo důvodem provedení úpravy celkové daně na výstupu, zvýšit celkovou daň na výstupu o částku, o kterou provedl úpravu celkové daně na výstupu. Přijme-li plátce daně částečnou úplatu za zdanitelné plnění, které bylo důvodem provedení úpravy celkové daně na výstupu, je povinen zvýšit celkovou daň na výstupu o poměrnou část částky, o kterou provedl úpravu celkové daně na výstupu. 6. Plátce daně, který provedl úpravu daně na výstupu dle odst. 3, je oprávněn provést opravu základu daně v případě nezbytné pohledávky pouze, pokud současně s ní zvýší celkovou daň na výstupu za zdaňovací období o částku odpovídající dani za zdanitelného plnění, u nějž provádí opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky.“ § 1 až § 5 vládního návrhu zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání se označí za část I. Konec.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, paní senátorko, a dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je paní senátorka Jitka Seitlová. Máte slovo, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Seitlová:  Děkuji, pane předsedající, vážení kolegové, kolegyně, vážený pane ministře. Bude to velmi jednoduché z mé strany. Načtu pozměňovací návrh k senátnímu tisku č. 239 z § 1 odst. 2 písm. b) text „písm. b)“ vypustit. Děkuji. To je vše.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, paní senátorko a zatím posledním přihlášeným do podrobné rozpravy je pan senátor Jiří Dienstbier, máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Děkuji. Chtěl jsem se vyjádřit ke dvěma pozměňovacím návrhům, které tady byly načteny. Různě tady zvažujeme nebo se to tady tak jako nese celým jednáním ke všem bodům, ústavní konformitu návrhů, ať už z hlediska třeba naplnění podmínek legislativní nouze nebo přiměřenosti nezbytnosti zásahů do práv, které jsou v návrzích, a tady si myslím, že to také souvisí tedy s ústavní konformitou toho procesu přijímání zákona, protože dva z těch návrhů pozměňovacích, které tady byly předloženy, podle mě nijak věcně nesouvisí s tím, co je obsahem zákona.

A jednak se to týká toho návrhu, který tady načetl pan kolega Goláň, který doplňuje změnu zákona o kompenzačním bonusu, protože tam není žádná vazba na nájemní vztahy, kromě možná faktické, že když ti lidé dostanou nějaké peníze, tak je možná použijí shodou okolností na úhradu nájmů. A pak je to ta druhá část návrhu načteného paní senátorkou Jelínkovou, která se týká DPH, protože opět tam, aspoň já ji tam nevidím, žádnou vazbu na konkrétní problematiku, který ten návrh zákona upravuje, to znamená nájemní vztahy. Protože je to obecně pro všechny, jak jsem pochopil. To znamená, že to jsou ty klasické čisté přílepky, které už Ústavní soud označil za neústavní a úplně tady nebylo zvykem takovouto, takovéto legislativní postupy v Senátu uplatňovat tedy. Takže tuto výhradu jsem tady chtěl říct.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A já se ptám, jestli se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak, podrobnou rozpravu uzavírám. A já poprosím, a teď se musím podívat, jsem se v tom úplně ztratil, vydržte chviličku.

Takže já poprosím ještě pana navrhovatele, to znamená pana ministra, jestli se ještě chce přihlásit do podrobné rozpravy? Nechce. Pak se tedy zeptám paní Šárky Jelínkové, jestli se nechce přihlásit jako zpravodaj? Nechce. A proto poprosím garančního zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Takže vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, proběhla podrobná rozprava, to jenom tady takhle, pardon... tak to vezmu z vody asi. Takže bylo podáno 5 nebo 4 návrhy. A jeden tedy, jestli jsem dobře pochopil pana Goláně, to byl návrh doprovázející usnesení výboru. Takže první návrh byl pana Nytry, Zdeňka Nytry a Rostislava Koštiala, bylo to ohledně zajištění 80 % všech dluhů nájemců z nájemného dle § 3, odstavec 1. Druhé usnesení, druhý pozměňovací návrh, pardon, Tomáše Goláně, Martina Červíčka a magistry Šárky Jelínkové a Mikuláše Beka ohledně - když to tak řeknu ve zkratce - příplatku OSVČ a věci, které podpoří OSVČ v platbách za den. Potom tady máme doplňující usnesení výboru, to je zatřetí. Začtvrté máme pozměňovací návrh Petra Šilara a senátorky Šárky Jelínkové, to byly takové technické věci, ale samozřejmě i věci ohledně platební neschopnosti a úprava celkové daně na výstupu. Potom tady máme poslední upravené znění, které jsem dostal naposledy, to byl pozměňovací návrh senátorky Jany Seitlové ohledně technických věcí, které zde uvádí § 1, odstavec 2, písmeno b. Text, písmeno b vypustit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A žádám vás, abyste v souladu s jednacím řádem Senátu přednášel pozměňovací návrhy, které zde zazněly, abychom o nich mohli hlasovat. Pane navrhovateli, ještě vaše stanovisko? Asi... technická. Pan senátor Vystrčil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já jenom, jestli jsem to správně zachytil, jak to pan zpravodaj říkal, tak on tam mezi pozměňovacími návrhy do toho vložil i jeden návrh na doprovodné usnesení pana senátora Goláně. Zároveň tam je ještě druhý návrh na usnesení, který vyšel z ústavně-právního výboru, které má být právě nahrazeno tím, co navrhl pan senátor Goláň, ale ono to tak úplně jednoduše asi nejde. Já jen, jestli by procedura nešla změnit tak, že bychom prvně hlasovali o všech pozměňovacích návrzích, následně o doprovodném usnesení pana senátora Goláně a pak bychom naznali, pokud by bylo přijato, že už nemá smysl hlasovat o doprovodném usnesení, které přijal ústavně-právní výbor. Jestli by to takto bylo možné upravit? Protože se mi zdá, že by to mělo největší logiku. To znamená nejdříve pozměňovací návrhy, potom doprovodné usnesení pana senátora Goláně, pokud bude přijato, pak už podle mého názoru nemá smysl hlasovat o doprovodném usnesení, které bylo přijato ústavně-právním výborem.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Tak já děkuji za upřesnění, vidím, že kývete hlavami, takže se na tom můžeme ztotožnit a domluvit. Takže já vás poprosím, pane zpravodaji, můžeme přistoupit k hlasování. Přečtěte nám první návrh, o kterém bychom hlasovali.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Tak pozměňovací návrh senátora Zdeňka Nytry, Rostislava Koštiala o návrhu zákona o některých opatření ke změně dopadu epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání. To mám číst celé, nebo to jenom takhle stačí?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ne, ne, ne, to už bylo načtené. Já, protože tady možná nejsou všichni kolegové, vidím, že jsou prázdná místa, takže je sezvu znělkou. Dovolte mi, abych konstatoval, že v sále je aktuálně přítomno 36 senátorek a senátorů. Aktuální kvórum máme 18. Tudíž můžu zahájit hlasování.

Kdo jste pro tento pozměňovací návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko...

Jo, pardon. Omlouvám se. Ruším.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Už můžu? Nesouhlasné.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Jo, prosím vás, takže jsme se ještě mezitím odhlásili. Já jsem vás odhlásil, ano. Tak teď je to všechno v pořádku, stanovisko pana ministra jsme slyšeli, takže aktuálně máme přítomno 36 senátorek a senátorů, kvórum je tedy 19. A já zahajuji hlasování. Pane zpravodaji, vaše stanovisko?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Stanovisko je souhlasné.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Takže jedno souhlasné, jedno nesouhlasné, dávám hlasovat. Kdo jste pro pozměňovací návrh, tak jak nám zde byl načten?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Jedná se o 80 % toho? Ano.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Tak já to musím zopakovat, protože do toho hlasování mi vstoupil kolega, tak vydržte ještě chviličku. Tak pokusíme se napotřetí. Spouštím hlasování. Kdo jste pro toto usnesení pozměňovacího návrhu, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Při hlasování 48 u prvního pozměňovacího návrhu při kvóru 19 pro bylo 29, proti byl 1. Tento návrh byl schválen. Prosím o další pozměňovací návrh?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Takže další pozměňovací návrh je senátora Tomáše Goláně, Martina Červíčka, senátorky Šárky Jelínkové a senátora pana Mikuláše Beka. Jedná se o pozměňovací návrh k návrhu zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání, který... nemusím číst. Jenom pro zajímavost, jedná se o příplatky pro OSVČ za den nebo za hodinu, kterou jsou doma.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Prosím o stanovisko pana ministra?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Nesouhlasné.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Stanovisko za našeho zpravodaje?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Souhlasné.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, spouštím hlasování k pozměňovacímu návrhu č. 2. Je nás přítomno 36, 19 je kvórum, kdo je pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO.

Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování číslo 49 druhého pozměňovacího návrhu při kvóru 19 pro bylo 20, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl schválen. Prosím o načtení třetího pozměňovacího návrhu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Já děkuji, takže třetí pozměňovací návrh je senátora pana Šilara, senátorky Šárky Jelínkové k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění vládní návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore. Aktuálně máme přítomno 36 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 19. Prosím o vyjádření, o stanovisko pana ministra?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Nesouhlasné.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Stanovisko našeho zpravodaje?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Nesouhlasné.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Takže spouštím hlasování. Kdo jste pro tento pozměňovací návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO.

Kdo jste proti, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Při hlasování číslo 50 u třetího pozměňovacího návrhu při kvóru 19 pro bylo 7, proti byl 1, takže tento návrh byl zamítnut. Prosím o další návrh.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Takže pozměňovací návrh senátorky paní Seitlové k návrhu zákona o některých opatřeních ke změně dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji a zeptám se pana navrhovatele o jeho stanovisko?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Nesouhlas.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Našeho zpravodaje?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Souhlas.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji. Spouštím hlasování. Kdo je pro tento čtvrtý pozměňovací návrh zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování číslo 51 u čtvrtého pozměňovacího návrhu při kvóru 19 pro bylo 35, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl schválen. Prosím o... 5. ještě máme?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Mám už jenom doprovodné usnesení pana senátora Goláně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ještě jednou?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Že mám tady doprovodné usnesení pana senátora Goláně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ne, ne, nejdříve musíme schválit naše pozměňovací návrhy jako celek. A potom bychom teprve udělali doprovodné usnesení pana senátora Goláně. Takže já budu, dám hlasovat o všech pozměňovacích návrzích kompletně toho celého zákona. Zeptám se pana ministra ještě na jeho názor?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Nesouhlas.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pana zpravodaje?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Souhlas.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Takže dám hlasovat o kompletně celém zákoně s našimi pozměňovacími návrhy. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO.

Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při kvóru 19 při hlasování číslo 52 vrátit tento návrh zákona s našimi pozměňovacími návrhy do Poslanecké sněmovny bylo pro 29, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl schválen. A teď bychom měli hlasovat ten návrh na to doprovodné usnesení pana kolegy Goláně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Ano.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Tak pověření ještě? Takže slyším, že ještě musíme udělat pověření. To znamená, vyčerpali jsme všechny. A teď tady máme napsáno, kdo nás bude obhajovat na schůzi v Poslanecké sněmovně. Mám tady pana Michala Kortyše a Šárku Jelínkovou, zeptám se... prosím? Pan senátor Goláň? Takže to by byla třetí osoba. Takže budeme hlasovat o 3 našich zástupcích v Poslanecké sněmovně... technická?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já navrhuji pana senátora Goláně jako prvního, protože ten nejsložitější pozměňovací návrh je od něj. Nebo on ho dával dohromady, tak mi to připadá nejlogičtější. Goláň, jestli Jelínková druhá, Kortyš třetí, nebo Jelínková chce být třetí? Nebo?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já tady kolegu Nytru tedy nemám vůbec, takže jestli se dohodneme? Na prvním místě pan senátor Goláň, druhý – Šárka Jelínková? Ne? Šárka Jelínková vůbec. Druhý Zdeněk Nytra a třetí pan senátor Kortyš, jo? Takže o tom budeme, prosím vás, hlasovat. Přistoupíme k hlasování. Aktuálně je přítomno 36 senátorek a senátorů, máme kvórum 19. A já spouštím hlasování.

Kdo jste pro tyto 3 senátory, aby nás zastupovali v Poslanecké sněmovně a obhájili naše pozměňovací návrhy, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO.

Kdo jste proti, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

S tímto pověřením při hlasování číslo 53 při kvóru 19 pro bylo 34, proti nebyl nikdo, takže toto pověření bylo schváleno. A teď bychom měli hlasovat o tom doprovodném usnesení pana senátora Goláně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Takže já bych přečetl to usnesení asi celé, protože je krátké.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ono bylo načtené.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Už bylo? Dobře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pan senátor Goláň ho načetl. Předpokládám, že pan ministr ho dostal také k dispozici? Prosím o vaše vyjádření, pane ministře?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Nesouhlas.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  A zpravodaj?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Souhlas.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji. Takže já zahajuji hlasování.

Přítomno je aktuálně 36 senátorek a senátorů, kvórum 19.

Kdo jste pro toto doprovodné usnesení, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto usnesení o pozměňovacím návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 54 o doprovodném usnesení při kvóru 19 bylo pro 32, proti nebyl nikdo. Toto doprovodné usnesení bylo schváleno. Já vám děkuji. Děkuji, pane zpravodaji, děkuju panu ministrovi. A docela vysíláme silný signál Poslanecké sněmovně a byli bychom rádi, kdyby pan vicepremiér se nad tím ještě trochu zamyslel a zkusil naše názory nakonec doprovodit souhlasným stanoviskem Poslanecké sněmovny. Se s vámi loučím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže my jsme se vystřídali, já děkuji za slovo.

A další návrh zákona, který je před námi, je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 240

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

A já, je to zákon, který jsme obdrželi jako senátní tisk č. 240. A pan ministr průmyslu a obchodu, Karel Havlíček, už anticipoval, že bude vyzván k tomu, aby nás se zákonem seznámil, takže prosím, pane ministře, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych vás seznámil s dalším zákonem, který byl jednohlasně i přijat poslaneckou sněmovnou, domníváme se, že se jedná o správný krok, který do určité míry navazuje částečně na to, co už jsem zde říkal dnes odpoledne. Jedním z hlavních nástrojů podpory státu, a nejenom tedy našeho státu, ale řekněme těch nejvyspělejších zemí, je vytvoření garančního schématu. Prostě a jednoduše, pokud se podíváme na to, co bude chybět v ekonomice s ohledem na hotovost, což bude gigantická částka, a zatím první odhady byly, berte to prosím s určitou rezervou, jenom do 30. 6. nám bude chybět 600 až 700 miliard korun, tak je zcela zjevné, že nemůže zaplatit stát, i kdyby stokrát chtěl, to bychom zkrachovali ještě v prvním čtvrtletí po zahájení krize koronaviru, tak je zřejmé, že se na tom budou muset podílet všichni participanti trhu. Bude stát muset platit nebývalé zdroje do podpory podnikatelů, zastabilizování prostředí, mimo jiné i těmi nástroji, které jsme zde dneska diskutovali, bude to stát mnoho zdrojů těch, kterých se to bezprostředně dotýká – podnikatelů. A musíme to v nějaké vhodné formě začít přenášet i na klíčové dodavatele, což jsou mimo jiné banky. Částečně tím, že se žádá o odklady splátek, aby se určitá doba řekněme nasbírala pro nadechnutí. Částečně třeba možná budeme něco přinášet i na pronajímatele, na klíčové poskytovatele energií a tak dále, ale co je nezbytně nutné udržet, a to už je nejenom krátkodobý scénář, ale i střednědobý, a dokonce dlouhodobý, a to je hotovost na trhu. Hotovost na trhu nám neudrží nikdo jiný než banky. A banky pochopitelně v této době budou obezřetnější, protože to jsou komerční subjekty, takže jednotlivé země přichází k tomu, že vytváří záruční schémata. Ty nejvyspělejší do toho jsou ochotny a připraveny alokovat až takové zdroje, které budou se rovnat úvěrům ve výši 15 % z hrubého domácího produktu. Zatím ty země, které se přihlásily k této gigantické částce, jsou tři. To je Velká Británie, Německo, Francie a čtvrtá tedy Česká republika. Proto jsme i vypustili tu částku 15 % z HDP, respektive 900 miliard korun, ta nebyla úplně vycucána z prstu. A řekli jsme, že částku jednoho bilionu korun bychom v nějakém rychlém scénáři byli schopni tu ekonomiku podpořit. Sto miliard korun jsou ty peníze rozpočtové, to je to, co dáváme na kurzarbeit, to, co dáváme na živnostníky a tak dále. Otázka, jestli to nebude třeba více ještě v čase. A těch 900 miliard jsou právě ty zdroje, které by měly banky vynaložit ve prospěch financování firem. No a pochopitelně aby je vynaložili, tak stát tam musí předložit určitou záruku, přičemž ty záruky, tak jako v jiných zemích, fázujeme do několika kroků, ale hlavně rozlišujeme, co jde na malé a střední firmy a živnostníky, co jde na ty velké. O těch malých a středních firmách a živnostnících jsem toho tady dneska řekl už hodně, ať už je to COVID I, COVID II, COVID III, COVID Praha, jakkoliv najíždí postupně, tak v nich budeme odfinancovávat stamiliardy korun přes různá záruční schémata, včetně toho takzvaného plošného, nebo říkejme portfoliové záruky. Ale toto, co předkládám, a to říkám proto, aby to na sebe dobře navazovalo, jsou záruční schémata pro velké firmy. Nebo říkejme firmy střední a větší, nad 250 zaměstnanců. A protože jak už jsem říkal, není schopna to pojmout ani Českomoravská záruční rozvojová banka, ani svými řekněme kapacitami, a dokonce ani svým know-how, tak jsme vytvořili nebo vytváříme právě tímto zákonem z jiné instituce, což je EGAP, která doposud byla pojišťovnou zahraničního obchodu, to znamená našich vývozních aktivit. A vlastně tímto zákonem jí dáváme razítko, zjednodušeně řečeno, na to, že to bude záruční instituce. Do té záruční instituce už jsme začali posilovat kapitál, a to tak, že vlastně jsme v rámci rozpočtového opatření do ní připravili 10 miliard korun, což bude znamenat nárůst řekněme limitu pro záruční instrumenty až do výše 330 miliard úvěrů, což není vůbec špatné, byť to samozřejmě u těch velkých firem se bude distribuovat rychleji než u těch firem malých. Abychom to byli schopni zrealizovat, tak musíme tento zákon přijmout, čili je to novela. A co je důležité, a to je asi to možná nejzásadnější, zatímco doposud byl EGAP pouze pro exportní firmy, tak my vlastně z něj dělám záruční instituci, nejenom ten pojišťovací, ale záruční instituci, pro vývozce, ale i firmy výrobní, i firmy obchodní. Zjednodušeně řečeno začíná se to stávat univerzální záruční institucí pro velké společnosti. V zásadě si myslím, že jsem řekl to nejpodstatnější, podle našeho názoru je to důležité udělat, protože EGAP je instituce, za kterou má záruku stát, takže když potom řeknu ten příběh toho, kdyby tam řekněme nějaký podnikatel nezaplatil, tak to jde tedy na EGAP. A za ten EGAP přímo ručí stát. Zatímco v českomoravské záruční je to trošku jinak, českomoravská záruční ručí sama, za ni neručí stát. A my vlastně každý úvěr v českomoravské záruční, který se vlastně zaručil, tak se na něj musela vytvářet rezerva v té českomoravské záruční, což je nesmírně náročné pro státní rozpočet a v těch objemech už je to nedělatelné. Taky proto příští týden jdeme do parlamentu s tím, že vytváříme schéma, které bude pro českomoravskou záruční velmi podobné tomuhle, takže pokud všechno dobře dopadne, tak se tady potkáme v blízkých dnech opětovně, já tady budu stát s úplně tím samým zákonem, nebo velmi podobným, ne s tím samým, podobným, který bude vytvářet záruční schéma pro ČMZRB pro to, aby už to nešlo tím pouze posilováním kapitálu v té českomoravské záruční. Takže děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane navrhovateli. A návrh projednal ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, zpravodajem byl určen pan senátor Michael Canov. Takže prosím pana senátora... pardon, ještě nic, ještě to byl Organizační výbor, určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení máte jako senátní tisk číslo 240/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Herbert Pavera. Nyní vás prosím, pane senátore Pavero, abyste nás seznámil se zpravodajskou zprávou a následně zaujal místo u stolku zpravodajů. Prosím, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Herbert Pavera:  : Já jenom opravím pana předsedu, že to byl výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, ne pro bezpečnost, jak jsem slyšel. Ale to nevadí. Děkuji tedy za slovo. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, kolegové, jenom krátce, pan ministr vlastně všechno řekl, já jenom přednesu usnesení výboru:

I. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

II. určuje zpravodajem výboru Herberta Paveru.

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil usnesení předsedovi Senátu PČR.

Tolik ode mě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já vám děkuji a omlouvám se za tu chybu, která je na mojí straně. A nyní se zeptám pana zpravodaje ústavně-právního výboru, Michaela Canova, jestli také chce vystoupit?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Ústavně-právní výbor jednoznačně podpořil, jednomyslně podpořil návrh zákon, tak jak přišel z poslanecké sněmovny, diskuze o něm byla dokonce i poměrně krátká, protože ten názor kladný byl jednoznačný. To je asi vše ode mne.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže já děkuji za vyjádření a ptám se, jestli někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby se senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho nevidím, to znamená, otevírám k tomuto zákonu obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Lukáš Wagenknecht. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji, pane předsedo, já budu velice stručný. A já budu mít obecný pouze komentář ke všem těm zákonům, které tady dneska máme, i včera, které se týkají podnikatelů. Nepřímo i tohoto zákona. A navážu na to, co řekl pan ministr u toho minulého bodu, ohledně toho rozvolňování. Velice jenom krátce 3 věty řeknu, jaký z toho mám vydedukovaný závěr. Vláda v tuto chvíli vlastně ta pravidla, která nastavuje, jak to vnímám já, nejsou vnímána tak, aby byly zdravotně zabezpečená bezpečnostní rizika na provozovnách, ale je to podle toho, aby se omezil pohyb osob na nějaké typy provozoven, jestli to chápu dobře. Pokud to tak je, tak to není jasně proporcionální přístup a žádám tedy vládu, aby navrhla nějaké kompenzace, které budou pro ty, kteří na tom jsou biti, protože jestli jedna provozovna se stejným typem sortimentu, se stejným bezpečnostním rizikem, musí stát jenom proto, aby méně lidí chodilo do ulic, tak je to opravdu systémový přístup k tomu, že některé to podnikání je systémově likvidován. Chápu, že přebírá tu odpovědnost, ale potom vláda musí jasně dát jasná pravidla pro kompenzace, to není možné, co tady dneska padlo, tak mi potvrdilo můj názor na to, že to tak je. A opravdu to nemá racio. Velice děkují, už se nebudu vyjadřovat, díky.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, panu senátorovi. Do obecné rozpravy se nikdo další nehlásí, takže obecnou rozpravu uzavírám. A ptám se pana navrhovatele, pane ministře, chcete se k obecné rozpravě vyjádřit krátce? Prosím, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Tak děkuji, já jenom ještě zareaguji na to, co jste říkal. No ono už to z principu, to, že jsme uzavřeli polovičku obchodů a druhou jsme nechali, tak samo o sobě racio úplně nemá. A teď, a to bylo samozřejmě z epidemiologických důvodů, to znamená, jestliže teď z epidemiologických důvodů něco pouštíme a něco, co se zdá v uvozovkách „více toxické“ nepouštíme, tak vlastně je to úplně stejné v tomto. To znamená, my pochopitelně budeme, a to jsem jasně řekl, pro ty, kteří mají déle zavřeno, vlivem toho, že jsme jim neumožnili ještě podnikat, tak pochopitelně budou mít dále a dále tu podporu.

Zatímco ti, u kterých se to bude otevírat, tak ji mít nebudou. Řeknu příklad. Jestliže budeme kompenzovat nájemné a někdo skončí 1. května nebo já nevím 5. května, tak mu budeme to nájemné kompenzovat, dojdeme-li k tomu závěru, do 5. května, zatímco ten, kdo bude mít zavřeno do třeba 5. června nebo 8. června, tak bychom mu kompenzovali až do 8. června. Což si myslím, že je fér a že je správné. To znamená, ano, ti, kteří pojedou déle, tak budou mít tu podporu delší, ti, kteří – myslím déle pojedou uzavřený stav, ti, kteří budou mít rychleji otevíráno, tak zase ta podpora skončí o něco dříve, jinak si myslím, že to ani nelze namixovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, pane navrhovateli a zeptám se negarančního zpravodaje, jestli chce po rozpravě vystoupit? Pan senátor Canov chce? Nechce. Prosím garančního zpravodaje, aby velmi krátce shrnul rozpravu a řekl, o čem budeme hlasovat. Prosím, pane garanční zpravodaji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Herbert Pavera:  Myslím, že budeme hlasovat o usnesení obou výborů, které navrhují zákon schválit. Tedy tak, jak tady přišel.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji za shrnutí rozpravy a za sdělení, že máme dva návrhy shodné na schválení tohoto zákona. Všechny vás svolám.

V sále je přítomno 35 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 18 a my hlasujeme o návrhu schválit zákon, ve znění postoupeném Senátu z Poslanecké sněmovny. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Z přítomných 36 senátorek a senátorů, při kvoru 19 při hlasování č., na které nevidím, bylo pro 29, registrováno 36, návrh zákona byl schválen.

Já vám, pane ministře, blahopřeji a těším se na setkání při dalším jednání Senátu nebo někdy dříve. Děkuji.

My se dostáváme k dalšímu návrhu zákona, vítám tady ministryni spravedlnosti Benešovou, která nám představí senátní tisk č. 233, což je

 

Návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu

Tisk č. 233

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Prosím, paní ministryně, vítejte v Senátu a máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Ráda bych vám představila návrh zákona z dílny ministerstva spravedlnosti, o opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu.

Předně bych chtěla sdělit, že tento návrh byl projednán především s předními českými odborníky na vybrané oblasti. Konzultovali jsme jej rovněž s předsedy jednotlivých kolegií insolvenčních soudů a prošel následnou odbornou oponenturou. Rovněž tedy čerpá inspiraci i ze zahraničí. Cílí v podstatě stručně řečeno na tři oblasti a navrhujeme přijetí těchto opatření.

Jednak je to prominutí zmeškání lhůt v soudních řízeních a správních řízeních před ministerstvem spravedlnosti. Je to s ohledem na povinnou karanténu či zákaz vycházení, tak je možné, že někteří účastníci či jiné osoby zmeškali lhůtu stanovenou zákonem k provedení jednotlivého úkonu. Návrh rozšiřuje použití existujících institutů o prominutí zmeškání lhůt na lhůty další, které dnes není možné prominout, například lhůty pro podání mimořádného opravného prostředku.

Za druhé se jedná o práva a povinnosti právnických osob, kde tedy to právo je ztíženo či znemožněno, například konání zasedání orgánů. Může se jednat o valnou hromadu atd., nastávají zde problémy, že není možné nahradit člena statutárního orgánu, zanikne-li mu funkce a takovéto jednotlivé případy. Zde navrhujeme zjednodušit rozhodování orgánů právnických osob s využitím technických prostředků nebo rozhodování per rollam, možnost automatického prodloužení nebo obnovení funkčního období členů voleného orgánu, jimž v době trvání mimořádných opatření uplynulo období. Prodloužit lhůtu pro svolání valné hromady či členské schůze družstva pro projednání řádné účetní uzávěrky. Tady jsme dospěli k těmto závěrům a myslím si, že i to pomůže.

Pak jsou tu změny v insolvenčním právu, a ty jsou motivovány snahou pomoci podnikatelům českým, jejichž podnikání může být v důsledku současné zdravotní situace ohroženo. Tito podnikatelé se do současné situace nedostali vlastním jednáním, ale z důvodu přijatých opatření. Návrh zákona se jim proto snaží pomoci a vyřešit problém s poklesem či výpadkem jejich příjmu. Na pomoc jsou zacílena zhruba tato opatření: Odklad povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh v případě, že je v úpadku, o 6 měsíců od ukončení mimořádných opatření, k věřitelskému návrhu, který byl podán do 31. srpna 2020 se nebude přihlížet. Obě opatření cílí na to, aby podnikatelé měli dostatek prostoru věnovat se záchraně svého podniku a zachování samozřejmě pracovních míst. Pak je zde zavedení institutu mimořádného moratoria, které podnikatelům nabízí zvláštní ochranný režim. Chrání je před rozhodnutím o úpadku a umožňuje jim provozovat svůj podnik. Pak je možnost dočasného přerušení plnění schváleného reorganizačního plánu, do 6 měsíců od ukončení mimořádného opatření, nejpozději do konce tohoto roku. Pro dlužníky v oddlužení zahájeném před oddlužovací novelou insolvenčního zákona z června 2019, které se řídí rigidnějšími pravidly, se navrhuje například opatření týkající se splnění splátkového kalendáře, kdy soud oddlužení nezruší, nebude-li dlužník platit měsíční splátky v důsledku této zdravotní situace. Pak je například osvobození od dluhů. Ve starých oddluženích bude možné přiznat, i pokud dlužník splatí méně než 30 % v důsledku koronavirové situace. Vzhledem k dalšímu vývoji, který lze očekávat, očekávám, že budoucí zvýšený nápad na insolvenční soudy bude určitě zřetelný, proto se konečně navrhuje dočasně zjednodušit doručování v insolvenčních věcech, a tím administrativně ulehčit insolvenčním soudům.

Poslanecká sněmovna tento návrh projednala na své 44. schůzi a schválila jej skutečně s dílčími změnami, které ten návrh doplnily v oblasti exekucí.

Pokud jde o exekuce, které jsme navrhovali jako čtvrtý bod, ty budou projednávány na řádné schůzi teď v dubnu v rámci návrhu, který tam máme. Jedná se o řádný návrh, který přijde na řadu. To je asi vše a jinak prosím o podporu tohoto zákona. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, paní navrhovatelko. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 233/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou, a zároveň mu sděluji, že počítám s tím, že zůstane na svém místě určeném zasedacím pořádkem, kde by měl sledovat a zaujmout. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Moc děkuji za vstřícnost, milý pane předsedo horní komory českého parlamentu. Vážené dámy kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně.

Velmi stručně, protože paní ministryně tady přečetla vše, co obsahuje zákon. Pokud jde o legislativní proces, myslím, že je zbytečné, abych já ho opakoval, protože u každého tisku je totožný, možná se tam liší jedním dnem, ale č. 44 – ta schůze je stále stejná. Pokud jde o obsah, tam já nemám jedinou připomínku. Možná malinkou a za to ministerstvo spravedlnosti nemůže, to je poslanecká aktivita, kdy oni se tam snažili přidat ještě něco, co nesouviselo, resp. možná souviselo, ale mohlo počkat. Tam většina poslanců pak stáhla pozměňovací návrhy, některé zůstaly, ale my jsme se rozhodli v rámci ústavně-právního výboru, že nebudeme to opravovat nějakými pozměňovacími návrhy, že bychom vytahovali to, co přímo nespěchá a nechali jsme to tak. Seznámím vás s tímto, samozřejmě telegraficky s naším usnesením č. 93 z naší 22. schůze a seznámím vás toliko s bodem č. 1, protože o jiném se stejně nebude hlasovat, a to znamená je to doporučení ke schválení. Děkuji za pozornost, i já jsem připraven reagovat na cokoliv. Toť vše.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, pane senátore a zeptám se, zda někdo chce využít § 118 a navrhuje se zákonem nezabývat? Není tomu tak, to znamená, já si dovolím otevřít obecnou rozpravu. Ptám se, kdo se do obecné rozpravy hlásí? Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže tím pádem se není k čemu se, paní navrhovatelko, vyjadřovat, tzn. můžeme přistoupit k hlasování. Zeptám se pana garančního zpravodaje, předpokládám, že se také nechce k ničemu vyjádřit?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Moc děkuji, je to demokratický přístup, ale nemám co dodat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. A máme před sebou tudíž jediný návrh, a to je návrh garančního výboru schválit zákon, ve znění postoupeném nám Poslaneckou sněmovnou. Svolám nás.

Vážené dámy, vážení pánové. Budeme se vyjadřovat k návrhu schválit zákon, ve znění postoupeném nám Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Aktuálně je přítomno 36 senátorek a senátorů, kvorum je 19, hlasování č. 56, pro 35, návrh zákona byl schválen, ve znění postoupeném PS.

Paní ministryně, gratuluji vám poprvé, děkuji vám za návštěvu, zároveň nyní vyhlašuji pětiminutovou přestávku, s tím, že vás prosím, abyste ve své pozornosti neochabovali, a v rámci této přestávky vám dámy a pánové předvedeme a ostatním posluchačům, že jako slušně vychovaný a pozorný Senát si dovolíme dvěma dámám popřát k jejich narozeninám. (Potlesk.)

Vážené kolegyně, kolegové, končím za dvě minuty pětiminutovou přestávku a budeme pokračovat dál, tzn. máme před sebou bod č. 17

 

Návrh usnesení Senátu k situaci v zemi po rozhodnutí vlády prodloužit nouzový stav do 30. dubna

 

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

My v tuto chvíli máme na svých lavicích jednak návrh usnesení a potom také ještě některé změny, to znamená, poprosím pana senátora Pavla Fischera jako navrhovatele tohoto bodu, aby se ujal úvodního slova. Pane senátore Fischere, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Děkuji vám, pane předsedající. Navrhuji dnes v rámci našeho bodu přijmout usnesení. Jak dobře víte, tak pandemie je s námi už dost týdnů na to, abychom si z toho vyvodili první zkušenosti a abychom také odhadli, že s námi bude určitě ještě řadu měsíců. Ukázalo se, že nejsme soběstační v tom nejdůležitějším, a pokud jsou dnes nějaké problémy nebo nedostatky s nákupy, tak zároveň vidíme, že u nás roste počet firem, které se hlásí a chtějí se zapojit, které mají inovace a řešení, ale vláda s nimi z pochopitelných důvodů – má jiné starosti - nepracuje dostatečně.

Když se vláda v březnu svým usnesením rozhodla nakupovat ve velkém, tak konstatovala, že v rámci veřejného zájmu je potřeba nakupovat, a to zejména z Čínské lidové republiky. Konstatovat je jedna věc, ale dnes, měsíc poté, vidíme, že se věci dostávají do nového světla. Utratilo se téměř 12 miliard korun, což je z veřejných rozpočtů obrovská částka, a je potřeba si spíš položit otázku, kde budeme za měsíc, za dva nebo za tři, a kde bychom chtěli být. To znamená, že je čas se ptát na strategii, na koncepci, na to, jak zapojit české aktéry a firmy a jak to udělat, aby se z vlády, která se ze začátku z pochopitelných důvodů chovala spíše jako nákupčí, stal nyní aktér partnerství s firmami a s potenciálem, který u nás máme. Co je cílem? Abychom byli soběstační. A soběstační můžeme být relativně velmi rychle. Máme tady obrovský potenciál, jsme mimořádně průmyslovou zemí, máme tady například i vojenské chemiky specialisty nebo velmi silnou základnu z hlediska vědy a výzkumu. Proto bychom chtěli tu otázku ochranných prostředků a testovacích sad vidět i z hlediska bezpečnosti ČR. Naším cílem totiž nesmí být jenom mít robustní zásoby, ale spíše robustní potenciál na to, abychom odpověděli na problémy, které s sebou tato pandemie a případně další krize ještě přinesou. Proto navrhuji usnesení, které má toto oslovit, a budu vás žádat o podporu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže pane senátore, já vám děkuji, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. A nyní musíme určit zpravodaje, navrhuji, aby se jím stal senátor Zdeněk Nytra. Ptám se ho, zda souhlasí? Souhlasí. Ptám se, jestli má někdo jiný nebo další návrh? Není tomu tak. Takže rozpravu k určení zpravodaje uzavírám. A o návrhu budeme hlasovat. Znovu spustím fanfáru.

Aktuálně přítomno 34 senátorek a senátorů, kvórum 18, já spouštím hlasováním a ptám se, kdo souhlasí, aby zpravodajem tohoto bodu byl senátor Zdeněk Nytra. Tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Takže přítomno 34 senátorek, senátorů, kvórum 18. Hlasování číslo 57 byl Zdeněk Nytra zvolen zpravodajem tohoto bodu. Já vám, pane senátore, blahopřeji. A rovněž prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Takže to je všechno k procedurálním věcem. A nyní k tomuto bodu, který již byl uveden a představen panem senátorem Fischerem, otevírám rozpravu. Takže do rozpravy se první hlásí pan senátor Václav Hampl. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo, milé kolegyně, milí kolegové. Já jsem se přihlásil především proto, že tuhle problematiku jaksi z důvodu toho, že jste mě pověřili tím, abych byl předsedou Evropské komise, tak nahlížím i v tom evropském kontextu. A uvědomuji si velmi, že to téma jakési soběstačnosti vůči takovým režimům, jako je třeba Čína, tak je téma celoevropské, byť vlastně to navržené usnesení, a je to zcela v pořádku z mého pohledu, tak vlastně mluví o tom, že je potřeba se zaměřit na naše domácí možné dodavatele. A to je zcela správně, ale myslím si, že je to prostě celoevropský trend, všechny evropské země budou teď se na tohle hodně dívat. My máme takové české přísloví, které jako fakt na jednu stranu nemám v té přímé dikci úplně rád, všechno špatné je k něčemu dobré, ale to, že leccos špatné může také občas mít nějaké dobré aspekty, to je myslím pravda. A jeden z dobrých aspektů koronakrize je, že nám tohle prostě hodně nasvítil. Že prostě jako demokratické společnosti v otázkách zásadní životní podpory nemohou být jako fundamentálně a zásadně závislé na režimech, které mají jako úplně jiné hodnoty. Tak to si myslím, že jsme všichni najednou jakoby strašně uvědomili. A myslím si, že si to fakt uvědomují i jako občané České republiky. A že prostě tohle je věc, která bude teď v nadcházejících měsících jedním z významných politických témat celoevropsky. A nakonec si myslím, že to platí třeba i pro Spojené státy v jistém smyslu, i když tam zase to má svá specifika, do toho bych teď asi úplně nechtěl jít. Takže z mé strany, já si myslím, že tohle je věc, která je v tuhle chvíli, nebo to navržené usnesení, rozhodně k podpoře. Já myslím, že se k tomu tématu ještě vrátíme, protože evropský výbor za vámi přijde s návrhem projednání pracovního programu Evropské komise poté, co bude k dispozici jeho aktualizovaná verze, řekl bych verze koronavirus, a vůbec nepochybuji o tom, že tam tohle téma bude jako velmi prominentně svítit. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, jako další je přihlášen senátor Miroslav Adámek. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Adámek:  Pane předsedo, děkuji za slovo, vážené senátorky, vážení senátoři. Já se vám chci dopředu omluvit, že jste na stůl dostali jakýsi pozměňovací návrh k usnesení pana kolegy Fischera, se kterým jsem to dopředu konzultoval, aspoň aby o tom dopředu věděl, ale v současné situaci, která je, hlavně v terénních sociálních službách, jsem nenašel jinou možnost, jak upozornit na toto téma. Takže se dopředu omlouvám a nechám na vašem moudrém rozhodnutí, jestli to bylo vhodné nebo nevhodné. Nicméně kroky, které jsou v současné chvíli vedeny jak ze strany MZ, respektive vlády, směrem k pobytovým sociálním službám, co se týká plošného testování zaměstnanců a dalších opatření, jsou naprosto v pořádku a stabilizují situaci, ale není řešena situace v terénních sociálních službách, zdravotních službách, kdy mnohdy právě kolegyně v terénu se dostávají do neřešitelných situací. Podle toho, jak by to měly postupovat, především ke klientům, kteří by mohli být nějak tou nákazou postiženi. Jedná se zejména o to, že bych chtěl narovnat tu situaci. My jsme přes Asociaci poskytovatelů sociálních služeb na toto už upozorňovali paní ministryni dne 3. 4., ale do dneška nemáme žádnou odpověď. To znamená, že ta informační linka směrem k ministerstvu určitě jde, nicméně bylo by vhodné to podpořit ještě dalším usnesením a podpořit to větší váhou Senátu, za což bych moc prosil, abychom pomohli i terénním službám, jak sociálním, tak zdravotním. Já jsem se to podrobně snažil popsat v tom odůvodnění toho mého návrhu, takže bych to nechtěl určitě tady celé číst, ta situace, jaká je, není určitě jednoduchá. Ty body, které tam jsou, tak byly opravdu popsány tak, aby to bylo jenom v tom opravdu nejužším, já to vnímám tak, že to není zcela úplně vhodné, do toho usnesení pana senátora Fischera se vlamovat, který měl určitě předjednáno v rámci klubů, ale tím, že jsem se včera dozvěděl, že tento bod bude na pořadu a chtěl jsem i takhle využít tu příležitost, já jsem původně přemýšlel, že bych to ještě nechal na další zasedání pléna Senátu, ale to už je dalších 10 dní. A ta situace z mého pohledu nesnese odkladu, takže proto bych vás poprosil o podporu toho mého jakéhosi pozměňovacího návrhu, který vlastně řeší tu situaci hlavně v těch terénních, sociálních a zdravotních službách, moc děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já také děkuji panu senátorovi. Než dám slovo panu senátorovi Fischerovi, tak abych vás ušetřil svého vystoupení, jenom říkám, že obsah toho, co tam napsal pan senátor Adámek, podepisuji. Prosím, pane senátore Fischere.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Děkuji za slovo. Já jsem chtěl upozornit na dvě změny v tom textu, které budou. Jsou to spíš jazykové záležitosti, které navrhujeme změnit. Zaprvé v tom bodě I. nebudeme začínat slovesem, ale budeme začínat výrazem „na základě“. A pak už budeme pokračovat: Na základě usnesení vlády. Takže ten začátek by vypadal:

Senát PČR I. na základě usnesení vlády... a potom už dále. A druhá změna bude v bodě II., arabská 1, kde za slovo „s potenciálem“ navrhujeme doplnit „vědy a výzkumu, výrobců a dodavatelů na území České republiky“, čili vědu a výzkum tam chceme také ještě promítnout. Čili s potenciálem vědy a výzkumu, výrobců a dodavatelů na území České republiky. Tolik ty změny.

A nyní obecněji. Ty informace o možnostech pro zapojení českých firem, jakkoliv to zní samozřejmě dnes dobře, nejsou ještě k dispozici. I proto žádá Senát o to, aby mu vláda začala tyto informace dávat. A aby také dala výhled na příští měsíce. To znamená, abychom naznačili určitou trajektorii nebo připravili trend. Tyto informace veřejnosti chybějí a ty firmy nevědí, nebo aspoň ze začátku skutečně nevěděly, na co se připravit. Proto jim také chyběla schopnost nabízet řešení, která by si vláda mohla okamžitě osvojit. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže já také děkuji. Jenom upozorňuji, že všichni máme k dispozici ten změnový dokument, někteří z nás ho mají rádi. A další je pan senátor Rostislav Koštial.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Rostislav Koštial:  Pane předsedo, dámy a pánové, já se s tím nějak nemůžu úplně ztotožnit. Já naprosto souhlasím s tím, co je pod tím bodem III. a tak dále, jak je to tam doplněné od pana kolegy Adámka, nicméně mně to nedává smysl s tím původním materiálem, trošičku to vybočuje. A chtěl bych ještě upozornit na jednu věc. Tam jsou určité povinnosti jako testování a já s tím rozhodně souhlasím, s tím meritem, co pan kolega navrhl. Nicméně když ukládáme ty povinnosti, tak se opět dostáváme do té situace, že někomu, a to jsou většinou zřizovatelé, to jsou obce, mnohdy obce, ukládáme nějaké povinnosti a dodneška nemají ani ty stacionární služby pokryté ty potřeby. Vláda nedovybavila základními hygienickými pomůckami tyhle zařízení. Už vůbec nemluvím o testech, které by fungovaly, a tak dále. Takže jestli chceme ukládat povinnosti, já bych nerad se dopouštěl toho, čeho se dopouští vláda, že něco nařizuje a nepokrývá to odpovídajícími prostředky. Tak jenom na to chci upozornit, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Další pan senátor Václav Hampl.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Já nechci moc zdržovat, jenom jsem se dozvěděl od kolegyně, čím jsem vás tak pobavil, že jsem popletl evropský výbor a Evropskou komisi. Tak napravuji na záznam, jak to má být. A jenom říkám, že to trochu souvisí s tím, že ta evropská agenda v evropském prostoru běží v angličtině, kde vlastně slovo pro komisi a pro výbor je identické, tak možná se to na tom podepsalo. Děkuji a omlouvám se.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Pan senátor Tomáš Jirsa.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Jirsa:  Já jsem, pane předsedo, chtěl dát procedurální návrh, protože vnímám, že nemáme nikdo moc připomínek ani k návrhu pana kolegy Adámka, ani k návrhu kolegy Fischera, nicméně míchá se to trochu nelogicky dohromady, jestli bychom neupravili úvod toho návrhu pana kolegy Adámka do samostatného usnesení, a nehlasovali jsme prostě jedno usnesení a druhé usnesení samostatně. A pak si myslím, že by to mohlo vyjasnit situaci, děkuji. Takže berte to jako procedurální návrh.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji, je to jako procedurální návrh a úkol pro zpravodaje, který se ho už aktivně ujal dříve, než jste ho, pane senátore, vyslovil. Další je paní kolegyně senátorka Dernerová. Vy jste ho sledovala, on se ujal... anticipoval. Tak paní senátorko?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Já jsem chtěla vlastně říci něco podobného jako Tomáš. Já s tím naprosto souhlasím, ale myslím si, že to musí být oddělené. A jinak naprosto tedy podepisuji, co tady pan senátor Pavel Fischer připravil, protože já jsem se v podstatě taky trošku zajímala o ty ceny, které vlastně za ty jednotlivé pomůcky náš stát platí, dostala jsem nějaký materiál, který je relevantní. A zase mám známého člověka, který má také tedy relevantní ceny. A jsou ty ceny trošku odlišné. Takže možná, já neříkám, že někdo tady dělá něco nepěkného, ale je zapotřebí prostě mít jasně řečeno, tady není to miliarda, jako jeden kopec, ale za co jsme to utratili, kolik stálo třeba dopravné a podobně. A jaká byla hlavně kvalita těch pomůcek, protože ty pomůcky v řadě případů kolegové si stěžují, že různě ty respirátory zapáchají a někdo si nechal dělat test a zjistil, že to vlastně není tak jako kvalitní, jako by býti kvalitní mělo. Takže to je taková záležitost tedy, jsem ráda, že se to tady bude probírat. A musím říci, že mi také vadí, že jsou docela upozaděni ti čeští výrobci. Já mám z dnešního rána navíc informaci, že je velký problém s těmi plášti a těmi obleky, které se používají v této covidové nákaze, hlavně na JIP a podobně, ten materiál je právě vyráběný v Číně. A ta Čína velmi stupňuje ty ceny právě za tento materiál. A v souvislosti s tím si myslím, že by bylo dobré, kdyby třeba se obnovila výroba nějakých takových látek i u nás, protože třeba bude řada nezaměstnaných, může se vybudovat nějaká fabrika, kde se tyhle ty věci budou vyrábět a šít, protože ty výrobky budou určitě kvalitnější. A mám i člověka, který by se o to velmi tedy zajímal, možná, že by to byla zajímavá investice pro řadu tedy normálních podnikatelů. Takže za sebe říkám ano, a myslím si, že je dobře, že se o tom budeme ptát, protože tady jsou všichni takoví vyděšení, ale vlastně v rámci té vyděšenosti se může dít řada podivných věcí. A bylo by dobré o nich vědět, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Další pan senátor Jiří Dienstbier.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Tak já bych chtěl ocenit, že pan předseda Fischer na základě debaty na zahraničním výboru výrazně zkrátil a zestručnil ten návrh usnesení. Já myslím, že asi všichni se taky shodneme, že je dobré podporovat domácí výrobce, ať už to budeme brát jako domácí v České republice, nebo domácí na evropském trhu a že budeme posilovat nezávislost na dodávkách zboží ze zahraničí v krizových situacích. Takže to si myslím, že je možné podpořit. A musím se přiznat, že i já mám trošku problém s tím načtením toho doplňku od pana kolegy Adámka. Já, když si to přečtu, tak mě tam nic jako nedráždí v tom návrhu usnesení. Ale mám pocit, že to je teď na několikahodinovou debatu o situaci v sociálních terénních službách, abychom mohli seriózně najednou takovéto usnesení přijmout. A ne že se nám tady objeví teď na lavicích a my něco odhlasujeme. Říkám, mně v zásadě nic moc nevadí, jenom já za sebe jako neodborník v této oblasti prostě nejsem schopen teď posoudit, jestli to má být přesně v tomto znění, včetně té zmínky, která tady také padla, což je ten bod 4, IV, apel zavést povinnost, aniž tedy bychom teď byli schopni posoudit, jestli ten, komu to vlastně ukládáme, což tu není vůbec řečeno, by měl schopnost něco takového zajistit, jestli jsou pro to prostě předpoklady. Tak říkám, nemám výhrady vůči tomu, jak je to téma tady nastoleno, ale nejsem si jist, jestli je to vhodné k okamžitému hlasování.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Mohli bychom tady totiž takhle přednést návrh z úplně libovolné oblasti, která je nějakým způsobem dotčena tou covidovou krizí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Pan senátor Zdeněk Nytra?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, já vnímám tu připomínku pana senátora Dienstbiera, na druhou stranu zase vnímám tu aktuální situaci, kdy jednáme v podstatě pod tlakem, takže bych si dovolil zpětně vlastně akceptovat návrh pana senátora Jirsy. A po projednání s panem senátorem Adámkem bych chtěl navrhnout, abychom zaprvé to opravdu oddělili. A říkám to dopředu už v diskuzi, na samostatné usnesení 19. schůze senátu. Ten název navrhuji změnit k aktuální situaci v terénních sociálních službách. A pak pochopitelně se III. přepíše na I. a IV. by se přepsala na II.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak teď jsem se přihlásil ještě já ke slovu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já tedy musím říci, že souhlasím velmi s panem senátorem Koštialem i s panem senátorem Dienstbierem. A dle mého názoru jsou tady jen dvě možnosti. Buď tedy se do toho, co říkal pan Adámek, byť dle mého názoru a dle všech mých informací, které mám, má ve všem, co tam píše, pravdu, se do toho nepouštět. A pokud by to mělo být jinak, že se do toho chceme pustit, protože to vidíme jako akutní, což si myslíme, že také je pravda, tak si myslím, že logiku by mělo, pokud by to usnesení Senátu bylo takové, že tam by bylo usnesení Senátu k situaci v zemi po rozhodnutí vlády prodloužit nouzový stav do 30. dubna, což mimochodem se týká jak těch pomůcek, tak těch sociálních služeb. A potom by tam bylo Senát, a teď by tam nebyla I., protože to je jenom pokračování, Senát na základě usnesení vlády a tak dále. A první I. by byla ta II., vyzývá vládu, aby... A tam by to zůstalo. A potom by to bylo, Senát na základě situace v sociálních službách, což je jakoby ta druhá věc, na základě situace v sociálních službách, teď by tam byla ta II., nebo vnímá kroky vlády a tak dále. Rozumíme si? To znamená, senát na základě není jako I., to je pokračování. Senát na základě usnesení vlády, a k tomu ty věci o pomůckách. A potom senát na základě situace v sociálních službách a potom ty věci, které říká pan senátor Adámek. Myslím si, že by to ale potom mělo být tak, že bychom si dali přestávku a dopilovalo by se to usnesení. Jenom jsem to chtěl dát jako inspiraci, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Ježiš, děkuji, pane senátore. Já jsem se zamyslela nad obsahem, já se omlouvám, já teď neřídím, jenom trochu řídím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže další, pan senátor Kantor, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Já jenom že minulý týden jsme tento bod oddálili nějakým způsobem, já jsem si říkal, že to použiji příště, takže nebudu podávat ještě další a nebudu komplikovat, ale každopádně si myslím totiž, že v tomto bodě, který popsal pan senátor Adámek, a konec konců i pan senátor Fischer, se odráží přesně to, co jsme tam měli už nahozeno minulý týden a nepoužili jsme to, protože ten bod nebyl připuštěn. A to je to, že naprosto během této covidové aféry, tohoto problému, došlo k plnému obnažení toho, co se nazývá zdravotně sociální pomezí. Protože to naprosto selhalo a naprosto si myslím, že to plně tam patří. Takže já jenom jsem chtěl říct, že pokud se k tomu dostaneme ještě příští týden nebo za 14 dní, tak potom předložím něco, co s tím bude souviset, protože to je dobrý startovací bod pro to, abychom začali mluvit, že toto je úplné zdravotně sociální pomezí a nepřekročitelné by bylo potřeba řešit a tady se nám naskýtá docela dobrá možnost. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. A prosím paní senátorku Chmelovou, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Renata Chmelová:  Dobré odpoledne, děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se také chtěla vyjádřit k tomu návrhu toho doprovodného usnesení pana senátora Adámka. Já jsem zároveň starostkou městské části Praha 10. A z městských částí jsme 2. největším poskytovatelem sociálních služeb, máme 3 domovy pro seniory. A já jenom bych trochu, já vlastně proti tomu vůbec nic nemám, co jste tady, pane senátore, navrhl, ale já jenom dám pár komentářů, že buď už některé věci fungují, nebo to není úplně přesně tak. A to je taky důvod, proč pro to taky hlasovat nebudu, protože se vlastně připojím tady k předřečníkům, že to já bych vám klidně teď tady mohla napsat usnesení k úplně jiné oblasti a mohli bychom to tady prostě rozvlnit. Tak jenom pár příkladů. Takže v III. se píše, že vnímáme kroky vlády, že bylo přistoupeno k plošnému testování zaměstnanců. Tak já vám řeknu, jak to fakticky je. My máme 250 zaměstnanců a od vlády jsme obdrželi 160 rychlotestů. První poznámka.

Píšete tady o vyčlenění kapacity v pobytových zařízeních na zóny non-covid a covid. Na to nepotřebuji vládu, to už jsme udělali před měsícem, to už máme dávno, všechny ty zařízení prostě mají infekční krizové plány. Takže to už jsme dávno udělali.

V IV., dvojka, aby se zvážilo umožnění testování klientů, kteří se vrací z hospitalizace. To už je povinnost. My, když k nám bereme zpátky našeho klienta, tak on už musí být otestován. A zároveň musí být, i když je negativní, umístěn ve 14denní karanténě. Takže tohle už funguje a ta povinnost, ta je. Ještě jeden příklad, jo, zvážit povinnost hospitalizovat klienta ve zdravotnickém zařízení v případě, že je pozitivně testován na covid. Tady je to podle mého názoru v rozporu s tím, co píšete v III., že máme vyčlenit vlastně non-covid a covidzóny. Takže já jako velmi oceňuji tu snahu, ale myslím si, že bez nějaké, a to musím říct, že bych si netroufla tady všechno analyzovat, protože nejsem odborník a musela bych to konzultovat s naší ředitelkou centra služeb a péče o seniory, takže jenom jsem tady uvedla příklady, že to není úplně přesně tak, jak to v té praxi funguje. Takže to je důvod, proč já se u tohoto usnesení zdržím, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak další s přednostním právem paní senátorka Hamousová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Děkuji, já bych jenom krátce doplnila kolegyni Chmelovou, protože například u nás se v této oblasti už testují i klienti, kteří jdou třeba z vyšetření očního od očního lékaře, takže tohle to doopravdy, to, co tady zmiňovala kolegyně, už v praxi je, alespoň v naší oblasti, zavedené.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, pan senátor Adámek.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Adámek:  Já moc děkuji za ty podněty, i procedurální, i to, co tady zaznívá od pana senátor Dienstbiera, od paní senátorky Chmelové, já za to moc děkuji. Jenom takové malé upozornění za mě, tak jak já to chápu. Ano, máte pravdu, tohle je zavedeno v pobytových službách. Já tady apeluji na terénní služby, kde to zavedeno není a ta povinnost tam není. Což je ta základní disproporce, kterou já tady vlastně uvádím. To znamená, to co jste všechno říkala, je pravda. Při vstupu do pobytových služeb, jak z lékařského zařízení, tak dalších, ale ta povinnost není právě v těch terénních službách. A tam vzniká to velké riziko, které teď je. Ty pobytové služby máme vcelku teď nějakým způsobem sanovány z toho pohledu, jsou tam zákaz návštěv a další, takže pokud tam někdo vstupuje zvenku, což jsou zaměstnanci nebo to mohli být ti klienti, kteří se vraceli ze zdravotnického zařízení, tak to byly ty rizika toho ohrožení. Ale u těch terénních služeb tahle povinnost není. A ty pečovatelky, co tam chodí, navštěvují rozličné klienty, navštěvují ty klienty rodiny, ty klienti mohou chodit vlastně do obchodu a kdekoliv, a to je právě to riziko, které tam je a není řešeno. Proto právě tady to usnesení nebo ty 4 body. A k panu senátoru Dienstbierovi, já bych se to nedovolil tady napsat vůbec, ten čtvrtý bod, pokud by tohle už nebylo usnesení MZ, které vychází vlastně na základě jednání krizového štábu. To znamená, to je to, co tady uvádím, tak jak je tomu v případě zavedení povinného plošného testování pracovníků v sociálních pobytových službách. Takže já chci jenom to, co je v pobytových, přenést i do toho terénu, aby nějakým způsobem jsme chránili i ty zaměstnance z terénních služeb, ale naprosto tomu rozumím, co tady říkáte, že by to možná vyžadovalo dlouhou diskuzi a další, takže moc děkuji za ty podněty.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Další se hlásí s přednostním právem senátor Horník. Jenom upozorňuji pana senátora Adámka, že pan Jiří Dienstbier toto nemůže, pan senátor vědět, jo? Takže on oprávněně říká, že si to nemohl přečíst dříve než tady. Takže ta jeho připomínka je naprosto na místě. Prosím, pan senátor Horník.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážené kolegyně, vážený pane předsedající, kolegové. Já bych skoro navrhoval to velmi, velmi zúžit, protože tato příprava materiálu se soustředí hlavně na to, jakým způsobem ty dvě ministerstva, MZ a MV, v podstatě hospodaří s těmi prostředky. To, že, a to jsme se asi dozvěděli, mám dojem, že dneska to tady i bokem potvrdil pan ministr vnitra, že nákupy na MZ už tedy se prověřují. A to by měl být náš trochu tlak na to, aby se v tom nepolevilo. V zájmu toho, že máme situaci krizovou, nouzového stavu, tak aby někdo, aby se to nezametlo pod koberec, aby se to takhle jednoduše nesmazalo. Tak se domnívám, kdybychom začali tak, jak říkal pan předseda, že bychom tu I. dali pryč a dali bychom tam pouze „vyzývá vládu, aby“, a teď ten první bod. A to by podle mě stačilo. Ona samozřejmě vláda bude tvrdit, že už to dávno udělala. Ale my se dozvídáme v novinách, že ty firmy nakonec zvažují ty věci vyvážet do zahraničí, což zase ale nemůžou na druhou stranu, protože vláda si u nich neobjednává. Ten potenciál, o kterém tady mluvila i paní kolegyně Dernerová o těch ochranných oblecích a podobně, nejsem expert, nevím, jestli se to dá šít v nějakých manufakturách, nebo to musí být veliká výroba, jestli je to bezešvé, nebo tam ty švy mohou být, nevím. Ale pokud by to bylo možné, že tam můžou být švy, tak bych navrhoval, nebo si myslel, kdybych byl tím ministrem zdravotnictví, nebo i hospodářství, tak dám dohromady ty malé podnikatele. Udělám výzvu, dám je dohromady a dal bych jim úkol, dal bych jim látku a nějak bych to organizoval. To já bych čekal od vlády. Ale já jsem nic takového nezaznamenal. Já jenom vidím, jak i my mnozí přispíváme finančními prostředky na různé, teď řeknu skoro charitativní záležitosti tak, aby se dostaly do jednotlivých krajů a jednotlivých nemocnic a pečovatelských domů a na charitu například ochranné štíty, které začala dělat firma Průša 3D, že jo, největší výrobce 3D tiskáren na světě. Takže mnozí z nás podpořili tuto výrobu. Ale to by měl dělat stát, prosím vás, oni denně potřebují na činnost 150 tisíc korun. Spustila se sbírka a během 3 dnů tam bylo skoro 1,5 milionu korun. Čili měli na 10 dní zase na produkci, už to nemohli sanovat ze svého. Oni řekli, že 40 tisíc dají ze svého, do toho vloží jako podnikatelé. Ale pak už ty další, na to neměli peníze. Takže proto se udělala sbírka. Ale to já bych očekával od vlády. Takže proto si myslím, že ten bod I., ta I. by se vyhodila. A pouze to by se tam nechalo.

To zkoumání kdo, kdy, jak, za kolik, to už podle mě musí udělat orgány, které jsou činné v trestním řízení. To znamená Policie ČR. Vycházím z toho, že když to podpoříme, tak to nezapadne, my totiž podpoříme kriminalisty, kteří to zjišťují a vyšetřují. A není možné, aby ministerstvo zdravotnictví, tak jak si celá vláda, ani ústavně věci, které nám předkládá, tak si nedělá servítky a válcuje to, tak stejně válcuje tyto všechny záležitosti včetně nákupů. Pojďme to vypustit a pojďme udělat velmi krátké usnesení jenom se začátkem, abychom vytvořili minimálně tlak, víme o vás, a hlídáme to. A abychom udělali podporu pro policisty, kteří to vyšetřují, aby zase na ně nebyl činěn tlak, například od premiéra, aby se to někam zametlo. Tak to si myslím, že by mělo být asi tím hlavním, k čemu bychom měli dospět. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Přihlášeni jsou ještě Peter Koliba a Šárka Jelínková. Upozorňuji všechny další, že následně po vyjádřeních těchto dvou to začnu řešit procedurálními návrhy, které následně začnu dávat. Prosím, pan senátor Koliba.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Peter Koliba:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové. Jenom podle mého názoru bych výrazně podpořil tento pozměňující návrh, resp. součást usnesení pana senátora Adámka. Situace v sociálních službách, v terénních sociálních službách opravdu nikdo neřešil. Řešily se, a to se řešily pozdě, sociální služby ústavní, prostředky ochrany a diagnostika začala, až když se objevovalo toto vážné onemocnění, a vezměte si, že sociální služby poskytují služby lidem, kteří jsou nejvíce ohroženi. Jednak z hlediska věku a jednak z hlediska různých onemocnění, tudíž je to nejrizikovější skupina obyvatel. Myslím si, že když se vyjadřujeme k situaci v zemi po rozhodnutí vlády prodloužit nouzový stav, tak toto je jedna z věcí, na které bychom měli jako Senát upozornit a dát apel, že tato věc není řešena, především v terénních službách, to zdůrazňuji a jde o daleko větší počet lidí než v ústavních službách. Protože naše populace obyvatel je nejohroženější právě u těch starších a u těch nemocných a postižených lidí. Myslím si, že z právního hlediska, tak jak vaším prostřednictvím pan senátor Dienstbier asi má pravdu, že to úplně nezapadá do toho, ale do obsahové části toho, když jsme přijali usnesení k rozhodnutí vlády prodloužit nouzový stav, tak si myslím, že to rozhodně patří. Prosil bych vás to podpořit. Jak to napsat správně, jak to poskládat, to se přikláním asi k tomu názoru pana předsedy, který říkal, že by se to dalo dát do dalšího bodu, ale rozhodně si nemyslím, že by to tam nemělo být, anebo že by se to mělo překládat na další schůzi Senátu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Další přihlášenou je Šárka Jelínková. Upozorňuji, že je nás přihlášeno 29, 27 je minimum. Tak prosím, Šárka Jelínková.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Šárka Jelínková:  Hezké odpoledne, nebo už skoro večer, vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Už jenom krátce, nebudu zdržovat. Vím, jaký je den a kolik je hodin. Jsem velmi ráda, že kolega Adámek zvedl tuto problematiku, protože už jsem o ní také několikrát mluvila, zrovna dnes jsem měla telefonát o tom, ať nezapomínáme na terénní sociální služby. Opravdu to směřuje k ochraně nejpotřebnějších, nejzranitelnějších a tím, jak už tady zase řekl pan předřečník, pan senátor Koliba, trošku opožděně, jsme začali řešit domovy pro seniory, ale teď máme zase skupinu lidí, kteří jsou doma a dochází k nim pracovníci v sociálních službách a sociální pracovníci a vzniká obava i přenosu tady zase tohoto onemocnění, protože oni opravdu během dne navštíví několik klientů a opravdu je to obava nejenom těch pracovníků, ale o další klienty, a ten přenos může být, samozřejmě nic nepřivolávám, opravdu velký. Jediné, s čím mám tady s tímto také lehký problém, to je přesně to usnesení, pokud vím, už jsem ho četla, asociace poskytovatelů sociálních služeb jej posílala paní ministryni, podle mě je to úplně stejný text, ale se kterým už jsem měla tam já trošku problém, už ten bod první, aby vláda ustanovila povinnost klienta informovat o tom, že je v karanténě nebo že je pozitivně testován na koronavirus. Myslím si, že to skoro nejde. Jestliže ustanovíme povinnost, je potřeba i nějaké kontroly a v tomto bodě vidím spíš to, že sociální služby mají uzavřeny smlouvy se svými uživateli, je to vzájemný smluvní vztah, a je potřeba tyto věci řešit spíš individuálně. Protože mezi uživatele sociálních služeb mohou patřit i lidi, které někdo třeba zastupuje, dělá jim opatrovníka, atd. Nelze to tak jednoduše říct, aby vláda ustanovila povinnost. Mám jen s tímto bodem problém, jinak samozřejmě jsem všemi 20 prsty, deseti rukama pro to, abychom podpořili tady toto, aby se na pracovníky v terénních sociálních službách nezapomínalo. Tolik jenom za mě, ale s tou jedničkou mám trošičku problémy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Jsem avizoval, že budu mít procedurální návrh, takže prosím, abychom se pohnuli dál, tak navrhuji následující řešení, s tím, že se dívám na pana senátora Adámka. Náš jednací řád umožňuje, abychom provedli orientační hlasování. Navrhuji proceduru, abychom provedli orientační hlasování, ve kterém se vyjádříme k tomu, zda chceme toto usnesení a tento bod rozšířit o debatu a případné usnesení, které se týká sociálních služeb. Pokud řeknete, že ano, tak co následuje potom, bude, že musím vyhlásit desetiminutovou přestávku, resp. přerušit tento bod, můžeme probrat ten další bod a musí se připravit zpravodaj, navrhovatel plus pan Adámek, nový návrh na usnesení, a pak se k tomu budeme moci vrátit. Teď to nemá smysl, protože nevím, o čem se bavíme. Pokud řeknete, že ne, tak potom má pan Adámek společně s panem Kantorem a senátory oba možnost se připravit na příští jednání, které máme 29. a tam následně ten bod předvést a prosadit. Nyní prosím nás svolám a budeme orientačně hlasovat o tom, zda jsme pro, abychom nadále rozpracovávali tu sociální část tohoto usnesení, či nikoliv, a tím pádem to necháme na příště, s tím, že se ptám pana senátora Adámka, protože mu to nemůžeme přikázat, zda souhlasí s tím, že by se podřídil výsledku orientačního hlasování? Souhlasí.

Svolám vás, potom vás odhlásím, až tady budete.

Nyní vás všechny odhlašuji. Přihlásit se musíte samostatně.

Máme kvorum – aktuálně přítomno je 28 senátorek a senátorů. Budeme hlasovat o tom, zda souhlasíme s tím, aby se součástí tohoto usnesení zatím v ne úplně jasné podobě stala i část, která se zabývá terénními sociálními službami. Pokud s tím souhlasit budeme, znamená to, že dále budeme muset pracovat i na návrhu druhé části toho usnesení. Pokud s tím souhlasit nebudeme, tak to znamená, že bychom se zase zabývali pouze tím, co ve svém návrhu představil pan senátor Fischer, s tím, že samozřejmě není jasné, v jaké podobě to schválíme či neschválíme. Čili nyní zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby se součástí toho usnesení stala i část sociálních služeb, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Aktuálně je přítomno 30 senátorek a senátorů, kvorum je 16, návrh nebyl schválen, to znamená, tím pádem se vracíme nazpátek k tomu, co navrhoval navrhovatel. Samozřejmě to pro Organizační výbor i pro mě je impuls k tomu, abychom příště počítali i s tím bodem, který se týká terénních sociálních služeb, a já sděluji, že nyní pokračujeme v obecné rozpravě. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Do obecné rozpravy se už nikdo nehlásí, tak obecnou rozpravu končím a prosím pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit ve svém závěrečném slovu?

Nechce. Čili pan zpravodaj by nyní velmi rychle měl vlastně přednést a seznámit nás s tím, o čem přesně budeme hlasovat. Pane zpravodaji, potřebujete nějaký čas, nebo můžete? Můžete, žádný čas nepotřebujete, mluvte.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, pane předsedo. V diskuzi, když nepočítám poslední v podstatě testovací hlasování, tak se vyjádřilo 15 senátorů, z toho 2 dvakrát. Zazněl tady od pana předkladatele návrh na v podstatě drobnou úpravu toho původně předloženého materiálu, která tkví v tom, že nebudeme mít za I., „bere na vědomí“, ale „na základě usnesení vlády“. A potom máme „vyzývá vládu“ a v bodě I. je vložený text, přečtu tu větu, „v zájmu strategického rozvoje hospodářství začala systematicky pracovat s potenciálem vědy a výzkumu, výrobců a dodavatelů na území ČR.“ Dále pokračuje v nezměněné podobě. Domnívám se, že bychom nejdříve měli schválit tento pozměňovací návrh, následně potom celé původně navržené usnesení. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, jenom se pro jistotu ptám, jestli ta I. tam opravdu zůstává? Protože jak se tam bere na vědomí na základě, tak nemá moc logiku.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Já se omlouvám, já jsem ji nepřečetl, ale neřekl jsem, že tam nepatří. To znamená Senát na základě usnesení vlády...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak, děkuji. A tím pádem potom tam nepatří ani II. Je to tak? Dobře, děkuji. Takže rozumíme všichni, že nyní bychom měli hlasovat, jestli souhlasíme s tím, že I., „a bere na vědomí“ je nahrazeno slovy „na základě“. A II. vypadá. A doplňuje se do 1 za řetězec „s potenciálem“ ještě „vědy a výzkumu“. Teď budeme hlasovat o tom, jestli souhlasíme s těmito změnami toho usnesení. Teď si úplně nejsem jistý, jestli následně, když budeme souhlasit se změnami toho usnesení, můžeme to usnesení hlasovat po částech, kdyby to někdo vyžadoval. Můžeme. Takže nyní hlasujeme o těch změnách, a pak kdyby někdo vznesl nárok na to, abychom hlasovali po částech, tak by to bylo možné. To znamená, hlasování číslo 1 je „bere na vědomí“, měníme slovy „na základě“, II. vynechává a 1 – za slova „s potenciálem“ se doplňuje „vědy a výzkumu“. Spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro tyto změny, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku.

Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Takže z 30 přítomných 16 hlasování, hlasování číslo 59, návrh byl schválen. To znamená, s tímto návrhem usnesení nyní budeme dále pracovat. Já se tedy ptám, zda někdo nárokuje hlasování po částech? Nikoho nevidím, to znamená, můžeme hlasovat o usnesení... pardon, pan senátor Adámek se hlásí, já se omlouvám, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Adámek:  Já jenom procedurálně, aby bylo všechno v pořádku, já beru svůj návrh zpět.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže děkuji, to je velmi dobré. A vlastně jste mě zahanbil, že jsem to sám po vás nepožadoval. A nyní tedy nazpět k tomu hlasování, to znamená, budeme hlasovat o návrhu usnesení s těmi změnami, které jsme přijali. Já spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Tak já vám děkuji, z 30 registrovaných hlasování číslo 60, pro 28, kvórum 16, ten pozměněný návrh na usnesení byl schválen. Já vám všem děkuji a dostáváme se k poslednímu bodu dnešního jednání.

 

Návrh pravidel pro jednání orgánů Senátu s využitím technických prostředků

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Což je návrh pravidel pro jednání orgánů Senátu s využitím technických prostředků. A paní senátorka a místopředsedkyně Senátu mě jde vystřídat, já jí moc děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Tak posledním naším dnešním bodem je Návrh pravidel pro jednání orgánu Senátu s využitím technických prostředků. Usnesení organizačního výboru ze dne 15. dubna 2020 s návrhem pravidel pro jednání orgánů Senátu s využitím technických prostředků vám bylo rozdáno na lavice. Prosím předsedu senátu, pana Miloše Vystrčila, aby nás s pravidly seznámil. Pane předsedo, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji za slovo, já pořád jak jsem zvyklý, tak chodím k tomu řečništi. Prosím vás, první věc, dívám se na legislativu, není potřeba, abych četl návrh, protože ho všichni dostali? Dobře. Takže všichni máte před sebou návrh na to, abychom v rámci pravidel zákona jednacího řádu přijali usnesení, které nám umožní v krizových situacích jednat i distančně s tím, že ta možnost je explicitně v těch pravidlech dána výborům na základě rozhodnutí předsedy výboru a komisím. S tím, že zároveň předseda výboru vždycky má za povinnost upozornit předsedu Senátu, že budou jednat distančně. A to je z toho důvodu, aby všechny ostatní dotčené instituce a senátoři a senátorky a případně další byli o tomto jednání včas informováni. Ten návrh toho usnesení, respektive těch pravidel, je velmi úsporný. Myslím si, že je přehledný a jasný, takže já v tuto chvíli bych, paní předsedající, považoval to své úvodní slovo za ukončené.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane předsedo. A myslím, že můžete sedět úplně na svém místě, že nemusíte jít ke stolku zpravodajů. Já tedy otevírám rozpravu. Jako první se hlásí pan senátor Lumír Kantor.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Já to vítám, protože mám pocit, že to přichází opravdu za 5 minut 12. Tedy teď jsem se dočetl, že dnešní vláda schválila zákon a postoupí ho poslanecké sněmovně o navýšení ošetřovného na 80 %. A potom jsem se dozvěděl ještě, že v pondělí budou jednat o těch takzvaných dohodářích, to, co tady pan senátor Wagenknecht několikrát směrem k ministryni Maláčové ventilovat. A to znamená to? To znamená, že v úterý to možná schválí poslanecká sněmovna a budou na nás jaksi požadovat, abychom to vyřešili brzo, takže mi to připadá, že tento způsob, ještě po té zkušenosti, kterou jsme s tím jednou měli ve výboru pro zdravotní, pro sociální politiku a zdravotnictví, tak mi to připadá jako užitečná věc. Nicméně je také dobře, tam je vymezeno, že to je pro stav nouze. Takže jaká je ta definice nebo... ještě se zamyslet možná nad tím, jestli ta definice toho stavu nouze je tam daná, já nevím, právně nebo dobře ohraničena, aby se nám potom nestávalo, že budeme chtít zneužívat to online hlasování více, než je nutné. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Ještě se někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu končím. Takže pane senátore Miloši Vystrčile, chcete se vyjádřit k rozpravě?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji za možnost se vyjádřit. Já jsem předtím mluvil jako navrhovatel, ještě musím promluvit jako zpravodaj. To znamená, že jsem neoznámil, že tento návrh projednal organizační výbor, který ho schválil na svém zasedání 15. dubna 2020. A pověřil mě, abych tento návrh na schůzi senátu přednesl a odůvodnil, to jsem učinil. A měli bychom hlasovat o usnesení, které si dovolím přečíst, protože je krátké.

Senát schvaluje na základě § 1, odstavce 2, zákona číslo 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, pravidla pro jednání orgánů Senátu s využitím technických prostředků uvedená v příloze tohoto usnesení, kterou tam všichni máte. Takže tolik moje zpráva zpravodaje a doporučení hlasování je schválit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji, můžeme přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu, jak jej přednesl senátor Miloš Vystrčil. A můžeme tedy přistoupit k hlasování. V sále je přítomno 28 senátorek, senátorů, kvórum pro přijetí je 15, zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, dejte ruku nahoru a stiskněte tlačítko ANO, děkuji. A kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji.

Návrh byl přijat. Proti nebyl nikdo, pro se vyslovilo 28.

Takže já končím projednávání tohoto bodu a pan předseda Miloš Vystrčil vám ještě chce něco říct.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  No abych naplnil jednací řád, tak další zasedání pléna senátu je předpokládáno 29. a 30. dubna, začátek 29. zatím je stanoven organizačním výborem na 10 hodin. Může se stát, že organizační výbor se sejde ještě jednou před zasedáním, že to změní na 9 hodin, ale to teď neumím předvídat. Tolik ode mne a jinak vám všem děkuji za dnešní účast a nasazení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já také děkuji, ukončuji toto plenární zasedání. Šťastnou cestu domů. Na shledanou ve zdraví.

(Jednání ukončeno v 18.21 hodin.)