(2. den schůze – 30.01.2020)

Audiozáznam celého jednání
Videozáznam celého jednání

(Jednání zahájeno v 9.02 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobré ráno, dámy a pánové, dobré ráno, vážené kolegyně, milé kolegyně. Prosím, abyste zaujali svá místa a přihlásili se kartou, abychom mohli začít druhý den 15. schůze Senátu. Děkuji.

Z dnešního jednacího dne se omluvili senátoři Leopold Sulovský, Miroslav Nenutil, Jaroslav Zeman a Petr Holeček.

Dříve než budeme pokračovat prvním bodem našeho programu, tu mám žádost ministryně financí Aleny Schillerové, aby mohl vystoupit viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký u senátního tisku č. 169, což je hned první projednávaný bod. Vystoupil by na začátku rozpravy.

Nechám o tomto procedurálním návrhu hlasovat. Pustím znělku.

Budeme hlasovat o tom, jestli může na začátku obecné rozpravy u prvního bodu, až na to přijde řada, vystoupit viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký na žádost paní ministryně Schillerové.

Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 25 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 32 pro vyslovilo 63, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat. Viceguvernér ČNB bude vystupovat.

Teď můžeme přistoupit k projednávání prvního bodu, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti regulace podnikání na finančním trhu

Tisk č. 169

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Je to senátní tisk č. 169. Návrh uvede ministryně financí paní Alena Schillerová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Zdravím ji a vítám ji v Senátu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobrý den, dámy a pánové, myslím si, že vás vidím poprvé v letošním roce, takže vám všem přeji všechno dobré, a těším se na spolupráci v tomto celém roce, protože tu určitě budu často.

Poslanecká sněmovna postoupila Senátu návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti regulace podnikání na finančním trhu. Důvodem předložení tohoto návrhu zákona je především potřeba adaptovat právní řád na nařízení Evropské unie o prospektu. Prospekt je informační dokument, který se povinně zpracovává při veřejném nabízení cenných papírů a jehož účelem je, aby potenciální investoři měli k dispozici všechny potřebné informace pro rozhodnutí, zda cenný papír koupí.

Právní úprava prospektu je dosud obsažena v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. Nově je však prospekt upraven přímo použitelným evropským nařízením. Proto je třeba tuto úpravu vypustit ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu a provést v něm některé další nutné změny. Touto novelou se rovněž mění úprava distribuce doplňkového penzijního spoření. A to tak, aby již nebyla provázána s distribucí investičních nástrojů podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

Bude tak umožněna samostatná distribuce doplňkového penzijního spoření, bez současné nutnosti mít povolení investičního zprostředkovatele.

Proto je nutné současně upravit jak zákon o podnikání na kapitálovém trhu, tak zákon o doplňkovém penzijním spoření, přičemž tyto úpravy musí nabýt účinnosti současně.

Novela také řeší dlouho diskutovanou problematiku insolvence entit bez právní subjektivity. Konkrétně podfondu investičních fondů a podílových fondů.

Bude umožněno, aby insolvenční řízení bylo vedeno přímo proti konkrétnímu podfondu nebo podílovému fondu tak, aby úpadek těchto entit neohrozil jejich obhospodařovatele ani jiné obhospodařované fondy.

Navrhuje se provést i řada dalších drobných změn v zákoně o dluhopisech a v zákoně o investičních společnostech a investičních fondech. Např. se zobecňuje úprava promotéra investičního fondu. Ruší se ex ante kontrola depozitářem pro fondy kvalifikovaných investorů a upravuje se tolerance nevýznamných chyb v oceňování.

V rámci přípravy návrhu zákona byly zásadní otázky konzultovány se širokým okruhem dotčených subjektů, zejména asociací pro kapitálový trh, ministerstvem spravedlností a ČNB.

Senátní VHZD navrhl vrátit návrh zákona do Poslanecké sněmovny s pozměňovacím návrhem, který by měl zvrátit nahrávání všech telefonních hovorů obchodníka s cennými papíry. Už z tohoto místa si dovolím sdělit, že s tímto pozměňovacím návrhem nesouhlasím, protože navržené řešení nahrávat pouze vybrané telefonní hovory znamená nižší průkaznost o průběhu hovoru mezi investory a obchodníky, což ve výsledku vede ke snížení ochrany investorů.

Věřím, a děkuji vám za to, že jste umožnili vystoupení pana viceguvernéra Nidetzkého, který vás určitě na toto téma vás tady bude informovat podrobněji a blíže z pohledu své konkrétní praxe.

Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, za uvedení návrhu zákona. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání tohoto návrhu zákona VHZD.

Usnesení nám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 169/1. Zpravodajem výboru je pan Lumír Aschenbrenner, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Hezké ráno, vážený pane místopředsedo, vážené paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Obsah zákona již trochu podrobně okomentovala paní ministryně. Já bych pouze dodal, že se skutečně jedná, primárním důvodem je adaptace právního řádu České republiky přímo na použitelnou legislativu Evropské unie, a to nařízení o prospektu. A druhým důvodem je náprava nedostatků aktuální právní úpravy. Ten vlastní návrh se týká 9 zákonů, já je zde nebudu vyjmenovávat. Legislativní proces proběhl takto. První čtení 24. dubna loňského roku, druhé čtení 16. října loňského roku a třetí čtení 27. listopadu loňského roku. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se zabýval tímto zákonem na svém posledním jednání. A jediným problematickým bodem skutečně bylo úprava, která umožňuje uchovávání komunikace mezi investiční společností a zákazníkem.

K tomu jsme přidali pozměňovací návrh, který je přílohou usnesení, které vám nyní přečtu. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Zadruhé určuje zpravodajem výboru pod jednáním na schůzi Senátu senátora Lumíra Aschenbrennera. A zatřetí pověřuje předsedu výboru senátora Vladislava Vilímce, aby předložil to usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky.

Jen bych ještě dodal, že to, co navrhujeme v pozměňovacím návrhu, je víceméně podpořeno stanoviskem Úřadu pro ochranu osobních údajů, České asociace společností finančního poradenství i Hospodářské komory, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Proto otevírám obecnou rozpravu. A jako první vystoupí, již námi odhlasovaný, viceguvernér ČNB, pan Tomáš Nidetzký. Dobré ráno, pane inženýre.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Tomáš Nidetzký:  Vážený pane předsedající, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, paní ministryně, dobré ráno všem. Já bych chtěl poděkovat za tu možnost vystoupit v Senátu a obhájit tady návrh, který jsme připravili společně s Ministerstvem financí. Já jsem zde vystoupil 30. října loňského roku, kde jsem prezentoval zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem. A v rámci té zprávy jsem zdůrazňoval aktivity v oblasti dodržování povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele, které tvoří nedílnou součást výkonu dohledu ČNB. Tyto aktivity se zaměřovaly zejména a zaměřují zejména na prověření možného používání nekalých obchodních praktik vůči spotřebitelům, plnění povinností subjektů finančního trhu jednat s spotřebitelem s odbornou péčí, prověřování nedostatku v oblasti informování spotřebitelů a tak dále. Přestože se nám společně daří kultivovat finanční trh, a to jak na straně poskytovatelů, tak distributorů, zůstává zejména oblast kapitálového trhu v kombinaci s honbou za výnosy z prostředí nízkých úrokových sazeb systémem provizí a odměn, který nemotivuje jednat v zájmu klienta, nízkou mírou finanční vzdělanosti a ostražitosti na straně klientů a rychlým rozvojem nových, ale neosobních technologií, tím nejzranitelnějším segmentem finančního trhu. Jaká je současná situace. Uchovávat záznamy komunikace se zákazníkem týkající se všech poskytnutých investičních služeb a záznamy komunikace s potenciálním zákazníkem není nová povinnost. Původní úprava platila od roku 2004 do roku 2018, kdy pak s účinností od 3. 1. 2018 byl novelizován zákon o podnikání na kapitálovém trhu, čímž došlo k transpozici směrnice MiFID do českého právního řadu. Povinnost vést záznam telefonní komunikace se zákazníkem Česká národní banka aktuálně dovozuje výkladem, ale z důvodu transparentnosti a předvídatelnosti je záměrem toto postavit všem účastníkům kapitálového trhu najisto. Z naší dohledové praxe víme, že řada obchodníků s cennými papíry nahrávky v požadovaném rozsahu v minulosti pořizovala a nadále je pořizuje. Důvodem je mimo jiné to, že každý subjekt má zákonnou povinnost kontrolovat, zda jeho investiční zprostředkovatelé nebo zaměstnanci poskytují investiční služby v souladu s zákonem, což bez telefonních nahrávek není možné kontrolovat ze strany dohlížených subjektů. Obchodník s cennými papíry, investiční zprostředkovatel má mít nahrávání komunikace i zajištěno. To znamená, že se nemůže jednat o nové náklady, jak je někdy nesprávně interpretováno. K těm nákladům, kromě toho, že už to mají od roku 2004, je ještě jedna poznámka. Každý obchodník s cennými papíry, investiční zprostředkovatel se může rozhodnout, že zákazníka navštíví osobně nebo mu zatelefonuje. Je evidentní z ekonomického pohledu, že efektivnější je telefonické kontaktování klienta než osobní návštěva, která je nákladnější. To je jedna z motivací, která vede k tomu, že jsou klienti oslovováni telefonickým způsobem. Není to samozřejmě jenom o těch nákladech, které jsou nižší, ale samozřejmě je to i o větších výnosech, protože můžete tímto způsobem oslovit mnohem více potenciálních zákazníků. Kapitálový trh funguje jinak než ostatní oblasti finančního trhu. Zákazník uzavírá investicí de facto rámcovou smlouvu a veliká část komunikace o konkrétních investičních produktech a nabídkách probíhá po telefonu a je iniciována investičními zprostředkovateli nebo zástupcem obchodníka s cennými papíry. Z dohledových zkušeností víme, že v případě telefonické komunikace jsou nejčastěji používány nejasné, nepravdivé, klamavé nebo zavádějící praktiky. Záznam tak slouží především k ochraně zákazníků. Bývá to mnohdy jediný důkazní prostředek v rámci soukromoprávního sporu, protože my samozřejmě jako Česká národní banka řešíme veřejnoprávní spory, ale pokud nebude mít tohle k dispozici klient, tak se mu těžko bude pouště do těch soukromoprávních sporů. Tady bych chtěl jenom upozornit, že vlastně ta novela v roce 2018 v tom lednu přinesla ještě jednu povinnost a výhodu pro zákazníka, že zákazník si může a má právo získat od obchodníka s cennými papíry záznamy, které se týkají jeho osoby i veškeré komunikace. Záznamy také slouží k ochraně samotného obchodníka s cennými papíry a investičního zprostředkovatele. Nahrávky poskytují věrný obraz společnosti potřebný k posouzení konkrétního příkladu, a i Česká národní banka na základě záznamu komunikace v nějakých případech zjistí, že stížnost zákazníka na obchodníka s cennými papíry není oprávněná a že byl řádně informován v souladu s zákonem. Nahrávání telefonních hovorů má silný preventivní účinek. Vědomí, že informace, které obchodník s cennými papíry nebo investiční zprostředkovatel sděluje zákazníkovi jsou zaznamenávány je korektivem jednání. Je to jako s měřením povolené rychlosti. Pokud zítra vyhlásíme, že se dodržování povolené rychlosti už nebude měřit radarem, dovedeme si představit, jak by na to zareagovali někteří řidiči. Radar je součástí prevence. Stejně tak je také součástí prevence nahrávání hovorů při poskytování investiční služby. Chtěl bych tady ještě jenom připomenout, pokud nebudeme nahrávat hovory, tak nebudeme vědět, kdo je na druhé straně té telefonní linky. Já bych chtěl tady pochválit, protože ve spolupráci s Ministerstvem financí se udělal obrovský kus práce v oblasti posouzení odborné způsobilosti finančních zprostředkovatelů skrz celý finanční sektor, protože dnes máme systém nezávislých akreditovaných osob, máme systém nezávislých otázek, které připravuje Česká národní banka společně s Ministerstvem financí a s trhem, takže jsou tyto subjekty testovány na základě nějaké jednotné sady testovacích otázek, které si nevyrábí samotní zprostředkovatelé.

A pak máme samozřejmě proces licencování těchto subjektů. Nenahrávání těchto hovorů, klient nebude nikdy vědět, kdo je na druhé straně té linky a my to nebudeme mít možnost zkontrolovat, kdo mu vlastně tu nabídku učinil. Chtěl bych tady ještě využít jedné poznámky, protože se nedávno objevilo vlastně šetření, výzkum mezi spotřebiteli a mezi distributory ohledně nahrávání hovorů, který si vlastně vyžádala od agentury Ipsos Česká asociace společnosti finančního poradenství a zprostředkování, tak jenom jako vystudovaný statistik bych chtěl říct, že ten vzorek byl 1100 zákazníků nebo oslovených. My vůbec nevíme jaký typ oslovených byl vybrán. Nevíme vůbec jak byly nastaveny otázky, takže potom výsledek, že si to nepřejí zákazníci a že si to nepřejí distributoři bych nepovažoval za úplně validní. Já vám jsem schopen připravit stejnou analýzu ohledně měření rychlosti radarem, kdy vám můžu říct, že řidiči budou proti měření rychlosti radarem, a věřím, že bych sehnal i dostatek policistů, kteří taky nebudou chtít měřit radarem, aby nemuseli stát v horku, v zimě, v dešti, ve sněhu a měřit rychlost řidičů. Specifické riziko kapitálového trhu je, že nemáme jako klienti druhý pokus. Transakce jsou prováděny online, velmi často na zahraničních trzích, zákazníci investují vysoké částky a mnohdy i celoživotní úspory. Není možné jednoduše od transakce odstoupit do 14 dnů jako například u spotřebitelské úvěru nebo jako v případě pojistných smluv. Já bych vám chtěl uvést ještě několik opravdu praktických případů z oblasti nahrávání hovorů, dohledové praxe České národní banky. My jsme pokutovali několik subjektů pro nenahrávání hovorů se zákazníky. Strávil jsem 25 let na finančním trhu a z anekdotické evidence vím, že pro ty subjekty bylo mnohem výhodnější nám říct, že ty hovory s klienty nenahrávají, než poté, co si ty hovory poslechli, zjistili, co těm klientům bylo řečeno a měly by je poskytnou ČNB. Být v pozici té firmy, radši si vyberu variantu, že řeknu České národní bance, my jsme ty hovory nenahráli, než abych poskytl ty hovory, které skutečně mohou skončit ne pokutou, ale třeba i odebráním licence. Tak jenom praktická věc. Pokuty, které jsme rozdali i v nedávné minulosti. Druhá poznámka praktická, přeshraniční obchodníci s cennými papíry. Jsou to významné subjekty nebo transakce na českém finančním trhu a již připravili mnoho klientů o veliké částky, většinou v milionech, díky manipulativním praktikám po telefonu. Jedná se zejména o velice kontroverzní obchody, které se nazývají rozdílové smlouvy, mají zkratku CFD. A vzhledem k tomu, že působí přeshraničně, naše dohledová kompetence směrem k nim je velmi omezená a jediná obrana těch klientů je, že naším partnerským dohledovým orgánům v té dané zemi jako je Kypr, ale jako je třeba i Spojené Království, poskytneme ty nahrávky. Pokud toto nemáme, nejsme schopni ty klienty žádným způsobem ochránit, ani přes ty zahraniční dohledové orgány, které dohlíží na ty subjekty, které operují na českém finančním trhu. To, že se nejedná pouze o zahraniční subjekty, dokumentuje konkrétní příklad z poslední doby, kdy nahrávky mohly usvědčit společnost podnikající na kapitálovém trhu z manipulace s informacemi předkládanými po telefonu klientům. Tato společnost dostala pokutu 2 milionů korun, jednalo se o prodej korporátních dluhopisů. Mimo jiné dluhopisů společností ZOOT. Klíčovým důkazem byly záznamy telefonických nahrávek. Když společnost ZOOT vydala prospekt, my jsme ten prospekt společnosti ZOOT schvalovali. Já opakovaně připomínám, že když schvalujeme prospekt společnosti, neznamená to, že ČNB říká, že takto schválený investiční a podnikatelský záměr bude fungovat. Úkolem ČNB je, aby prospekt obsahoval všechny informace, aby případní investoři mohli udělat kvalifikované rozhodnutí. Já si vzpomínám, když naši experti prošli ten prospekt, tak měli velké pochybnosti, měli velké pochybnosti, jestli tento investiční a podnikatelský záměr bude fungovat. Ale naší úlohou opravdu není posuzovat tento záměr a v tom prospektu byly opravdu uvedeny všechny informace, že klienti budou postupovat obrovské investiční riziko, pokud do těchto dluhopisů budou investovat. Samozřejmě pro nás to tímhle neskončilo, protože jsme si byli vědomi toho rizika a hned v dalším kroku jsme kontrolovali, jakým způsobem se tyto dluhopisy nabízí a jestli ty informace obsažené v tom prospektu byly sděleny těm klientům. A jenom díky nahrávkám jsme zjistili, že těm klientům nebyly vysvětleny všechny rizika, které postupují při investici do těchto dluhopisů. A byl to ten důvod, že jsme mohli uložit tu sankci. A na základě i té sankce samozřejmě se i ti klienti potom můžou domáhat nějaké náhrady škody v těch soukromoprávních sporech. Poslední praktická poznámka. Nahrávání je standard, nahrávání komunikace jako forma zlepšování služeb zákazníkům i své ochrany běžně provádí řada společností ze sektoru, kde nahrávání ani není povinné. Já tady využiji té možnosti a připravil jsem si pro vás nějaké praktické ukázky. Takže si zavoláme si na, objednáme si něco, pizza to nebude, ale zavoláme si, začínám hodně vysoko, tak si zavoláme na Českou spořitelnu.

(Dobrý den, vítejte v České spořitelně. For english please press 9. Nyní vás přepojujeme na telefonního bankéře. Dovolujeme si vás informovat, že v zájmu zkvalitňování našich služeb, je hovor s telefonním bankéřem monitorován.)

Takže to byla Česká spořitelna, takhle fungují všechny velké instituce, finanční banky, pojišťovny, penzijní fondy. Pojďme dál, zavoláme si na televizi, O2.

(Chytrá síť O2, vítám vás. Pro faktury, platby a poslední vyúčtování stiskněte jedničku.)

Objednáme si televizi.

(Pro nastavení stávajících služeb, pro zřízení O2 TV, pokud si přejete vizualizovat nabídku našich služeb, ptejte se na naši virtuální prodejnu. Budete spojeni s operátorem. Hovory jsou za účelem zkvalitňování našich služeb monitorovány. Pokračováním v hovoru vyjadřujete svůj souhlas.)

Mám tady ještě VZP, mám tady taky ještě Hornbach, prosím vás. Jenom jsem vám chtěl ukázat, že nahrávání hovoru není nějaká výjimka. Já jsem zhruba asi před 2 lety upozorňoval na to, že v České republice máme dluhopisové Las Vegas. Já také jsem rád, že v rámci toho balíčku, o kterém se dneska bavíme, děláme minimálně to, že vlastně všechny emise dluhopisů budou mít SPZ, budou mít VIN, protože my dneska opravdu neumíme říct, jaký je objem dluhopisů v České republice, protože doteď nebyla povinnost, aby všechny ty dluhopisy měly, jak já říkám, tu SPZ, takže i tohle je velký pokrok. Ale opravdu ten rozvoj dluhopisového trhu, zejména s korporátními dluhopisy České republiky, je významný a systém zaznamenávání hovorů jenom přispěje k té další kultivaci trhu, a to, že bude ČNB schopna dělat efektivní dohled. Poznámka na závěr nebo poznámky na závěr. Pokud se upustí od povinnosti nahrávat komunikaci s klienty při poskytování investiční služby, bude potřeba občanům vysvětlit, že budou požívat menší ochrany než předtím. A budou se muset sami ochránit, například sami si pořídit zvukový záznam z telefonních hovorů, aby se případně mohli domoci svých práv. ČNB nadále zastává názor, že nahrávání telefonické komunikace se zákazníky, včetně potencionálních zákazníků, v rozsahu jaký je v návrhu zákona, je nezbytné pro řádné zajištění odpovídající ochrany zákazníků, kteří na trhu vystupují jako příjemci investiční služeb, a pro zajištění reputace českého kapitálového trhu. Věříme, že při rozhodování senátu budou tyto argumenty vzaty v úvahu. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane viceguvernére. Ano, všichni o všech všechno vědí. Tak v tom pokračujme. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Neptám, protože to už vím. Pan senátore Aschenbrenner už je připraven u mikrofonu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Já děkuji panu viceguvernérovi za jeho osvětové vystoupení. Možná, že by bylo příště vhodné, kdyby podobné vystoupení byla časově omezena, nicméně mu stejně děkuji. Avšak řečeno geometricky to byly úplné mimoběžky. Ten pozměňovací návrh nechce zrušit nahrávání.

Dokonce ponechává uchování nahrávky týkající se obchodů i v případě, že k obchodu nedošlo. To byly naprosté mimoběžky, k čemu pan viceguvernér vystupoval. Možná, že by bylo vhodné, kdyby si pan viceguvernér poslechl i záznam z našeho včerejšího jednání, pokud ho tak zajímá oblast dohledu České národní banky.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, vzpomínáme na včerejší debatu všichni. A dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Vilímec. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní místopředsedkyně vlády, kolegyně a kolegové. Já se chci vrátit ještě, samozřejmě k vystoupení viceguvernéra České národní banky dnešnímu, to také. Někdy jsem měl pocit, že jsem na semináři České národní banky o nahrávání telefonických hovorů, ale i na dopis, kterým se na mě, coby předsedu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu obrátil pan guvernér v téže věci, a to v zastoupení pana viceguvernéra, alespoň jsem to poznal podle podpisu. A já musím říci, že samozřejmě pan viceguvernér nebo i ostatní členové bankovní rady České národní banky by dostali stejnou příležitost vystoupit, když tedy chtěli komentovat usnesení garančního výboru na jednání výboru, dokonce tam byli přítomni, ale ten prostor, a stejně jako plénum Senátu umožnilo vystoupit panu viceguvernérovi, tak určitě i výbor by umožnil vystoupit panu viceguvernérovi jako umožnil vystoupit panu prezidentovi NKÚ Kalovi, když se projednával návrh týkající se NKÚ. Ale musím říci, že přítomní zástupci České národní banky na výboru té možnosti vůbec nevyužili. Takže nějaké dopisy ex post, které se posílají a komentují usnesení garančního výboru nebo dovysvětlují, mi nepřipadají adekvátní. K té věci samotné. Já bych chtěl navázat na pana senátora Lumíra Aschenbrennera. Já jsem nebyl sice autorem toho pozměňovacího návrhu, ale podpořil jsem ho, podpořím ho i teď. A možná ještě navíc po vystoupení pana viceguvernéra. Já si nemyslím, že je úplně běžnou, nebo možná, že je to běžnou praxí, že se, jak píše guvernér České národní banky, ale podepsal to pan viceguvernér, že i v ostatních sektorech, kde to zákon vlastně nepřikazuje, je běžné nahrávání komunikace s klienty. Možná, že je to běžné, ale nevím, jestli je to správné. Včera jsme mluvili o tom, jak prostě ten veliký bratr vstupuje do našeho soukromí a jak se jako to velmi nebezpečná záležitost. K tomu se nechci vracet. A nemyslím si, že bychom to měli vnímat pouze jenom jako pozitivní věc. Pan viceguvernér tady použil slovo transparentnost, určitě ten princip transparentnosti je důležitý, ale mám takový pocit, že je nadužíván vždycky, když se chce něco prosadit, tak se použije slovo transparentnost a ochrana klientů a ochrana občanů. Já se vrátím k tomu návrhu. Tak jak alespoň jsem zjistil, ministerstvo financí v tom původním vládním návrhu, nebo v tom původním návrhu zákona, vlastně to veškeré nahrávání a hlavně uchovávání té klientské komunikace nepožadovalo. To se zapracovalo až na požadavek České národní banky. Kdyby Ministerstvo financí bylo přesvědčeno, že je to nezbytně nutné a že bez toho nelze vykonávat jaksi dohledovou činnost, tak jistě by takovou věc už zapracovalo do toho původního návrhu zákona. Nestalo se tak. Ten pozměňovací návrh výboru pro hospodářství neříká, že se jako nemá nahrávat ta komunikace klientské, ale tak, jak zmínil pan Lumír Aschenbrenner, že se bude uchovávat ta komunikace, ať už telefonická nebo jiná komunikace jenom v případě, že se to týká prostě jaksi buď poskytování těch investičních služeb a má za cíl buď uzavřít obchod, ať už ten obchod je uzavřen nebo není uzavřen. Nemyslím si, že by se měla uchovávat komunikace, ať už elektronická nebo telefonní v tom případě, kdy vůbec vlastně předmětem té komunikace nebyla snaha uzavírat nějaký obchod v oblasti investičních služeb. To už si myslím, že je za hranicí toho, co už nemá s ochranou klientů co společného. Já jsem přesvědčen, že Česká národní banka také v podstatě tvrdí, že něco podobného tu bylo už v roce nebo odkazuje se na to, že toto platilo i v roce 2004-2017. Ono to bylo jinak trochu nastaveno. Ale to zase neznamená, že by tady něco platilo a že by to bylo dobře. Takže já samozřejmě jsem pro to, abychom ochránili klienty, já vím, že jaksi někteří obchodníci se chování taky nestandardně a že je potřeba v těch případech řekněme té klientské komunikace tu věc asi nahrávat. Ale nemyslím si, a jsem přesvědčen, že by se měly uchovávat záznamy, ať už elektronické nebo telefonické komunikace, jejichž cílem vůbec nebylo uzavřít žádný obchod. Na to prostě nemohu přistoupit. Takže já jsem přesvědčen, že ten návrh, který garanční výbor přijal, tak je návrh, který je rozumný, který vůbec jaksi se nesnaží snížit ochranu klientů, ale v zásadě umožnit ten vstup do toho soukromí jenom v těch případech, kdy se to skutečně týká jaksi poskytování nebo snahy o poskytování investičních služeb. Proto jaksi věřím, že Senát je rozumný, že byl vždycky na straně určité ochrany soukromí a že, konec konců i ze včerejší debaty to vyplynulo, ten pozměňovací návrh garančního výboru podpoří. Myslím, že je skutečně rozumný a trochu mě mrzí i reakce České národní banky, i přes to intermezzo, ať už ve vztahu k jednání garančního výboru nebo i dnes, tak jako věřím, že nadále budou velmi dobré vztahy výboru hospodářského i Senátu, České národní banky, a i toto intermezzo na tom nic nezmění. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je senátor Miloš Vystrčil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, vážený pane viceguvernére, dámy a pánové. Já k tomu jenom tedy dvě poznámky. Ta první je směrem k České národní bance, já, když jsem hlasoval proto, aby tady zástupce České národní banky mohl vystoupit, tak jsem předpokládal, že má Česká národní banka nastudováno, že kromě jediného pozměňovacího návrhu v podstatě je Senát připraven s tím zákonem souhlasit. A že se tady dozvíme, proč si Česká národní banka myslí, že ten pozměňovací návrh není dobrý nebo v čem ohrožuje řekněme bankovní sektor, respektive nějakou jistotu našich občanů. A že to ta ve 2 minutách tady bude zdůvodněno, kde ten problém vzniká. To jsem se úplně nedozvěděl. Dozvěděl jsem se spoustu jiných věcí, které taky v telefonu slyším, a myslím si, že to bylo na škodu. Druhá věc, kterou tady potom chci říct, je, že vždycky, když máme tento typ zákonů, tak je to nějaké rozhodování mezi tím, jak budeme rozhodovat posilovat bezpečí těch občanů nějakým státním zásahem a do jaké míry tím pádem budeme omezovat jejich svobodu. A já, když z tohoto pohledu začnu rozebírat ten pozměňovací návrh a ten zákon, tak vlastně jsem pochopil, jestli to chápu správně, že tady je obava, že když se z té množiny uchovávání těch hovorů vyjmou nebo bude možné vyjmout ty hovory, které se netýkají té komunikace, která se týká investičních služeb nebo poskytování obchodu, že je tady obava, že by se mohlo stát, že by to někdo zneužíval proto, vyjímal z toho uchovávání i ty jiné hovory, které nejsou tohoto typu.

Ale mně to nedává logiku, protože to můžou dělat stejně ty banky, to můžou dělat stejně, i když nemají povinnost nahrávat všechno, vyjímat tyto typy hovorů, buď by to muselo být tak, že by málem ta jedna linka šla do ČNB, kde by přímo hovory někdo poslouchal, nebo to tak nebude, zaplaťpánbůh, v tom okamžiku banka, pokud jí takto chceme nevěřit, nebo ten investiční makléř, jako stejně může v nějakém okamžiku začít něco, co se třeba týká té transakce, vyjímat. Nezachráníme to tím, že řekneme, v případě, kdy se to netýká toho obchodu nebo investiční služby, to dělat nemusíte, zaznamenávat hovor, který říká, že bude mít klient, který jede na jednání, zpoždění atd. Já té logice toho, proč se dneska ČNB brání tomu pozměňovacímu návrhu nerozumím, protože si myslím, že přijetí pozměňovacího návrhu neohrozí ani nesníží riziko, že stejně někdo bude v uvozovkách některé hovory, které pro něj nejsou pohodlné, vymazávat. Tudíž mi to celé připadá jakoby zbytečné, ten pozměňovací návrh mi připadá v tomto směru logický, děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, jako další je přihlášena paní senátorka Hamousová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Dobré dopoledne, nevím, kolegové asi předjímají, co bude obsahem mého vystoupení, nechci komentovat žádné další varianty nebo zdůvodnění, vážený hospodářský výbor přijal usnesení s pozměňovacím návrhem, jenom pro volbu usnesení, kdy sama v sobě zpracovávám, jakým způsobem se postavím k tomuto návrhu zákona. Dovoluji si ale načíst, aby pro tu volbu jasně tady zaznělo posoudit v hlasování také návrh, který k nám byl doručen z Poslanecké sněmovny. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, předjímali jsme to správně. Protože se nikdo další už nehlásí do obecné rozpravy, tak obecnou rozpravu pro tuto chvíli končím. Už stačilo, pane viceguvernére. Paní ministryně má šanci teď reagovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi krátkou reakci, já nebudu opakovat to, co tady řekl pan viceguvernér Nidetzký, já vám jenom zkusím vysvětlit, jakým vývojem myšlenkovým jsem prošla já, toto není žádná politika, toto je naprosto věcná, praktická věc. Má pravdu pan senátor Vilímec, že skutečně v původním návrhu ministerstva financí to nebylo, protože nám směrnice MiFID II řekla, můžete harmonizovat v minimálním rozsahu, to znamená minimální. Já jsem skutečně, protože vím z různých debat na jiných zákonech, že toto bývají citlivé věci, tak jsem tehdy rozhodla, budeme to vkládat do návrhu v tom minimálním rozsahu, to znamená, nebude tam všeobecné nahrávání. Tak to skutečně v tom prvním návrhu bylo, já se k tomu hlásím, vůbec nic nezastírám.

Nicméně pak jsem vedla debaty, protože pravidelně máme pracovní schůzky s panem guvernérem ČNB, máme celou řadu věcí, doputuje k vám výhledově i novela zákona o ČNB, o tom nechci teď mluvit, on mi začal vysvětlovat, jakým způsobem probíhá, protože samozřejmě je to praxe, kterou neznám, jakým způsobem probíhá dohled ČNB, jak to může či nemůže dělat, ale to ještě mi nestačilo. Samozřejmě, důvěřuji slovům pana guvernéra, ale chtěla jsem slyšet názor dalších hráčů na trhu, Asociace kapitálového trhu a dalších zástupců orgánů nebo různých zájmových skupin, kteří byli proti tomu, chtěla jsem slyšet ty protinávrhy. Takže jsem svolala jednání na ministerstvo financí, s tím, že jsem nebyla rozhodnuta, jestli zachovám minimální harmonizace nebo změní ministerstvo financí tento přístup. Po této debatě, až po této debatě s těmi, kteří byli proti tomu, aby se nahrávalo všeobecně, původně byli proti tomu, jsem změnila ten názor, protože z té debaty vyplynulo, že to chápou, nakonec jsme se shodli, že oni chápou, že není možné vykonávat dohled na tomto kapitálovém trhu bez toho, aniž by bylo nahráno všechno. Já jsem si uvědomila po těch debatách, kdy jsem poslouchala různé příběhy, které zaznívaly od těch odpůrců, protože já jsem potřebovala slyšet zejména odpůrce toho, co požadovala ČNB, kteří nakonec uznali, že to jinak možné dělat nejde. Jde o to, vezměte si, volají různí drobní investoři, volají velmi zranitelní lidé na tyto linky, mohou se dostávat do rukou a spárů, a teď ať mi každý odpustí, různých šmejdů. Nakonec bojovali jsme s tím u zákona u směnárenské činnosti, o spotřebitelském úvěru, to byly všechno zákony, které jste tady nakonec, dokonce novelu o směnárenské činnosti, schválili hned, když jsem s tím přišla poprvé, čehož jsem si nesmírně vážila. To jsou všechno oblasti, kde se to prostě jinak nedá dělat.

Na ten argument pana poslance, senátora, promiňte, Vystrčila, že jak se to tím ochrání, jednoduše. Pokud pan viceguvernér vám tady na těch příkladech uváděl, že mnohdy ty firmy řeknou, že to nepořídily, ten hovor, raději než by ten hovor ČNB jako orgánu dohledu poskytly. To, že ho nepořídily, už samo o sobě zakládá porušení zákona, za které může ČNB sankcionovat, což velmi půjde těžko, pokud oni budou tvrdit, že toto byl zrovna ten typ hovoru, který oni pořizovat nemuseli. Na to mě nakonec přesvědčili. Nakonec na základě těchto argumentů a těchto konkrétních případů, seděli jsme tehdy na tom jednání na ministerstvu financí všichni, i ti, kteří to chtějí, i ti, kteří jsou proti tomu, ustoupila jsem, rozhodla jsem se jít s kůží na trh, byť jsem věděla, že mě čeká jak na půdě Poslanecké sněmovny, tak na půdě Senátu debata na toto téma. Já jsem se rozhodla ji podstoupit. Právě proto, abych ty lidi chránila. Abych chránila tyto drobné investory před různými, promiňte mi ten výraz nezdvořilý, šmejdy, ale tady se to mnohdy nedá říct jinak, kteří zneužívají a navádí ty lidi na různé, tam padaly příklady, já samozřejmě si je už všechny nepamatuji, ani jsem si je nepsala, různé příklady, kdy ty lidi oni jsou schopni přivést do naprosto neřešitelných situací. Víte, že s tím bojujeme jak v oblasti směnáren, tak v oblasti hazardu, tak v oblasti spotřebitelských úvěrů, v oblasti exekucí atd., různých lichvářských půjček. To znamená, že jsme udělali obrovský kus práce na poli tohoto boje proti těmto lidem, kteří takto bezprecedentně zneužívají mnohdy nevědomost těch, kteří se na ně s důvěrou obrací. Takže já jsem se rozhodla nakonec pod tíhou těchto argumentů, i pod tím, že ti kritikové nakonec ustoupili, řekli, ano, dává to logiku, nedá se to prostě účinně, ten dohled, vykonávat, pokud tato povinnost v zákoně nebude.

S GDPR to není v rozporu, to stanovisko máme jednoznačně dané. Já rozumím termínům, které jsou spíš politické, jako je mimoběžka a velký bratr, ale není to, prosím vás, pro mě argument. Ten argument tady nepadl, já jsem si skutečně s tím práci dala, pro mě toto není politika, pro mě toto je skutečně věcné řešení problémů a ochrana našich občanů. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, jistě se vyjádří i pan zpravodaj Aschenbrenner. Už byl konec... Obecnou rozpravu už jsme uzavřeli před chvílí, tohle bylo vyjádření paní ministryně po obecné rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Děkuji za slovo, v obecné rozpravě vystoupil pan viceguvernér a 4 senátoři, včetně zpravodaje. Na závěr vystoupila paní ministryně, já bych jenom uvedl, že pokud paní ministryně chce hájit spotřebitele, ač to chtějí nebo nechtějí, tak Sdružení českých spotřebitelů je proti tomuto návrhu ministerstva. A jenom takové nepolitické číslo, těch stížností v roce 2018 bylo 50. To není žádné závratné množství, abychom kvůli tomu, nechci říct fízlovali, ale uchovávali všechny rozhovory, které se netýkají obchodu.

Z vystoupení paní kolegyně Hamousové jsem vyrozuměl, že dává návrh na schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, je to tak. Ano, pane senátore, takže jste konstatoval správně, byl podán návrh na to schválit zákon ve znění nám předloženém Poslaneckou sněmovnou. O tom teď budeme hlasovat.

Hlasujeme o návrhu schválit zákon ve znění podaném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V hlasování č. 26 se z 70 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 10, proti bylo 14. Návrh nebyl přijat.

My budeme pokračovat podrobnou rozpravou, kterou v tuto chvíli otevírám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Aschenbrenner:  V podrobné rozpravě navrhuji schválit...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Počkejte... Musíte se, stejně jako kdokoliv jiný, přihlásit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Děkuji. V podrobné rozpravě samozřejmě navrhuji...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pane senátore, prosím, ještě chvilku, ještě jsme neskončili s tímto. Každý má právo se přihlásit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Já jsem byl přihlášený.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Já to nevidím... Dobře, tak to jsem nepostřehl.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Já jsem měl pocit, že jsem přihlášen byl. Ale bude to stejně krátké a stručné. Navrhuji usnesení tak, jak ho doporučil a schválil VHZD, jak jej máte ve svých lavicích.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ptám se, jestli se ještě někdo další hlásí do podrobné rozpravy? Nevidím, tak podrobnou rozpravu uzavírám. My budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, tak jak nám byl předložen VHZD. Myslím, že nemusím svolávat, spouštět znělku, protože jsou tady všichni přítomni. Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu, tak jak nám byl předložen VHZD. Pardon, omlouvám se... Zastavuji to. Paní ministryně, prosím, vyjádřete se ještě k tomu. (Alena Schillerová: Nesouhlasné.) Nesouhlasné. Pan zpravodaj? (Lumír Aschenbrenner: Souhlasné.) Souhlasné. Já se omlouvám, zahájíme to hlasování ještě jednou, až to doběhne. Tak, můžeme hlasovat. Kdo souhlasí s tímto návrhem pozměňovacím, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V hlasování č. 28 se z 70 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 51, proti byl 1. Návrh byl přijat. My jsme tedy odsouhlasili vrátit Poslanecké sněmovně zákon s pozměňovacím návrhem.

Teď musíme hlasovat o zákonu jako celku. Zahajuji hlasování o zákonu jako celku. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V hlasování č. 29 se z 70 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 56, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Nyní bychom v souladu s § 3 odst. 2 zákona 300/2017 Sb. pověřili senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byli pan senátor Vilímec, pan senátor Aschenbrenner a ještě někoho, prosím... Zvykli jsme si pověřovat tři... (Jeden ze senátorů: Nytra!) Pan senátor Nytra. Ještě jednou opakuji, pan senátor Vilímec, pan senátor Aschenbrenner a pan senátor Nytra jsou pověřeni, aby obhájili naše usnesení ve sněmovně.

Přistoupíme k hlasování o tomto. V sále je přítomno 70 senátorek a senátorů, kvórum je 36. Kdo souhlasí s tímto pověřením, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO.

V hlasování č. 30 se z 70 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 62, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já tak končím projednávání tohoto bodu.

Nyní můžeme projednat další bod, kterým je

 

Návrh zákona o zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k Tchaj-wanu

Tisk č. 170

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Je to senátní tisk č. 170. Návrh uvede opět ministryně financí, paní Alena Schillerová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dovolte mi, abych stručně uvedla návrh zákona o zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k Tchaj-wanu. Jedním z cílů české zahraniční politiky je rozvoj všestranných a vzájemně výhodných hospodářských vztahů s ostatními státy a jurisdikcemi, tedy včetně Tchaj-wanu. Tchaj-wan se řadí mezi průmyslově vyspělé země a takzvané „asijské tygry“.

Hlavní průmyslová odvětví jsou informační technologie, zpracování kovů, elektrotechnický, chemický průmysl. Hospodářské vztahy Tchaj-wanu a ČR, celkový obrat za rok 2017 je téměř 30 mld. korun, obchodní bilance je výrazně ve prospěch Tchaj-wanu, velký objem vývozu do ČR. Tchaj-wan investuje do elektrotechnického průmyslu v ČR a vyváží toto zboží do ČR.

ČR vyváží osobní automobily, mikroskopy, pneumatiky. Perspektivní pro uplatnění českých firem na tchajwanském trhu jsou oblasti energetiky, bio- a nanotechnologií, leteckého průmyslu, zelených technologií. Některé formy hospodářských styků a z nich plynoucí příjmy mohou zakládat daňovou povinnost rezidentů ČR na území Tchaj-wanu a naopak. V současnosti v těchto případech dochází tedy k mezinárodnímu dvojímu zdanění příjmů. A jsou tak snižovány příjmy plynoucí rezidentům jedné jurisdikce z jurisdikce druhé. Vzhledem ke skutečnosti, že ČR neuznává Tchaj-wan za stát, není možné s ním uzavřít mezinárodní smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, a odstranit tak jednu z překážek hospodářské spolupráce s ním.

Návrh zákona jednostranně nahrazuje smlouvu o zamezení dvojímu zdanění s tím, že se očekává, že Tchaj-wan přijme obdobné vnitrostátní opatření. Pravidla zamezení dvojímu zdanění obsažená v zákonu odpovídají textu standardních mezinárodních smluv o zamezení dvojímu zdanění, tedy vzorové smlouvě OECD, a to z důvodu zachování reciprocity ve vztahu k Tchaj-wanu, který vnitrostátně přijme stejné opatření a zajištění stejného výkladu jednotlivých ustanovení jako při výkladu mezinárodních smluv.

Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně. Senátní tisk projednal VZVOB, usnesení máme jako senátní tisk č. 170/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Ladislav Václavec. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, usnesení nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 170/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Leopold Sulovský, který je ovšem omluven, tak ho zastoupení pan senátor Herbert Pavera, jehož prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Herbert Pavera:  Hezké a příjemné dopoledne, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, milé kolegyně, kolegové, zastupuji jenom zpravodaje hospodářského výboru, pana Sulovského, takže přečtu usnesení. Výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Leopolda Sulovského a pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Jinak paní ministryně vše potřebné řekla, takže myslím si, že to stačí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, ptám se, jestli si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB, pan senátor Ladislav Václavec? Ano, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ladislav Václavec:  Dobrý den, pane předsedající, dobrý den, paní ministryně, kolegyně, kolegové. VZVOB na své schůzi 22. ledna 2020 projednal stejnou problematiku, zabýval se tím, že tato skutečnost zamezení dvojího zdanění nelze řešit mezinárodní smlouvou, protože ČR neuznává Tchaj-wan jako stát, proto se to řeší zákonem. Výbor při svém hlasování jednoznačně doporučuje schválit návrh tohoto zákona. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji i vám, pane senátore, ptám se, jestli podle § 107 jednacího řádu někdo navrhuje, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat? Není tomu tak. Proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí jako první pan senátor Pavel Fischer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, vážená paní ministryně, chtěl jsem ocenit, že vláda přichází s tímto návrhem zákona, protože jednáme o entitě, se kterou skutečně nelze navazovat mezinárodní smlouvy. Přitom je naším partnerem, a to nejenom v oblasti průmyslu, obchodu a investic, ale také vzdělávání, inovací a řady dalších věcí, vč. kultury. Proto si velmi vážím práce vašeho ministerstva a chci ocenit tuto iniciativu, která replikuje to, co je třeba z hlediska smluv nebo pravidelných textů OECD, promítnout do takové spolupráce. Za nás jako za výbor chci jenom připomenout, že se právě rozvoji politických kontaktů a ekonomických kontaktů s Tchaj-wanem zabýváme pravidelně. Na našem nedávném zasedání výboru jsme dokonce odhlasovali usnesení, ve kterém dáváme plnou podporu záměru našeho bývalého předsedy, který říkal, že chce realizovat velmi brzy oficiální návštěvu Tchaj-wanu. Nebyl by ostatně prvním předsedou Senátu, který navštěvuje ve funkci tuto entitu. Proto chceme jenom říct, že když do toho nemůžeme jít na základě mezinárodní smlouvy, musíme do toho jít zákonem a také politicky. V Senátu budete mít vždycky podporu pro tento typ aktivit. My budeme pracovat také na tom, abychom ten oficiální závazek, který náš zesnulý pan předseda dával, také dokázali v brzké době naplnit a politicky podpořili právě to, že se Tchaj-wan stal za ty roky skutečným šampionem, nejenom v oblasti investic v naší zemi. Děkuji a tímto vyslovuji podporu vašemu návrhu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji za tuto poznámku, pane senátore, je víc než na místě v tento okamžik. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do diskuse, do obecné rozpravy? Není tomu tak, tak obecnou rozpravu končím. Ptám se paní ministryně, jestli si přeje vystoupit? Máte slovo, paní ministryně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane místopředsedo, jenom velmi krátce, mně se málokdy stane, že bych byla pochválena na půdě Senátu, nebo dokonce předložila něco, co nevyvolává žádné vášně, takže si to opravdu užívám, děkuji za to, já bych jenom chtěla říct, že ministerstvo financí velice usilovně pracuje na smlouvách o zamezení dvojího zdanění, máme jich k dnešnímu dni 88, dalších několik rozjednaných, takže určitě velice brzy se přehoupneme přes stovku. Je to hodně práce to dotáhnout s některými zeměmi, je to třeba i na léta, než se taková smlouva dojedná, ale samozřejmě má svůj efekt, protože to dvojí zdanění není v pořádku, pokud obchodní výměna už je větší, tak určitě ti podnikatelé na obou stranách na to doplácí a doplácí na to i stát, tím pádem celá společnost. Toto byl samozřejmě komplikovanější případ o to, že jsme tam nemohli dojednat smlouvu, proto jsme se pustili do tohoto zákona, nebylo to úplně jednoduché, zachovali jsme naprosto parametry, jako by to byla smlouva OECD, to znamená, ty jsme promítli do zákona, takže já jsem ráda, že se to podařilo, věřím tomu, že se Tchaj-wan zachová recipročně úplně stejně, bývá to taková zvyková věc. Já vám děkuji za podporu i za ta slova. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Přeje si vyjádřit se k obecné rozpravě pan senátor Václavec? Nepřeje. Pan senátor Pavera? Nepřeje také. Tak, já myslím, že tady padl jenom návrh schválit. Budeme o tom hlasovat. Já pustím znělku.

Budeme hlasovat o tom schválit tento návrh zákona o zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k Tchaj-wanu. Tak jak nám byl předložen Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V hlasování č. 31 se z 72 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 62 senátorek a senátorů, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Končím tím projednávání tohoto bodu, děkuji panu zpravodaji.

Prosím paní ministryni, aby si připravila papíry už k projednávání dalšího bodu, kterým bude

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o ochraně investic mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Vietnamskou socialistickou republikou na straně druhé, podepsaná dne 25. června 2019 v Lucemburku všemi členskými státy Evropské unie a dne 30. června 2019 v Hanoji za Evropskou unii a Vietnam

Tisk č. 136

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Je to senátní tisk č. 136. Paní ministryně má slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych předložila k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohodu, která byla dne 25. června 2019 podepsaná v Lucemburku všemi členskými státy EU. Za ČR Dohodu podepsala ministryně pro místní rozvoj, paní Klára Dostálová. Dne 30. června 2019 došlo v Hanoji k podpisu za EU a Vietnam.

Svůj souhlas s ratifikací již vyslovil v Senátu VHZD a VZVOB.

Sjednaná Dohoda přináší právní jistotu, předvídatelnost, které by měli EU a Vietnamu pomoci přilákat a udržet investice podporující jejich ekonomiku. Jako jeden z největších zahraničních investorů v zemi bude EU těžit z lepšího investičního klimatu, jež prováděním Dohody vznikne.

Dohoda zajišťuje vysokou úroveň ochrany investic, avšak svým obsahem nezasahuje do práva EU, jejích členských států a Vietnamu, na regulaci a sledování legitimních cílů veřejné politiky, jako je ochrana veřejného zdraví, bezpečnost a životní prostředí.

Dohoda obsahuje moderní a reformovaný mechanismus řešení investičních sporů, který se skládá ze stálého tribunálu prvního stupně a stálého odvolacího tribunálu, jež povedou řízení o urovnání sporů transparentním a nestranným způsobem.

Od svého vstupu v platnost Dohoda plně nahradí stávající dvoustranné dohody o podpoře a ochraně investic, uzavřené mezi Vietnamem a členskými státy EU. Tímto také pozbude platnost česko-vietnamská investiční dohoda z roku 1997, a to včetně ustanovení o aplikaci ochranné lhůty. V praxi to znamená, že na investice existující ke dni platnosti této investiční dohody již nebude po dobu dalších 10 let se vztahovat ochrana z ní plynoucí.

Z pohledu českého ústavního práva se jedná o smlouvu prezidentské kategorie. Dohoda vstoupí v platnost poté, co bude schválena dle příslušných vnitrostátních procesů všemi členskými státy, bude odsouhlasena Evropským parlamentem a dojde k přijetí příslušného rozhodnutí Rady, kterým se Dohoda uzavírá.

Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jsme obdrželi jako senátní tisk č. 136/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Zeman, kterého zastoupí předseda výboru, pan senátor Fischer. Garančním výborem byl určen VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jsme obdrželi jako senátní tisk č. 136/1. Se zpravodajskou zprávou nás nyní seznámí pan senátor Herbert Pavera, který zastupuje již jednou omluveného senátora Leopolda Sulovského.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Herbert Pavera:  Ještě jednou hezké a příjemné dopoledne, VHZD přijal po úvodním slově zástupce předkladatele Ondřeje Landy, náměstka paní ministryně a po zpravodajské zprávě senátora Leopolda Sulovského a po rozpravě toto usnesení:

Výbor

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Dohody o ochraně investic mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně, a Vietnamskou socialistickou republikou na straně druhé, podepsané dne 25. června 2019 v Lucembursku všemi členskými státy EU a dne 30. června 2019 v Hanoji za EU a Vietnam.

2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Leopolda Sulovského.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Paní ministryně vše podrobně sdělila. Sami víte, že s Vietnamem má ČR velmi dobré kontakty dlouhodobě. Žijí tady desítky tisíc vietnamských občanů. Myslím, že i podepsání této dohody o ochraně investic je určitě dobrým krokem.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku.

Nyní prosím pana senátora Fischera, aby nám sdělil stanovisko VZVOB.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, náš výbor probral tento bod na své 14. schůzi 20. listopadu a přijal usnesení, které má č. 105. Po odůvodnění zástupce předkladatele a po rozpravě doporučuje Senátu dát souhlas k ratifikaci Dohody o ochraně investic mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně, a Vietnamskou socialistickou republikou na straně druhé, určil svého zpravodaje a mě pověřil, abych s tím seznámil předsedu Senátu.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, byli jsme seznámeni všichni. Otevírám obecnou rozpravu.

Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu končím. Ptám se ještě paní ministryně, jestli se chce vyjádřit... Pan senátor Pavera také ne...

Protože máme návrh na doporučení obou výborů – vyjádřit souhlas s předloženým vládním návrhem, tak zahájím hlasování.

Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V hlasování pořadové číslo 32 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 58. Proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat, jak nám byl předložen. Děkuji paní ministryni za uvedení všech 3 bodů, které jsme měli na začátku dnešního jednání. Děkuji zpravodajům.

Za malou chvíli budeme moci přistoupit k projednávání dalšího bodu. Tím bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 174

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Je to senátní tisk č. 174. Prosím nyní pana ministra dopravy, ale také průmyslu a obchodu, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, nejprve dovolte, abych mohl poděkovat za to, že jsem si mohl ze včerejška posunout tento bod na dnešek. Bylo toho poměrně mnoho v posledních hodinách a dnech, a jsem rád, že jste mi vyšli vstříc. Omlouvám se za to, že jsem to včera trochu musel proházet...

Jedná se v zásadě o důležitý zákon, jehož cílem je revize právní úpravy v oblasti taxislužby. Je to velmi diskutované. Jinak na to nahlížejí zástupci menších měst, jinak zástupci větších měst. Je to velmi náročné z důvodu udržení zdravého podnikatelského prostředí a samozřejmě rovněž s ohledem na alternativní způsoby přepravy cestujících, které všichni známe, které dneska hýbou světem a snažíme se je dávat do kontextu toho, co vyžaduje spotřebitel, ale současně i do kontextu toho, že zde máme jakési standardní, klasické, konzervativní služby, taxislužby, které rovněž nesmí být znevýhodněny.

Celý návrh se točí kolem toho, abychom za prvé byli schopní přibližovat alternativní způsoby přepravy s těmi tradičními.

Jiný slovy abychom ubírali administrativu těm klasickým, ale současně nenechali tedy bez kontroly ty nové, alternativní způsoby. A za B) abychom adaptovali prostředí větších měst, středních měst, ale i třeba obcí, kde jezdí taxislužby, k tomu, jaké jsou požadavky spotřebitelů a co je nezbytně nutné, aby naplňovali podnikatelé v této oblasti působící. Jinými slovy cílem je podpořit využívání populárních mobilních aplikací, dalších elektronických komunikačních prvků. Současně ale redukovat povinnosti stávajících dopravců a řidičů taxislužby. Jedním z těch úprav je takzvaný Nový institut zprostředkovatele taxislužby, kterému se pro výkon jeho činnosti stanoví určité konkrétní povinnosti, které směřují zejména k tomu, aby předmětem zprostředkování, a to je důležité, byly pouze služby legální, to jest služby poskytované k tomu oprávněnými subjekty, ať už tedy dopravcem, řidičem, kteří jsou držiteli potřebných povolení, mezi které patří koncese dopravce a oprávnění řidiče taxislužby. Co je důležité, a to je relativně veliká novinka, zavádí se nový způsob označování všech vozidel, podotýkám všem vozidel taxislužby, ať už tradičních nebo těch nových, tak, aby i vozidla, která nebudou vybavena střešní svítilnou byla jednoznačně identifikovatelná, protože za chvíli řeknu důležitou věc, že nebude nezbytně nutné mít střešní svítilnu ani označení barvy vozu tak, jak si to jednotlivé obce dávaly, tak aby byla identifikovatelná pro zákazníky, tak i pro kontrolní orgány. Tady právě navazujeme na to, že zatímco ty tradiční se nějakým způsobem daly odchytat, tak ti noví, alternativní, to znamená Uber a spol., jezdili a jezdí samozřejmě v různých autech s různou barvou a už stejně se to míchá dohromady. A tím novým identifikátorem bude evidenční nálepka vozidla taxislužby, kterou budou vydávat dopravní úřady. Ministerstvo dopravy zabezpečí jejich distribuci a kterou budou muset být označeno každé vozidlo, kterým bude provozována taxislužba. Já jsem si dovolil vám přinést ukázat, jak budou vypadat ty samolepky. Je to něco, jako se dneska lepí viněty na auto, vždycky tam doprava dolů, takže takhle to bude, čili každý zákazník vlastně uvidí velmi výraznou žlutou samolepku. A zevnitř tady bude nějaký identifikátor kam se napíše SPZ a tak dále. Takže to bude muset mít každé auto, ať už jezdí klasikou nebo na bázi prostě těch alternativních přepravců. Dále dochází k omezení rozsahu zmocnění obcí, to už je to, co jsem naznačoval, k regulaci taxislužby na svém území. Zase je to dáno tím, že nový typ přepravy vyžaduje trochu jiný přístup, takže se vypouští možnost obcí stanovit řidičům taxislužby, prokázat zkoušku znalosti místopisu, což do jisté míry koresponduje s tím, že v současné době asi už místopis nedává úplně smysl, všichni jezdí prostě na navigátory a funguje to bezproblémově. A současně nebude muset prokazovat zkoušku znalosti obsluhy taxametru. A současně se nebude stanovovat požadavek na barvu karosérie, stejně ty auta jezdí v různých barvách, a ani tam nebude minimální rozměr vozidla taxislužby. Je trochu diskutabilní věc, která se týká potom těch pozměňovacích návrhů, je povinnost prokázat příslušné znalosti příslušných právních předpisů. My navrhujeme, aby tam rovněž toto nebylo. To znamená, aby ta obec neměla tu pravomoc vyžadovat specifické právní předpisy. Je to dáno do určité míry tím, že si to všechny obce nastavovaly stejně různě a potom zjednodušeně řečeno řidič v Praze vlastně to nesplňoval třeba v Kolíně. Mimo oblast taxislužby se ve prospěch adresátů právní regulace upouští od povinného označování velikých vozidel obchodních jménem, podnikatelé, takže je to, co je mimo tu taxislužbu, v silniční dopravě dochází k dílčím změnám v úpravě povinností. Ještě bych zmínil to, že do zákona o silniční dopravě se dále včleňuje speciální úprava vůči zákonu o zaměstnanosti navazující na unijní předpisy v oblasti vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. A navrhuje se stanovit, že kopie dokladu prokazujících pracovněprávní vztah s řidičem budou muset být v případě zahraničních dopravců, kteří jezdí sem k nám, k dispozici ve vozidle. Čili to není úplně nic nového, než je ve světě. Zakotvení předmětné povinnosti do zákona o silniční dopravě umožní projednání příslušného přestupku dopravní úřady, což zefektivní správní postih, jenž v skutečnosti není ze strany inspektorátu práce provádět v dostačujícím rozsahu. Změny obsažené v předloženém návrhu se dotýkají též licenčního řízení, ve kterém dochází k dílčím upřesňujícím úpravám postupů při vydávání závazných stanovisek dotčených úřadů, aby v důsledku nečinnosti těchto úřadů nedocházelo k prodlužování třeba licenčního řízení a podrobně. V návaznosti na poznatky z aplikační praxe se provádí i další dílčí úpravy zákona o silniční dopravě. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovoluji si vás tímto požádat o schválení předloženého návrhu a jsem připraven k jakékoliv diskusi, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře. Organizační výbor určil garančním, a zároveň jediným, výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářský, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež nám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 174/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Michal Kortyš, jehož prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Takže vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Tak navrhovatelem je Ministerstvo dopravy a legislativní proces je, že Poslanecká sněmovna bylo předloženo 18. 3. 2019, první čtení bylo 26. 4., druhé čtení 16. 10., kde byly podány další pozměňovací návrhy. Schválení návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů 27. 11., kdy bylo hlasování číslo 46, z přítomných 183 bylo 175 pro, žádný proti. Senátu to bylo předloženo 6. 1.

Obecně bych chtěl říct, že pan ministr tady řekl úplně všechno a že nevím, čím bych to měl doplnit. Jedině možná tím, že neurotický bod tohoto celého jednání, kde se toho zúčastnili všichni, kterých se to týká tím, že vlastně nás navštívili i na hospodářském výboru, bylo vypuštění a oprávnění obce stanovit obecně závaznou vyhlášku a pravidla, která jsou vyjmenovaná ve zpravodajské zprávě. Vlastně právní předpisy, když to takhle zjednoduším, se snaží dostat zpátky. Můj názor se taky vyvíjel. Dělal jsem si průzkum nejenom v městě Brně a Praze, ale i v jiných městech. A chtěl bych, nakonec jsem výboru doporučil přijmout toto usnesení tak, jak nám bylo posláno Poslaneckou sněmovnou. Nuže bych přečetl návrh výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/1994, Sb., o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodaje výboru pro jednání na schůzi Senátu Michala Kortyše a pověřuje předsedu výboru senátora Vladimíra Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Poslanecké sněmovny České republiky.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. A já se ptám, jestli navrhuje někdo podle § 107 jednacího řádu, abychom se tímto zákonem nezabývali? Není tomu tak. Proto otevírám obecnou rozpravu. Jako první se do obecné rozpravy hlásí pan senátor Valenta.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ivo Valenta:  Dobrý den, pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Už mě tady máte zase s pozměňovacím návrhem pro cyklisty. Jsem si vědom toho, že dnes zde projednáváme zákon o silniční dopravě, která řeší především problematiku taxislužeb. Nicméně zároveň s tím má dojít k novelizaci zákona o provozu na pozemních komunikacích. Proto bych chtěl využít této příležitosti a spolu s panem senátorem Lumírem Aschenbrennerem si dovoluji předložit pozměňovací návrh, který se znovu vrací k toleranci alkoholu u cyklistů. Je totiž dle mého až ostudné, že Senát se již třikrát usnesl, že chce prosadit rozumnou toleranci alkoholu pro cyklisty na cyklostezkách, ale vůle Senátu se stále nenaplnila a cyklistům nadále hrozí pokuty ve výši desítek tisíc korun za to, že si dají například pivo nebo skleničku vína.

Domnívám se, že se nesmíme nechat zahnat do kouta a vzdát tento boj za zdravý selský rozum. Zklamali bychom tím desítky tisíc cyklistů, řada z nich se podepsala i pod velikou petici, která právě za schválení rozumné tolerance alkoholu pro cyklisty bojovala. A jednu z těchto petic, pod kterou se podepsalo více jak 10 tisíc petentů, jsme tady v Senátu projednávali již v roce 2016. Zároveň nejdeme hlavou proti zdi, jelikož dnes předkládáme pozměňovací návrh, který zavádí toleranci 0,5 promile alkoholu u cyklistů, ale zároveň zohledňuje kritické připomínky, které zaznívaly nejen v Poslanecké sněmovně, ale i u některých senátorů při posledním projednávání zákona, který měl rozšířit toleranci alkoholu u vodáků a v rámci kterého jsme rozšířili toleranci alkoholu také u cyklistů. Dnes předložený návrh by tedy umožnil toleranci alkoholu u cyklistů pouze na cyklostezkách a účelových a místních komunikacích. Vycházíme tedy vstříc znovu některým poslancům a senátorům, kteří nechtěli tuto toleranci přenášet také na silnice 3. třídy, a zároveň nenavrhujeme snižování pokut, které by tak platili nezodpovědní cyklisté, jež by překročili 0,5 promile alkoholu. Také bych rád zdůraznil, že podmínkou pozměňovacího návrhu je fakt, že cyklisté pojedou na kole sami, tedy nepovezou ani děti, ani nebudou řídit dvojsedadlové kolo. Náš návrh tak vychází především z faktu, že je správné zrušit absolutní zákaz řízení pod vlivem alkoholu pro cyklisty stejně, jak je tomu v drtivé většině evropských zemí. Vždyť nulovou toleranci má dnes pouze Česká republika, Rumunsko a Estonsko. Jiné země povolují různou míru alkoholu u cyklistů v rozmezí 0,2 až do 1,6 promile. V mnoha zemích i pro řidiče jako takové. Také mi dovolte, abych rovnou připomněl, že cyklisté pod vlivem alkoholu způsobí jen minimální množství dopravních nehod. Z oficiálních statistik vyplývá, že cyklisté způsobí přibližně asi 2600 nehod ročně, ale přitom alkohol do 0,5 promile je na vině pouze v 76 případech. Tedy podílí se na celkovém počtu dopravních nehod cyklistů pouze ve 2 %. Ale doslova zanedbatelný počet nehod pak způsobují cyklisté, kteří se pohybují na vyznačených cyklotrasách nebo účelových komunikacích. Ve statistickém přepočtu jde zhruba o 7 případů ročně. Možná máte pocit, že tento návrh vybočuje z hlavní diskuze, nicméně jsem přesvědčen o tom, že tento boj nesmíme vzdát a po letech jednání bychom ho měli dotáhnout do konce a využít k tomu skutečně každou možnou příležitost, tedy každý okamžik, kdy dochází k příslušné novelizaci přímo související legislativy. Já jenom malou rekapitulaci dřívějších legislativních aktivit. Senátní návrh zákona zavádějící toleranci 0,8 promile alkoholu tu byl v srpnu 2016, ale z důvodu ukončení funkčního období Poslanecké sněmovny nebyl zákon poslanci projednán. Druhý pokus byl v listopadu 2018, kdy Senát opět schválil senátní návrh novely zákona zavádějící toleranci 0,5 promile alkoholu u cyklistů na cyklostezkách a od listopadu 2018 marně čekáme na projednání v Poslanecké sněmovně. Za třetí, květen 2019, Senát schvaluje pozměňovací návrh o rozšíření tolerance 0,5 promile alkoholu u vodáků také na cyklisty na cyklostezkách a silnicích 3. třídy. V září 2019 PSP zamítá verzi postoupenou Senátem a schvaluje původní verzi postoupenou z Poslanecké sněmovny.

Takže zde takový stručný výčet. Já jsem vás chtěl požádat, abychom vlastně následně otevřeli podrobnou rozpravu a vrátili zákon Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem a v podrobné rozpravě se formálně přihlásím k pozměňovacímu návrhu.

Budu rád, když tento návrh podpoříte.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Registruji avizování pozměňovacího návrhu a prosím pana senátora Ladislava Kose, který je jako další přihlášen do obecné rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ladislav Kos:  Vážený pane přesedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já na rozdíl od svého předřečníka se vrátím k projednávané materii. Tady pan ministr o tom mluvil, že z toho zákona víceméně vypadává ta možnost obcí si stanovit obecně závaznou vyhláškou nějaké povinnosti pro ty provozovatele taxislužby. Ať už jsou to provozovatelé klasičtí nebo na těch elektronických platformách. Já si myslím, že v tomto poli není taková liberalizace vhodná, neboť taxislužba jednak samozřejmě převáží živé zákazníky, asi by bylo dobré, aby po té jízdě zůstali naživu, a tudíž aby ti, kdo řídí, byli nějakým způsobem svázáni a byla projevena nějak jejich kompetence, a to nejenom v řidičském umění, ale i v dalších oblastech, které právě ta obecně závazná vyhláška může stanovit. Zkušenosti z Prahy, z kontrol, které tady proběhly právě u těch řidičů z těch elektronických platforem jsou velice tristní. Víceméně téměř u každé kontroly byla zjištěna závada, byly kontrolováni mnozí cizinci ze zemí mimo Evropské unie bez znalosti českých právních předpisů, dokonce někdy bez znalosti českého jazyka a tak dále a tak dále. Já tady nechci tenhle ten směr rozšiřovat, my jsme s kolegou Drahošem připravili na toto téma, to znamená na téma navrácení možnosti obce vrátit, respektive udělat si tu obecně závaznou vyhlášku a v ní stanovit podmínky pro zahájení nebo nabízení přepravy na území obce, aby se vrátila do zákona. Já bych vás proto poprosil, jestli bychom mohli přejít do podrobné rozpravy, kde bych tento pozměňovací návrh načetl. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, i vám za avizování pozměňovacího návrhu. Prosím pana senátora Drahoše, který je jako další přihlášen do obecné rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Ano, děkuji, pane předsedající, milý pane ministře, dámy a pánové. Já bych doplnil kolegu Kose alespoň v něčem. Já chápu postoj ministerstva a jeho snahu, tedy věnuji se zde taktéž taxislužbě a podmínkám pro jejich provozování. Chápu postoj ministerstva pro co největší deregulaci podmínek provozování taxislužby, ale z mého pohledu ministerstvo při té snaze vylévá s vaničkou i dítě. Tím dítětem je pro mě takzvaná znalostní zkouška, § 21b, podotýkám, že nebudu debatovat o testu znalosti místopisu nebo práce s taxametrem, to jsou v dnešní době opravdu věci, které do té zkoušky nepatří. Já jsem za poslední 2 roky nebo 3 roky nejel s taxikářem, který by nepoužíval navigaci. Takže debatovat o tom, jestli taxikář zná důkladně Prahu nebo ne, není pro mě podstatné. Ale to, co je z mého pohledu důležité, je znalost základních práv a povinností plynoucích z provozované činnosti, tedy mluvím o taxikářích. Současná právní úprava umožňuje zkoušku, v rámci § 21b, z těchto předpisů vykonat. Drtivá většina českých měst je podle mé znalosti skutečně vyžaduje. Stejně tak je obdobná zkouška obvyklá, a tady musím říct, že často mnohem přísnější, v řadě evropských zemí. Já jsem sledoval debatu v Parlamentu a argumentaci Ministerstva dopravy, že jedna věc, například prověřování státních předpisů, se neváže na žádná místní specifika, a proto by nemělo být vázáno na provozování taxislužby v určitém místě. To je pro mě argument, který není dostatečný. Já si nemyslím, že prověřování právních předpisů znalosti, a znovu říkám základních právních předpisů, by mělo být nutně vázáno na lokální specifika.

Tam zazněl také zajímavý argument, že vzhledem k technologickému vývoji v oblasti dopravy, které umožňuje velice efektivní samoregulaci prostřednictvím vzájemného hodnocení řidičů a cestujících, jsou požadavky na regulaci z pozice měst již nepřiměřené a pouze ztěžují vstup do podnikání v sektoru taxislužby. No, já rozhodně nesouhlasím s tím, že samoregulace pomocí hodnocení řidičů všechno vyřeší. Já sám využívám služeb nejmenované společnosti, oceňuji její platformu, systém nabídky/poptávky, možnost výběru řidičů podle ceny, možnost hodnotit řidiče. Vím také, že ta společnost zpětně má možnost hodnotit zákazníky. Já jsem s těmi službami velmi spokojen a vím, že i, nebo zatím, jsem neudělil vlastně jinou známku než tu nejlepší. To všechno, co říkám, ale nemůže v žádném případě z mého pohledu nahradit základní znalosti řidiče ve věci práv a povinností vyplývajících z té provozované činnosti. Ještě bych dodal, že valnou část zákazníků tvoří zahraniční turisté a problémy, se kterými se bohužel opakovaně setkávají také nedělají naší zemi dobré jméno. Ještě ze strany Ministerstva dopravy zaznělo, že prověřování znalostí právních předpisů je také díky vzájemnému hodnocení, stejně jako u místopisu, nadbytečné. K tomu jsem se již vyjádřil. Takže i z toho důvodu jsme se s kolegou Kosem dohodli na pozměňovacím návrhu, který by případě načetl on a já vás požádám o jeho podporu, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji o vyjádření podpory případnému pozměňovacímu návrhu. A prosím pana senátora Václava Hampla, aby jako další přistoupil v obecné rozpravě k mikrofonu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Přistupuji, děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dobrý den, vážený pane vicepremiére, dobrý den, kolegyně a kolegové. I já bych se rád vyjádřil k taxislužbě. V několika bodech. První, podporuji to, co řekli předřečníci. Myslím si, že nechat v zákoně, nebo i tam vrátit, jak na to budeme nahlížet, možnost pro místní samosprávy požadovat zkoušku, a to ne z místopisu, ale ze základní právní situace v oblasti ochrany práv spotřebitele si myslím, že je na místě a podporuji to. Další věc. Víte, že Praha se dlouhodobě, mnoho desetiletí potýká s nedobrým jménem, které jí dělá taxislužba. Možná v současné době je to vlastně paradoxně dobrá služba v Praze, když vidíme, jak začíná být už nezdravě přecpaná turisty, tak možná, když některé odradí nedobré jméno naší taxislužby, tak to třeba něčemu pomůže. Ale myslím si, že ta správná cesta je spíše se snažit tu taxislužbu nějakým způsobem dostat do fazóny. To si myslím, že tímto směrem ten zákon směřuje, v tomto má moji podporu. Ale rád bych také, pokud umožníme společně podrobnou rozpravu, v ní přišel s dalšími dvěma drobnými pozměňovacími návrhy. Jeden se týká toho nebo bude se týkat toho, že vlastně v tom zákoně není to, že podmínkou pro vydání povolení k taxislužby vlastně není rozhodnutí o povolení zaměstnání. Čili vlastně se dostáváme nebo můžeme se dostávat do situace, kdy nevědomky umožňujeme šedou ekonomiku, a je pravda, že můžeme namátkové kontroly, o kterých vím v Praze, tak udávají, že třeba za posledních 17 měsíců bylo z 26 kontrolovaných řidičů 10 rovnou z místa posláno, odvezeno na cizineckou policii do zařízení pro zajištění cizinců s následným vyhoštěním, čili není to zrovna jako drobný problém. A druhá věc je, kontroly v hlavním městě Praze, a to je asi největší taxislužba, která v Česku je, tak opakovaně ukazují u těch nových platforem, které jsou vlastně zprostředkovány technickými prostředky, mobily, aplikacemi a podobně, tak se doma často setkáváme s technickým znemožněním kontroly. Jinými slovy zablokováním třeba SIM karet, u kterých se ukázalo, že jejich nositelem byl nějaký kontrolující úředník, a zase není to okrajová záležitost. Těch případů je doma hodně. Čili myslím si, že vložit do toho zákona stručný text, který by toto zakazoval, by té situaci mohlo značně pomoci. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím pana senátora Paveru.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Herbert Pavera:  Hezké a příjemné dopoledne ještě potřetí. Vážený pane místopředsedo, vážený pane vicepremiére, jenom bych chtěl, milé kolegyně, kolegové, říci to, co jsem říkal už i na výboru. Co mě zarazilo, když jsem se ptal pana náměstka Kopřivy, jak se kontrolují vlastně uchazeči o vydání žluté karty, to znamená povolení k provozování taxislužby, tak pouze jenom bezúhonnost a věk 21 let. Vůbec se nekontroluje řidičský průkaz, jestli je falešný nebo není falešný. Jenom bych na to chtěl upozornit pana ministra, aby se s tím něco udělalo, protože ta kontrola je určitě velmi důležitá. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra, jestli se k ní chce vyjádřit? Můžete teď, ale nemusíte samozřejmě. Ano. Jestli pak bude něco dalšího, to není jisté. Pane zpravodaji, pane senátore? Nechce se vyjádřit. Máme tady sice avizováno několik pozměňovacích návrhů, ale zároveň máme jeden jediný návrh schválit ten návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, což je návrh příslušného garančního výboru. Tak já svolám senátory.

A my budeme hlasovat o usnesení garančního výboru schválit návrh zákona ve znění postoupeném nám Poslaneckou sněmovnou. Já ještě chviličku vydržím, než spustím hlasování. Tak v současné chvíli je přihlášeno 72 senátorů, kvórum je 36, spouštím hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, s tímto usnesením, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování pořadové č. 33 se z 72 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 30, proti byli 2. Návrh nebyl přijat. A já otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se hlásí pan senátor Václav Hampl.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo. Já tady, jak jsem avizoval, načtu dva různé pozměňovací návrhy. Trochu se vám, kolegové a kolegyně, omlouvám. Dostali jste je na stůl, ale to sice ve dvou verzích.

Já se omlouvám, vytváří to možná lehce zmatečnou situaci, tak já se pokusím ji vysvětlit. Ty verze se drobně liší. Jsou to právně technické úpravy. Ta verze, která platí, má nahoře tučně napsáno „aktualizované znění“, tak to platí. A jsou to dva listy papíru, jsou to dva různé pozměňovací návrhy. Kromě toho máte ještě třetí, který na sobě nemá napsáno „aktualizované znění“, a ten má ty dva pozměňovací návrhy na tom jednom papíru. Tak prosím, tenhle jeden papír někde zahoďte. Platí ty dva papíry, které mají na sobě napsáno „aktualizované znění“.

A teď tedy první z nich. Pozměňovací návrh senátora Václava Hampla k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, senátní tisk č. 174. 1. V čl. I, bodu 61, v § 21e doplnit odstavec 3, který zní: „3. Zprostředkovatel taxislužby nesmí učinit jakékoliv opatření znemožňující či znesnadňující obecní policii, Policii ČR nebo dopravnímu úřadu výkon jejich působnosti podle tohoto zákona. Zejména nesmí učinit opatření mající za cíl vyloučit úřední osobu ze zprostředkování přepravy či poskytnout úřední osobě nepravdivé či zkreslené informace.“ 2. V čl. I, bodu 127, v § 35, odst. 6 na konci písmene a) slovo „nebo“ vypustit. 3. V čl. I, bodu 127, v § 3, odst. 6 na konci písmene b) tečku nahradit slovem „nebo“ a doplnit písmeno c), které zní: „c) Činí opatření znemožňující či znesnadňující obecní policii, Policii ČR nebo dopravnímu úřadu výkon jejich působnosti.“ To je konec tohoto pozměňovacího návrhu.

Připomínám, že v něm jde o zákaz znemožňování efektivních kontrol u služeb, které jsou vázané na technické prostředky. Nebo primárně to vychází z této zkušenosti.

Druhý pozměňovací návrh k témuž zákonu zní takto: 1. V čl. I, bod 48 upravit takto: 48 – v § 21c, odst. 2 včetně poznámek pod čarou, č. 33 a 34 zní: „2. Je-li žadatelem cizinec, za účelem posouzení spolehlivosti k žádosti přiloží a) výpis z evidence trestů, vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je státním příslušníkem, a státu posledního pobytu, nebo výpis z evidence rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový stát výpis z evidence trestů, přiloží cizinec čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před orgánem nebo notářem tohoto státu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. Cizinec, kterému byla udělena mezinárodní ochrana, poznámka 33, doklady podle věty 1. a 2., vydané státem, jehož je státním příslušníkem, nepřikládá.

B) Rozhodnutí o povolení k zaměstnání podle zákona upravujícího zaměstnanost, poznámka pod čarou 34. Rozhodnutí o povolení k zaměstnání nepřikládá žadatel, který je občanem EU. Poznámky pod čarou, poznámka 33, zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Poznámka pod čarou 34, § 89 a následující zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“

2. V čl. I, bodu 71 slova poznámka pod čarou č. 34 zní: nahradit slovy „poznámka pod čarou č. 35 zní“ a poznámku pod čarou č. 34 včetně odkazu na poznámku pod čarou označit jako „poznámku pod čarou č. 35“.

To je tedy ten druhý můj pozměňovací návrh. Připomínám, že v něm jde o to přidat do těch podmínek pracovní povolení. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pan senátor Hampl načetl svoje pozměňovací návrhy, které jistě pan zpravodaj registruje. Pak už budeme hlasovat další pozměňovací návrh přednese pan senátor Valenta. Nebo uvede.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ivo Valenta:  Ještě jednou dobrý den, pane předsedající, dámy a pánové, pane ministře. Pozměňovací návrh senátora Ivo Valenty a Lumíra Aschenbrennera k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, senátní tisk č. 174.

V čl. 4 vložit nové body 1 a 2, které zní: 1. V § 5, odst. 2 úvodní části ustanovení zní – „není-li stanoveno jinak, řidič nesmí“. 2. V § 5 se doplňuje odstavec 4, který zní – „řidič, který řídí jednomístné jízdní kolo a jede na místní nebo účelové komunikaci, nebo na stezce pro cyklisty může před jízdou nebo během jízdy požít alkoholický nápoj za podmínek, že zjištěný obsah alkoholu u řidiče nebude vyšší 0,5 promile a zároveň nepřepravuje děti na pomocném sedadle pro přepravu dítěte, v přívěsném vozíku, ani na dětském kole připojené k jízdnímu kolu.“ Následující body 1, 2 označit jako body 3,4.

Jen k doplnění technickou. V tom pozměňovacím návrhu jsou vyloučené silnice 3. třídy a jsou zanechané výše pokuty, tzn. nad půl promile je tam sazba až do 20.000. Takže jsme to zjemnili a nechali jsme tam opravdu jenom ten základ na cyklostezkách.

Takže děkuji za podporu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, pozměňovací návrhy jsou jasné. Další pozměňovací návrh přednese pan senátor Kos.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ladislav Kos:  Děkuji za slovo. Je to pozměňovací návrh, jak jsem signalizoval, který se týká navrácení možnosti toho, aby obec stanovila obecně závaznou vyhláškou podmínky pro provozování taxislužby. Hlavně zkoušky z některých oborů.

Takže text zní: V čl. 1 za bod 46 vložit nový bod 47, který zní: „47. v § 21b se doplňuje odstavec 3, který zní – obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit a) řidiči taxislužby jako podmínku pro zahájení nebo nabízení přepravy na území obce povinnost prokázat zkouškou znalost právních předpisů upravujících provozování taxislužby na ochranu spotřebitele a mít při provozování taxislužby na území obce u sebe osvědčení o složení zkoušky. Osvědčení o složení zkoušky je veřejnou listinou. B) Způsob organizace a provádění zkoušky podle písmene a) a opravného opakování této zkoušky, dobu a podmínky platnosti této zkoušky a vzor osvědčení o složení zkoušky.“ Následující body se přeznačí. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  I vám děkuji, pane senátore, další přihlášený je pan senátor Aschenbrenner.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Vystoupím zde krátce jako spolupředkladatel pozměňovacího návrhu spolu se senátorem Ivo Valentou a chci vám pouze říci, jaké je srovnání tolerance v ostatních evropských zemích. Námi navrhovaná tolerance půl promile je konkrétně ve Slovensku, Finsku, Francii, Španělsku, Portugalsku, Nizozemsku, Belgii, Itálii, Dánsku, Švýcarsku, Chorvatsku, Slovinsku, Řecku. A třeba tak akurátní stát, jako je Německo, dokonce povoluje 1,6 promile. A pro zajímavost, v Maďarsku je pokuta cyklistovi udělena pouze v případě, že není schopen jízdy. Což je docela zajímavé.

Myslím si, že pokud bychom schválili náš pozměňovací návrh, pouze bychom stvrdili naše stanovisko, které trvá již 3 roky, a tzn. býti ke svým cyklistům tolerantní. A pokud jsem zmínil slovo tolerance – já mám strašně rád češtinu a teprve nyní jsem si uvědomil, jak může to slovo znít špatně. Pokud stát toleruje něco svým občanům, mně to nezní hezky. Stát nemá tolerovat, stát nemá zakazovat, stát má sloužit. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji vám, pane senátore, i když myslím, že tato poznámka měla být spíš obsahem obecné rozpravy. A ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak, tak obecnou rozpravu končím.

Prosím pana ministra, aby pronesl závěrečné slovo. Ano, podrobnou rozpravu. Tak jsem se přeřekl. Ukončil jsem podrobnou rozpravu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, děkuji za všechny připomínky. Je vidět, že to je zákon, který je důležitý a který vyvolává celou řadu velmi často i oprávněných připomínek, které jsou. Jak už jsem zde řekl v úvodu, je třeba to balancovat tak, aby ad 1 byly naplněny předpoklady k tomu, že se mohou zavádět nové technologie, neohrozily se ty stávající. A současně jsme se napasovali trošku na moderní dobu.

Kdybych to shrnul, tak celá ta diskuze, ke které jsou hlavně pozměňovací návrhy, byly zejména s ohledem a ve vazbě na pravomoci obcí a do toho, do jaké míry budou mít i nadále možnost ovlivňovat ty tzv. zkoušky z právních předpisů. Je to samozřejmě věc diskutabilní, i já se přiznám, že jsem na to neměl úplně jednoznačný názor, protože musím uznat, že všechny ty názory, které jsou k tomu vznášené, dávají svoji logiku. Přesto si dovolím stále trvat na tom návrhu původního ministra dopravy, respektive na to, aby se tam nevznášely ty nové pozměňovací návrhy. Protože do určité míry ono to řešeno je.

Jedna věc je tak, že každá obec si to stejně dělala trochu podle svého a teď jsme se dostávali do složitých situací, kdy někdo, kdo byl v Kolíně a jel do Prahy, tak v tu chvíli vlastně nesplňoval to, co chtěla Praha. Zase v Kolíně, nemohl tam jet. Nezdá se mi to v současné době logické a normální. A bohužel nevím, jak bychom se tomu vyhnuli. Ona i ve sněmovně o tom byla diskuze. Dokonce tam byla v jednu chvíli myšlenka, jestli třeba neudělat města nad 100 000 obyvatel a to nějakým způsobem synchronizovat. Zase se od toho také upustilo, nakonec prošla ta varianta, která je liberálnější, volnější.

Ale co je podstatné, já nevím, jestli je úplně správné se domnívat, že tím, že necháme obce u někoho nějakým způsobem přezkušovat, ale otázka je, co vůbec do těch testů dáme. Já jsem měl možnost vidět v celé řadě zemí různé testy. Někde už od toho úplně upustili, nedělají vůbec nic. Někde se něco dělá. Nevím, nejsem si úplně jistý, jestli to k něčemu úplně je. Jestli není potom účelnější spíše důsledněji kontrolovat to, jestli dodržuje předpisy, či nedodržuje předpisy. Protože to samozřejmě nejen, že je možné, ale ono se to současně děje a v podstatě je možné okamžitě zahájit správní řízení. Odejmout všechny potřebné podklady, doklady, dokonce i kompletní licenci.

Svým způsobem to, že někdo má něco splňovat, je dáno, a tím, že ho donutíme udělat nějaký rychlý právní test, kde se budeme dlouze dohadovat, co má mít jaké město v něm, jestli tam pak může jezdit, nebo ne, tak je otázka, jestli skutečně tomu pomůžeme.

Důležitější diskuze je tak, která zde byla, aspoň z mého úhlu pohledu, jsou ti cizinci. Tomu pochopitelně rozumíme a samozřejmě to asi bude i narůstat. To opravdu je. Nicméně je tedy třeba říct, že tomu se věnuje novela, která je teď v 1. čtení v Poslanecké sněmovně. Přičemž bude to řečeno právě v zákonu o silniční dopravě, který je teď ve sněmovně. A tam se připravuje pozměňovací návrh, který toto by měl do určité míry řešit. Skoro bych řekl, že to nevyřešíme teď tímto návrhem, ale že už je to řešeno v rámci toho návrhu, co je teď nově v Poslanecké sněmovně.

Já se ještě krátce zmíním k návrhu pana senátora Valenty. Já se teď na to nebudu dívat z úhlu pohledu, jestli 0,5 ano, nebo ne. Obecně víme, že to je trošku toxický materiál ve smyslu velmi různých názorů. A my jsme nedoporučovali dneska to řešit jakýmkoli přílepkem, protože v tu chvíli my tím můžeme ohrozit vlastní „taxinávrh“, já tomu říkám. Má-li se tomu někdo věnovat, nechť se to řeší úplně jiným způsobem. Ale v tuto chvíli bychom se mohli dostat do smyčky, že věc, která s tím nemá relativně co společného, tak tím ohrozíme vlastní průběh toho z našeho úhlu pohledu velmi důležité a očekávané změny v oblasti taxislužeb.

Takže toliko za mě a mockrát děkuji za diskuzi.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře, a prosím nyní pana zpravodaje, aby nás provedl pozměňovacími návrhy, o kterých pak budeme hlasovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové.

V obecné rozpravě vystoupil senátor Ivo Valenta, Ladislav Kos, Jiří Drahoš a Václav Hampl a Herbert Pavera.

V podrobné rozpravě vystoupil senátor Václav Hampl, který předložil dva pozměňovací návrhy. Potom vystoupil senátor Ivo Valenta a Lumír Aschenbrenner, kteří podali spolu jeden pozměňovací návrh, který byl k toleranci alkoholu při jízdě na kole, který jsme tady slyšeli. A vystoupil Ladislav Kos, který přednesl pozměňovací návrh, který je společně s panem senátorem Jiřím Drahošem, a to je pozměňovací návrh navrácení obecně závazné vyhlášky, kterou jsme tady také slyšeli. Na závěr vystoupil ministr Karel Havlíček, který obhajoval svůj postoj a vysvětloval nám, že je v Poslanecké sněmovně zákon, který už řeší některé věci, které zde byly předloženy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pořadí, v kterém budeme hlasovat o těch pozměňovacích návrzích?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Pořadí bych udělal asi to, že bychom napřed hlasovali o návrhu Václava Hampla, který byl přednesen jako první a potom o návrhu Ivo Valenty, Lumíra Aschenbrennera a návrhu pana senátora Ladislava Kose a senátora Jiřího Drahoše.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobře, já spustím znělku.

Poprosím, pane senátore, abyste vždycky ještě krátce řekl, protože pan senátor Hampl řekl dva návrhy, jak budeme hlasovat. Pak vždycky spustíme to hlasování, poté co se vyjádříte. Ano, je tady požadavek odhlásit, tak prosím, odhlaste se, přihlaste se... (Ruch v sále.)

Já vidím, že je aktuálně přítomno 70 lidí, to proběhlo. Nebylo odhlášeno? Tak ještě jednou, prosím, odhlaste se. Tak. Teď se prosím přihlaste ještě jednou. Už je to v pořádku, předpokládám.

Aktuálně je přítomno 66 senátorek a senátorů a aktuální kvorum je 34, ale ten počet ještě malinko stoupá v současné době, jak vidíme. Tak 68, kvorum 35.

Prosím první pozměňovací návrh.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Pokud to mám správně, protože tady ty pozměňovací návrhy pana senátora Václava Hampla lítaly ve více verzích.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  To je ten aktualizovaný. Tak a budeme hlasovat jeden po druhém, takže nejprve ten první pana senátora Hampla.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Ano, takže text návrhu je: „v článku bodu 61, v § 21e doplnit odst. 3, který zní...“ Nevím, jestli to mám číst celé? (J. Růžička: „Ne, ne, ne.“) Ne, dobře. Takže tenhle ten, jak jsem přečetl.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Případně podstatu vždycky řekněte.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Ano, dobře. Je to... bránění kontrol. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano. Stanovisko, pane ministře? Pane ministře, stanovisko. Stanovisko k tomu pozměňovacímu návrhu. Pardon.

Budeme teď hlasovat o pozměňovacím návrhu pana senátora Hampla, který by měl zamezit tomu bránění kontrolám. Negativní. Pan zpravodaj, pan senátor. Negativní. Tak já spouštím hlasování.

Kdo s tímto pozměňovacím návrhem souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování, pořadové č. 34 se z 72 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 31, proti bylo 7. Návrh nebyl přijat.

A můžeme přistoupit k dalšímu pozměňovacímu návrhu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Druhý pozměňovacím návrh je bod 48 upravit takto – a je to v podstatě o rozhodnutí o povolení zaměstnání.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, pane ministře, prosím vaše stanovisko? Negativní. Pan zpravodaj? Negativní. Takže budeme hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu.

Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování pořadové č. 35 se z 72 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 29, proti bylo 7. Návrh nebyl přijat.

Můžeme pokračovat dál.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Nyní bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu senátora Ivo Valenty a senátora Lumíra Aschenbrennera. Je to ohledně návrhu tolerance alkoholu při jízdě na kole.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pane ministře, vaše stanovisko? Negativní. Pan senátor?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Proti negativní je pozitivní, tak pozitivní.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pozitivní. (Smích.) Ano, tak budeme hlasovat o návrhu pana senátora Valenty a Aschenbrennera. Spouštím hlasování.

Kdo souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Vhlasování pořadové č. 36 se z 72 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 44, proti bylo 11. Tento pozměňovacím návrh byl přijat.

Dalším pozměňovacím návrhem je?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Tak je tady poslední. Je to pozměňovacím návrh senátora Ladislava Kose a senátora Jiřího Drahoše. A jedná se o navrácení obecně závaznou vyhlášku, kterou vydává město. Možnost navrácení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, možnost podat tuto vyhlášku. Pane ministře, vaše stanovisko? Negativní. Stanovisko zpravodaje? Negativní.

Tak já zahajuji hlasování. Kdo s tímto pozměňovacím návrhem souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování, pořadové č. 37, se z 72 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 34, proti bylo 9. Návrh nebyl přijat.

Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy. Děkuji panu zpravodaji. A my budeme ještě hlasovat o tom, vrátit do sněmovny návrh zákona s těmi pozměňovacím návrhy, které byly přijaty. Tedy lépe řečeno s tím, který byl přijat. Je jasné, o čem hlasujeme?

Tak zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování, pořadové č. 38, se z 72 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 58, proti byl 1. Návrh byl přijat.

Nyní bychom měli určit, kdo bude obhajovat naše usnesení, náš návrh ve sněmovně. Pardon, ano, navrženi jsou pan senátor Valenta, pan senátor Nytra a pan senátor Aschenbrenner, kteří jistě souhlasí. A já zahajuji hlasování o tom, aby byli právě tito tři páni senátoři pověřeni zastupovat nás ve sněmovně.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Vhlasování, pořadové č. 39, se z 72 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 64, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

A já končím projednávání tohoto bodu. Zároveň omlouvám z dnešní schůze pana senátora Čunka. Proto, aby to bylo oficiálně zaznamenáno. A my se ve vedení schůze vystřídáme.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Hezký dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, milí hosté.

Budeme pokračovat v jednání a nyní projednáme bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 181

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 181. Návrh uvede poslankyně Markéta Pekarová Adamová, kterou mezi námi vítám. Hezký dobrý den. A zároveň ji žádám, aby se ujala slova.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová:  Děkuji za slovo. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, je pro mě ctí moci vám představit za 77 poslanců, kteří společně předkládali tento návrh, návrh změny trestního zákoníku. Tento návrh, jak jsem již zmínila, předložilo skutečně nevídané množství poslanců ze všech možných poslaneckých klubů. A novela trestního zákoníka, jejímž smyslem bylo reagovat na nedostatečnou a v praxi často nefunkční úpravu trestního práva v oblasti ochrany zvířat, se stala velmi diskutovaným tématem nejen na půdě Poslanecké sněmovny.

Cílem této novely bylo umožnit odpovídající postihy těch nejzávažnějších forem týrání zvířat a týrání velkého počtu zvířat, tedy tzv. množíren. Konkrétně jsme navrhovali zvýšit trestní sazby za zvlášť surové nebo trýznivé týrání zvířat, za týrání dlouhodobé, většího počtu zvířat a za tak závažné týrání, které zvířatům způsobí trvalé následky či dokonce smrt. Dále jsme navrhli zavést novou skutkovou podstatu – chov zvířat v nevhodných podmínkách. Tedy v takových podmínkách, které způsobují zvířatům značné útrapy či smrt a z něhož mají pachatelé prospěch či se jej dopouští organizovaně. Tato nová skutková podstata by umožnila trestat neblaze známý fenomén tzv. množíren, kde jsou dlouhodobě trýzněny velké počty zvířat s trvalými následky na jejich zdraví s úhyny.

Pro pachatele takových činů jsme nově navrhli možnost uložení zákazu činnosti nebo propadnutí věci a možnost zákazu držení a chovu zvířat. Asi všichni jste obeznámeni s tím, že bohužel ČR neblaze vede v tomto fenoménu tzv. množíren a v organizovaném prodeji těchto zvířat.

Vláda zaujala k návrhu zákona neutrální stanovisko, přičemž upozornila na některé dílčí skutečnosti, které doporučila při dalším projednávání zohlednit. V médiích však informovala, že smysl a cíl novelizace plně podporuje.

Já vás teď provedu velmi stručně tím, jakým způsobem se k této novele postupně tedy postavili jak poslanci, tak jak byl projednán. Zemědělský výbor, který byl garanční v Poslanecké sněmovně, doporučil schválit návrh zákona ve znění pozměňovacího návrhu, měnícího jednu technickou formulaci. Garanční byl tedy ústavně-právní výbor, který návrh projednal a doporučil schválit, ve znění komplexního pozměňovacího návrhu, který však odstranil veškeré zvýšení trestních sazeb, jakož i skutkovou podstatu trestného činu chovu zvířat v nevhodných podmínkách, tedy těch množírnách.

V září minulého roku se na půdě Poslanecké sněmovny také konal k této novele kulatý stůl za účasti ať už poslanců či jejich zástupců z většiny poslaneckých klubů, kde došlo k dohodě většiny přítomných o nutnosti připravit tzv. kompromisní pozměňovací návrh, který by vyhověl požadavkům jak ústavně-právního výboru, tak dalších. Avšak ponechal by návrh zákona v podobě, která by nadále odpovídala původním záměrům, tedy došlo ke kompromisnímu zvýšení trestních sazeb. Tento kompromisní pozměňovací návrh pak tedy byl předložen v domluvené podobě v Poslanecké sněmovně, ústavně-právní výbor jej projednal, zaujal doporučující stanovisko k nejpodstatnějším částem tohoto návrhu, protože těch částí bylo opravdu velké množství. Tím by mělo dojít ke zvýšení trestních sazeb za trestný čin týrání zvířat podle § 302 trestního zákoníku a zavedení nové skutkové podstaty trestného činu chovu zvířat v nevhodných podmínkách podle navrhované podoby § 302a trestního zákoníku. Následně se tedy zákon dostal do 3. čtení, na schůzi Poslanecké sněmovny, těsně před Vánocemi, tam tehdy zazněl názor, že navrhovaná změna může dopadnout i na nedbalostní pochybení zemědělců. Kompromisní pozměňovací návrh, tak jak bylo odsouhlaseno ústavně-právním výborem, pak nebyl o pouhých 6 hlasů přijat z důvodu této určité ne úplně pravdivé informace.

Návrh zákona tak byl Poslaneckou sněmovnou schválen, avšak v podobě, která nepočítá s navýšením jediné trestní sazby a nezakotvuje samotnou skutkovou podstatu chovu zvířat v nevhodných podmínkách. To je tedy v přímém rozporu s celým smyslem původního návrhu zákona, který jsem s kolegy ze všech poslaneckých klubů předkládala. Zde v Senátu byl návrh projednán ÚPV, který k němu nepřijal stanovisko, a VZSP, který jej doporučil vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. S těmito pozměňovacími návrhy souhlasím, prosím a žádám vás o jejich podporu.

Do novely totiž doplňují prodiskutované a sněmovním ústavně-právním výborem přijaté zvýšení trestních sazeb za trestný čin týrání zvířat podle § 302 trestního zákoníku a zavedení nové skutkové podstaty trestného činu chovu zvířat v nevhodných podmínkách podle navrhované podoby § 302a trestního zákoníku. Někteří namítají, že je toto zvýšení trestních sazeb disproporční proti stávajícím trestným sazbám za kruté zacházení s člověkem. Není tomu tak. V žádném ze skutkových podstat se navrhované trestní sazby neblíží nejnižší hranici trestní sazby za stejnou skutkovou podstatu činu spáchaného na člověku. Tato novela byla v průběhu přípravy i samotné cesty legislativním procesem konzultována s trestními soudci, experty na trestní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy i odborníky z oblasti ochrany zvířat. Příslušné změny legislativy podporuje na sedm desítek organizací zabývajících se ochranou zvířat v praxi a i více než 30 tisíc občanů prostřednictvím podpisu pod peticí. Novela spolu s pozměňovacím návrhem senátního VZSP umožní soudcům ukládat i nepodmíněné tresty pachatelům těch nejzávažnějších případů krutého zacházení se zvířaty. Zároveň po letech reaguje na negativní fenomén tzv. množíren, v nichž jsou zvířata nezřídka chována v podmínkách neslučujících se ani se základními požadavky na život zvířete.

Ráda bych zdůraznila, že bez přijetí samotného trestného činu chovu v nevhodných podmínkách, tedy tzv. množírnách, nebude nadále možné množírny odhalovat a následně trestat. Ráda bych vás, vážené senátorky, vážení senátoři, požádala o podporu navrhované novely trestního zákoníku a pro pozměňovací návrh doporučený VZSP. Tento poslanecký návrh prošel zcela standardní legislativní cestou, byl řádně připomínkován všemi potřebnými místy, po dvou letech širokých diskusí, nejen na parlamentní úrovni, ale též s odborníky z praxe, víme jistě, že je tato změna potřebná a že bez ní nedojde k důslednému trestání společensky škodlivého a zavrženíhodného jednání. Toho nejzávažnějšího týrání a týrání velkého počtu zvířat. Dovolím si ještě dodat, že dle mnoha studií je bohužel časté, že ten, kdo týrá zvířata, následně je schopen týrat i lidi, takže se tady skutečně jedná i o určitou prevenci dalšího patologického jednání těchto osob. Děkuji vám velice za podporu a za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, paní navrhovatelko, prosím, abyste využila místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal VZSP. Usnesení máte jako senátní tisk č. 181/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jan Žaloudík. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV. Záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 181/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji za vyzvání, vážený pane předsedající, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, vážená paní poslankyně. Já navážu na to, co zde říkala vážená paní poslankyně. Ona řekla úplně přesně ten legislativní proces, já ho aspoň nemusím číst, avšak z jejího podání jsem pochopil to, co jsem pochopil na ÚPV, že poslanci nehájí to, co nám poslali, oni hájí svůj pozměňovací návrh, který někteří z vás přejali, zejména výbor, který nám ho předkládá. Já jsem přesvědčen o tom, že každá senátorka, každý senátor, který byť nesouhlasí, jde do Poslanecké sněmovny, že hájí to, co schválil Senát, tady slyšíme argumentaci pro pozměňovací návrh, nikoliv argumentaci pro to, co nám bylo předloženo. Já jsem se včera poněkud ale neunáhlil, řekl jsem vám, jak má vypadat správný legislativní proces, já vím, že vy to víte, zdůrazním, nechci se opakovat, protože včera to nemělo žádnou patřičnou odezvu a nakonec jdeme na to, co Poslanecká sněmovna vymyslela, to znamená, velmi zrychlený, zkrácený legislativní proces, který bude začínat v Poslanecké sněmovně, my tady k němu přičiníme max. nějaký pozměňovací návrh, ale nezamítneme, a vlastně tím potvrdíme to, že je to správně, že vláda a Legislativní rada vlády a že připomínková místa nemusí vůbec fungovat. Trestní zákon je jedna ze základních norem, trestní zákoník vedle civilního zákoníku jsou dvě základní normy, vynechám-li samozřejmě ústavní pořádek. Já jsem se vyjadřoval, a skutečně si nechám až na další svoje vystoupení moje suplika, až pak budu polemizovat, ale řeknu to, co jsem říkal už jako zpravodaj, to znamená, nepřekročím nic, že bych si měl počkat na podrobnou rozpravu, ostatně podrobná rozprava byla zahájena už přednesením komplexního pozměňovacího návrhu. Bylo tady řečeno, že vláda zaujala neutrální stanovisko, já nevím, jestli jste to četli, vůbec ne, tam nebyla jediná pochvala, tam nebylo nic neutrálního, to bylo negativní stanovisko, ale nazvala to neutrální, samozřejmě.

Když se podíváte na něj, tak mimo jiné, tam se poslanci pak samozřejmě vypořádali s některými těmi věcmi, ale já poukazuji i na to, že k tomu měla být odborná rozprava, já tady slýchám, to jsem řekl jako zpravodaj, slýchám argumenty, že docenti z právnické fakulty, profesoři trestního práva, jediné jméno jsem nezaznamenal, jediné jméno jsem neslyšel, vrátím se k tomu pak ve svém samostatném vystoupení.

Abych shrnul ten legislativní proces, tak jak jsem to už udělal včera, udělám to znovu, poslanci si přinesou novelu, sami sobě, pak přijmou komplexní pozměňovací návrh, který je rozumný, říkám to nerad, ale musím říct, že je rozumný z mého pohledu, a pak přijdou, obhajují ten původní návrh, který nám nebyl předložen, nám byl předložen teď senátory. To je špatně z hlediska legislativního procesu, porušuje to všechna legislativní pravidla, která jsou stanovena. Nebudu se tím dále zabývat.

Takže my jsme dostali ten návrh 6. 1. 2020, lhůta nám končí 5. 2. 2020, předpokládám, že skončíme projednání této věci do této lhůty. My jsme dostali ten tisk 7. 1. 2020. Pokud jde o obsah, ten tady byl sdělen, já řeknu to, co jsem říkal na ÚPV. Řekl jsem, že také mám rád zvířata, já nevím, vy asi všichni víte, že zvíře v pojetí trestního práva je obratlovec. Není to mravenec, ani kdyby měl červený šátek puntíkovaný pod krkem. Je to obratlovec.

Mám rád zvířata, ale výš stavím život lidský, já jsem v televizi řekl, že život dětí a těhotných žen, seniorů, život lidský, stavím výš. A teď se podívejme, co je nám tady navrhováno, budu mluvit k tomu, co tady bylo předneseno. Kdo týrá zvíře, to je ten navrhovaný § 302, tedy jeho změna, na 6 měsíců až 3 léta. Podívejte se do § 146, já jsem tady vzal celý komentář k trestnímu zákoníku, nevzal jsem naschvál Šámala, ale vzal jsem Jelínka, což je profesor ze zdejší právnické fakulty, ostatně pan profesor Šámal je tam také člen této katedry. § 146 odst. 1 je ublížení na zdraví člověku. Když se podíváte na trestní sazby, tak v § 146 odst. 2, u ublížení na zdraví těhotné ženě, dítěti mladšímu 15 let, včetně batolat, dítě je od svého narození, nebo zdravotníkovi při výkonu zdravotnických povolání, u rasově motivovaného útoku a zranění člověka, je sazba 1 až 5 let, to znamená, mírnější než máte v návrhu na druhý odstavec, kde je 2 roky až 5 let. Podívejme se do § 185, znásilnění. Násilné donucení k pohlavnímu styku, půl roku až 5 let. Navrhováno je 2 až 5 let. Sexuální nátlak, to je násilné donucení i dítěte k pohlavnímu sebeukájení, k obnažování nebo k jinému srovnatelnému chování. 1 až 5 let. § 198 a 199, tím jsem argumentoval i ve svém mediálním vystoupení, to, co jsem sklidil, vám řeknu pak. Týrání svěřené osoby, která je v péči pachatele nebo jeho výchově, psychické a, zdůrazňuji, i fyzické týrání, trestní sazba 1 až 5 let. § 199, týrání osoby žijící ve společném obydlí, je fyzické nebo psychické týrání osoby blízké nebo jiné žijící s ním ve společném obydlí, týrání seniorů, půl roku až 4 roky. § 149 je málo známý a ostatně v komentářích k tomu najdete málo, jenom konstatování, že přichází deklarace. § 149, mučení a jiné nelidské a kruté zacházení, je působení tělesného nebo duševního utrpení mučením nebo jiným nelidským a krutým zacházením, půl roku až 5 let. Dále je tam navrhováno 2 až 8 let, zdůrazňuji, z pojetí bipartice, tedy § 14 trestního zákoníku, je zločin. Takže 2 až 8 let. To je ten návrh, kdy způsobí takovým činem týranému zvířeti trvalé následky na zdraví nebo smrt. Nesouhlasím s tím. Ale podívejme se, jak je to u lidí. Účast na sebevraždě, svádění, nabádání k pomoci, sebevraždě dítěte nebo těhotné ženy, stejná trestní sazba. Úmyslné ublížení na zdraví, já už jsem to zmínil tady ve třetím odstavci, to je způsobení těžké újmy. Když se podíváte do § 122 odst. 2, co je těžká újma na zdraví, je to vážná porucha zdraví u člověka, např. zmrzačení, poškození důležitého orgánu, mučivé útrapy, stejně jako u zvířete tedy, trvalé následky na zdraví, stejná trestní sazba. § 198, už jsem zmínil, ale chci srovnat trestní sazby. Týrání svěřené osoby, která je v péči, výchově, psychické, fyzické, zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem nebo způsobením těžké újmy na zdraví, stejně jako u zvířete, trvalé následky na zdraví, stejná trestní sazba, jako je ta navrhovaná. § 199, týrání osoby žijících ve společném obydlí, psychické i fyzické týrání, zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem nebo způsobením těžké újmy na zdraví, stejně jako u zvířete, trvalé následky na zdraví, stejná trestní sazba.

Jde podle mě o tendenční navyšování trestních sazeb a skutečně, já jsem trestní právník, jsem 42letý trestní právník, přednáším trestní právo, skutečně zeptali-li byste se odborníků na trestní právo, kteří chtějí mít vyvážení trestní zákoník, vyváženou zvláštní část trestního zákoníku, já jsem se vyjádřil i v tom smyslu, ano, ať nám poslanci dají takový návrh, ale ať tedy zvýší trestní sazby za týrání dětí. Ať zvýší trestní sazby za týrání těhotných žen. Proč by to mělo být na stejné úrovni?

Další skutkové podstaty a podobně. Takže já vás seznámím v tuto chvíli, nepřijali jsme usnesení, bylo navrženo, já ve své zpravodajské zprávě, nevím, jestli se zveřejňuje nebo ne, tak jsem měl návrh na schválení. Pak s ohledem na rozpravu, kde jsem namítl mj. i ten legislativní proces, jsme hlasovali pro zamítnutí, ten návrh nebyl přijat. Tam jsme hlasovali: pro 3 senátoři, proti nehlasoval nikdo, 7 senátorů se zdrželo hlasování. Samozřejmě předcházel mu návrh na schválení, tam byl největší počet. 4 senátoři, proti nikdo nehlasoval, 6 senátorů se zdrželo. A pozměňovací návrh, který je nám dneska znovu předkládán, hlasoval pouze jeden senátor, a to předkladatel pozměňovacího návrhu. Možná vás nezajímají stanoviska ÚPV, ale už to svědčí o tom, všichni skoro tam máte politické zastoupení, shodli jsme se na tom, že když už, tak hlasovat pro to, co je nám předkládáno, ne o pozměňovacím návrhu. Já jsem vlastně tímto přečetl ten záznam, byl jsem určen zpravodajem, vlastně sám jsem se určil, ale byl jsem odhlasován, pověřil jsem se, abych informoval předsedu horní komory českého parlamentu.

Já vás nebudu zdržovat, protože vím, že moje vystoupení je zbytečné, že jste rozhodnuti, vidím to z té série pozměňovacích návrhů. Jako trestní právník, abych měl čisté svědomí, jsem takto vystoupit musel, riskuji přitom další desítky mailů, které jsem nedostal, ani za 22 let trestního stíhání vrahů a organizovaného zločinu, neuvěřitelné, nechci vám je číst, protože bych je musel po 26. hodině. Neuvěřitelné! Pro zájemce mohu přeposlat. Nemám strach, určitě ne. Ale vyhrožování, týrání mých dětí, usmrcení mých dětí, abych si zažil, co to je, když někdo usmrtí zvíře, když ho bude týrat, je skutečně nehorázné a přesahuje to jakýkoli rozumný návrh. V tuto chvíli jako zpravodaj vše, děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZSP, senátor Jan Žaloudík? Ano, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, kolegyně a kolegové, já se zachovám přesně tak, jak naordinoval na začátku můj vážený kolega a přítel, pan senátor Antl. To znamená, že jenom technicky přečtu to, jaké je stanovisko výboru. Svoje názory, vč. těch emotivních, si nechám potom na vlastní vystoupení. Pan kolega sice vyplísnil paní poslankyni za to, že komentovala něco, co nebylo závěrem sněmovny, já se budu snažit, abych se tak nezachoval, nebudu ani nic komentovat, jenom přečtu ten závěr. Musím zdůvodnit, proč to šlo zdravotním výborem. Jak si vzpomenete, třeba i ve věci kožešinových zvířat, my nějakým způsobem cítíme všichni odpovědnost za problematiku zdraví, která podle definice WHO je zdravím fyzickým, psychickým a sociálním. My si myslíme, že tyto věci přímo ovlivňují psychické a sociální zdraví společnosti, tak jako koronavirus ohrožuje fyzické zdraví společnosti, tak o tom jednáme.

Dalším impulsem, proč jsme to možná nepustili úplně stranou, bylo, že po procesu roku a půl v Poslanecké sněmovně, tuším, od června 2018, se došlo k závěru, kdybych to četl pro své voliče u nás na venkově, že 87 poslanců bylo pro cosi, 17 poslanců bylo proti.

Z hlediska této optiky by to bylo tak jednoznačné pro všechny, ale protože se dalších třeba 80, 90 poslanců zdrželo hlasování, tak to nedosáhlo rozdílem 6 poslanců toho kvóra. Čili ta vůle těch 87 vůči 17 nedošla, protože ti ostatní se nebyli po roce a půl schopni rozhodnout, zda je to produkt lobbismu, lidské psychiky, lidského naturelu, čeho, prostě fakt jako nevím. Já musím říct, že výbor jednal o této problematice 21. 1., tedy VZSP. Doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který je přílohou tohoto usnesení, protože mezitím se vyvíjejí i další, tak jenom specifikuji, že je k dispozici, podpořili jsme ten pozměňovací návrh, který je pod tou hlavičkou pozměňovací návrh pana kolegy Hraby, s podepsáním už, nevím, kolika dalších senátorů. Je přílohou a znáte ho. Toto je závěr také s tím, že zpravodajem jsem já, byl jsem tedy pověřen, abych tento názor tady přednesl, udělal jsem to i s důvody, které nás vedly k tomu, že jsme se ve výboru tím zabývali. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Jsou tady 4 přihlášení, ale předpokládám, že to je do obecné rozpravy? (Senátoři souhlasí.) Tak vám děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu. Mám dvě písemné přihlášky, které mají přednost. První se ujme slova v obecné rozpravě pan senátor Herbert Pavera. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Herbert Pavera:  Hezké a příjemné dopoledne, ještě jednou, dnes už naposledy budu vystupovat, vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, milé kolegyně, kolegové. Ochranou zvířat se zabývám už velmi dlouho, samozřejmě vítal jsem novelu trestního zákoníka, který podpořili poslanci napříč politickým spektrem v Poslanecké sněmovně, kterým se zvyšují tresty za týrání zvířat. To, co tady říkal pan kolega Antl, samozřejmě jenom podepisuji, že by se měly změnit určité tresty odnětí svobody za týrání dětí, za týrání žen, těhotných žen a seniorů, ale to dnes neřešíme. Dnes řešíme týrání zvířat. A chov zvířat v nevhodných podmínkách.

Každý z vás měl určitě zkušenost jako dítě i jako dospělý se zvířaty, i já jsem v mládí začínal s rybičkami, s andulkami, s kanárky, s křečky a tak dále. Od roku 2000 u nás chováme konečně mého vytouženého pejska, ten první nám sice už zemřel, v současné době ale chováme psa, kterého někdo bohužel vyhodil. Byl asi čtyřletý, byl zraněný. Týraný pes, kterého máme u nás už šestým rokem, má poškození, musí brát tabletky na uklidnění, tak jako řada lidí. Samozřejmě už nikdo z těch, co toho pejska týrali, nikdy nebude potrestán. Náš pejsek ale žije hezkým, zajímavým životem. Myslím si, že je u nás doma šťastný.

Já se moc přimlouvám za to, abychom schválili ten pozměňovací návrh, který přijali ve VZSP. A moc jim za to děkuji. Chápu, že v ústavním výboru, kde jsou právníci, měli k tomu výhrady právě s ohledem na to, co říkal tady pan kolega Antl. Ale věřím, že najdeme odvahu konečně po několika letech, kdy se o tom jen mluví, udělat něco v ČR s množírnami a zabránit obchodování se zvířaty, ČR opravdu patří ve světě i v Evropě ke špičce v obchodování se zvířaty. I podvodným, samozřejmě, to především. Množírny jsou to, co tady vlastně nejvíce zajímá veřejnost. Já věřím, že i díky veřejnosti, která je velmi citlivá na tyto věci, tak by nás mohla přesvědčit k tomu, abychom ten pozměňovací návrh přijali.

Samozřejmě chápu i to, že někdo tady bude mít výhrady, že někdo bude říkat to, co říkal i pan kolega Antl. Znovu zdůrazňuji, že dnes neřešíme trestní zákoník ve vztahu k lidem, dnes řešíme trestní zákoník ve vztahu ke zvířatům. Byli jsme svědky, všichni z nás, v televizi i v médiích jsme viděli řadu záběrů, informací o tom, jak mnozí lidé zvířata týrají. V podstatě jsou bez nějakého potrestání, protože neexistuje žádný doprovodný zákon, žádné vyhlášky. Přiznám se, že v roce 2017 jsem byl u počátku toho, když se zavedlo povinné čipování psů. Chtěli jsme tehdy zavést i povinný registr. Bohužel, pan tehdejší ministr zemědělství Jurečka k tomu neměl tolik odvahy, na rozdíl od pana ministra Tomana, který už to do té změny zákona dal. Já mu za to samozřejmě děkuji.

Vím, že ministerstvo zemědělství mělo připravit i vyhlášku o podmínkách chovu zvířat, chovu psů. Věřím, že i to všechno pomůže k tomu, aby nejenom lidé, ale i zvířata žila v důstojných podmínkách.

Budu moc rád, když většinou hlasů podpoříme ten pozměňovací návrh a vrátíme novelu do Poslanecké sněmovny, tak, aby poslanci se k tomu poslanci mohli vyjádřit, věřím, že i oni to nakonec podpoří. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, další přihlášený písemně je pan senátor Miroslav Antl, prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Znovu dobrý den všem, já vás fakt nebudu zdržovat, protože vím, že možná melu prázdnou slámu, ale chtěl bych zareagovat na ctihodného pana profesora Žaloudíka v roli zpravodaje, jeho si nesmírně vážím, jsem jeho věrným obdivovatelem, ale musím, a doufám, že paní předkladatelka to tak nepochopila, že bych ji vyplísnil, já jsem jí nevyplísnil, já jsem pouze musel jako senátor, člen ÚPV a zpravodaj a předseda ÚPV se vyjádřit k legislativnímu procesu, tak mi to promiňte, pokud vás tím už druhý den obtěžuji. Zareagoval bych i na předřečníka, váženého pana senátora Paveru, že neřešíme lidi, řešíme zvířata.

Máme řešit současně všechno. Chceme-li rozpohybovat trestní sazby v trestním zákoníku ve zvláštní části, tak ta zvláštní část přece musí být vyvážená. Tam, když někde zvedneme účelově trestní sazby a klidně řeknu populisticky, tak vzpomeňme na to, že ty sazby budou na úrovni dětí týraných. Znovu to říkám, je to tak. Podívejte se do trestního zákoníku. A znovu říkám, nejsem nepřítel zvířat. Vím, že Blesk zase napíše, že ústavněprávní výbor a Antl zejména plivl do očí všech, kteří mají rádi psy. Nedělám to. Měli jsme pejska, dokonce až 18letého, byl to milovaný člen rodiny, dokonce v hierarchii rodinné mě předstihl. To možná znáte všichni. A dokonce měl důstojný pohřeb. Samozřejmě, že jakýkoliv zásah do jeho zdraví, do jeho tělesné integrity bychom vnímali úkorně, ale vedle toho máme děti. A musíme srovnávat trestní sazby. Znovu říkám, chcete-li zvýšit trestní vazby, udělejte to, ale udělejte to u všeho. U dělejte to napříč zvláštní částí trestního zákoníku. Vždyť to přece nejde, pak budeme příště zase dohánět jinou hlavu z trestního zákoníku? Někdo přijde s tím, že chce v nějaké jiné oblasti, v jiném objektu trestního zákoníku, tak zase budeme a zase někde budou ty sazby nižší a nesrovnatelné. Prosím vás o to, abyste se nad tímto zamysleli. Jinak, a fakt už nebudu z toho snad ani číst, ale já jsem vám až dnes předložil, já, když jsem byl po schůzi ústavněprávního výboru a byl jsem samozřejmě já terčem kritiky. A myslím si, že neoprávněno, protože jsem trestní právník a musím reagovat, tak jsem zoufale se obrátil na Nejvyšší soud, na profesora Šámala, a na trestní kolegium Nejvyššího soud, protože na koho jiného? Já tady říkám jména. Ne, že někteří docenti a tak. A poprosil jsem, jestli by napsali stanovisko. Ujistil jsem pana profesora, že ať napíše jakékoliv stanovisko, že ho nezveřejním do té doby, než se bude o něm hlasovat, protože si dovedu představit, že by to hlasování dopadlo úplně jinak. Jsem kritizován za to, že jsem předložil strašně dlouhé stanovisko. To není moje stanovisko, to je stanovisko Nejvyššího soudu, trestního kolegia. Podívejte se na podpisy, kdo ho zpracoval. Tam jsou konkrétní podpisy. Nejen profesor Šámal, který je, jak jsem včera řekl, otec trestního zákoníku, který je garantem trestního zákoníku, ale jsou tam jména jako předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu, František Púry, který, když se zeptáte kohokoliv v České republice, je uznáván jako top, jako největší expert na trestní právo. To, co vám tam napsali, mohu jenom připodepsat. Pro mě je to také dlouhé. A dovedl bych z toho vybrat. Já vás prosím, přečtěte alespoň první tři stránky. Tam je to jasně napsáno. Rozkolísáme případným přijetím, a vím, že nejsem v podrobné rozpravě, ale případným přijetím pozměňovacího zákonu rozkolísáme trestní zákoník. V tuhle chvíli odpovědně říkám, že když už zpřísnění trestních sazeb, poslanci se na tom dohodli, komplexním pozměňovacím návrhem, který nám předložili, který tady nebyl ani moc konstatován zatím. To, co nám bylo předloženo, jsem schopen akceptovat, a v tuto chvíli, protože takový návrh na to nepadl, dávám návrh na schválení ve znění postoupeném nám Poslaneckou sněmovnou, protože, a můžeme si říkat cokoliv, to znamená zpřísnění sazeb. To znamená zpřísnění trestního postihu. Víte, já jsem se tady vyjadřoval opakovaně, když někdo chce účelově zvyšovat trestní sazby, trestní sazby se mají účelově zvyšovat pouze tehdy, když soudcům nestačí ty trestní sazby, když jsou nízké. Nikdo nebyl odsouzen za ty paragrafy. A účelově zvyšovat trestní sazby, jako jsme toho byli svědky, když nám tehdy Věci Veřejné sem poslaly ten protikorupční rádoby zákon, že zvyšovali trestní sazby pro korupci až na 10 let v případě tehdy veřejných činitelů, dneska úředních osob, já jsem se ptal a ptám se znovu, kolik osob bylo odstíháno? Kolik osob bylo pravomocně odsouzeno? A tehdy jsem se ptal, kolik osob bylo ve výkonu trestu, když už musíme dávat desetiletou trestní sazbu. Nikdo. A když tak na chvilku a za přečin. Jinak poukazuji i na to, na co poukazuje legislativní zpráva našeho ctěného legislativního odboru. Všimněte ti, že je tam i ta přestupková část. Přestupky, kdy je možné uložit pokutu až 500 tisíc korun, kde je možnost zákazu činnosti na 5 let, vždyť to je přece veliký zásah do života člověka, který tedy není nadměrně neúměrně bohatý. Mě by zajímalo, protože to je věc krajský veterinárních zpráv, kolik z nich takový postih vyvodilo. Můžete mít v trestním zákoníku co chcete, nabouráte ho, ale za rok, za dva se budu ptát, kolik lidí bylo stíháno, kolik lidí bylo odsouzeno. Už teď se chci vsadit, že to bude do 10 a že to k ničemu nepovede. Nechme prosím alespoň tedy to zpřísnění, které nám Poslanecká sněmovna poslala, byť ho neobhajuje. Díky za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. A nyní s přednostním právem na senátor Václav Láska vystoupí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Láska:  Vážený pane předsedající, paní poslankyně, kolegyně, kolegové. Stejně jako včera, když jsme řešili zákon, který se týkal náhrady škody za očkování jsem říkal, že se budu věnovat jenom právní stránce, protože očkování nerozumím, tak i tady se budu snažit držet toho právního pohledu a nebudu tady povídat o tom, jaké chovám nebo nechovám zvířátka, protože já takový zvířátkomil zase nejsem, jak by se mohlo zdát. Dvě věci úvodem. Jedna je vzkaz ochráncům zvířat. Opravdu ten styl komunikace, který vedou, je někdy hodně drsný. Zažili jsme si to tady už když jsme řešili zákaz kožešinových farem. To, co dostávali kolegové, kteří byli z nějakého důvodu proti, ne proti zákazu, ale chtěli to třeba jenom odložit nebo více se vypořádat s tím, jakou dostanou náhradu, satisfakci ti, co ty farmy musí zavřít, tak to, co museli číst, bylo děsivé. Jako já přesto, že, předběhnu, jsem zastánce toho zpřísnění těch trestů, tak někteří tím, že jsem se explicitně nevyjádřil, tak někteří ochránci zvířat tedy mi poslali podobné věci možná jako kolegu Antlovi asi preventivně. A sami jste mohli vidět, že takovýhle styl komunikace nikam nevede. Je to paradox, když to srovnáte s tím, že po tomhle tom tisku tady budeme mít návrh zákona o ústavním právu na obranu se zbraní, kde byste možná mohli čekat militantnější zastánce, ale tam ta komunikace je skoro mírumilovná oproti tomu, kterou prostě musíme řešit v této věci. Takže jestli to ode mne vezmou obce ne, jako zastánce jejich názoru, prosím, zmírněte. To prostě nikam nevede, tenhle styl opravdu agresivní ošklivé komunikace. To je jedna věc. Druhá věc je, v tuto chvíli je to úplně blbost, ale mě už to napadlo vícekrát, já osobně prosím, pokud se budou přerozdělovat nějaké písemnosti, já za názor pana Šámala a ostatních jsem velmi rád, ale poprosím je do mailu. Když řešíme zvířátka, tak řešme i rostlinky. A podle mě je to zbytečné plýtvání papírem. Zároveň tedy se ohradím proti tomu, že i, já jsem pana Šámala volil, a i po přečtení tohoto stanoviska bych ho volil zase. Nejsem zase úplně tak, že bych lavíroval se svým názorem na základě jednoho třeba profesního rozdílného názoru. Tak teď k meritu té věci, které v podstatě v zásadě je o tom, jestli zpřísníme nebo nezpřísníme tresty za týrání zvířat. Já úvodem řeknu, že já jsem velikým zastáncem alternativních trestů. Pro mě je trest odnětí svobody něco, co by mělo jít až úplně v poslední řadě. Už s ohledem na to jak nekvalitní máme vězeňství, že máme 70% recidivu prvotrestaných a tak dále. Evidentně neumíme vykonávat trest odnětí svobody a spíš tam ty lidi dovzděláváme, než abychom je napravovali. To znamená alternativní tresty, tresty domácího vězení, různých zákazů nebo příkazů, to je to, co má výchovný efekt. Takže to říkám. Na druhou stranu aby byl prostor pro to v těch nejzávažnějších případech, a asi to budou fakt jenom jednotky případů za rok, udělit i nepodmíněný trest odnětí svobody, pro takovou možnost bych plédoval. Teď tam není.

Teď tam není. Teď jak jsou nastavené ty sazby, tak v podstatě není prostor pro to, aby soudce uložil nepodmíněný trest. Jeden argument k tomu je, že my se tu sice bavíme o ochraně života zvířat, ale ono to velmi často má vývoj. Ten, kdo týrá zvířata, nezřídka přejde i k násilí vůči jednotlivcům. Když se podíváte na životopis, pardon, známých sadistů, kteří ublížili a ubližovali lidem, tak vždycky začali na zvířatech. Takže ta prevence v tom, že tam můžete podchytit, zachytit něco, co může mít následky daleko horší, ta tam obsažena být může a musí. No a potom to podstatné. Pokud jde o tu argumentaci, jestli rozkolísáme nebo nerozkolísáme trestní zákoník. Musím říct, že ten dopis tady těch autorit na mě velmi zapůsobil a skoro se jako stydím, že prezentuji jiný názor, ale vidím to jinak. Trestní zákoník, český trestní zákoník je postaven na takzvané mnohosti skutkových podstat. My skoro na každé jednání máme nějakou samostatnou skutkovou podstatu a s tím spojené různé druhy trestů. Pokud tu kolega vyjmenovával různé skutkové podstaty s těmi nižšími trestními sazbami, tak vždycky to byly základní tresty, máme k tomu ještě kvalifikované tresty, a kdybych já to vzal srovnáním z toho, co je asi nejblíže, kdybych si vzal třeba jenom trestný čin těžkého ublížení na zdraví, na člověku, ten v základní sazbě má 3 až 10 let. V kvalifikované sazbě těžké ublížení na zdraví, na dítěti nebo těhotné ženě dokonce 5 až 12 let. To znamená to zvýšení, které je tady zvažováno, ať jedním nebo druhým pozměňovacím návrhem, by rozhodně nedostalo trestní zákoník do stavu, že by ublížení v uvozovkách "na zdraví" zvířeti mělo být trestáno vyšší sazbou než ublížení člověku. Bude to zhruba v polovičce té sazby. Což mi přijde naprosto přiměřené. Takže já se přimlouvám za to, abychom zpřísnili ty sazby. Je na zvážení asi každého z vás, jestli přijmout to zpřísnění tak jak bude tady ještě předloženo, to původní, které chtěli poslanci, nebo to kompromisní, to už bude na zvážení každého zvlášť. Já osobně se tedy přikloním k tomu původnímu návrhu, tak jak to chtěli poslanci. A opravdu jdu s kůží na trh, rozhodně se nebojím toho, že by jakkoliv byl rozkolísán trestní zákoník. Ten je tak široký, má tolik skutkových podstat a tak velikou škálu možných ukládaných trestů, že stejně jeho výklad a jeho aplikace je zejména v rukách soudců. Nebojím se, že bychom tomu trestnímu zákoník ublížili, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. A vystoupí pan senátor Tomáš Jirsa.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, předsedkyně, dámy a pánové. Na rozdíl od předřečníků jsem právní laik, ale denně se potýkám s nezamýšlenými důsledky našich rozhodnutí. Nebo respektive se zneužitím našich rozhodnutí. A myslím, že pěkný příklad je třeba, všichni souhlasíme s účastí veřejnosti ve stavebním řízení a výsledkem je, že nám Děti Země blokují všechny dálnice. Ta kampaň za schválení toho zákona je doprovázená těmi fotkami a videi z těch množíren a týráním zvířat. A to je samozřejmě strašlivé a musí se to trestat. Na druhou stranu já si umím představit, že v tom bezbřehém liberalismu prostě budou soudy zavaleny prostě stížnostmi na cirkusy, dostihy, myslivce, chovy zvířat, protože přece uhlí pod zem a zvířata patří do přírody. Náš analytik nám k tomu dal nějaké podklady a poslední citace, já vím, že Američani jsou blázniví a rádi se soudí, ale americký soud řeší žalobu podanou jménem 5 velryb na zábavní park SeaWorld. Sdružení pro etické zacházení se zvířaty tvrdí, že velryby chycené ve volné přírodě jsou drženy v otroctví. Právník 5 kosatek přitom chce, aby měla tato zvířata stejná ústavní práva jako lidé. A já bych nerad spadl do podobných problémů, děkuji za rovnost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. A nyní vystoupí pan senátor Rostislav Koštial.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Rostislav Koštial:  Pane předsedající, dámy a pánové, paní poslankyně, já jsem také milovník zvířat, ale na rozdíl od některých jenom obratlovce mám rád, já mám rád i včely. Musím říct, že když jsem se s touhle materií poprvé setkal, tak jsem si připadal jako naprostý laik. A jako laik v trestním právu pořád jsem. Neuměl jsem to uchopit z počátku vůbec, četl jsem všechno možné a dostupné. A nakonec dnes do dopoledních lavic jsme dostali tady zprávu od pana profesora Šámala, kterého jsme včera všichni adorovali a téměř s jásotem jsme ho posunuli na nové místo jako nejrespektovanějšího člověka v trestním právu. Já jsem si to přečetl celé, nevím, jestli všichni, a plně se s tím ztotožňuji jako laik. Ale také musím říct, že já jsem milovník zvířat, od mládí miluji úplně všechny zvířata, choval jsem úplně kde co, ale také jsem v té své profesní dráze choval dobytek. Dobytek, který nakonec skončil nám mnohým na pekáči. A přestože se považuji za milovníka zvířat, tak jsem dělal i tuto činnost. Mimo jiné jsem také chovatelem psů a moji poslední tři pejsci, kteří v řadě byli u mě doma, tak byli vždy zachráněni z takzvaných nevhodných podmínek. Já jsem vždycky vzal psa na inzerát, o kterém jsem věděl, že není patřičně zabezpečen. A musím říct, že to je docela závažná polemika, protože my jsme tuhle materii neměli nebo tahle materie nebyla v zemědělském výboru, ale ono se to skutečně týká to chovů zvířat, různých jiných, a ta diskuse o různých podmínkách, která není explicitně stanovena, a to je podle mě veliký, a je to i v tom Šámalově zprávě, není stanovena, tak to je polemika na dlouho. Nechci zdržovat, nicméně pes, pes je zvíře z přírody. Pes má být na zahradě, pes má mít volnost. A podívejte se do měst. Kde chováme psy? Chováme je v panelácích, chováme je v nevhodných podmínkách. Takže zavřeme všechny tyto lidi, kteří chovají svého pejska v nevhodných podmínkách? Já samozřejmě bych musel být první trestně stíhaný, protože ten můj pes si mě tak oblíbil, že se mnou spí každou noc. Já si nemyslím, že moje postel je vhodná pro chov psa. Takže sám se dopouštím trestně právního konání a měl bych být za to potrestán. Takže to jsem chtěl říct jenom na úvod. Myslím si, že skutečně, když jsem se na to podíval poprvně jako laik, tak jsem si říkal, že to je vytržené z toho kontextu té trestní právní roviny a není to srovnatelné s tím lidským nebo s tou trestní činností lidí. Takže přikláním se k tomu, srovnejme ty podmínky, nemám problém, když povýšíme ty taxy v jiných případech, abych hlasoval pro navýšení taxi při týrání zvířat, ale takhle to vytrhnout z toho kontextu je podle mě nepatřičné, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. A nyní se ujme slova pan senátore Zdeněk Hraba.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Hraba:  Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, milé kolegyně, vážení kolegové. Moje stanovisko znáte předem. Je kladné k tomu tedy pozměňovacímu návrhu, který jsem neúspěšně prosazoval na ústavněprávním výboru, který následně přejal tedy zdravotnický výbor. Já mám, mé motivy, proč by mělo být zpřísněno tedy týrání zvířat, jsou následující. Ten návrh, který k to doputoval z Poslanecké sněmovny nerozlišuje totiž, respektive umožňuje trestat zvlášť surové nebo trýznivé týrání zvířat, anebo, tedy nikoliv zvlášť, ale "jenom" v uvozovkách surové nebo trýznivé týrání veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném. Rozlišuje se tam, je tam tedy potřeba rozlišit znaleckým posudkem, jestli to zvíře trpělo zvlášť a extrémně, anebo jenom trpělo. To jsou věci, které by se podle mě odlišovat měly. Protože pokud se chová ten dotyčný pachatel k tomu zvířeti tedy surovým způsobem, tak měl by být potrestán. To trestní právo ano, je ultima ratio, mělo by být až to poslední, ale myslím si, že v tomto případě by mělo tu preventivní funkci, ten trest, ten hrozící trest odnětí svobody. Ten návrh, který tedy je pozměňovacím návrhem zdravotnického výboru, počítá se zavedením tedy toho nového trestného činu na množírny.

Je kritizováno, že tam jsou tedy vysoké sazby, až 10 let. A samozřejmě tak jak provedl ctěný kolega, senátor Antl, výběr trestných činů, kde ten rozdíl mezi tedy zásahem do lidské integrity a zásahem do integrity zvířete je alarmující, já s tím souhlasím, já bych byl přísnější, také bych to zpřísnil, tak samozřejmě můžeme provést i výběr jiný, kde jsou prostě trestné činy skutkové podstaty, ze které hrozí tresty vysoké. A přitom z mého subjektivního hlediska, je to subjektivní hledisko, za co dát jaký trest, jsou ty tresty extrémní. Já když vyberu urážka mezi vojáky, tři roky odnětí svobody. Zběhnutí, trestný čin, 6 let odnětí svobody, samozřejmě v tom maximálních. Lichva, 5 let odnětí svobody. Samozřejmě když zneužijete něčí tísně a tak dál. Poškození geodetického bodu až 2 roky. V porovnání s týráním zvířete, pro mě osobně subjektivně, to je nepřijatelná věc. Když dojdeme do extrému, tak trestný čin tedy v § 271, padělání a napodobení díla výtvarného umění v tom nejzazším možném trestání až 10 let! Takže představte si, že doma v kotelně padělám obraz Josefa Lady, způsobím tedy škodu velikého rozsahu a můžu být potrestán až 10 let. Když totéž budu dělat se zvířaty, množit je, získám také škodu velikého rozsahu a je navrhováno v tomhle pozměňovacím návrhu také 10 let, srovnejte si ten důsledek, tu škodlivost společenskou. Je to, ano, je to čistě subjektivní. Já si myslím, že ten trestní zákoník je rozkolísaný. Ty trestní sazby podle mého osobního názoru jsou neadekvátní v nějakých případech. To je důvod, proto bych vás chtěl požádat o podporu tedy pozměňovacího názoru, který byl posléze přijat tedy zdravotnickým výborem. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. Vystoupí pan senátor Jan Žaloudík.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, kolegyně a kolegové. Teď za sebe. Já jsem chtěl přijít s mírovou palmovou ratolestí, ale omlouvám se, já už nevyšplhám na palmu. Skutečně světu mír. To téma zákona není o trestním zákoníku a týrání zvířat, to je téma bezmoci, nečinnosti a mimoběžek v současné době. Není o zvířatech. Ono je o nás. My si teď nabouráváme hodnotové škály, které jsme si vysnili a které mnohem lépe umí popsat jistě experti jako je vážený pan kolega Antl, vážený pan profesor Šámal, všichni ostatní. Zda ty proporce jsou správné nebo nesprávné, já si to nedovedu uvědomit, argumentovat tím, že přece ublížit těhotné ženě nebo ublížit ženě obecně, u mnohých nevíme, jestli je právě dneska těhotná, takže ublížit ženě obecně nebo ukrást někde něco, jestli je to balanci, já tady fakt neumím posoudit. Ale fakt bych chtěl najít spojné body. Tak zkuste nás nepodezírat teď ty oba protagonisty, oni to vůbec nejsou protagonisté, jak pana senátora Antla, tak mě, z toho, že bychom byly hysterické aktivistky. To nejsme asi ani jeden, ani druhý. A stejně tak i, vážení kolegové, kteří se už vyjádřili, ať už je to vážený pak kolega Koštial, vážený pan senátor Hraba, vaším prostřednictvím, a dál.

Na čem se dále shodneme asi všichni? Naštěstí už, nebylo to tak, zvíře není věc. A pomáhá to ani ne tak těm zvířatům, ale to pomáhá nám. Protože jaksi tušíme, že deviant, který se chová nepříslušně vůči zvířeti, tak bychom mu pravděpodobně nesvěřili děti na hlídání, pravděpodobně s ním nejezdí nikdo z vás na dovolenou. Když s tím ještě nějak kšeftuje, tak je odsouzeníhodný asi všemi. Další styčný bod, já hledám teď styčné body, kde asi nebudeme hlasovat nějak proti sobě. Je to zákon o nečinnosti. On to tady lépe než bych mohl říct já podtrhl zase pan senátor Antl. My jsme vlastně nikoho zatím netrestali při těch zákonech, které jsou tak dostačují, tak dobré. A není to jenom otázka, nehažme to jenom na soudy, bylo tady hovořeno o veterinárních správách. Mohlo se začít sto tisíci, půl milionem, mnohé by to odstrašilo. Prostě nefunguje to. Ten systém nefunguje. A když je to jeden extrém, podle principu kyvadla nastane druhý. Sinusovka. Jeden extrém, netrestáme vůbec nic, jsme exoti v té Evropě. druhý extrém tedy bude, že chceme trestat hodně, aniž ještě přesně víme jak. Já tedy hrozně věřím v moudrost soudů, protože bych už potom neměl žádné opěrné body. A ty určitě vždycky z té škály vyberou nějak tu příslušnou, aby tu proporcionalitu zachovali. Čili když hledají mezi půl rokem a 5 lety, tak si řeknou, je to poprvé, je to vychovatelný člověk, není to zase takový rapl, jak se zatím zdá. No tak třeba rok, že? Takhle by asi člověk uvažoval lidsky, právně to může být složitější. A právně je to složitější taky proto, a proto je to těžko srovnatelné s těmi okolními státy v tom kontextu, že oni mají nějaké jiné limity pro to, co už mohou trestat, co ne, co už je zločin. A tam to začíná být velmi variabilní a ta srovnatelnost je těžká. Když vezmete počet norkových kožichů na osobu nebo na 1000 obyvatel na Sicílii a na Špicberkách, tak se můžete divit, že tam jsou lepší, tam jsou horší. No tam je zima, tam je horko. A ještě v jiném místě třeba ty norky zakazují. Takže ta srovnání musí být potom už velmi důkladná. Mně je strašně líto, fakt líto, že jsme ten materiál od soudců nejvyššího kalibru neměli k dispozici dříve i k nějaké takové diskusi. Protože ve sněmovně se o tom diskutuje od června 2018. A my teď hystericky v posledních minutách si něco nabízíme, a tudíž ani nejsme schopní teď hledat nějakou cestu. V těch osobních rozhovorech se vždycky ptám, tož jak to navrhujete pozitivně? Že je pravda, abychom konečně začali někoho odsuzovat, a jestli to má být 5 let nebo 4 roky nebo 3,5 neumíme posoudit. Jenom vím, že se tak neděje. A samozřejmě ti lidé k tomu přistupují ze života velmi emočně a je to přirozené, že určité věkové kategorie nebo určité části společnosti, a v tomto si vážím zemědělců, protože obě moje rodiny pocházejí kdysi ze zemědělství a myslím si, že někdy projevovaly i větší lásku ke zvířatům než k tomu svému okolí, tak nepochybuji o tom, že jsou všichni na jakési dobré cestě, protože kdybych o tom pochyboval, tak bych musel nastavit tu otázku někam dál. Já si myslím, že je to neuvěřitelné. Jsem si začal listovat včera večer římským právem, asi poprvé v životě, proto to taky tak vypadá. Ale já si neumím odpovědět na otázku, jestli v aréně, kam postavíte hladové tygříky proti lidem, ať už ozbrojeným, neozbrojeným, kdo je tam týraný? Asi obě strany, že? A ti, co sedí na tom amfiteátru, to jsou diváci? Světci? Spolupachatelé? Přihlížející? Tam ta odpovědnost někde je. Ale to byl starý Řím, to už tady vůbec dávno nemáme. Takže asi některým vadí, že jsou přihlížející něčemu, že není trestáno to, co je zbytečné. To, co pokládáme i za deviantní chování. Neumíme na to dát diagnózu, když na to dáme diagnózu, zavřeme do blázince nebo medikujeme a máme pokoj, ale je spousta deviantních osob a osobností, kde je to na hranici a nehodí se to. No a pak je ten mezinárodní aspekt, kde jsme trochu ostudou i vůči těm zmiňovaným zemím jako je třeba Německo, kam to asi srší nejvíce, ale ty říkají proboha, čím nás to zase zásobujete, a přitom si nedělám iluze, že existuje někde absolutně dokonalé právo. Ani do něčeho nechci mluvit, ani opravovat. A teď jsme se dostali do situace mimoběžek, že my tvrdíme to svoje, pokládejte to za deviaci a trestejte to, a ti ostatní říkají, no jo, ale my to v těchto proporcích nechceme trestat, protože to je úplně ujeté a nabouráváme tím naše nějaké trestní a hodnotové žebříčky. A každý tvrdíme to svoje a každý máme tu svojí pravdu a teď se to míjí. Pak to dopadne v hlasování jako ve sněmovně, že se nedosáhne v něčem kvóra, anebo to bude tak jednoznačné jako je 87 na 17. A nakonec že ta věc neprojde. A museli bychom asi bod za bodem analyzovat taky podrobně, jestli je to jenom výše toho trestu, anebo vstupenka na to, aby se mohlo něco trestat. A to, o čem se tady nehovoří, aby se mohlo něco nasadit na to i sledování, odposlechy, ty organizované věci u množíren. to už je zase, někdo stoupne s tím, že chceme omezovat lidská práva, odposlouchávat každého. A tam bych to vůbec nechtěl zavést. Ale i to s tím souvisí.

Takže si představte tato dilemata. Já si fakt myslím, že je to zákon o dlouhotrvající bezmocnosti některých, kteří se tak možná chovají potom i hystericky a nepříslušně na webech. Že je to zákon o nečinnosti zodpovědných, ne určitě na základních(?), a o současných mimoběžkách, protože my každý mluvíme o něčem jiném. Tak když nemůžu vylézt na tu palmu s tou mírovou ratolestí, tak to aspoň takto můžu ukecat, jak se říká.

Na druhé straně, abychom s věcí pohnuli, tak já se samozřejmě ztotožňuji s tím, co jsme se na výboru usnesli. A každou noc před spaním o tom budu dál uvažovat, ať už to dopadne jakkoliv. Protože to má mnoho hledisek, mnoho aspektů, a to poslední, co bych chtěl udělat, abych váženým kolegům trestním právníkům naboural nějaké dlouhodobé, dlouholeté konstrukce. Jinak je hrozně pozitivní, že se nám konečně podařilo získat, byť na poslední chvilku, tak expertní stanovisko, jako přišlo od pana profesora Šámala a dalších. A věřím, že tomu tak bude i u všech dalších.

My mnohdy hlasujeme k něčemu, k čemu jsme laici, a teď si představte, že i k tomu příštímu zákonu a o těch zbraních a k dalším zákonům nám vždycky přijde takový docela výživný manuál, který si můžeme i promyslet a zkonfrontovat, jak je to v zahraničí, v okolních zemích. To je úžasná praxe, která byla dneska spuštěná. Fakt úžasná. A taková spontánní. My z expertného platíme kolikrát za nějaké plky, a toto je naprosto vážná věc a zadarmo.

Takže to jsem řekl teď svůj názor a samozřejmě já se budu chovat tak, jak bylo hlasování výboru, aniž jsem přesvědčen, že kvůli tomu přijdu do ráje. Do právnického ráje určitě ne, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, dále vystoupí paní senátorka Alena Dernerová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane místopředsedo, vážené kolegyně, páni kolegové, paní poslankyně, já jsem členkou zdravotního výboru. Hlasovala jsem pro pozměňovací návrh právě pana ctěného kolegy Honzy Žaloudíka a za ním si pevně stojím.

Myslím si totiž, že pokud někdo páchá zlo na zvířatech, nemá daleko páchat následovně zlo na lidech. Myslím si, že to zpřísnění je namístě. Nejsem právník, ale přečtu vám něco, co právník sdělil médiím. Jedná se o pana dr. Josefa Havlíka, soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem, který soudil případ, kdy majitel týral psa. A on říká.. On tomu určitě rozumí, na rozdíl ode mne: „U přečinů zákon jednoznačně favorizuje ukládání jiných trestů než nepodmíněných trestů. A v tomto směru soudce zavazuje – za trestné činy,

u nichž horní hranice trestní sazby nepřevyšuje 5 let, lze uložit nepodmíněný trest jen za podmínky, že by vzhledem k osobě pachatele uložení jiného trestu zjevně nevedlo k tomu, aby vedl řádný život.“ To se jedná často o recidivisty. „Velký problém je ale naopak u osob, které nemají trestní minulost, mají čistý rejstřík trestů a trest se jim ukládá poprvé. U těch lze při aktuálním nastavení právní úpravy stěží rovnou konstatovat, že žádné alternativní tresty na ně působit nedokážou a je třeba jim jako prvotrestaným rovnou napoprvé uložit nepodmíněný trest,“ dodal.

„Tím ale podle něj výčet zákonných překážek bránících přísnějšímu trestání přečinů nekončí. Je tu totiž ještě otázka přitěžujících a polehčujících okolností, které soudy nesmí pominout. Pokud existují okolnosti, které podmiňují použití vyšší trestné sazby, nelze k nim znovu přihlédnout při ukládání trestu jako k přitěžující okolnosti. V případech týrání zvířat tedy nelze podle zákona vysokou intenzitu jednání pachatele, jeho abnormální surovost nebo trýznivost přičítat jako přitěžující okolnosti,“ popsal soudce.

Proto říká, že bez zpřísnění to nepůjde. To jsou tedy zákonné překážky. Ve většině případů soudcům brání v tom, aby za týrání zvířat mohli ukládat mnohem přísnější tresty, než jaké dnes padají, přestože by je třeba osobně i rádi ukládali. Toť slovo odborníka. Dovolila jsem si to tady ocitovat. A jen jsem chtěla říct, že ten materiál, který jsme dostali dneska od pana profesora Šámala, kterého si jinak nesmírně vážím, mě překvapil, že přišel až těsně před jednáním. Ta materie je obsažná. Trošku mě taky udivilo, že tam je tolik jmen podepsaných pod touto složkou, protože pokud se to konalo 27. ledna – máme datum v Brně, tak nevím, jestli se všichni tito pánové nad tou materií sešli. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Tak děkuji, paní senátorko, a vystoupí pan senátor Tomáš Czernin.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Czernin:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, milé kolegyně, vážení kolegové.

Děkuji za tuto předloženou iniciativu, která chce napravit nedostatek, kterého se podle mého názoru Poslanecká sněmovna dopustila. TOP 09 dlouhodobě prosazuje takové zákonné normy, které nás posouvají mezi moderní státy 21. století. Novela, kterou projednáváme, mezi ně patří. Civilizované zacházení se zvířaty je dnes přirozenou součástí vnímání společnosti. Excesy tohoto společenského požadavku je potřeba korigovat a stát tomu musí uzpůsobit své nástroje, podobně jako to mají mnohé státy Evropské unie.

Kultivované zacházení s přírodou a se zvířaty je známkou vyspělé společnosti. A my musíme tuto úroveň zákonnými normami prosazovat. Podpořím proto novelu předkládanou výborem pro zdravotnictví a sociální politiku, abychom sněmovně poskytli prostor ke korigování jejího původního názoru. Podpořím však právě a jen tento pozměňovací návrh, protože prošel debatou ve výborech a mám tedy jistotu, že jej schvalujeme se znalostí věc. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, a nyní vystoupí pan senátor Přemysl Rabas, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Přemysl Rabas:  Dobrý den, vážený pane předsedo, paní poslankyně, paní senátorky, páni senátoři.

Já si vzpomínám, jak jsem jako ředitel chomutovského Zooparku jednou vstoupil po ránu do stáje buvolů, kam někdo v noci vstoupil přede mnou, a kromě toho, že tam byl obrovský nepořádek, tak kočka, kterou jsme tam měli pro to, aby udržovala na nějaké únosné hladině místní populaci hlodavců, tak byla na zemi, měla všechny packy usekané a vykrvácela.

Já si myslím, že ty věci jsou nesrovnatelné a že dávat tady do srovnání lidské, zvířecí utrpení je nesmírně složité. A chápu, že ta předložená materie vyvolává celou řadu rozporů. Že jedni by chtěli zvýšit sazby, druzí říkají, že to je akorát, že vlastně je to dostatečné, že jenom máme nekvalitní vymahatelnost práva atd. Ono je to strašně složité se v tom orientovat. Já musím říct, že se stále víc přikláním k tomu, že podpořím jakýkoli návrh na zvýšení těch sazeb. Byť si uvědomuji, že je tady určitý problém s tou nerovnováhou, rozbalancovaností, o které tady byla řeč. Ale ono je to možná dáno tím, že zrovna v tu chvíli si to ta situace vyžaduje.

Já jsem jednou byl někde na Mysu Dobré naděje, kde u kolonie tučňáků byla cedule, vyhláška, tedy legislativní opatření, že ten, kdo pohladí tučňáka, zaplatí 3000 randů, což tehdy byly obrovské peníze. Takže nikdo si nedovolí pohladit tučňáka. Tučňák naopak vyběhl ven a kousl mě do nohy, do lýtka zezadu, a jeho žádný postih nečekal. Tam to bylo také velmi nevyvážené, ale bylo to dáno – já to trochu zdánlivě zlehčuji – tou potřebou. Protože kdyby tam nebylo to opatření, že se nesmí tučňák hladit, tak ho ti turisté vyhladí dohladka, prostě do smrti. Takže ta situace si vyžádala to opatření v té chvíli, které bylo ve prospěch zvířat a v neprospěch lidí. Já jsem se cítil poškozen na svých právech, tučňák mě kousl, a nikdo ho nepotrestal.

Tedy znovu říkám, že podpořím ten návrh na zvýšení trestních sazeb. A to při plném vědomí toho, že to není dostatečné, že to není koncepční řešení. Máme celou řadu oblastí, kterou tím nepokrýváme, i třeba právě v oblasti zvířat a jejich týrání. Já si dovolím ještě zmínit dva příklady, které mě trápí, protože se toho také týká.

Když na Silvestra zábavní pyrotechnika. Všichni to slyšíme, je to v podstatě evergreen, ale velmi těžce se s tím hýbá. A tam nejde jenom o to, že pes, kterého chceme uchránit, zavřeme do domu, aby nápor na jeho slechy byl mírnější. On pak se stejně v zoufalství snaží v koupelně prohrabat do dlaždičkové podlahy. Ale ten problém je vážnější. Zase, když se vrátím do příkladu ze zoologické zahrady, tak každým rokem po silvestru byly v některé kleci mrtvolky ptáků, kteří se tam pozabíjeli. Ty rány a ty petardy je vyplašily a oni v noci potmě se rozbili o třeba svoji vlastní budku.

Ještě horší případ jsou majálesy. Mně se kdysi podařilo v létě v Chomutově, když se na jaře okolo Kamencového jezera organizovaly ohňostroje, dosáhnout toho, že město ohňostroje na nějakou dobu, dokud jsem byl přítomen v Chomutově, pak už se to zase obnovilo, od těch ohňostrojů upustit. Tam se stává mnoho případů týrání zvířat i usmrcení zvířat z nedbalosti, nedovolené usmrcení, které není vidět. Když je to v místě, kde je bujná zeleň, když je to na jaře, hnízdí tam ohromné množství ptáků. Ta samička, která sedí na vajíčkách, když je vyplašená tím ohňostrojem, tak z nich sleze. A ne v každém, ale v mnoha případech je tak vyděšená, že se na ta vajíčka nevrátí. Anebo na ta mláďata. To znamená, jak ta mláďata ve vajíčkách, nebo ta už vylíhlá mláďata jsou odsouzená k pomalé smrti. A není to v jednom nebo ve dvou případech, to jsou tisíce případů, kdy ta zvířata přijdou o život. Jsou to jenom zvířata, uznávám, ale i tohle je třeba věc, kterou stále neřešíme.

A v poslední době další evergreen si ještě dovolím zmínit, který také souvisí s týráním zvířat, a to je trávení hrabošů. Já chápu, že z obecné ochrany zvířat jsou výjimky, kdy je možné usmrtit škůdce, jako je hraboš nebo jiné škůdce, je možná výjimka z obecné ochrany živočichů a rostlin. Nicméně ti přiotrávení hraboši se velmi snadno stanou kořistí predátorů, protože jsou prostě přiblblí a tak je ten čáp nebo tchoř nebo ostříž nebo kdo prostě sebere. A on může sebrat dva tři, to se v něm kumuluje a my způsobíme touhle cestou, tímto opatřením nebo rozhodnutím smrt mnoha ohrožených nebo kriticky ohrožených druhů.

Zákon na ochranu přírody pamatuje na to, že při zasahování jen do stanovišť těch zvířat, pokud jde o ohrožený druh, potřebujete souhlas nebo rozhodnutí orgánů ochrany přírody. V případě kriticky ohrožených druhů nemůžete to zvíře ohrožovat vůbec. A nejde ale jenom o střet se zákonem na ochranu přírody, který tady neprojednáváme, ale i ten týrací zákon. Protože ve své podstatě to zabití čápa, volavky, já nevím, čeho všeho, tchoře, ostříže, káněte, je vlastně nedovolený způsob zabití. A i to je týrání zvířat. A i to nás nestává v klidu.

A tady se vlastně úřad, který zastupuje stát, dopouští týrání zvířat. Já to všechno říkám jenom proto, že jsme jenom na začátku cesty. Máme před sebou velmi dlouhou cestu a to, co tady dnes rozhodujeme a po čem voláme, tak to je vlastně jenom krok na té cestě. Musíme udělat ještě mnohem víc. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, vystoupí pan senátor Lumír Kantor. Jenom připomínám, že pan senátor Vystrčil nežádá uplatnění přednostního práva k vystoupení. Tak prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Vážení přítomní, to je podruhé během půl roku, co vystupuji po panu senátorovi Rabasovi. A vždycky jsem udivený tím, jak máme společná témata, i když máme různé profese. Já bych chtěl k tomu říct, že já to cítím a pod ten pozměňovací návrh jsem se podepsal z toho důvodu, že to vidím jako určitý problém. Ne toho, jestli u množíren má být rok navíc nebo jaká doba, ale vidím to v tom, že z týrání zvířat se stává jakýsi další stupeň. Do té doby to byly nějaké takové anekdoty, anekdotické věci jako týrání třeba tygrů atd., ale

z množíren jako takových se vlastně stal průmysl. Je to věc, která nás tíží, mluvíme o ní atd., ale snažíme se to nějakým způsobem omezovat. Vždycky se vymyslí ještě něco dalšího. A ono v téhle chvíli si myslím, že zvýšení té sazby by mohl být jeden z dalších nástrojů, jak to narušit. Ono totiž z týrání se stal průmysl, ale ta otázka pro mě nestojí dejme tomu kolik za týrání zvířat, ale ta relativizace toho, že bychom se teď přiblížili k tomu jako za týrání nebo obtěžování dětí. Tak, jak to tady říkal zpravodaj na začátku.

Já jsem měl tu zkušenost, že jsem psal několik posudků o velmi těžkých sexuálních deliktech vůči dětem. A tam cítím stejnou bezmoc jako třeba u té množírny. Je to postupně, přirozeně, aby někdo neřekl, že to dávám na stejnou úroveň, ale je to o něco víc než přirozeně. Jsou to děti a každý z nás, kdyby se mu to stalo u jeho dítěte, tak na to bude reagovat velmi negativně a s velkým ponížením a s velkou hrůzou.

A tam je vlastně za sexuální zneužívání dětí, pokud si pamatuji, tak je tam 5 let. Maximálně. Je to věc ohrožující další vývoj celého toho života. A jsou to děti, které mají třeba 1 rok, nejenom 14, 15, 16letí. V této době dochází s rozvojem technologií, s rozvojem toho, co je za diskuzní skupiny normálně na internetu, skupiny, které opěvují svoji erotickou, nebo dejme tomu sexuální lásku k dětem. Píší o tom naprosto bezostyšně. O takovém tabu, jako je výchova dítěte a jeho zdravý vývoj. Píšou tam o tom, že oni za to nemůžou atd.

Já jsem k tomu byl donucen, že jsem do toho musel nahlédnout při zpracování soudních znaleckých posudků. A my tady máme 5 let jenom. To není možné přece. Taková věc ovlivní to dítě na celý život, tak to je hrozné. Nevíme vůbec, co se děje na nějakém darknetu nebo někde. Nebo si povzdechneme a řekneme si, to je hrůza. Ten film, který teď půjde v síti, kde tisíce chlapů útočí na tři dívky během několika hodin. To je zásadní věc, která posouvá tu debatu k tomu, abychom se dětí zastali, abychom zvýšili sazbu v tomhle. Protože to je naše budoucnost.

Čili já nemluvím o pejscích a o těch množírnách, i když je to také děsivé, ale mluvím o tom, že pravděpodobně v této společnosti při těch technologiích, při té morálce, která tady je, při tom, jak jsme si zvykli relativizovat jednotlivé záležitosti, tak je čas na to zvýšit i pozornost tímto směrem. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, dále vystoupí pan senátor Petr Orel.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo, pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení kolegové, vážené kolegyně. Já budu stručný, protože kolega Rabas řekl většinu věcí, co jsem chtěl říct také já. Já se zabývám ochranou zvířat už několik desetiletí, respektive druhovou ochranou živočichů a rukama mi prošlo skutečně tisíce zvířat. Tisíce zvířat, ale zvířat volně žijících, ne v tom smyslu, jak se projednává dnes ta novela trestního řádu. Nicméně řada těch zvířat vykazovala jednoznačné příznaky týrání. A díky tomu, co dělám, tak jsem dostal také stovky podnětů na prověření týrání zvířat, domácích mazlíčků nebo hospodářských.

A ve většině případů jsem se snažil vždycky se na ty případy nějak, pokud to šlo, podívat sám a pak to předat Státní veterinární správě k posouzení. Protože ta jediná je k tomu oprávněná, jestliže jde o týrání zvířat. Případně to řešit s příslušnou obcí. A musím říct, že ve velké většině případů ty podněty byly správné od těch občanů.

Já se díky těmto životním zkušenostem, protože řešili jsme řadu postřelení, otrávení karbofuranem apod. desítek kriticky a silně ohrožených zvířat. Podávali jsme v té věci trestní oznámení. Musím říct, že všechny ty případy byly odloženy, pachatel neznámý. V případě, že byl známý, tak to bylo odloženo pro nedostatek důkazů. Takže jednoznačně se přimlouvám za zpřísnění těch sazeb. A to z preventivních důvodů, aby si lidi uvědomili, že může skutečně za to jít i do vězení, že za to může být i nepodmíněný trest.

Je potřeba si také uvědomit, že zvířata nemají v zásadě vlastní možnost ochrany, když pomineme nějakou velkou šelmu zahnanou do úzkých nebo psa nebo možná jedovatého hada. Takže musí to být jedině člověk, který jim nějakou ochranu poskytne. Bohužel tady v té naší společnosti je to tak, že každý Čech zahrádkář, každý Čech chovatel, a řada těch chovatelů se jenom vzhlédne v nějakém filmu. Vidí tam pěknou sovu a mermomocí se ji snaží dostat k sobě do chovu. A pak to dopadá taky velice často špatně. Můžu vám říct o desítkách případů, kdy k nám jsou dovezeni dravci a mají nasypané zrní. Když se jich zeptáme, proč jim dávají zrní, když je to dravec, je to sova, tak oni řeknou: „Ale kdyby chtěl, tak by to sežral.“ Různé, nemají základní biologické a etologické vzdělávání ve vztahu k těm druhým, které chtějí chovat. Já to považuji za tristní.

Takže zvýšení trestních sazeb beru jako preventivní záležitost a také se přimlouvám za ten pozměňovací návrh výboru. Na druhé straně musím také říct, že nemám rád takový ten e-mailový nátlak ochránců zvířat. To si myslím, že není dobře, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, než dám slovo dalšímu řečníkovi, tak organizačnímu odboru sděluji, že po ukončení tohoto bodu vyhlásím přestávku. Tak prosím, pan senátor Jan Sobotka.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Sobotka:  Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně. Já bych chtěl jenom krátce přinést příběh ze života a chtěl bych podpořit pozměňovací návrh. Protože slova pana profesora Žaloudíka podle mě vystihují to, co cítím. To znamená, je to naše bezmoc a je to o nás, protože vztah člověka ke zvířeti se bude následně promítat i ve vztahu k lidem.

Já jenom řeknu z obce, kde žiji. Před 3 lety přišla stížnost na chovatele dobytka, který přes zimu nezajistil dobytku krmení a nedával mu ani potřebnou vodu. To stádo umíralo žízní a hladem, tak mi přišla Státní veterinární správa oznámit, že se mám připravit na to, že máme zajistit odebrání zbytku stáda. Máme zajistit krmivo. Přišla Policie ČR, že to bude šetřit, přišlo ministerstvo zemědělství, že bude odebírat dotaci. A uplynuly 3 roky, a nestalo se vůbec nic. Bylo tam jasné týrání zvířat, nepodání základní potravy, ani pití, a nestalo se vůbec nic. Takže já bych chtěl podpořit tu bezmoc podporou toho pozměňovacího návrhu. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, a nyní vystoupí pan senátor Miloš Vystrčil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážené kolegyně, kolegové.

Když to tady poslouchám – a děkuji za ty názory, tak podle mě nejen mě muselo napadnout, co je důvodem toho konfliktu, který teď vznikl nebo je uměle vytvářen, že tady někdo chce chránit zvířata a chce změnu zákona, a někdo chce chránit zvířata, ale nechce změnu zákona, a uvádí k tomu nějaké názory.

Můj názor na to je takový, že jsme v tomto směru zaspali. A to je, že nevyužíváme další cesty, které existují a které mohly, kdybychom je využili, způsobit, že přestože v Německu a v jiných zemích jsou sazby dneska nižší než ty, které jsou navrhovány v pozměňovacím návrhu, tak problém s ochranou zvířat a zabraňování jejich týrání nemají.

Co mám na mysli? Mám na mysli například to, že dlouhodobě nemáme centrální registr. Dlouhodobě jsme nedokázali zařídit, aby ten, kdo chce prodat např. psa, ho nejdříve musel mít očipovaného. A dlouhodobě jsme nedokázali využívat např. zločinů neoprávněného podnikání nebo daňového podvodu, abychom stíhali ty, co provozují množírny. Tohle všechno jsme nedokázali, tohle všechno máme dneska k dispozici, nebo jsme mohli mít k dispozici. Nedokázali jsme to využít a máme např. ty věci neoprávněného podnikání nebo daňových úniků k dispozici. Tam jsou sazby, já nevím, když se dívám na pana senátora Antla, nevím, určitě vyšší než 5 let.

A my to nepoužíváme. Nejsme schopni přinutit ten aparát, který máme k dispozici, aby to začal proti těm množírnám používat. Aby začal konečně ty lidi trestat, protože ten aparát z hlediska neoprávněného podnikání podporu jednoznačně má, a nabouráváme se do trestního řádu. Takže abychom si řekli, jak to tedy je. Jednak máme nástroje, které nevyužíváme. A jednak jsme mohli mít nástroje, jako je čipování, které jsme nedokázali realizovat. A dneska jsme v této situaci, že ti, co to cítí jako velký problém, na nás tlačí, abychom to spravili úpravami trestního řádu, které se například předsedovi nejvyššího soudu a nejvyššímu soudu nelíbí, protože to nepovažují za správnou cestu. Ale protože v tuto chvíli ta cesta je nejvíce prosazovaná, je nejvíce propagovaná, a kdo na ni nenastoupí, tak má problémy toho typu, jak tady ukazoval pan senátor Antl, tak my tady jsme pod velkým tlakem. A do jisté míry si za to z hlediska fungování zákonodárného sboru i exekutivy můžeme sami. To je první pohled, který jsem na to chtěl říct. A myslím si, že v tomto směru jsme mnoho věcí zanedbali a teď se nám to vrací.

Druhá věc, kterou k tomu chci říct, je, že nám nemůže být jedno, nebo nemělo by být jedno, jestli něco uděláme nebo neuděláme s trestním řádem a jestli podlehneme, nebo nepodlehneme přirozené touze lidí trestat. Touha trestat je přirozená. Vždycky když nás lidi naštvali a my jsme v nějakém okamžiku neudrželi nervy, tak jsme udělali věc, které jsme potom litovali, protože v tu chvíli nás to popadlo a bylo to potřeba.

A já nevím, jestli jsme si toho všimli, nebo nevšimli. Já jsem o tom mluvil – a jsem také právní laik – mimochodem, také doma s manželkou spíme se dvěma psy v posteli. Jsem právní laik a to právo, které my chceme, aby u nás bylo aplikováno, by mělo být takové, že tu spravedlnost bychom si měli odpracovat. Že bychom měli jít tou cestou, že tresty, které ukládáme, by měly vést k nápravě. A příliš velký trest nevede k nápravě. To nevede k tomu, že se situace zlepší. To, že když dáme někomu doživotí, nebo to, že mu můžeme říci, že dostane doživotí, kdybych to přehnal, že to znamená určitě, že už některé trestné činy nebudou vykonávány, to podle mě neplatí.

Tak to není, protože ten odstrašující příklad takhle nefunguje. Neboť ti lidé to většinou vůbec nevědí. A stejně, pokud to ví, tak v tom daném okamžiku si to nedokážou vyhodnotit. To znamená, myslet si, že to bude působit preventivně, když tresty navýšíme, to si myslím, že není úplně správné. Spíš bych řekl, že to je iluzorní. A myslím si zase, že bychom to měli vnímat a že bychom se měli snažit, aby náš způsob trestání vedl k nápravě. Vedl k tomu, aby se věci zlepšovaly. A ne k tomu, že teď jsme vyhověli těm, co by chtěli vyšší tresty, protože trestáme všichni rádi, máme to v povaze a protože si myslíme, že to skutečně věci pomůže. Ale pokud neuděláme ty jiné věci, tak se bojím, že tomu tak nebude.

V tomhle řeknu ještě jednu věc, která mě napadla, když tady mluvil pan senátor Pavera a potom pan senátor Antl.

Oba dva mí velmi ctění kolegové. Já se velmi omlouvám, prostřednictvím pana předsedajícího, pane Pavero, já si nemyslím, že je odvahou hlasovat pro ten pozměňovací návrh. Vy jste říkal, najděme odvahu a změňme ten zákon. Já si myslím, že kdo tady prokazuje odvahu, je pan senátor Antl. Je si vědom toho, co ponese. Já musím říci, že si toho velmi vážím, a vím, že oceněn nebude, on to také ví. Ale myslím si, že Senát je od toho, abychom dokázali někdy říkat ty věci, které nám nepřinesou jenom to ocenění, protože tady od toho jsme, z dlouhodobého hlediska na tom záleží, jak ta společnost bude fungovat. Já si myslím, že z dlouhodobého hlediska bychom měli nějak nakládat s trestním právem, to, že to trestní právo má nějaké chyby, už obdobné případy, které my můžeme vyvolat schválením toho pozměňovacího návrhu, existují v tom trestním právu, to neznamená, že tam máme přidávat další, tak se na to já dívám.

Teď ještě třetí pohled na tu věc, a to je ten pozměňovací návrh, a co s tím. Dozvěděl jsem se, že v médiích také se píše o tom, že kromě pozměňovacího návrhu výborového existuje ještě pozměňovací návrh, který jsem dával dohromady se ctěnými kolegy Nytrou a Nwelatim. Já vysvětlím, o co jde. Máme tady jednu rovinu, a to je to, že je potřeba, ta situace je špatná, nějakým způsobem ty tresty navýšit, na druhé straně je tady nějaká filozofie toho našeho práva a zároveň nějaká rovnováha, která by v tom trestním právu měla být zachována. Proto jsme se nakonec rozhodli, že připravíme pozměňovací návrh, který, pokud vůbec bude hlasován, tak bude hlasován po tom pozměňovacím návrhu, který je výborovým, a to proto, že obecně to cítím tak, že si nemyslíme, že to má zůstat, jak to přijala sněmovna, že je potřeba v této věci udělat nějaký krok. Čím si já osobně nejsem jistý, že ten krok má být tak velký, jak navrhuje ten pozměňovací návrh přijatý výborem. Myslím si, že by stačil krok menší, samozřejmě na to můžeme mít různý názor, to je smysl a filozofie toho pozměňovacího návrhu, abychom v okamžiku, kdy se neshodneme na tom, z různých důvodů, že je možné přijmout návrh výborový, ještě měli možnost druhého kroku, který není tak razantní, ale také tu situaci upravuje způsobem, kdy je možné tvrději trestat ty, co týrají zvířata, a zároveň méně narušit tu rovnováhu, o které mluvil např. pan senátor Antl. To je smysl toho pozměňovacího návrhu, který my předkládáme, je na každém, jak si tyto možnosti, které má nyní před sebou, před tím hlasováním, vyhodnotí. Je to na každém z nás, jak si to vyhodnotíme. My sledujeme jenom to, tím podáním pozměňovacího návrhu, abychom zabránili nebo maximálně snížili riziko, že s tím zákonem neuděláme nic. To je smysl toho pozměňovacího návrhu, nebo hlavní smysl. Protože něco si myslíme, že s tím potřeba udělat je, myslíme si, že jistá opatření k přitvrzení těch trestů by měla být přijata. To je všechno, co jsem k tomu chtěl říct. Na závěr ještě jednu prosbu, možná k mediální sekci Senátu, protože na těch stránkách, které já jsem měl možnost sledovat na internetu, většinou poměrně jednostranně se vyjadřují různí lidé k tomu, jak ty pozměňovací návrhy vypadají, jak jsou potřeba či nejsou potřeba, velmi bych prosil, pokud je to možné, já myslím, že to možné je, protože to máme k dispozici, aby se to tam také objevilo, to, co máme k dispozici na lavicích, v té podobě neelektronické, to znamená stanovisko Nejvyššího soudu, aby si ho každý, kdo bude chtít, mohl přečíst, to znamená, bylo by dobré, kdyby aspoň na stránkách Senátu nebo na facebooku Senátu to stanovisko bylo k dispozici, aby aspoň ten, kdo chce, já vím, že někdo nechce, protože má jasno, ale ten, kdo chce, tak si mohl přečíst, co píše např. nově zvolený předseda Ústavního soudu a nejvyšší kapacita v oblasti trestního práva, že to naše rozhodování musí vycházet i z toho, co on napsal, že to není jen o tom, co my cítíme, nebo co si myslíme, že je správné, protože jsme viděli některá videa, která samozřejmě příjemná nejsou, drásají nám všem duši. Takže tolik ode mě, děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Vystoupí pan 1. místopředseda Jiří Růžička, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pane místopředsedo, paní poslankyně, dámy a pánové, omlouvám se pánům, kteří byli přihlášeni přede mnou, normálně bych je nepředbíhal, ale trošku navážu na to, co říkal pan senátor Vystrčil. Totiž v tom smyslu, že si cením toho, s jakou argumentací a logikou tady vystoupil předseda ÚPV, pan senátor Antl.

Považuji to za správné, jeho argumentace je většinou argumentace postojů ÚPV, je vždycky obdivuhodná, musím ji skutečně vždycky ctít a uznávat, takže skutečně klobouk dolů. Zjistil jsem to, i když jsem byl na jednání ÚPV, který se týkal tohoto bodu, jako laik, protože jsem byl jedním z těch spoluautorů pozměňovacího návrhu, tak jsem se při té argumentaci cítil menší a menší... Měl jsem pocit, že se tam do toho vůbec nemám plést, protože z hlediska trestně právního a právních postojů a právní kodifikace je ta věc naprosto jasná. Do té doby, než profesor Šámal, který zase tam byl v jiné souvislosti, mluvil o souvislosti s trestním řádem, o tom, že trestní řád se mění a vyvíjí. Včera jsem v Událostech, komentářích zastihl jeho rozhovor, tam přirovnával trestní řád, trestní právo k stromu, který má nějaké kořeny, pevný kmen, ale rostou z něj pořád další a další větve a větvičky, listy a lístečky. To je věc, když pak si poslechnu, tak přes veškerou úctu a obdiv k té argumentaci, o které jsem před chviličkou mluvil, musím říct, že my to musíme brát v úvahu. Musíme se s tím nějakým způsobem vyrovnat. I kdybychom, a použiji podobné metafory jako tedy pan profesor Šámal, i kdybychom měli ten strom nějak průběžně ostřihávat a sestřihovat.

Proto tedy trvám na tom svém podpisu pod pozměňovacím návrhem.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, nyní má slovo pan senátor Karel Kratochvíle.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Karel Kratochvíle:  Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení kolegové, kolegyně, dovolte mi, abych se taky k tomuto návrhu vyjádřil, víte, že já jsem profesně chovatel koní, každopádně jsem proti trápení zvířat. Trápení z mého pohledu já vidím hlavně v nestarání se o zvířata, v nekrmení a zvláště v ubližování. Ale když se tady nad tím zamyslím, pořád si myslím, že tady pleteme hrušky s jablky, neboť si myslím, že zásadně musíme rozlišit zvířata jako taková. Máme zvířata divoká, hospodářská a domácí.

Každý práh trápení je úplně někde jinde. Když vám to vezmu úplně laicky, když domácí zvíře, prase, zabíjím doma na domácí porážce, tak je to normální. Když tam budu zabíjet domácí zvíře, tak to asi normální není.

Takže z tohoto já mám hrozně velký strach, aby se nám potom celý ten návrh zákona nezvrtnul úplně někam jinam. Já bych třeba se nerad dožil toho, že jsem tu přes ty koně, aby probíhaly dostihy, každý víte, co jsou to dostihy, v tom finiši každý používá, aby vyhrál, nějaký ten bičík. Dneska když použije nadměrně bičík, tak je za to potrestán, jde vlastně k těm rozhodčím a musí zaplatit nějakou pokutu, já bych nerad, aby to skončilo, že budeme muset chodit před soud. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Dále vystoupí pan senátor Peter Koliba.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Peter Koliba:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, dámy senátorky, páni poslanci. Já vystupuji z toho důvodu, vím, že už tato debata je poměrně dlouhá, téma je velice třaskavé, jak už několik těch témat bylo včera i dneska. Ale já vystupuji z toho důvodu, že jsem se pod ten pozměňovací návrh podepsal. Já plně respektuji a velice si vážím předsedy ÚPV, pana kolegy Antla, vaším prostřednictvím, a s velkým respektem poslouchám i to, jak jsme při projednávání tohoto tisku nedodrželi určitý legislativní proces, na druhé straně mi to nedá, protože ta situace v ČR je opravdu výjimečná v rámci Evropy. My patříme mezi země, kdy je o nás známo, že tento byznys s nelegálním chovem, rozmnožováním zvířat je jeden z nejrozšířenějších, a přestože máme legislativní cesty, přesto jedna záležitost je právo jako takové, druhá záležitost je výkonná moc a vymahatelnost práva, to víme dobře, že u nás v celé řadě oblastí nefunguje.

Ale proč jsem se pod to podepsal, je to hlavně proto, že já ten pozměňovací návrh a celý tento zákon vnímám jako signál, určitý signál, který my musíme té společnosti dát, abychom upozornili na to, že to, co se děje, že prostě nebudeme jenom v rámci konformity dodržování legislativního procesu, prostě se skloníme a budeme to obcházet. Ne, já si myslím, že jsme zástupci všech občanů ČR, taky nemám rád ty internetové a různé jiné mediální tlaky, máme svůj názor a máme své vědomosti, ale na druhé straně musíme uznat, že ta situace v ČR není dobrá. Měli bychom něco udělat. Pokud přijmeme ten pozměňovací návrh, pod který jsem se tedy také podepsal kolegovi, tak si myslím, že vysíláme určitý signál. Vysíláme určitý signál i v rámci toho trestního práva, jak se tady kolegové zmiňovali, že to není konstanta, která prostě se vytvořila v nějakém čase, teď to takhle bude, a to, že postihy za násilné trestné činy, především sexuálního násilí, nejsou dostatečné. Já sám pracuji jako gynekolog, jsem dětský gynekolog, s tímto násilím se setkávám, ale to není předmětem dnešního projednávání, jsem rozhodně pro to, aby se zpřísnily tresty i v této oblasti, ale to není dnešní problém. Je to ale signál, aby se s úrovní těch trestů něco udělalo. A ty tresty nejsou proto, aby každý byl zavřený, abychom ty tresty skutečně jakoby vyžadovali. Ale je to signál, že prostě tato společnost toto nebude tolerovat, to si myslím, protože vezměte si, kolik těch pachatelů bylo odsouzených za tyto činy, ty zákony máme, vaším prostřednictvím, pan senátor Vystrčil tady říkal, že my na to zákony máme, máme, ale kolik těch lidí bylo odsouzených... Žádný! A proč? A to je otázka výkonné moci. My jsme za to zodpovědní, ale my tu výkonnou moc nemáme. Ale můžeme, já se přikláním k tomu, abychom vyslali tento signál, který určitým způsobem tu společnost vlastně upozorní, že tady se děje něco špatně, že taky na to chceme upozornit. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, vystoupí pan senátor Václav Chaloupek, protože paní kolegyně Horská netrvá na přednostním právu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Chaloupek:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, vážená paní poslankyně. Já považuji za určité vítězství už to, že jsme se dostali ke schvalování tohoto zákona. Já se zabývám chovem zvířat a vztahem k nim, jejich životem, větší část svého života, to znamená více než 40 let. Musím říct, že v poslední době, resp. po listopadu se ten vztah ke zvířatům i k přírodě u nás mění k lepšímu. Je to obrovská změna. Zatímco dřív ořech na řetězu u boudy by nám připadal úplně normální, dnes si myslím, že člověk, který by ho měl doma, by ani v té vesnici už neobstál. Na počátku 90. let najednou nastal boom v chovu zvířat. Dnes podle některých statistik u nás je chováno asi 350 lvů, tygrů a pum, z nichž větší část je chována soukromníky. Jaký je jejich další osud, proč jsou ta zvířata chována? Co jejich množení? Pak to souvisí s další činností, s falšováním rodokmenů, přenášením rodokmenů. Zvířata často jsou exportována načerno nebo pašována do Ruska, stejně jako není tajemstvím, že do Ruska směřují zásilky psů, bojových plemen, ti psi jsou tam využíváni na nelegální zápasy se zvířaty, popř. na nelegální zápasy psích plemen mezi sebou.

Je týrání nepřirozené chování a nucení k němu? Já si myslím, že týrání už je, jestliže chovatel bude mít doma fenu, ta fena bude mít několikrát za rok štěňata. Já znám případy, kdy u nás lidé chovají medvědy, každý rok produkují medvíďata. To je naprosto nepřirozené, protože v přírodě medvědice medvíďata má jednou za tři roky, jinak ji to strašně vysiluje. A proč to je? Jaký je osud těch dalších medvíďat nebo těch mláďat? O to už se nikdo u nás nestará. Zajímavá myšlenka je, co dál. Když Státní veterinární správa nebo policie zjistí, že zvířata žijí v nevyhovujících podmínkách, co s nimi? Kočky, psi, popř. někteří plazi najdou své chovatele. Ale co se lvy, s medvědy, s tygry? Takových případů je u nás spousta. Těm chovatelům zvířata zůstávají, protože není, kam je dát. Další věc, která mě v té souvislosti napadá, myslím si, že časem budeme posuzovat to, že na zvířata máme různý metr. Už to tady prezentoval pan senátor Kratochvíle. Ale já jsem přesvědčen o tom, že slepice, prasata, husy a kachny jsou živí tvorové, naprosto stejní, jako psi a kočky. Jestliže se chováme nebo chováme slepice na jednom metru čtverečním čtyři, svítíme jim tam umělým světlem, není to taky týrání zvířat... Já si myslím, že jak slepice, tak prasata nebo kachny a husy jsou zvířata, která inteligenčně se vyrovnávají těm našim domácím miláčkům.

Nakonec ještě takový můj postřeh k tomu, že kolega Jirsa o tom mluvil, že se obává, že přijdou další žaloby, víte, já si myslím, že za nějaký čas opravdu k tomu dojde, já když jsem přivezl před 20 lety medvíďata, tak se u mě přihlásilo několik takových skupin aktivistických, kteří ke mně přišli zkontrolovat, v jakém je chovám prostředí, jaký k nim mám vztah. Když jsem s nimi chvilku mluvil, tak jsem zjistil, že oni o tom naprosto nic neví, neví nic o etologii těch zvířat, jenom čekají na možnost, aby na mě podali žalobu, nebo aby mně nějakým způsobem znemožnili tu mou práci. Nakonec nikdy k tomu nedošlo, protože jsem se snažil, aby vždycky k těm zvířatům jsem se choval podle jejich potřeb. Já bych ještě teď chtěl požádat, až budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích, jestli bychom nemohli hlasovat v pořadí, abychom nejdřív vzali ten přísnější a pak teprve ten... (Předsedající: To je logické.) Děkuji, já jsem to nevěděl. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, vystoupí senátorka Miluše Horská, jenom potvrdím, že se hlasuje v pořadí výborový, pak návrhy načtené na plénu. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, milé kolegyně, kolegové. Naší společností často pulsují problémy, o kterých my politici nemíváme vůbec ani potuchu. Ale počet podpisů v Poslanecké sněmovně, délka diskuse u nás evidentně svědčí o tom, že o tomto problému už se ví, ale musím říct, že v roce 2014, kdy jsem jako čerstvá místopředsedkyně Senátu dostala nabídku, abych zde uspořádala konferenci ze sedmi států, které nám s velikou laskavostí přišly říci o tom, jak oni trestají taková zvěrstva, jako jsou zubožená zvířata z množíren, u nich, tedy tím demokratickým způsobem. Už tehdy jsem se dozvěděla, že se řadíme k těm východním zemím, Ukrajiny, Rumunska atd. Bylo to pro mě tristní zjištění, protože u nás ti lidé, kterým já teď chci poděkovat, kteří se o ta týraná zvířata, jakákoliv, starají, dávají do toho vlastní prostředky, protože na to žádné dotace nejdou, zachraňují je, a pokud se jako ochránci, starostové, senátoři o to trošku zajímáte, tak vidíte, že na facebookovém profilu když se objeví týrané zvíře, že je k mání, tak ho prostě někdo jde zachránit. Zaplať pánbůh.

Tehdy na tu diskusi mně slíbilo účast ministerstvo zemědělství. Byl to dvoudenní akt. Navečer se sešli odborníci u mě u malého stolu a druhý den byla ta velká konference. Já jsem byla překvapena, že byť jsem to měla rukou dáním, žádný zástupce z ministerstva nepřišel. Až poté jsem se dozvěděla, že úředníci se nechtějí účastnit takovýchto hovorů, protože se báli peskování těch ochránců. My je tady citujeme, leckdy se nám hodí, leckdy ne. Ale krátce po té konferenci, do té doby žádné obrázky, jak je dneska můžeme vidět, týraných zvířat, nebyly moc k mání, ale krátce po té konferenci se stalo to, že skutečně nějaké pražské významné celebrity zakoupily velmi drahá štěňátka z takovýchto množíren a bylo krátce po štěňátkách, takže najednou se z toho udělal mediální problém. Musím říct, že následoval první náznak zákona. Já myslím, že bychom se asi tady dnes skutečně nebavili o tom, že chceme někoho více trestat, nebylo by tam tolik různorodých podpisů napříč politickým spektrem, vč. ministrů, kdyby to byl jenom takový problém se zviditelnit. Ta situace se skutečně vyvíjí. Já říkám, jestli voláme po vyrovnaném trestním zákoníku, kdo jiný by to měl dělat než my, poslanci, senátoři, vyvolávat ty debaty, nepletu se právníkům do jejich řemesla, ale tady zaznělo tolik kritik k různým sazbám, obracím se na ctěného pana předsedu našeho ÚPV, zda by nestálo za to uspořádat právě v naší ctěné komoře takové slyšení, které by začalo řešit ten problém, který vy jste velmi vážně naznačil, já ho beru smrtelně vážně.

Víte, mně se zdá, že máme kolem sebe násilí, které bereme zcela automaticky. Já se moc nedívám na televizi, ale pusťte si dopolední pořad nejmenovaných stanic. Vidíme tam vraždy v přímém přenosu. Nepůsobíme i na tu naši mládež, která potom dál týrá? Jeden z mých motivů jít do politiky, naivně jsem si myslela, že bychom nějak měli i tyto věci omezit, aby za bílého dne děti nebyly vystavovány atd... Rozumíme si. Z těchto důvodů, které jsem řekla, protože se tou problematikou skutečně zabývám od roku 2014, tak se mi zdá, že teď v tuto chvíli můžeme vidět světlo na konci tunelu. To uvidíme, jestli přijmeme ten přísnější pozměňovací návrh, protože ten, řekněme, preventivní, ten měkčí, avizovaný, si myslím, že tu situaci opravdu nevyřeší. Já si myslím, že nelegální množírny čehokoliv, že už nám tady, promiňte mi, kolegyně, kolegové, ten výraz, ale že už nám tady běží v podstatě taková mafie. Preventivně pracovat s mafií, jestli to bude účinné, a zase to posoudíme časem, zmírněme potom ty sazby, proboha, vždyť to snad není status quo. Takže omlouvám se, že jsem přispěla do dlouhé debaty, myslela jsem si, že budu poslední, ale pokračujeme, takže díky moc, už jsem řekla, jak budu hlasovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, nyní vystoupí Michael Canov.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Vážená paní poslankyně, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Vysoce postavení soudci Pavel Šámal, František Púra, Jiří Říha, Aleš Pavel, Katalin Deák a Ladislav Kováč ve svém písemném vyjádření vyjádřili i můj právní názor. Doktor práv Miroslav Antl ve svém ústním vyjádření vyjádřil i můj právní názor. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Dále vystoupí pan senátor Miroslav Adámek.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Adámek:  Dobrý den, vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové, i mně dovolte krátce, já, když jsme to měli na projednávání v ÚPV, tak jsem vůbec nebyl rozhodnut, přiznávám, že jsem se zdržel ke všem návrhům, to znamená, schválit, zamítnout, i k pozměňovacímu. Člověk na to potřeboval chvilku času, aby se s tím probral, s tou materií, i těch dokumentů, které byly, udělal si na to názor. Chtěl jsem vystoupit a podpořit schválení zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, co tady přednesl pan předseda Antl, i ve světle toho, co jsme dostali dnes na stůl od pana profesora Šámala a dalších soudců Nejvyššího, Ústavního soudu, kde krásně shrnují celou tu materii, kterou tady probíráme. Vůbec nezpochybňuji to, co tady zaznívá, naopak, připojuji se ke každému slovu, které tady dnes zaznělo. Ta problematika je opravdu závažná, podporuji i to, co tady navrhla paní místopředsedkyně, v tomto týdnu i na semináři ke střetu zájmů to tam zmínil i pan předseda klubu ODS, pan senátor Vystrčil, kdy nevyužíváme všech nástrojů, co můžeme, např. i veřejného slyšení. Tady k těmto závažnějším věcem a problematice. Myslím si, že to je chyba, že vysíláme symboliku, že tato problematika nám není nějakým způsobem lhostejná, že určitě nechceme podporovat to, co se děje v tom prostoru, nicméně jak už tady zaznělo, strom, který roste, musí se prostřihávat, musí se někdy posílit, tak pokud to nedělají odborníci, tak bůhví, co z toho může dopadnout. Já v tuto chvíli ctím to, co nám dali na stůl odborníci, proto se připojuji k tomu návrhu schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, protože z toho jsem to vyčetl, od stanoviska předsedy Nejvyššího soudu, tak jak to bylo. Takže moc děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, nyní vystoupí pan senátor Raduan Nwelati.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážená a milá paní poslankyně, vážené a milé kolegyně, vážení kolegové. Já jsem cítil povinnost vystoupit i právě proto, že jsem podepsán pod jedním pozměňovacím návrhem, tak je potřeba, abych to malinko vysvětlil.

Musím říct, že když jsme dávali dohromady tento pozměňovací návrh, tak ta hlavní motivace byla dvojí. Z mého pohledu. Zaprvé jsem nechtěl, aby byl schválen ten materiál, tak jak přišel z Poslanecké sněmovny.

Tam si myslím, že opravdu to nic neřeší a že to malinko zpřísňuje, ale není to úplně ta správná cesta. Druhá věc, už předtím, než byla zahájena ta diskuse, tak jsem měl malinko obavy z toho, jestli ten trestní zákoník nějakým způsobem nenabouráváme natolik, že opravdu jestli nenadsazujeme ochranu zvířete nad ochranu lidských životů. Ale ten hlavní motiv byl, aby neprošel, nebo kdyby náhodou neprošel ten pozměňující zákon, který je ten tvrdí, tak abychom se nevrátili k tomu poslaneckému návrhu, tak jak přišel sem. A já jsem rád za tu diskuzi, která tady byla dlouhá, protože musím říct, že mně trošičku dala jasno, jak bych měl hlasovat, a to, že podpořím ten tvrdší pozměňovací návrh, to znamená ten, který přišel z výboru Senátu, tak jsem se s ním více ztotožnil, s tím hlasováním.

Protože určitě má pravdu pan senátor Antl, který říká, že nabouráváme trestní zákoník jako takový, má pravdu pan profesor Šámal, který to popsal velmi podrobně v té rozsáhlé analýze.

Na druhou stranu mají tady i pravdu ti, kteří tady říkají, že je potřeba něco udělat a že je potřeba vyslat ten signál velmi silný i právě k té výkonné moci, která nevyužívá ty zákony stávající, že to je přání horní i dolní komory Parlamentu, aby se s tím opravdu vážně něco dělalo. Že dokonce jsme zpřísnili ty tresty i na úroveň, která se rovná lidskému životu, a možná v některých momentech i více. A vnímám, že soudci stejně jsou ti, kteří budou rozhodovat, jestli využijí tu maximální možnou sazbu, kterou jim tady dáváme do ruky, anebo jestli budou zvažovat, že dají tu sazbu nižší. Takže v každém případě já určitě podpořím ten návrh, který přišel z výboru. A pokud neprojde, což si myslím, že se snad nestane, tak potom je ještě jeden návrh pozměňovací, který jsme tam dali, de facto sice to nezpřísňuje natolik, ale pořád je přísnější než ten, který přišel z Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A nyní by vystoupil pan místopředseda Milan Štěch. Máme slovo, pane místopředsedo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Takže vážená paní poslankyně, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Ta diskuse si myslím, že probíhá velmi seriózně a samozřejmě úvod, který byl naprosto profesionální od kolegy Antla, stál za úvahu. A já celou tu dobu, co tady o tom diskutujeme, se k tomu vystoupení vracím a samozřejmě vždycky dost ve svých postojích přebírám nebo se snažím respektovat odborníky.

Myslím si, že je to nejlepší cesta, kdy člověk má šanci si obhájit to svoje rozhodnutí. Ale tady se dostávám přece jenom do jiné pozice.

Já musím říct, že jsem velmi znepokojen se stavem, jak se u nás ze strany některých lidí, občanů zachází se zvířaty. V mém senátním obvodě jsem zažil už skoro všechno, protože je to typicky venkovský obvod. Množírnu psů, která byla odhalena, hrůza. Teď například, udělám skok, protože mezitím byly další příklady, řešíme týrání ovcí. Ten majitel to přesunul z Táborska na Pelhřimovsko, respektive Jindřichohradecko. A několik let už jsou obecní úřad, lidé, kterým to poškozuje objekty, respektive pozemky, rostliny, úrodu, dále pověřený úřad, to znamená město Jindřichův Hradec, jsou bezmocní, protože člověk, který to vlastní, nemá metr pozemku. Dostal několik pokut, které nikdy nezaplatil a zvířata tam hynou, okolo běhá lesní zvěř, nakonec tam běhají i psi a další a další. A několik let s tím nikdo nehnul. Já vím, že tak, jak to zjednodušuji, že si někdo řekne, no jo, ale to se má využít stávající právní legislativa a mají ty instituce konat, ale i přitom, že si myslím, že v regionu mám nějaký respekt, mi to trvá strašně dlouho a vypadá to, že už to teď vyřešíme tedy. 17. února máme k tomu, schůzku, ale takhle to není možné.

A to, co se tady navrhuje, když zvednu ruku nebo kdybychom zvedli ruku pro to schválit návrh zaslaný s Poslanecké sněmovny, tak je to z mého pohledu alibismus. Je to alibismus v tom, že jsme tady slyšeli, že to vlastně nic neřeší. Když dáme zapravdu právníkům a odborníkům na trestní právo, dobře, jsme skvělí legislativci, držíme nějaký systematický přístup k právu, ale ty problémy, to týrání, ta ostuda, kterou s tím má Česká republika, zase neřešíme. Takže já půjdu do rizika, budu hlasovat pro ten návrh z výboru, ze zdravotního, sociálního výboru, a samozřejmě předpokládám, že se někdo bude zabývat tou proporcionalitou, jestli ty tresty jsou adekvátní. Možná, že to po čase, jak tady zaznělo, zmírníme, ale také budu s nejistotou očekávat, jestli to přinese vůbec ten efekt. Já si myslím, že soudci budou zdrženliví používat zejména ty tvrdší tresty a je to jejich právo, do toho jim nemáme co zasahovat. Ale slyšeli jste moji logickou, sice hodně asi laickou úvahu, jak se v této věci jako zákonodárce mám možnost zachovat. Já volím tedy to, co se domnívám, že teď přinese největší efektivitu v tom, co považuji, že je špatně, že je potřeba řešit a že se někdy za to stydím, že takoví lidé vůbec jsou. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane místopředsedo. A další přihlášený do obecné rozpravy je pan senátor Marek Hilšer. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, velice krátce. Já velice pozorně a citlivě vnímám ty připomínky odborníků, pana Antla, ale také cítím a vnímám vážný problém, který zde vzniká, který zde je ohledně těch nejrůznějších množíren a týrání zvířat. Já ten problém vidím tak, že v současné době asi nemáme žádné lepší řešení a taková řešení asi existují, ale v tuto chvíli nejsou na stole.

Proto se kloním a budu hlasovat pro ten pozměňovací návrh, který vzešel z výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Dále vystoupí pan senátor Jiří Vosecký.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Vosecký:  Dobrý den, pane místopředsedo, dobrý den, paní poslankyně, dobrý den, vážení kolegové. Tak nejdříve bych řekl, že výborový návrh podpořím, protože jsem pro něj hlasoval a jsem přesvědčen, že v tuto chvíli je to jediná možnost. Přitom, možná si budu odporovat, si velmi vážím a souhlasím, co tady řekl pan kolega Antl, co tady říkal Michael Canov, protože oni mají pravdu z pohledu práva a z pohledu toho, jak vypadá. To je zaprvé. Ale zadruhé máme tady nějaké právo, pak tu máme nějakou reálnou skutečnost a pak jsou tady někteří lidé nebo lidé, kteří některé věci mají naplňovat a naplňují, anebo nenaplňují. A tady je podle mě zásadní problém. My se divíme, že v Německu mají nižší sazby a ono to tam funguje. Ano, já to vím, stalo se mi to asi před 10 lety, protože mám v Lužici příbuzné, tak jsme tam přišli a prostě potřebovali pomoct se senem. Tak jsem tam šel pomoct se senem. Za 2 hodiny tam byli z úřadu práce a chtěli vidět povolení a tyhle věci, proč dělám. Když jsem mu říkal, že tam jsem na dovolené a že pracuji, tak z toho dotyčný příbuzný měl celkem hezké opletačky. A ono něco podrobného je u nás. Franta zná Pepu, Pepa zná Karla a ono je to takhle propletené. A v tuto chvíli, když někde něco nastane, to je přesně to, o čem mluvil před předseda, tak prostě najednou ty orgány, které za to berou peníze, ty lidi jsou za to placení, tak jsou strašný alibisti a hledají důvod, jak to neřešit, jak z toho uskočit a prostě to nechat. A ono to nějak dopadne. Ono to nějak nedopadne, protože ty množírny, já jsem je viděl, je docela veliký problém. Ale otázka je tady jiná, která nepadla, a to bychom se asi měli zabývat všichni, jak Senát tak Poslanecká sněmovna, a říci si, co udělám s tím, že instituce, a teďka nebudu nikoho jmenovat, které mají určité povinnosti a práva, se chovají alibisticky a neřeší to. Tam je základní problém, který je. Ale souhlasím s tím, co řekl pan doktor Antl, s tím absolutně souhlasím. Takže se bavme o problému, který je.

Takže se bavme o problému, který je. My tady máme instituce, ty mají nastavené nějaký rámec, to je pravda, ale dělají všecko pro to, aby nemusely pracovat. Nebo aby se té práci vyhnuly. A to je špatně. A my jsme tady od toho, abychom je donutili, aby pracovali. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Ivo Valenta.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ivo Valenta:  Dobrý den, pane předsedající, paní poslankyně a dámy a pánové. Já bych tady trošku zmínil tu tradici, protože pocházím z Valašska, žiji na Slovácku a tam máme vlastní hospodářství - menší či větší a chováme tam různá zvířata. A nechováme je pouze na okrasu nebo na potěšení, ale na jídlo. A jsou to vlastně zmiňovaná selátka a prasata, chovaná v těch malých hospodářstvích, v domácnostech, v různých chlévech, kde je na zemi podlaha z betonu nebo ze dřeva a máme tam naházené na zemi seno či slámu. A zde nemáme žádná pravidla, jestli to má být 5 čtvereční metrů a tak dále. Těch prasat je tam třeba 12, 4, 5, 8.

A já bych měl dotaz na paní předkladatelku, paní poslankyni, jestli dovolí paní poslankyně, já bych měl dotaz. Za všechny tyto lidi, nejenom na Slovácku, ale i jinde, kde jsou chována tato zvířata a výsledkem je nakonec to, že prase je usmrceno např. jateční pistolí, pověšeno a poté zpracováno na tzv. zabíjačku, kde s poté výrobky rozdávají a tak dále. Kdybychom takovou zabíjačku udělali v Praze, tak bychom způsobili obrovské pohoršení, ale na Moravě je to zcela normální. A my bychom se nechtěli dostat do situace, aby sousedé řekli, my jsme nedostali tu výslužku, tak pojďme, oznámíme to, že se tam děje něco špatného, a poté to opravdu bude někdo posuzovat. Já bych rád, aby tady zaznělo, jestli se tento zákon, který je hodně komplikovaný, týká také těchto chovů a např. i těch zabíjaček atd., abychom vlastně všichni na té Moravě mohli tradici dále prosazovat, propagovat a tak dále, abychom se neocitli najednou během dvou tří let v nějaké pasti, že to dělat nesmíme. Víme, jaký tady byl zákon kdysi, že se nesmí dělat zabíjačka, že se to má dávat jenom těm rodinným příslušníkům. Pak se nakonec samozřejmě ten návrh stáhl. Takže já bych chtěl, aby to tady zaznělo, aby to všichni slyšeli, jestli můžeme nadále dělat zabíjačky, dál chovat prasata po 6, po 5, tak jak jsou hospodáři zvyklí. My nechceme ty zvířata týrat, ale prostě chceme být v tomhle svobodní. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Tak už jsem to chtěl ukončit, pan senátor Tomáš Goláň má slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení kolegové, vážené kolegyně, budu velmi stručný, chtěl jsem říct, že podpořím návrh se znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, ale chci říci jednu věc. Tady všichni respektujete uznané autority jako právníky, ale všichni říkáte, že vlastně to vidíte jinak. Já si myslím, že ti právníci jsou taky lidé, a proto ty odborníky máme, abychom věděli, jakým způsobem se máme v jaké situaci chovat. Potom ty odborníky nepotřebujeme, máme ty právníky tedy na co? Na to, abychom rozhodovali stejně podle vlastního jakého si tlaku? Já si myslím, že nemáme zkušenosti takové, abychom v tom trestním právu dělali změny na základě pocitů. Já si myslím, že ti odborníci jsou od toho, abychom je respektovali, a to bude ten důvod, proč budu hlasovat k tomu návrhu tak, jak jsem řekl, tedy ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji a ještě se přihlásil pan senátor Jan Žaloudík.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, dámy a pánové. Já teď, byla ochrana zvířat, ochrana zvířat, ochrana vnímání občanů ve společnosti. Já se musím přihlásit s ochranou Moravy. Prosím vás, berte to jako národoveckou věc, my tam máme blízko pana Kotlebu a tak. Já k váženému panu senátoru Valentovi bych chtěl říct jednu věc. Prosím vás, existuje ochranná značka pražská šunka. Čili pakliže jsou zabíjačky, tak buď jsou, ano, skutečně v tom romantickém prostředí u slivovice, také jsem to absolvoval. Absolvoval jsem to i v jižních Čechách. Ten dotaz na paní poslankyni, co s tím udělají v Praze. Myslím si, že nic. Myslím si, že to budou zabíjet takhle v těch kombinátech, tak jak to jde a jak se tam do toho střílí a tak. Tak rozšířili bychom to někam, já jsem přišel chránit Moravu, prosím vás, tím jsem to chtěl odlehčit. Jsou jistě i primitivnější oblasti, ale nevztahujme to, že nám jde v této fázi o to, jestli na Moravě proběhne zabíjačka nebo ne, v tom to asi není. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Tak děkuji. Vzhledem k tomu, že se nikdo nehlásí, ale dám slovo paní překladatelce, která chce ještě v rámci obecné rozpravy vystoupit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová:  Děkuji za slovo v rámci obecné rozpravy z toho důvodu, že já sama nemám ráda v Poslanecké sněmovně, když mi ministři zneužívají toho, že až na závěr po uzavření rozpravy vystoupí, okomentují a nemají možnost tedy reagovat už poslanci na to, co zazní. Tak já jsem si dělala poznámky v průběhu té velmi košaté rozpravy, která tady byla, a kde zaznívala celá řada výhrad, ale třeba i zastánci tady často promlouvali. A pokusím se alespoň k některým z těch výhrad zejména samozřejmě se také vyjádřit. Začnu samozřejmě od závěrečného nebo jednoho z posledních řečníků. Pane senátore Valento, prostřednictvím předsedajícího, možná to netušíte, ale já jsem dcerou řezníka, dokonce z Moravy. A to tedy z úplně jiné části, z okraje Moravy, možná tam u vás nás už za Moravu úplně nepovažujete. Ale mohu vás zcela ubezpečit tady na mikrofon, na kamery, tedy ať je to zaznamenáno klidně, že opravdu se to nejenom zabíjaček tedy prasat, ale jakýchkoliv aktivit nebude moci dotknout, protože samozřejmě hospodářská zvířata, na ty máme vyhlášky, celou řadu velmi podrobných ustanovení i v jiných zákonech, takže v tomhle případě můžeme být všichni v klidu, nepřijdeme o tuto oblíbenou věc. Ale dále asi ne už úplně takto řekněme humorně, byla tady celá řada, a tady doplním ještě k těm výhradám nebo obavám právě, které se týkají chovatelů zvířat, které teď nepočítáme právě mezi ty takzvaně domácí mazlíčky, ale tak těch se to skutečně dotýkat nemůže, skutečně na solidní chovatele nemůže dopadat tedy to, co je projednáváno. Další častá věc, a musím říci, nebudu asi jmenovat, asi vás tady takto vystoupilo vícero, ale velmi častá argumentace byla na základě tedy toho materiálu, který tady máte k dispozici od pana profesora Šámala. Já si samozřejmě také velmi vážím, a byť jsem tedy měla možnost se s tím seznámit až přímo tady během projednávání, tak mě bohužel velmi mrzí, že tam častokrát dochází ke srovnávání skutků, které úplně srovnávat nelze. A proto tedy si troufnu tady alespoň jako jeden z příkladů z toho devítistránkového dokumentu uvést jednu konkrétní věc. Například pan profesor Šámal a další, kteří jsou podepsáni, srovnává nedbalostní čin, nedbalostní usmrcení člověk a úmyslné týrání zvířete s následkem smrti. A to uvádí jako příklad té nevyváženosti. Tady v tom případě asi všichni cítíme, že nedbalost a úmysl je značně rozdílná záležitost. Usmrcení zvířete z nedbalosti je přestupek, nikoliv trestný čin. To ten zákoník, který tady projednáváme, nebo tady ta verze i v případě pozměňovacích návrhů nemění. Takže to je třeba jedna z těch argumentací, kterou považuji za důležitou, aby tady zazněla, protože mnozí jste sami zmiňovali, že byste rádi tedy zpřísňovali, ale je pro vás tedy takovouto autoritou, já to zcela chápu tady to vyjádření, ale je potřeba tedy férově říci, že ne vždycky se tam operuje se srovnatelnými. A to tady zaznělo bohužel vícekrát a dovolím si tvrdit, bohužel i od pana zpravodaje, nebyly vždycky srovnávány úplně stejné tedy činy a ty sazby. V tom, co tady mám poznamenáno, kde tedy je důležité asi i uvést v současném zákoníku § 198, tedy týrání svěřené osoby, ale tady zazněla celá řada těch jednotlivých skutků, tak tady je potřeba opravdu rozlišovat, že kdo, a cituji tedy tento paragraf: „Kdo týrá osobu, která je v jeho péči nebo výchově bude potrestán odnětím svobody na 1 rok až 5 let.‘‘

Ale odnětím svobody na 2 léta až 8 let bude potrestán pachatel, pokud ten čin spáchá zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem. Když se podíváme do toho pozměňovacího návrhu, který přijal váš výbor, tak tam se hovoří o "surovým nebo trýznivým způsobem" týrání zvířete, a tedy odnětí na 6 měsíců až 3 léta. Takže to jsou, to opravdu nesrovnáváme stejné sazby. Nebo bavíme se tedy o jiných sazbách. A v případě tedy roku až 5 let je to u spáchání takovéhoto činu veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném, nebo pokud je ten čin spáchán jako v rámci organizované skupiny, anebo pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu. Takže opět to už je tedy jiná míra. A je potřeba opravdu tady férově srovnávat to, co srovnatelné je. Další z těch řekněme možností tady podpoření v pozměňovacím návrhu, a zaznělo tady o vaše pana ctěného kolegy, pana Vystrčila a dalších předkladatelů, že se jedná tedy o jakousi verzi, já bych ji nazvala v tu chvíli kompromisnější, tak je potřeba k ní dodat ve vší úctě k předkladatelům, děkuji, že k tomu přistoupili takto s chutí nějakým způsobem to posunout přece jenom dále, tak opravdu podle odborníků, kteří se věnují této problematice a kteří jsou ať už těmi, kteří zastupují v oblasti třeba přímo soudu nebo jsou to přímo soudci, jak tady už byl také citován pan soudce Havlík, tak sami říkají, že opravdu toto je vlastně nedostatečné pro současnou praxi. A nebude možné na základě takto tedy pozměněného paragrafu vůbec ukládat nejzásadnější tresty, které potřebujeme, ty podmíněné. V případě prvopachatelů by tedy muselo dojít k tomu, aby ta osoba utýrala sedm a více zvířat. To si už všichni umíme představit, že je opravdu veliké týrání. Anebo pokud by se tím pokusila získat alespoň 5 milionů, což už je opravdu zase větší rozsah v případě těch množíren.

Takže já jako jeden z předkladatelů bych tady v tomto případě podpořila opravdu ten opět výborový pozměňovací návrh, který skutečně má šanci při tom, že nerozkolísá, dle mého názoru skutečně nerozkolísá ty sazby, protože tady je potřeba opravdu si férově říci, jestli je to srovnatelné, tak ten má šanci tedy pomoci v praxi mnohem více. A když tady ještě někteří zastánci, já už si opravdu teď nevzpomenu asi kdo přesně, byl tím zastáncem, hovořil o tom, že zásadní je tady v této oblasti především správní právo, tak v oblasti množíren my se bavíme o jednom z nejvýnosnějších byznysů, nelegálních byznysů, který, docela krátce, následuje po prostituci a drogách. To je třetí nejvýnosnější byznys nelegální v rámci Evropy. A Česká republika v něm bohužel tedy hraje docela nelichotivý prim.

Tady v tomto je tedy nutné říci, že za rok 2017 byla průměrná sazba pokuty právě toho správního práva, které tady někteří považují za dostatečné, udělována ve výši 20 tisíc korun. To je v případě množírny jedno štěňátko, které prodají, takže to je jako směšné, to je neodradí od té činnosti, pokud je to tedy takto výše v roku 2017, asi se příliš za ty poslední dva tři roky ta výše nezměnila. Takže věřím tomu, že tady máme možnost i v oblasti množíren tady mnohem více postihovat tuto zásadní trestnou činnost, která má dalekosáhlé důsledky. Tak to jsem zmínila asi 3 nejzásadnější nebo 4 nejzásadnější věci, které jsem si poznamenala, byť tady zaznívalo vícero argumentů. Tyto považuji za to nejzásadnější a často se opakující. A proto bych znovu vás požádala o podporu toho pozměňovacího návrhu, který byl schválen vaším výborem, a ještě si dovolím říci, že to, že tady vlastně přicházím za Poslaneckou sněmovnu hájit, a je to vlastně poprvé za tu dobu, co je v Poslanecké sněmovně, tak poprvé jsem tady mezi vámi v této roli, tento návrh zákona, tak to je totiž tak, že opravdu my jsme jej jako veliká skupina poslanců napříč celým politickým spektrem tedy dali do systému. Nahráli jsme jej a pak jsme následně čelili podobnému ataku ze všech možných stran jako čelíte vy. Já toto hluboce odsuzuji, to se mi samozřejmě vůbec nelíbí, že jsme tady často konfrontováni s výhrůžkami a distancuji se od toho, že bychom my, předkladatelé toho návrhu, snad s tím nátlakem a s tou jeho formou v některých případech měli cokoliv společného. Nás samotné mrzí to, jak se ta debata následně bohužel zvrtla v některých případech, ale vedla se opravdu 2 roky. Vedla se velmi intenzivně ve výborech i s odbornou veřejností. Musím říct, že ne každý právě z těch předkladatelů pak nakonec třeba právě i pod všemi těmi argumenty, které častokrát stejně jako tady zaznívají, občas byly tedy srovnávány ne úplně adekvátní věci, tak se postavili k tomu jinak, ale teď v současné chvíli věřím tomu, protože to bylo velmi těsné v Poslanecké sněmovně, že my jsme určitě připraveni se znovu tím návrhem zabývat a znovu je šance jej tedy projednat v takové podobě, která skutečně v té praxi může znamenat změnu a pomůže těm věcem předcházet, nebo alespoň je tedy postihovat lépe. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Tak děkuji paní předkladatelko. A probíhá obecná rozprava, vystoupí pan kolega Jiří Oberfalzer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Pane předsedající, paní poslankyně, kolegyně, kolegové. Já když tak pozoruji tu rozpravu, tak jsem usoudil, že nezbývá, než abych tak vystoupil, protože by to mohlo vypadat, že nemám rád zvířátka. A já je mám rád. Pravda, že za některé způsoby chování vůči zvířatům by bylo možná nejlepší uložit trest, aby musel pachatel podstoupit totéž. Má to sice takový středověký charakter, ale některé záběry, které vídáme v televizi z takových různých „provozů‘‘ v uvozovkách mě k těm myšlenkám ponoukají. Nejde to, tak bohužel. Ale musel jsem si vzpomenout, že i já jsem byl malý chlapec a byli jsme takoví venkovští uličníci. A zvířátka jsme taky trápili. Tak byly to mouchy a housenky a nerad bych, aby mi někdo vracel to, co jsme prováděli... Taky jsme si v uvozovkách hráli se žábama. A už jsem dvakrát byl na kolonoskopii, takže v tom smyslu mi to bylo vráceno... (Pobavení v sále.) A dvakrát, a myslím, že si to zasloužím ještě alespoň jednou...

Já myslím, když jsem poslouchal tu rozpravu, že největší problém není výše sazeb, zda je dostatečně odstrašující nebo ne, ale nejhorší je nečinnost úřadů kompetentních. Prostě nečinnost. Měli jsme tady vzácného moudrého kolegu Juru Pospíšila, z jižních Čech tedy, z Budějovic, on má jmenovce. A ten vždycky říkal, to je zajímavé, jak my máme ve zvyku, když něco nefunguje, tak to dělat ještě intenzivněji a ještě intenzivněji, až to bude fungovat. No slyšíte sami, že to je trochu nerozumné.

Tak já jenom vznáším otázku a nežádám odpověď, zdali to zpřísnění prostě nebude jenom takový výstřel do tunelu, kdy nečinnost institucí kompetentních i při vyšších sazbách vede k úplně stejnému výsledku. To znamená k ničemu. Nicméně tím nechci říct, že nepodpořím nějakou formu této iniciativy, a opakuji, že zvířátka mám rád a za své dětství se stydím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Tak děkujeme. Myslím si, že Blesk a 168 budou mít náměty. A nyní vystoupí pan senátor, kolega Jan Horník.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážená paní poslankyně, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Já musím apelovat na to, co tady řekl kolega Vosecký. Jednoznačně tady není dodržováno právo. Hned za čárou, na které žiji, se sousedním Saskem se to právo využívá úplně jinak a zákony jsou mnohdy mírnější než u nás.

U nás jsme ale zvyklí, že až to tady dnes schválíme v jakékoli podobě, tak ti, kteří to právo zneužívají a mají množírny nebo týrají zvíře, tak si najdou cestu, že to tak budou dělat i dál. A tady je ta pravda, kterou tady řekli předřečníci, státní správa nekoná. Státní správa nekoná. Ona ani samospráva většinou nemůže konat, protože nemá ty instrumenty. Tak se ptám, na co máme veterinární službu a já nevím, koho všeho možného, která na to má papíry, má na to vzdělání. Nezasáhne okamžitě, dochází k tomu až na nějaký podnět, když jsou najednou všichni zděšeni z nějakého televizního pořadu.

Druhá věc. Tady jsme dostali devítistránkový elaborát od pana profesora Šámala. Úctyhodná osoba, určitě ano, ale je třeba si uvědomit, že zákony se tvoří v parlamentu, v Poslanecké sněmovně a Senátu. My jsme zodpovědní za to, co potom soudci na jakékoli úrovni mají zajistit, dodržovat, když to někdo nedodržuje, odsoudit atd. O tom přece rozhodujeme my tady, z toho nás nikdo nevyvlékne.

Čili jestli schválíme podobu Poslanecké sněmovny, nebo já bych se přikláněl asi víc pro naši výborovou, tak to v každém případě nemůže nikdo ani ze soudců zpochybnit.

On podle toho potom bude soudit.

Surovost. To nebezpečí je v tom, že když někdo je surový ke zvířeti – a teď já nemluvím o chovatelích, já mluvím o té skutečné surovosti, tak většinou je to nějaký psychopat, který se ale stejně tak bude chovat i k lidem. I tam potom je jistá surovost. A je třeba asi, aby v zákonu – a v České republice asi obzvlášť – byl ten prst zvýšený hodně vysoko

i v rámci té sazby. Protože na český národ, teď myslím na všechny, tzn. i Moravany, kteří tady žijeme, mnohdy většina neplatí. Protože když odejde zákon od nás, tak se najde okamžitě možnost, jak to obejít. A jsou toho plné televize, které ostatním, kteří na to ještě nepřišli, poradí.

Takže měli bychom začít sami u sebe, měli bychom začít u našich občanů a měli bychom u toho, co je na západ od nás normální, tak bychom to měli prosazovat, aby to bylo

i u nás normální. Tzn. pokud je někdo např. ve střetu zájmů, tak v Německu odejde, aby nepoškodil svoji stranu. U nás je to úplně jinak. A z toho plynou i takhle přebujelé a zbytečně nabobtnávající zákony. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji a vystoupí pan senátor Miroslav Antl, zatím poslední přihlášený.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji. Znovu budu velmi stručný. Už se tady začala shrnovat obecná rozprava, já bych chtěl zareagovat na to. Opakuje se tady slovo preventivně, prevence, ale prevence přece není v tom, čím vyšší tresty, tím lepší prevence. Prevence spočívá v důsledném trestním postihu, v odsouzení. A trestní postih, tzn. exemplární trest, následuje akorát u toho, kdo si ho skutečně zaslouží.

Víte, když potrestáte jednoho a další budou páchat trestnou činnost, tak si samozřejmě řeknou, že na ně se nepřijde. A důsledný trestní postih a rychlý trest. Rychlý trest. Tady pořád se říká, že není možné dávat prvotrestaným nepodmíněné tresty odnětí svobody. To nebude ani toto. Neustálé námitky jsou k tomu, že máme plné věznice v ČR. Při té trestní sazbě, která tady je konstatována, myslíte si, že soud někoho odsoudí k nepodmíněnému trestu odnětí svobody? Neodsoudí. A znovu říkám, nasaďte trestní sazby, jaké chcete. Ale v tom prevence nespočívá. Vůbec už odmítám to, abychom zvýšili trestní sazby a pak je třeba zase snižovali. To už mi připadá jako trestněprávní Kocourkov.

Jinak k tomu, co jsem vám poslal. Já jsem vám to stanovisko poslal i e-mailem, abyste s ním mohli eventuálně pracovat. Proč jsem ho neposlal na začátku e-mailem, protože jsem si myslel, že každý čte a těch hodin na přečtení bylo skutečně hodně. Tady se odvolává paní předkladatelka na zahraničí úpravu. Podívejte se, ve stanovisku profesora Šámala a dalších, znovu zdůrazňuji – a dalších, je srovnávána zahraniční úprava. Německá, rakouská, slovenská, tzn. našich sousedů.

Já se ještě vrátím k tomu legislativnímu procesu, protože tady zaznívá, že začněme jednou oblastí, pak to dožeňme v dalších oblastech. Ne, takhle se přece základní stěžejní zákony netvoří. Souhlasím s tím, že trestní zákoník, on má účinnost od 1. 1. 2010, 10 let tedy funguje, nebo méně, tak má být podroben celý trestní zákoník. Respektive zvláštní část trestního zákona. Tam, kde vidíme, že jsou nízké trestní sazby, tak je zvyšme, ale stejnoměrně. Tam, kde nefungují, vždyť víte, jak se skáče u zanedbání povinné výživy. Nejdřív 2 roky, pak 1 rok... A stále se dohadujeme o tom, jestli vůbec tu skutkovou podstatu nezrušit.

Proto se přimlouvám za to, abyste zvolili buď tu variantu, kterou jsem navrhl. A vzhledem k tomu, že byl předložen další pozměňovací návrh ctěného pana senátora Miloše Vystrčila, pokud byste se k něčemu chtěli přichýlit, tak to je ještě akceptovatelné řešení. Díky za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Pan senátor Antl byl poslední přihlášený, vystoupil, takže obecnou rozpravu uzavírám. A nyní má ještě prostor paní navrhovatelka, zda chce využít ještě... Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová:  Opravdu jen velmi stručně po té mnohahodinové debatě, protože teď se musím ohradit vůči tomu, že já jako předkladatelka bych tady zmiňovala někdy zahraniční úpravy. Není tomu tak, neříkala jsem to určitě ani v jednom ze svých dvou předchozích příspěvků. A s těmi prvopachateli je nutné toto vnímat. To je přesně pro mě ten preventivní efekt v tom smyslu, ne, že se vyleká jenom těch sazeb, to je určitě také nezanedbatelné, ale spíše v tom smyslu, že spáchá-li to a odejde od soudu s podmínkou, tak může jít a dělat tu činnost prakticky dál. A většinou se tak bohužel děje, recidiva u tohoto je velká.

Ale tady máme možnost přijetím, nebo máte možnost přijetím toho pozměňovacího návrhu, který tady byl předložen, mnohokrát už je zmíněn, tak máte možnost i na tyto pachatele se už zaměřit. A v tom je právě často i rozdílnost mezi těmi právními úpravami v zahraničí, už tady byly často zmiňovány, i v České republice. U nás tomu tak lze až

v případě, že ta sazba je 6 let. Takže v tomhle hledisku příklad ze zahraničí je určitě vhodný.

Já vám děkuji za tu debatu, která tady byla velmi obšírná a velmi podobná i tomu, že v Poslanecké sněmovně byla velmi obšírná též. A ještě jednou si dovolím vás požádat

o podporu pozměňovacího návrhu a vrácení do Poslanecké sněmovny. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji a ptám se zpravodaje výboru pro zdravotnictví, sociální politiku, zda si přeje vystoupit. Nepřeje. Poslední slovo v této věci má garanční zpravodaj, pan kolega Antl, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Takže už jen telegraficky. V obecné rozpravě vystoupilo 29 senátorek a senátorů, z toho Antl a Žaloudík dvakrát. Padl jediný návrh na schválení, takže v tuto chvíli asi bychom měli hlasovat o tomto návrhu. Ne asi, určitě, pardon.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano. Takže budeme hlasovat.

Je nás v tuto chvíli přítomno 74, kvorum je 38. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 40, registrováno 74, kvorum 38. Pro návrh se kladně vyslovilo 21, proti 25. Návrh byl zamítnut.

Jiný návrh nepadl, takže otevírám podrobnou rozpravu. Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Tak někdo by nám měl... Pan kolega Miloš Vystrčil, ano.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Dovolím si v podrobné rozpravě přednést avizovaný pozměňovací návrh, o kterém se hovořilo i v obecné rozpravě. Já ten návrh prvně přečtu, aby byl načten, a následně k němu dál krátký komentář, aby bylo jasné, co obsahuje. A o čem případně, pokud o něm budeme hlasovat, budeme hlasovat.

1. V článku I za bod 6 vložit nový bod 7 tohoto znění: „Bod 7, v § 302, odst. 1 zní: odst. 1 – kdo týrá zvíře trýznivým nebo surovým způsobem, bude potrestán odnětím svobody až na 2 léta, zákazem činností nebo propadnutím věci.“ Dosavadní body 7 – 12 označit jako body 8 – 13.

Bod 2, v čl. 1 za bod 8 (dosavadní bod 7) vložit nový bod 9 tohoto znění: „9. v § 302, odst. 3 se slova 6 měsíců a 3 léta nahrazují slovy 1 rok až 4 léta.“ Následující body 9 – 13 (dosavadní body 8 – 12) označit jako 10 – 14.

3. V čl. I za bod 11 (dosavadní bod 9) vložit nový bod 12 tohoto znění: „Bod 12 – v § 302, odst. 4 se slova 1 rok až 5 let nahrazují slovy 2 léta až 6 let.“ Následující body 12 – 14 (dosavadní body 10 – 12) označit jako 13 – 15.

Tento pozměňovací návrh je minimalizovaným, nebo respektive upraveným pozměňovacím návrhem, který přijal výbor pro zdravotnictví a sociální věci. A to v tom smyslu, že se mění pouze § 302, a to za tím účelem, že se zvyšuje dolní i horní sazba některých činů, které souvisí s týráním zvířat. Dále se tam také odstraňuje slovo „zvlášť surovým“ a potom se zavádí sazba 2 – 6 let pro pachatele, což se týká tzv. množíren, což by mělo odstranit jednu z obav těch, kteří se tou změnou zákona více zabývají. V tom smyslu, že nelze, nebo jen velmi obtížně lze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody. To znamená, jde se vstříc těm názorům, které zaznívají z veřejnosti, a na druhé straně se i alespoň částečně respektuje ten odborný názor, který tady několikrát zazněl.

Na závěr svého vystoupení je tady ještě jedna moje poznámka. Já věřím, že v rámci svého vystoupení po ukončení podrobné rozpravy se paní předkladatelka k této věci vyjádří, neboť pro, jak jsem v kuloárech zjistil, poměrně velké množství senátorek a senátorů to je zásadní. A to je, jaký je kvalifikovaný odhad paní předkladatelky z hlediska naděje schválení pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně. Mám tím na mysli návrh výborový a potom tento návrh nevýborový, který má větší šanci.

Jen pro přítomnou veřejnost a ty, co to poslouchají, upozorňuji, že pokud my tady přijmeme něco, co je příliš obšírné a pro sněmovnu nepřijatelné, tak je to stejné, jako kdybychom nepřijali vůbec nic.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji, pane senátore, jenom připomínám, že to, co teď tady četl pan kolega, máme v písemné podobě. Hlásí se pan senátor Žaloudík.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, kolegyně a kolegové, dost už bylo Žaloudíka, ale já musím.

Ve stanovisku výboru už v té 1. části bylo řečeno, že to navrhujeme vrátit sněmovně, a to s tím pozměňovacím návrhem v příloze. A teď, protože o naději potom bude hovořit paní poslankyně – a naděje vždycky umírá poslední – a on za mě vážený pan kolega Vystrčil, vaším prostřednictvím, odpracoval už tu část, že dokonce i řekl, v čem se liší. Takže nedělat nic, to jsme neschválili. Teď budou pozměňovací návrhy, první, který vzešel z výboru, říkejme mu ten radikálnější. A ten je přílohou, je tady týden, nebo máte ho k dispozici. A jenom mě musíte usměrnit, jestli ho mám číst, což rád udělám... (M. Štěch: „Ne, nemusíte.“) Anebo jenom bych se tedy odvolal na to, že mezitím vznikl i ten druhý pozměňovací návrh, jehož rozdíly oproti tomu výborovému, i když je podepsán řadou senátorů a vlastně odpovídá té verzi, která neprošla sněmovnou, tak jestli to tak stačí. Protože pan vážený kolega Vystrčil to velmi pregnantně vyjádřil.

Takže bychom teď asi hlasovali, to je můj dojem, to je diskuzní příspěvek, to není kompetence, o tom návrhu výborovém, tom primárním radikálnějším, a když neprojde, tak

o tom druhém. A předtím si ještě vyslechneme o té naději to stanovisko paní poslankyně. Nechci to režírovat, prosím vás, já si to jenom ujasňuji tady veřejně před vámi, starší člověk už může být zmatený. Takže takto, jestli je to pochopitelné všem, o čem se bude hlasovat a čeho se pak zhostíme. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, ještě položím otázku, hlásí se někdo další do podrobné rozpravy? Nehlásí, takže podrobnou rozpravu uzavírám. A paní navrhovatelka se může v podrobné rozpravě vyjádřit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová:  Děkuji za slovo, vyjádřím se k té naději a ta je opřena nejen o nějaké moje přání, ale o realitu, která byla v projednávání ve 3. čtení. Totiž, že skutečně ta verze prošla jenom velmi těsně. Opravdu, o 6 hlasů. Což samozřejmě je vždycky dáno, a to znáte určitě i tady u vás, protože tady vidím několik prázdných míst, o tom, kolik v tu chvíli je přítomno při hlasování kolegů a kolegyň. A protože vím, že to prošlo zejména garančním výborem v té podobě, která je vám dnes předkládána vaším výborem, tzn. u nás v ÚPV a u vás ve výboru zdravotnickém sociálním, tak ta naděje, mám-li to říkat tímto, je opravdu veliká. Je to opravdu velká šance, že to takto projde.

Opravdu tam v tu chvíli – a připomenu, že se jednalo o poslední dva dny před vánočními svátky, takže tam nebyla úplně ta největší účast, takto na rovinu to přiznávám. A já se opírám o to, ve chvíli, kdy garanční výbor ty zásadní změny, které vy tady dneska máte, podpořil velmi přesvědčivě v tu chvíli, tak teď je opravdu velká šance, že to projde sněmovnou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, paní navrhovatelko. Ptám se zpravodaje výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, zdali se chce v podrobné rozpravě vyjádřit? Nechce. Tak technická pan senátor Vystrčil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Jenom technická poznámka, abych doplnil stanovisko paní předkladatelky. Co se týká pozměňovacího návrhu, který jsem tady načetl, tak jsme vedli jednání v Poslanecké sněmovně. A pro informaci, tam je pravděpodobnost, že by byl přijat ten pozměňovací návrh, téměř stoprocentní.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Tak děkuji a teď ještě má slovo zase garanční zpravodaj, aby se vyjádřil v podrobné rozpravě a sdělil nám, jak budeme hlasovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Už z jednacího řádu vyplývá, že bychom měli hlasovat o tom výborovém komplexním pozměňovacím návrhu, který tady máme k dispozici vlastně od usnesení výboru. Takže nejdříve o něm. Pokud by nebyl přijat, tak pak o tom pana senátora Vystrčila.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, tak budeme postupovat. (Znělka.)

Necháme možnost se přihlásit. Je nás přítomno 73, kvorum pro přijetí je 37. Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, který je usnesení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, tisk 181/2. Všem je jasno, o čem hlasujeme? Paní navrhovatelka podpořila vystoupení, takže nám to zopakuje. (M. Pekarová Adamová: „Ano, ještě jednou, podporuji, ano.“) Pan garanční zpravodaj? Má negativní stanovisko.

Tak zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. (Potlesk.)

Prosím o klid. Hlasování č. 41, registrováno 74, kvorum 38. Pro návrh se kladně vyslovilo 39, proti bylo 5, návrh byl schválen.

Děkuji paní předkladatelce, blahopřeji jí, i když tady neobhájila návrh Poslanecké sněmovny. A děkuji zpravodajům za jejich práci.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, ještě musíme udělat pověření. Celý zákon, promiňte, tak. Nechal jsem se unést, asi jenom tím potleskem.

My jsme teď schválili pozměňovací návrhy, a nyní budeme hlasovat o schválení návrhu zákona, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. A kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

73 registrováno, pro návrh 61, proti nikdo, návrh byl schválen.

A poslední krok, který musíme učinit, je souhlas s pověřením. Tak já bych prosil, předpokládám, že pan kolega Miroslav Antl chce do sněmovny? (Smích.) Já jsem si to myslel. Kolega Jan Žaloudík, ten určitě ano, přijme výzvu. Přijímá. Ano, kdo další. Kolega Hraba. A kdo? Nytra? Ten se nevyjadřoval vůbec. To je drobet provokace se mi zdá. Chaloupek? Tak kolega Chaloupek, Hraba a Žaloudík budou námi pověřeni, pokud to odsouhlasíme, aby obhájili návrh v Poslanecké sněmovně.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Neutíkejte, ještě bude mít slovo pan kolega Vystrčil. (M. Vystrčil: „Ano, děkuji, já mám...“) Ještě ne! Ještě nemáme vyhlášeno.

Hlasování č. 43, 74 je přítomno, kvorum pro přijetí 38, pro návrh se vyslovilo 71. Návrh s pověřením byl schválen.

Tak a nyní tento bod jsme projednali, děkuji vám a pan senátor Vystrčil má slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Já po dohodě s dalšími předsedy klubů si dovoluji navrhnout vyřazení z dnešní schůze projednávání současného bodu č. 22. Je to senátní tisk č. 135. A zároveň navrhnout, aby po přestávce probíhalo projednávání tak, že by byla projednávána petice, tzn. bod č. 21, senátní tisk č. 119. A potom by se pokračovalo normálně v pořadí, tzn. bodem 18, 19 atd. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Takže bod 22 z dnešního programu této schůze vyškrtnout? Slyšíte všichni? Bod č. 22 vypustit z pořadu této schůze. Protože je to procedurální, zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

73 přítomno, pro návrh 63, návrh byl přijat.

Upravíme pořad schůze podle tohoto návrhu.

A já vám chci oznámit, že nyní vyhlašuji polední přestávku a sejdeme se... Doporučuji už v 15.00 hodin.Jsou námitky? Nejsou. V 15.00 hodin bude pokračovat tato schůze.

(Jednání přerušeno v 14.16 hodin.)

(Jednání zahájeno v 15.03 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Dámy a pánové, vítám vás na naší odpolední části programu.

Naším dalším bodem je

 

Petice Za zachování práv bezúhonných občanů v oblasti legálních zbraní

Tisk č. 119

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Petici jste obdrželi jako senátní tisk č. 119. Projednal ji VVVK. Ten určil jako svého zpravodaje senátora Jana Tecla. Usnesení výboru máte jako senátní tisk č. 119/1.

Při zahájení projednávání petice vezme Senát na vědomí, které osoby zastupují petenty a mohou požívat práv – podle § 142a odst. 3 zákona o jednacím řádu Senátu. Tedy mít možnost účastnit se schůze Senátu.

V tomto případě je to pan Pavel Černý.

O tom budeme hlasovat.

Budeme hlasovat o souhlasu s účastí zástupce petentů na našem projednávání, kterým je Pavel Černý. Zahajuji hlasování. Aktuálně je přítomno 46 senátorek a senátorů, kvórum je 24. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

V hlasování č. 45 – souhlas s účastí – kvórum 25, pro 34. Návrh byl schválen.

Dovolte mi, abych tedy přivítal zástupce petentů.

Senát dále hlasováním rozhodne, kteří z představitelů orgánů územní správy, samosprávy, státních úřadů a organizací, jež výbor považuje za dotčené projednávanou peticí, se mohou zúčastnit schůze Senátu.

Těmito osobami jsou: Jiří Nováček, náměstek ministra vnitra, Pavel Veselý, náměstek ministra zemědělství, Zdeněk Koudelka, Katedra ústavního práva a politologie, Právnická fakulta, Masarykova univerzita, Carla Cizová, viceprezidentka Liga Libe, zapsaný spolek, Bohumil Straka, Českomoravská myslivecká jednota, zapsaný spolek.

Opět přistoupíme k hlasování o souhlasu. Nebudu již svolávat...

Zahajuji hlasování. Přítomno 49 senátorek a senátorů, kvórum 25. Kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Hlasování č. 46, kvórum 26. Pro 36. Návrh byl schválen.

Dovolte, abych mezi námi přivítal i zástupce stran dotčených peticí.

Než zahájíme projednávání, navrhuji stanovit řečnickou dobu pro vystoupení zástupců stran dotčených peticí na dvakrát 5 minut. O tom budeme opět hlasovat.

Zahajuji hlasování. Přítomno 50, kvórum 26. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 47. Při kvóru 26 bylo pro 38. Návrh byl schválen.

Nyní udělím zpravodaji VVVK, senátorovi Janu Teclovi. Prosím, pane zpravodaji, ujměte se slova.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo, Vážený pane předsedající, vážené kolegyně senátorky, vážení senátoři, vážení zástupci petentů, předmětnou petici, která byla předložena Senátu 12. července loňského roku a kterou podepsalo více než 100 tisíc petentů, včetně mnohých ústavních činitelů – jako je prezident republiky s chotí, premiér ČR a předsedové obou komor Parlamentu ČR, se v Senátu zabýváme více než půl roku.

A za tu dobu díky široké veřejné diskuzi došlo k několika podstatným posunům, které nyní ve svém vystoupení zmíním. Garančním výborem je výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, který přijal k tomuto tisku číslo 119 dne 29. 10. 2019 usnesení číslo 70, které bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 119/1. Říjnovému usnesení výboru předcházelo veřejné slyšení výboru, které proběhlo zde v Jednacím sále dne 17. září 2019. Veřejné slyšení výboru je považováno za formu šetření petice a jeho výstupy jsou zaznamenány v protokolu a stenozáznamu z jednání. Náš výbor se usnesl na doporučení, aby plénum horní komory konstatovalo, že petice je důvodná. A současně výbor navrhl plénu usnesení, které v závěru svého vystoupení budu citovat pro hlasování. Závěry veřejného slyšení a obsah petice jsem prezentoval formou zpravodajské zprávy na říjnovém jednání výboru a nyní stručně shrnu i takto. Petenti žádají jmenovitě Senát České republiky, Poslaneckou sněmovnu, prezidenta České republiky i vládu České republiky, aby projednali, podpořili a schválili novelu ústavního zákona. V textu petice je výslovně uvedena žádost o novelu ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, nicméně v průběhu šetření petice došlo k upřesnění důrazu na zakotvení práv občanů na obranu. Dále byla diskutována forma zakotvení do ústavního pořádku České republiky. První projednání petice tisku číslo 119 se uskutečnilo na 8. schůzi garančního výboru dne 23. 7. 2019, kde byla předmětná petice označena číslem 6/19. Petici členům senátního výboru představil zástupce petičního výboru, Pavel Černý. Petenti od počátku požadují v první řadě ústavní záruky současných zákonných rámců, a od toho se odvíjela celá diskuze. Výsledkem této diskuze po uskutečněném veřejném slyšení výboru dne 17. září loňského roku bylo předložení návrhu na změnu ústavního pořádku České republiky formou ústavní změny Listiny základních práv a svobod. Tento návrh byl předložen jako senátní tisk číslo 135 dne 24. září 2019 skupinou 35 senátorů. Prošel v loňském roce na říjnové schůzi senátu prvním čtení, pro připomenutí uvádím, že jsme návrh změny Listiny základních práv a svobod přikázali k projednání ÚPV, VZVOB a Stálé komisi Senátu pro Ústavu a parlamentní procedury.

Senátní tisk číslo 135 můžeme tedy oprávněně považovat za výstup veřejné diskuze nad touto peticí. Petice vyzývá zákonodárce k novele ústavního zákona a zdůrazňuje, že tímto krokem dojde k symbolické i praktické garanci práv českých občanů, kteří plní zákonem striktně dané podmínky pro nabývání vlastnictví, držení a nošení zbraní. Dále petice vyzývá dotčené orgány České republiky k odmítnutí implementace unijní zákazové směrnice, tedy směrnice Evropského parlamentu a rady ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice rady 91/477 EHS, o kontrole a nabývání a držení zbraní. Zde bych rád upozornil na podstatný posun událostí týkajících se požadavků petentů na odmítnutí implementace směrnice. Při formulaci návrhu usnesení pro plénum senátu vzal výbor v úvahu postoj českých europoslanců, kteří v Evropském parlamentu jednomyslně evropskou směrnici odmítli. Reflektovali jsme také postoj vlády České republiky, která v srpnu roku 2017 podala žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Vláda České republiky požadovala zneplatnění směrnice a s žalobou podala také návrh na odklad účinnosti směrnice, kterou by měly členské státy Evropské unie zavést do svých právních pořádků. Soudní dvůr Evropské unie se začal žalobou zabývat na jaře roku 2019 a výsledné a rozhodnutí přišlo v závěru roku 2019. Soudní dvůr Evropské unie zamítl v úterý 3. 12. 2019 žalobu české vlády proti citované unijní směrnici omezující držení zbraní. Soud konstatoval, že unijní směrnice není diskriminační a neporušuje unijní zásady, jak namítala česká vláda. Tedy i s touto skutečností se budeme muset při formulaci usnesení Senátu vypořádat.

A nyní mi dovolte, abych vás seznámil se zněním 70. usnesení výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ze dne 29. 10. 2019.

K petici „Za zachování práv bezúhonných českých občanů v oblasti legálních zbraní‘‘

Po úvodním slovu předsedy výboru senátora Jiřího Drahoše, informaci místopředsedy výboru senátora Jana Tecla k petici č. 6/19 „Za zachování práv bezúhonných českých občanů v oblasti legálních zbraní“ (senátní tisk č. 119), která byla předmětem veřejného slyšení výboru dne 17. září 2019, a po rozpravě výbor

I. oznamuje Organizačnímu výboru Senátu, že šetření ve věci petice č. 6/19 „Za zachování práv bezúhonných českých občanů v oblasti legálních zbraní“ (senátní tisk č. 119) bylo ukončeno;

II. doporučuje Senátu Parlamentu ČR na základě seznámení a projednání petice č. 6/19 „Za zachování práv bezúhonných českých občanů v oblasti legálních zbraní“ (senátní tisk č. 119) na veřejném slyšení výboru dne 17. září 2019 a na základě stanoviska ÚPV Senátu PČR (usnesení č. 45/19 ze dne 13. srpna 2019) přijmout návrh usnesení, který je v příloze č. 1 tohoto usnesení.

A zde budu pokračovat načtením této přílohy, tedy přílohy č. 1, usnesení výboru číslo 70/19.

Návrh usnesení Senátu Parlamentu ČR. Senát Parlamentu České republiky

I. schvaluje petici č. 6/19 obsaženou v senátním tisku č. 119;

II. konstatuje, že petice č. 6/19 - Za zachování práv bezúhonných českých občanů v oblasti legálních zbraní (senátní tisk č. 119) je důvodná;

III. konstatuje, že

- celá řada bodů Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní, zjevně nesleduje a nemůže naplnit účel boje proti terorismu. Z tohoto důvodu také Česká republika v r. 2017 podala žalobu na neplatnost této směrnice k Soudnímu dvoru EU, která je aktuálně projednávána. V této části nutná změna oproti návrhu výboru, a to vypuštění posledních 4 slov. To jsou slova – která je aktuálně projednávána. Vypouštíme to s odůvodněním, že projednávání žaloby u Soudního dvoru Evropské unie bylo 3. prosince 2019 ukončeno zamítnutím.

Pokračuji druhou odrážkou...

- zbraňová legislativa České republiky je zcela přiměřená a správná. Reflektující, jak v České republice tradiční právo držet zbraň pro ochranu života, zdraví a majetku, tak aktuální hrozby plynoucí z teroristických útoků. Není důvod, aby Česká republika omezovala nad rámec nezbytný pro boj s terorismem právo českých občanů držet zbraň pro osobní obranu;

IV. doporučuje, aby vláda při přípravě zákona implementujícího Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní, důsledně dbala na ochranu práv oprávněných držitelů zbraní, zejména pak u těch částí směrnice, kde omezující či zakazující ustanovení zjevně nemají naprosto žádnou souvislost s avizovaným bojem s terorismem.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. A nyní otevírám rozpravu. Předpokládám vystoupení těchto osob z okruhu dotčených institucí. Konkrétně Pavel Černý za petiční výbor, náměstek Nováček podle uvážení, pan náměstek ministra zemědělství, Pavel Veselý, Zdeněk Koudelka – Katedra ústavního práva a Bohumil Straka – Československá myslivecká jednota. Nevím, jestli tedy chce někdo z uvedených osob, nemáme zatím žádnou přihlášku, takže můžeme dát slovo. Můžu vyvolávat? Pane kolego, prosím. Takže pan Černý jako první. A pak se nám hlásil pan Nováček, náměstek ministra vnitra. Znám obličej, ale nevěděl jsem identifikaci. Pane Černý, prosím, mikrofon je váš. Teď ale, nezlobte se, zástupce petentů požívá delší lhůty? My jsme schválili dvakrát 3 minuty? Dvakrát 5. Takže myslím, že dovolíme, když je to jediný zástupce petentů, aby spojil obě vystoupení, takže dvakrát 5. Prosím, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Pavel Černý:  Vážené senátorky, vážení senátoři, vážení hosté. Jmenuji se Pavel Černý a chtěl bych vám něco říci nejen za sebe, naší lidskoprávní platformu Ligu Libe a petiční výbor, který tady zastupuji, ale též za velmi početnou skupinu českých občanů. Velmi početnou skupinu říkám proto, že oněch více než 105 tisíc v průběhu necelého jen jednoho roku nasbíraných podpisů svědčí o tom, že téma, o kterém hodlám hovořit, poutá pozornost skutečně nemalé části naší společnosti. Ještě na samém začátku bych chtěl zdůraznit, že podstatná část zmíněných podpisů není, pro někoho možná i překvapivě, od držitelů zbrojních průkazů, což samo o sobě nejlépe dokládá, že naše úsilí a naše petice není rozhodně jen o zbraních samotných. Je spíše o zdravém rozumu, jakož i o snahách zachovat naši zemi tak, jak je. Tedy nadále bezpečnou a respektující práva a svobody obyvatel této země. Pro mě osobně se snaha o udržení bezpečných poměrů stala profesní náplní a do jisté míry i profesní cestou. Ať už v průběhu mého patnáctiletého působení u české policie nebo mého působení coby instruktora výcviků, při kterých vyučuji místní policejní specialisty v rozličných zemích světa. A právě během své kariéry, ať již doma či někde v zahraniční, jsem mohl zjistit a v praxi si ověřit několik zásadních skutečností. Třeba to, že ani ta sebelepší policie nemůže zajistit svým občanům absolutní bezpečí vždy a všude. Tedy opak toho, co si ve své neznalosti a někdy i pohodlnosti lidé dost naivně myslí a na co spoléhají. Tedy pravý i opak toho, o čem bohužel je dost často z různých důvodů klamně ujišťují někteří politici. Na základě těchto nabytých zkušeností se domnívám, že stát, pokud je tedy skutečně demokratický, by neměl nikdy bránit svým občanům vybavit se obranným prostředkem. Popřípadě těm skutečně prověřeným občanům, kteří splní všechny ty náročné zákonem požadované podmínky v nabytí, užívání, či i nošení legální zbraně. Během své kariéry a cestování za prací jsem se přesvědčil také o tom, že v zemích, kde se běžnému občanovi striktně zamezuje možnost vybavit se alespoň nějakým sebeobranným prostředkem, nebo dokonce získat právo k pořízení či případně i nošení palné soukromé legální zbraně, není zpravidla nejbezpečněji. Přesvědčil jsem se na vlastní oči, že se nedá proti kriminalitě a násilí bojovat tak, že stát prostě nastolí zákazy, které namísto kriminálníků a teroristů postihnout vlastně jen slušné občany. Tedy ty, kteří jsou ochotni zákony dodržovat. A paradoxně se tak odzbrojí pouze potenciální oběti těch, kteří zákonem opovrhují. A byť bude sebepřísnější, jej dodržovat prostě nebudou. Právě díky svým zkušenostem z ciziny vždy jsem si cenil poměrů, které panují u nás doma. V České republice si prozatím kterýkoliv občan může nosit ke své obraně či jiné potřebě prakticky všechny legálně dostupné předměty a prostředky, které jen uzná za vhodné. A pražádné problémy to přitom nečiní. Naopak neuvěřitelné mi proto za hranicemi naší země připadalo, když mi kupříkladu můj tamní kolega policista sdělovat, že žena se bojí v noci chodit parkem a nemůže mít ani pepřový sprej, protože ten je tam zakázanou zbraní. Řečeno srozumitelně to znamená, že nosit je nelegálně s úmyslem se ubránit staví slušné lidi v takové zemi automaticky na stranu zločinců a jejich jednání na úroveň kriminálního činu. A co to v praxi znamená? No že se tamní lidé bojí vlastního státu a úřadů více než agresora. Tedy násilníka či dokonce vraha. Vážím si zejména toho, že žiji v zemi, kde každý pečlivě prověřený bezúhonný člověk, tedy ten, kdo splní dosti náročná kritéria a vede pak řádný a odpovědný život, může nabýt i palnou legální soukromou zbraň. Tato skutečnost je tím největším důkazem toho, že jsem občanem státu, ve kterém svoboda a právo nejsou a opravdu prázdným pojmem. A je lhostejné, zda takový prověřený, bezúhonný a řádným životem žijící občan se rozhodne k pořízení zbrojního průkazu z důvodu sportu, lovu nebo ochrany života, zdraví svého a svých nejbližších. Taková možnost totiž rozhodně není pravidlem. Obyvatelé mnoha a mnoha zemí takové možnosti nemají. A i když jim jejich stát rozhodně nemůže zaručit ono zmíněné bezpečí vždy a všude, slušní občané tam pro nás nepochopitelně nemohou nabývat, natož pak nosit žádné obranné prostředky, a tím méně pak soukromou legální zbraň. Bohužel doba se mění. A myslím, že asi většina z nás pociťuje poslední roky četné tlaky a trendy na zavádění podobně nesmyslných poměrů, o kterých jsem právě hovořil. Některé země, které by se mohly samy inspirovat jak naší funkční legislativou, tak našimi bezproblémovými poměry nám nyní paradoxně vnucují svoji vlastní, pro nás nepochopitelnou a v jejich i našich poměrech nefunkční legislativu. Tedy představu o právech, či spíše neprávech, občana postarat se o své bezpečí sám. Tedy v době, kdy je policie ještě na minuty či desítky minut daleko. Právě kvůli takovým snahám vznikla naše první a posléze i druhá petice, kterou podepsali dohromady na sta tisíce našich občanů, včetně nejvyšších politických představitelů této země. A právě proto se dnes o takových věcech bavíme. Naše petice má totiž nyní za cíl zásadní měrou podpořit snahy o zakotvení práva na občanu ze zbraní. Na to, co již nějakých 30 let tady vlastně trvá. Ale na vyšší, to jest ústavní úroveň. Ono upevnění práva bránit se se zbraní je tedy jaksi přirozeným vývojem. A i obranou proti jistým jevům, které k nám žel nyní přichází. Stále zjevnější snaha zakazovat cokoliv se stává bohužel zvláštním, a domnívám se i velmi nebezpečným trendem současnosti, které jako rakovina sžírá logiku věci a na hlavu staví fungující tradiční poměry. Není to dávno tedy jen o zbraních, ale i o dalších, dalších oblastech našeho života. Zákazy zbraní to před lety pouze totiž začalo. Dnes se už dokonce volá i po zákazech automobilů, vyvlastňování málo užívaných bytů a podobně. Kdo toto prostě nevnímá, strká jak onen příslovečný pštros do písku hlavu a nechce jenom vidět. V takové atmosféře je pak žádoucí, abychom to, co má zkrátka pro naši bezpečnost velký význam, například naše zbraňové zákony, které máme jedny z nejdokonalejších v této oblasti na světě, jsme jaksi zakonzervovali a uchovali je do budoucna v této vysoce funkční podobě. Jsme totiž v současnosti jedna z nejbezpečnějších zbraní světa. A ti, kdo nám nyní vnucují své přespřísné a přitom evidentně nefunkční zákony jsou ve světových žebříčcích bezpečnosti úplně vzadu. A zločinnost a terorismus jsou u nich na strmém vzestupu. Všichni jsme obeznámeni s tím, že v současné době probíhá implementace prvních unijních zákazů. Tyto zákazy, ačkoliv úřadům i běžným českým úřadům nemálo zkomplikují život, již bohužel zastavit nelze. Naším cílem je postavit se ale dalším a dalším vlnám nesmyslných omezení, které jsou podle ověřených informací v plánu a které by časem naše dokonalé zákony úplně destruovaly. A jen by namísto nastolení bezpečných poměrů, jimiž se zaštiťují, způsobili naprostý opak. Tak jak to vidíme v zemích nejen na západ od nás. Není to rozhodně o unijních snahách, které nám nyní formou první vlny zmíněné implementace zákazů začínají bortit naši v této oblasti skutečně bezproblémovou a funkční legislativu. Podobné tendence se totiž objevují postupně i u nás, i když zatím ve formě ojedinělých náznaků. Nikdo tak nemůže lidem této země zaručit, že v budoucnu ve sněmovně nezíská potřebnou většinu nějaká politická strana, pro kterou bude představa občana, byť bezúhonného, ale vlastnícího legální soukromou zbraň prostě neúnosná.

Rád bych zde také řekl, že se nejedná zdaleka jenom o zbraních palných, ale připomněl bych zde již zmíněné ostatní sebeobranné prostředky, které v mnoha zemích nejen Evropy, ale i světa u sebe lidé prostě nosit nesmí. A v neposlední je zde řeč například o nožích nebo jiných nástrojích, které ani lidé u nás prvoplánově u nás v Čechách nenosí jako zbraně, nýbrž jako účelné prostředky denní potřeby či příslušenství pro své volnočasové aktivity. Není to totiž tak dlouho, co Europarlament vydal jakési doporučení na evropská omezení nošení nožů. No je to paradox. Je to symbolické proto, proč tu dnes jsme a o čem se dnes bavíme. Zatímco u nás tyto problémy nic zhola nečiní, tam, kde jsou zákazy nožů a podobných věcí nejtužší, jako například ve Velké Británii, počty zraněných a zabitých nožem neustále rostou geometrickou řadou. A tak se ukazuje, že podobná omezení jsou zjevně neúčinná a neúčelná. A u nás by šlo pouze o nepochopitelnou šikanu té slušné části veřejnosti.

Vážení, senátní návrh Listiny základních práv a svobod, které naše petice zásadně podporuje, v žádném případě nezpůsobí nějaké masové ozbrojování lidí, ani nerozvolní oprávněnost její obrany a rozhodně jim nedá jakékoliv další pravomoci. Tato novela jen a pouze uchová dosavadní bezproblémový vztah a pojistí je prostě na vyšší úrovni proti jakýmkoliv politickým otřesům v budoucnu. Prostě přispěje zásadně k tomu, aby naše vlast patřila i nadále k těm nejbezpečnějším místům na této planetě a aby i čeští občané mohli bydlet a žít na takovém místě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Čas, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Pavel Černý:  Ano. Bezpečí je totiž ověřeně jednou z nejvyšších hodnot, kterou lidé vůbec uznávají v takzvané Maslowově pyramidě, to znamená hierarchii lidských potřeb, je bezpečí hned za základními fyziologickými funkcemi a potřebami. My v tomto ohledu sídlíme na jakémsi pomyslném vzácném ostrově, kde v současném stále nepochopitelnějším světě je na vysoké úrovni nejen zmíněná bezpečnost, ale kde pojmy jako občanská a lidská práva či svoboda nejsou prázdným pojmem. Uchovejme si toto zmíněnými kroky nejenom pro nás, ale i pro naše děti.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Pane kolego, prosím vás.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Pavel Černý:  Tedy zachovejme naši vlast nadále takovou, jak ji známe. Přestože právě proto se mnohé země kolem propadají do stále většího chaosu. Na závěr bych chtěl ocenit, že naši senátoři, volení zástupci či dokonce jejich většina nyní právě pro realizaci tohoto záměru činí opravdu mnohé. Buďme jim za to vděčni. A dejme takovému konání co největší podporu, neboť tímto nejvyšší měrou naplňují své poslání, to je hájit práva, zájmy a bezpečí svých občanů a voličů. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Tak děkujeme. Nyní dával najevo zájem o vystoupení pan náměstek Nováček. Tak ho prosím o jeho příspěvek. Pojďte, pane náměstku, prosím. A současně se dívám na galerii, kdo se hlásí. Pan doktor Koudelka. A to je pan náměstek ministra zemědělství a pan předseda. Dobrý den, pane náměstku. Prosím ujměte se slova.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Jiří Nováček:  Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych se jménem Ministerstva vnitra vyjádřil ke zde projednávané petici. Petice se setkala se širokou podporou veřejnosti. Více než 100 tisíc podpisů, a to včetně podpisů vysokých ústavních činitelů, svědčí o tom, že práva legálních držitelů zbraní jsou v České republice obecně považována za vysokou hodnotu. Ačkoliv Česká republika neuspěla v soudním řízením vedeném před evropským soudem, ve kterém se dožadovala zrušení směrnice o zbraních, i nadále hodlá respektovat práva legálních držitelů zbraní. Novelou zákona o zbraních, kterou se nyní zabývá Poslanecká sněmovna, tyto požadavky směrnice implementujeme v minimální nutné míře a využijeme veškeré výjimky, které směrnice sama předpokládá.

Co se týká projednávané petice, nepřísluší mi, coby zástupci úřadu Ministerstva vnitra, striktně hodnotit senátní návrh na doplnění článku 6 Listiny základních práv a svobod. Osobně však vnímám jeho symboliku a také určitý preventivní účinek. To jsem si uvědomil při projednávání v ústavně-právním výboru, kdy tato změna by přivedla do Listiny práva a svobod do budoucna institut, který by případně mohl bránit změnám, které by zvenku mohly přicházet. Dle mého názoru tento návrh deklaruje na ústavní úrovni princip, sice je součástí našeho právního řádu již více let. Je to možnost bránit svůj život i život jiných osob, možnost aktivně se postavit bezpráví, a to v mezních případech i za použití zbraně. Avšak jak jsem už zmínil, svoji symbolickou hodnotu tento návrh na doplnění nepochybně má. Na závěr mi dovolte uvést, že je na obou komorách Parlamentu, vás zákonodárcích, abyste posoudili zda a v jaké podobě tento návrh přijmete či nikoliv. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji vám, pane náměstku, a současně zvu k mikrofonu pana náměstka ministra zemědělství, Pavla Veselého. Prosím, pane náměstku.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Pavel Veselý:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, dámy a pánové. Ministerstvo zemědělství, které je mimo jiné ústředním orgánem státní správy myslivosti, sleduje vývoj právní úpravy na úseku zbraní velmi pozorně. Jakékoliv nevhodné změny se totiž mohou významně dotknout myslivecké komunity, a tím pádem nepřímo ovlivnit výkon práva myslivosti v celé České republice. Úloha myslivosti v současné době spočívá v plnění ekosystémových služeb ve veřejném zájmu, které jsou nedílnou součástí ochrany přírody. V současnosti se myslivosti věnuje v České republice zhruba 90 tisíc našich spoluobčanů v téměř 6000 honitbách. Myslivci každoročně uloví kolem 400 tisíc kusů spárkaté zvěře a předchází tím škodám zvěří na zemědělských plodinách, pozemcích a na lesích. Rovněž tak zabraňují mnoha nehodám se zvěří, které i přes uvedené úsilí rostou. V případě myslivosti jde tedy i o ochranu lidských životů a zdraví. V neposlední řadě je třeba zmínit též podíl myslivců na likvidací ohniska afrického moru prasat na Zlínsku v roce 2018, a to zejména v době, kdy hrozí opětovné zavlečení této choroby z jiných evropských zemí, například z Polska nebo Maďarska, a v celé České republice platí mimořádná veterinární opatření. Význam předcházení škod na lesích vzrůstá zvláště v současné době, kdy se lesní hospodářství v Ćeské republice potýká s kůrovcovou kalamitou a jejími následky. Mezi následky patří mimo jiné vznik velkých kalamitních holin v řádech desítek až stovek hektarů, které musí být co nejdříve zalesněny z důvodu ochrany půdy před její erozí. Zalesněné plochy je třeba ochránit před zvěří, protože sazenice zejména listnatých stromů jsou pro ni atraktivní potravou. V poslední době též narůstá problém ohledně zavlečených nepůvodních živočichů, na jehož řešení by se měli významným způsobem podílet též myslivci. Myslivci tvoří zhruba jednu třetinu z 300 tisíc držitelů střelných zbraní v České republice a jsou držiteli, kteří potřebují zbraně pro výkon myslivosti jako svůj každodenní nástroj. Jedná se o držitele zbraní, kteří museli složit zkoušku na zbrojní průkaz, jsou bezúhonní, spolehliví a složili zkoušku z myslivosti, jejichž součástí je též ověření znalostí na úseku zbraní a střeliva. Z uvedených důvodů Ministerstvo zemědělství již od roku 2016, který byl počátkem diskuzí ohledně návrhu legislativy Evropské unie omezující držení zbraní, deklarovalo opakovaně zásadní nesouhlas s omezováním držení zbraní a podporuje návrhy, které umožní jeho zachování pro bezúhonné občany za splnění zákonných podmínek v současném rozsahu.

V této souvislosti je třeba uvést, že hrozba omezování držení zbraní z úrovně právní úpravy EU vyvolává obavy ze strany myslivecké veřejnost. Na základě uvedeného považuji Petici za zachování práv bezúhonných českých občanů v oblasti legálních zbraní za důvodnou.

K nové zbraňové legislativě bych chtěl poznamenat, že se na její přípravě ministerstvo zemědělství podílí od roku 2017 v rámci spolupráce v ministerstvem vnitra a snažíme se napomoci tomu, aby tato nová legislativa nepředstavovala nedůvodnou restrikci vůči držitelům střelných zbraní, mj. i myslivců. Vítám i aktivitu ohledně zakotvení ústavního práva na obranu života a zdraví se zbraní, která může být součástí kroků proti nedůvodnému omezování držitelů zbraní v ČR.

Na závěr mi dovolte poznamenat, že pokud bude někdo tvrdit, že směrnice 2017/853 se myslivců netýká a nemá na výkon práva myslivosti žádný dopad, není to tak. V původním návrhu směrnice byl např. navržen zákaz všech zbraní, které mají tzv. vojenskou ráži, jako je např. 308 Winchester, 3006 Springfield, což jsou nejrozšířenější ráže loveckých kulových zbraní, které používají každodenně naši myslivci pro výkon práva myslivosti. Vzhledem k tomu, že plnění směrnice se podle předkladatele bude nyní po 2 letech a poté každých 5 analyzovat a vždy budou zavedena tzv. další opatření – a předkladatelé směrnice sami deklarovali, že současná podoba směrnice je málo ambiciózní – jsou obavy našich myslivců oprávněné. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane náměstku, a dalším vystupujícím bude pan dr. Zdeněk Koudelka, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Zdeněk Koudelka:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky a senátoři. Když jeden parlamentní matador ve vysokém věku opouštěl parlamentní lavice, rozloučil se s chrámem demokracie slovy: Zažil jsem hodně parlamentních projevů. Některé z nich byly obzvlášť krásné, a některé pohnuly i k pláči, ale ještě jsem nezažil řeč, která by změnila rozhodnutí členů parlamentu, jak budou hlasovat. Přesto má však řeč v parlamentu smysl, protože dokládá, jak a proč určité rozhodnutí bylo přijato.

Je v rukou tohoto parlamentu, jakou změnu ústavního pořádku přijme. Je možné ponechat Listinu, jak je, a je možné ji doplnit. Obě cesty jsou legitimní. A která z nich bude naplněna, rozhodnete vy. Avšak cesta navrhovaná skupinou senátorů na základě zde projednávané petice je cesta možná.

Zaznívají názory, že je to změna zbytečná a není v Evropě tradiční. Ovšem v Rakousku uvažují o ústavním právu na platbu v hotovosti, což také není tradiční ústavní právo. V Belgii mají v ústavě právo poslanců a senátorů cestovat zdarma veřejnou hromadnou dopravou. Copak by se asi strhlo za bouři, kdyby někdo toto chtěl dát do naší Ústavy nebo Listiny. Prostě výslovné zakotvení práva na obranu na ústavní úrovni je možné. Znát zahraniční úpravy je zajímavé, ale neomezují právo každého státu vytvořit si ústavu podle svého.

Na ústavní úrovni není právo na obranu uvedeno. Listina základních práv a svobod jen stanoví, že porušením práva na život není jednání, které podle zákona není trestné. Dnes je právo na obranu zakotveno pouze na úrovni obyčejného zákona. Pramen práva jsou právní předpisy, ne jejich komentáře, které tvrdí, že již dnes právo na obranu lze na ústavní úrovni dovodit výkladem. A i kdyby, výkladem lze dovodit více věcí, přesto jsou v právu upraveny výslovně.

Návrh ústavního zákona symbolicky do ústavního pořádku převádí morální zásadu, že zlu, což je i útok na člověka, se nemá ustupovat, ale naopak se mu bránit. Zakotvení určitého práva na ústavní úrovni má svůj symbolický význam. A symbolismus je jednou z funkcí ústav. Je více věcí, které získaly ústavní úpravu až poté, co je zavrhl zákon. Listina v roce 1991 zakotvila zákaz trestu smrti. Což bylo symbolické, jelikož tento zákaz byl na zákonné úrovni obsažen již v roce 1990 zrušením trestu smrti v trestním zákoně. Od roku 1990 platil i zákon sdružovací, petiční a další, které upravovaly práva, jež zakotvila později Listina či Ústava.

Přesto taková úprava není nadbytečná. Jelikož jde o vyjádření určité vůle státu na ústavní úrovni, s tím, že do budoucna nelze tuto úpravu změnit obyčejným zákonem, i to má samo o sobě smysl. Je-li zákonná úprava příznivější, bude mít ústavní úprava potvrzující symbolickou hodnotu. Významnou se stane ústavní úprava, pokud by zákonnou úpravu obrany chtěla většina poslanců obyčejným zákonem podstatně zúžit. Přijetí obyčejného zákona může prosadit nadpoloviční většina v Poslanecké sněmovně přehlasováním Senátu i prezidenta republiky. Proto má ústavní zakotvení práva na obranu symbolický i praktický význam.

Evropské orgány při regulaci zbraní mají chabé právní základy své působnosti. Zbraňová směrnice se odvolává na usnadnění fungování vnitřního trhu. Přitom se dotýká držení zbraní lidmi, kteří nejsou obchodníci se zbraněmi, ale jen spotřebitelé, kteří nechtějí se zbraněmi obchodovat. I jiné státy si určité zboží a služby regulují podle svého

a nepodléhají vnitřnímu trhu Evropské unie. V Nizozemí je možné prodávat marihuanu, ovšem u nás ne. V Nizozemí je legálně eutanázie. Ale i když je Nizozemí členem Evropské unie, je všem jasné, že pokud by nějaký nizozemský podnikatel se smrtí chtěl tuto službu činit u nás, byl by trestán podle odpovědnosti za účasti na sebevraždě.

Doktrína, že evropské právo má absolutní přednost před vnitrostátním právem, není nikde zakotvena v základních smlouvách o Evropské unii. Je to pouze názor evropského soudu. Při chabém právním základu Evropské unie regulovat držení zbraní v členských státech je významné pro postoj členského státu to, zda je určitá věc upravena ústavně. Přičemž nejvyšší úroveň vnitrostátní regulace bude poměřována s nepřesvědčivým odvoláváním a fungování vnitřního trhu. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane doktore, i za perfektní dodržení časového limitu a posledním z účastníků ze strany dotčených orgánů je zástupce Českomoravské myslivecké jednoty, zapsaného spolku, pan Bohumil Straka. A já ho poprosím o jeho stanovisko. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Bohumil Straka:  Děkuji za slovo. Dobrý den, vážené paní senátorky, vážení senátoři, obdržel jsem od myslivců za poslední léta mnoho připomínek, a to nejenom nepřímo, ale sbíral jsem osobně petiční podpisy na mysliveckých akcích, na veletrzích, na výstavách, takže jsem mluvil doslova s tisíci myslivci, kteří to před mými zraky podepsali, takže mám dobrou zpětnou vazbu.

Ve zkratce, Českomoravská myslivecká jednota, která reprezentuje většinu z té téměř stotisícové komunity, u organizovaných myslivců je nás 60 000, neorganizovaných je víc, tak zcela jasně se opakovaně vyslovuje ve prospěch zakotvení ústavního práva na zbraň. Cituji z oficiálního prohlášení: „Českomoravská myslivecká jednota vítá a podporuje zakotvení ústavního práva na zbraň.“

Jak už zde zaznělo od pana náměstka ministra zemědělství, tak myslivci mají nezastupitelnou roli při regulaci zvěře. Zvláště v dnešní době, kdy tady máme kůrovcovou kalamitu. Takže opravdu, pokud se nechceme vrátit k luku, šípu, pazourku, tak my ty palné zbraně potřebujeme. A pokud zde máme regulovat zvěř a je nás stále méně myslivců, naše komunita bohužel stárne, tak si nemůžeme dovolit, aby nám někdo házel klacky pod nohy s dalším omezováním zbraní.

Jak tady také zaznělo, jako jediná země na světě jsme zastavili africký mor prasat. Možná ne navždycky, může se to vrátit, ale každopádně jsme jediná země na světě, která ho zastavila. Zase díky myslivcům a díky tomu, že máme rozumné zbraňové zákony. Čím dál víc stoupají střety se zvěří, obrovské škody, pojišťovny říkají miliarda, podle Českého statistického úřadu a policejních statistik nehodovosti je zhruba sto tisíc autonehod ročně a z toho je kolem třinácti tisíc, tzn. už to překročilo o dvanáct třináct procent střety se zvěří. Zase my myslivci doslova zachraňujeme životy těch řidičů, kteří děláme prevenci střetu se zvěří.

Bývá nám říkáno, že se to myslivců netýká. Není to pravda, jak tady říkal náměstek. Týká se nás to, i ta směrnice na myslivce dopadá, i když méně, jak na ostatní. A nikdo nám nebude vykládat, že se nic neděje, že se nic neomezuje. 13. prosince byla např. v Německu provedena implementace té paskvilní směrnice, byl to černý pátek pro myslivce, jsou tam zděšeni, protože ta německá implementace šla daleko za rámec té směrnice. A samozřejmě víme, co se děje v Německu, ve Francii a v těch velkých státech, v Anglii, kde za dva dny už bude brexit, tak bohužel se přejímá do směrnic.

Na závěr bych rád uvedl takový osobní příběh. Před deseti roky jsem byl na konferenci UNESCO v Keni, kde zasedalo UNESCO a bylo přijato sokolnictví jako světové kulturní dědictví, což byla největší nominace v historii UNESCO z těch 1500 kulturních dědictví. Posléze byla i myslivost uznána ne sice jako UNESCO dědictví, ale jako národní kulturní dědictví. A v Keni byla exkurze do Národního muzea. Keňa je na rovníku a má se zato, že první lidé vznikali – homo erectus, homo habilis byli v rovníkové Africe, právě v té Keni.

A tam jsem si uvědomil – nejenom tam, ale tam jsem se utvrdil v tom, že bez zbraně a lovu by člověk dneska vůbec neexistoval. Neexistovaly by televize, facebooky, neexistovaly by zákonodárné sbory, neexistovalo by nic. Díky zbraním se člověk mohl bránit tehdy i dravé zvěři i ostatním a díky zbrani si mohl tehdy něco ulovit a přežít. Z 90 % byl tehdy člověk lovec, z 10 % byl sběrač.

A po té konferenci mě vzal jeden přítel do buše, byl jsem tam několik týdnů a ukázal mně svůj dům. A já říkám: „Proč ten dům je opuštěný?“ Asi 50 km od Nairobi. A říkám: „A proč je rozstřílený?“ Říkal: „No jo, tak každý měsíc na mě dělají pogromy, tak se to nedalo vydržet. Pak přišla zkorumpovaná policie, zabavila mi zbraně, už jsem se neměl čím bránit, tak jsem se přestěhoval do auta, do roveru, a od té doby žiji v roveru. Už několik let.“ Tak takhle bych já opravdu ani, myslivci kolegové, nechtěl dopadnout, abych jednou beze zbraní nebyl schopen bránit svůj dům.

Na závěr bych chtěl říct, že zažíváme dlouhou dobu míru. Ale nemusí to být navždy. Vezměme si, že všechny globální konflikty, ty tři velké, třicetiletá válka, první a druhá světová válka vznikly v našem regionu. Třicetiletá válka dokonce začala přímo v naší zemi. Nikdo ty války nečekal, byly delší, než se myslelo, takže si nemysleme, že prosperita a mír je navěky. Zachovejme tedy ten stávající stav, naši bezpečnou zemi, která je na špici v první desítce už řadu let, zachovejme to a symbolicky i prakticky to pojistěme ústavním právem na zbraň.

Neb pasivismus je luxus, který si mohou dopřávat pouze ti, kterým jiní se zbraní v ruce kryjí záda. Ti, kdož překovali... (Předsedající: „Čas, pane...“) všechny své meče v pluhy, tak budou orat pro ty, kteří tak neučinili. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji vám za vaše vystoupení. Tím jsme vyčerpali strany, petice a dotčených organizací. A protože se do rozpravy se nikdo nehlásí, tak přece jen pan kolega Dienstbier.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. Já jsem byl odhodlán původně maximálně oddělit projednávání petice od Listiny základních práv a svobod a zakotvení práva bránit svůj život se zbraní v ruce v tomto ústavněprávním dokumentu. Dosavadní vystupující mi to dělají o něco těžší, neb to sami poměrně intenzivně spojují. Já bych chtěl zdůraznit, že věcně a právně to vůbec nesouvisí, byť je zjevné z probíhajícího projednávání, že fakticky zcela úplně.

Já bych se napřed vyjádřil k organizaci jak dnešního jednání, tak veřejného slyšení k této petici, které organizoval výbor pro vzdělání. Já bohužel musím konstatovat, že příprava toho průběhu byla z mého hlediska zcela tendenční, neb na veřejné slyšení na panel byli v podstatě, s mojí výjimkou, pozváni senátoři a poslanci, kteří zastávali pouze ten jeden názor, který směřoval právě k tomu ústavnímu zakotvení práva na zbraň, abych to řekl zjednodušeně. Ani já jsem v původním návrhu nebyl, jsem tam doplněn až dodatečně. Takže původně to bylo připravováno jako zcela jednostranné.

Z hlediska dalších zúčastněných osob, až třeba i po zde přítomného dr. Koudelku, výběr byl stále tendenční, protože je tady v tomto prostředí dobře známo, že pan Koudelka

v této věci není nestranný expert, ale podílel se na přípravě novely Listiny, kterou budeme projednávat, jak jsme dnes rozhodli, až na příští schůzi.

Podobně když se odíváme na zastoupení zúčastněných osob zde na tomto jednání, tak jsou tady zástupci petičního výboru, což je samozřejmě naprosto přirozeně, pan Černý za LIGU LIBE, coby zároveň předseda petičního výboru, paní Čížová, která je také z LIGY LIBE, pan Straka, který je tady oficiálně za Mysliveckou jednotu, ale je z LIGY LIBE.

A když se odíváme na resorty, což je asi přirozené, že tady jsou, ale nevím, proč třeba někdo nepozval ministerstvo spravedlnosti, bavíme-li se o změnách ústavy, a proč, pokud se bavíme zároveň o údajně základních právech, proč třeba nebyli pozváni i zástupci organizací, které se systematicky a dlouhodobě zabývají ochranou lidských práv. Myslím, že pak by to bylo vyváženější. Bohužel v té přípravě je vidět, že bylo všechno organizováno tak, aby se maximálně podpořilo přijetí té novely Listiny základních práv a svobod.

A teď tedy už se doopravdy pokusím zdržet zatahování problematiky novely Listiny do projednávání petice. My jsme dostali návrh usnesení petičního výboru, budu zkráceně říkat, který tady pan zpravodaj prezentoval. A já ten návrh považuji za naprosto neuvěřitelný. Protože pokud se podíváme na samotnou petici, tak – jak už tady také bylo řečeno, tak petice má dva základní požadavky. První je prosazení přijetí novely ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, tedy novely, kterou už tato komora odmítla přijmout.

A druhý bod, který v petici je, tak je požadavek odmítnutí implementace té takzvané zbraňové směrnice. A to je podle mě ještě neuvěřitelnější, pokud se k tomu vyjadřuje návrh usnesení výboru tak, jak se vyjadřuje, protože tento požadavek je požadavek na porušení právních závazků České republiky, které vyplývají z členství v Evropské unii.

Už tady také bylo řečeno, že žaloba, kterou Česká republika podala, tak už Evropský soudní dvůr rozhodl, takže ji v celém rozsahu zamítl. Já myslím, že to bylo očekávatelné rozhodnutí. A teď nemluvím o tom, jak dobrá nebo špatná ta směrnice je. Ale Evropský soudní dvůr jednoznačně rozhodl, že právní základ, pravomoc orgánů EU je dána, že tato směrnice mohla být přijata v rámci toho právního základu, kterým je tedy vytváření podmínek pro fungování vnitřního trhu. A už není způsob, jak toto zpochybnit. To znamená, je to náš jasný závazek tuto směrnici transponovat.

To znamená, že usnesení výboru říká k těmto dvěma bodům petice, že je jednak schvalujeme a že ty požadavky považujeme za důvodné. Považujeme za důvodné přijmout něco, co už jsme odmítli, a považujeme za důvodné porušování právních závazků České republiky z členství v Evropské unii. To podle mě nemůže nikdo myslet vážně takové usnesení.

A co se týče toho návrhu, já už jsem vám tady nechal rozdat návrh alternativního usnesení, které je velmi prosté, neutrální z hlediska hodnocení obsahu petice. A zní, že Senát PČR bere na vědomí petici č. 6/19, obsaženou v senátním tisku č. 119. To je usnesení, pro které je možno s čistým svědomím hlasovat, ale doopravdy nejsem schopen hlasovat pro usnesení, že je důvodné přijímat něco, co jsme odmítli, a že je důvodné porušovat právní závazky České republiky. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, a současně vám také děkuji, že jste upozornil, že neprojednáváme návrh novely Listiny lidských práv a svobod, ale tuto petici. Prosím, držme se tedy tohoto tématu, a prosím dalšího přihlášeného senátora, pana Vilímce, prosím. (Poznámka: Následujícím řečníkem v rozpravě je však senátor Ladislav Václavec.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ladislav Václavec:  Děkuji za slovo, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové. Dovolte mi několik připomínek navazujících na předloženou petici a současné předpokládané 2. čtení ústavního zákona o zakotvení práva bezúhonných českých občanů na obranu se zbraní v ruce. Já v tomto vystoupení budu také tendenční, protože ten názor mám relativně pořád stejný.

Od 1. čtení tohoto zákona jsem měl ve svém bruntálsko-opavském senátním obvodu několik schůzek s držiteli legálních zbraní. A to jak z řad sportovních střelců, tak z řad mysliveckých spolků. Zcela chápu jejich obavy při implementaci zbraňové směrnice EU. I když při zavedení směrnice tam je opravdu zpočátku přechodné ustanovení, které umožňuje členských státům ponechat stávajícím držitelům zbrojních průkazů jejich zbraně, které nová směrnice označuje za zakázané, tak je to opravdu ale jen zatím.

Když pominu to, že každá nová směrnice, která už je avizovaná, může toto dále okrajovat, tak v případě pozbytí platnosti zbrojního průkazu majitele či jeho úmrtí jiný člověk – syn, dcera – jako držitel zbrojního průkazu již nikdy nemůže ve funkčním stavu jeho zbraně vlastnit.

Dále já musím zcela odmítnout povinnost nově registrovat poplašné pistole, funkční repliky zbraní či znehodnocené zbraně, což jsou statisíce úkonů, které zatíží oddělení zbraní našich okresů. A při opominutí tohoto aktu vlastník nenahlášeného zásobníku zcela bez pardonu pozbude zbrojního průkazu, takže nebude moci legálně vlastnit žádnou zbraň. Já jsem jednoznačně pro naše členství v EU, jsem i pro dodržení unijních pravidel všude tam, kde tato pravidla jsou jednoznačně pro zlepšení života v EU. Určitě bychom si ale měli bránit naše zákony, o kterých jsme přesvědčeni, že jsou kvalitní a funkční. A tam nechť zbraňový zákon jistě patří.

Určitě bychom si měli zachovat právo na vlastní bezpečnost, chránit si možnost vlastní účinné ochrany jak sebe, svých blízkých, tak i státu. Odmítáním implementace směrnice a přijetím avizované změny ústavního zákona určitě nijak neomezujeme ostatní státy EU. Naopak jejich občanům nadále nabízíme pobyt v jedné z nejbezpečnějších zemí světa. Proto já osobně petici i s přijetím avizovaného ústavního zákona souhlasím. A to nejen já, ale doufám a troufám si říct, že i celý senátorský klub ANO. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, znovu prosím diskutující, aby se opravdu přednostně vyjadřovali k té petici. Ale paní kolegyni ještě musím zastavit, neboť s přednostním právem je zde přihlášen pan místopředseda Horník.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážení petenti, vážené kolegyně, kolegové, mě zarazila pouze jedna věc. Když jsem se podíval na to, jak byla tato petice projednávána ve výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, to jejich usnesení máme k dispozici, tak přílohou toho usnesení je ještě, že Senát PČR schvaluje petici. Já tedy nevím, jak lze vůbec schválit petici. To asi uniklo celému výboru, protože petice se nedá schválit. Petice se dá vzít na vědomí, dá se podpořit, cokoliv jiného, ale určitě se nedá schválit. Čili nad tím jsem se pozastavil u ctěných kolegyň a kolegů, kterých je určitě hodně, že bychom měli petici schvalovat, kde to je jako příloha č. 1.

Já tedy, když už mám slovo, tak se přimlouvám za ten návrh, který jsme dostali od pana kolegy Dienstbiera, bereme na vědomí. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane místopředsedo, a prosím s přednostním právem pana kolegu Václava Lásku.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Láska:  Pane předsedající, kolegyně, kolegové, čistě jenom k té petici. Ta dnešní diskuze není asi úplně ta podstatná, ta nás čeká až na příštím plénu. Nicméně chtěl bych se petentů zastat v tom směru, že ono dát dohromady petici, sesbírat sto tisíc podpisů, to není ze dne na den. A není možné úplně potom pružně s tou peticí a s jejím textem reagovat na vývoj dané problematiky.

Oni tady u nás už jednou byli s původní peticí, která byla mnohem obecnější, která chtěla, abychom konali. Neříkala nám jak. A já si pamatuji, že na tom veřejném slyšení jsme jim vytýkali – a i já osobně jsem jim vytýkal, že v té petici byl zcela obecný požadavek, abychom konali a oni ho od té doby spojovali i s tím požadavkem na změnu zákona

o bezpečnosti České republiky. A já jsem jim vytýkal, že ten požadavek v té petici není, tak to nemůžou spojovat. Načež reagovali, dali dohromady novou petici, tam už dali dohromady konkrétní požadavek, že chtějí, abychom změnili zákon o bezpečnosti České republiky. Mezitím ale s námi dále jednali, naslouchali a slyšeli i na ten náš názor, že tento zákon měnit nechceme, že tudy jít nechceme. Že spíše, než zabývat se právem na držení zbraně k obraně státu jsme připraveni se zabývat právem na držení zbraně

k osobní obraně.

Takže nám naslouchali, změnili ten svůj požadavek, ale už samozřejmě nebylo možné změnit text té petice. Ten už zůstal. Takže já bych spíš ocenil to, že petenti jsou ochotni

s námi komunikovat, naslouchat nám, a nevyčítal bych jim, že už ale nejsou schopni změnit text petice, která je v podpisu a která se takhle množí. Takže i tady v tom znění, nebo tady v tom duchu chápu tu výtku kolegy Dienstbiera. A myslím si, že možná by bylo i správnější, abychom hlasovali o tom, že ji bereme na vědomí. Protože to, jak se reálně k té problematice postavíme, o tom stejně budeme jednat a hlasovat v souvislosti s naším tiskem na příštím plénu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego, a na řadě je paní senátorka Chalánková.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo, pane předsedající, já budu krátká, protože vystoupení jsem si chystala spíše k tomu vlastnímu bodu.

Já jsem udivená, proč se zvedá tak silný odpor odpůrců a jejich argumenty mě spíše usvědčují a přesvědčují v tom, že konáme správně my, co podporujeme jak petici, tak ústavní zakotvení práva na držení zbraní. Zazněla tady otázka, proč nebyly na veřejné slyšení pozvány organizace, které se zabývají ochranou lidských práv. Já bych řekla, že v podstatě to snad máme přesně vědět my, co jsou to lidská práva. Pro usnadnění přemýšlení bych chtěla říci, že existuje jedno základní lidské právo, a to je právo na život.

A o tom je celé toto jednání.

Během řeči tady zazněla věta, že v okolních zemích se snad i lidé bojí svého státu. Já bych chtěla upozornit na to, že tato věta se dá otočit. Nad tím se zamysleme. Bojí se stát svých vlastních občanů?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko, a prosím dalšího v pořadí, pana senátora Dienstbiera.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Já už v podstatě jenom fakticky v reakci na předchozí dva kolegy. Já jsem nekritizoval petenty, jakkoli s nimi nesouhlasím, mají právo požadovat v petici téměř cokoliv. To je legitimní. Já jsem kritizoval návrh usnesení našeho výboru, protože to doopravdy není podle mě vůbec přijatelné.

A druhá poznámka. Jak pan senátor Láska, tak paní senátorka Chalánková tady zmínili ústavní zakotvení práva na držení zbraně. Jen bych chtěl poznamenat, že to ten návrh Listiny nečiní.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, samozřejmě se nám stále míchají tyto dvě věci dohromady a znovu prosím, abychom odlišovali. Budeme se návrhu na úpravu Listiny věnovat na příští schůzi. A dalším přihlášeným je pan senátor Červíček, prosím o jeho slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Martin Červíček:  Pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Jenom velmi stručně. Myslím si, že celá petice vznikala v nějakém čase. Potvrzuji slova předřečníka, který říká, že je velmi složité dávat dohromady petici, mluvit o konkrétních věcech, které se pak včas nějakým způsobem vyvíjejí. Osobně to beru jako výzvu více jak 100 000 lidí, kteří chtějí po zákonodárcích, aby hledali řešení tím, že projednají případné návrhy, které budou dávat ústavní záruku v souvislosti s obranou života i se zbraní. V tuto chvíli tedy existuje návrh, o kterém nechci dnes mluvit, protože projednáváme petici, a to si myslím, že byl ten největší smysl – výzva zákonodárcům a takto to vyplývalo i z průběhu veřejného slyšení, projednávání na výboru, a máme podle mého názoru posuzovat, jestli se bavíme o smyslu petice v tuto chvíli a jestli se ztotožníme s tím, že nás někdo vyzývá, abychom zkusili najít to konkrétní řešení v ústavní záruce. Z tohoto pohledu si myslím, že samozřejmě usnesení výboru může doznat změn, aby to nebyla chyba týkající se toho, že se schvaluje petice, ale na druhou stranu si myslím, že to nemění nic na tom, že můžeme považovat tu petici v tomto smyslu za důvodnou, jenom jsem chtěl doplnit. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Omlouvám se, že jsem tady něco hledal. Dával jste nějaký návrh, pane kolego? (Senátor Martin Červíček: Ne.) Nedával, byl to jenom komentář.

Do obecné rozpravy už se nikdo další nehlásí, a proto ji ukončuji. Pane kolego Tecle, zmáčkl jste to asi dvakrát, takže jste mi zmizel. Dobře, beru na vědomí, že se hlásíte, prosím, bylo to dáno asi trémou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych se vyjádřit k tomu, co zde zaznělo v tom smyslu, že v usnesení výboru je uvedeno schvaluje a ne bere na vědomí. Po konzultaci s panem předsedou výboru jsme se domluvili, že bychom bod I. opravili na bere na vědomí petici č. 6/19 obsaženou v senátním tisku č. 119. A pokračuji bychom dál, tak jak bylo řečeno, bodem II. konstatuje, že petice je důvodná, bodem III., který má dvě odrážky a ze kterého byla vypuštěna čtyři slova, tak jak jsem to načítal, a IV. doporučuje vládě

Dávám návrh, abychom takto o návrhu usnesení hlasovali.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Pane kolego, musím to chápat tak, že dáváte pozměňovací návrh k návrhu usnesení Senátu. (Velký hluk v sále.) Kolegové, prosím vás, neubírejte mi pozornost pana zpravodaje.

Ještě jednou se táži: Dáváte pozměňovací návrh k návrhu usnesení a ten nahradit v bodu I. slovo schvaluje slovem bere na vědomí? (Senátor Jan Tecl: Ano.)

A pak je zde ještě samostatný návrh usnesení, což je alternativní návrh usnesení pana senátora Dienstbiera.

Čili pan zpravodaj navrhuje pozměňovací návrh k návrhu usnesení v tom smyslu, že v bodu I. bude znít, že Senát bere na vědomí petici č. 6/19, a jsou tam pak ještě body II., III. a IV., kdežto pan senátor Dienstbier navrhuje, s odpuštěním bych řekl suše vzetí na vědomí.

Ještě je obecná rozprava, ještě se podařilo ji udržet. Prosím místopředsedu Senátu pana Milana Štěcha.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane zpravodaji, petenti, kolegyně a kolegové, já jenom jednu poznámku. Až dojde na ústavní zákon, kterým se mění Listina základních práv a svobod, tak se možná vyjádřím více. Ale při rozpravě jsem tady, zejména při úvodním slovu zástupce petentů opakovaně slyšel, že se na nás připravuje nějaké zlo, když to trochu zbagatelizuji nebo řeknu volněji, opět z Evropské unie.

Už tomu přestávám rozumět. Lidé, kteří se verbálně hlásí k evropské prozápadní orientaci, kteří říkají, že je dobře, že jsme v NATO, že nemáme jinou alternativu než Evropskou unii, tak pořád nějakou formou – promiňte mi, co použiji za slovo – straší veřejnost, že ta zlá EU nám zase chce zhoršovat život. A pak se nedivme, že tolik občanů se ve svých názorech obrací někam jinam.

Nechci bránit nějaké diskusi a každý má právo vyjádřit své obavy, ale měli bychom přemýšlet také o důsledku našich slov. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane místopředsedo. A ještě se hlásí pan kolega Dienstbier.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Mám v podstatě jenom procedurální poznámku. Pan zpravodaj tady načetl nějaké změny, ale formálně nebyl žádný návrh předložen. Upozorňuji na to před ukončením rozpravy, abychom ji pak znovu neotevírali. Nebylo nic v tomto směru předloženo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Omlouvám se, pane kolego, ale já jsem si to ujistil s panem zpravodajem, že je to bráno jako podaný pozměňovací návrh usnesení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Pokud bude předložen písemně, tak ano. Nevím, jestli je to v procesu, jenom vím, že už jsme tady nedávno jednou nebo dokonce dvakrát otevírali rozpravu, aby se to procedurálně dotáhlo.

A ještě jedna poznámka. Změny na kritice, že konstatovat důvodnost porušování právních závazků a důvodnost přijetí něčeho, co jsme odmítli splnit, to nezmění úpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Dalším přihlášeným je pan kolega Antl.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Dobrý den úplně všem. Vážený pane předsedající, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři. Vzhledem k tomu, že je signalizováno, že bychom měli ve druhém čtení projednat navrhovanou novelu Listiny základních práv a svobod, tak dnes nebudu vystupovat dlouho, neberu to osobně, ale chtěl bych říci, že doplňující věta, resp. aby právo na obranu se zbraní, že je tam důležité slovo zbraň. To se nikde v Listině základních práv a svobod nevyskytuje. A argument toho, že jdeme proti EU, nejdeme proti EU. Myslím si, že by evropská legislativa měla ctít i národní a v tuto chvíli říkám, pokud to tam dostaneme, ústavní pořádek, a v momentě, kdy by se objevila věta, kterou my chceme, ale to souvisí s tímto tématem, pak v tu chvíli musí přezkoumávat vše Ústavní soud, a nebylo by to na úrovni zákona. Tím se hlásím k petici a podpořím ji. Můžeme se domlouvat na znění usnesení. Díky za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego. A hlásí se mi pan senátor Vystrčil, předseda klubu ODS.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo a dovoluji si podat procedurální návrh a požádat pana předsedajícího o desetiminutovou přestávku, ve které bychom precizovali návrhy usnesení, které tady zazněly, nebo návrhy na změnu usnesení, které bylo předloženo tak, abychom se vyvarovali zbytečné debaty nad návrhy, které nejsou kompletní nebo nedopracované. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedo, beru to jako žádost o přestávku a nebral bych to jako procedurální návrh a nemusíme o tom hlasovat, pokud někdo nenamítá, prosím. Nevidím nikoho, vyhlašuji tedy přestávku do 16.28 hodin.

(Jednání přerušeno v 16.17 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 16.28 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Kolegyně a kolegové, udeřila naše hodina, schůze pokračuje. Prosím, zaujměte místa v lavicích a ztište hovor. Kolegové po mé levici i pravici, prosím, pokračujeme v projednávání tohoto bodu.

Jenom upozorňuji, že jsme ve fázi obecné rozpravy. A vidím přihlášeného pana kolegu Jana Tecla. Prosím o jeho vystoupení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, podávám pozměňovací návrh k návrhu usnesení Senátu obsaženému v senátním tisku č. 119/1:

Senát

I. bere na vědomí petici č. 6/19 obsaženou v senátním tisku č. 119;

II. konstatuje, že petice č. 6/19 – Za zachování práv bezúhonných českých občanů v oblasti legálních zbraní (senátní tisk č. 119) je důvodná;

III. dále konstatuje, že celá řada bodů Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění Směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní, zjevně nesleduje a nemůže naplnit účel boje proti terorismu. Z tohoto důvodu také ČR v roce 2017 podala žalobu na neplatnost této směrnice k Soudnímu dvoru EU.

Zbraňová legislativa České republiky je zcela přiměřená a správná reflektující jak v České republice tradiční právo držet zbraň pro ochranu života, zdraví a majetku, tak aktuální hrozby plynoucí z teroristických útoků.

Není důvod, aby Česká republika omezovala nad rámec nezbytný pro boj s terorismem právo českých občanů držet zbraň pro osobní obranu;

IV. doporučuje, aby vláda při přípravě zákona implementující směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice rady 91/477/EHS, o kontrole, nabývání a držení zbraní, důsledně dbala na ochranu práv oprávněných držitelů zbraní, zejména pak u těch částí směrnice, kde omezující či zakazující ustanovení zjevně nemají naprosto žádnou souvislost s avizovaným bojem s terorismem.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. A hlásí se Petr Šilar s přednostním právem.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Šilar:  Děkuji za slovo a chtěl bych požádat, abychom hlasovali po těch jednotlivých bodech. To znamená nejenom 1, 2, 3 a 4, ale i také o těch dvou odstavcích ve III zvlášť o každém.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano, rozumím. Čili jednotlivé odrážky v římské III., ano. Pan zpravodaj sleduje tento návrh a prosím pana kolegu Vystrčila.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Děkuji za slovo, já taky vlastně mám procedurální věc, spíš možná dotaz na pana kolegu Dienstbiera jestli tomu rozumíme dobře, že ten jeho návrh na usnesení, jako je to usnesení, které by nemělo být nijak doplňováno. Tak on to má myšlené?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Je to alternativní návrh.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Je to alternativní text, to znamená, pokud by byl přijat jeho text, tak už by neměl být doplňován o nic dalšího. To je abychom si rozuměli, protože jedna z variant, která se nabízí, by bylo, že by třeba byl přijat text pana kolegy Dienstbiera a dále přijat ještě další text z jiných usnesení, tak abychom v tomhle měli jasno, a neudělali jsme potom při hlasovací proceduře chybu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Já jsem samozřejmě ten návrh předkládal jako vyčerpávající návrh, ale pokud tedy bude akceptován návrh pana senátora Šilara, že se bude hlasovat o jednotlivých bodech, tak se bude samostatně hlasovat o tom bodě I., který je shodný s tím, co jsem navrhl já jako usnesení, čili pak se uvidí, jestli bude přijato ještě něco jiného.

Já v tom případě nebudu požadovat hlasování o tom mém návrhu, protože se o něm vlastně bude hlasovat tím samostatným hlasování o bodě I. návrhu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolegu. A já jenom konstatuji, že kdyby neprošlo nic, tak budeme mít stále ve hře původní návrh usnesení výboru. Jenom abychom si to uvědomovali. Takže pokud se už nikdo další do rozpravy nehlásí, tak ji končím. A poprosím pana zpravodaje, aby rozpravu shrnul.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Tak vážené kolegyně, vážení kolegové, v rozpravě vystoupilo celkem 16 řečníků, z toho bylo 11 senátorů. Jeden senátor vystoupil. myslím, čtyřikrát s tím, že převážná většina příspěvků byla na podporu petice.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Už jsme tam? Takže budeme postupovat, pane zpravodaji, prosím jenom promiňte, tak, jak navrhoval pan kolega Šilar, ano?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Co se týká způsobu hlasování, tak po návrzích, které zde zazněly, doporučuji, abychom hlasovali dle návrhu senátora Šilara, to znamená, že bychom hlasovali o jednotlivých bodech mého pozměňovacího návrhu. A s tímto se takto souhlasně vyjádřil i senátor Dienstbier.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  S právem přednostním, ale jenom upozorňuji, že už není rozprava, pane kolego, takže pokud je to k proceduře, tak prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Prosím o vytažení kartiček, protože vidím na stolech věci kolegů. a karty zastrčené, a nejsou tady!

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, to stačí, když mi řeknete tady z lavice... Takže vás odhlásím všechny. Prosím, přeregistrujte se. Všichni jsou přeregistrováni? Má někdo potíž? Všichni jsou, prosím, zaregistrováni? Ne, zpravodaj ještě ne. Výborně. Tohle až se naučím, tak budu mít pocit, že jsem tady opravdu senior. Tak a pane zpravodaji, takže dáváme hlasovat o bodu I. vašeho pozměňovacího návrhu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Ano, jestli ho mohu ještě přečíst, takže...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ne, to už nečtěte, načetl jste to všechno a všichni to máme před sebou. Takže ale musím přece jenom svolat kolegy.

Budeme hlasovat o bodu I. navrženého pozměňovacího návrhu pana zpravodaje Jana Tecla.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. A kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 48 při kvóru 33. Pro 65, návrh byl schválen.

Nyní, pane zpravodaji, přistupujeme k bodu II.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Ano, souhlasím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano, zahajuji hlasování. V sále je 64 senátorek a senátorů a 33 činí kvórum. Kdo je pro, stiskne, zvedne. A kdo je proti, zvedne, stiskne. V prvním případě ANO, v druhém NE. Hlasování č. 49. Kvórum 33, pro 37, návrh byl schválen. Pane zpravodaji, prosím dále.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Dále budeme hlasovat o bodu III., kde jsou 2 odrážky.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  A byl požadavek, aby se hlasovalo o každé zvlášť, takže prosím první odrážka bodu III. Všichni chápou? Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 50 při kvóru 33, pro bylo 33. Návrh byl schválen. A nyní prosím budeme hlasovat o bodu III. o druhé odrážce. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. V sále je 64 senátorek a senátorů, kvórum 33. Hlasování č. 51, při kvóru 33 pro 45, návrh byl schválen. A konečně, pane zpravodaji?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Poslední bod IV.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Dávám hlasovat. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. A kdo je proti, zvedne ruku, stiskne tlačítko NE. Hlasování číslo 52, kvórum 33, pro 44, návrh byl schválen. Tím tedy je schváleno znění petice. Já myslím, že jestli se nepletu, jenom pro jistotu, o celku hlasovat nemusíme, neboť jsme jednotlivé body schválili.

Ukončuji projednávání tohoto bodu a my se tady vystřídáme.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobrý podvečer, kolegyně, kolegové. Pokračujeme v našem odpoledním jednání.

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 182

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Dalším bodem je návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu ve znění pozdější předpisů, a zákon číslo 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti ve znění pozdějších předpisů. Tak já počkám, až se nám tady naše komora trošku uklidní a vyprázdní. Byl to náročný bod, já tomu rozumím, ale poprosím o klid a nebudu pokračovat dále. Děkuji. Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 182. A já prosím a vítám pana poslance Romana Kubíčka, aby nás seznámil s návrhem zákona. Vítejte, pane poslanče. Mikrofon je váš, ale ještě počkejte. Já, nedá se nic dělat, kolegyně, kolegové, prosím vás trošku respektuje, pokračuje tady program. Jestli máte své problémy, běžte s nimi ven. Omlouvám se, ale tady opravdu potřebujeme klid. Neposlouchají mě. Pravé křídlo. Tak, pane poslanče, mikrofon je váš.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslanec Roman Kubíček:  Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl uvést poměrně jednoduchou novelu zákona č. 163/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu ve znění pozdější předpisů. Tento poslanecký návrh zákona vznikl po dohodě s prezidentem Nejvyššího kontrolní úřadu, protože při vzniku zákona o státní službě byly některé státní složky státu omezeny v nárůstu svých platů a nebyly zahrnuty do tohoto zákona. Je to dáno jejich statutem nezávislosti. To znamená, že se to stalo Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, Národnímu bezpečnostnímu úřadu a v neposlední řadě i NÚKIB. V průběhu projednávání, kdy jsme připravili tento zákon již v roce 2018, došlo k některým úpravám a původní znění bylo rozšířeno o rozšíření platových možností i Národního bezpečnostního úřadu. Ve zjednodušení týká se toho, že prezident Nejvyššího kontrolního úřadu a ředitel Národního bezpečnostní úřadu může vytvořit takzvaný platový řád, kde zohlední nárůsty platů úředníků pod státní službou. Proč tomu tak je, ty úředníci a zaměstnanci Nejvyššího kontrolního úřadu vykonávají vlastně totožnou práci jako například zaměstnanci Finančního úřadu, jako zaměstnanci Ministerstva financí a dalších. A rozšířil se nám takový malý nešvar, že tyto organizace i Nejvyššímu kontrolnímu úřadu své zaměstnance přebírají, protože jejich statut auditorů a kontrolorů je pochopitelně na trhu práce velmi žádán. Podrobná důvodová zpráva byla k tomuto tisku předložena a my jsme byli obhajovat ve dvou výborech tuto změnu. A byli jsme upozorněni, za to velice omlouváme, došlo tam k malé legislativní chybě, a to je při tom předkládání zákona, my jsme to dvakrát měnili. Poprvé byla účinnost navržena k 1. 1. roku 2019, v průběhu projednávání tohoto zákona přístupu NBÚ byla změněna na 1. 1. 2020, a to byla asi ta vaše výtka, protože to se nedalo v tom legislativním procesu stihnout a za to se velmi omlouvám, protože skutečně to byl poslední zákon projednaný na poslední schůzi Poslanecké sněmovny a já jsem opomenul načíst ten návrh s platností na 15. dní po vyhlášení ve sbírce. Nicméně bylo vysvětleno, že tento zákon je platný i v této formě. Existuje k tomu judikát, který toto potvrdil, a to i na ústavněprávním výboru a na výboru hospodářském bylo projednání. Takže za mě úvodní slovo, děkuji moc.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane navrhovateli. A prosím zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavněprávní výbor, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 182/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Burian. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Usnesení máte jako senátní tisk č. 182/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vladislav Vilímec. A nyní ho prosím o jeho zpravodajskou zprávu. Máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane poslanče, vážené kolegyně a kolegové. Jak už zde bylo řečeno zástupcem předkladatele, tak fakticky jediným cílem tohoto návrhu zákona bylo změnit dosavadní praxi stanovení platů a platových tarifů. Nejprve zaměstnanců Nejvyššího kontrolního úřadu na základě pozměňovacího návrhu ve druhém čtení, které podal kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, se rozšířila ta změna i na zaměstnance Národního bezpečnostního úřadu. Ty důvody, proč se tak činí zde, vzpomněl pan poslanec. Ano, navrhovatel zákona v důvodové zprávě uvádí, že je třeba legislativně upravit neospravedlnitelné rozdíly ve výši platů mezi osobami odměňovanými ze státního rozpočtu. V zásadě o zajištění způsobnosti Nejvyššího kontrolního úřadu je vyžadována vysoká odborná kvalifikace a jediným rozdílem oproti zaměstnancům třeba Finančního úřadu a další úřadů je to, že zaměstnanci Nejvyššího kontrolního úřadu nepodléhají režimu státní služby. Tedy při stanovení jejich platových tarifů se vychází z obecného ustanovení nebo obecného nařízení vlády, nikoliv vládního nařízení, které bylo vydáno provedením zákona o státní službě.

Na základě toho poslanci Parlamentu České republiky, musím říci ze všech klubů, podali návrh zákona, který vlastně tu věc upravuje do podoby podobné jakou má Senát Parlamentu České republiky nebo Poslanecká sněmovna, respektive takzvané zvláštní rozpočtové kapitoly organizačních složek státu. A tímto návrhem zákona se tedy zmocňuje, v případě Nejvyššího kontrolního úřadu prezident Nejvyššího kontrolního úřadu k vydání zvláštní platové úpravy, platového řádu, a to po schválení rozpočtovým výborem, tak jak je to i v případě senátorů nebo v případě Poslanecké sněmovny a Hradu, myslím, že to tak je. A stejný režim bude platit i u Národního bezpečnostního úřadu. Jediným problémem nebo když odhlédnu od malé nedokonalosti, že se počítá s využitím úpravy tohoto návrhu zákona poprvé v roce 2021, ale samozřejmě předkladatel nemůže předjímat, kdy vydá platový řád prezident Nejvyššího kontrolního úřadu nebo ředitel Národního bezpečnostního úřadu se souhlasem rozpočtového výboru. Proto by bylo lépe nahradit slovíčko poprvé v roce 2021 za nejdříve v roce 2021. Ale je to věc, kterou výbor neshledal jako důvodnou pro to vracet tento návrh zákona Poslanecké sněmovně. Ten další problém, o kterém mluvil pan zpravodaj, je problém skutečně účinnosti, ta účinnosti se dvakrát měnila. Původně ten návrh, protože byl předložen do Poslanecké sněmovny, považte, již v červenci roku 2018. Takže původně ten datum účinnosti byl stanoven na 1. 1. 2019. Vláda k tomu, to je taky zajímavé, vydala negativní stanovisko, poměrně výrazně negativní stanovisko. Považovala tento návrh za nesystémový. Potom by nesystémového bylo i odměňování zaměstnanců, tedy Senátu či Poslanecké sněmovny. Na základě tedy průběhu prvního a druhého čtení pak byl ten návrh schválen v Poslanecké sněmovně až 18. 12. 2019, což je 13. dnů před tím, než měl začít platit. To znamená než měl vejít v účinnost od 1. ledna. Do Senátu doputoval 6. ledna 2020. To znamená v době, kdy již měl být účinný. A ta praxe je neblahá. Já jenom v krátkosti zopakuji to, co jsem poměrně výrazně uvedl na výboru hospodářském, že to vnímám, že se to může stát, ale ta praxe se nesmí opakovat. Že je to poprvé a naposled.

A vězte, pane poslanče, myslím to v dobrém a je to vzkaz i vládě, že podruhé to v tom Senátu neprojde. Děkuji za pozornost. Jinak výbor navrhuje samozřejmě schválit ten návrh zákona, a to ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátora, a prosím posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou další rozpravu a návrhy. Já se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavněprávního výboru, pan senátor Jiří Burian? Ano, pane kolego, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Burian:  Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, vážení páni poslanci, vážení kolegové a kolegyně. To, co je obsahem návrhu zákona je vlastně v tom senátním tisku 182. Co je důvodem tady bylo vysvětleno jak ze strany předkladatele, tak i zpravodajem garančního výboru. Já za ústavněprávní výbor jenom doplním, že jsme měli také jako značný problém s tou účinností. To, co tady přesně kolega Vilímec teď uváděl. To naše rozhodnutí nakonec bylo, tak jako za chvilku uvedu v usnesení nebo ho máte k dispozici, jenom protože kdybychom to vraceli s tím pozměňovacím návrhem jenom z hlediska účinnosti, tak by se to dostalo do platnosti až od roku 22, a to považujeme za špatné. Takže na 17. schůzi konané dne 15. ledna 2020 ústavně-právní výbor přijal 61. usnesení, ve kterém zaprvé doporučuje Senátu Parlamentu České republiky projednávaný návrh zákona schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zadruhé určuje zpravodajem mě a pověřuje zatřetí předsedu výboru, senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Toť vše.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. A ptám se, zda někdo navrhuje podle paragrafu 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřit vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím. Otevírám tedy obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám. Není se k čemu vyjadřovat. Myslím si, že to proběhlo jednoznačně, všichni tomu rozumíme. Padl tedy návrh schválit a o tom bychom měli hlasovat. Takže si vás svolám. Budeme hlasovat.

Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 64 senátorek, senátorů, kvórum pro přijetí je 33. Já zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, stiskněte tlačítko ANO a zdvihněte ruku. Děkuji. A kdo je proti tomuto návrhu, tak tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji. Návrh byl schválen při přítomnosti 64 senátorek, senátorů, kvórum pro přijetí bylo 32. Já ukončuji projednávání tohoto bodu, gratuluji panu poslanci, děkuji zpravodajům. Končím projednání tohoto bodu. Pozdravujeme poslance dolní komory.

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 183

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

A nyní projednáváme bod, kterým je návrh zákona, kterým se mění zákon č. 455/91 Sb., o živnostenském podnikání, takzvaný živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 183. Návrh uvede radní Hana Kordová Marvanová, radní hlavního města Prahy, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Tak nemám žádné zprávy. Kde je paní radní? Prosím náš organizační odbor. Tak zprávy máme. Tak budeme čekat na paní radní? Nemohli byste jí říct, že tady na ni čeká zhruba 64 senátorů? Vážení paní radní, už jste uvedena u nás, mikrofon na vás čeká. A s ním společně 64 senátorek, senátorů. Vítejte v Senátu Parlamentu České republiky. Odložte si, v klidu, mikrofon je váš.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Hana Kordová Marvanová:  Dobrý den vážené senátorky, vážení senátoři. Je mi velkou ctí, že tady mohu předložit za hlavní město Prahu, které využilo svou zákonodárnou iniciativu, návrh novely živnostenského zákona. A cílem této novely je řešit problematiku průvodcovských služeb. V Praze, ale netýká se to jenom Prahy, týká se to i některých dalších měst jako Českého Krumlova a podobně, kde jsou významné historické památky, tak se potýkáme s problémy nízké kvality úrovně průvodcovských služeb včetně činnosti nelegálních průvodců, kteří nejenže nemají příslušná oprávnění k tomu, zneužívají tu svou situaci, poskytují naprosto zavádějící informace o naší zemi. A když se podíváme na aktivity těchto „průvodců“ v uvozovkách, skutečně snižují úroveň a kvalitu celého turistického ruchu. A je to v rozporu s tím, jaký obraz o sobě chce vytvářet Praha a Česká republika, tedy že je městem velmi kulturním a má být na co pyšná. Ale nemůžeme být pyšni na tu úroveň průvodcovských služeb, kdy třeba v centru města na Staroměstském náměstí a na podobných exponovaných místech působí i takzvaní deštníkáři. Takže cílem toho návrhu hlavního města Prahy, který byl schválen na zastupitelstvu už v minulém volebním období a ztotožnila se s ním i nová koalice, vlastně celé zastupitelstvo, tak je zvýšit kvalitu průvodcovských služeb s tím, že jsme původně navrhovali, aby Parlament změnil živnostenský zákon a průvodcovské služby přesunul z živnosti volné do živnosti vázané. A byly by tam stanoveny určité předpoklady pro výkon této živnosti, doložení odbornosti, praxe a tak dále. Parlament se neztotožnil, respektive sněmovna se neztotožnila v podrobných debatách s tímto záměrem, že by se mělo jít cestou přesunu z volné živnosti do vázané. A po dohodě a po dlouhých jednáních na Ministerstvu pro místní rozvoj s odborem cestovního ruchu vznikl komplexní pozměňovací návrh, který zejména směřuje do zákona o cestovním ruchu. Ten zákon řeší to, že by Ministerstvo pro místní rozvoj vydávalo po splnění určitých předpokladům průvodcům průkazy. Nakonec ten návrh prošel v tom směru, že jsou tam dva typy průkazů. To znamená na jeden není zapotřebí doložit vzdělání, ale musí se doložit, musí ten průvodce pro výkon své činnosti přeci jenom ten průkaz si obstarat musí a nosit ho viditelně. A tento návrh eliminuje potom ty nelegální průvodce. A potom je tam druhý stupeň průkazu, který znamená, že ten průvodce bude muset doložit i příslušnou odbornost, vzdělání, praxi a tak dále. V této podobě to vzešlo ze sněmovny, nyní to tady máte před sebou, já jsem absolvovala debaty na dvou výborech, které to projednávaly, a lišily se dílčím způsobem, jestli tedy tam má být jeden průkaz nebo dva průkazy. Já, pokud bych se k tomu měla vyjádřit, tak samozřejmě my jsme sledovali i ten cíl, aby i pro výkon průvodcovské služby bylo zapotřebí doložit nějakou odbornost. A proto jsme toto preferovali.

Ale samozřejmě záleží na vašem zvážení a musím i přihlížet k tomu, jaká byla vůle Poslanecké sněmovny, kde nakonec to kompromisní znění prošlo 144 hlasy.

Celkově bych vás tedy ráda požádala o podporu tohoto návrhu. Praha si myslím, že by si to zasloužila, že byste tím pomohli pozvednout úroveň cestovního ruchu nejen v našem hlavním městě. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, paní navrhovatelko, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení máte jako senátní tisk č. 183/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Petr Vícha. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 183/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Ladislav Kos, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ladislav Kos:  Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážená paní radní, kolegyně, kolegové. Tento tisk byl původně míněn jako změna zákona o živnostenském podnikání, nicméně poté, co byl udělaný ten kompromisní, já bych ho nazval možná trošku jinak, ale dobře, dejme tomu, kompromisní návrh v Poslanecké sněmovně, tak ty změny, které se dotýkají živnostenského zákona, jsou minimální. Změny dopadly zejména do zákona o cestovním ruchu.

Já bych tady shrnul některé zásadní. A sice to, že je tady definovaný průvodce jako fyzická osoba, která poskytuje skupině osob nebo jednotlivcům výklad o kulturním, historickém a přírodním dědictví země a současném životě v ní. Což si myslím, že je dost podstatná definice, protože můžeme mít i jiné typy průvodců, kteří například provázejí po barech apod. A do této kategorie by nespadaly. Jak tady bylo řečeno, zavádí se český národní průkaz průvodce, které by vydávalo ministerstvo pro místní rozvoj. Zároveň ministerstvo pro místní rozvoj by vedlo seznam průvodců.

Což samozřejmě dává tak trošku regule do toho chaosu, který je v současné době. Protože do roku 2008, nebo 2006, teď si nejsem úplně přesně jistý, byla průvodcovská činnost vázanou činností. A v jednom z toho roku, který jsem řekl, tak v rámci liberalizaci podnikání byla převedena do činností volných a postupně vznikal v průvodcovské činnosti, hlavně ve velkých městech, ten chaos, který je tady dnes.

To jsou ty základní věci. A skutečně i v návrhu Poslanecké sněmovny jsou zavedeny dva stupně průkazů, jak tady uvedla paní radní. Nicméně mně se to úplně nelíbilo a po konzultaci jak s odborníky ať už z průvodcovských kruhů, z ministerstva pro místní rozvoj, tak s poslanci a samozřejmě s lidmi z hlavního města Prahy, jsem přistoupil k pozměňovacímu návrhu, v kterém nejsou obsaženy průkazy 1. a 2. stupně, které zavádějí přece jen do průvodcovské činnosti chaos, protože když si bude někdo objednávat průvodce, hlavně z ciziny, tak těžko bude rozlišovat, jestli chce průvodce 1. nebo 2. stupně, který má tu kvalifikaci a který nemá.

Takže ten pozměňovací návrh, který jsem podal na výboru, tak vrací průvodcovský průkaz pouze do jedné kategorie. A odstraňuje se tím nepřehledná dvojkolejnost kvalifikace průvodců. Přičemž v praxi by mezi průkazkou 1. a 2. stupně nebyl vůbec žádný rozdíl v právech a povinnostech. A jak říkám, upravují předloženou poslaneckou verzi z PS a navrhují pouze jeden průkaz průvodce, který je vázaný na odbornou kvalifikaci. Je stanovena dostatečně široce, aby ji mohli splnit jak noví, tak stávající průvodci cestovního ruchu.

Možná ještě zajímavá věc je, jak jsou průvodci, respektive jejich kvalifikace, zaváděna v různých zemích Evropy. Tak ve 13 zemích Evropské unie je jejich činnost různými způsoby regulována, naopak ve zbývajících zemích je to činnost volná. Jen pro příklad. V Rakousku a na Slovensku je činnost průvodců vázaná živnost, v Itálii dostávají průvodci licenci na základě vzdělávání a zkoušek u akreditovaných institucí. A podobné je to třeba ve Francii a Chorvatsku.

Tolik asi k tomu zákonu jako takovému a já bych přečetl výborové usnesení. Projednali jsme na schůzi, konané 22. ledna 2020, tento zákon a výbor doporučil Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu usnesení. Tzn. že to jsou ty pozměňovací návrhy, které vrací ty dvě průkazky do pouze průkazky jediné. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu mne a pověřuje předsedu výboru, senátora Vladimíra Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Jinak co se týče jednání na výboru, tak usnesení s tím pozměňovacím návrhem bylo schváleno velkou většinou členů výboru. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  A já děkuji vám, pane senátore, a prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte další rozpravu a případné další změny a návrhy. Za zpravodaje senátora Petra Víchu, a to je zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, ano, je tady, by měl zaskočit pan senátor Zbyněk Linhart. Pane kolego, prosím o vaši zprávu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zbyněk Linhart:  Hezké odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážená paní radní, kolegyně, kolegové. Já jsem dostal za úkol od pana kolegy Víchy ho tady zastoupit, což se mi samozřejmě nemůže úplně podařit, ale požádal mě, abych tady přečetl jeho zpravodajskou zprávu. Ovšem většina věcí tady zazněla od předkladatelky, od kolegy zpravodaje garančního výboru, takže já se omezím jenom na několik málo vět. Snad to na mě neřeknete.

I v tomto případě jsme svědky, jako u mnoha jiných zákonů, že komplexním pozměňovacím návrhem došlo při projednávání v Poslanecké sněmovně k tomu, že se nakonec mění hlavně úplně jiný zákon, než byl předmětem ten původní. V tomto případě zákon o některých podmínkách a výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu. V našem výboru bylo po diskuzi a po souhlasu navrhovatele zástupce Prahy přijato usnesení, které navrhuje schválit návrh zákona, ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou. A to i při vědomí, že to není ideální řešení, ale je lepší, než nepřijmout nic.

Legislativně by pochopitelně vzhledem k procesu vzniku konečné podoby zákona komplexním pozměňovacím návrhem se zcela jiným řešením, než byl původní návrh, bylo nejčistší návrh zamítnout. Nicméně bylo rozhodnuto, tak, jak říká usnesení výboru, se kterým vás nyní seznámím. Je to 69. usnesení k senátnímu tisku č. 183. Po úvodním slovu zástupce navrhovatele Hany Kordové Marvanové, zastupitelky hlavního města Prahy, zpravodajské zprávě senátora Petra Víchy a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Petra Víchu a pověřuje předsedu výboru senátora Zbyňka Linharta, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Tolik stručně za náš výbor.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, a nyní se táži, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikdo takový není, otevírám tedy obecnou rozpravu, do které se jako první hlásí paní senátorka Alena Dernerová. Prosím, paní kolegyně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, milá Hanko. Já se v podstatě přihlásím i tady k tomu tématu, protože jsem se o průvodce zajímala už dlouhodobě. A můj ctěný kolega Láďa Kos o tom ví, protože když jsem byla na dovolené před několika lety ve Španělsku, tak mně bylo divné, že s tou naší průvodkyní stále jezdí ta španělská průvodkyně a nemohli jsme se bez ní hnout.

A tak jsem se ptala naší průvodkyně, jak to je, a oni říkali, že tam mají přísné zákony, že ona tam sama průvodcovskou činnost vykonávat nemůže. A tím pádem jdou Španělům velké finanční prostředky právě do jejich kapsy, nikoli do kapsy cizácké. A začala jsem se zajímat, co se děje u nás. A bylo mi řečeno, že máme volnou průvodcovskou činnost, a nikoli vázanou.

Takže jsem byla upozorněna na právě ty deštníky, které se pohybovaly na tom Staroměstském náměstí, tak jsem tam šla a požádala jsem, nebo jsem se zúčastnila té tour. Já jsem se ptala, kolik budu platit, a oni řekli, že tu nejmenší eurovou bankovku. Tzn. že si zaplatíte 5 euro a provedou vás. Tzn. že tihle lidé, kteří pak unikají i různým daňovým povinnostem, nějakým způsobem takto fungovali. Nato si vezměte, že se nabaluje i systém obchodů, protože oni někam tyhle cizince vodí, takže si myslím, že i tady se dá předpokládat, že našemu státu unikají finanční prostředky.

Byla jsem tehdy aktivní a jednak jsem jednala s MMR, kam ten zákon také spadá, a MPO také, ale nebyla nijak zásadní vůle do toho zasáhnout. Takže jsem potom komunikovala právě se svým kolegou a nakonec vím, že město Praha připravilo nějaký záměr, který byl skutečně mít jednoduchý zákon, a to vázanou činnost, mít průvodcovskou, leč toto neprošlo, protože jsou tady určité lobbistické zájmy určitých skupin, takže vznikly průkazky. A myslím si, že ty dvě průkazky jsou nedobře.

Myslím si, že ta jedna průkazka, která je vlastně pozměňovacím návrhem, který vyšel z výboru, je alespoň kompromisem toho, co mohlo být mnohonásobně vyšší ambicí, tzn. vázaná průvodcovská činnost. Nicméně podporuji pozměňovací návrh, protože si myslím, že alespoň toto je smysluplné. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko, a s přednostním právem vystoupí paní senátorka Miluše Horská. Přednostní právo nemusí využít, protože nikdo jiný se zatím nehlásí, takže máte slovo, paní místopředsedkyně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, pane předsedající, vážená paní radní, kolegyně, kolegové, možná jste to zažili na vlastní kůži, podobně tak jako já, když jedete metrem do práce sem, kde jsem se nachomýtla k takové skupince rusky hovořících turistů. A já jsem nevěděla, že se jim říká deštníkáři, byl s nimi takový ten jeden chlapec. A co jsem stačila zaznamenat, tak ty jeho informace byly evidentně špatně, jak pusu otevřel. A nesedělo to zkrátka a dobře.

Tak jsem se pídila a pídila, a potvrdila mi to i Asociace průvodců, a já mluvím o té své pardubické verzi včetně pana Martina Adámka z pardubické sekce, že naše průvodce trápí situace v jejich oboru. Že to není ojedinělý případ. Že se s tím setkávají nejen v Praze, ale i v jiných městech. A řekla bych, že se to, jak už bylo naznačeno, něco podcenilo, když podle současné právní úpravy jsou průvodci volnou živností bez požadavku na odbornou způsobilost. A tady se asi dalo očekávat, když v r. 2008 došlo ke změně, že průvodcování se stalo živností nevázanou, takže se vyrojí řada podivných lidí. Nově jsou to právě často oni cizinci, co se snaží nějak načerno si přivydělat. Asi se to pochopit dá, ale ne v mezích zákona, jejichž výklad v podstatě není ani žádným výkladem.

Postrádá patřičnou odbornost a je nepravdivý. A jsou to často tzv. různé free tours služby, které se nabízejí zadarmo, ale zadarmo nejsou. Vybírají odměny formou spropitného často. Ostudně nahánějí turisty do postranních uliček a tam to z nich vymáhají. A já si myslím, nechci se zmiňovat o tom, jak vítáme naše turisty, máme vícero povolání, která se nechovají k našim turistům při tom prvním kroku úplně, jak bychom si asi představovali a jak bychom chtěli být prezentováni. A bohužel průvodci, ti falešní průvodci, k nim patří též.

Přitom já tedy považují kvalitní průvodcovskou činnost za hodně významnou součást městského marketingu. Vždyť po tom vlastně voláme, chceme ty turisty k nám legitimní formou přilákat. Tak jako i v jiných povoláních je i tady zapotřebí celoživotně se profesně vzdělávat. S tím asi se dá souhlasit. A tohle má být i v našem zájmu. Pokud chceme, ať se turistům předávají dobré informace o historii a o architektuře a ať se šíří pozitivní image.

Ten návrh, který tu teď máme na stole, asi také není ideální, jak slyšíme od obou zpravodajů. Chci se paní ministryně, která tady není, do éteru tedy zeptat, nakolik to její ministerstvo zatíží, jak finančně, tak administrativně. A rovnou říkám, že si myslím, že jsme měli sáhnout do živnostenského zákona a převést průvodce na živnost vázanou na odbornou způsobilost.

Ovšem budiž, sněmovna zase zaimprovizovala na místě a v rámci své opakované lidové tvořivosti tam byl předložen pozměňovací návrh pana poslance Nachera, pokud se nemýlím, s návrhy na zavedení průkazů průvodce ve dvou stupních. 1. stupně bez kvalifikace, 2. stupně s odbornou kvalifikovaní pro výkon činností průvodce cestovního ruchu. Rok to ve sněmovně projednávali, ale myslím, že tím, že zcela shodili ze stolu původní návrh hlavního města Prahy, za nímž stála i ona Asociace průvodců, tak věci určitě moc nepomohli. Chápu, že to tedy teď má na sobě ministerstvo pro místní rozvoj.

A co my s tím tady teď? Za sebe říkám, že aspoň něco, také jsme to tady už slyšeli, takže podporuji. Je ve hře viditelné označení jednotným průkazem, který má prokazovat odbornou kvalifikaci. Takže tohle je vlastně dobře. Ale nevyšlo to úplně s tou původní představou s živností vázanou, a to mě tedy opravdu mrzí. Prosazení odborné kvalifikace by mělo i podstatný dopad na uplatnění absolventů odborných škol cestovního ruchu na trhu. Máme je po republice, máme je i u nás v Pardubicích, a vím, že hledají poměrně dost těžké své pracovní uplatnění. A přitom na ten požadavek toho trhu vlastně školství zareagovalo. Já myslím, že by nám pomohlo přijmout vázanou živnost pro tento obor.

Ale zase říkám, budiž, děje se aspoň něco, že je tedy lepší něco, nežli nic. A ještě podotýkám, že dělení průvodců na dvě kategorie, s kvalifikovaní a bez kvalifikace, mi nepřipadá úplně funkční. Když už, tak bych byla pro jeden průkaz průvodce, vázaný na odbornou kvalifikaci stanovenou dostatečně široce, aby ji mohli splnit jak noví, tak stávající průvodci cestovního ruchu.

A zase vidím aspoň snahu s tím něco dělat. Prosím, ceňme si práce našich průvodců. Chtějme je mít v našich městech kvalitní. A berme to jako reciprocitu. I my chceme mít kvalitní průvodcovské služby, když jsme někde v zahraničí, viďte. Takže já tento návrh podpořím. Pokud přijde pozměňovací návrh s úpravou jen na ten jeden průkaz, budu pro to. Je to pro mě, když zvážím všechna pro a proti, zase jeden z potřebných zákonů, který aspoň trochu pomáhá, ale hlavně neškodí. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. Sice nevidím nikoho přihlášeného, ale chtěl by se přihlásit pan senátor Horník a tady odsud to nefunguje, tak já vás poprosím, jestli byste mě mohla... Já vám vrátím vaše místo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Tak pan senátor Horník je tímto přihlášen a má slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážená paní předsedající, vážená paní radní hlavního města Prahy, kolegyně, kolegové.

My jsme před léty byli s výjezdem z VUZP v Chorvatsku za našimi krajany a mj. jsme také byli v Zadaru. Bylo to v době, když tam tehdy Česká republika sondovala, jak funguje vlastně EET. A my jsme měli jednu místní paní, která tam žila nějakých 30 let, a velvyslanectví nám ji doporučilo, protože tu oblast znala velmi dobře, že nás provede tím Zadarem.

My jsme přišli na takovou centrální část, takové náměstíčko, my jsme byli skupinka 5 lidí a tato paní, takže 6. My jsme se postavili a teď jsme čekali, že nám něco k tomu náměstíčku řekne. A ona říkal: „Prosím vás, buďte tak hodní, popojdeme kousek a půjdeme pořád a já vám to budu vykládat.“ My jsme nechápali, ptali jsme se proč, a ona říkala: „Jakmile by nás viděli, tak si budou myslet, že já jsem nějaká místní průvodkyně a budou mě kontrolovat. Ale protože nemám odznak, tak by okamžitě zjistili, že nejsem oficiální průvodkyně. A tady za to hrozí obrovské pokuty a samozřejmě i přihlášení do EET a ty další věci.“

Já nevím, je to asi 10 let. Kde jsme my dneska po 30 letech, kdy se pyšníme tím, že máme dneska 14 „unescových“ míst, obrovský počet návštěvníků, jak do Prahy, Český Krumlov, jižní Čechy, západní Čechy, vidím v Karlových Varech, vyplivne autobus turisty, ale nikdo tam není Čech. A hlavně ty Karlovy Vary vůbec nezná. On jim tam říká úplný nesmysly. A protože umím jen německy, neumím bohužel anglicky, tak ty nesmysly slyším v němčině. Protože jsem rodák z Karlových Varů, tak se mi to samozřejmě nelíbí.

Čili já vítám to, co uchopila Praha, nicméně se přikláním k tomu pozměňovacímu návrhu, aby byla průkazka jenom jedna.

Být na mně, tak to zpřísním ještě víc, proto nejen, že nám unikají daňové úniky, ale ten největší problém je v tom, že mnozí rádoby průvodci říkají nesmysly. A oni vlastně o naší republice prezentují nesmysly v zahraničí. A pak přijedou Asiati domů, protože oni jenom fotí, a teprve když přijedou domů, tak se sejde celá rodina, udělají velkou slávu a tam si promítají ty fotky. A teprve ti, kteří fotili, vlastně vidí, co viděli. A k tomu jim dávají tyhle zkreslené informace. Což je asi špatně a bohužel tím pádem vyvážíme možná i špatný obraz o České republice do zahraničí.

Čili já to vítám a hodně dávno bylo pozdě, před 20 lety.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane místopředsedo, a slovo dávám panu senátoru Raduanu Nwelatimu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Raduan Nwelati:  Vážená paní předsedající, vážená paní radní, kolegyně, kolegové.

Mě trošku vyprovokoval tady můj předřečník, abych vystoupil, protože samozřejmě to je krásný příklad, jak to funguje jinde. Jinak předesílám, že já to podpořím, ale musím říct, že já bych se nerad dostal do té situace, kterou tady popisoval můj předřečník. Představte si, když za mnou přijede návštěva, 6 lidí, a já se budu bát, když to tak zpřísníme, teď to přeženu schválně, když to hodně zpřísníme, budu se bát jim něco ukázat v Praze, protože nemám zrovna ten průkaz, který tady teď schvalujeme. Takže to je zase další extrém, do něhož bych se nerad dostal.

Ano, je potřeba nějakým způsobem chránit to, aby informace, které turisté dostávají od našich průvodců, byly správné a nebyly zkreslené. Na druhou stranu, abych se bál svým

6 kamarádům, kteří přijedou, jim ukázat Prahu a říct jim, tamhle zrovna je Pražský hrad, protože by někdo přiběhl a hledal u mě nějaký odznak nebo nějakou průkazku, to by bylo také špatně. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, a nyní se hlásí do obecné rozpravy pan senátor Peter Koliba. Máte slovo, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Peter Koliba:  Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, vážené paní radní, kolegyně, kolegové, já mám jenom faktický dotaz, jestli se to bude vztahovat i třeba na průvodcovství v Senátu. Protože já tu mám také nějaké svoje voliče a já je někdy doprovázím, abych nedostal pokutu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Tak děkuji, pane senátore, ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, tak obecnou rozpravu končím. Paní navrhovatelko, chcete se vyjádřit k proběhlé rozpravě?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Hana Kordová Marvanová:  Děkuji za tu rozpravu. Nejdřív začnu reakcí na ty dva dotazy, jestli není obava, že by v důsledku přijetí zákona mohl být někdo postihován za to, když soukromě bude někomu něco vysvětlovat, provázet. Samozřejmě, že ne, protože se to vztahuje jedině na výkon živnosti, tedy na podnikání. A podnikání je obecně definováno. Je to soustavná činnost za účelem zisku, takže obavy mít nemusíte.

A chtěla jsem říct důležitou poznámku, jak vlastně vzniklo, že tady máme neregulovanou, de facto volnou činnost nevázanou průvodců. Která potom, jak jste velice krásně ilustrovali na těch případech, jak ostudně to vypadá. Že třeba v zahraničí na to mají přísná pravidla. Ono to takto nebylo vždycky, to se málo ví, ale už od přijetí živnostenského zákona od začátku 90. let, tak vždycky to byla vázaná živnost. Vždycky tam byla podmínka vzdělání, praxe. A až v roce 2008 byla pozměňovacím návrhem, zřejmě na základě nějakého lobbingu, přijata novela, kde to bylo přesunuto bez ohledu na jakýkoli záměr vlády do volné živnosti.

Moje informace jsou takové, že to bylo skutečně vylobbováno na základě nějakých individuálních zájmů. Nikdy žádná vláda neměla záměr toto udělat. Ať byla pravicová, ať byla levicová, protože všechny sledovaly záměr naplňování koncepce cestovního ruchu. I současná koncepce cestovní ruchu, poslední byla přijata myslím v r. 2013 a platí do roku 2020, opět zdůrazňuje, že je důležité pro kvalitu cestovního ruchu a vizitku České republiky v zahraničí mít kvalitní průvodcovské služby. Takže to, že to takhle dneska máme

v zákoně, je v důsledku poměrně skrytého lobbingu a nikdy to vlastně nikdo skutečně nechtěl.

To, že sněmovna neakceptovala, že se to vrátí do vázané živnosti, v které to bylo vlastně po celou dobu, tak samozřejmě může být v důsledku různých zájmů. Ale já to respektuji, vždycky se snažím realizovat změny, když to nejde stoprocentně, tak alespoň částečně, tím směrem, o který jde, tak aby se ta změna prosadila. A jak jsem říkala, lepší je něco, nežli nic. Proto jsem při projednávání za Prahu přistoupila na to, že se to schválí s komplexním pozměňovacím návrhem.

V úvodu jsem řekla, že samozřejmě lépe vyhovuje tomu záměru Prahy jenom jeden průkaz, kde průvodce musí doložit nejen obecné náležitosti, ale musí také doložit odbornost. To se nejvíc blíží k té vázané živnosti. Takže pokud byste to přijali s tímto návrhem, tak za to samozřejmě za Prahu budu ráda.

A závěrem bych chtěla říct, že děkuji moc za tuto věcnou diskuzi, kde bylo vidět, že vám na kvalitě průvodcovských služeb záleží. A že to nevnímáte tak jako někteří jiní, že tady Praha obtěžuje nějakou nedůležitou problematikou, ale že naopak vidíte, že to je z hlediska i zájmu České republiky důležité. Takže děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám paní radní, dívám se na senátora Zbyňka Linharta, jestli si přeje vystoupit. Nepřeje, takže prosím, pane garanční zpravodaji, nebo zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se k proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ladislav Kos:  Děkuji za slovo. V diskuzi vystoupily 2 senátorky a 3 senátoři. A víceméně vyjádřili souhlas s tím kompromisním návrhem, který sice nevrací průvodcovskou činnost do živnosti vázané, ale ani nezůstal u toho dna, kam ten návrh poslala Poslanecká sněmovna. Ale usnesení výboru s pozměňovacím návrhem je někde uprostřed. A také bylo tak koncipováno, aby ratio z toho původního návrhu zákona zůstalo a aby to zároveň nebylo červeným hadrem pro Poslaneckou sněmovnu, aby byla nějaká šance, že to projde.

Všichni diskutující se tudíž vyjádřili pro ten pozměňovací návrh, který je součástí usnesení výboru. Takže já bych vás poprosil, abyste dala hlasovat o tom znění výborovém s pozměňovacím návrhem. A vás bych poprosil, abyste tento návrh schválili. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Ale musíme nejdřív dát schválit, protože ústavní výbor dal schválit bez pozměňovacích návrhů. Takže napřed schválit a potom. (L. Kos: „To se omlouvám.“) Jo? Já si vás dovolím svolat.

Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 60 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 31.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Návrh při kvoru 31 hlasů nebyl přijat. A protože zákon nebyl ani zamítnut, otevírám podrobnou rozpravu. Pane zpravodaji, pojďte nám ještě jednou říct to, o co jste se snažili předtím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ladislav Kos:  Nyní bychom měli hlasovat o návrhu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, a sice vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří součást usnesení hospodářského výboru.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Návrhy nemusíme načítat. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak.

Pokud jde o stanoviska, tak paní navrhovatelka už předem třikrát řekla, že souhlasí a předkladatel je přítomen, takže souhlasíme všichni.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro tento návrh, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Pozměňující návrhy byly schváleny při přítomnosti 60 senátorek a senátorů a kvorum bylo 31.

Vyčerpali jsme pozměňující návrhy a přistoupíme k hlasování, zda návrh vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňujících návrhů. V sále je přítomno 59 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 30.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Děkuji. Kdo je proti návrhu, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Tento návrh přijat.

A nyní v souladu s § 3 odst. 2 zákona č. 300/2017 stykového zákona pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Mám zde v návrhu připravené pány senátory Ladislava Kosa a Petra Víchu, který však není přítomen a nadto nechce, takže čekám další dvě jména, jak je naším dobrým zvykem. Kdo se hlásí? Paní senátorka Renata Chmelová za Prahu, tomu rozumím, a pan senátor... (Přerušeno smíchem.) Dobře.

Dávám hlasovat. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku, kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Návrh byl přijat. Odsouhlasili jsme všechno, co je třeba. Paní radní, gratuluji vám. (O slovo se hlásí zástupkyně zastupitelstva hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová.) Můžete vystoupit, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Hana Kordová Marvanová:  Chci vám velmi poděkovat. Musím říct, že na zastupitelstvu Prahy vyřídím, jak kvalitní a úžasnou diskusi jste tady vedli a také velmi děkuji za jednomyslnou odpověď. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  A to je opravdu velmi dobrá zpráva, protože většina z nás, paní radní, není z Prahy.

Vystřídáme se nyní v řízení schůze. (Řízení schůze se ujímá místopředseda Senátu Jan Horník.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.

Tisk č. 184

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 184. Prosím zástupce skupiny poslanců Ondřeje Veselého, aby nás seznámil s návrhem zákona. Pane poslanče, vítáme vás v Senátu a máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslanec Ondřej Veselý:  Děkuji za slovo, pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte mi, abych začal trochu netypicky. Protože jsem předseda Spolku přátel Lotyšska a přišla mi k rukám kondolence k úmrtí předsedy Senátu Jaroslava Kubery od předsedy Saeimy, tedy lotyšského parlamentu, takže vám tuto kondolenci předám. (Předává kondolenci do rukou předsedajícího.)

Toto bylo drobné zdržení, věřím, že to bylo případné.

A nyní k vlastnímu zákonu. Tento zákon, resp. jeho změna je poměrně jednoduchá. Týká se provozu konkrétního vozidla, a to invalidního vozíku. Podle stávajícího zákona nebo zákona ve stávajícím znění není vozík považován za jiné vozidlo podle tohoto zákona pouze v případě, že jeho konstrukční činnost dosahuje 6 km/hod. a jeho konstrukční rozměry mají maximálně jeden metr. To působí nemalé komplikace vozíčkářům, protože oni nemají možnost se pohybovat rychleji i v konfliktních situacích a v podstatě je odkazuje už v jejich životním neštěstí, kdy jsou odkázáni na invalidní vozík, na rychlost chůze běžného člověka. A když si dovedeme představit takové konfliktní situace, protože se vozíčkář pohybuje po přechodu, najíždí na něj náklaďák a on není schopen zrychlit.

Vyrábějí se samozřejmě i rychlejší invalidní vozíky, nicméně ty nejsou pojišťovnami propláceny z logických důvodů a vozíčkáři na ně prostředky nemají. Proto jsme přišli s úpravou, za kterou sami paraplegici stojí, a to je úprava se zvýšením rychlosti invalidního vozíku ze šesti na patnáct km v hodině. Pro vaši představu: rychlost 15 km v hodině je rychlost běhu zdravého dítěte. A rozměry vozíku jsme zvedli na doporučení ministerstva dopravy, které s touto úpravou zcela souhlasí, z jednoho metru na 1,40 m, protože dnes vozíky jsou vybaveny a jsou lepší, jsou rozměrnější.

Jde tedy pouze o tuto jednoduchou úpravu. V Poslanecké sněmovně prošla bez problémů, doufám, že tomu tak bude i zde v Senátu, a poprosím vás o podporu, že jsem samozřejmě případně připraven na vaše dotazy. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane navrhovateli, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 184/1. Zpravodajem výboru je pan senátor František Bradáč, jehož prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor František Bradáč:  Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážený pane poslanče, kolegyně a kolegové. Jak už tady pan poslanec vysvětloval, tento návrh je skutečně velice jednoduchý a velmi stručně se dá říct, že s úpravou technických parametrů invalidních vozíků posouvá hranici mezi kompenzační pomůckou a zvláštním vozidlem. Důsledek je ten, že zatímco na kompenzační pomůcky přispívají pojišťovny, na zvláštní vozidlo nikoliv. To je záměr, aby to takto bylo.

Je potřeba k tomu ještě dodat to, že tím, že to dnes schválíme, to automaticky neznamená, že to pojišťovny začnou proplácet nebo začnou na to přispívat. Ony si musí nejdříve ještě samy upravit svoji metodiku. Ale je to první krok k tomu, aby mohly tuto metodiku na základě této úpravy provést.

Doporučuji tento návrh přijmout. Náš výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal tento návrh na své 20. schůzi dne 22. ledna 2020. Po úvodním slově zástupce skupiny poslanců Ondřeje Veselého a po mé zpravodajské zprávě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, mne určil zpravodajem a předsedu výboru senátora Vladislava Vilímce pověřil, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko.

Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem se nezabývat. Nikoho nevidím, proto hned otevírám obecnou rozpravu. V obecné rozpravě se jako první přihlásila paní senátorka Alena Dernerová. Máte slovo, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, pane poslanče, chtěla jsem se jenom zeptat, jaký bude benefit pro pacienty, když je to přece jenom jako zvláštní vozidlo. Já jsem dětský neurolog a předepisuji vozíky a předepisuji kočáry. A když chce někdo příspěvek na auto, tak píši zvláštní papír, jakože dítě má takové a takové problémy, aby dostaly příspěvek na auto, ale jiným způsobem. Tady to potom bude spadat do jakého režimu, protože máme teď kategorizaci, která se mění rychleji, že to není zkostnatělý systém, ale kam to spadne, jestli to budu psát jako vozík nebo kočár v rámci kategorizace, nebo se to bude psát jako příspěvek pro auto, jestli to pak nebude komplikovanější pro lékaře. Ptám se prakticky. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, paní senátorko. A zatím nevidím nikoho dalšího přihlášeného, ale už jsem to zakřikl. Dalším, který k nám promluví, bude pan senátor Patrik Kunčar. Pane senátore, ujměte se slova.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Patrik Kunčar:  Dobrý den. Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, využiji také v tuto chvíli, abych se pana poslance zeptal ještě na jednu věc, protože jsem také členem jednoho občanského sdružení a řešíme problémy s dětmi, které jsou na invalidních vozících, takže jsem měl radost, že tady máme tuto novelu, která povede i ke zrychlení nebo k jinému zrychlení vozíků, protože to je to, na co si děti často stěžovaly.

Chtěl bych se zeptat, ve chvíli, kdy tento zákon vstoupí v platnost, jestli servisní technik bude moci odstranit rychlostní omezení ve vozíku a mírně ho zrychlit. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore. Dívám se na obrazovku, ale nikdo další tam není. Proto obecnou rozpravu uzavírám a poprosím předkladatele, jestli by mohl odpovědět na otázky, které zde byly vzneseny a případně doplnit jeho návrh.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslanec Ondřej Veselý:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Doufám, že jsem dotazy pochopil správně, snad ano.

Pokud jde o benefit pro pacienty, resp. jak to bude, tak to říkal velmi přesně pan senátor, to znamená, že teď vozíky, které mají konstrukční rychlost více než 6 km/hod., nejsou považovány za kompenzační pomůcku, ale za jiné vozidlo. Nejsem lékař, takže úplně odborně to vám říct neumím. Ale když budete dnes předepisovat vozík s konstrukční rychlostí 12 km/hod., budete předepisovat opravdu jako kompenzační pomůcku, to znamená, jako invalidní vozík, nikoliv jako vozidlo. Tolik snad odpověď.

A pokud jde o druhý dotaz, tak máte samozřejmě pravdu. Ve chvíli, kdy tento zákon vejde v platnost a účinnost, tak se konstrukční rychlosti mohou zvýšit až na 15 km/hod., aniž by vozíčkář, který potom touto rychlostí jede, porušil dopravní předpisy, resp. se dopustil dopravního přestupku.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane navrhovateli. A ptám se zpravodaje garančního výboru, jestli se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě? Je tomu tak.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor František Bradáč:  Děkuji za slovo. V obecné rozpravě vystoupila jedna senátorka a jeden senátor. Nebyl podán jiný návrh než ten, který je z garančního výboru, to znamená schválit návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane zpravodaji. A vzhledem k tomu, že zde máme jediný návrh, jak nám řekl pan zpravodaj, to znamená předložený návrh zákona schválit, přistoupíme k hlasování. Sezvu kolegyně a kolegy do sálu. (Znělka.)

Pro přicházející kolegy ještě uvádím, že je podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Aktuálně je přítomno 56 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 29.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro schválení této verze zákona, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Hlasování č. 58. Při kvoru 29 bylo pro 54, proti nebyl nikdo, registrováno bylo 56 senátorek a senátorů.

Gratuluji panu poslanci. Schválili jsme tento návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkujeme za účast a můžeme přistoupit k dalšímu bodu.

Dalším bodem je

 

Informace komisí Senátu o činnosti za rok 2019

Tisk č. 191

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Informaci jste obdrželi jako senátní tisk č. 191. Senát ve 12. funkčním období zřídil 6 stálých komisí a stanovil jim úkoly. Zároveň jim uložil svým usnesením č. 12 ze dne 14. listopadu 2018, aby jednou ročně informovaly Senát o plnění stanovených úkolů.

Prosím pana senátora Tomáše Czernina, aby nás seznámil se zprávou Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. (Senátor Tomáš Czernin nebyl v sále přítomen.)

Prosím pana senátora Zdeňka Nytru, který zastoupí senátorku Jitku Seitlovou, aby nás seznámil se zprávou Stálé komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Nebudu zprávu číst celou, protože je součástí senátního tisku, takže se v podstatě omezím jenom na stručnou rekapitulaci.

V roce 2019 se konalo celkem 9 řádných schůzí této komise. Bylo přijato 69 usnesení, ze kterých bylo 18 usnesení přijato per rollam. K některé problematice – většinou se to týkalo podnětů jednotlivých senátorů – nebyla přijata usnesení a vyřešila se přímo na místě zasedání komise nebo formou výstupů v zápisu z jednání.

Zvláštností této komise je, že se schází, aspoň v poslední době, v 8.00 hodin ráno před plenárním zasedáním Senátu, takže to je informace i pro všechny ostatní. Každý klub má v komisi své zastoupení, takže může podávat náměty k činnosti a ke spolupráci nás jako senátorů s vedením Senátu jako takovým. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane kolego. A poprosil bych paní senátorku Zdeňku Hamousovou, aby nás informovala o činnosti Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova. Paní senátorko, prosím, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Děkuji. Hezký podvečer všem. Nebudu číst celou, ne obsáhlou, ale výstižnou zprávu, protože je součástí senátního tisku.

Stálá komise pro rozvoj venkova je poměrně početná, má 16 členů.

Z toho jednoho emeritního externistu, což je Radko Martínek, jistě chápete. V roce 2019 komise přijala 35 usnesení a zabývala se aktuálními tématy z rozvoje zemědělství a venkova. Na schůze komise jsou k projednávání zváni zástupci dotčených ministerstev, orgánů a různých institucí. V roce 2019 komise spoluorganizovala nebo zaštítila a přímo se významněji podílela na 14 akcích. Za zmínku stojí jistě již 5. ročník krojovaných slavností, které se pro značný úspěch budou i v květnu letošního roku opět organizovat. A přímým a jediným organizátorem je komise pro rozvoj venkova. Všechny vás zveme k účasti. V roce 2019 komise realizovala 2 výjezdní zasedání v České republice a dvě zahraničí cesty. Vždycky v rámci těch zahraničních cest hlavním programem byla regionální politika, samospráva, venkov a projednávání projektů, které jsou realizované Českou republikou právě na venkově v zahraničí. To je všechno. Pokud byste měli dotazy, rádi vás na komisi přivítáme. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. Ty dotazy ale můžeme vznést i tady, takže vy byste nám je určitě potom osvětlila. Prosím pana senátora Václava Chaloupka, aby nás informoval o činnosti stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Chaloupek:  Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky má 12 členů. Sešla se na 6 řádných schůzích, přijela 23 usnesení. Projednala i senátní tisk č. 86 výroční zprávu Českého telekomunikačního úřadu. Projednávala na jedné schůzi i napjatou situaci v radě Českého rozhlasu. Potom na schůze stálé komise pro sdělovací prostředky jsou zváni zástupci dotčených ministerstev, regulačních orgánů spolků a svazů. Členové komise se účastnili schůzí komise, jednání a setkání ve sněmovně, v Parlamentu, přijímali osobní účast na setkáních řešících aktuální témata ve sdělovacích prostředcích. V březnu komise navštívila Radu pro rozhlasové vysílání, šlo o pracovní jednání s vedením rady. V dubnu a v říjnu uspořádala dva semináře. Jeden pod názvem nezávislost veřejnoprávních médií v České republice a druhý informační válka. Členové komise se účastnili na mezinárodním filmovém festivalu v Praze na Febiofestu, ve Zlíně, v Karlových Varech. Účastnili se také na dvou pracovních cestách do zahraničí. První byla do Spolkové republiky Německo do oblasti Bavorsko, kde nás zajímalo především jakým způsobem pracuje nezávislá televize a rozhlas, Bayerischer Rundfunk, a jakým způsobem jsou voleni členové rady. Pak členové komise někteří navštívili na pracovní cestě Ruskou federativní republiku, tam se setkala s partnery v radě federace, jednala s místopředsedkyní rady federace se zástupci partnerského výboru, ale především se setkalo se zástupci nezávislých médií, s politology, nezávislými kandidáty moskevského zastupitelstva. A členové položili květiny na místo, kde byl zavražděn Boris Němcov. Tématem cesty byla veřejnoprávní média nebo svobodná média a jejich nezávislost na politické moci. Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky v roce 19 navázala své aktivity z předchozích období a intenzivně se věnovala problematice rozhlasového a televizního vysílání. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A nyní uděluji slovo panu senátorovi Jiřímu Dienstbierovi, aby nás seznámil s informací o činnosti stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. I já budu velmi stručný, neb jste dostali zprávu písemně. Komise se v loňském roce sešla celkem na 9 jednáních, 4 z toho byla společná s partnerskou komisí v Poslanecké sněmovně, neb se snažíme jednak informovat a pak také, pokud možno, i slaďovat postoje k některým zvažovaným nebo již předloženým ústavním změnám. To samozřejmě není úplně jednoduchý a samozřejmý proces. Z těch diskutovaných věcí, které jsme probírali společně s partnery v Poslanecké sněmovně bych zmínil možná zákon o NKÚ, respektive novelu ústavy, která upravuje působnost NKÚ, kde v návaznosti na historickou zkušenost s postojem Senátu k této věci jsme diskutovali možnost rozšíření článku 40 ústavy, což je okruh zákonů, kde se vyžaduje souhlas obou komor tak, aby do budoucna měl Senát jistotu, že jakmile na rozšíření působností NKÚ přistoupí, tak si zachová určitou kontrolu nad provedením tohoto rozšířením v běžném zákoně, případě v návaznosti na to ještě jiné obdobné zákony. Například o ústavním soudu. Druhou věc, kterou bych zmínil, jejíž výstup jste nepochybně zaznamenali, neb jsme tady projednávali novelu ústavy jako senátní návrh, která rozšiřuje lhůtu pro projednávání návrhů zákonů Senátu z 30 na 60 dnů. Ta novela byla odeslána Senátem do sněmovny, tam je bohužel zaparkována, aniž by zatím byla projednána v prvním čtení. Je to pro nás citlivé, protože to úzce souvisí s elektronizací legislativy, tak abychom něco takového vůbec zvládali, nicméně tady vstřícnost sněmovny příliš není. Já myslím, že ty ostatní věci, máte-li zájem, tak se můžete podívat do zprávy a já děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, za podrobnou zprávu. A prosím pana senátora Jiřího Buriana, aby nás informoval o činnosti nové komise, kterou jsme zřídili, která se jmenuje VODA – SUCHO. A prosím vás, pane senátore, zdali byste nás seznámil s vaší zprávou. Máte slovo. Klimatické změny nás donutily, a neprší stejně. Tak komise možná jenom moc dobře nepracovala. A nesněží hlavně...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Burian:  Ano, to je nejhorší situace. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Zpráva je rovněž předložena písemně, tak já se jenom soustředím na takový průřez toho, co tady už obsahově bylo řečeno, že je to vlastně nejmladší stálá komise Senátu. Byla ustavena 14. listopadu roku 2018 usnesením pléna Senátu č. 12. A jinak zpráva obsahuje náplň hlavní činnosti této stálé komise. Má i seznam členů komise, kterých je celkem 14. Jenom řeknu, že z těch 14 je 11 senátorů a senátorek napříč senátorskými kluby, což je dobré zastoupení. Jsou zde 3 externí pracovníci. Pan doktor Punčochář ze zemědělství, pan doktor Kubala z povodí Vltavy a pan inženýr Záruba z ministerstva životního prostředí. Jinak v tom loňském roce se tato komise celkem sešla šestkrát. To je tam též uvedeno. A z toho bylo jedno výjezdní zasedání na jižní Moravu, Mikulovsko, Moravský Písek. Musím říct, že z celé té škály úkolů a problémů na toto téma, které se ta činnost opírá o koncepci vlády č. 528, jsme se soustředili na 4 takové základní oblasti. Zadržení vody v krajině, výstavba nových nádrží, přivaděče a jejich propojování a osvěta. Jinak ještě kromě toho běžného zasedání, nebo běžného, toho pracovního jednání komise, jsme uskutečnili veřejnou oponenturu k problematice rizik těžby štěrkopísku na Hodonínsku. Byl uskutečněn, a to bylo tady v Senátu, byl uskutečněn kulatý stůl k problematice udržení vody v krajině. A koneckonců 15. října se uskutečnil veliký seminář na téma pitná voda pro třetí tisíciletí. Jinak potom jsou v té zprávě na závěr uvedeny doporučení stálé komise. A my tím nechceme končit, jen touto zprávou, další zasedání bude teď 27. února a rádi bychom vygenerovali z těchto závěrů loňského roku i formulaci usnesení, které by byly předloženy plénu. Takže tolik z mé strany.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A dále Senát zřídil dočasnou komisi Senátu k návrhům auditních zpráv. A já prosím pana předsedu této komise, Zdeňka Nytru, aby nás informoval o činnosti. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Ještě jednou dobré odpoledne. Já to mám ještě jednodušší, protože nejenom, že jste tu zprávu obdrželi písemně, tak moc se neliší od té průběžné zprávy, kterou jsme projednávali tady na plénu na konci října. Komise byla zřízena 13. června, sešla se na nultém plus sedmi zasedáních, pak další činnost už pokračovala v letošním roce, kdy jsme se sešli v úterý na semináři věnujícímu se právním otázkám auditu. Zase každý klub tam má své zástupce, pokud by byl nějaký dotaz, jsem připraven ho zodpovědět. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, a nakonec jsme si nechali Zprávu stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí, protože pan Tomáš Czernin se konečně našel, takže máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Czernin:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, omlouvám se za to zdržení, ale napravím to teď.

Takže stálá komise Senátu PČR pro krajany žijící v zahraničí, měla v roce 2019 8 členů. Jejím předsedou jsem já a místopředsedou je pan senátor Patrik Kunčar. Stálá komise pracuje s konzultativní radou, to je poradní sbor složený z 20 osob. A jejími členy jsou úředníci z ministerstva zahraničních věcí, z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, z ministerstva vnitra, z ministerstva průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí a jsou v ní zastoupeni příslušníci České diaspory ze zahraničí.

V roce 2019 měla komise 4 schůze a přijala 13 usnesení. Během roku uspořádala několik akcí. V červnu to bylo udílení cen Společnosti pro vědu a umění Praha. 19. června se předseda komise zúčastnil setkání honorárních konzulů ČR na ministerstvu zahraničních věcí. A v 1. týdnu měsíce srpna se uskutečnila Konference českých škol bez hranic zájmové společnosti v Praze.

Komise podporuje vysílání českých učitelů jazyka ke krajanským komunitám a lektorů češtiny do zahraničí. 7. října uspořádala komise kulatý stůl na téma Úloha a místo zahraničních Čechů v bilaterálních vztazích. V roce 2019 přijala komise několik krajanských návštěv a Čechů žijících v zahraničí. Musím říct, že za největší úspěch považuji, že v srpnu byla v Poslanecké sněmovně schválena novela zákona o státním občanství, navržená komisí, a ta pak byla schválena v Senátu v září. A od té doby se trošku změnil charakter návštěv, protože vesměs krajané za změnu tohoto zákona děkují. A jsem rád, že to tady mohu od nich vzkázat dál.

Během roku 2019 komise navštívila krajany v 5 zemích. A to v Itálii, na Slovensku, ve Spojených státech amerických, Velké Británii a ve Španělsku. Vrcholem těchto návštěv byla společná cesta předsedy Senátu Jaroslava Kubery se mnou na 8. setkání českých škol v Severní Americe. To se uskutečnilo v Pittsburghu. V červnu delegace navštívila Českou školu bez hranic Londýn a zúčastnila se setkání českých škol ve Velké Británii. A v prosinci potom ve Španělsku Českou školu Madrid. A dále se zúčastnila krajanské akce Spolku klubů Čechů a Slováků Madrid a Sevilla. Tak děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, a tím jsme vyčerpali všechny zprávy stálých i jedné nestálé komise. A proto otevírám teď rozpravu, jenom rozpravu. Nikdo nemá zájem se na něco zeptat, nemá, čili já tuto rozpravu končím A ptám se předsedkyň a předsedů komisí a jejich náhradníků, kteří tady k nám přistoupili, zda se chtějí k rozpravě vyjádřit? Nikoho nevidím, takže já vám děkuji a můžeme přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení vzít na vědomí informace komisí Senátu o činnosti za rok 2019. Protože jsme prořídli, přece jenom využiji ještě před hlasováním znělku a zavolám kolegy.

V sále je aktuálně přítomno 55 senátorek a senátorů a k přijetí potřebný počet kvorum 28.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Hlasování č. 59, vzetí na vědomí. Schváleno to bylo pro 56 senátory a senátorkami, proti nebyl nikdo při kvoru 29.

Děkuji a projednávání tohoto bodu končím a dostáváme se k poslednímu bodu projednávání, kterým je

 

Zpráva o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2019, Výroční zpráva o podávání informací dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, přehled ostatních podání a dotazů za rok 2019 a Výroční zpráva za rok 2019 pro mediální oblast

Tisk č. 192

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Zprávu jste obdrželi spolu s usnesením výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice jako senátní tisk č. 192. Přednesením zprávy byl pověřen pan senátor Jiří Drahoš. Prosím tedy pana předsedu výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, aby nás seznámil se zprávou a tímto mu předávám slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Pane předsedající, kolegyně, kolegové, poslední bod 15. zasedání, asi nebudete protestovat. Název tohoto bodu je poměrně dlouhý, já bych si dovolil přednést tady 91. usnesení našeho výboru, s tím, že bych v tuto chvíli přeskočil ten název, protože ho budu citovat v jednotlivých bodech usnesení. A také vynechám pro krátkost obecná konstatování, jak to proběhlo.

Náš výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice po rozpravě schvaluje I. Zprávu o peticích doručených Senátu PČR, jeho orgánům a funkcionářům o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2019, která je přílohou usnesení. Všichni ho máte. II. Bere na vědomí a) Výroční zprávu o podávání informací dle zákona

č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a přehled ostatních podání a dotazů za rok 2019, která je přílohou č. 2 tohoto usnesení. b) Výroční zprávu za rok 2019 pro mediální oblast, která je přílohou č. 3 tohoto usnesení. III. Výbor doporučuje Senátu PČR zprávu o peticích doručených Senátu PČR jeho orgánům a funkcionářům o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2019 a Výroční zprávu o podávání informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím za rok 2019 a Výroční zprávu 2019 pro mediální oblast vzít na vědomí. IV. Určuje mne zpravodajem pro projednání senátního tisku. V. Pověřuje rovněž mne, abych toto usnesení předložil předsedovi Senátu.

To je všechno, pane předsedající.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a sledoval rozpravu, abyste k ní mohl po jejím skončení zaujmout stanovisko. Otevírám rozpravu. Nikdo se do rozpravy nehlásí, čili ji ukončuji.

Tím pádem není ani zapotřebí žádné vyhodnocení.

Všem děkuji.

Můžeme přistoupit k hlasování. Ještě raději pustím znělku... (Pro všechny, i pro pana senátora Nytru...)

Budeme hlasovat o návrhu usnesení – vzít zprávu na vědomí.

Můžeme přistoupit k hlasování. Aktuálně je přítomno 56 senátorek a senátorů, kvórum 29. Spouštím hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 60 – vzetí na vědomí – při kvóru 29 bylo pro 56, proti nebyl nikdo.

Schválili jsme toto usnesení.

Tím pádem končím projednávání tohoto bodu a vlastně celou naši schůzi.

Přeji vám krásný konec týdne a někdy v budoucnu na shledanou!

(Jednání ukončeno v 18,11 hodin.)