(1. den schůze – 19.12.2018)

Audiozáznam celého jednání
Videozáznam celého jednání

(Jednání zahájeno v 9.59 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážení hosté, vítám vás na 4. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve středu 28. listopadu 2018.

Z dnešní schůze se omluvili senátoři Tomáš Goláň, Miroslav Antl a Patrik Kunčar.

Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu.

A nyní podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 4. schůze Senátu byl senátor Pavel Karpíšek a senátorka Šárka Jelínková. Má někdo z vás připomínky k tomuto návrhu? Nikoho nevidím, přistoupíme k hlasování. (Znělka.)

Pan senátor Tomáš Goláň je přítomen, takže ho vítám.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 1 se z 67 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 63, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat a ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátor Pavel Karpíšek a senátorka Šárka Jelínková.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 4. schůze Senátu. Upravený návrh pořadu 4. schůze Senátu v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice.

Nejprve návrhy na vyřazení. Organizační výbor navrhuje vyřadit senátní tisk č. N 187/11, neboť výbor pro záležitosti Evropské unie vzal tento tisk na vědomí.

Ministr životního prostředí požádal o přeřazení své mezinárodní smlouvy senátní tisk č. 324 na další schůzi Senátu.

Organizační výbor navrhuje vyřadit z pořadu schůze bod Volba člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, neboť prezident republiky zatím nepředložil Senátu v zákonem stanovené lhůtě žádného kandidáta.

Návrhy na zařazení. Organizační výbor navrhuje zařadit na poslední místo senátní tisk č. 16 – Návrh zákona, kterým se mění zákon o dani z přidané hodnoty.

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí navrhuje zařadit bod Návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma "Situace ve strukturálně postižených regionech".

Předseda vlády se omlouvá z jednání ve středu 19. prosince a žádá o pevné zařazení svého bodu Informace vlády o výsledcích jednání Evropské rady jako první bod ve čtvrtek dopoledne. Odůvodnění dalších bodů, senátního tisku č. N 159/11 pověřil ministryni financí, č. N 169/11 ministra vnitra a č. N 176/11 ministryni průmyslu a obchodu. Ta požádala o projednání všech bodů jako první a druhý bod jednání, to znamená, že by schůzi zahájila. Následovaly by body ministra vnitra.

Ministr zemědělství požádal o projednání svého bodu jako čtvrtý bod odpoledního jednání 19. prosince 2018, tj. po bodech ministra spravedlnosti. Ministryně práce a sociálních věcí požádala o projednání svých tisků jako čtvrtý a pátý bod dopoledne ve čtvrtek 20. prosince 2018, tj. po bodu předsedy vlády a ministryně financí.

Po jednání Organizačního výboru jsem obdržel ještě dvě žádosti o pevné zařazení. Nejprve ministr dopravy požádal o zastoupení ministrem spravedlnosti a proto přiřadíme jeho tisk č. N 177/11 na konec bodu ministra spravedlnosti. Poslední žádost je od ministryně financí, která mě požádala, abychom její blok senátní tisky č. 10, 271, 320 a N 159/11 projednali ve čtvrtek po polední pauze jako poslední body našeho jednání.

Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Ano, paní senátorka Alena Dernerová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedo, přeji všem dobrý den. Poprosila bych o vyřazení bodu č. 24, senátní tisk č. 225. Je to návrh zákona, který se týká neurovývojových terapeutů. Máme mít druhé čtení, ale jsme momentálně ve fázi, kdy jednáme s ministerstvem zdravotnictví. Další jednání má být 7. ledna 2019 o charakteru a vlastně dikci tohoto návrhu zákona, takže ve zdravotním výboru jsme posunuli projednávání až na konec února, protože jednání s ministerstvem se trošku komplikuje. Nemám k tomu co říci nového. Proto bych požádala o vyřazení tohoto bodu a děkuji za podporu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Ano, to je návrh na vyřazení. Jiného nikoho nevidím, takže budeme nejprve hlasovat o návrhu na vyřazení bodu předneseného paní senátorkou Dernerovou. (Znělka.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 2 se z přítomných 73 senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 72, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Konstatuji, že jsme vyčerpali všechny návrhy a proto můžeme hlasovat o návrhu pořadu schůze jako celku, a to ve znění již přijatých návrhů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 3 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 72, proti nebyl nikdo. Návrh byl schválen a návrh pořadu tak byl schválen.

Můžeme přistoupit k prvnímu bodu, kterým je

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje program InvestEU

Tisk EU č. N 167/11

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Je to senátní tisk č. N 167/11. Prosím paní ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou, aby nás seznámila s těmito materiály. Vítám vás v Senátu, paní ministryně, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková:  Děkuji. Dobré ráno, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Ráda bych vás informovala o stanovisku České republiky k návrhu nařízení, protože Česká republika má již schválenou rámcovou pozici z 31. srpna 2018, kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu jako gestor ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem financí.

Jako základ bych řekla, že vítáme vytvoření a navrženou strukturu nového programu InvestEU. Ten program InvestEU má ve víceletém finančním rámci od roku 2021 do roku 2027 navázat na Investiční plán pro Evropu, resp. dneska známý Evropský fond strategických investic (EFSI). A zároveň komplexně zastřešit finanční nástroje unijních programů, jako je například známý COSME.

Program bude provádět prostřednictvím fondu InvestEU, který bude poskytovat záruku EU na finanční a investiční operace realizované prováděcími partnery. Privilegovaným partnerem bude Evropská investiční banka. Zapojit se mohou i národní rozvojové banky. Záruka EU bude použita na krytí rizik pro poskytované financování prostřednictvím prováděcích partnerů přímo nebo nepřímo, se zapojením dalších finančních zprostředkovatelů.

Součástí programu bude také podpůrný poradenský mechanismus na podporu rozvoje projektu a databáze, která zajistí zviditelnění projektu. Návrh nařízení stanoví rozpočet záruky ve výši 38 mld. eur. Očekává se, že tato záruka by měla být jakýmsi mobilizátorem na více než 650 mld. eur dalších investic v celé EU.

Pokud se týká programů realizovaných v ČR, na které InvestEU bude navazovat, tak dosavadní objem finančních prostředků, vynaložených v ČR v současném rámci, to znamená 2014 až 2020, dosáhl více než 17 mld., což nás podle provedených investic na HDP řadí na patnácté místo.

Účty z největších finančních nástrojů EU, což je Horizon 2020 a zmiňovaný COSME, byly podepsány mezi ČR a Evropskou investiční banku investice v objemu necelých 14 mld. Kč. Výše uvedená data ilustrují využití finančních prostředků z evropských finančních strategických investic i z finančních nástrojů EU v ČR v řádu desítek miliard korun. Dokládají tak nejen potřebu, ale i schopnost absorbovat tyto finanční prostředky v ČR. Jsou to především malé a střední firmy, které z těchto fondů čerpají. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto podporuje zavedení tohoto navazujícího programu InvestEU, který zároveň sjednotí dosud některé nekoordinované finanční nástroje pod jednotnou legislativu. Dojde tím ke zjednodušení implementace a větší přehlednosti pro koncového příjemce.

VEU přijal usnesení, ve kterém doporučuje Senátu PČR, aby se k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje program InvestEU, vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem, které podporuje v plném rozsahu naši rámcovou pozici.

Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Já děkuji, paní předkladatelko, prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 167/11/02. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Doubrava, jehož zastoupí pan senátor Václav Hampl. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji, dobré dopoledne, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já celkem nemám mnoho co dodat, v zastoupení zpravodaje k obsahu, tak jak byl tady stručně parafrázován paní ministryní. Návrh usnesení od evropského výboru máte k dispozici, je celkem jednoduchý. V zásadě si i myslíme, že je možné vyjádřit s novým programem InvestEU souhlas. Ale s tím, že se připojujeme k připomínkám, tak, jak jsou formulovány v rámcové pozici vlády.

Tolik asi v tuto chvíli za evropský výbor. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane kolego. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Budeme tedy po znělce hlasovat o návrhu, tak, jak jej přednesl pan senátor Václav Hampl.

Zahajuji hlasování. Prosím, kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování č. 4 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 64, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já děkuji předkladatelce i panu zpravodaji.

Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

 

Návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský nástroj pro jadernou bezpečnost doplňující nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na základě Smlouvy o Euratomu

Tisk EU č. N 176/11

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 176/11 a N 176/11/01. Prosím paní ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou, která zastupuje předsedu vlády, aby nás seznámila s těmito materiály. Máte slovo, paní ministryně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková:  Ještě jednou dobrý den, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych vám představila návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský nástroj pro jadernou bezpečnost doplňující nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na základě Smlouvy o Euratomu. A také bych vám ráda představila návrh pozice ČR k tomuto návrhu nařízení.

Zřizuje evropský nástroj pro jadernou bezpečnost pro oblast vnější spolupráce s třetími zeměmi, to znamená zeměmi mimo EU, je předkládán v rámci víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027. Nástroj navazuje na akce, které byly dříve podporovány podle nařízení Euratom č. 237 z roku 2014, které se týkají jaderné bezpečnosti a záruk v jaderné oblasti ve třetích zemích, zejména v přistupujících zemích, kandidátských zemích, ale i u potenciálních kandidátů. Cílem tohoto nástroje pro jadernou bezpečnost je podpora zavádění účinných a efektivních standardů jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a provádění účinných a efektivních záruk na jaderné materiály ve třetích zemích a rozpočet na období 2021 až 2017 v navrhované výši 300 mil. eur.

Rámcová pozice ČR byla VEU Senátu ČR doporučena k odsouhlasení Senátu ČR 7. listopadu 2018.

Dovolte mi představit hlavní rysy této rámcové pozici k návrhu nařízení. Právním základem návrhu nařízení je čl. 203 Smlouvy o Euratomu. Z důvodu rozdílného právního základu byla zachována samostatnost předmětného nástroje, nebyl sloučen do jediného nástroje, to je nástroje pro sousedství a rozvojovou mezinárodní spolupráci. Z hlediska geografického zaměření nástroje jsou pro ČR prioritní zejména země sousedící s EU. Vzhledem ke globálnímu dopadu jaderných událostí však nelze opomíjet ani vzdálenější regiony. ČR bude klást důraz na to, aby aktivity EU v oblasti zlepšování kultury jaderné bezpečnosti a zpracování jaderného odpadu a aktivity v oblasti zárukového systému nebyly duplikovány jinými nástroji.

Při stanovování tématického záběru nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti klade ČR důraz na diferencovaný přístup vůči jednotlivým zemím, založený na zhodnocení jejich konkrétních potřeb a konečném kritériu, kterým by měl být zejména prospěch přijímající země.

ČR požaduje, aby v případě tématického nástroje byl zachován a zpřesněn dosavadní systém programovacích dokumentů a zároveň zachován vliv členských států na jejich formulaci, stejně tak jako na obsah jednotlivých projektů.

Za prioritní v této oblasti považujeme posilování úrovně jaderné bezpečnosti prostřednictvím kvalifikovaného a nezávislého dozoru.

Pokud se týká projednávání návrhu nařízení na půdě EU, návrh nařízení byl započat za rakouského předsednictví a projednáván na úrovni pracovní skupiny pro atomové otázky celkem sedmkrát. V současné době bude předán rumunskému předsednictví již téměř dojednán. Zůstávají pouze dva sporné body, mezi Evropskou komisí a Radou. Rada trvá na tom, aby veškeré akční plány, i ty do 5 mil. eur, schvalovaly členské státy ve výboru Evropské komise. Evropská komise chce o akčních plánech do 5 mil. rozhodovat sama. Takže tady máme rozpor.

Rada EU trvá na uvedení konečného data platnosti, to je do 31. 12. 2027, v tom návrhu nařízení. Evropská komise toto zatím odmítá. Takže to je druhý rozpor.

Otevřenou otázkou zůstává také konkrétní výše alokované částky, navrhovaná výše 300 mil. eur bude ale předmětem ještě dalších jednání po dojednání těch dvou zatím sporných bodů.

V průběhu jednání byl prosazován silný vliv členských států na plánování a formulaci programových dokumentů a jednotlivých projektů.

Tímto vás tedy prosím o schválení rámcové pozice ČR, která je vám předkládána a kterou také podpořil VEU 7. listopadu 2018. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní předkladatelko, prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 176/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Dušek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dušek:  Pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové, dobré dopoledne. Náš výbor se tímto návrhem zabýval 7. listopadu na své 29. schůzi. Navrhuje vyjádření k Senátu, které, jak už jste slyšeli, jste obdrželi. Nicméně, vychází víceméně z toho, co říkala paní ministryně. Dovolím si ho tedy lehce odcitovat.

Senát PČR

I. souhlasí s pozicí vlády ČR a považuje důraz na zvyšování kultury jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, bezpečného zpracování a ukládání jaderného odpadu, vyřazování bývalých jaderných zařízení z provozu a zavádění účinných a efektivních systémů záruky na jaderné materiály v členských i třetích zemích za prioritní, nejde samozřejmě jenom o jaderné elektrárny, ale o jakékoliv radioaktivní materiály,

II. považuje za důležité, aby výsledky projektů realizovaných v jednotlivých zemích v rámci tohoto programu byly hodnoceny na základě předem definovaných transparentních a měřitelných ukazatelů, tedy aby byly efektivně vynakládány tyto prostředky,

III. podporuje princip podmíněnosti spolupráce se třetími zeměmi, zejména bezpodmínečného dodržování principu nešíření jaderných zbraní a dalších mezinárodních dohod, jakož i silnou angažovanost dotyčné třetí země a dlouhodobou udržitelnost realizovaných projektů,

IV. podporuje také zachování silného vlivu členských států na plánování a formulaci programových dokumentů a jednotlivých projektů.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí předseda klubu ODS, pan Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Já jenom několik otázek na paní ministryni. V tom materiálu je napsáno, v tom návrhu nařízení, že se počítá s tím, že by bylo využito za účelem, který tady byl popsán, zhruba 300 mil. eur. Tak moje otázka zní: Jakou částkou bude přispívat ČR? To znamená, kolik z těch 300 mil. eur, což je zhruba nějakých, já nevím, 8 nebo 7,5 miliardy korun, připadá na ČR? To je moje první. Druhá otázka moje je: Jakým způsobem je rozhodováno o tom, kam ty peníze půjdou? Protože v tom materiálu je napsáno, že ta podpora bude diferencovaná, to znamená, jestli bude diferencovaná, tak to znamená, že bude nějak odlišena. Jinými slovy, zajímá mě tedy, které třetí země jsou pro nás těmi prioritními a které pro nás nejsou těmi prioritními. To znamená, o jaké se jedná země, které my, řekněme, upřednostňujeme z hlediska této podpory. Myslím tím ty třetí země. Třetí věc je, jestli paní ministryně může uvést aspoň jeden příklad z toho současného končícího plánovacího období, kde byly nějaké prostředky poskytnuty, k čemu sloužily. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Kdo se další hlásí do rozpravy? Nikdo se další nehlásí, takže rozpravu končím. Prosím paní ministryni, aby odpověděla na vznesené dotazy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková:  Já se tedy pokusím, děkuji za položené dotazy panu senátorovi. Pokusím se tedy na některé odpovědět, pokud se týká rozpočtu, tak jak jsem říkala, rozpočet, který je navrhován zatím ve výši 300 mil., zatím není dojednán. Není dojednáno také ani to, jak bude ten rozpočet vlastně uplatňován jednotlivými zeměmi. Ten požadavek je tam z naší strany, aby o všech projektech si tedy, ke všem projektům, i k menším, si mohly tedy jednotlivé země rozhodovat samy. Protože se jedná o období 2021, od roku 2021, tak je tady ještě časový prostor, abychom si tu naši pozici v tomto směru ujasnili. Pokud se týká prioritní země, tak prioritní země pro nás jsou samozřejmě především země, které jsou v sousedství EU, v našem případě by to měla být především Ukrajina. Tady, protože tam už i v současné době jsme v rámci některých projektů používali prostředky, které byly v rámci tohoto programu v současném období vlastně alokovány. Zatím ta moje odpověď je takto, že jedná se opravdu o sousední země EU, z našeho pohledu, tak jak my to chápeme, v tomto směru nejbližší zemí, která nás zajímá, je Ukrajina. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Nikdo další se nehlásí, takže rozprava byla ukončena. Ptám se pana zpravodaje, zda se chce vyjádřit? Ale dotazy byly zodpovězeny. Takže po znělce budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Jiří Dušek.

V sále je aktuálně přítomno 72 senátorek a senátorů, kvórum je tedy 37. Já zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zdvihne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování č. 5 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 vyslovilo pro 66, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji paní ministryni a děkuji panu zpravodajovi. Hezký den.

Následujícím bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě)

Tisk č. 4

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 4. Návrh uvede ministr vnitra Jan Hamáček, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Vítejte, pane ministře. Máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Vzhledem k tomu, že to je poprvé v novém volebním období, tak mi dovolte, abych pogratuloval všem nově zvoleným, jak senátorkám, senátorům, tak členům vedení Senátu, zejména tedy panu předsedovi.

Ale nyní již k projednávanému bodu. Dovolte mi, abych uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, a některé související zákony ve znění pozdějších předpisů.

Návrh je předkládán na základě závazku obsaženého v programovém prohlášení vlády a je tedy jednou z vládních priorit. Cílem návrhu je vytvořit podmínky pro vyšší efektivitu a operativnost státní a zahraniční služby i státní správy jako celku.

Konkrétně se navrhuje

1. změna úpravy výběrových řízení a otevření výběrových řízení na jednotlivé kategorie představených širšímu okruhu osob. 1. kola se oproti současnému stavu budou moci zúčastnit v zásadě všichni zaměstnanci v organizačních složkách státu splňující příslušné předpoklady. 2. kol pak v zásadě všichni zaměstnanci a další osoby z veřejného i soukromého sektoru splňující příslušné předpoklady, zejména určitý typ a délku praxe. Dále se zavádí pravidlo, že na obsazení volného služebního místa náměstka pro státní službu, státního tajemníka a vedoucího služebního úřadu, náměstka pro řízení sekce, sekce ředitele a personálního ředitele sekce pro státní službu se koná výběrové řízení vždy. Doposud je možné tato místa obsadit v rámci vnitřních přesunů bez výběrového řízení.

2. se navrhuje úprava systému služebního hodnocení. Ta zahrnuje v první řadě zavedení pěti možných výsledků služebního hodnocení, namísto současných čtyř, a možnost provést služební hodnocení z iniciativy hodnotitele nebo hodnoceného státního zaměstnance. Jako opravný prostředek proti služebnímu hodnocení budou většině státních zaměstnanců sloužit námitky. U služebního hodnocení vysoce postavených představených se posiluje úloha bezprostředně nadřízeného představeného. Jejich služební hodnocení se bude projednávat se služebním orgánem.

3. možnost odvolání představených i v případě dosažení dostačujících výsledků služebních hodnocení. To znamená, že představení budou nově odvoláni, dosáhnou-li jednoho ze dvou nejhorších možných výsledků z pětibodové stupnice. Tedy nikoli pouze při dosažení výsledků nevyhovujících, ale též při dosažení výsledků dostačujících.

4. omezení počtu oboru státní služby pro služební místo státního zaměstnance. Nově se navrhuje omezit počet oborů státní služby stanovených pro jedno služební místo, a to na tři, respektive na čtyři obory státní služby v případě představených.

5. povinnost vykonat úřednickou zkoušku při změně oboru služby. Tam se potvrzuje doposud ne zcela jednoznačné pravidlo, že je třeba vykonat do dvanácti měsíců příslušnou část úřednické zkoušky nejen při nástupu do státní služby, nýbrž i při změně oboru státní služby.

6. je tam možnost rychlejšího platového postupu státních zaměstnanců a nově je umožněno zařazení řadových státních zaměstnanců jmenováním představených bez výběrového řízení na služební místo v platové třídě o jednu platovou třídu vyšší. V případě dosažení vynikajících výsledků při dvou po sobě jdoucích služebních hodnocení.

7. vyloučení možnosti státního zaměstnance odmítnout plnění úkolů v případě, že služební úkol spadá do působnosti organizačního útvaru, do kterého je státní zaměstnanec zařazen. Doposud má státní zaměstnanec právo na odmítnutí služebních úkolů nespadajících do jeho oboru státní služby. Návrh zákona rovněž obsahuje změny legislativně technické povahy, drobné terminologické úpravy a zohledňuje změny provedené v jiných právních předpisech.

Tento návrh zákona byl sněmovnou schválen ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Tyto mj. dále rozšiřují možnosti zařazování státních zaměstnanců na jiná vhodná služební místa bez konání výběrových řízení a zjednodušují obsazování volných služebních míst, na nichž státní zaměstnanci dočasně nevykonávají státní službu. Jeden z pozměňovacích návrhů rovněž vyjímá státní tajemníky z kárné odpovědnosti. Státní tajemníci mají být odvoláváni ze stejných důvodů jako náměstek ministra vnitra pro státní službu. Tedy pokud zvlášť závažným způsobem poruší služební kázeň nebo se dopustí zaviněného jednání, jímž naruší důstojnost své funkce nebo ohrozí důvěru ve své nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování. Nebo pokud po dobu delší než 6 měsíců nevykonává státní službu.

Předpokládané datum nabytí účinnosti zákona je 1. ledna 2019. Samozřejmě pokud zákon bude vyhlášen až v průběhu roku 2019, nabude účinnosti 15. dnem po dni jeho vyhlášení.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane navrhovateli, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení máte jako senátní tisk č. 4/2. Zpravodajkou výboru byla určena senátorka Jitka Seitlová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 4/1. A zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Burian, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Burian:  Já děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegové, kolegyně, dovolte mi seznámit vás se zpravodajskou zprávou k senátnímu tisku č. 4, který se týká návrhu zákona a kterým se mění zákon 234/2014 sb. o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 150/2017 o zahraniční službě.

Obecně lze říci, že deklarovaným cílem návrhu je vytvořit podmínky pro vyšší efektivitu a operativnost státní a zahraniční služby i státní správy jako celku. Návrh zákona také obsahuje změny legislativně technické povahy, drobné terminologické úpravy a zohledňuje změny provedené v jiných právních předpisech. Dle předkladatele byl návrh pojednán i s Komisí EU, kde si Komise vyžádala doplňující doklady. Obsah návrhu uvedl velice podrobně pan ministr. Přesto řeknu, že klíčovou změnou oproti systémovým změnám vůči státním zaměstnancům, které si vyžaduje praxe, je však návrh na odvolání a jmenování státních tajemníků. To je doplnění § 60, odst. 3.

Já ho připomenu – „Návrh na odvolání náměstka pro státní službu a personální ředitel sekce pro státní službu předkládá vládě ministr vnitra. Návrh na odvolání státního tajemníka předkládá vládě příslušný ministr nebo vedoucí Úřadu vlády po projednání s náměstkem pro státní službu.“

Tolik snad na doplnění obsahu. Pokud se týká legislativního procesu, tak vládní návrh schválila sněmovna s pozměňovacími návrhy 26. října letošního roku. Návrh zákona byl postoupen Senátu 26. listopadu tohoto roku a lhůta pro projednání Senátu končí dne 26. prosince 2018. A pokud se týká stanoviska k tomuto návrhu zákona, je třeba připomenout, že přijetí zákona o státní službě bylo pro někdejší vládu vedenou premiérem Sobotkou základní podmínkou Evropské komise pro čerpání dotací. S tímto zákonem jsme tak naplnili hlavní podmínku Bruselu o odpolitizování státní správy.

Získali jsme tímto zákonem sice nezávislou státní správu, ale bohužel nekonkurenceschopnou, uzavírající se schopným lidem z praxe, jejichž vstup do státní služby je výrazně komplikovanější. Navrhovaná podoba je příkladem dokonalého úřednického zákona. Celý návrh systémových změn však zcela popírá změna týkající se odvolání a jmenování státních tajemníků. Ti měli být zejména tou garancí kontinuity a profesionality státní správy, nyní by však mohli být odvoláni a jmenováni každou další vládou. Právě toto vybočení ze systémovosti návrhu tak může být důvodem možná kritiky Evropské komise, eventuálně může tak opět ohrozit čerpání evropských dotací, které jsou klíčem ke státnímu rozpočtu.

Ještě bych chtěl upozornit na nesoulad dvou paragrafů projednávaného návrhu zákona. Ve znění navrhované sněmovnou zní v § 88, odst. 2, budu citovat: „státní zaměstnanec odpovídá za kárné provinění. Za kárné provinění neodpovídá náměstek pro státní službu a státní tajemník.“ Proti tomu v § 94, odst. 2 zákona, cituji: „Podnět k zahájení kárného řízení z moci úřední, jde-li o kárné provinění státního tajemníka nebo náměstka pro řízení sekce, může podat i příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády.“ Z toho vyplývá, že se s kárnou odpovědností státního tajemníka vlastně uvažuje. A to je rozpor mezi § 88, odst. 2.

Bylo by jistě možné navrhnout možná řadu dalších jednoduchých změn, vypustit citovaný § 60, odst. 3 o státním tajemníkovi. Dále pak i ten § 94, odst. 2., ale možná, že podobných úprav by mohlo být i více.

Závěrem bych chtěl říci, že tyto připomínky svědčí o legislativně nepřesné práci navrhovatele. A proto vás seznámím s usnesením ústavně-právního výboru, který projednal návrh zákona na své 2. schůzi dne 5. prosince 2018 a přijal usnesení č. 8 ve znění:

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR zamítnout projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR,

II. určuje zpravodajem pro projednání tohoto návrhu mne,

III. pověřuje předsedu výboru Senátu Miroslava Antla, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

To je vše.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu, zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodajka výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí senátorka Jitka Seitlová? Přeje. Máte slovo, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Seitlová:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, teď jsem přemýšlela, co je důležitější ve funkci pana Hamáčka, vážené kolegyně a kolegové.

Zákon o státní službě jsme podrobili na výboru opravdu velmi podrobné debatě a dospěli jsme k závěru, že pro situaci, ve které se teď zákon nachází, je asi nejoptimálnější cestou, jak zabránit nejhoršímu, vrátit návrh novely s pozměňovacími návrhy. Páteří moderního funkčního modelu veřejné státní služby je stabilní a odborný aparát. Samozřejmě loajální k vládě. Ale zároveň musí být chráněný před politicky motivovanými personálními zásahy, které by právě tu profesionalitu a odbornost mohly oslabovat. Takže kvalitní státní správa znamená dosáhnout profesionalizace – a teď je to ošklivé slovo – a depolitizace.

Tak, jak máme současně platný služební zákon, který již doznal určitých změn předcházející novelou, tak bylo konstatováno, že se opravdu do určité míry státní služba a státní správa stabilizovala. Proti období, dokud nebyl služební zákon, tak došlo k daleko menšímu přesunu, daleko řekněme nižšímu počtu těch, kteří byli s výměnou vlády vyměněni. To je samozřejmě velmi dobře. Na druhé straně je tu jakýsi řekněme záměr – a řekněme, že oprávněný, aby státní služba byla prostupná. Aby státní služba umožňovala to, že bude fungovat určitá míra konkurence a že bude fungovat určitá míra i možnosti vstupu kvalitních lidí z vnějšího prostředí.

To byl záměr, který byl předkládán v návrhu, který řádně prošel legislativním řízením tak, jak má, a byl předložen do Poslanecké sněmovny. Bohužel při projednání v Poslanecké sněmovně to byl představitel vlády paní ministryně Dostálová, která předložila pozměňovací návrh, který celou novelu posunul do zcela jiné dimenze. Je to překvapivé, že vláda něco předkládá a pak přímo člen vlády předkládá další pozměňovací návrh, který by zřejmě v tom běžném procesu nebyl možná průchodný. Já říkám zřejmě by nebyl průchodný dle mého názoru. A tím ale došlo podle toho, co nám bylo předloženo, k výrazné změně. A já bych řekla, dokonce u těch nejvyšších představitelů vůči tomu útoku na právě depolitizaci té složky státní služby, která má být nestranná. Víme, že část těch, kteří jsou na ministerstvech, je jmenována přímo ministrem. Ministr si může vzít dva svoje politické náměstky, může mít své poradce, ale pak je tam státní tajemník. A právě státní tajemník je pilířem celého systému, který má chránit systém kvality před nefunkčními politickými zásahy.

A tento tajemník má mít podle pozměňovacích návrhů, které jsou součástí teď přijaté novely, nové hodnocení. To nové hodnocení obsahuje pojmy, které jsou řekněme právně těžko uchopitelné, mají velmi širokou možnost jejích výkladu a navíc toto hodnocení je dáno do rukou právě ministra, kdy na rozdíl od současného systému ministr jenom po projednání, po jakési poradě s nejvyšším státním náměstkem pro státní službu, tak předkládá tento návrh vládě. Bude to tento politický orgán, který bude rozhodovat o tom, zda – a já si ty pojmy dovolím ještě citovat – tedy státní tajemník narušil důstojnost funkce, ohrozil důvěru v nestranné odborné a spravedlivé rozhodování. To je pojem, který skutečně má veliký a široký rozsah výkladu.

Já se domnívám – a nejenom já, že právě tento posun pro pozici státního tajemníka mu fakticky zabraňuje... Nebo nebude ho motivovat k tomu, aby jednal skutečně depoliticky a nezávisle. Navíc je státní tajemník vyloučen z možnosti kárného řízení. Ono to na první pohled vypadá hezky, jenomže ta možnost vyloučení kárného řízení říká, že tento státní tajemník má možnost pouze podat následně správní žalobu. Respektive bude to správní žaloba? Tam je další otázka právníků, kteří říkají ano, ale první se bude muset prokázat, že vláda při jeho odvolání rozhodovala jako správní orgán. A to je zásadní otázka.

Navíc nejenom státní tajemník, ale i vedoucí služebních úřadů, náměstci pro sekci, řízení sekcí a další někteří vysoce postavení úředníci nebudou mít možnost podávat námitky. Byly zrušeny možnosti stížností a teď jsou ještě navíc vyčleněni ti, kteří mají možnost podat námitky. Všichni ostatní mají tu možnost, ale státní tajemník nemůže, náměstek pro řízení sekce ani vedoucí služebního úřadu, toho nejvyššího.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Paní senátorko, moc se omlouvám, ale teď jste zpravodajkou. Přihlaste se do rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Seitlová:  Ano, to jsme probírali na výboru a já teď tím odůvodňuji naše pozměňovací návrhy. Já děkuji za upozornění, ale teď tedy k tomu podstatnému. Náš výbor se proto rozhodl pro pozměňovací návrhy, které vrací, nic nemění, ale vrací tyto zásadní věci do toho původního znění, které je dneska platné. Takže to je moje zpravodajská zpráva.

Já si na závěr dovolím říct ještě jednu věc. Víte, je tady možnost samozřejmě celý návrh zamítnout. Ano, můžeme to zamítnout, ale tím, že zamítneme, tak víme, že sněmovna při počtu 176 hlasů pro, nás ve sněmovně přehlasuje. A bude platit novela v tom znění, které přišlo z Poslanecké sněmovny. Pokud se podaří ty nejzávažnější věci pozměňovacími návrhy změnit, znamená to, že máme jakousi šanci o nápravu toho, co je tedy předloženo. Děkuji za pozornost, pane předsedo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní senátorko, jen poznamenám, že Senát je suverén a není podstatné, co s jeho návrhy udělá sněmovna. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem se nezabývat? Ano. Paní senátorka Hamousová se hlásí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Dobré ráno, vážení kolegové, nemám tento návrh. Hlásila jsem se do rozpravy, neměla jsem možnost reagovat vizuálně, takže hlásím se do obecné rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Ano, dobře, takže tím jsme vyčerpali tento bod. Já otevírám obecnou rozpravu, do které se právě přihlásila paní senátorka Hamousová. Máte slovo, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Děkuji, vzhledem k tomu, že usnesením žádného výboru, který projednával předložený návrh zákona, není dán návrh návrhem zákona zabývat se ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, dovoluji si podat tento návrh, tudíž dávám návrh, prosím o jeho podporu, schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Ano, děkuji, návrh jsem zaregistroval. Kdo další se hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím... A tak přece! Pane senátore, buďte rychlejší! Ale protože vás mám rád... Tak vás nechám, máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Pane místopředsedo, pardon, to je síla zvyku... (Jaroslav Kubera: Tak si račte zvykat!) Já jsem naštěstí byl dost rychlý právě. (Jaroslav Kubera: Já jsem na vás tak milý a vy na mě takhle...) Vážený pane předsedo tedy, vážené kolegyně a kolegové. Já bych se přece jen rád k tomuto zákonu vyjádřil, a to i s určitým ohlédnutím zpět. My jsme se zavázali při vstupu do EU, že přijmeme úpravu státní služby, která by garantovala její nezávislost, profesionalitu a její odpolitizování. Nebýt tohoto členství a tohoto závazku, tak bychom pravděpodobně takový zákon nikdy nepřijali. Bylo to tak trošku z donucení. Měli jsme ho schválený dlouhá léta, odkládala se neustále účinnost. Po volbách v roce 2013 vláda řekla, že tedy ten závazek naplní, byl přijat nějaký koaliční kompromis, říkám kompromis, který ne ve všech ohledech garantoval tuto nezávislost. Na základě tlaku opozice, zejména tehdy v čele Miroslavem Kalouskem, byl i tento kompromis velmi významně vyprázdněn a ty garance odpolitizování státní služby byly oslabeny, např. bylo odstraněno generální ředitelství státní služby, které mělo být garantem, byly usnadněny změny systematizace, které, jak vidíme, v praxi umožňují téměř libovolně měnit obsazení služebních úřadů. Ten návrh, který je tady dnes předložen, tak jde dále, kdy umožňuje mnohem výraznější politické vlivy.

V podstatě už dnes si myslím, že nemáme žádnou nezávislou státní službu, která by garantovala to odpolitizování a profesionalizaci. My tady máme tendenci tu situaci ještě zhoršovat. Já si myslím, že takovýto zákon schválen být nemůže. Rád bych hlasoval tedy pro jeho zamítnutí. Uznávám ovšem tu taktickou námitku, která tady zazněla, že je možná něco lepší Poslanecké sněmovně nabídnout, aby třeba byl méně špatný zákon, méně špatná novela než ta, která je předložena. Upozornil bych možná ještě na jednu souvislost. Jak jsem zmiňoval, to, že přijetí kvalitní právní úpravy v oblasti státní služby bylo závazkem vyplývajícím z členství v EU, tak tato podmínka je také v dohodě o partnerství pro běžící finanční období, pro čerpání těchto tzv. evropských dotací. V případě, že by Evropská komise došla k závěru, že tato novela, principy, které jsou tam popsány, jsou porušeny, tak také hrozí úplné zastavení čerpání evropských dotací ČR.

Tolik z mé strany, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Zbyněk Linhart. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zbyněk Linhart:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Já bych tady chtěl jenom připomenout okolnosti. Mnohé už tady řekl můj předřečník, pan kolega Dienstbier. Já bych jenom připomenul to, že zákon o státní službě byl schvalován před necelými pěti lety. Možná si pamatujete ty okolnosti, vznik nové vlády atd. Po těch 4 letech zkušeností se domnívám, že opravdu je na místě přijímat změny v tom zákona a přijímat novelu. To jistě platí, možná v některých ohledech, možná by měla jít ještě daleko dál než to, co tady máme.

Na druhou stranu, tak jak to často bývá, když se podívá člověk na těch 207 paragrafů toho platného zákona, těch desítek stránek, mnohdy, myslím, ne úplně srozumitelných, těžko aplikovatelných, zákon velmi často, tak jak to bývá, jde spíš po formalitách, po vyšší administrativě, mnohdy nedokáže ochránit kvalitní lidi ve státní službě. A naopak ti, co by zasloužili vyměnit, tak je velmi těžko se pohybovat v tom zákoně a jednoduše problémového člověka vyměnit. To všechno platí.

Novela, která nám zde přistála, tak zase, jestli jste ji viděli, to je zase pomalu 20 stránek, 130 bodů. Mnohé samozřejmě je správné a dobré. To, co my jsme projednávali na výboru, tak je minimálně právě oddělení toho zásadního, to je ten státní tajemník. Myslím si, že to je důležité, minimálně toto zachovat. Proto bych se přimlouval pro to, abychom přijali tyto pozměňovací návrhy, minimálně v tomto rozsahu schválili návrh zákona a vrátili sněmovně s těmito pozměňovacími návrhy. Čili přimlouvám se za to, abychom ten návrh pustili do podrobné rozpravy a schválili pozměňovací návrhy, tak jak byly předloženy a schváleny nejen na našem výboru.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je paní senátorka Jitka Seitlová. Máte slovo, paní senátorko, tentokrát vás už omezovat nebudu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Seitlová:  Pane předsedo, děkuji za slovo, trošku jste mě znejistil. Já ještě k tomu jednu důležitou věc, kterou jsem neřekla ve zpravodajské zprávě. Je potřeba připomenout, že novela, která před námi leží, má navrhovanou účinnost k 1. 1. 2019. Pokud návrh vrátíme Poslanecké sněmovně jenom zamítnutím, je to samozřejmě řešitelné, ale je to značná komplikace. Proto v těch pozměňovacích návrzích našeho výboru také posouváme návrh, tedy nabytí účinnosti zákona, tak, aby všechno bylo souladné, tak jak má být.

Také prosím, abychom zvážili, myslím, že tady není pochyb o tom, že tak jak řekl můj předřečník, pan předseda našeho výboru, že ten zákon má řadu, řekněme, nejasností, které potom jsou řešeny výklady. To už ten platný zákon. Je to opravdu velmi málo srozumitelná novela. Ale v tuhle chvíli, byť, jak říká pan předseda Senátu, jsme svébytné těleso, musíme zvažovat, co se dál bude se zákonem dít. Stojíme před rozhodnutím zamítnout a na 99 procent, když si dovolím říct, sněmovna nás přehlasuje a bude to platit tak, jak to je, nebo se pokusit o nápravu toho nejhoršího, a to jsou pozměňovací návrhy. Proto prosím o postoupení do podrobné rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným je pan senátor Pavel Fischer. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Pane předsedající, pane ministře, děkuji moc za slovo. Já jsem chtěl podpořit stanovisko pustit tento zákon do podrobnější rozpravy, a to z několika důvodů. Zaprvé, zdá se mi, že každá úspěšná země v mezinárodní soutěži musí mít velmi dobrý tým. Tým se skládá také z úředníků, kteří dokážou pracovat napříč resorty. To, co u nás máme jako problém, je velmi zažitý a těžký resortismus. Zdá se mi, že to, aby ČR uspěla, můžeme se podívat na to, co nás čeká, např. předsednictví v Radě EU, my musíme umět motivovat ty nejlepší talenty, dostat je do systému státní služby a také je tam potom udržet. Zdá se mi, že z tohoto pohledu ten zákon, tak jak je dnes, jak se mění, úplně neodpovídá.

Navíc, kontinuita je narušena proto, že začínáme zpochybňovat pevnost funkce státního tajemníka vůči politické moci. A to by nás mělo zajímat. Není možné, aby ministři, kteří se vymění dokonce za jedno volební období několikrát, pokaždé měli možnost sahat právě na funkci státního tajemníka, který má mít delší mandát a nezpochybnitelný mandát vůči politické moci.

Můžeme si připomenout některé z členů vlády, kteří prošli nedávnou aktualitou, kteří dokonce neměli ani v pořádku vysokoškolské studium. My chceme po tom státním tajemníkovi nejvyšší profesní, lidské a vzdělanostní parametry a pak ho vystavíme ministrovi, který ještě ani nemá v pořádku vlastní vysokoškolské studium. Zdá se mi, že tady je skutečně ve hře úspěšnost naší země do budoucna. Státní správa je přece kontinuum, a proto by mě zajímalo, jestli jsme si vůbec nechali zpracovat to, jak hodnotí účinnost tohoto zákona jeho uživatelé. Víme dobře, jak jsou spokojeni s ním občané, kteří chodí na úřady? Víme, jak jsou s ním spokojeni např. starostové? Jestli je k nim státní správa vstřícnější? Nebo víme, jak jsou s tím spokojeni sami úředníci? Jestli je to motivuje k tomu zůstat a nasadit se? Proto si myslím, že návrh postoupit tento zákon do podrobné rozpravy, abychom ho nenechali ve stavu, který nás může oslabit, je správné. Já se za něj taky přimlouvám. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo vlády, vážené kolegyně, kolegové. Pokud se budu opakovat, tak se omlouvám. Ale možná, že když některé věci zazní dvakrát, tak je to dobře.

První věc, na kterou bychom se měli podívat, než budeme o tom zákoně hlasovat, je, jak vznikal. Zákon obvykle vzniká tak, že ho někdo napíše na nějakém ministerstvu, pak je na to ministerstvo připomínkován, pak jde do meziresortního připomínkového řízení a pak následně, poté, co je schválen vládou, postoupí do Poslanecké sněmovny. To byl i osud tohoto zákona. Samozřejmě, tím pádem jednotlivé resorty mohly dávat své připomínky k tomuto zákonu. Když se podíváme na osud toho zákona ve sněmovně, tak zjistíme, že členka vlády, ministryně pro místní rozvoj, podá v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně zásadní pozměňovací návrh, který tu filozofii zákona totálně mění a znejišťuje, resp. mění pozici státních tajemníků.

Já si myslím, že to je věc, kterou nemůžeme strpět. Nemůžeme strpět, aby vláda, poté, co projedná návrh nějakého zákona a shodne se na něm, tak následně aby členka vlády v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně dávala pozměňovací návrhy, které zásadně mění filozofii toho zákona z hlediska nezávislosti státní služby. Svědčí to buď o naprosté nekompetentnosti této vlády, nebo o naprosto jasném a účelovém jednání, jehož cíl může být jenom jediný. Nic jiného z toho nevyplývá. Že byla obava, že by vládou neprošlo zjednodušení odstraňování úředníků, a proto je potřeba to udělat až v Poslanecké sněmovně pozměňovacím návrhem členky vlády.

To je věc, kterou já považuji za nepřijatelnou, v tomto směru naprosto chápu stanovisko naše, ÚPV, na zamítnutí tohoto zákona. Budu tento návrh podporovat.

Jinak, když se podíváme na smysl přijetí zákona o státní službě, tak jednak to bylo oddělení státní moci a moci politické, s tím, že tím styčným bodem byl náměstek pro státní službu na ministerstvu vnitra, který jediný vlastně přímo závisí na vládě, může být vládou odvolán, nepostupuje tzv. kárné řízení. Pokud nyní do té samé role, jako je náměstek pro státní službu, se dostávají jednotliví státní tajemníci, tak je otázkou, k čemu tam ten náměstek pro státní službu je. K čemu vůbec máme potom ten zákon o státní službě.

Takže to je věc, která skutečně je nepřijatelná. Je to hazard s kvalitní a dlouhodobou prací úřednictva.

A teď k tomu úřednictvu. My většinou tady si stěžujeme, že je ho hodně. Ale pokud je něco důležité, tak je to dlouhodobě dobře pracující úředník. To, co v sobě skrývá zákon o státní službě, je kontinuita odbornosti těch úředníků. Jsou tam úředníci, kteří psali stanoviska před 10 lety k výkladu některé části nějakého zákona, potom před 5 lety, potom před rokem a budou to psát tři roky. A pokud něco potřebujeme, aby v tomto státě fungovalo, tak je to ta kontinuita odbornosti a kontinuita výkladů zákona, příp. podzákonných norem. Ten zákon kromě jiného dělá to, že ohrožuje tuto kontinuitu odbornosti, může se stát, že i obyčejný referent bude v podstatě odejit, kdy se ministrovi zachce, protože ten zákon to umožňuje, neboť i o referentovi je rozhodováno tím způsobem, že ho vybírá tříčlenná komise, kde dva členy jmenuje představený, jednoho státní tajemník. Pokud ten referent je vybrán, tak potom jeho přijetí podepisuje představený a státní tajemník. A pokud státní tajemník bude takový, jak si přeje ministr, tak tam budou na ministerstvu jen ti lidé, co si přeje ministr. Takto to je a platí to o samozřejmě vedoucích odborů, pardon, vedoucích oddělení, ředitelích odboru i náměstcích, odborných náměstcích. To znamená, celý ten systém se hroutí a dostává se do pro mě nepřijatelné situace, pokud chceme, aby státní služba byla oddělena od politiky. Pokud to tak nechceme, chceme, aby to bylo jinak, tak, omlouvám se za to slovo, neprzněme zákon o státní službě, ale zrušme ho. Udělejme to tak, že si o tom skutečně ti politici budou rozhodovat, skutečně oni budou určovat, kdo kde bude nebo nebude na úřednické pozici sedět. Ale to jsem pochopil, že nechceme. Proto jsme přijali zákon o státní službě, proto jsme říkali, že je potřeba tu moc politickou oddělit od moci státní, od výkonů úředních činností. Pokud jsme hledali styčný bod, tak to byl ten náměstek pro státní službu.

Já ještě k tomu řeknu jednu věc. Já nevím, kdy tato vláda z hlediska jednoduchosti výkonu personálních změn bude mít dost. Protože my už tady v historii, předpokládám, že nyní to nastane znovu, aspoň mám takové signály, jeden způsob odstraňování nepohodlných úředníků máme. Říká se mu systemizace. Už vznikl nový pojem vysystemizovat. Vysystemizovat znamená, že když v nějakém oddělení je nepohodlný nějaký vedoucí oddělení, tak se to oddělení zruší formou tzv. systemizace a následně se založí stejné oddělení, se stejnou náplní práce, ale s jiným názvem. Pokud se podíváte na systematizaci, kterou provedla tato vláda, to vlastně nebyla tato vláda, vláda Andreje Babiše, když ještě ani neměla důvěru, tak to ani nebyla systemizace, protože systemizaci provedla vláda premiéra Sobotky, tuším, v říjnu roku 2017. Poté, co ta systemizace byla vládou Bohuslava Sobotky schválena, tak vláda Andreje Babiše bez důvěry přijala úpravu systemizace, což vůbec náš právní řád nezná, a v rámci úpravy systemizace provedla na mnoha místech, na různých ministerstvech, včetně Úřadu vládu, zásadní čistky, které byly v souladu se zákonem, protože to nikdo nenapadl. Říkali tomu úprava systematizace, což neexistuje, nikde to nenajdete. Nyní předpokládám, pane místopředsedo vlády, příp. nám k tomu můžete dát podrobnosti, se chystá další systemizace. Už se těším na ty změny např. na ministerstvu průmyslu a obchodu, co se všechno bude systemizovat, které všechny odbory a oddělení zaniknou, které jiné vzniknou, jak tam ti nepohodlní budou odejiti a ti pohodlní, většinou třeba někdy příbuzní, přijdou. Jestli tohle má být pokračování, to znamená ještě znejistění pozic státních tajemníků, tak to už se pohybujeme někam, kde, věřím, že nikdo z nás být nechce. A jestli tohle necháme bez odezvy, bez jasné a srozumitelné odpovědi, že toto odmítáme, tak se můžeme stát spolupachateli.

Proto přestože rozumím pozměňovacím návrhům, přestože rozumím té snaze aspoň něco zachránit, tak já za sebe velmi prosím, abychom ten zákon zamítli a jasně dali najevo, že tento způsob řízení státní správy a tento způsob snahy ovládnout státní správu my nikdy nepodpoříme. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným je pan senátor Jiří Čunek. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Čunek:  Pane předsedo, pane vicepremiére, kolegyně, kolegové, když jsme schvalovali, tedy ti, kteří jsme tady byli, zákon o státní službě... Nebo dostali, ne, že jsme ho schvalovali, mnozí jsme ho neschválili, ale dostali jsme ho na stůl, tak si pamatuji velmi dobře, jak davy náměstků se těšily na to, ať už konečně se petrifikuje stav, který je. To znamená, oni ať si sednou do pozice náměstka. Je to pozice hned po ministrovi, to znamená je to nejbližší spolupracovník ministra, on s nimi nebude moct nic udělat, protože tam budou. A samozřejmě když se podíváte na to, kolik náměstků na kterých ministerstvech přibylo v té době, aby si jednotlivé strany zajistily své lidi na těchto ministerstvech, v tzv. odborných funkcích, tak si myslím, že to jednoznačně dokládá, že to nebyla dobrá cesta.

Když přijde nová vláda, nový ministr, nový starosta, hejtman atd., tak lidé očekávají, že něco změní. Co může změnit, když nemůže změnit své nejbližší spolupracovníky? Může změnit jednoho politického náměstka. Svého. A co ti ostatní? Co když mnozí z nich tam nepatří? Co když svou práci dělají špatně? Já vám řeknu, jak to nakonec dopadá, protože jsem sám bohužel ve výkonu, kdy musím být účasten této dohody, tak je to tak, že stát jim zaplatí strašné peníze za odchodné. Ale ne to odchodné, které jenom je, a je strašně vysoké, ale je to tak, že dostanou ještě mimořádnou speciální odměnu, abychom se dobrovolně dohodli, on odešel a mohl přijít někdo jiný. Na to se nikdo nedívá. To, kdybychom vyčíslili, to byste viděli, kolik je to desítek možná stovek milionů v České republice. Myslím na všech úrovních řízení.

Já si myslím, že voláme po demokracii, voláme po tom, že ten, kdo je zvolen, nechť předvede, co se svými sliby udělá. Pravdou je, že když je zvolen takový člověk, který by chtěl všechny vyhazovat, tak dneska mu už moc doba nepřeje. On sice lidi dneska možná, kdyby tento zákon nebyl, tak velmi jednoduše vyhodí, ale žádné jiné nezíská. Snažili jste se získat někteří, určitě je nás tady mnoho, kdo řídí velké týmy lidí, získat dneska člověka znamená vyvinout ohromné úsilí ho vůbec najít a pak ho přesvědčit, aby k vám přišel. Protože takoví lidé, kteří stojí zato, jsou jinými přesvědčováni, aby zůstali tam, kde jsou. A to nejsou jenom lékaři, zdravotníci a tyto profese, o kterých mluvíme. Nemáme policisty, jako že dříve jich bylo dost, do této služby se hodně hlásili, nemáme v žádných pořádných pozicích lidi. Myslím si, že získat náměstka, který toho moc neumí a chce jenom býti náměstkem, to je asi možné. Zkrátka do funkcí, kde člověk nemusí podat výkon a dlouho se nepozná, jaká erudovanost a odbornost v něm je, tak tam možná ano.§

Já jenom chci upozornit na kontext doby. My jsme se posunuli už zase někam jinam, ale ne z politického, ale z demografického hlediska. Nemáme lidi do patřičných funkcí a já jsem přesvědčen, že strnulost tohoto zákona zabraňuje potom lidem, kteří něco slíbili voličům, mají nastoupit a mají pracovat, tak jim zabraňuje, aby mohli skutečně tuto svou vizi realizovat.

A je to tak, že to stojí ohromnou práci celého týmu, ale i toho, kdo je na vrcholu, aby vymyslel, jak se dohodnout. A když už se nakonec zjistí, že to zákonně nejde, tak si toho člověka koupí tím, že ho přesvědčí, aby odešel za velké peníze. A to si myslím, že takový systém já jistě podporovat nebudu. Děkuji za pozornost..

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, jako další do rozpravy je přihlášen Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedy vlády, dámy a pánové. Já navážu na projev kolegy Jiřího Čunka. Já tomu, co říká, rozumím, ale platí ta stará indická moudrost – „vem si, co chceš - ale zaplať“. Pokud chcete mít nezávislou státní správu, kde se úředník nebude bát rozhodnout i proti vůli politika, tak za to musíte zaplatit. A zaplatíte za to tím, že když potom někdo nedělá věci, jak má, tak se s ním buď musíte dohodnout... Já sám jsem byl hejtmanem a starostou a říkám, že v 90 % případů se s tím člověkem dohodnete, že práce, kterou dělá, není dobře provedená, že ta pozice, kterou zastává, je nad jeho síly. A následně potom dojde k tomu, že on dělá něco jiného, nebo odejde. Anebo se s ním nedohodnete, a pak v případě zákona o státní službě přichází kárné řízení, které je náročné, které je obtížné, ale je tomu tak proto, aby státní moc byla nezávislá a bylo obtížné pro toho politika, aby mohl útočit na výborné názory toho úředníka tím, že mu bude hrozit, že přijde o práci.

A my jsme zvolili tu druhou obtížnější variantu, kde může i platit v některých případech to, co říká Jiří Čunek. Ale my jsme řekli, že pro nás je cennější to, aby státní správa disponovala vysokou odborností a z hlediska výkonu práce úředníka jistotou, že když udělá nepopulární rozhodnutí, že není úplně jednoduché pro toho politika, aby ho z toho místa odstranil. Ono to stejně jde, ale je to obtížnější. A jestli si myslíme, že ten systém vylepšíme tím, že velmi zjednodušíme odstranění toho úředníka, tak to není pravda. Není to pravda v současnosti, protože to způsobí nedůvěru obyvatel a úředníků v politickou moc. A rozhodně už to není pravda v blízké a zejména vzdálenější budoucnosti, kdy politici potom hrozí, že si zvyknou, že si můžou dělat, co chtějí a kdykoliv chtějí s úřednickou mocí, se státní mocí. A samozřejmě s jídlem roste chuť. A proto to rozhodnutí, byť nám to někdy připadá těžkopádné a byť nás to někdy stojí spoustu popsaných papírů, aby výkon státní správy byl oddělený.

A má to hlubokou logiku, ale samozřejmě za to musíme zaplatit. A ta cena, kterou platíme, byla částečně popsána i tím, co tady říkal Jiří Čunek. Ale nemyslím si, že je to argument pro to, abychom dělali další takovéto zásadní změny v zákoně o státní službě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, a jako další do obecné rozpravy je přihlášen Lukáš Wagenknecht. Máte slovo, pane senátore. Pardon, omlouvám se, s přednostním právem místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovole krátkou poznámku. Naše politická afiliace nebyla příznivcem služebního zákona. A dlouho jsme podporovali jeho odklady a bránili jsme se mu. Když mám zjednodušit důvody, tak připomenu seriál „Jistě, pane ministře“, kde jsme názorně viděli, jak neodvolatelný státní tajemník v podstatě řídí jakéhokoliv ministra, který mu do resortu přijde, a rozhoduje vlastně on. Báli jsme se zakonzervování státní správy v určité chvíli. Nezdálo se nám, že už se společnost posunula tak, že už jsme si mohli být jisti kompetencí všech úředníků na všech úrovních, abychom jim dali definitivu.

Nicméně pak přišla situace, kterou zde popisoval kolega Dienstbier, bylo třeba ten návrh schválit, z důvodů řekněme vyšších zájmů než jenom našich domácích. A s nějakým kompromisem, který byl dosažen ve sněmovně, jsme i leckteří z nás ten návrh podpořili. Je pravda, že už několik let zákon funguje, je ovšem pravda, že už jsme čelili jedné zkušenosti, kdy ministra Němečka vystřídal ministr Ludvík a vyházel všech sedm náměstků, které na úřadě měl. Tak to byla rovnou ukázka toho, že asi tak úplně neodvolatelní nejsou. A myslím, že vláda to tenkrát odsouhlasila. Nad tím jsem krčil rameny, protože jsem si nebyl jist, jestli tohle byl opravdu cíl toho návrhu zákona.

Teď se mi zdá, že jdeme o krok dál, že už toto chceme usnadnit každému ministrovi. Já rozumím, že tým spolupracovníků si nejradši každý šéf sestavuje sám. Ale ta norma, že ministerstva řídí v podstatě v těch nepolitických ohledech zkušení úředníci, kteří zajišťují kontinuitu kompetence i fungování úřadu, tak je povšechně evropská. Já bych teď nezačal něco bourat, co jsme tady vybudovali. Každý ministr musí osvědčit také svou schopnost přesvědčit svůj tým. A pochybuji o tom, že by mohli, byť s definitivou, jeho spolupracovníci nějak systematicky sabotovat jeho práci. Oni jsou podřízení a musí plnit zadání, která dostávají.

Jsou různé formy nepozitivní kooperace, ale já věřím, že osobnost vedoucího příslušného úřadu musí obsahovat též schopnost své pracovníky přesvědčit a přimět je, a to nemyslím nějak násilně, k tomu, aby směřovali svými kroky k cíli, který dostali zadaný od vlády, potažmo jejího člena, který se snaží naplnit volební program té vlády.

Já také nepovažuji toto nové opatření za šťastné, myslím si, že popírá to hlavní, co ve služebním zákoně bylo. Na druhou stranu musím říct, že mám jistou zkušenost, neboť „jsem se dopustil v předchozím volebním období novely zákona o státní službě“. Mělo to jistý účel, kterým teď nebudu zdržovat. Při té příležitosti jsem úzce spolupracoval s panem náměstkem Postráneckým, kterého tímto zdravím, neboť přihlíží. A jedna z věcí, kterou jsem si zapamatoval – bylo jich víc, a ještě na jednu dneska narazíme, ale jedna z věcí, kterou jsem si zapamatoval, je, že se ukázalo, jak obtížné je získat kvalifikované vedoucí pracovníky do státní služby na některé pozice. Tenkrát šlo zejména myslím o Cizineckou policii, ale nemyslím si, že to byl jenom tento případ.

A proto v té novele vítám možnost otevření toho náboru, zjednodušeně řečeno, i lidem zvenku. Státní správa není úplně nejatraktivnější působení pro leckteré lidi, kteří se pohybují v jiném sektoru. Pokud má ovšem ona čerpat jenom z vnitřních zdrojů, tak může narazit na své meze. Čili zrovna toto ustanovení v tom návrhu vítám a rád bych mu pomohl na svět. Takže budu velmi pečlivě zvažovat, abychom nevylili vaničku i s dítětem a pokusili se ochránit dobrou fungující státní správu. Netvrdím, že už ji máme, ale myslím si, že už se v tom ohledu hodně udělalo a nebylo by úplně dobré to nyní znegovat. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, jako další má slovo v obecné rozpravě pan senátor Lukáš Wagenknecht. Dávám vám slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, já jsem nechtěl dneska tu debatu prodlužovat, protože hodně věcí už tady padlo, ale já bych řekl můj pohled na tu celou materii, kterou tady projednáváme.

Já nemám rád, když se přijímají řešení takzvaně naoko, což podle mého názoru v České republice často bývá zvykem. Když jsem ten návrh viděl úplně poprvé, bylo tam mnoho věcí, které bych technicky nějakou formou rád napravil. Měl jsem dojem, že je lepší to celé zamítnout, protože to je nekvalitní návrh. Ale jak už tady řekla moje předřečnice paní Seitlová, v kombinaci některých zásadních věcí, které v tom návrhu jsou, bychom posunuli podle mého názoru z pohledu požadavků na stabilitu státní služby současný stav někam jinam a bylo by to to řešení naoko, jak ho vidím já. My bychom měli zákon o státní službě, jehož cílem je stabilizovat státní úředníky, nastavit dělicí linii mezi politickou rovinou a tou úřednickou.

My takový systém máme. Máme tady kontinentální model řízení. Druhá varianta je potom americký model. Přijde nová vláda, všechno se vystřídá ze dne na den. Je otázka, pokud bychom nedali naše pozměňovací návrhy, které jsem minimálně dva systémové načítal já, tak opravdu se toto může stát. Takže já tady vidím dilema. Chceme americký model řízení státní správy, nebo ten evropský? Nebo jinak. Chceme stabilitu státní služby, anebo chceme – jak to tady někdo říkal – efektivní řízení při odvolávání úředníků? Někdo tomu také říká jinak řízení státu jako firmy. A mezi těmito dvěma názory se v tuto chvíli rozhoduji.

A právě z toho důvodu, že v kombinaci těch tří věcí, které jsme načetli, bychom toto mohli vrátit do současného stavu, kdy budeme mít stabilní státní službu, kterou já preferuji, která v nějaké formě bude fungovat kontinuálně... A ono to není jenom o tom, že tam chcete mít své lidi, dneska ministr má tu možnost, může mít více státních náměstků, které má politické funkce, může je tam mít. Ale pokud chce mít stabilní státní službu, my máme tu nosnou materii vědomosti a znalosti, tak jsem pro to, abychom preferovali stabilitu oproti řízení státu jako firmy.

Takže jen tady zopakuji to, co tady už někteří předřečníci řekli. Jsem pro to, abychom to opravdu vrátili do sněmovny. S tím, abychom ty nejzásadnější věci, je tam mnoho jiných problémů, ale abychom je napravili a dali možnost poslancům se nad tím ještě zamyslet. Děkuji za slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, a zatím jako poslední přihlášený do obecné rozpravy je pan senátor Jiří Čunek. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Čunek:  Ještě jednou děkuji za slovo.

Možná se příliš zabýváme záležitostmi náměstků. To znamená toho téměř vrcholu státní služby. Vrcholem, jak víte, je ministr. Tak právě tam si myslím, že to by mělo být to pole, které by si ministr měl obsazovat sám. Ale jak je ohroženo to pole pod ním? Teď skutečně po volbách nevím to procento, věděl jsem ho dříve, kolik je tady starostů a primátorů atd., lidí ve výkonu. Tak mi řekněte, můžete někoho vyhodit dneska? A ta situace se nezmění. Ona se nezmění, protože lidí ubývá, ne přibývá, ze stavebních úřadů, živnostenských úřadů atd. Všechny vám vyjmenuji. Dopravka, nemůžete sehnat člověka.

Já jsem neviděl a samozřejmě nemohu znát všechny starosty větších měst, znám samozřejmě hejtmany, já neznám takového blázna, který by úplně zneschopnil úřad tím, že nemá někoho rád a vyhodí ho a dalšího tam nebude mít. Kdo bude ty odvolačky dělat na krajských úřadech atd.? Zkrátka dneska už je to tak, že my si přeplácíme lidi a vytahujeme je z obcí. Taháme je na krajský úřad a obce mezi sebou si přetahují lidi atd. Jinými slovy, dneska ta potřeba, kdy toho člověka lze jen tak vyhodit, možná to šlo dříve a možná těch lidí bylo hodně, tak mj. samozřejmě děláme spoustu zbytečných činností. Takže my ty úředníky zaměstnáváme ve státní správě obecně v určitém procentu naprosto zbytečně. Ale to je také naše věc. To je věc, jak jsou provázány zákony a co se všechno musí dělat, co vlastně nemá žádný efekt. Ale když jsem řekl teď slovo efekt, tak ano, já s panem kolegou předřečníkem souhlasím.

Souhlasím, tady se dělá spousta věcí naoko. Vytvořil se zákon o státní službě a, podívejte se, to, co říká pan kolega Vystrčil, tak vláda si s tím nějak poradila. A to chceme? Já jsem přesvědčen, že my bychom dneska žádný zákon o státní službě neměli, protože se tím přihlašujeme k nějakým evropským tradicím. Jenomže ty evropské tradice, milé kolegyně a kolegové, vyrůstaly už před sto lety a více samozřejmě tak, že ti C. k. úředníci všichni, oni taky měli těch osm dětí. A tam byl ten strom, a být v té státní službě, to bylo rito. Dneska jsou místa, která možná tím ritem jsou, ale všechna jiná, ta odborná, tam je ohromný tlak na ty lidi, aby vůbec zvládli práci, kterou zvládnout mají. A my si toho samozřejmě vážíme a určitě bychom je nevyhazovali.

Můj názor dnes, skutečně dnes, v roce 2018, téměř 2019, je, že my žádný zákon o státní službě nepotřebujeme, protože o ty náměstky nahoře podle mě vůbec nejde, tam, ať si ministr dává, koho chce, a všichni odborní pracovníci dneska chybí všude. Všude. Takže ten výběr je de facto dnes zajištěn přirozeně, to znamená schopnostmi jednotlivých úředníků a trhem, kdo si je skutečně koupí. A ta stabilita, ta evropská, ke které se hlásíme, tak o té já jsem říkal, že kdysi nutná byla. Dneska podle mě nutná není. Já jsem nezažil, nebo možná řekněte nějaký případ, kdy skutečně někdo destruoval celé město tím, že vyházel odborné lidi, anebo destruoval celé ministerstvo.

Pak je tady ještě jedna věc. Když nastoupíte do vyšší manažerské pozice v samosprávě nebo státní správě, tak pro určitý typ úkolů potřebujete určitý typ lidí, kteří třeba s vámi na tom chtějí dělat. A, věřte mi, že pokud tam nejsou milníky, které jsme mj. nastavili na příkladu předsedů soudů, kdy to je určité omezení, myslím, že je desetileté, kdy může být na určité funkci a pak je určitý test, tak pak mnozí lidé zpohodlní. Vy je velmi těžce z toho jejich zajetého systému organizace dne, organizace toho, kolik zvládne práce atd., můžete vykolejit. To zkrátka není možné.

A drtivá většina lidí nechápe zákon o státní službě jako posílení kvality. To je posílení jejich jistoty. I v tom, že to dělají špatně. A vy se s nimi musíte vyrovnávat těmi náročnými procesy, jak tady bylo řečeno, pro ty vyšší cíle ochránit státní službu před nějakými velkými nárazy, které zatím ani moc nebyly, ani je neočekávám. To, že vyhodili někoho nespravedlivě, to se jistě stalo a stát se to může vždycky. A stává se to za jakéhokoliv systému. Ale petrifikace systému dneska v celé státní službě tak, jak je, i když je tady určité rozvolnění, které je navrhováno, tak já považuji za zcela zbytečné.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, a další přihlášený do obecné rozpravy je pan senátor Jiří Dienstbier. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové.

Já bych možná ještě přičinil dvě poznámky v reakci na diskuzi, která tady proběhla. Ta první se týká samotného zavedení státní služby. Nikdo si nemohl myslet, že v okamžiku, kdy se státní služba zavede, že poběží plně, profesionálně, kvalifikovaně. To je dlouhodobý proces respektování nějakých pravidel po desítky let, než se vybuduje kvalifikovaná nezávislá odpolitizovaná státní služba. První vláda, která měla odvahu státní službu doopravdy zavést, pustit ten zákon do účinnosti, získala přirozeně výhodu tím, že získala vliv na obsazení, na poslední politické obsazení pozic ve státní službě.

Problém je v tom, když každá další vláda, respektive každý další ministr chce mít znovu tuto možnost. A mění se ta pravidla i u služebního zákona, tak, aby tady ta možnost byla. Ta služba se doopravdy vybuduje jen mnohaletou praxí, kdy se pozice budou postupně obsazovat kvalifikovanými lidmi. A neustálé změny pravidel tomu nijak nepomohou, spíše naopak.

Druhá poznámka se týká toho, že kvalifikovaná státní služba tady nebude také nikdy, pokud nebude dobře zaplacena. A dávno před tím, než si podnikatelé začali stěžovat na to, že nemohou sehnat lidi, tak tento problém už byl ve státní správě. Protože pokud nabízíte právníkovi, po kterém chcete ještě pár let zkušeností, na služebním místě něco málo přes dvacet tisíc, tak se vám třeba pětkrát po sobě do výběrového řízení nikdo ani nepřihlásí. Čili platy, rozumné ohodnocení státních úředníků, je samozřejmě také klíčové.

A pak poslední poznámka k tomu, co tady v debatě probíhalo. Tady zní, že ministr by si měl své náměstky vybírat. Že by to měli být lidé, kterým důvěřuje, s kterými umí spolupracovat. A tady se bohužel dostáváme k jednomu krvavému kompromisu, který byl při projednávání zákona učiněn. Protože před zavedením státní služby jsme měli náměstky, přirozeně všechny politické, a pak jsme měli tu zpolitizovanou státní službu, kde v čele sekcí byli ředitelé sekcí.

Novela služebního zákona, která umožnila jeho účinnost, přejmenovala ředitele sekcí na náměstky pro řízení sekce. A tím pádem jsme tady získali obrovské množství nových náměstků, což původně žádní náměstci nebyli. A ředitelé sekcí, nyní náměstci pro řízení sekcí, jsou přirozeně součástí státní služby, pro které mají garance nezávislosti a odpolitizovanosti státní služby plně platit. Ty si ministr nemá volně měnit a volně vybírat. Ten si může volně vybírat a měnit politické náměstky. To je zcela v pořádku.

Jen proto, abychom si uvědomovali, proč se tady najednou bavíme o nějakých různých typech náměstků. To nejsou žádní náměstci, jsou to původně ředitelé sekcí, kteří jsou součástí státní služby. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, a jako další přihlášený do obecné rozpravy je pan senátor Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Děkuji za slovo, vážené kolegyně. Já doufám, že potřetí a dost. Ale já si tady také dovolím připomenout zhruba tři věci. První je, všimněte si, že pan místopředseda vlády ještě neřekl ani slovo, my jsme říkali ani spřežku, na obhajobu pozměňovacího návrhu paní ministryně Dostálové. Ani slovo. O tom je tady dnes ta největší debata. Ani slovo. To znamená, je to dobře, nebo to není dobře? Chtěla to vláda, nebo nechtěla to vláda? Když to vláda nenavrhla ve svém zákonu. Jak to tedy vlastně je, když to vzniklo až ve sněmovně? Já fakt nevím. A hrozně by mě zajímalo, co si o tom myslí například pan ministr vnitra, když tady tohle vzniklo v Poslanecké sněmovně. A je to úplně něco jiného, něco, co zásadně mění charakter zákona oproti té vládní verzi.

To jenom připomínám. Ten největší problém vznikl v Poslanecké sněmovně na návrh členky vlády. Druhá věc. My jsme to přijali už jako samozřejmost, ale já připomenu. Vzpomínáte si třeba, jak kdysi vystupoval v televizi dlouholetý náměstek kteréhokoliv ministra financí Janota? Když vysvětloval rozpočet atd.? Měli jste pocit, že je zásadním obhájcem Kalouska, nebo jste měli pocit, že ten člověk je odborným náměstkem, který vysvětluje, že rozpočet je takto postaven, má takové a takové části, my si myslíme a teorie vlády a její usnesení je takové a takové. Proto já jsem udělal to a to. A my jsme se s tím smířili. Teď se to totálně změnilo. Odborní náměstci Dostálová, Schillerová, Vildumetzová, vystupují normálně z pozice člena strany, který hájí politické názory, seč mu síly stačí. To není normální.

Upozorňuji, my jsme si na to zvykli. To není normální, aby odborný náměstek jednoznačně a za každou cenu hledal jenom argumenty, proč obhajuje politiku vlády. Že tam jde a vysvětluje filosofii, vysvětluje přístup, upozorňuje na usnesení, která ho přiměla k této činnosti, to je jasné.

Ale vzpomeňte si na ty profesionály, ať to bylo za kterékoli vlády, na pozici odborných náměstků, co říkali, jak se chovali, a ani nebyl zákon o státní službě. A co dneska předvádějí někteří odborní náměstci? To jsou normální političtí pracovníci par excellence. Tak to dneska vypadá. A teď v tom chceme pokračovat.

To je vlastně druhá věc, kterou my jsme přijali za svou. Už nám to ani nepřijde divné. Ale ono to je divné. A jestli to není divné, tak jsme my divní. Děkuji za pozornost..

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, táži se pana ministra, jestli nechce vystoupit, protože ministr vlády může vystoupit kdykoliv. Ano, děkuji, máte slovo, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Děkuji, já jsem se chystal vystoupit na závěr, protože jsem chtěl vyslechnout všechny argumenty senátorek a senátorů a potom na ně reagovat. V tom hlavním tématu, to znamená státní tajemník, kárné řízení či odvoláván, si myslím, že ať vám tady snesu jakoukoliv řádku argumentů, tak vás stejně nepřesvědčím. Protože váš názor jste si zcela jistě učinili.

Ale dobrá, jestli dovolíte, jenom pár slov. Tady padla z řad některých senátorů pouze kritika na ten návrh zákona, nebo na tu novelu zákona. Já chci poděkovat panu místopředsedovi Oberfalzerovi, který se na to pokusil podívat i z té pozitivní stránky. Já jsem se tady snažil, když jsem uváděl ten zákon, uvést tuším sedm bodů, které já pokládám za pozitivní. Je tam i to otevření širšímu okruhu osob, tak, abychom mohli nabírat lidi zvenčí, abychom vyhověli apelům na vstup profesionálů mimo státní službu. Jsou tam úpravy systému služebního hodnocení. Tady padaly platy, že musíme státní správu dobře zaplatit. Já jsem tady zmiňoval, že je možné lidem přidat jednu platovou třídu navíc, nebo tu vyšší platovou třídu, pokud mají vynikající služební hodnocení.

Takže z mého pohledu jde ten zákon správným směrem. A takto byl i z vlády odeslán do Poslanecké sněmovny. Chápu, že zásadní debatou, zásadním problémem je pozměňovací návrh paní kolegyně Dostálové. Já bych tady nezpochybňoval právo ministra dát pozměňovací návrh. Navíc paní kolegyně Dostálová i poslankyně, já také se chystám v rámci zákona o pobytu cizinců jako ministr vnitra dávat poslanecký pozměňovací návrh, tak doufám, že mi tady za to potom neutrhnete hlavu.

Pokud se mě ptáte na můj názor k té změně a k tomu návrhu paní poslankyně Dostálové, já jsem dal souhlasné stanovisko. Já to opravdu nevidím tak fatálně. Věřte mi, moje zkušenost s řízením ministerstva vnitra je taková, že já jsem na úřad nastoupil, zdědil jsem tam odborné náměstky, jak to popisoval kolega Dienstbier, zdědil jsem státního tajemníka, a já jsem nikoho nevyhodil. Ani jsem nikoho „nepřesystémizovával“ , jediné, co se stalo, je, že mi odešel ekonomický náměstek hned poté, co jsem nastoupil. Protože už to měl naplánováno, tak jsem sháněl ekonomického náměstka. Ale žádné jiné změny jsem tam nedělal. Ten tým, který tam pracuje, je tým, který jsem zdědil po svých předchůdcích. A v rámci současné systemizace, a to je odpověď na dotaz pana senátora Vystrčila, vláda schválila systemizaci na rok 2019, takže je to schváleno a určitě k dispozici na příslušných serverech.

A pokud se ptáte na struktury jednotlivých úřadů, zmiňoval jste MPO, tak to je samozřejmě k dispozici. Pokud máte zájem, mohu to individuálně vysvětlit. V rámci změn na rok 2019 jsem tam pouze zrušil jednu sekci. To byla sekce, která byla na pozici odborného náměstka dlouhodobě neobsazena a řídil ji jiný náměstek. Takže za sebe říkám, že já jsem žádné revoluční změny na vnitru nedělal. Je to hodně samozřejmě také o přístupu daného ministra.

Ale nepřišlo mi tak zásadní řešit problém státních tajemníků, protože vláda už je teď odvolává, jmenuje, jakkoli samozřejmě až na základě nějakého kárného řízení. A pokud se podíváte, jak kárné řízení funguje, tak my máme jednu docela tvrdou zkušenost. A tím neříkám, že bychom měli podle jednoho případu přepisovat zákon, ale to, co se dělo a děje na ministerstvu zdravotnictví, je docela zásadní příklad toho, jak by to fungovat nemělo. Jak ten současný služební zákon v případě závažného problému není schopen se s tím problémem vypořádat. De facto to paralyzuje chod celého ministerstva.

Z mého pohledu já ten problém, který samozřejmě chápu hlavně jako politický, nevidím natolik zásadní, abych nemohl dát souhlasné stanovisko s pozměňovacím návrhem paní kolegyně Dostálové. A znovu říkám, jsem přesvědčen, že návrh zákona, tak, jak prošel Poslaneckou sněmovnou, je cestou k lepší a efektivnější státní správě. Nicméně respektuji to, že můžete mít jiný politický názor. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane ministře, a další v obecné rozpravě vystoupí místopředseda Senátu Milan Štěch. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové.

Já už jsem asi před měsícem a půl, kdy se návrh projednával v Poslanecké sněmovně, se vyjádřil na žádost novinářů, že k tomu zákonu jsme velmi obezřetní. U mě taková zásadní norma, která se tady připravovala léta, mnoho let se nepodařila uvést v účinnost a stalo se tak před třemi a půl rokem, vyvolává otázku, jestli na provedení novely není příliš krátký čas.

Po čase, když jsem to projednávání sledoval, jsem zkonstatoval, že tam jsou asi věci prospěšné. Nakonec tady o tom bylo hovořeno. Ale nesmířil jsem se s tím, že tam je úprava, která má de facto dostat do spíše politických pozic státní tajemníky. A proto souhlasím s návrhem výboru pro územní rozvoj a podpořím ho. Myslím si, že návrhy paní Dostálové byly motivované návrhem, který už vlastně měla první Babišova vláda. A od toho tady jsme, jsme suverénní komora, několikrát to tady padlo, a máme právo to udělat podle svého nejlepšího názoru, přesvědčení, možná i svědomí.

Já bych chtěl zareagovat na jednu věc. Už se to několikrát stalo, že se tady úplně fatálně bere, že došlo k tomu, že tady je – a včera jsem to slyšel i v Poslanecké sněmovně – že tady je jedna vláda, že má dát jeden návrh. A co se to děje za hrůzu v tom českém státě, že se tady najednou v průběhu projednávání ve sněmovně objeví to, že někdo z vládní koalice dá nějaký jiný návrh. Dámy a pánové, ruku na srdce. Nehrajme to divadlo před veřejností. Vždyť to je trvalý jev. V Česku jsme vždycky měli koaliční vládu, mimo období opoziční smlouvy, což vlastně také byla jakási skrytá tichá koalice, a vždycky k tomu docházelo. Chcete, abychom si udělali výtah, kolik takových věcí ve sněmovně historicky bylo?

Samozřejmě ve vládě to nedopadlo podle představ, ten problém s těmi lidmi šel, tak oni využili toho, že mají právo jako poslanci vznášet návrh. Bylo to – znovu opakuji – bylo to, a poměrně často, je to a bohužel to bude, a nic s tím neuděláme. A nedělejme tady z toho nějakou fatální věc, že to je konec politické kultury v České republice. Bylo by lepší, aby to bylo bez toho, ale prostě je to tak.

Podívejte se, jaké byly rozdíly, vždyť dokonce se ty vlády kvůli tomu nesouladu rozpadly. Tak nic nového pod sluncem. Samozřejmě bych si také přál, aby to bylo co nejméně, ale není to fatální a není to konec světa. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane místopředsedo, a zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy je paní senátorka Jitka Chalánková. Máte slovo, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si dovolím krátký exkurz. Možná to nevíte, ale v Poslanecké sněmovně se zákon o státní službě projednával několikrát. Dva pokusy zahynuly na své cestě a nedošly do konečného projednání. Až ten poslední.

Já bych chtěla zareagovat na slova pana senátora Dienstbiera, který zde hovořil o potřebě zvýšení platů pro úředníky. Já bych na to ráda reagovala. Ano, samozřejmě, ale musíme si uvědomit také počet zaměstnanců státu. Nepočítám samozřejmě hasiče apod., ale počet úředníků. A zde bych chtěla upozornit, že při těch různých debatách o pokusech o zákon o státní službě se debaty odehrávaly ve formě od zdi ke zdi. Buď rakousko-uherský model, definitiva, všechno, co máme nalinkované bude pořád platit. Anebo se budeme bavit o agendách. A tady je to klíčové slovo podle mě, protože agenda si svého úředníka vždycky najde. A pokud budeme rozšiřovat počty agend, tak nám budou neustále bobtnat počty úředníků a budou nám chybět peníze na to, co je potřebné, tzn. na investice. A ještě je potřeba si také uvědomit, kdo na to všechno vydělává a kdo to platí. Je to podnikatelská sféra ze svých daní a ze svých odvodů a platy v podnikatelské sféře jsou nyní vyšší než platy ve veřejném sektoru.

Takže to jenom pár takových poznámek. Třeba bych upozornila na agendu gender, která se rozrůstá na jiných ministerstvech, a myslím si, že kdyby byla zrušena, tak se by se vůbec nic nestalo. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, paní senátorko, a ještě máme přihlášenou paní senátorku Zdeňku Hamousovou. Máte slovo, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Vážené kolegyně, kolegové, děkuji. Nemyslím si, že bych názorově někoho pootočila v jeho přístupu k návrhu zákona o státní službě, jen bych ráda udělala poznámku k tomu, že tady zaznělo, že někteří političtí pracovníci jsou par excellence. Ráda bych jenom podotkla, že speciálně paní ministryně Klára Dostálová nebo paní Vildumetzová jsou dlouhodobě známé jako osoby, které mají věcnou a odbornou znalost při projednávání dané problematiky a toto hledisko upřednostňují. Považovala jsem za potřebné speciálně u těchto dvou jmen tuto poznámku vyslovit. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, paní senátorko, a ptám se, kdo se ještě hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím a táži se pana navrhovatele, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě? Pane ministře, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Tak já už velmi stručně, protože asi na ten hlavní politický problém jsem odpověděl na základě výzvy pana senátora Vystrčila. Ale k tomu, co tady zaznívalo. Paní senátorka Seitlové děkuji za to vystoupení. Já myslím, že z toho, co jste říkala, je evidentní, že došlo ke stabilizaci státní správy. A já jsem přesvědčen – a doufám, že jsem vás o tom přesvědčil i v tom svém předchozím vystoupení, kromě té jedné věci – že změny, které navrhujeme, jsou k lepšímu. A že to rozhodně není nějaká destabilizace státní správy.

Vy jste hovořila o správních žalobách. Tak já jsem přesvědčen o tom, že vláda ve chvíli, kdy rozhoduje o právech a povinnostech jednotlivců, tak je to správní orgán. To znamená, její rozhodnutí lze správní žalobou napadnout, takže tam žádný problém není.

Zaznívaly tady argumenty ohledně toho, kdo, jak a kolikrát upravoval systematizaci. Tak pokud vím, tak úpravy systemizace byly i za vlády Bohuslava Sobotky. Tady někdo zmiňoval, myslím, že to byl pan místopředseda Oberfalzer, že pan ministr Ludvík vyházel sedm náměstků. Tak to si nejsem jist, že jich bylo sedm. Já tuším, že byli jenom dva. A v jednom případě tam byla žaloba, která právě napadala tu možnost odvolání na základě systemizace. A té žalobě nebylo vyhověno. Z toho já dovozuji, že jakkoliv je to relativně čerstvá věc, protože ten zákon platí pár let, tak už tady máme i jisté základy judikatury v této věci. Takže si myslím, že postupem času se ty věci usadí.

Z mého pohledu trvám na tom, že tento zákon je krokem správným směrem. Rozumím tomu, že někdo může mít politické výhrady k návrhu paní kolegyně Dostálové. Já jsem se snažil vysvětlit, že to nevidím jako fatální věc. Otevřeně řečeno, pokud se podíváte, kolik bylo za současného stavu vyměněno státních tajemníků, většinou z důvodu jejich vlastního rozhodnutí a rezignace, tak já nečekám a nebojím se toho, že pokud projde možnost odvolávání státních tajemníků na základě jasně definovaných podmínek, a ty podmínky jsou shodné s podmínkami pro případné odvolávání pana náměstka pro státní službu, že se tady spustí nějaké tsunami likvidace státních tajemníků na jednotlivých resortech. To je z mého pohledu lichá obava. A opravdu si nemyslím, že srovnání pozice státního tajemníka a náměstka pro státní službu z hlediska jmenování a odvolávání, že nám zničí státní službu. Respektive že nám ji zpolitizuje.

Já jsem se tady snažil upozornit na jeden případ, ale není to jediný případ, kdy mechanismus kárného řízení, tak, jak je nastaven dneska, je velmi problematický. A rozhodně to není něco, co by umožnilo ministrovi či vedení úřadu v případě nějaké komplikace věc vyřešit tak, aby to nemělo zásadní dopad na fungování ministerstva.

Tolik z mojí strany a děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane ministře, a ptám se, zda si přeje vystoupit v obecné rozpravě zpravodajka výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí paní senátorka Seitlová? Přeje, ano, máte slovo, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Seitlová:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Jen velice krátce k tomu, co zaznělo. Těch argumentů tady bylo opravdu hodně. Já musím říct, že zákon má i některé dobré návrhy, jak říkal pan ministr, ale jeví se, že právě pozměňovací návrhy paní ministryně Dostálové, byť nechci nějakým způsobem napadat její kvality, kdo ví, jak k tomu návrhu přišla, protože to vlastně ani není v její gesci. Tak já chci jenom říct, že právě tyto pozměňovací návrhy jsou předmětem velké nejistoty. Vážím si pana ministra a místopředsedy vlády za jeho postoj, který má. Bohužel to ale nedává jistotu, že nebudou jiní ministři, že nebude jiný postoj. A ten zákon má vytvořit takovou právní jistotu, že nedojde k zneužití a k tomu, že politický vliv a ingerence tam zneužije svého postavení.

To je jen k tomu, co tady bylo řečeno. A teď ještě poslední věc. Hovořilo se tady o atraktivitě činnosti ve státní správě, ale zapomnělo se na jeden aspekt. Právě možná, že v dnešní době někteří státní úředníci mají vyšší platy, ale je to tak, že státní správa podle toho základního principu, ten, kdo tam pracuje, státní služba, nemá být vlastně nikdy v konkurenci s platy manažerskými nebo v podnikatelské sféře. Právě tím, co je odlišuje, je to, že státní služba dává jakousi jistotu. Pouze když nebudeš pracovat dobře, nebudeš dostačující, tak jak máme nově, nebudeš vyhovující, v těch případech už jde tedy do odvolání, jinak máš šanci tady být. A někteří lidé, kvalitní lidé, řeknou, ano, toto je pro nás to, co my chceme v životě mít. Ano, my chceme mít jakousi jistotu, chceme se podřídit, chceme být loajální a chceme pracovat pro tento stát. Pan náměstek Janota byl takovým úředníkem, skvělým, také si ho velice dobře pamatuji. A to je přesně případ toho profesionála, který zná tu kontinuitu.

A právě proto ale, jestliže chceme, aby lidé šli do státní služby, tak bychom neměli snižovat víru v to, že pokud budou pracovat řádně, dobře a kvalitně, nebudou odvoláni, když přijde jiný šéf, jiný ministr apod. To je jeden z těch principů veřejné služby a veřejné správy. Takže pro to znejistění, že já tam půjdu a budu tam čtyři roky pracovat dobře, a pak mě stejně vyhodí, protože přijde někdo jiný, kdo bude lépe vyhovovat nové politické garnituře, to je právě ta chyba, která by se stala. Takže na úrovni státního tajemníka je to strašně důležité. Proto se tady o něm bavíme a on je tím pilířem.

Takže děkuji za pozornost. Jen jsem chtěla toto tady říct, protože to tu bohužel nezaznělo. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, paní senátorko, pane zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se prosím k proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Burian:  V obecné rozpravě vystoupilo celkem 8 senátorů, z toho 2 dvakrát, 1 třikrát, 3 senátorky, z toho 1 dvakrát.

Paní kolegyně Hamousová navrhla schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. A jako druhý návrh tady zaznělo zamítnutí tohoto návrhu. V tomhle pořadí by se mělo hlasovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, a proto přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh schválit, jak zde bylo řečeno, návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já vás svolám znělkou.

Aktuálně je přítomno 75 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 38.

Začínám hlasovat. Kdo jste pro návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Schválení zákona bylo tímto hlasováním při kvoru 38, pro bylo 9, proti bylo 34, zamítnuto.

Přistoupíme nyní k dalšímu hlasování, a to je výborový návrh ústavně-právního výboru, a to zamítnutí. Nebudu dávat znovu znělku a hned spustíme hlasování.

Aktuálně je přítomno 74 senátorů a aktuální kvorum je 38. Aktuálně přítomno 75 senátorů a kvorum 38 zůstává.

Pouštím hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

I tento návrh byl zamítnout, při kvoru 38, pro bylo 21, proti 5.

Otevírám podrobnou rozpravu.

Do podrobné rozpravy se jako první hlásí paní senátorka Jitka Seitlová. Máte slovo, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Seitlová:  Pane místopředsedo, je mou povinností se tedy vrátit k usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, kde bylo přijato 8 pozměňovacích návrhů. Pozměňovací návrhy jsou součástí text, takže je nemusím číst. Jeden po druhém je velice krátce odůvodním.

Bod č. 1 musí být hlasován s bodem č. 2 a s bodem č. 7. Ty musí být hlasovány dohromady.

Jedná se o to, že se jednak ruší v bodě 1 odvolatelnost státního tajemníka podle rozšířených bodů, tzn., že to jsou ty nejasné právní termíny, která by potom měla právo vykládat vláda. 2., to je bod 2, tam se ruší vyjmutí státního tajemníka z kárné odpovědnosti. A bod č. 3, bod č. 7 je bod, který říká, že přechodné ustanovení, které navazovalo na předcházející body, které chceme zrušit. Pak je bod č. 3, bod č. 4 a bod č. 5. Tady vracíme návrh, který k nám přišel do té podoby současného znění zákona, jen s jednou technicko-legislativní, a to ani ne, spíš lingvistickou úpravou. S tím, že novela nám říkala, že hodnocení, které bude prováděno u vedoucích služebních úřadů, u státního tajemníka a náměstka pro řízení sekce, nyní bude zcela v pravomoci ministra příslušného. A jen po projednání s nejvyšším náměstkem. To jest zcela opačně proti tomu, jak to bylo teď. Teď tam měla být součinnost obou, jak ministra, který odvolává, tak náměstka pro státní správu.

Čili zcela bychom měnili ten princip. To jsou body 3, 4 a 5 pro jednotlivé funkce. A bod 6 se týká vyloučení možnosti námitek. A to je právě pro ty vyšší státní úředníky, náměstka pro státní službu, státního tajemníka, vedoucího služebního úřadu, náměstka pro řízení sekce a personálního ředitele. Vyloučení námitek je náhradou nyní platných stížností. Dobrá, ať jsou námitky pro všechny, v té novele se ale říkalo, ti, kteří jsou teď jmenovaní, tak ti nesmí teď vůbec nic namítat. To je škoda a vlastně by se zbytečně celý proces prodlužoval. Oni by pak museli projít kárným řízením, a přitom už při podání námitek se dají vyloučit různé nepatřičnosti, chyby apod.

Já vím, ono je to docela těžké vysvětlit, aby tomu všichni rozuměli, on ten zákon je poměrně složitý. Ale je to o tom, o čem jsme hovořili i v obecné rozpravě, tyhle pozměňovací návrhy. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, paní senátorko, a ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, nikdo se nehlásí, takže podrobnou rozpravu... Ještě jsem neřekl, že ji končím, čili ještě se přihlásil pan senátor Fischer. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Děkuji za pochopení a citlivé řízení schůze. Já jsem vám rozdal jeden pozměňovací návrh, který tímto stahuji. Předchozí debata mě přesvědčila. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, a ptám se znovu, jestli se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Nevidím nikoho, takže teď skutečně končím podrobnou rozpravu. A zeptám se, zdali si přeje vystoupil navrhovatel se závěrečným slovem?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Velmi stručně. Já předpokládám, že ode mě budete chtít znát stanoviska k pozměňovacím návrhům. Tak to možná vyřešíme tak, že vzhledem k tomu, že jsem se tady snažil hájit vládní návrh zákona, respektive to, co přišlo z Poslanecké sněmovny, tak bych zatím setrval. Tím pádem si dovolím nesouhlasit s pozměňovacími návrhy. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane navrhovateli, ptám se, jestli si přeje vystoupit v podrobné rozpravě zpravodajka výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Jitka Seitlová? Nepřeje si, děkuji vám, paní senátorko. Pane zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se prosím k proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Burian:  Pokud jde o podrobnou rozpravu, byl předložen v podstatě 1 pozměňovací návrh, který má celkem 7 bodů. Jak paní kolegyně Seitlová navrhovala, jestli jsem to tak dobře zaznamenal, tak by se hlasovalo samostatně o bodu 1, 2, 7. Pak samostatně 3, 4, 5, anebo dokonce i samostatně 3, 4, 5 a 6. Samostatně. Takže takovýto postup hlasování. Já jsem jich zaznamenal 7, máme tam 8? Aha, pardon, takže to potom též jako poslední hlasování.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, a já vás poprosím, jestli byste mohl zůstat u pultíku, abyste nás provedl hlasováním. Protože já jsem zaznamenal body 1, 2, 7 hlasovat společně a potom 3, 4, 5, 6 a 8 samostatně. Je to tak? Čili jestli to tak je, tak já dám znělku.

Já se zeptám pana navrhovatele, protože všeobecně už předtím při rozpravě řekl, že vlastně nesouhlasí s pozměňovacími návrhy, čili se nebudu ptát před každým hlasováním. A co se týče vás, pane garanční zpravodaji, se zeptám, jestli to chcete říct en bloc, anebo samostatně k jednotlivým hlasováním? (Z pléna: „K jednotlivým hlasováním.“) Dobře. Takže jako první body, které budeme hlasovat v pozměňovacím návrhu, budou body 1, 2 a 7. Prosím, pane garanční zpravodaji o váš názor.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Burian:  Můj názor je podpořit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji. Dávám hlasovat. Zahajuji. Kdo jste pro tyto pozměňovací návrhy, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při aktuální přítomnosti senátorek a senátorů v počtu 75 a aktuálním kvoru 38 byl tento pozměňovací návrh 1, 2 a 7 schválen 63 hlasy, proti byl 1.

Nyní bychom přistoupili k hlasování pozměňovacího návrhu č. 3. Dávám hlasovat. Technická, omlouvám se.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Po konzultaci s legislativou, 3, 4, 5 by mohly být dohromady.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Burian:  Dobře, takže je tady návrh body 3, 4, 5 hlasovat najednou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Takže předchozí hlasování bylo neplatné. Konstatuji, že momentálně je přítomno 75 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 38. Ale musím počkat, až to naskočí. Už můžu. Takže budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích číslo 3, 4, 5. Přítomno 75 senátorek a senátorů, aktuální kvorum 38.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Burian:  Neutrální.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Omlouvám se. Zapomněl jsem se zeptat zpravodaje, bylo neutrální stanovisko. Jinak při kvoru 38 bylo pro tyto 3 pozměňovací návrhy, hlasované dohromady, 57, proti nebyl nikdo. Toto hlasování bylo schváleno.

Další dva body budeme hlasovat samostatně. A je to bod 6 a 8. To znamená, dávám hlasovat o bodu k pozměňovacímu návrhu č. 6.

Kdo jste pro, zvedněte... Jo, podporuje, omlouvám se.

Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při aktuálním kvoru 38 pro bylo 60, proti byl 1. Třetí pozměňovací návrh byl schválen.

A poslední pozměňovací návrh pod bodem 8, zahajuji hlasování a zeptám se ještě předtím...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Burian:  Podporuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Zpravodaj podporuje.

Začínáme hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO... Ne, NE!

Při kvoru 38, čtvrtý pozměňovací návrh, bylo pro 61, nikdo se nenechal zmást, a proti nebyl nikdo.

A nyní přikročíme k hlasování všech pozměňovacích návrhů dohromady.

Zahajuji hlasování. O celém zákoně s pozměňovacími návrhy tak, jak byly schváleny. Aha. Omlouvám se, zapomněl jsem otáčet papíry. Vyčerpali jsme všechny pozměňovací návrhy a přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

V sále je přítomno 75 senátorek a senátorů. Zahajuji hlasování.

Kvorum je 38. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti, zmáčkne tlačítko NE a zvedne ruku.

Pro vrácení Poslanecké sněmovně bylo 60 senátorek a senátorů, proti byl 1.

Nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byli senátoři Jiří Burian a Jitka Seitlová. A zároveň se ptám, zdali svou úlohu přijímají? Děkuji, přistoupíme rovnou k hlasování.

Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Pro bylo 67 senátorek a senátorů při kvoru 38, proti nebyl nikdo.

Děkuji navrhovateli a zároveň děkuji oběma zpravodajům a tento bod beru za ukončený.

Dalším bodem... Aha. V úvodu schůze jsme určili ověřovatelem dnešní schůze také pana senátora Pavla Karpíška. Nyní jsem však obdržel jeho omluvu z dnešní schůze. Navrhuji tedy, aby dalším ověřovatelem byl pan senátor Přemysl Rabas. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Nevidím nikoho, přistoupíme rovnou k hlasování. Nebudu spouštět znělku.

Kdo jste pro, aby se ověřovatelem zápisu místo pana Pavla Karpíška stal Přemysl Rabas? Při účasti 70 senátorek a senátorů a kvoru 36 zahajuji hlasování.

Děkuji. Pro bylo 56, proti nikdo. Bylo to při kvoru 35, tento návrh byl přijat a ověřovatelem této schůze je pan senátor Přemysl Rabas.

Dalším bodem je

 

Balíček nařízení o fondech v prostoru svobody, bezpečnosti a práva

Tisk EU č. N 173/11

Tisk EU č. N 174/11

Tisk EU č. N 175/11

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 173/11, N 174/11 a N 173/11/01, N 174/11/01 a N 175/11/01.

Prosím pana ministra vnitra Jana Hamáčka, aby nás seznámil s tomuto materiály. Pane ministře, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.

Já bych vás rád seznámil s obsahem tří návrhů Nařízení Evropského parlamentu a rady, které budete dnes projednávat. Tím prvním je Návrh nařízení, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu Správy hranic a víz. Cílem tohoto nástroje je přispět k rozvoji společné vízové politiky a zajištění společné integrované správy hranic zaměřené na efektivní řízení překračováním vnějších hranic.

Tím druhým je Návrh nařízení, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost. Fond pro vnitřní bezpečnost se zaměří na posílení výměny informací mezi orgány prosazujícími právo, zvýšení počtu přeshraničních společných operací a poslední kapacit a zvýšení připravenosti a odolnosti Evropské unie v rámci prevence trestné činnosti a boje proti ní a při potírání radikalizace.

Tím třetím je Návrh nařízení, kterým se zřizuje Azylový a migrační fond. Ten by měl přispět k efektivnímu řízení migračních toků posílením společného azylového systému, podporu legální migrace, účinnou integraci státních příslušníků třetích zemí, potíráním nelegální migrace a výrazným posílením návratové politiky. Tolik velmi stručně z mojí strany. Možná závěrem informace, že 26. září 2018 výbor pro evropské záležitosti sněmovny přijal k návrhům nařízení usnesení, jímž vzal návrhy nařízení na vědomí a podpořil rámcovou pozici Vlády ČR k těmto dokumentům. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane ministře, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisky č. N 173/11/02, N 174/11/02 a N 175/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Václav Hampl, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Já bych vás rád zejména seznámil s návrhem usnesení, které vám předkládá evropský výbor. Velmi stručně ho okomentuji, ale je to poměrně jednoduché, protože jádrem toho stanoviska, nebo toho navrženého usnesení je v podstatě souhlas.

V evropském výboru jsme dospěli k názoru, že tyto navrhované finanční nástroje jsou namístě, že je potřeba při situaci, kdy problematiku migrační, azylovou, vnímáme my u nás v ČR, a nejsme v tom EU sami, je jednou z velmi zásadních priorit, tak je samozřejmě zcela namístě také patřičně na to myslet, pokud jde o rozpočtové plánování.

To nicméně neznamená, že bychom teď s novým víceletým finančním rámcem měli začít stavět nějaké věci úplně na zelené louce, čili navrhujeme ocenit i jistou časovou kontinuitu, že to navazuje na nástroje. A na investice, které už se ve stávajícím rozpočtovém období realizovaly a zatím ještě realizují. Potom jsme považovali za užitečné ještě zvlášť vypíchnout, zdůraznit otázku navracení občanů třetích zemí, kteří nesplní podmínky pro pobyt v Evropské unii. Víme všichni, že to je jedna z bolavých pat kolem celé migrační krize a vlastně potažmo i kolem azylového řízení. A je to jedna z věcí, kde jednotlivé členské státy situaci zvládají velmi obtížně nebo ji příliš nezvládají. A tady společné tažení za jeden provaz v rámci Evropské unie je nepochybně namístě.

Tak to je velmi stručný komentář k tomu usnesení. Budu samozřejmě rád, pokud se k názoru evropského výboru připojíte, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a otevírám rozpravu. Nikdo se do rozpravy nehlásí, děkuji. A proto rozpravu končím.

Protože žádná rozprava nebyla, tak asi těžko můžu vyzývat pana navrhovatele, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Jestli chce, může se samozřejmě vyjádřit k panu Hamplovi. Pan ministr nechce, děkuji, a proto budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Václav Hampl. Spustím znělku, protože jsme prořídli.

V sále je aktuálně přítomno 63 senátorek a senátorů.

Zahajuji hlasování. Aktuální kvorum je 32. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování bylo kvorum 33. Pro bylo 36, proti byli 4, návrh byl schválen.

Děkuji předkladateli a zpravodajovi.

A dostáváme se k dalšímu bodu, kterým je

 

Novela návratové směrnice a nařízení o Agentuře EU pro azyl a Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž

Tisk EU č. N 178/11

Tisk EU č. N 179/11

Tisk EU č. N 180/11

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Materiály jste obdrželi jako senátní tisk č. N 178/11, N 179/11 a N 180/11. A 178/11/01, N 179/11/01 a N 180/11/01. Prosím pana ministra vnitra Hamáčka, aby nás seznámil s tomuto materiály. Máte slovo, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych vás seznámil se třemi návrhy právních předpisů Evropského parlamentu a Rady, které jsou zaměřeny na problematiku migrace. Návrhy právních předpisů zaměřených na migrační otázky jsou součástí souboru opatření navazujících na červnové závěry Evropské rady, v rámci kterých Evropská rada znovu potvrdila, že je důležité uplatňovat komplexní přístup k migraci a zdůraznila význam poskytování podpory ze strany Unie za účelem zajištění řádného řízení migračních toků.

Komise prostřednictvím předložených návrhů právních předpisů nově posílit evropskou pohraniční a pobřežní stráž, přezkoumat směrnici o navracení a pozměnit původní Návrh nařízení o zřízení agentury Evropské unie pro azyl. Návrh o evropské pohraniční a pobřežní stráži počítá s vytvořením stálého sboru evropské pohraniční a pobřežní stráže čítající deset tisíc příslušníků, a to do roku 2020. Během jednání na politické a technické úrovni členské státy, včetně České republiky podotýkám, označili tento plán Evropské komise za příliš ambiciózní a budou k němu zcela jistě probíhat ještě další diskuze.

Druhá věc se týká pozměňovacího Návrhu nařízení Agentury evropské komise pro azyl, posiluje postavení této agentury, která by měla získat posílené pravomoci v oblasti aktivní harmonizace společného evropského azylového systému. A tento návrh také rozšiřuje působnost pracovníků agentury. Třetím bodem je návratová směrnice. U směrnice z roku 2008 bylo základním východiskem preference dobrovolného vycestování a z něho vyplývající omezení možnosti uplatnění institutu zajištění neoprávněně pobývajících cizinců do doby realizace vycestování. V době migrační krize se tato základní směrnice ukázala jako hlavní překážka efektivní reakce na nastalou krizi, a proto komise přichází s navrhovanou revizí.

Hlavními cíli nového znění je zejména zkrátit řízení o návratu, lépe provázet azylové řízení s následným řízením o návratu a zefektivnit používání opatření k zabránění útěku. Opět závěrem informace o tom, že 4. 12. 2018 výbor pro záležitosti EU a Senátu přijal k předložení Návrh usnesení, které předpokládám ale okomentuje příslušný zpravodaj. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane ministře, a prosím vás, abyste si sedl ke stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie a přijal usnesení, které máte jako senátní tisky č. N 178/11/02, N 179/11/02 a N 180/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Nenutil, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane první místopředsedo vlády.

Všechny tyto materiály tady byly předkladatelem perfektně představeny. Usnesení Evropského výboru máte k dispozici. Z mé strany snad jenom poznámka, co se objevilo v médiích, protože tam zaznívá počet povinně delegovaných zaměstnanců pro jednotlivé členské státy v rámci těch deseti tisíc. Tak vás chci ubezpečit, že pro Českou republikou v roce 2020 to čítá 20 lidí pro dlouhodobé akce a 93 lidí pro akce krátkodobé. Byli jsme ubezpečeni, že toto číslo nijak neohrozí chod Policie ČR v případě jejich vyslání. Jinak nemám, co bych k tomu dodal. A podobně jako náš předseda budu rád, když podpoříte usnesení Evropského výboru.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, a otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Václav Hampl. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo. Já se samozřejmě také chci připojit k té žádosti, abyste podpořili stanovisko Evropského výboru. My jsme tu záležitost na něm diskutovali poměrně podrobně a já jednou z věcí, kterou jsme tam začali říkat, jsem chtěl tady vznést i vůči panu ministrovi. A to se týká bodu 5 v našem usnesení. My vlastně v Senátu tady dlouhodobě držíme tu základní premisu, že rozhodování o tom, kdo smí dlouhodobě nebo krátkodobě pobývat na území nějakého státu, je svrchovanou záležitostí toho státu. A to samozřejmě nemá cenu jakkoliv zpochybňovat.

Nicméně migrační krize uplynulých let nám trochu ukázala, že to zdůvodnění této teze, nebo tohoto principu, že totiž ten příslušný stát potom také nese odpovědnost za ty lidi, kteří takto přibudou na jeho území, tak v rámci schengenského prostoru tak úplně neplatí. Viděli jsme to, že Řeckem protékalo velké množství lidí, kteří v Řecku nezůstali, a fakticky jakousi odpovědnost za ně potom neslo řekněme třeba Německo a nebo Švédsko. V principu podobně to může být u nás. Pokud vývoj na Ukrajině půjde nějakým špatným směrem, můžou lidé z Ukrajiny ve velkých počtech přicházet třeba na Slovensko, projít nějakým řízením na Slovensku, ale ve finále, protože mají známé kamarády, znají to u nás, tak třeba by se ve velkých počtech usadili u nás. A Česká republika nad tím nebude mít jakoukoliv kontrolu.

Aniž bych si myslel, že je to teď na pořadu, pokud jde o toto usnesení, tak si myslím, že začít rozmýšlet nějaký princip v rámci Evropské unie, kde by o pobytech na území členského státu rozhodovala rozhodně ta národní autorita, o tom myslím vůbec není pochyb, ale kromě toho třeba také nějaké společné posouzení s tím principem, že ten přísnější by měl pravdu.

Chci toto přednést jako spíše moment k úvaze pro ministerstvo vnitra při nějakých dalších vyjednáváních o tomto materiálu. Není to z mé strany nějaký doupečený návrh, nějaká přesná konkrétní představa, jak by věci měly být formulovány apod., ale spíše jako princip k úvaze. Rovnou čestně přiznávám, že nemám nijak donastudované k tomu případné dopady takovéhoto nějakého postupu. Třeba z hlediska lidskoprávní agendy. Děkuji za pozornost..

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, a táži se, zdali se ještě někdo hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Táži se předkladatele, zdali se chce vyjádřit k rozpravě? Nechce se vyjádřit. To samé se ptám zpravodaje. Taky se nechce vyjádřit. Děkuji, pane senátore, můžeme tedy rovnou přistoupit k hlasování. Spustím znělku.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Miroslav Nenutil. V sále je přítomno 65 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 35. Zahajuji hlasování.

Kdo jste pro návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Konstatuji, že předložený návrh byl schválen. Při kvoru 33 pro bylo 51, proti nebyl nikdo.

Děkuji předkladateli i zpravodaji a následujícím bodem je

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci šíření teroristického obsahu online - Příspěvek Evropské komise k zasedání vedoucích představitelů v Salcburku ve dnech 19. - 20. září 2018

Tisk EU č. N 181/11

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Materiály jste obdrželi jako senátní tisk č. N 181/11 a N 181/11/01. Prosím pana ministra vnitra Jana Hamáčka, aby nás seznámil s tomuto materiály. Máte slovo, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Děkuji, já pouze upozorňuji, že se jedná o prevenci šíření teroristického obsahu online. Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vás seznámil s hlavními body Návrhu nařízení Parlamentu a Rady, jehož cílem je zamezit šíření teroristického obsahu na internetu. Vzhledem k tomu, že Rada již přijala obecný přístup, tak to doplním komentářem o výsledcích projednávání.

Tento návrh byl předložen v září ze strany Evropské komise jako reakce na problémy některých států unie s teroristickou propagandou. Česká republika takový problém v zásadě nemá, na rozdíl od projevů xenofobie a nenávisti se u nás propagace terorismu v podstatě nevyskytuje. Přesto jsme k návrhu přistoupili konstruktivně, abychom umožnili jiným členským státům řešit jejich problémy, bez toho, aniž bychom ukládali našemu IT sektoru nepřiměřeně vysoké povinnosti.

Návrh ukládá řadu povinností poskytovatelům hostingových služeb. To jsou, zjednodušeně řečeno, poskytovatelé služeb a platforem, kde může jiná osoba uložit a šířit svůj obsah. Sem spadají služby pro sdílení souborů, videozáznamů, stejně jako diskuzní fóra u článků na zpravodajských serverech. Rozsah povinných osob je tedy značně široký a obecně definovaný. Prosadili jsme tedy alespoň příklady v recitálu.

Pro provozovatele hostingových služeb budou muset zaprvé – předcházet sdílení teroristického obsahu a vyloučit jej ze svých služeb pomocí svých obchodních podmínek a dalších opatření. Zadruhé – do jedné hodiny znepřístupnit teroristický obsah, který označí státní orgán. Nicméně zde bude možnost soudního přezkumu. Zatřetí – vyhodnotit, zda obsah, na který odkáže státní orgán, je v rozporu s jejich podmínkami nebo ne. Tuto povinnost jsme považovali trošku za alibistickou, protože to by si měl vyhodnotit stát, ale odstranit se to nepodařilo. A začtvrté – zavést aktivní opatření proti zneužívání služby těmi, kdo sdílí teroristický obsah. Například bránit opětovnému šíření již obsaženému obsahu.

Každý členský stát by měl určit orgán, který bude mít pravomoc nařizovat odstranění tohoto obsahu, zasílat odkazy ke zvážení, zda je příslušný obsah teroristický, požadovat a kontrolovat proaktivní preventivní opatření a ukládat pokuty za neplnění povinností. Citlivou otázkou je pravomoc takovýchto orgánů nařizovat odstranění obsahu i do jiného členského státu. My jsme společně s některými dalšími státy prosazovali odstranění nebo omezení takovéto přeshraniční pravomoci, ale v zásadě neúspěšně. Takže to v praxi znamená, že pokud španělská policie nařídí odstranit obsah, o kterém se domnívá, že obhajuje terorismus, tak potom český poskytovatel služeb se bude bránit u španělského, nikoliv u českého soudu. Nicméně český příslušný orgán alespoň dostal zvláštní možnost se španělskou policií její příkazy projednat.

Teroristický obsah je definován jako vyzývání ke spáchání teroristických trestných činů, jejich obhajoba a oslavování, jelikož i podpora činnosti teroristických skupin, případně návody na spáchání teroristických trestných činů. V tomto bodě se nám a dalším státům podařilo sladit definici teroristického obsahu s tím, co již trestá směrnice proti teroristickým útokům číslo 541 z roku 2017. Jinými slovy, odstraňovat se bude jen obsah, který je již nyní kriminalizován.

Česká vláda, jak již bylo řečeno v průběhu vyjednávání, prosazovala návrhy na snížení zátěže pro IT sektor, zejména pro malé a střední podniky. Sice se malé a střední podniky z účinnosti nařízení úplně vyloučit nepodařilo, ale některé povinnosti jsou nově podmíněny tím, zda se skutečně u daného poskytovatele hostingových služeb tento obsah vyskytl. My budeme dále usilovat o to, aby tato úmluva platila i pro samotnou schopnost vyřídit příkazy k odstranění obsahu do jedné hodiny.

Podařilo se také vyloučit, aby cizí orgány ukládaly našim poskytovatelům hostingových služeb donucovací pokuty. Doba pro adaptaci našich zákonů se prodloužila ze šesti na dvanáct měsíců, což hodnotíme za dílčí úspěch. Jinými slovy, text, který Rada 6. prosince odsouhlasila, vnímáme jako posun správným směrem. Nicméně není to posun dostatečný. Navíc jsme vzali v potaz, že Senát si tento návrh vybral k projednání, proto jsme na jednání Rady vyjádřili nesouhlas s podobou textu, vznesli jsme parlamentní výhradu a přijetí textu jsme nepodpořili.

Proti urychlenému přijetí obecného přístupu byly také kromě České republiky Finsko, Slovensko, Polsko, Dánsko a Nizozemí. Nicméně kvalifikovaná většina pro přijetí tam byla. O vylepšení návrhu budeme dále jednat v rámci trialogu s Evropským parlamentem. Závěrem vás chci informovat, že 7. listopadu přijal výbor pro evropské záležitosti sněmovny usnesení, ve kterém některé prvky kritizoval a přijal odůvodněné stanovisko ve smyslu článku 6 Protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality.

Výbor pro záležitosti EU Senátu návrh projednal na svém včerejším zasedání a předpokládám, že o jeho jednání bude informovat zpravodaj. Děkuji za pozornost. A to je vše.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane ministře, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 181/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Nenutil, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážený pane první místopředsedo vlády. Mně nezbývá, než dodat to, že usnesení výboru pro evropské záležitosti, jež máte před sebou, obsahuje všechny připomínky vlády, o kterých se tady pan místopředseda zmiňoval. A jako obvykle v závěru bývá požadavek výboru vůči vládě, aby informovala, jaké postupy udělala pro naplnění našich připomínek. A vzhledem k tomu, že jsou totožné, tak předpokládám, že to všechno jde v souladu. Proto vás žádám také o podporu tohoto doporučení. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. A vzhledem k tomu, že rozprava de facto nebyla, tak ani předkladatel ani zpravodaj asi nemá žádné další poznámky k tomu, a proto přistoupíme rovnou k hlasování. Svolám vás znělkou.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Miroslav Nenutil. V sále je přítomno 62 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 32. Zahajuji hlasování.

Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Konstatuji, že návrh byl schválen při kvoru 33, pro bylo 47, proti nebyl nikdo. Návrh usnesení byl tedy přijat. Děkuji předkladateli i zpravodaji.

A dalším bodem je

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, pokud jde o postup ověřování v případě porušení pravidel ochrany osobních údajů v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu

Tisk EU č. N 182/11

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 182/11 a N 182/11/01. Prosím pana ministra vnitra Jana Hamáčka, aby nás seznámil s tomuto materiály. Máte slovo, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vás seznámil s Návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení 1141 z roku 2014, pokud jde o postup ověřování v případě porušení pravidel osobních údajů v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu. Cílem tohoto návrhu je zvýšit ochranu osobních údajů v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu a zároveň umožnit ukládání rychlých a účinných sankcí vůči subjektům, které v rámci voleb do Evropského parlamentu pravidla ochrany osobních údajů porušily.

Návrh nařízení zavádí v uvedeném směru dvě změny. Ta první změny spočívá v možnosti obsadit Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace stálými zaměstnanci a svěřuje jeho řediteli pravomoc jmenovat tyto zaměstnance. Druhá změna garantuje Úřadu pro politické strany a evropské politické nadace oprávnění ukládat finanční sankce těm evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím, které využívají porušení pravidel ochrany údajů s cílem úmyslně ovlivnit nebo se pokusit ovlivnit výsledky voleb do Evropského parlamentu. Česká republika návrh nařízení podporuje, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane ministře. A výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 182/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Václav Hampl, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové.

Já bych měl skoro sklon se v této šňůře evropských tisků snad i omluvit, že vás takhle zásobujeme materiály, které projednáváme na evropském výboru. Které se přitom nezdají být nijak zvlášť komplikované. Ta naše usnesení jsou většinou relativně jednoduchá, tak tomu bude i v tomto případě. Nicméně jsme přesvědčeni, že to jsou věci, které jsou ze své podstaty docela důležité a je namístě jim pozornost věnovat, byť výsledkem nemusí být nějaký fundamentální nový poznatek Senátu nebo něco podobného.

V tomto případě je evropský výbor toho názoru a navrhuje vám se v tomto k nám připojit, že je samozřejmě namístě reagovat na situaci, kterou jsme viděli v nedávné době, v nedávných měsících kolem kauzy Cambridge Analytica Facebooku apod., těchto ingerencí do demokratických procesů v demokratickém světě něco dělat. Čili toto vítáme, podporujeme, je to namístě. Na druhou stranu je potřeba si myslím přiznat to, že opatření, které je zde teď na stole, tak rozhodně není všemocné. Právě naopak, nemá cenu od něj očekávat bůhví jaké zázraky. To prokázání toho, že skutečně nějaká evropská politická strana vědomě a záměrně využívala nějakých takovýchto nekalých služeb je dosti obtížná záležitost. A představa, že fakticky to potom dospěje i nějakému trestu, bude nejvýše výjimečná.

Ale přece jen jakoby ten odrazující mechanismus a fakt, že se aspoň takto deklaruje, že to skutečně není v pořádku, že je to riskantní záležitost, to si myslíme, že je namístě. A z toho důvodu si také dovolujeme tady navrhnout, a pokud to podpoříte, budeme rádi, aby, když už proces dokazování, že nějaká evropská politická strana se v tomto chovala nekalým způsobem, když proběhne a prokáže se to, tak potom trest by měl být přece jen větší, než se tam navrhuje. To je zhruba podstata toho usnesení. Budu rád, když se k nám připojíte a já děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, a proto rozpravu ukončuji a přistoupím rovnou k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Václav Hampl. Znělkou vás sezvu.

V sále je aktuálně přítomno 72 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 37.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Konstatuji, že vhlasování č. 19 bylo pro 50, proti 10, kvorum bylo 37. Návrh usnesení Senátu byl přijat. Děkuji předkladateli i zpravodaji.

Dalším bodem na programu našeho jednání je

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021-2027

Tisk EU č. N 169/11

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 169/11 a N 169/11/01. Prosím pana ministra vnitra Jana Hamáčka, aby nás seznámil s tomuto materiály. Máte slovo, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Děkuji. Já jenom upozorňuji, že toto není moje gesce, já tady pouze zastupuji pana předsedu vlády, protože toto platí do gesce Úřadu vlády.

Nicméně, vážený pane místopředsedo, paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi představit Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období let 2021 – 2027. Návrh nařízení je součástí návrhu Komise k víceletému finančnímu rámci pro toto období a vychází z projektu komise jednotný trh, inovace a digitální ekonomika. Komise považuje tento program za investiční doplněk ke strategii pro jednotlivý digitální trh, která stanovila pevný rámec v oblasti digitální ekonomiky a společnosti. A v tomto programu je 5 specifických cílů podpory.

1. vysoce výkonná výpočetní technika, 2. umělá inteligence, 3. kybernetická bezpečnost a důvěra, 4. pokročilé digitální dovednosti a 5. zavedení a užívání digitálních kapacit a interoperabilita.

Celkově by na financování programu by mělo jít dle návrhu Komise 9,2 mld. euro a program se bude provádět v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením. Z Návrhu nařízení vyplývá, že program Digitální Evropa by měl být komplementární s nástroji stávajících politik a programů Evropské unie. Program by měl především sloužit k podpoře implementace řešení z oblasti výzkumu a vývoje, která je financována v rámci programu Horizont, do praxe. Ústřední role při provádění programu by měla být přidělena centrům pro digitální inovace, tzv. Digital Innovation Hubs. Tato centra budou poskytovat služby digitální transformace zaměřené na malé a střední podniky, budou přednášet odborné poznatky a know-how mezi regiony a budou poskytovat tematické služby včetně služeb souvisejících s umělou inteligencí, vysoce výkonnou výpočetní technikou nebo kybernetickou bezpečností a důvěrou.

V České republice jsou ze strany Komise zatím evidována tři centra pro digitální inovace. První je Národní centrum průmyslu 4.0 v Praze, zadruhé je do DIGIMAT, což je Jihomoravské digitální centrum koordinované Jihomoravským inovačním centrem Brno. A zatřetí je to IT for Innovation v Ostravě. Důležité je zmínit, že Digitální Evropa je celoevropským programem, z čehož vyplývá, že žadatelé z České republiky budou mít konkurenci při podávání projektů k financování. A v souvislosti s tím je naší prioritní snahou zmapovat aktuální potřeby České republiky a najít oblasti, ve kterých by čeští žadatelé mohli nejlépe uspět. My toto nařízení vnímáme velmi pozitivně, věříme, že přináší pozitiva pro české občany a český byznys v oblasti rozvoje inovativního prostředí, zvyšování konkurenceschopnosti a snižování administrativní zátěže.

Česká republika v současnosti ve své vládní strategii Digitální Česko klade velký důraz na rozvoj nových trendů v digitálním světě, a to především na rozvoj umělé inteligence a technologie blockchain. V návaznosti na umělou inteligenci bych se rád zmínil o tom, že Česká republika disponuje relativně velkým počtem specialistů v této oblasti, a proto máme ambici do budoucna vytvořit centrum excellence pro umělou inteligenci v naší zemi. Proto vítáme vůli zvyšovat financování oblastí, jakými jsou kybernetická bezpečnost, umělá inteligence, rozvoj digitální společnosti a digitálních dovedností, které jsou základním klíčem pro úspěšný rozvoj digitální společnosti.

A na závěr mi dovolte zmínit informace, že 4. prosince 2018 na jednání Rady EU pro telekomunikace se členským státům povedlo nalézt částečný obecný přístup k programu Digitální Evropa. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane předkladateli, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 169/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Dušek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dušek:  Pane předsedající, pane vicepremiére, kolegyně, kolegové. Náš výbor se tímto návrhem zabýval 7. listopadu na své 29. schůzi a přijal usnesení, které je víceméně v souladu s pozicí Vlády ČR. Tedy Senát vítá vytvoření samostatného rámcového programu, který bude sloužit jako investiční doplněk ke strategii pro jednotný digitální trh a přispěje k jeho rozvoji a implementaci. A který je důležitý pro ekonomickou a sociální konkurenceschopnost ČR v rámci EU, jakožto i EU ve světě. Podporuje další modernizace eGovernmentu jak na unijní, tak i vnitrostátní a regionální úrovni za současného zapojení soukromého sektoru, jakož i zvyšování jeho efektivity a interoperability, rozvoj bez pomalého přístupu a uživatelské přívětivosti. Považuje digitální transformaci služeb veřejného zájmu, například v oblasti zdravotní péče a personalizovaného lékařství, mobility, financí, blockchainové infrastruktury, monitoringu životního prostředí či vzdělání za klíčovou. Souhlasí s podporou volného toku dat na vnitřním trhu Evropské unie a rozvoje digitálních technologií, které jsou významným faktorem pro rozvoj umělé inteligence, vysoce výkonné výpočetní techniky a posilování konkurenceschopnosti. Doporučuje zachovávat technologickou neutralitu a neopomíjet další pokročilé digitální technologie, včetně těch budoucích, aby nevznikaly zbytečné překážky rozvoje v oblasti digitální technologií. Oceňuje důraz na zvyšování kyberbezpečnosti a důvěryhodnosti, například prostřednictvím digitální identity, šifrování a detekce narušení či obrany před kyberútoky a hrozbami. Podporuje rozvoj pokročilých digitálních dovedností, nicméně upozorňuje, že je nutné soustředit se také na rozvoj základních nebo mírně pokročilých digitálních dovedností. Požaduje s ohledem na transparentnost a jednotné podmínky vyjasnění statusu oprávněných příjemců finanční podpory, vyjasnění role, útoků a aktivit tzv. center pro digitální inovace včetně způsobu jejich výběru a také komplementarity a synergie programu Digitální Evropa s dalšími programy na úrovni EU, aby se tak zabránilo duplicitě činnosti s jinými programy. A také považuje za důležité, aby prostředky směřovaly do konkrétních oblastí a opatření s jednoznačnými přínosy pro občany a podniky a reálnou garantovanou návratností, užitelností a udržitelností výsledků.

Jen taková poznámka. Zhruba koncem února zde na půdě Senátu bude probíhat diskuzní panel právě na téma rozvoj umělé inteligence a šance pro Českou republiku, jak pro soukromý, tak i univerzitní sektor. Umělá inteligence se dříve nebo později stane realitou a pak už třeba nebude potřeba ani Senát PČR. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, čeká nás krásná budoucnost. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a já otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Pavel Fischer. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Děkuji za slovo. Když se začtete do toho dokumentu, který máme na stole, tak v té předkládací zprávě najdeme některé důležité odkazy na současnou aktualitu, kterou dnes řešíme u nás. V poznámkách je například, že ve Spojených státech se věnuje až desetkrát víc prostředků právě na rozvoj schopností v digitální a kybernetické oblasti. A myslím si, že by bylo dobré pozvat také vládu a další odpovědné instituce, aby přemýšlely nad tím, jak se aktivně postavit k rozvoji našich schopností. Nejen v EU, ale také v České republice. Nedávno jsme tady měli přece na stole zákon, kterým jsme rozpouštěli to, co zbývalo z Fondu národního majetku. A mně se zdá, že právě v okamžiku, kdy chceme rozvíjet umělou inteligenci, kyberneticky odolnou infrastrukturu apod., by si vláda měla vytvořit nástroje pro to, aby ochránila některá klíčová odvětví. Např. právě i rozpočtově tím, že využije fond, aby čelila investorům, kteří by chtěli skoupit naše firmy s nekalými úmysly.

Proto velmi vítám tento dokument, děkuji, že jste nám ho sem přišli takto představit. A chtěl bych vládu povzbudit, aby pokračovala. Včera výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost právě o kybernetické bezpečnosti, o bezpečnosti naší infrastruktury také jednal a přijal jednomyslně usnesení. A chci jenom, aby vláda věděla, že tady má partnery a že vás budeme ve strategických otázkách doprovázet. Děkujeme moc za to, že tady máme možnost mluvit i o širším evropském rámci. Bez toho bychom totiž v globální soutěži skutečně neuspěli. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore.

A táži se, kdo se ještě hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže rozpravu končím. Táži se pana předkladatele, zdali se chce k rozpravě vyjádřit. Nechce. Pan zpravodaj se také nechce vyjádřit. Děkuji.

Můžeme tedy přistoupit po znělce k hlasování. (Znělka.)

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Jiří Dušek. V sále je přítomno 70 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 36.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku s stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové č. 20 se z 70 senátorek a senátorů pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo, kvorum bylo 36. Návrh usnesení Senátu byl přijat.

Děkuji předkladateli i zpravodaji a my se vyměníme na předsednickém místě.

(Řízení schůze se ujímá místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobré poledne ode mne. Nyní nás čeká bod

 

Návrh zákona, kterým se mění volební zákony, zákon o místním referendu, zákon o krajském referendu a soudní řád správní

Tisk č. 336

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 336 a návrh uvede opět pan ministr vnitra Jan Hamáček, kterému dávám slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Vážená paní místopředsedkyně, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte mi, abych stručně uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění volební zákony, zákony o místním a krajském referendu a soudní řád správní. To všechno máte jako tisk č. 336.

Tento návrh byl připraven především jako reakce na nedávná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věcech volebních. Předmětem předkládané novely je úprava některých technických a organizačních prvků volebních procesů, jejichž dosavadní nastavení se v praxi, zejména v souvislosti se sněmovními volbami v loňském roce, ukázalo být slabým místem. Tematicky se novela zaměřuje převážně na podmínky činnosti okrskových volebních komisí. A konkrétně se jedná o tato opatření:

Předsedové, místopředsedové a zapisovatelé okrskových volebních komisí budou povinni se účastnit školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb a v případě neúčasti na školení jim bude snížena odměna. Zapisovatel okrskové volební komise se stane plnoprávným členem komise s právem hlasovat. S výjimkou voleb do zastupitelstev obcí budou hlasovací lístky tištěny jednostranně. Ve všech volebních zákonech bude pro případy souběhu voleb vedle barevného odlišení obálek nově upraveno též odlišení hlasovacích lístků. Zákon sjednotí délku nepřítomnosti člena komise, která již má za následek zanedbání členství na dvě hodiny, a stanoví, že se musí jednat o nepřetržitou přítomnost.

Podotýkám, že na základě pozměňovacích návrhů při projednávání ve sněmovně byla do návrhu zákona doplněna změna v úpravě volebního práva cizinců do zastupitelstev obcí, reagující na judikaturu správních soudů.

Dále byly do vládního návrhu zákona včleněny novely zákona o místním referendu a zákona o krajském referendu, které obsahují ustanovení o souběhu místního a krajského referenda s volbami. Tím byl naplněn původní záměr Senátu obsažený v senátním návrhu zákona, který ale nebyl s ohledem na konec minulého volebního období Poslaneckou sněmovnou projednán.

Garanční ústavně-právní výbor Senátu doporučil návrh zákona schválit. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí svým usnesením doporučil návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Dovoluji si vás v této chvíli požádat o schválení navrhovaného zákona. Je totiž vhodné, aby se volby do Evropského parlamentu, které musí být vyhlášeny nejpozději v únoru příštího roku, konaly již podle nových pravidel obsažených v novele, a vrácení zákona do Poslanecké sněmovny by mohlo tento záměr narušit.

K pozměňovacím návrhům výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí podotýkám, že k návrhu na snížení adekvátního kvóra pro koalice má ministerstvo vnitra neutrální postoj, nicméně si však dovoluji připomenout, že při projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně již byl obdobný pozměňovací návrh podán a přijat nebyl.

K ostatním pozměňovacím návrhům uvádím, že po věcné stránce s nimi lze vyslovit souhlas. Nicméně pro funkčnost přijatého zákona není provedení těchto změn nezbytné a já bych proto upřednostňoval schválení zákona v jeho stávající podobě, tak aby mohl brzy nabýt účinnosti. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře, a prosím, opět se posaďte ke stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a usnesení máte jako senátní tisk č. 336/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Zbyněk Linhart.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 336/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Dienstbier, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, moje zpráva bude krátká, v podstatě už byla zahrnuta v úvodním vystoupení předkladatele, neb ústavně-právní výbor tento návrh projednal a přijal usnesení, ve kterém doporučuje Senátu schválit návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Stalo se tak po rozpravě, kde jednak byly zmíněny některé legislativně technické výhrady zahrnuté ve stanovisku naší senátní legislativy a byl samozřejmě předložen i zmíněný pozměňovací návrh, který upravuje uzavírací klauzuli. Nicméně o jakýchkoliv pozměňovacích návrzích se nehlasovalo, neb byl přijat zmíněný návrh na schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Tolik zpravodajská zpráva. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane senátore, já vám děkuji, a prosím, sledujte rozpravu od stolku zpravodajů.

Táži se, zda si přeje vystoupit pan senátor Zbyněk Linhart, zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Ano. Máte slovo, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zbyněk Linhart:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Náš výbor tento návrh zákona projednal na své schůzi v září letošního roku a navrhuje pozměňovací návrhy. Těch je několik. Ten faktický je, že chce změnit současnou právní úpravu při skládání koalic, tak aby vlastně při dvou, tří, čtyřčlenné koalici nešlo o násobky při limitních 5 %, 10 %, 15 % a 20 %. A o tom je tato věcná změna.

To je 1. bod, tak jak máte pozměňovací návrhy před sebou.

Body 2, 3, 4, 5, 6, 7 jsou v zásadě legislativně technické úpravy zákona z nejrůznějších důvodů, tak aby věci byly v pořádku, mimo jiné proto, že z osnovy má fakticky vypadnout to, co se nestačilo a bylo směřováno k volbám na podzim roku 2018 do Senátu a do zastupitelstev obcí. Ale tyto volby už proběhly, čili ztrácí to smysl, atd. Čili ostatní úpravy jsou spíš legislativně technické. To, o co jde, je změnit kvórum pro koalice z 5 % u dvoučlenné koalice na 7,5 % místo 10 % atd., zjednodušit skládání koalic při volbách do Poslanecké sněmovny.

Tolik krátký komentář k pozměňovacímu návrhu, tak jak jej máte před sebou a jak byl schválen na jednání našeho výboru. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. A nyní otevírám obecnou rozpravu. Jako první se hlásí místopředseda Senátu Jan Horník.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Dobré odpoledne, dámy a pánové, pane ministře, paní předsedající. Ostatní pozměňovací návrhy jsou v podstatě ve věcech legislativně technických, které bychom v každém případě měli upravit. A bod č. 1 se týká onoho kvóra, jak už to tady řekl můj předřečník.

Chci upozornit na to, že jsme se snažili na celou záležitost dívat pokud možno nepoliticky. Někdo je jednou nahoře, podruhé je zase dole. Naše hnutí Starostové a nezávislí jsme se tedy úplně nahoru ještě nedostali, a je pravda, že v Poslanecké sněmovně bojujeme vždycky na hranici pěti procent. To byl i jeden z důvodů, proč jsme se tehdy rozhodli s KDU-ČSL zkusit udělat společnou kandidátku, jít společně do voleb a nabídnout voličům jasné uskupení, jasně preferovaných lidí a nemít strach z toho, že můžeme propadnout, že se nedostaneme na 5 %.

Ono totiž, když se nedostane více takovýchto politických subjektů nad 5 % a jsou těsně pod touto hranicí, je třeba vědět, že díky rozpočítávání poslaneckých mandátů na tom vydělává vítěz voleb.

A my se domníváme, že v Evropě všeobecně takto vysoká kvóra de facto nejsou. A ono udělat čtyřkoalici, kde budeme mít kvórum 20 %, to v zákoně v podstatě ani nemusí být, protože je to skoro nemožné se o to pokoušet. Různě se to samozřejmě obchází. Vzpomeňte si na období, když kandidovala společně TOP 09 s podporou STAN. A domnívám se, že by bylo čistší, i vůči subjektům, které reprezentují poměrně velkou část obyvatelstva, ale dostávají se na 4,5 %, aby své zastoupení v Poslanecké sněmovně měly.

Nemohu tady asi nějak moc apelovat. Je to záležitost politická. Vidíte, kdo se nyní u hranice 5 % v Poslanecké sněmovně pohybuje, i subjekty, které tam jsou. A když by jim bylo umožněno udělat dvoukoalici nikoliv s 10 %, ale s již docela schůdnými 7,5 %, mohlo by se takovéto uskupení velmi dobře profilovat na politické scéně a určitě by to nebylo oslabení parlamentní demokracie.

To je asi všechno, co nás vedlo na výboru k tomu, abychom tento návrh v bodě č. 1 podpořili, a já vás prosím, zdali byste to mohli také zvážit a zdali bychom mohli vrátit tento návrh zákona s pozměňovacími návrhy, tak jak tady byly předneseny, to znamená, abychom propustili celou novelu zákona do podrobné rozpravy.

Jinak ještě zmíním, že pan ministr mluvil o tom, že obdobný návrh už byl v Poslanecké sněmovně. Mám dojem, ale nevím to úplně přesně, nedíval jsem se aktuálně, že tam chybělo asi 7 nebo 8 hlasů poslanců, bylo to relativně málo poslanců pro přijetí tohoto návrhu. Proto vás chci požádat, zkusit to ještě jednou. Možná, že to momentálně neděláme ani pro nás, ale pro budoucí politické subjekty v této zemi. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane kolego. A slovo má nyní pan senátor Jiří Dienstbier.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Děkuji za slovo. Já možná doplním ještě jednu věc, kterou jsem mohl zmínit ve zpravodajské zprávě, a sice to, že tento zákon je zákonem podle čl. 40 Ústavy, kde se vyžaduje souhlas obou komor, to znamená, že nemůže Poslanecká sněmovna přehlasovat Senát.

Zmiňuji to také proto, že tady je diskuse o jednom politickém návrhu týkajícím se uzavírací klauzule, i o tom, že už tento návrh nebyl schválen ve sněmovně, čili mohla by také nastat situace, že poprvé bude využit ten tak zvaný člunek ve stykovém zákoně, který umožňuje projednávat tento typ zákonů ve speciálním režimu.

A nyní k samotnému návrhu týkajícího se uzavírací klauzule pro koalice. Musím říct, že věcně s tím nemám problém, že si myslím, že stávající úprava je nesmyslná zbytečně omezující šanci koalic na to vstoupit do sněmovny a reprezentovat tak nějaký významný podíl voličů. Otázka je, jak šťastné je to v tuto chvíli vkládat do tohoto návrhu zákona. Vysvětlím důvody, protože je doopravdy možné, že sněmovna to nepřijme a nemusí být využit ani zmíněný člunek, protože pokud neschválí nějaký jiný pozměňovací návrh, mohlo by to padnout úplně pod stůl.

A kromě toho, jak už zde zaznělo, blíží se evropské volby a nebylo by asi dobré, aby se tato pravidla měnila v průběhu běžících voleb. A už tam asi nebudeme doplňovat přechodná ustanovení pro evropské volby. Zatím takový návrh na stole z výborů nemáme. Mohly by s tím ale padnout pod stůl i další dva návrhy, které byly doplněny v Poslanecké sněmovně, které považuji za poměrně významné. Jednak ten, který se týká úpravy místních a krajských referend, protože změny, které sněmovna přijala, zvyšují velmi pravděpodobnost, že mohou probíhat smysluplná úspěšná referenda, kde budou splněny i podmínky pro jejich platnost.

A pak byla konečně upravena jedna věc, která z předsudečních důvodů zatím v několika předchozích novelách upravena nebyla, a to je volební právo občanů Evropské unie v komunálních volbách.

A velmi bych stál o to, aby byl úspěšně dokončen legislativní proces ve vztahu k těmto změnám.

Nicméně se hlásím k tomu, pokud by tady návrh týkající se uzavíracích klauzulí přijat nebyl, přihlásil bych se k podpoře samostatného návrhu zákona, který by tuto věc upravoval. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. A slovo má nyní pan senátor Jiří Carbol.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Carbol:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dlouho jsem váhal, jestli vystupovat a předkládat pozměňovací návrhy. Když jsem teď poslouchal pana senátora Dienstbiera, už bylo pozdě, už jsem svůj návrh nechal rozdat. A musím říct, že nakonec mě přesvědčilo to, že i když třeba nebude úspěšný, tak je potřeba na tento problém upozornit.

Co tímto návrhem sleduji? Pokud se otevře podrobná rozprava, tak jej následně pak podám. Jde mi o to, že ve volbách propadává zhruba 20 % hlasů oprávněných voličů. My si stěžujeme – na minulých schůzích jsme to tady několikrát probírali – jak je nízká volební účast, jak zvýšit zájem občanů o věci veřejné, a to nejenom co se týká voleb do Senátu, ale voleb všeobecně. Víte, že nejvyšší účast je u voleb komunálních a u těch dalších už to pak výrazně klesá.

Návrhem, který tady předkládám, spojuji vlastně dvě věci, to, co jsme přijali ve výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, a současně k tomu přidávám snížení pětiprocentní uzavírací klauzule pro samostatnou politickou stranu či hnutí o jedno procento na 4 %. Není to myšleno jako návrh pro nějakou konkrétní stranu, ale je to myšleno jako návrh pro situaci, ve které se pohybujeme, žijeme a jsme. A když jej přijmeme, tak rozhodně se zvýší atraktivita voleb pro všechny občany, které mají zájem se jich účastnit, protože budou mít vyšší jistotu, že jejich hlas nepropadne.

A já osobně se domnívám, že není vhodný pro náš demokratický systém České republiky systém nějakých dvou velkých bloků, jak se o tom snilo někdy kolem roku 2000 v dobách opoziční smlouvy a v těchto časech, ale že pro nás je vhodnější systém barevnější, kde je větší možnost vyjádření názoru tím, že se aktivně zapojím do politiky nebo že si vyberu třeba i menší politickou stranu, která je mi sympatická.

Pokud tedy dojde na podrobnou rozpravu, přihlásím se pak s tímto návrhem. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore. Slovo má nyní pan senátor Miloš Vystrčil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, vážený pane místopředsedo vlády, já tedy několik věcí k tomu návrhu zákona, pokud jste se dívali na tu historii, jak ten návrh zákona vznikl, tak původně to měla být technická novela, která zohledňovala, řekněme, nálezy, některých negativních skutečností, které se ukázaly, že při volbách a jejich vyhodnocování probíhají. Následně potom tam přibyly nějaké věci, které se týkají, řekněme, už politického rozměru. O některých tady mluvil pan kolega, senátor Dienstbier. Já tedy za sebe si myslím, že samozřejmě je možné o tom, jakým způsobem by se ten volební zákon měl změnit, diskutovat, ale že by to se nemělo dít tím způsobem, že ty pozměňovací návrhy, příp. ty návrhy, které přesahují rámec té technické novely, vznikaly velmi narychlo, bez nějaké předchozí dohody. Sám osobně, už jsme to říkali ve sněmovně, bych velmi uvítal, kdyby nějaká taková komplexnější novela volebního zákona nebo volebních zákonů byla předložena třeba už jen proto, abychom měli pevně stanovené termíny voleb, aby se nám to pořád neposouvalo dál a dál, s tím, že za chvilku budeme volit, já nevím, třeba před Vánoci, což si myslím, že není úplně dobře. K tomu vlastně přidávám i ten svůj názor, který se týká pozměňovacího návrhu VUZP, který tam předložil pan místopředseda Senátu Horník.

Obecně samozřejmě tomu návrhu, aby se snížilo aditivní kvórum, rozumím, na druhé straně upozorňuji, že ten návrh se týká pouze Poslanecké sněmovny, nikde jinde ta aditivní kvóra nejsou. Pokud zase vyjdeme z čl. 6 ústavy a řekneme si, že naše politická existence a způsob fungování je založen na soutěži politických stran, tak pokud bychom snižovali aditivní kvóra, tak v nějakém okamžiku skutečně mohou vzniknout programově nejednotné slepence, což z hlediska fungování státu a nějakého řízení toho státu potom není úplně optimální. To znamená, je opravdu potřeba si uvědomit obě strany té mince, jak tu možnost, aby všichni, co odevzdávají hlas, našli své uplatnění, potom v nějaké straně, která je reprezentuje v Poslanecké sněmovně, tak tu druhou možnost, že pokud se tak stane, tak se může stát, že Poslanecká sněmovna bude tak rozdrobená, že se vůbec na ničem nedohodne, že ty slepence, které budou vznikat, budou ryze účelové. Zatím vlastně udělané jen proto, aby následně dvě strany nebo tři strany, které nemají jinak šanci se do Poslanecké sněmovny dostat, získat větší podporu, mohly v Poslanecké sněmovně mít aspoň pár poslanců, kteří tam jedině budou potom způsobovat, že není možné se vůbec na ničem dohodnout.

Já to neříkám proto, že bych chtěl vyloženě ty pozměňovací návrhy zatratit, na druhé straně si myslím, že není dobré, pokud dochází k takhle závažným změnám, na základě toho, že vznikne pozměňovací návrh v Senátu, bez nějaké předchozí politické debaty, nějaké, řekněme, aspoň základní dohody na tom, že si myslíme, že v určitém poměru, řekněme, v určité míře se tímto směrem můžeme vydat.

Takže to je mé vyjádření k tomu návrhu toho zákona, včetně pozměňovacích návrhů, s tím, že ještě upozorňuji na jednu věc. Opakuji tady to, co říkal už pan kolega Dienstbier, že ten zákon je zákonem volebním, to znamená, podléhá čl. 40 ústavy, což tedy znamená, že vlastně by se mohlo stát, že ani ty technické změny, které do něj jsou implementovány, jsou podle mě potřeba, tak díky tomu, že tam se budeme nazpátek vracet např. ohledně kvóra, způsobí, že nebude přijato vůbec nic. Ten zákon ještě poměrně dlouhou dobu nevejde v účinnost.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore. Nyní má slovo pan senátor, místopředseda Senátu Jan Horník.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já bych jenom prostřednictvím vaším, paní místopředsedkyně, chtěl reagovat na předsedu klubu ODS, na Miloše Vystrčila, a to v tom, jak bylo řečeno, že vlastně máme před evropskými volbami, že řešíme tím velkým pozměňovákem ten bod 1, pouze Poslaneckou sněmovnu, volby do Poslanecké sněmovny. Ale vzpomeňte si všichni, že vždycky byl na problém buď – budou volby, nebo skončily volby. My se nacházíme teď v tom období, dá se říct, mezi tím.

Že by neprobíhala politická debata k tomuto pozměňovacímu návrhu, to se mi úplně až tak nezdá, protože ona už probíhala v Poslanecké sněmovně. Ale všeobecně, mezi stranami se o těchto věcech mluví a o tom kvóru dlouhodobě. To není nic nového. Já spíš chci upozornit na to, že když jsme teď v tom mezidobí Poslanecké sněmovny, tak teď se to hodí, tuto změnu se pokusit prosadit, protože když s tím přijdeme za rok a bude nějaká velká novela, jak tady bylo řečeno, já zaprvé si myslím, že ta novela nebude nikdy udělaná, protože k tomu nikdo nenajde pořádnou odvahu, a pak budou jedny volby, druhé volby, třetí volby, pořád budou nějaké volby. Mně to připomíná, když mi na kraji moji oponenti, já jsem tam 18 let mimo 1,5 roku byl v opozici, tak říkají, že dělám volební kampaň. Ono je to těžké, když kandidujete do zastupitelstva obce, do krajských voleb a ještě třeba do Senátu. Tak ta volební kampaň asi probíhá pořád. Samozřejmě, probíhá ve smyslu toho, jak ten konkrétní člověk, který se chce nechat volit, tak jak vystupuje na veřejnosti, jak se chová a podobně. Čili to je obdobný případ.

Já chci poprosit, doopravdy, pojďme to zvážit, pojďme to zkusit, pojďme vyzkoušet onen Čunek... Tedy člunek... Promiň, Jiří. Na který tady upozornil kolega Dienstbier. Máme k tomu příležitost. Kdy jindy než teď.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore. Miloš Vystrčil, senátor, prosím, máte slovo, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Děkuji za slovo, paní předsedající. Já nevím. Samozřejmě, politická jednání probíhají pořád, je otázkou, jestli někdo chce, aby dopadla, nebo nedopadla. Ale v okamžiku, kdy se řekne, že probíhají, ani strany, které obě mají zájem na tom, aby se aditivní kvórum snížilo, nejsou schopny předložit jeden společný návrh na snížení, tady o tom jednat mi připadá jako trošku zvláštní a nepříliš připravené, když budu velmi korektní. My tady máme dva pozměňovací návrhy. Jeden je z dílny Starostů a nezávislých od pana místopředsedy Senátu Horníka, který ho prosadil, prošel mu na VUZP, a ten říká něco, máte to v tom, pak tady máme druhý od pana Jiřího Carbola, který je z KDU-ČSL, který zase říká něco. A jestli tedy někdo chce, aby se aditivní kvórum snižovalo, a těch stran je více, a je evidentní, že obě to chtějí, tak proboha aspoň dejte tedy jeden návrh. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Nyní má slovo pan senátor Michael Canov.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já se jenom zmíním, spíš povzdechnu, nebudu nijak proti tomu bít, ale přece jen se o tom zmínit chci, aby tady zazněla ta věc, že podle novely zákona budou mít právo hlasovat i ti cizinci z EU s přechodným pobytem. Je to podle té ideje, že tedy všichni občané ve sněmovně mají mít stejné podmínky. Na druhé straně tady prostě něco nehraje. Vím, že i ty soudy podle toho už jedou. Všichni občané nemají možnost přechodného pobytu. Cizinci u nás tu možnost mají. Vlastně můžou získat ten pobyt, kdykoli chtějí, tak můžou ten přechodný pobyt získat. Můžou si dát hlasování u nás v komunálkách ve městě nebo v obci dle vlastního výběru jako sport, kdekoli.

Přímo v Liberci se stalo, že si prostě člen zastupitelstva, který ovšem předtím před revolucí žil v Německu, tak si zrušil trvalý pobyt, tedy přechodný, a trvalý si obnovil v Německu, aby tam bral důchod, a dál zůstal v zastupitelstvu. Soud stál na jeho straně. Soudy by obecně stály na straně těchto občanů s přechodným pobytem. Ale prostě něco tu nehraje. Pokud ty podmínky mají být stejné, tak by se měly nějakým způsobem vyřešit i tyto věci. Nevím tedy, jak konkrétně, ale prostě jedni mají přechodný pobyt, druzí nemají přechodný pobyt, myslím EU, občané z jiných států mají přechodný pobyt, občané ČR nemají možnost přechodného pobytu. Tak tam to asi není úplně stejné. To je jen takový povzdech. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Nyní se hlásí o slovo pan senátor Jiří Carbol.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Carbol:  Vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně a kolegové. Velice děkuji za tu diskusi a za ty návrhy, které tady zazněly. Musím říct, že mě to vlastně přivedlo na myšlenku, že by možná bylo dobré připravit senátní návrh zákona, který by se zabýval touto problematikou, jak o tom hovořil pan senátor Dienstbier i kolega Vystrčil.

Takže já moc děkuji, já to beru dneska jako test, ty dva návrhy, pokud se vůbec dostaneme do podrobné rozpravy, se mohou hlasovat, nejsou na sebe navázány, samostatně, takže bude zajímavé sledovat, jak který senátor hlasuje. Na rozdíl od Poslanecké sněmovny my jsme tady nikdy, co já si pamatuji své 4 roky, nebyli v nějakých blocích, že by byli ti vlevo a ti vpravo, nebo ti vlevo a ti vpravo, abych se teď nikoho nedotkl. Kdysi dávno to tady bylo. Byly doby, kdy jedna politická strana nebo druhá velká politická strana měla nadpoloviční většinu v Senátu a podle toho se taky rozhodovalo. Takže kupříkladu některé zákony, které přišly z Poslanecké sněmovny, se tady vůbec neprojednávaly, aby se náhodou s nimi nic nestalo.

Dneska je to mnohem barevnější, pestřejší. Navíc, každý senátor hlasuje sám za sebe. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore, kolegyně a kolegové, táži se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, obecnou rozpravu končím. Předpokládám, že pan navrhovatel, pan ministr, se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě? Nechce? Nemusíte. Prosím, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Já jsem tu svoji pozici už vysvětlil v tom svém úvodním slově, pouze teď zopakuji, že bych uvítal, a žádám vás tímto o to, abyste schválili ten návrh zákona v tom původním znění, protože jinak mám pocit, že to způsobí komplikace. K panu senátorovi Canovovi, já mu rozumím, nicméně upozorňuji na to, že tady existují judikáty příslušných soudů, které rozhodly, jak rozhodly, my s tím nic neuděláme. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře. Ptám se pana senátora Zbyňka Linharta, zpravodaje? Nepřeje si vystoupit. Přeje? Nepřeje. Takže prosím, pane garanční zpravodaji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, já nebudu shrnovat rozpravu, všichni ji slyšeli, pouze bych se zkonstatoval, že se vesměs týkala spíše pozměňovacích návrhů, které případně budeme projednávat v té podrobné rozpravě. Pouze ke kolegovi Canovovi, jak už tady zaznělo, ta úprava volebního práva občanů vyplývá z komunitárního práva, kterým jsme vázáni, a z judikatury soudů. Ten problém, na který tady upozorňoval, tak se týká samozřejmě i občanů ČR, kdy byly zaznamenány samozřejmě podvody spočívající v umělém přihlašování občanů ČR k trvalému pobytu, stejně samozřejmě teoreticky by mohl někdo manipulovat s přihlašováním občanů EU, ale v tom není žádný rozdíl. To je spíše ochrana integrity volebního procesu, které je potřeba se domáhat nástroji, které volební zákony k dispozici dávají.

Pouze bych zkonstatoval, že v tuto chvíli bychom měli hlasovat o jediném návrhu, a to návrhu ÚPV na schválení zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  A tak to bude, pane zpravodaji, já si vás dovolím svolat.

Kolegyně, kolegové, zazněl váš požadavek odhlásit vás, takže, prosím, vyjměte své hlasovací karty a znovu je dejte do hlasovacího zařízení. Počkáme.

Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 67 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 34. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Návrh nebyl přijat. Tak, pane zpravodaji, my otevíráme podrobnou rozpravu. Vzhledem k tomu, že Senát neschválil návrh zákona v navrženém znění a nezamítl ho, otevírám podrobnou rozpravu. První, já čekám, až mi to tu naskočí, jako první se hlásí pan senátor Jiří Carbol. Máte slovo, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Carbol:  Já se omlouvám, já jsem předpokládal, že první bude návrh z výboru. Ale... (Miluše Horská: Ten už prošel. Ten už byl schválen.) Omlouvám se za nepochopení, čili já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který vám byl rozdán na lavice. Myslím, že jej nemusím číst. (Miluše Horská: Bohužel ano, když byl rozdán během pléna, tak se musí přečíst.) Dobře.

Takže pozměňovací návrh senátora Jiřího Carbola k návrhu zákona, kterým se mění volební zákony a soudní řád správní, senátní tisk č. 336.

V čl. I za bod 15 vložit nové body 16 a 17, které zní:

16.

§ 49 odst. 1 zní: Na podkladě zápisu o výsledku voleb v krajích ČSÚ zjistí, kolik platných hlasů celkem bylo odevzdáno pro každou politickou stranu, každé politické hnutí a každou koalici a dále:

a) které politické strany nebo politická hnutí získaly méně než 4 %,

b) které koalice složené ze dvou politických stran, popř. politických hnutí, získaly méně než 8 %,

c) které koalice složené ze tří politických stran, popř. politických hnutí, získaly méně než 12 %,

d) které koalice složené z nejméně čtyř a více politických stran, popř. politických hnutí, získaly méně než 16 % z celkového počtu platných hlasů.

17.

§ 49 odst. 3 zní: Zjistí-li ČSÚ, že do skrutinia nepostupují alespoň dvě koalice nebo jedna koalice a jedna politická strana nebo politické hnutí, nebo dvě politické strany nebo politická hnutí, sníží:

a) u politických stran nebo politických hnutí hranici 4 % na hranici 3 %,

b) u koalice podle odst. 1 písm. b) hranici 8 % na hranici 4 %,

c) u koalice podle odst. 1 písm. c) hranici 12 % na hranici 6 %,

d) u koalice podle odst. 1 písm. d) hranici 16 % na hranici 8 %.

Nebude-li ani poté dosaženo postupu do skrutinia podle tohoto odstavce, sníží ČSÚ hranici o další procento.

Následující body 16 a 17 označit jako body 18 a 19.

Děkuji za trpělivost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, ptám se, jestli ještě někdo se hlásí do podrobné rozprav? Není tomu tak, tedy ji uzavírám. Teď se vás zeptám, pane ministře, jestli si ještě přejete vyjádřit? Nepřejete. Tak ještě pana senátora Linharta se chci zeptat. Pane zpravodaji Linharte, chcete se? Ten mě nevnímá, nechce, takže pane garanční zpravodaji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  V tuto chvíli tedy bychom měli hlasovat o pozměňovacích návrzích. Byly podány jednak pozměňovací návrhy, které jsou zahrnuty v usnesení VUZP, dále je tady pozměňovací návrh pana senátora Carbola. Já bych navrhoval, abychom se napřed vypořádali s pozměňovacím návrhem pana senátora Carbola a s prvním bodem usnesení VUZP, které se týkají vlastně téže věci, to je uzavírací klauzule. Navrhuji, abychom hlasovali napřed tedy o tom pozměňovacím návrhu pana senátora Carbola, byť není výborový, z důvodu že on je radikálnější, že jde dál, že to je dalekosáhlejší změna. Potom abychom hlasovali o tom prvním bodu usnesení VUZP, které se také týká uzavírací klauzule, ale pouze pro koalice nesnižuje tu základní uzavírací klauzuli z 5 % na 4 %, jako návrh pana senátora Carbola, a poté abychom hlasovali o pozměňovacích návrzích v usnesení VUZP pod čísly 2 až 6, protože to jsou legislativně technické pozměňovací návrhy, které nemají žádný politický náboj. Doopravdy jsou to jenom ty takzvané „legtechy“, takže takto bych navrhoval, abychom postupovali při hlasování.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vás poprosím, abyste nás provedl, prosím. Takže raději svolám...

Takže jak nám přednesl garanční zpravodaj, budou to nejprve pozměňováky pana senátora Jiřího Carbola, zeptám se vás, pane garanční zpravodaji, a zeptám se i pana ministra na stanovisko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Vzhledem k tomu, že ÚPV doporučil schválit ve znění Poslanecké sněmovny, tak já nedoporučuji tento pozměňovací návrh.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Je to stejné. Pan ministr taky ne. Takže v sále je přítomno 68 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 35. Já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji.

Návrh nebyl přijat. Kvórum bylo 36, aktuálně je přítomno 70.

My budeme pokračovat, pane garanční zpravodaji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Ano, nyní bychom hlasovali o prvním bodu, resp. prvním z pozměňovacích návrhů, který je zahrnut ve VUZP, který se rovněž týká těch uzavíracích klauzulí, ale pouze pro koalice v tomto případě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, ruku nahoru a tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji.

Návrh opět nebyl přijat. Přítomno 71, kvórum 36.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Nyní bychom měli hlasovat o pozměňovacích návrzích zahrnutých v usnesení VUZP pod čísly 2 až 6, které jsou legislativně technického charakteru. Tady já bych to přijetí doporučil, protože v případě, že bychom nepřijali žádný pozměňovací návrh a neposlali návrh do sněmovny, tak bychom zcela pohřbili tedy projednávání tohoto návrhu. Takže by mělo aspoň něco projít.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane garanční zpravodaji. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Návrh byl přijat. Takže vyčerpali jsme všechny pozměňovací návrhy. Nyní tedy přijmeme návrh jako celek.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Nyní bychom měli hlasovat o schválení ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Tak, ve znění pozměňovacích návrhů. O tom budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru.

Návrh byl přijat, je schváleno. My si ještě odsouhlasíme v souladu s usnesením Senátu č. 65 z 28. ledna 2005, že pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jím byl senátor Jiří Dienstbier a Zbyněk Linhart, jestli souhlasíte? (Senátoři souhlasí.) Souhlasíte, takže i o tom dám hlasovat.

Zahajuji hlasování o pověření. Kdo souhlasíte s tímto návrhem pověření, stiskněte tlačítko ANO a zdvihněte ruku. Kdo nesouhlasíte, prosím, stiskněte tlačítko NE a zdvihněte ruku.

Návrh byl přijat. Já ukončuji projednávání tohoto bodu. Děkuji za hostování pana ministra v Senátu. (Jan Hamáček si přeje vystoupit.) Můžete, samozřejmě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já děkuji za příjemně strávené dopoledne, jakkoli tedy ani jeden z mých dvou zákonů neuspěl, tak přesto vám chci poděkovat a popřát vám příjemné prožití vánočních svátků a všechno nejlepší v novém roce. Na shledanou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane ministře, my vám též a zase přijďte do Senátu! Na shledanou. Kolegyně, kolegové, vyhlašuji hodinovou polední pauzu. Takže se sejdeme v 14.45 hodin, když dovolíte. Dobrou chuť.

(Jednání přerušeno v 13.46 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 14.49 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dámy a pánové, prosím, abyste už zaujali svá místa. Začínáme s odpoledním programem 4. schůze Senátu. Prvním bodem odpoledního jednání je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 12

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jsme obdrželi jako senátní tisk č. 12. Prosím nyní pana ministra spravedlnosti jaka Kněžínka, aby nás seznámil s návrhem tohoto zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Předstupuji před vás s vládním návrhem zákona, kterým se mění insolvenční zákon a některé další s tím související zákony. V zásadě se jedná o návrh, který reaguje na problém, se kterým se Česká republika dlouhodoběji potýká, nejenom v insolvenční oblasti, ale zejména s přesahem do oblasti sociální, a to je předlužení nikoliv nevýznamné části občanů České republiky, kteří se dostali do tzv. dluhové pasti, to znamená, do situace, kdy již nejsou schopni splácet své závazky a v zásadě se tedy nacházejí v sociálně a tím pádem i v ekonomicky bezvýchodné situaci.

Je pravda, že možnost tzv. osobních bankrotů byla do českého právního řádu zavedena již před nějakou dobou, nicméně právě na základě vyhodnocení platné právní úpravy byl vypracován vládní návrh novely zákona, který posléze, poté, co nad ním byly stráveny hodiny a hodiny debat, prošel Poslaneckou sněmovnou, a podoba, kterou máte před sebou, odpovídá tedy vůli Poslanecké sněmovny.

Podstatné je z hlediska oddlužení nebo vůbec, na jakých principech tento návrh zákona stojí. V zásadě cílem je zjednodušit oddlužení těm dlužníkům, kteří, jak jsem říkal, jsou v dluhové pasti a nejsou již v rámci standardních procesů, včetně exekuce, schopni své závazky splácet. Pro ně se nově zavádí možnost oddlužení trvající tři roky, za předpokladu, že budou schopni splatit alespoň 60 % svých závazků.

To je poměrně výrazný posun, protože stávající úprava počítá pouze s pětiletým oddlužením a v zásadě tedy s povinností splatit alespoň 30 % závazků.

Kromě této tříleté varianty, která, mimochodem, automaticky se bude vztahovat i na starobní důchodce a invalidní důchodce, u nich tedy bude platit bez dalšího.

Návrh předpokládá zachování pětileté varianty, ovšem v podstatně liberálnější podobě, než platí podle stávajícího zákona. Nebude už totiž s pětiletou variantou spojena povinnost splatit nějakou konkrétní částku vyjádřenou v procentu k celkovému dluhu. To je poměrně podstatné zdůraznit, protože někdy v nějakých zjednodušených vyjádřeních se říká, že tady zůstává zachována nějaká 30procentní bariéra pro oddlužení. Není tomu tak. Není podmínkou splatit 30 % v pětileté variantě, stačí splatit, třeba hypoteticky i jedno procento. A reálně se výše splacené částky bude asi pohybovat někde výš, ale není to limitováno třiceti procenty.

To, kde zůstalo těchto 30 % zachováno, je dle způsobu, jakým se prokáže, že dlužník po dobu, kdy se nacházel v režimu insolvence, řádně plnil své závazky a vynakládal veškeré úsilí, které po něm lze požadovat, aby své závazky splácel, bez ohledu na to, kolik jich splatí. Podstatné je úsilí, které on vynakládá na to, aby závazky splácel.

A tady tento návrh předpokládá dvojí procesní režim, ale jenom z hlediska dokazování. U toho, kdo splatí 30 %, dokazování bude zjednodušené a v zásadě platí vyvratitelná domněnka, že tedy veškeré úsilí vynaložil a že své povinnosti řádně plnil.

U toho, kdo splatí méně než 30 %, to bude individuálně zkoumáno.

Nicméně na druhou stranu je potřeba říci, že tento zákon zároveň předpokládá v průběhu celého oddlužení, ať už tříletého nebo pětiletého, že zakotvuje povinnost insolvenčního správce kdykoliv upozornit soud na to, že dlužník své povinnosti neplní. Jinými slovy, pokud takové upozornění od insolvenčního správce přijde a ukáže-li se jako důvodné, oddlužení bude ukončeno v zásadě kdykoli v průběhu tří až pěti let. To znamená, že situace, kdy se najednou na konci pěti let ukáže, že někdo neplnil závažným způsobem své povinnosti a nemá být tedy oddlužen, v zásadě v praxi nemůže nastat, protože by se na to přišlo již v průběhu celého oddlužení a dotyčný by byl v zásadě bezodkladně z tohoto systému vyloučen.

Z dalších změn, které tento návrh v souvislosti s oddlužením obsahuje, je, aby oddlužení nebylo institutem v zásadě jenom fiktivním, ze kterého nebudou mít nic věřitelé.

Velmi složitě jsme hledali vyvážení mezi zájmy dlužníků a mezi zájmy věřitelů. Samozřejmě chápu, že primárně smyslem oddlužení je navrátit tyto lidi do standardního sociálního a ekonomického prostředí, zbavit je dluhů, tak aby mohli začít v zásadě normální život. Nicméně je potřeba mít na paměti, že pořád jsou to lidé, kteří někomu dluží. Proto tento návrh obsahuje ustanovení, podle kterého každý z dlužníků by měl být schopen v zásadě plnit určité povinnosti, a to včetně toho, že musí být schopen splácet náklady samotného insolvenčního řízení, což je zhruba 1.000 Kč měsíčně, a stejnou částku splácet svým dlužníkům. Jinými slovy, tento návrh je koncipován tak, že od každého dlužníka předpokládá schopnost splácet alespoň 2.000 Kč měsíčně.

Je to právě o vyváženosti zájmů věřitelů a zájmů dlužníků, tak aby věřitelé úplně neodstrouhali a přece jenom část dlužné částky se k nim dostala. Zase by bylo poněkud nelogické, aby dotyčný platil insolvenčního správce a věřitelé z toho ve výsledku neměli vůbec nic. To by byl jenom systém pro systém. Proto se to jeví jako opatření vyvážené.

My ještě navíc na základě velmi intenzivních debat s odbornou veřejností, včetně soudců, kteří o insolvencích v praxi rozhodují, protože očekáváme výrazný nápad, výrazný nárůst případů, kdy bude probíhat insolvenční řízení, jsme přistoupili k celé řadě úprav v oblasti procesu, kde cílem je zjednodušit procesní úpravu tak, aby soudy nebyly zatěžovány procesními úkony a tím pádem byly schopny odbavovat vyšší počet případů.

Vzhledem k tomu, kolik času bylo na přípravě návrhu tohoto zákona, chci moc poprosit – vidím, že jsou podány pozměňovací návrhy – o to, abyste zvážili schválení tohoto návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Poslaneckou sněmovnou, protože se jedná za prvé o výrazný posun oproti stávající právní úpravě, o úpravu, která pomůže dlužníkům zbavit se jejich závazků. A zároveň se jedná o výsledek velmi složitých debat.

My zároveň jsme připraveni provést zhruba po roce účinnosti toho návrhu vyhodnocení jeho efektivity, samozřejmě, pokud by se ukázalo, že tam je něco nefunkčního, samozřejmě, to může nastat u jakékoli právní úpravy, tak jsme připraveni přijít s nějakými dílčími změnami, které by ty případné nedostatky odstranily. Tolik asi na úvod na představení hlavních principů toho návrhu, nechci zdržovat, samozřejmě jsem případně připraven zodpovídat dotazy, které by v rámci rozpravy zazněly. Děkuji zatím za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal VZSP. Usnesení nám byla rozdána jako senátní tisky č. 12/2 a 12/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Malý. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV, který přijal usnesení, jež nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 12/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Anička Hubáčková, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Děkuji, pane předsedající, vám, i vám, milé kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, přeji hezké odpoledne. Dovolte mi stručně vás provést mou zpravodajskou zprávou, která byla poměrně rozsáhlá, ale část z ní bych vlastně odcitovala, to, co tady říkal pan ministr, takže než vás seznámím s usnesením výboru, tak si dovolím konstatovat, že cílem tohoto insolvenčního zákona je skutečně zpřístupnit co nejširšímu okruhu dlužníků vstoupit do insolvenčního řízení a tedy co největší počet stávajících dlužníků vrátit do normálního života, do normálního ekonomického života.

Připomenu legislativní proces, protože byl náročný a protože i trošku očekávám náročnější projednávání teď, tak připomenu, že návrh tohoto zákona předložila vláda Poslanecké sněmovně 29. 1. 2018, měl tehdy 8 stran. Ale byl tak poctivě a dlouze projednáván v Poslanecké sněmovně, že vlastně se rozšířil na těch skoro 20 nebo dokonce více jak 20 stran stávajících.

Bylo přijato na základě doporučení ÚPV Poslanecké sněmovny mnoho pozměňovacích návrhů, okolo 80, návrh zákona byl schválen ve 3. čtení 26. 10. 2018. Byl nám přikázán do Senátu, kde tedy, jak konstatoval pan předsedající, ÚPV byl stanoven jako výbor garanční.

Ještě bych řekla, že znění návrhu, který je sem postoupen Poslaneckou sněmovnou, tak bylo hlasováno 154 poslanců pro a 23 se zdrželo. Oceňuji na tomto zákoně především skutečně některé významné zmírnění podmínek pro vstup do insolvenčního řízení, jako je zrušení sedmileté doby pro úspěšné oddlužení, zjednodušení soupisu návrhu na povolení oddlužení, velmi oceňuji i snížení, zkrácení doby splátek na tři roky pro osoby zvlášť zranitelné, jako jsou invalidní a starobní důchodci, zjednodušení předkládání nebo snížení i počtu předkládání dokladů dlužníkem insolvenčnímu správci a také zrušení hranice 2,2 milionu korun pro vstup do oddlužení.

Je jasné, že dluhy se mají platit, je ale také z života a zkušeností nás jasné, že mnoho lidí spadlo díky i nepoctivým firmám, které jednaly až na hranici lichvy, spadlo do tzv. dluhové pasti, finančně se z této situace neumí... Není v jejich silách se z ní dostat. Jejich dluhy narůstají, i když mnoho z nich má poctivý zájem je splatit. My vlastně stojíme před etickým problémem, který musíme vyřešit, ten konflikt zájmů, vrátit vše věřitelům, nebo pomoci dlužníkům, kteří mnohdy se do toho nedostali úplně sami a snažili se splnit vše, co jim bylo možno, co jim jejich finanční situace dovolovala.

Institut oddlužení je tím, kterým jim můžeme pomoci. Projednávaná změna zpřístupňuje většinu množství dlužníků, přiznávám, že ne úplně všem, vstup do toho insolvenčního řízení, a dává tam mírnější podmínky.

Samozřejmě, že jsou a přináší s sebou ten návrh zákona i některé sporné body, ne všechno je úplně jasné z toho zákona, ne všechno tam se taky povedlo z hlediska legislativně technických, např. s doručováním, např. s předkládáním některých dokladů či zpráv, místo insolvenčnímu správci se nakonec dostalo insolvenčnímu soudu. Nicméně, jsou to takové nedostatky, se kterými se praxe určitě vypořádá. Jsou tam ale i některé sporné body, mezi ty nejzásadnější, které určitě se, jak jsem měla šanci si přečíst pozměňovací návrhy VZSP, tak se o nich mluvit bude. Tím nejzásadnějším sporným bodem je podmínka pro vstup oddlužení. V novém pojetí podle § 395, další návrh na oddlužení zamítne tehdy, pokud jím je sledován nepoctivý záměr, nebo jestliže se zřetelem ke všem okolnostem nebude dlužník schopen splácet v plné výši stanovené poplatky, mezi které se navíc dostala výše splátky ostatním věřitelům.

Toto je skutečně podmínka, která původně ve vládním návrhu nebyla, dostala se tam v Poslanecké sněmovně. Je ta, která některým dlužníkům právě s tím sociálním minimem, finančním minimem, bude činit určitý problém. Tato podmínka taky trošku popírá tu celou koncepci zákona insolvenčního, aby bylo umožněno skoro všem.

Ale i když ta podmínka tam nebude, nelze počítat s tím, že se do ní všichni dostanou. To je zase potřeba na paměti mít.

I přes tento sporný trošku bod musím říct, že návrh změny insolvenčního zákona je v praxi aplikovatelný, zásadně nepoškozuje něčí práva, je třeba velice pečlivě zvážit, jestli předložit a které pozměňovací návrhy.

Takže na závěr bych vás seznámila s usnesením. Po projednání tohoto bodu za přítomnosti pana náměstka ministra spravedlnosti, v ÚPV, na jeho druhé schůzi konané dne 5. prosince 2018, s usnesením pátým, výbor

I. doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátorku Annu Hubáčkovou,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Pro tuto chvíli vám děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji paní senátorce, že nás seznámila s postojem a usnesením ÚPV. Prosím, aby se posadila ke stolku zpravodajů, sledovala debatu a případné další návrhy, které po skončení budete moci komentovat...

Ptám se, zdali si přeje vystoupit zpravodaj VZSP, pan senátor Malý? Ano, je tomu tak, prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Malý:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážená paní garanční zpravodajko, dámy a pánové, dobré odpoledne, musím říci, že nejsem moc rád, že budu tady vystupovat, ne že bych vás nerad viděl, to v žádném případě, ale už ta citace toho zákona, který má celkem 12 řádků, ve mně budí trošičku hrůzu. Nakonec to bylo vyjádřeno i v těch předchozích projevech pana ministra i paní garanční zpravodajky, že se jedná o velice složitý materiál, který zasahuje do 4 platných zákonů, dalších 4 platných zákonů. Zřejmě s tím mají potíže i erudovaní legislativní právníci.

Já než přečtu dva závěry VZSP, tak bych chtěl přece jenom lehce zmínit to, co tady nezaznělo ani v projevu pana ministra ani v projevu paní garanční zpravodajky. To, co tady zaznělo, je jasné. Jedná se o to, že bychom měli nějakým způsobem reagovat na dluhovou past, na lidi, kteří se dostali do dluhové pasti, měli bychom vyhlásit jakousi dluhovou amnestii pro vhodné typy dlužníků.

Z toho, co jsem jako zpravodaj novely zákona dostal před projednáváním, je evidentní, že dochází, a to už říkal i pan ministr, k obrovskému, neříkám, že boji, ale střetu nejméně 7 skupin zájemců. Sedm skupin zájemců tady je. Nejsou to jenom dlužníci a věřitelé. Jsou to zástupci dlužníků, zástupci věřitelů, jsou to insolvenční správci, jsou to soudci a jsou to také advokáti a jsou to také exekutoři. Čili těch zájemců o tento zákon je obrovské množství. Už jenom vyvážit to, aby to všem vyhovovalo, je téměř nemožné.

Ta účinnost toho zákona je navrhována 1. dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího, je to zákon, který má celkem 5 bodů. Je tam jednak návrh na povolení oddlužení a rozhodnutí o něm, jednak jsou tam formy způsobu oddlužení, jednak je tam citován exekuční řád, zákon o soudech a soudcích a zákon o insolvenčních správcích. Paní garanční zpravodajka říkala, říkal to i pan ministr Kněžínek, že v Poslanecké sněmovně k tomu byla mnohahodinová diskuse. Já řeknu jenom číslo. V Poslanecké sněmovně bylo do té novely zavedeno celkem 28 připomínek, které byly odsouhlaseny. Čili už to samo o sobě svědčí o tom, že se nejenže hledalo křehké vektorové sčítání názorů, ale že možná některé z nich nebudou úplně ve smyslu původního vládního návrhu.

Já jsem obdržel řadu podnětů a návrhů, protože o tom jednal také VZSP, tak bychom chtěli přesně ty dva typy změn, které se tam dostaly v Poslanecké sněmovně z pera, tuším, pana poslance Nachera, vrátit do původní formy, do znění, které bylo předkládané vládou. Jedná se o dva paragrafy.

Jedná se o § 395, který v podstatě v té změně poslanecké do určité míry pro určitou skupinu lidí znesnadňuje přístup do oddlužení. To je to podstatné. On znesnadňuje přístup do oddlužení. Říkala to i paní garanční zpravodajka.

A ten druhý zákon, který chceme dát jako pozměňovací návrh v rámci našeho výboru, je § 412a, který se týká plnění splátkového kalendáře, dlouze o tom hovořil pan ministr. Přesto se domníváme, že by výrazně ten doplněk poslance Nachera a doplněk, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou, snižoval úroveň toho insolvenčního správce a zcela zbytečně honil ty lidi k soudu, který by rozhodoval o věci, jestli splácí nebo nesplácí. To přece musí vědět ten insolvenční správce, jestli má nárok na oddlužení nebo nemá nárok na oddlužení.

Takže já bych si s dovolením přečetl oba ty naše závěry. Ten první má číslo 12/2. Já nebudu číst celé to znění zákona, protože, jak jsem říkal, je na 10 řádků. Čili senátní tisk č. 12, po odůvodnění zástupce předkladatele Mgr. Michala Fraňka, náměstka ministra spravedlnosti, a po zpravodajské zprávě senátora Jaroslava Malého a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou tohoto usnesení, určuje mě zpravodajem výboru pro to jednání a pověřuje předsedu výboru, senátora Lumíra Kantora, aby toto přednesl předsedovi Senátu, Jaroslavu Kuberovi.

A máme tady ještě doprovodné usnesení, které má číslo 12/3. Tady se v něm říká, že výbor žádá ministra spravedlnosti, aby ve lhůtě jednoho roku od účinnosti předkládané novely zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční novela):

I. předložil do VZSP statistiky, dokládající počet dlužníků, kteří vstoupili do oddlužení podle nových pravidel, charakteristiku a strukturu těchto dlužníků a také průměrnou výši dluhů,

II. považuje za žádoucí, aby budoucí dopady insolvenční novely průběžně vyhodnocovalo také ministerstvo práce a sociálních věcí, a to zejména s ohledem na tvrzení uvedená v důvodové zprávě, předkládané spolu s vládním návrhem zákona, podle které nová pravidla oddlužení pomohou dostat dlužníky z dluhových pastí a vrátit je ze šedé zóny a závislosti na sociálních dávkách do aktivního ekonomického života, což má také přinést úspory na straně veřejných rozpočtů,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Lumíra Kantora, aby s přijatým usnesením seznámil ministra spravedlnosti a ministryni práce a sociálních věcí.

Tolik moje sdělení, děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, skončili jsme úvodní slovo. Zprávy obou zpravodajů výborů. Já se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Protože tomu tak není, tak si dovoluji otevřít obecnou rozpravu. Jako první se do obecné rozpravy hlásí pan senátor Hilšer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte mi, abych se přihlásil do rozpravy jako první, protože některé pozměňovací návrhy, které byly schváleny VZSP, jsem navrhl já.

Dovolím si tvrdit, že před námi dnes tady je položena novela, která podle mého názoru je novelou možná roku, možná, řekl bych, i v určitém smyslu desetiletí.

Ta novela, jak už zde bylo řečeno, se snaží řešit velice závažný socioekonomický, pokud bych ho mohl takto pojmenovat, problém, se kterým se naše společnost nyní setkává, je potřeba tu záležitost opravdu vážně řešit.

Dovolte mi některá data, která ten problém popisují.

V současné době je zhruba asi 850 tisíc občanů ČR v exekuci. Z toho bychom, když k tomu připojíme rodinné příslušníky těchto občanů, tak tento problém se týká zhruba, řekněme, asi něco přes 1,5 milionu občanů. Z toho 60 procent těch exekucí nebo 60 procent občanů, na které je vedena tato exekuce, tak má 4 a více exekucí. To znamená, že zhruba 60 procent občanů této republiky se nachází v dluhové pasti, v podstatě v bezvýchodné situaci, kdy nemohou řešit svou situaci.

Zhruba, a to je odhad, něco mezi 250 až 350 exekucí je vedeno nelegálně. Většinou to vedou ty společnosti, úvěrové společnosti, já je zde nechci nyní úplně jmenovat. Zajímavostí je, že asi 50 procent těch pohledávek je do 10 tisíc korun. Čili jsou to malé pohledávky. Zhruba 30 procent tvoří pohledávky do 2 tisíc korun. To znamená, občané, kteří dlužili něco kolem 10 tisíc korun, nebo 2 tisíc korun, v těch procentech, které jsem řekl, se dostali do dluhové pasti. To je důležité zmínit.

S tímto problémem a s těmito daty samozřejmě souvisí to, a to už také bylo řečeno, že mnozí z těchto lidí, dá se říci, že většina přechází do šedé ekonomiky, protože nejsou schopni ty požadavky exekutorů a svých věřitelů plnit, takže se nacházejí v šedé ekonomice. To se samozřejmě týká už nejen věřitelů a dlužníků, ale týká se to celé společnosti. Protože ti lidé samozřejmě přirozeně neplatí daně, ti lidé si nespoří, resp. neplatí sociální pojištění, neplatí pojištění důchodové, ti lidé jsou často těžko zaměstnatelní, protože zaměstnavatelé, když se s nimi bavíte, tak říkají, pokud ke mně přijde někdo, kdo má tři a více exekucí, tak skoro bych na to potřeboval jednoho účetního, abych mohl tu situaci řešit. Takže je samozřejmě v zájmu celé společnosti, abychom tyto občany dostali ze šedé ekonomiky, protože se to týká nás všech.

Myslím, že je poctivé zamyslet se nad tím, proč tato situace vznikla, myslím si, že řada z nás na to může mít různý názor.

Nejčastěji nebo poměrně dost často slyšíme narativ určitých politiků, kteří říkají, i části společnosti, kteří říkají, ti lidé si za to mohou sami. Já si dovolím toto trochu rozporovat, i když možná často to můžeme takto brát.

Myslím, že jednou z příčin toho, proč se nacházíme v tomto stavu, je, já jsem si to pojmenoval, tzv. období úvěrového a exekučního Klondiku, které začalo zhruba někdy v roce 2000, když byl přijat exekuční zákon a vládla tehdy tzv. opoziční smlouva. Možná si vzpomenete ještě na jednoho politika, který už dnes v politice není, a to je Pavel Němec, který stál vlastně za tímto návrhem, zajímavé je, že tento člověk, který se později stal ministrem, ještě předtím než odešel z politiky, tak jako ministr vnitra, pardon, ministr spravedlnosti zvýšil odměny advokátů zhruba asi na 5x více, než bylo běžné v Německu. Po svém odchodu si založil v podstatě exekuční byznys. Těžil z té situace, kterou vlastně nastavil. K tomu mu dopomohl... Jistou odpovědnost měl z tohoto stavu i nás současný pan prezident Miloš Zeman, který v té době byl premiérem. Takže jeho vláda přijímala, resp. tehdy to byl, myslím, poslanecký návrh, pokud se nepletu, tak přijímala vlastně, zahajovala to období toho exekučně, řekl bych, úvěrového Klondiku, který pak přerostl, já si dovolím tvrdit, určitým způsobem v nelegální lichvu a v obchod s chudobou.

Čili tady bylo státem posvěceno to, že zde mohou působit firmy a exekutoři, kteří v podstatě obchodovali s chudobou. A to navíc v situaci, kdy se nastartovala ekonomická krize, vzpomenete si na rok 2008, a v situaci, kdy mnoho lidí, řekl bych, velká část společnosti se nacházela v jakémsi stavu, řekl bych, finanční negramotnosti.

Čili ten souběh těchto dvou věcí způsobil to, že dnes se nacházíme tam, kde se nacházíme. Já bych to přirovnal k tomu, že byly vpuštěny vlastně lišky do kurníku. To byli ti různí právníci, exekutoři, firmy, které půjčovaly na vysoké úvěry a dovedly nás až tam, kde jsme dnes.

Ta situace trvala, řekl bych, asi 16 let, dá se říci, protože v roce 2016 byly přijaty zákony, které regulují ty největší problémy, které byly v tom období, takže se do určité míry ta situace zlepšila, takže se už dneska nemůže stát, nebo nemělo by se stát, že z korunového dluhu bude mít někdo dluh 27 tisíc, nebo že důchodce, který nezaplatil splátku o jeden den, nikdo mu to nějakým způsobem neohlásil, tak za dva roky, to dělaly často ty úvěrové firmy, měl dluh třeba 60 tisíc a už nebyl schopen toto zaplatit.

My dnes stojíme před nápravou tohoto problému, myslím, že musíme do určité míry napravit, zde bylo zmíněno, že je to etický problém, já si myslím, že to je otázka také určité spravedlnosti, pokud i stát k této situaci přispěl, takže tu věc musíme uvést na pravou míru. Dostáváme se vlastně do vztahu mezi věřitele a dlužníka. To je závažná situace. Často lidé říkají, že insolvence ty věřitele poškozují. Já si myslím, že to tak není, ukazují to určitá data a ukazuje se, že to, že se lidé vpustí do té insolvence, že se jim vlastně umožní vstup a výstup z té šedé ekonomiky, tak to naopak věřitelům, kteří by nikdy už ty peníze nedostali, tak že ta jejich situace se zlepší.

Dovolte mi, abych přečetl jenom některé věci.

Průměrné uspokojení pohledávek věřitelů u exekucí je v současné době něco mezi 18 až 30 procenty. Pokud lidé vstoupí do insolvence, tak je to zhruba asi 56 procent. Berme to trošku s rezervou, protože ta data jsou brána ze současného stavu, kdy do toho vstupují lidé, kteří mohou splatit těch 30 procent, ale pokud ta čísla půjdou o něco dolů, tak půjdou společně. Takže vychází to tak, že opravdu věřitelé se dostávají do lepší situace, v případě, že ten člověk vstoupí do insolvence.

Dále. Insolvence umožňuje to, že jsou uspokojováni všichni věřitelé v exekuci, když je člověk v exekuci nebo občan v exekuci, tak je to vždycky první věřitel.

Já bych mohl takto pokračovat dál, zmíním zde jenom např. finanční a administrativní zátěž pro ty zaměstnavatele, to už jsem zde zmínil, čili u těch exekucí je opravdu velice vysoká. U lidí, kteří jsou v insolvenci, tak je minimální.

Závěrem tohoto bodu bych řekl, že vpuštění lidí do exekuce spíše těm věřitelům přispěje, protože mohou získat to, co by nikdy v exekuci nezískali.

Já jsem velice rád, že vláda přišla s tou vládní novelou, myslím si, že ten cíl její byl jasný, a to je otevřít tu možnost lidem, kteří nejsou schopni platit těch 30 procent, bohužel, v průběhu toho vývoje a diskuse v Poslanecké sněmovně se dospělo k tomu, že ta novela a ta možnost těch lidí vstoupit do toho oddlužení se zatemnila a určitým způsobem i zpochybnila, protože ta ustanovení, která tam jsou, vy víte, o která se jedná, tak způsobují to, že vytvářejí obrovskou sociální, ne sociální, pardon, ale obrovskou právní nejistotu v tom, jak to oddlužení může pro toho daného dlužníka nakonec skončit.

Dostáváme se do jakéhosi nelogického stavu, kdy sice říkáme, ano, my vás pouštíme do insolvenčního řízení, i když nejste schopni splatit těch 30 %, nicméně máme zde podmínku, což je ta nevyvratitelná domněnka, když nesplníte 30 % a nesplatíte 30 %, tak se to bude znovu zkoumat. I v případě, že jste plnili všechno, co jste během té doby měli platit. Čili toto je to zatemnění novely a já myslím, že bychom se měli s touto záležitostí vypořádat.

Další otázkou, která je podle mého názoru v té novele problematická, je otázka tisíc plus tisíc korun pro věřitele a pro dlužníka. Já chápu ty námitky, ale pokud toto v té novele zůstane, tak se stane to, že i věřitelé, kteří by mohli splácet nikoliv třeba tisíc korun... Pardon, věřitelé, dlužníci, kteří by nemohli splácet tisíc korun, ale mohli by splácet třeba šest set korun nebo sedm set korun, tak vlastně do toho oddlužení nebudou vpuštěni. Takže opět to poškozuje nejen dlužníka, ale i věřitele, který by mohl z těchto nízkopříjmových skupin, a to je asi zhruba 14 % důchodců, tak tyto skupiny do oddlužení za současného stavu a v současném znění té novely vpuštěny nebudou.

Proto jsem podal ty dva návrhy. Já bych požádal, aby ty pozměňovací návrhy byly podpořeny, z těch důvodů, které jsem zde zmínil. Myslím si, že Senát má nyní možnost napravit to, co se zde odehrávalo v minulosti, že máme opravdu velký dluh nejen vůči dlužníkům, ale že máme nyní velký dluh i vůči celé společnosti. Protože já se přiznám, že nechci platit náklady, které zde byly způsobeny nepoctivou lichvou a lichvářskými praktikami.

V tomto ohledu bych vás rád požádal o podporu pozměňovacích návrhů, které byly odsouhlaseny a schváleny výborem pro zdravotnictví a sociální politiku. Omlouvám se vám za poněkud extenzivní řeč, ale takto jsem to cítil. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do obecné rozpravy hlásí pan senátor Dienstbier. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. Já v něčem navážu na svého předřečníka Marka Hilšera. Já mám podobný pohled na projednávaný návrh zákona. Myslím si, že doopravdy není nadsázkou říci, že to je jeden z nejpodstatnějších zákonů, které Senát projednává. Protože málokterý zákon má tak velký dopad na život tak velkého počtu obyvatel České republiky. Dá se říct, že míra zadlužení v České republice vytváří doopravdy zcela zásadní sociální problém.

Pan ministr tady zmiňoval, že bylo složité vyvážit podmínky tak, aby byla ošetřena práva jak věřitelů, tak dlužníků, případně dalších subjektů, které tady byly zmiňovány. Já si myslím, že ovšem jakákoliv změna stávajícího zákona pomůže v podstatě všem. Protože to, co máme dnes, je nevýhodné v zásadě pro všechny poctivé účastníky vztahů, které se tímto zákonem ošetřují. Je zjevné, že na to doplácejí dlužníci, kteří jsou v pasti a nemají šanci, jak se z toho dostat. Jsou vlastně nadosmrti vyřazeni ze sociálního a ekonomického života, nemohou vést normální život. Ale věřitelé také dnes nevidí nic od těchto dlužníků, takže změna pravidel je prospěšná pro všechny.

Já bych ale ještě upozornil na jednu souvislost zadlužení obyvatel České republiky. Všichni nepochybně budete znát projekt Mapa exekucí, který detailně mapuje, kolik kde je dlužníků, respektive lidí v exekuci, až na úroveň jednotlivých obcí. Jsou tam stanoveny počty. Je z toho poměrně přehledně vidět, které regiony jsou tímto problémem zasaženy nejvíce. A je zajímavé porovnat si situaci s volebními preferencemi v těchto regionech. Protože velmi často právě tam, kde je vysoká míra zadlužení, je větší podpora extrémních politických subjektů.

A v téhle souvislosti bych také upozornil na nedávný výzkum společnosti Median, která se zaměřila ve svém výzkumu právě na lidi v exekuci. Respektive na tu mediánově slabší příjmovou polovinu obyvatel a porovnávala postoje těch, kteří čelí dluhům a exekucím, a těch, kteří nikoliv. A i v této části společnosti byly velmi výrazné rozdíly. Např. mezi těmi, kteří jsou zadluženi, tak taková představa, že by měli podporovat něco tak abstraktního, jako je právní stát, tak ta je jim poměrně cizí. Je tam zásadně vyšší nedůvěra v institut demokratického státu, včetně soudů, které by o nich měly rozhodovat. Je to vlastně první takovýto průzkum, který byl proveden, kdy máme konečně nějaká data ve vztahu k uvažování chování lidí, kteří exekucím čelí.

Čili on to není jenom sociálně ekonomický problém, ale je to i problém, který se týká ochrany základních principů, na kterých stojí demokratická společnost. I proto bychom se tím měli zcela vážně zabývat.

A pokud se podíváme na to, jaký byl cíl, tak cíl byl zpřístupnit co největšímu okruhu dlužníků dostupnost oddlužení. Samozřejmě při šetření práv věřitelů, což, jak jsem říkal, je výhodné i pro ně. Vládní návrh, který byl předložen, tak samozřejmě můžeme se bavit o detailech, ale v zásadě si myslím, že byl dobrý, že v zásadě řešení přinášel. A týká se to ovšem právě přesně těch dvou bodů, které už tady byly zmíněny, které sněmovna následně upravila, které podle mě ten základní cíl zpřístupnit oddlužení velmi výrazně zpochybňují.

To znamená, že já si myslím, že bychom se tím měli zabývat. A i já bych se chtěl připojit k té žádosti, aby návrh byl propuštěn do podrobné rozpravy, abychom ho neschvalovali v té verzi, jak byl postoupen z Poslanecké sněmovny, a zabývali se jednak § 395, který zvýšil částku, kterou musí být dlužník schopen uhradit. To znamená, omezuje okruh lidí, kteří vůbec dosáhnou na oddlužení.

Ono se to zdá být jako relativně nepodstatné – 1.089 Kč měsíčně navíc. Ale když se podíváte – a tady já děkuji za ten dopis, který pan ministr rozeslal v pondělí, protože nám tam uvedl nějaká statistická data ohledně příjmů, průměrných důchodů, invalidních důchodů a zejména třeba i v některých krajích, které jsou právě postiženy problémem zadlužení. Když se na to podíváte, tak dnes po těch úpravách § 195 ze sněmovny, aby někdo byl vůbec schopen dosáhnout na oddlužení, na to, aby byl vůbec vpuštěn do toho procesu, tak musí mít 9.500 Kč čistého příjmu. Nezdá se to tady možná být vysoká částka, ale pro spoustu lidí je to nedosažitelná částka.

Pokud takový člověk, třeba invalidní důchodce, který je zároveň rodič samoživitel, třeba s jedním dítětem, tak má to dítě, tedy vyživovanou osobu, tak se tato částka zvyšuje o další 1500, a to už jsme na 11.000 Kč. A to je přesně ten průměrný invalidní důchod, který je v dopisu pana ministra zmíněn. To znamená, že polovina takovýchto invalidních důchodců je vyloučena dopředu z oddlužení, protože vůbec nesplní ty podmínky, aby do něj mohli vstoupit. V postižených regionech, kde jsou důchody někde mezi 11 a 13 tisíci, tam je výrazný rozdíl mezi ženami a muži. Tak nějakým hrubým odhadem možná třetina důchodců také vůbec nedosáhne na ty podmínky oddlužení.

Pokud bychom to vrátili do té sněmovní podoby, respektive vládní podoby před těmi sněmovními změnami, tak bychom to snížili o těch 1.089 Kč, což už by výrazně zvýšilo počet lidi, kteří se vůbec do oddlužení dostanou. I tam je samozřejmě bariéra a měli bychom se do budoucna zabývat tím, jak řešit situaci těchto lidí. Protože ti jsou doopravdy odsouzeni k tomu, aby v té situaci byli nadosmrti, bez jakékoliv naděje, že to někdy v životě vyřeší.

V tom pondělním dopisu je také zmíněno to, že situace se ještě o něco zlepší, protože od příštího roku by měly vzrůst důchody v průměru o 900 Kč měsíčně. Já bych tady ale upozornil na to, že zároveň by vláda v lednu měla projednat návrh na zvýšení životního minima, který je velmi naléhavý, protože teď mám pocit, že 8 let už se nezvedalo životní minimum. To znamená, že životní minimum ty minimální náklady vůbec nekryje. A v případě, že se zvedne životní minimum, tak se zároveň zvedne částka toho čistého příjmu, kterého budou muset ti, kteří vstoupit do oddlužení, dosáhnout. Aby jim vůbec soud mohl schválit oddlužení.

Takže tím, jak samozřejmě rostou důchody, to je i navázáno na růst nákladů a samozřejmě logicky by to s tímto mělo být vázáno i na růst těch částek, které jsou stanoveny v insolvenčním zákoně. Čili tolik k § 395. To je to, proč je to zásadní problém a proč bychom se tím měli zabývat.

A pak je tady ta druhá změna, která se týká té zásadní věci, toho, co bylo v podstatě cílem té novely, zpřístupnit to v zásadě všem, bez ohledu na to, kolik procent nezajištěných pohledávek jsou schopni uhradit. To je ta bariéra, která je tam teď. Ten vládní návrh to splňoval, ta sněmovní verze to tak trochu splňovala, trochu ne. Hraje si na to, že to odstranila, ve skutečnosti to tam nějak ponechává. A velmi znejisťuje toho, kdo chce vstoupit do procesu oddlužení, jak on na konci dopadne. A nevíme, jak to soudy budou posuzovat.

Možná pohodlně, nebudou-li mít nic ve spisu, tak to budou automaticky potvrzovat. Pak by to ale nic neznamenalo, pak je to tam také zbytečně v tom zákonu. Protože ve vládním návrhu bylo, že stačí, aby 5 let nebylo oddlužení zrušeno. Ale co to znamená, že oddlužení nebylo zrušeno? To znamená, že insolvenční správce a soud po dobu 5 let, kdy měli sledovat to, jestli si dlužník plní povinnosti, nedospěli k závěru, že by si je neplnil. To znamená, proč to znovu posuzovat na tom konci. Pokud bychom vůbec připustili, že se to má ještě zvlášť sledovat na konci, tak vlastně říkáme, že insolvenčním správcům a soudcům nevěříme, že budou plnit tu svoji povinnost, dohlížet na proces oddlužení po celou dobu těch 5 let.

Čili je to naprosto nepřijatelné východisko vůbec k tomu takhle přistupovat. Je to vlastně trošku populistické, když se sněmovna snažila oddlužení na druhé straně zpřístupnit, ale na druhé straně si hrát na tvrdost na toho dlužníka, po které je jistá poptávka. A tady bych se zastavil u toho, co zase bylo v pondělním dopisu pana ministra, který upozorňoval, ale v nějaké variantě samozřejmě, protože ty návrhy byly variantní, že v některých případech by to dokonce mohlo být horší pro ty, kteří uhradí více než těch 30 %. Protože ta konstrukce je taková, to, co se tam doplnilo, že nestačí jenom, že oddlužení bylo zrušeno, ale znovu se tam doplňuje ta podmínka, že ještě jednou bude sledovat, jestli neporušil povinnost vynakládat veškeré úsilí. Plus ta vyvratitelná domněnka, že tu povinnost neporušil, když uhradil alespoň 30 %.

K té vyvratitelné domněnce, přece už z toho pojmu vyplývá, že to není tak, že by soudy by na konci neměly u těch, co zaplatili více, posuzovat, jestli ji náhodou neporušili. To bude předmětem posouzení, protože pokud bude důkaz opaku, tak se tím domněnka vyvrátí a neměly by to schválit ani těm, kteří zaplatí více než 30 %. A z druhé strany ti, kteří zaplatili méně než 30 %, tak to je nějaká instrukce tomu soudu, aby se tím speciálně víc zabýval? Aby kromě toho, že to měl 5 let sledovat, tu samou povinnost, tak na konci se na to podívá znovu a řekne si, jestli to nevyhodnotí nějak jinak? Doopravdy to nedává smysl. Ale navíc i tady ta vyvratitelná právní domněnka, že plnil, je. Protože i tady musí být důkazu opaku, že ji neplnil, aby soud mohl rozhodnout, že oddlužení neplní.

Takže jenom z tohoto je vidět, že to ustanovení vůbec nedává smysl. Takže si myslím, že je namístě i tady se vrátit k tomu původnímu vládnímu znění a tu populisticky motivovanou změnu, kterou tam sněmovna přidala, zase z toho zákona odstranit. Protože to jsou ty změny, které doopravdy maximálně možným způsobem zpřístupní oddlužení co největšímu okruhu dlužníků. A s tím, jak jsem říkal, to pomůže i těm věřitelům, protože jim konečně ten dlužník začne taky něco platit. Ať už to bude 5, 10, 30 nebo 70 %, ale bude to konečně aspoň něco. A bude to také mnohamiliardová úspora ročně na straně státu na výdajích, které nebudou, a na příjmech, které mohou přibýt. Říkám, pro všechny to bude výhodnější, když to maximálně zpřístupníme.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, a s právem přednosti se hlásí do diskuze pan senátor Láska.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Láska:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já jsem čekal se svým přihlášením tak, abych svým přednostním právem nepřeskočil kolegu Dienstbiera, protože mě zajímal jeho pohled na věc. A dobře jsem udělal, protože teď si půlku toho svého příspěvku můžu škrtnout, protože to bylo řečeno naprosto precizně, jasně, sám bych to neřekl lépe.

Takže odůvodnění těch pozměňovacích návrhů ze své řeči vynechám, jenom přidám, že je podporuji. Ale obecně bych k té problematice pár věcí říct chtěl. Já jsem ten zákon studoval velmi podrobně. A byť třeba jako právník, člověk, který je v advokacii již 15 let, s něčím bych souhlasil, nesouhlasil, tak ale rozhodně nebudu v pozici nějakého plamenného kritika. Protože já bych ten zákon psát nechtěl. On řeší tak neskutečný průšvih a tak neskutečný střet různých zájmů, oprávněných, neoprávněných, že napsat ten zákon tak, aby nikomu neublížil a všem po právu pomohl, nejde. To opravdu není možné.

On tu není střet jenom jednotlivých profesních skupin, jak to říkal kolega, exekutoři, advokáti, dlužníci a další. On je tu střet třeba i skupin jednotlivých dlužníků, jednotlivých věřitelů. Máme tu dlužníky, kterým pomoci chceme, kteří se do svých problémů dostali nikoliv svojí vinou. Dostali se tam kolikrát...jak to správně nazvat...prostě neschopností státu poskytnout svým lidem a svým občanům takové zákony, které je ochrání před chamtivci, lichváři a podvodníky.

Jedna věc, která mi leží hluboce na srdci a kterou nemůžu překousnout, jsou rozhodčí doložky ad hoc. Teď už jsme je dostali do nějaké roviny, ale v té nejdivočejší době rozhodčí doložky ad hoc fungovaly tak, že vy jste podepsali nějakou smlouvu a v závěru bylo malými písmeny, že o tom vašem sporu bude rozhodovat nějaký Franta Vomáčka. Bez vzdělávání, bez jakýchkoli pravidel. Prostě Franta Vomáčka rozhodne váš spor. A spor nastal, byl vyvolán, vy jste dlužili třeba 10.000, šlo to k Frantovi Vomáčkovi. Franta Vomáčka řekl, že dlužíte 150.000, dal na to své razítko a takovéhle rozhodnutí bylo exekučním titulem. A už jste v tom byli, už jste v tom lítali.

To bylo něco neskutečného, co tenhle ten stát umožnil, co pustil mezi veřejnost. To bylo naprosto státem legitimizované okrádání lidí. Trvalo moc a moc dlouho, než jsme to napravili. A plno těchhle dlužníků je v tom průšvihu dodnes. Takže to je jedna skupina dlužníků, kterým chceme pomoct a ke kterým je směřován tento zákon. Ale zase, ze své praxe advokáta je tu i druhá skupina dlužníků, lidé, kteří systematicky žijí v dluzích, kteří si půjčovali s tím, že to nikdy nevrátí. Správně řečeno, je to trestný čin, pokud si půjčím peníze s tím, že je nevrátíme. Je to trestný čin podvodu. Ale zdaleka ne všechny tahle jednání policie měla kapacitu, chuť a sílu vyšetřovat. Velmi často je odkazovala do civilně právních řízení.

Takže máme tu určitou skupinu dlužníků, kteří systematicky žili v dluzích, sami si to způsobili, napáchali tím plno škody na těch lidech, od kterých se půjčili. Ale ten zákon se musí stejně vztahovat na obě dvě skupiny. A stanovte ta pravidla pro obě dvě skupiny stejně.

Tady byli zmíněni i kolegou Hilšerem ti advokáti. Zrovna na řešení odměn advokátů bych vám rád chtěl ukázat, že nelze mít klapky na očích. Advokáti spolu s exekutory byli velmi často označováni za ty skupiny, které přispívají k tomu, že lidé končí v dluhových pastích. Byly to velké odměny exekutorů, velké odměny advokátů. Já exekutory nechám stranou, ale u těch advokátů dva příklady, jak se to snažili řešit. A že to není taky vždycky dobré, když si dáte klapky na oči a všechny je osekáte.

Advokátům bylo dáváno za vinu, že u bagatelních sporů o dvě tři stovky mají jednorázovou odměnu za celý spor. Tenkrát mohla dělat třeba i 13, 14, 15 tisíc. Takže se tyhle jednorázové odměny za spor zrušily. Myslím, že v tom intervenoval i Ústavní soud. Že to byl Ústavní soud, kdo to zrušil. A dneska máte praxi, že odměna advokáta té úspěšné straně je placena nikoliv za celý spor paušálně, ale za jednotlivé úkony. Tarif říká s ohledem na to, o kolik se soudíte, jaká je výše toho tarifu za jeden úkon. A někdy jsou to pořádné peníze. Když se soudíte o 100.000 víc, tak je to 5, 6, 7 tisíc za úkon.

To znamená, že vy jste v situaci, kdy za vámi jako za advokátem přijde klient, řekne, chci se soudit o 100.000 a položí vám základní otázku, kolik mě to bude stát, když prohraju? Nejenom to, že přijde o těch 100.000, ale kolik budou právní náklady, které budu muset platit druhé straně za prohraný spor. A vy mu řeknete, já to nevím. A vědět to nebudu, protože to záleží na tom, jak spor bude dlouhý a kolik tam bude úkonů.

Může to být na první stání a bude vás to stát třikrát 7.000, může tam být 10 stání a různých přípisů a dopisů a bude vás to stát 70.000. Dokonce náklady řízení můžou být větší, než je jistina toho sporu, o kterou se soudíte. Druhý efekt, kdy se řešili ti zlí advokáti, kteří zadlužovali lidi, byl, že se autoritativně změnil advokátní tarif, který řekl, že za ty bagatelní spory budou částky za jeden úkon advokátů minimální. Dneska jsou na stokorunách. Myslím, že je to pět šest stovek. Tím se mělo zabránit tomu, aby nenarůstaly odměny advokátů, když se soudíte o pokutu za čtyři stovky. Jenomže bagatelní spory nejsou jenom o pokutách. Bagatelní spory jsou třeba spotřebitelské spory. Rozbily se vám boty? Chcete je reklamovat? Vyprdne se na vás ten prodejce? Tak jdete za advokátem. Boty stály 2.000, a advokátní tarif říká, že advokát je povinen vás zastoupit v tom případě za 600 Kč. Což žádný advokát neudělá. Za šest stovek vás nezastoupí, protože by nepřežil.

A vy máte dvě možnosti. Buď ten spor táhnout sám. A spotřebitelské spory nejsou jednoduché spory, protože proti vám stojí prodejci se svými právními odděleními a dalšími. Anebo si advokáta platit, ale pak vás advokátní služby budou stát víc, než o co se soudíte. I když vyhrajete. Protože vy zaplatíte advokátovi 1.500 Kč/hod., ale soud vám přizná odměnu jenom ve výši tarifu, tzn. 600 Kč. Takže dneska spotřebitelské spory a lidé, kteří se chtějí bránit ve spotřebitelských sporech za bagatelní věci, tak nenajdou oporu advokátů. Ledaže by to ti advokáti udělali pro bono, v rámci nějakých dobrých vztahů. Takže nelze mít klapky na očích.

Ještě jednu věc, kterou chci zmínit z pohledu tohoto zákona, je, že tenhle zákon stanoví pravidla nejen pro teď a pro minulost, ale nastaví pravidla i do budoucna. A tam zase máme problém v tom, že my ve snaze pomoci lidem, dlužníkům, kteří jsou v dluhových pastích, nastavujeme velmi benevolentní pravidla, která můžou také ale motivovat některé lidi do budoucna, aby si bez jakékoliv větší odpovědnosti půjčovali a půjčovali. Řeknou, on nás ten zákon zase z toho vytáhne. To znamená, že mně trošku v tomhle zákonu chybí nějaké pravidlo. Něco, co by říkalo, řešíme tím problém do minulosti, ale do budoucna nastavíme pravidla jiná. Nevím, časové omezení, kdy člověk se dostal do exekuce a budou se na něj tahle pravidla vztahovat. Nebo třeba zavedení pravidla jednou a dost. Každý máte právo na odložení pouze jednou za život. Jednou můžete udělat chybu, podruhé už je to vaše blbost a vyžerte si to.

Nicméně, jak jsem říkal na začátku, napsat tenhle zákon dokonalý asi nebylo možné, takže respektuji, že má nějakou podobu. A respektuji také to, že zrovna tohle bude zákon, který budeme asi velmi často novelizovat. Protože ono to jinak nejde, než reagovat na to, co ten zákon bude způsobovat v realitě. Jako každý zákon podobného charakteru na tom, jak bude fungovat, nebo nefungovat, bude mít vliv také soud a justice, jak ho budou aplikovat, implementovat. V případě, kdy tam bude zachován třeba ten konečný semafor toho konečného přezkumu soudce, jestli dlužník platil, co mohl, tak to je takové subjektivní hodnocení, na které bude mít vliv i třeba sociální vnímání soudce. Když soudci nedáte přesné tabulky, jak má rozhodovat a necháte mu tam určitou subjektivitu, tak se tam samozřejmě logicky musí projevit i osobnost toho soudce. A vůbec bych ji neměl za zlé, že by rozhodovali různí soudci různě. To je naprosto logická věc.

Takže ten zákon novelizován bude, ale když už ho tady schvalujeme v této podobě, pojďme zkusit dát mu co nejlepší startovací pozici. A k tomu myslím, že patří schválení těch dvou pozměňovacích návrhů, které prošly zdravotnickým výborem, které předložil kolega Hilšer. Já o kousek důležitější považuji ten pozměňovací návrh, který odstraňuje povinnost minimální splátky. Který může skutečně reálně některým lidem, těm nejchudším starobním důchodcům, zabránit vstoupit do toho systému. I když na druhou stranu chápu i námitku pana ministra, že zase by úplně nemělo logiku, kdyby oddlužení proběhlo tak, že dlužník zaplatí toliko insolvenčnímu správci, a věřiteli nic. Protože to je takové skoro kupování si odpustků. Ale i tak si myslím, že to tak v praxi nebude. Vždycky ti lidé budou něco minimálního platit. A neměli bychom, když už jdeme do takového zákona, neměli bychom nikomu zamezit, a zvláště těm nejchudším, nejslabším, do toho systému vstoupit.

To znamená, že tahle podmínka, tenhle pozměňovák je pro mě o něco zásadnější než ten druhý. A tam, jak řekl kolega Dienstbier, on ho odůvodnil naprosto precizně, nicméně aplikován bude možná poprvé až za 5 let, až skončí první takové oddlužení. A do té doby možná ten zákon prodělá tři čtyři novely, takže mě tak úplně netrápí, pokud by neprošel teď. Ale podporuji oba dva pozměňovací návrhy a prosím vás též o jejich podporu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, další na řadě je pan senátor Větrovský.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové. Když jsem zákon diskutoval například s kolegy na svém pracovišti na radnici, tak jsme narazili na problém, na praktický problém, který by ten zákon mohl přinést třeba pro města a obce. A tady bych si dovolil, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, položit panu ministrovi otázku, nebo podnět k zamyšlení. Já věřím, že on na něj bude umět reagovat, poté, co bude reagovat na proběhlou rozpravu.

Praví se, že dlužník není povinen uvést veškeré své závazky. To znamená, že v podstatě dlužník, který bude městu dlužit za nájemné v městských bytech, za místní poplatky, ve své podstatě nebude muset uvést do seznamu věřitelů města a obce. Tedy města a obce budou muset u každého svého nájemníka, u všech svých občanů sledovat, zda na sebe neuvalili insolvenci. Mně přijde, že tohle nemá logiku, že by určitě dlužník, který žádá o insolvenci, měl uvést kompletní seznam svých věřitelů. Prosím o odpověď potom na tento podnět. Děkuji za to.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  A prosím paní senátorku Chalánkovou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Chalánková:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tato mince má určitě dvě strany. Už tady zaznělo mnohé. Zazněla také věta, že dluhy se prostě musí platit. Ona s tím souvisí ještě další věta, dokonce lepší je dluhy vůbec nedělat. Věnovala se tady té problematice již delší dobu, asi od roku 2010, možná dokonce ještě déle. Navštívila jsem také sociálně vyloučené komunity a vím, jak těžko se tam lidem žije. Protože to, co vidíme my, tak to je jenom nad povrchem, ale v sociálně vyloučených komunitách platí lichva, kterou žádné zákony nedokážou potřít.

Musíme se podívat na rovnovážný stav. My jsme se v Poslanecké sněmovně již tímto také několikrát zabývali a došlo k určitému vyvážení vztahu mezi dlužníkem a věřitelem. To, co tady zaznělo, jak máme velké množství občanů v exekucích a že je k dispozici také Mapa exekucí – tam by mě zajímalo, podle jaké metodiky tato mapa byla zpracována. Dále se musíme podívat na to, že jsou zde občané, kteří splácejí hypotéky, splácejí spotřebitelské úvěry. A poctivě je platí, to znamená, ti nemohou pocítit dobrodiní například tohoto způsobu oddlužení.

Také zaznělo, jak špatně se žije rodinám, které jsou takto postiženy exekucemi a jsou v dluhových pastech. Musíme si ale uvědomit, že v těch rodinách žijí děti, které také mohou vidět vzor v nezodpovědném chování a nabírání si dalších a dalších půjček. I s tím úmyslem, že nebudou třeba spláceny.

Co se podařilo od roku 2010. Podařilo se zabránit záměru vymáhat exekučně dávky hmotné nouze. Tak to jsem považovala za nesmysl a proti tomu jsem nějakým způsobem bojovala. A podařilo se. Dále se podařilo prosadit nakonec vládním návrhem, byl to dvakrát poslanecký návrh, nakonec to prošlo jako vládní návrh, novela zákona o místních poplatcích, kdy děti v dětských domovech budou osvobozeny od poplatků za odvoz odpadu. Protože tyto děti potom po odchodu z dětských domovů byly postiženy exekucemi za dluhy, o kterých ani nevěděly.

Došlo k významnému posunu ve využívání a zneužívání rozhodčích doložek. To už tady zaznělo, takže si myslím, že to už nemusím dopodrobna vysvětlovat. Od 1. prosince 2016 došlo také k zpřísnění regulace spotřebitelských úvěrů. To si myslím, že je poměrně významné datum, kdy poskytovatelé těchto úvěrů jsou pod mnohem význačnější kontrolou. Došlo ke snížení odměn advokátů za pomoc při řešení bagatelních pohledávek. Také to zde podrobně zaznělo. Chtěla bych se pak zeptat pana ministra, jak daleko je ministerstvo spravedlnosti při přípravě úpravy výpočtů, tzv. nezabavitelného minima, protože to je důležité pro motivaci těchto lidí do budoucna.

Další podněty, které tady zazněly, například takové situace, kdy splácí dluhy za manžela, manželku. To je otázka nového občanského zákoníku, to je asi jinde.

Co zaznělo v diskusi na výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, bylo zajímavé, z terénu a z praxe že by bylo dobré mít soupis závazků. To tady před chviličkou už také zaznělo.

Dalším důležitým podnětem je, že někdy exekuce musí být nařízeny i z důvodů daňových povinností.

Dámy a pánové, chtěla bych vás poprosit. Zaznělo tady již při debatě o usnesení z výboru pro zdravotnictví a sociální politiku doprovodné usnesení, které jsem tam přednesla a bylo přijato a schváleno tímto výborem. A dovolila jsem si ho překlopit do návrhu usnesení Senátu. Máte ho již rozdané na stůl, a nebudu ho zřejmě muset číst dopodrobna, když už ho máte k dispozici na stole.

Tímto bych vás chtěla poprosit, jestli by Senát mohl požádat jednak ministra spravedlnosti – teď to zkrátit – aby ve lhůtě jednoho roku předložil statistiky dokládající počet dlužníků, kteří vstoupili do oddlužení podle nových pravidel, charakteristiku a strukturu těchto dlužníků a průměrnou výši jejich dluhů, a za druhé, Senát žádá ministryni práce a sociálních věcí, aby ministerstvo budoucí dopady insolvenční novely průběžně vyhodnocovalo, zejména s ohledem na prověření účinnosti novely z hlediska její schopnosti napomoci uzákonění nových pravidel, dostat dlužníky z dluhových pastí a vrátit je z šedé zóny a závislosti na sociálních dávkách do aktivního ekonomického života, což má přinést úspory na straně veřejných rozpočtů.

Jak zde již zaznělo, můžeme pravděpodobně očekávat i při vyhodnocení dopadů této novely zákona, i brzkou další novelizací – já osobně se kloním ke znění, které prošlo Poslaneckou sněmovnou napříč politickým spektrům, s výjimkou jednoho klubu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. A nyní s přednostním právem pan 1. místopředseda Senátu Jiří Růžička.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dámy a pánové, mluvíme o velmi důležité novele zákona, zaznělo tady hodně argumentů a ještě jich jistě nepochybně hodně zazní.

Dovolil bych si jenom jednu drobounkou poznámku. My se bavíme o tom, jak oddlužit lidi, kteří jsou v dluhové pasti, koho se to má týkat. Snažíme se cizelovat návrh zákona. V této souvislosti připomínám, že i já bych byl pro to, pokud se k tomu dostaneme, abychom přijali předložené pozměňovací návrhy. Ale pořád mluvíme o tom, že se něco stalo a my to napravme. A měli bychom také mluvit o tom, že se něco může stát. Když se udělí amnestie při nějaké příležitosti vězňům, tak by nás také mělo zajímat, co tito bývalí vězňové budou dělat, aby do vězení nepřišli znovu.

A v této souvislosti bych panu ministrovi rád připomenul, když říkal, že budou sledovat za rok, jak se naplňuje novela tohoto zákona a jaké to má dopady, že bychom měli také víc dbát na to, aby se další a další generace do dluhové pasti nedostávaly. My nemáme žádnou vzdělávací politiku v oblasti finanční gramotnosti. Pořád se o tom mluví, ale ve skutečnosti se neděje nic. To není ani finanční negramotnost, to je finanční analfabetismus. A špatné vzdělávání je především v těch krajích, kde jsou i velké exekuce a kde jsou velké dluhy. Tam bychom to měli posílit a o to bychom měli usilovat. Čili nejenom řešit to, co je, ale měli bychom také uvažovat o tom, co bude, abychom za pár let zase nehledali další možnosti amnestií. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. A nyní má slovo pan senátor Jiří Drahoš.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Už zde zazněla velká spousta argumentů. Já nejsem ani profesionální právník, aby jsem se tímto problémem nezabýval třeba deset let, ale musím říct, že v rámci své předpředchozí prezidentské kampaně jsem objel valnou část našeho státu a mluvil jsem i o této problematice poměrně často v místech, kde podle mapy exekucí – můžeme ji zpochybňovat - ale bezesporu těch lidí, kteří tam jsou ve vícenásobných exekucích, byla spousta. Mluvil jsem tam se starosty, mluvil jsem s řadou institucí, kteří pomáhají těmto lidem. Ale také jsem mluvil s více firmami, se zaměstnavateli, takže myslím, že nějaký názor jsem si na to už tehdy vytvořil.

Souhlasím s tím, že je to problematika velmi složitá, a ocenil jsem, když jsem slyšel, že ve vládě se připravuje návrh zákona. Poslanecké pozměňovací návrhy kolegy Nachera ho z mého pohledu posunuly někam jinam. Už tady zaznělo, že jedním ze zásadních problémů – já ho vidím také – je minimální částka splátek v oddlužení, je to těch 2.178 korun.

Jsem přesvědčen o tom, že speciálně u kategorií seniorů, důchodců, matkám – samoživitelkám by toto velmi ztížilo situaci. A to je skupina, která počítá každou korunu, a jsem přesvědčen o tom, že by na oddlužovací minimum nedosáhli. A týká se to i těch, kteří své dluhy poctivě splácejí a najednou by se ocitli v problémech.

Seznámil jsem se s případem jistého pana Josefa z Prahy, který je starobním důchodcem, soudil se o byt s matkou, soud prohrál a dluhy splácí už delší dobu malými částkami ze svého důchodu, který je 7.300 nebo 7.500 korun. A zbývá mu zaplatit ještě asi třetinu dluhu. A kdyby nyní byla schválena minimální splátka v oddlužení, dostane se do situace, že stát přijde o poctivě platícího dlužníka, který má zájem dluh uhradit.

Já samozřejmě nevím, kolik takových dlužníků tady je, nejsem statistik. Zase na druhé straně, když jsem viděl informace, které tady kolují, informace společnosti, která se jmenuje Insolcentrum, tak si nejsem úplně jistý, nakolik jsou to relevantní data, a takové ty pojmy, jako zažité vzorce chování atd. ve mně jako v bývalém vědci nebo v člověku s vědeckým myšlením vzbuzují pojmy silně dojmologické.

Souhlasím také s tím, že příští rok by se tato situace mohla o něco zlepšit navýšením důchodů, ale pořád podle mého odhadu nebo podle statistik, které jsem viděl, zůstává asi 15 % lidí, kteří patří mezi ty dluhově nejzranitelnější a kteří s tím budou mít problém.

Také bych se velmi přimlouval za to, aby pan ministr a vláda pokračovali v promýšlení dalšího postupu. Už o tom tady hovořil kolega Láska. Jak jsem řekl, mluvil jsem se zaměstnavateli, s firmami na Sokolovsku, které řeší zásadní problém, myslím, že to tady zmiňoval Marek Hilšer, zaměstnávají lidi v exekuci a na několik takových zaměstnanců si musí najmout speciální finanční účetní. Myslím, že to také není příliš radostná situace. Slyšel jsem, že se ve vládě začíná mluvit o nějaké další novele. Beru stávající zákon jako něco, co posune tuto věc dále, ale posune ji tam, z mého pohledu hlavně za předpokladu, že se tady vážně pobavíme o pozměňovacích návrzích. Jsem přesvědčen o tom, že pokud máme možnost zlepšit, zkvalitnit zákon, který přichází z Poslanecké sněmovny, máme to udělat, nemáme si říkat, ono vlastně teď schvalme to, co schválila Poslanecká sněmovna a pracujme na tom dále. Tady jsou pozměňovací návrhy, a velmi se přimlouvám za to, abychom se jim vážně věnovali. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Jako další je do rozpravy přihlášen pan senátor Jaroslav Doubrava.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážený pane předsedající...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pane senátore, promiňte. Prosím, abyste v předsálí zjednali klid, a prosím o to i na galerii. Projednáváme dost důležitou věc a bylo by dobře, abychom jednali v klidu. Asi mě tam neslyší, ale třeba se za chvíli zklidní. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  To by chtělo technickou úpravu.

Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Já jsem se před nějakým krátkým časem zúčastnil jedné televizní debaty k tomuto problému. Jak tady zmínil kolega Hilšer, i já jsem patřil k těm, kteří řekli, že ti dlužníci si to zavinili sami. A to byla věta, která rozpoutala celou řadu diskusí se mnou, s celou řadou lidí, kteří mi jednak dávali za pravdu a jednak mě vyváděli z omylu. Myslím si, že víc byla pravda to, že jsem pravdu tak docela neměl.

Zaznělo tady, co dělat dál, aby k tomu nedocházelo. Víte, myslím si, že jedním z těchto problémů, proč se lidé dostávají do dluhových pastí, jsou – s prominutím – stupidní reklamy na půjčky v televizi, ve sdělovacích prostředcích, protože ty vytvářejí dojem, že vlastně je to srandička, že to nikterak nezatíží rodinné rozpočty atd.

Zaznělo tady také sociálně vyloučené lokality a lichva. Víte, i já jsem se snažil zjistit v těchto lokalitách, jak to tam chodí, jak lidé tohle řeší. Představte si, že jsem se setkal jenom s jedinou odpovědí: Tomu byste nerozuměl, do toho nesahejte, to je naše věc.

Řešíme tady především ty poctivé dlužníky, kteří se snaží nebo by se snažili o splácení svých závazků. Víte, já přesto mám takové trošku louskání v zádech o tom, že je to tak trochu nespravedlivé vůči věřitelům, kteří poskytnou v dobré víře úvěr a nakonec o peníze přijdou.

Ale rád bych, kdybychom také řešili tu druhou stranu, a to jsou nepoctiví dlužníci, kteří vlastně ani nepředpokládají to, že by své dluhy spláceli.

Na základě debaty, kterou jsem v televizi vedl, jsem dostal následující – krátký, nebojte se – mail:

"Dobrý den, pane senátore. Zcela se s vámi ztotožňuji s tím, co jste říkal v dnešním pořadu. Jsem jedním z věřitelů dvou dlužníků. Oba dva dlužníci se zajistili tak, aby jim exekutor nemohl cokoliv sebrat či provést srážky ze mzdy. Oba dva naplno využívají štědrý sociální systém, čerpají dávky, mají také vedlejší neprokazatelné příjmy a oficiální příjem tak velký, aby nebylo možno provést srážky.

Já jsem také dlužník, ale nucený. I když jsem oba dva soudy vyhrál, na dlužníky byla uvalena exekuce, nedostal jsem ani korunu a ještě musím platit právní nároky svého advokáta, i když v rozsudku bylo psáno, že právní nároky musí zaplatit strana žalovaná. Oni však dostanou pomoc v hmotné nouzi, já však nikoliv, protože platím jejich úvěr, a ten se nepočítá do nákladů. Existuje nějaká možnost pomoci od státu, když už mají takové zákony, které vycházejí vstříc dlužníkům?"

Ve zmíněném pořadu řekl také jednu myšlenku, a bylo na ní také reagováno velmi šikovně nebo velmi vstřícně. Jaký by byl problém, kdyby se u těch, kteří pravidelně platí a snaží se své závazky platit, se u nich zastavil nárůst úroků, za své dluhy platit. To je jedna věc. A druhá věc. Pane ministře, zabývali jste se také otázkou, jak jít na neprokazatelné příjmy, to znamená zaměstnávání lidí načerno. Jestliže dokážeme policií odhalit i nelegální zaměstnávání lidí zvenku, myslím lidí, kteří nejsou u nás v pobytu, nebylo by možné také se věnovat i tomuto případu, protože to je jedna z věcí, která by zamezila tomu, aby k této šedé ekonomice docházelo. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. A jako poslední je do obecné rozpravy přihlášena paní senátorka Jitka Seitlová. Prosím, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Seitlová:  Děkuji. Pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Nechci zbytečně zdržovat, přesto po rozpravě, která tady byla, jsem se rozhodla, že ještě je potřeba vidět jeden pohled na celou situaci, která tady nebyla řečena.

Hovoříme o tom, že máme mít vyvážený zákon, který se týká postavení věřitelů a postavení dlužníků. Musím říct a chci poděkovat za to, že před námi leží tento návrh zákona, který byl velice odpracován v Poslanecké sněmovně, a vím, že mu věnoval kus života náš pan poslanec Marek Výborný a že nebylo snadné dosáhnout jakéhosi konsenzu, který sněmovna přijala.

Ale teď jsme tady a děkuji za to, že někteří mají stejný názor jako já, že vidí, že když je možné něco napravit v Senátu, že to učinit máme. Takových názorů tady zaznělo více a věřím, že v následné debatě se přijmou pozměňovací návrhy, na kterých je, myslím, shoda napříč spektrem. To je to jedna a jedna a následně rozhodování soudu, tam je to trošku ještě otázkou.

Paní senátorka – zrovna přichází – tady hovořila o tom, jak jsme postupně napravovali to všechno, co se dotklo běžných občanů, kteří si vzali půjčky. Musím k tomu ale říct, jak dlouho to trvalo, než jsme to napravili. Byla jsem zástupkyní ombudsmana, a to je zase už nějakých pár let. A tehdy jsme vedli marný boj, aby se snížily odměny exekutorům, aby se změnil insolvenční zákon. Jak dlouho to všechno trvalo a jak dlouho jsme vlastně trpěli to, že se nám nepodařilo dosáhnout rovnováhy, že až dneska před námi leží zákon, který může zčásti věci dostat do polohy, kterou bychom si přáli.

Zabývám se nyní jednou věcí. Jsou to obědy pro chudé děti. Podle odborných odhadů je v této zemi 100 tisíc dětí, jejichž rodiny, samoživitelky, důchodci, pěstouni nemají na to, aby, když mají rozpočet, zaplatili dětem obědy. 100 tisíc dětí!

Myslíte si, že když budete takovým otcem nebo takovou matkou, takže nepodlehnete nějaké lákavé půjčce, která, jak už bylo řečeno zase mým předřečníkem, běží v televizi každý den. A dokonce, když se blíží Vánoce a vám tam někdo nabízí: Jenom zavolejte, hnedka dostanete půjčku. Jaká je odpovědnost toho, kdo nabízí tu půjčku následného věřitele?

Víte, je to systém řady věcí, které v našem sociálním a jiném systému úplně nefungují. A já si myslím, že jenom finanční gramotnost a jenom neodpovědnost těch lidí určitě není příčinou. A vždycky, v každé oblasti, ve které se pohybujeme, budou ti, kteří budou chtít zneužít a na které stát prostřednictvím svých úřadů, úředníků, policistů, nedosáhne. Ale máme kvůli těmto lidem nechat v této těžké situaci ty, kteří chtějí poctivě platit? Myslím si, že to není dobře.

A když tu mám pana ministra, musím říct ještě jednu věc.

Víte, nám trvalo asi deset let, možná patnáct let, než jsme schválili tzv. RPSN. Prosím vás, tak se budeme učit ve školách, co to je RPSN, nebo by bylo lepší, kdybychom vždycky napsali: Půjčuji si, když to splatíš do 5 let, místo 10 tisíc zaplatíš 20, když to zaplatíš do 30 let, místo 10 tisíc zaplatíš 50. Nebylo by to jednodušší? Ale k tomu jsme se neodhodlali. To neuděláme. Bylo by to jasné a zřejmé.

Chci jenom říct, že máme spoustu věcí, které máme napravovat, které by byly pro ty lidi jasnější, srozumitelnější, předcházely by tomu, co dneska tady řešíme.

Přikláním se také k tomu, abychom vrátili s pozměňovacími návrhy. Mám ještě poslední věc, zdá se, že trošku jinou, ale přesto. Už dva tři čtyři roky, možná ještě déle, řeším s ministerstvem otázku insolvencí obcí.

Máme obce, které jsou předlužené, předlužené tak, že by to nesplatily ani za 10, za 20, za 40, za 50 let. A ministerstvo mi říká: Ale jejich zatím málo, tak to řešit nebudeme. Obce chátrají, jdou tedy skutečně do situace, která je neudržitelná. Ale ministerstvo říká, že tedy zatím to není vážný problém. To bylo poslední jednání, které jsem měla před měsícem. Prosím pana ministra, aby v dohodě s ministerstvem financí a ministerstvem vnitra tu věc dořešili, tak jak je řešena v jiných zemích EU. To je poslední prosba, děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Dále se hlásí do diskuse pan senátor Vystrčil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Já tedy prvně zareaguji na první kolegyni, senátorku Seitlovou. RPSN je roční procentní sazba nákladů, to je zkratka. S tím těžko něco dalšího uděláte, než že řeknete, co to je, že je potřeba, když si někdo půjčuje, tak si do toho započítat nejen úrokovou sazbu, ale třeba i náklady spojené s vyřizováním té půjčky atd. Nevím, jak to jinak dělat než tak, že se bude používat celý název, nebo nějaká zkratka. Takže to se přiznám, že jako úplně nerozumím tomu, co jiného se s tím dá dělat. Samozřejmě, je potom otázkou, jak který pedagog to potom pojme z hlediska výuky, zda to vůbec do výuky zařadí pomocí nějakého praktického příkladu, což přiznávám, že nám třeba při výuce matematiky úplně nejde.

A teď nazpátek k tomu insolvenčnímu zákonu, k tomu, co tady projednáváme. Já se přiznám, že si úplně nevím rady, za chvilku zdůvodním proč, protože si myslím, že takovouto podobu zákona při vší úctě k vám, pane ministře, i těm, kteří ten zákon připravovali, si jak dlužníci, tak věřitelé nezaslouží. Proč si nezaslouží? Uvedu dva takové základní důvody a potom se vyjádřím případně i k těm pozměňovacím návrhům. Vy jste sám říkal na začátku, pane ministře, že cílem toho zákona bylo ty věci zjednodušit. Tak ten zákon má 434 paragrafů. Čtyři sta třicet čtyři paragrafů! Tak to vypadá. To znamená, desítky stránek. Pokud někdo se chce přihlásit do insolvence, tak musí vyplnit formulář, který má asi 24 stránek, prosím, ten stránek. 24 stránek! Nevím, jestli jste někdy potkali nějakého dlužníka nebo běžného dlužníka. Jestli jste zjišťovali, jakou má počítačovou gramotnost, ale on to sám prostě nezvládá a nezvládne a někdo by mu měl pomoci. Předpokládám, že za to bude chtít zaplatit. Takhle to vypadá.

A teď to vlastní zajištění toho, kdyby náhodou ten zákon, ať v té či oné podobě, začal fungovat. My máme k dispozici nějaké odhady, které mohou být různě pravdivé, ale vypadá to, že pokud by ten zákon skutečně začal fungovat, tak by možná do toho pětiletého oddlužení mohlo nastoupit až, řekněme, 100 tisíc klientů, pokud by tam nastoupilo 100 tisíc případů, tak já upozorňuji, že my dneska máme 483 insolvenčních správců, to znamená, že na jednoho insolvenčního správce připadá 200 případů. To znamená, že pokud ten insolvenční správce se bude zabývat jenom těmito věcmi, tak na každého toho člověka, který je v té insolvenci, bude mít jednu hodinu měsíčně. Vybere od nich dohromady, když je jich 200, těch případů, zhruba těch 200 tisíc korun. Tak si to, prosím vás, srovnejte a zjistěte si, zda to je vůbec reálné, aby to takto bylo nastaveno. A to neříkám, že tady je pravděpodobnější varianta, a to, že těch případů bude 400 tisíc, v tom případě to bude na jednoho insolvenčního správce 800 případů, v tom případě bude mít na toho člověka 15 minut měsíčně. Aby bylo jasné, jak to vypadá. Jinak, zase si to můžete spočítat. Pokud by to bylo těch 100 tisíc případů, tak oni odevzdají těm insolvenčním správcům ročně asi 1,2 miliardy, v případě 400 tisíc případů by to bylo zhruba necelých 5 miliard korun. Tedy kdyby se začali hlásit do toho oddlužení, těch 100 tisíc lidí, a kdybychom řekli, že to budou dělat třeba jeden rok, tak to znamená, že se musí přihlásit 500 lidí denně. Takže kdo ty lidi bude přihlašovat a jakým způsobem, by mě taky zajímalo, když jsou tam ty 20stránkové dotazníky, a zejména potom jestli to přihlášení se podává ke krajskému soudu, těch krajských soudů, jak víme, je osm. Ty krajské soudy by během roku měly vyřídit 100 tisíc případů, tak 100 tisíc děleno 8 je 12 tisíc. Takže krajské soudy insolvenční by každý z nich měl vyřídit během toho roku, pokud bychom byli na té minimální hranici 100 tisíc, 12 tisíc případů ročně. Pokud vezmeme tu reálnou hranici, jsme zhruba na 30 tisíc případech ročně, které by v rámci posuzování vstupu do insolvenčního řízení ty krajské soudy insolvenční měly vyřídit. Já prostě nevím, jestli se tímto vůbec někdo zabývá. To je matematika, to je násobení jenom. Jednoduché násobení. Myslím, že 1 až 9 by to stačilo. Takže já jenom upozorňuji, jak to celé vychází. A teď jsem nenásobil ty stránky ještě, 24 stránek a ty všechny věci, které se musí stát, a teď si ještě vezměte ty nešťastné lidi, kteří tohle všechno musí podstoupit a samozřejmě budou po někom chtít, aby to udělal, ten někdo bude chtít peníze. Takže takhle to vypadá. Je úplně jedno, jestli jsme levičáci nebo pravičáci. Ale pokud jsou ta čísla nějaká jiná, tak bych od pana ministra rád slyšel, jaká jsou jiná čísla, kdo vyplní ty formuláře, jak to rychle ty insolvenční soudy zvládnou, jestli to skutečně bude o těch 100 tisících případech v tom prvním roce, jak to celé prostě je zařízeno, aby to fungovalo.

Takže to byla ta první věc, to zjednodušení, to, jak to všechno povalí, jak to všechno budeme v rámci té administrace zvládat, jak budeme těm dlužníkům pomáhat a zároveň myslet na ty věřitele.

Teď pokud vezmu filozofii toho zákona, tak já tedy opravdu postrádám v tom zákoně dva základní filozofické principy, o kterých si myslím, že pokud má nějaký zákon fungovat, má to fungovat tak, že věřitel, pokud je to možné, dostane své peníze, dlužník, pokud je to možné, tak zaplatí co možná nejvíce, tak musí být splněny. První motivací je, že ten, kdo dozoruje toho dlužníka, bude nějak motivován, aby ten dlužník skutečně splácel, co nejvíce může, aniž by ho to poškodilo, aby tam prostě byla motivace nějaká toho insolvenčního správce, ne paušál, ale nějaká motivace, aby on dozoroval toho dlužníka, aby skutečně ten dlužník, to je ta krásná věta, kterou já si nepamatuji, obdivuji vždycky pana Dienstbiera, kolegu, že on to vždycky pěkně umí říct, aby ten dlužník vynakládal veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů. Takže tohle ten insolvenční správce má vlastně dělat.

A když vy máte ten paušál, jste člověk, ten paušál je 1.000 korun měsíčně, tak jsem zvědavý, jak to budete dělat, když vlastně nejste nijak zainteresován na tom, kolik ten dlužník a zda všechno, co může, splácí. To bych řekl, že to je ten menší problém.

A ten větší problém, který, řekl bych, že je nespravedlivý jak vůči věřitelům, tak vůči dlužníkům, je to, že my vůbec ty dlužníky nemotivujeme k tomu ve smyslu nějakého zvyšování jejich odměny nebo jejich části platu, která jim zůstává, aby si více vydělávali. Ten dlužník dneska vůbec nemá žádnou motivaci k tomu, aby si vydělával 60 tisíc korun měsíčně, z čehož by třeba 35 tisíc korun potom splácel, 25 tisíc korun by mu zůstávalo a on mohl žít nějaký rozumný rodinný život. My to prostě máme nastavené tak, že když vyděláš více než 15 tisíc korun měsíčně, tak už odvedeš tolik, že ti zůstane stejně, ať vyděláváš 16 tisíc nebo 40 tisíc.

My si pak myslíme, že ti dlužníci budou nějak motivováni, aby skutečně pro tu společnost intenzivně pracovali, dostávali za to odpovídající prostředky, třeba 55 procent spláceli a 45 procent si mohli nechávat? Nikdo se tím nezabývá. Jak chcete, aby to fungovalo? Jak chcete, aby ti věřitelé dostali své peníze, když ten dlužník nemá vůbec žádnou motivaci k tomu, aby si vydělával víc než 15 tisíc měsíčně? On to bude dělat sám od sebe? Nebude. Bude brát minimální mzdu, dávky a bude splácet 4.000 korun měsíčně, z toho 1.000 korun dostane insolvenční správce a 3.000 věřitel. To je všechno. Je to bezvadné. Jedeme močálem černým kolem bílých skal a všechno je v pořádku. Tyhle dvě věci v tom zákoně neřešíme. Jestli je tam řešíme, tak bych rád věděl, kde. Soustředíme se na jiné věci, neříkám, že nedůležité, a to je, aby tam co nejvíce lidí mohlo vstoupit, a potom aby případně tam mohli vstoupit, i když nebudou teoreticky, může nastat možnost, že nebudou věřiteli vůbec nic povinni splácet. Což já nevím, jestli je úplně dobře, aby existovala reálná možnost, že dojde k oddlužení dlužníka, aniž by věřiteli musel zaplatit jednu jedinou korunu. Tak vypadá ten návrh toho zákona, jak k nám doputoval, je jedno, jestli je v té verzi, která přišla z Poslanecké sněmovny, nebo v té verzi, která je ta navrhovaná panem senátorem Dienstbierem nebo panem kolegou Hilšerem. Je to jedno. Já nevím, jestli by to nemělo být tak, že v tom okamžiku se částka, odměna insolvenčního správce změní na polovinu, na 500 korun, a 500 korun dostává ten věřitel. Stát něco, když to má zajišťovat, bude to dopláceno státem nebo kým? To fakt toho věřitele úplně necháme být a necháme jenom ty peníze tomu insolvenčnímu správci?

Já neříkám, že nemá být oddlužen, abychom si rozuměli, ale fakt to má být uděláno tak, že ten věřitel nedostane ani korunu, tak je to možné a tak to může nastat. Já se ptám, proč je to tak nastaveno, proč ten věřitel v té krajní situaci je naprosto pominut, na rozdíl od insolvenčního správce. Takže to je další věc.

A teď k těm pozměňovacím návrhům. Mám tady pár otázek.

Ještě jednu věc, to chci moc poděkovat. My jako senátorský klub ODS se jednoznačně připojujeme k tomu doprovodnému usnesení, které tady navrhuje paní senátorka Chalánková, protože si skutečně myslíme, že pokud chceme dospět k nějakému rozumnému insolvenčnímu zákonu, tak někdo ty věci, které se mají díky pravidlům zakomponovaným v tom insolvenčním zákoně dít, musí sledovat. Musí prostě ministerstvo práce a sociálních věcí sledovat, zda od účinnosti té novely se něco děje s těmi dlužníky, zda vstupují, vystupují, zda můžou podávat žádost, zda ta žádost prostě, je jí vyhověno atd., kolik dluží atd. Musí ministerstvo práce a sociálních věcí sledovat ty dopady.

Já jsem si četl důvodovou zprávu k tomu insolvenčnímu zákonu, jak tam přišel, těch informací jsem tam našel naprosté minimum. Musel jsem si je hledat tedy většinou úplně někde jinde.

Co se týká těch pozměňovacích návrhů, abych se k tomu vrátil, tak jenom velmi stručně. Co se týká toho systému 1+1, který tady tím pozměňovacím návrhem jak kolegy Dienstbiera, tak kolegy Hilšera chceme zrušit, tak já na jedné straně tomu rozumím, opravdu je to tak, myslím si, že v tom má pan kolega Dienstbier i pan kolega Hilšer pravdu, existuje poměrně velká skupina lidí, kteří mohou mít dluhy, které nejsou schopni splatit, ale vstup do oddlužení si zaslouží, nemohou do toho vstoupit, protože jsou třeba schopni splácet jenom 1500 korun měsíčně. Pak si myslím, že je nespravedlivé, pokud jim to nepovolíme, ale nevím, jestli to má být uděláno tím způsobem, že se stane potom, že ten věřitel nedostane vůbec nic.

A ta druhá věc, která se týká toho, my tomu někteří říkáme „ten semafor“, tak tam já když to vezmu jenom z nějakého toho věcného a praktického hlediska, tak pokud tomu dobře rozumím, když tak mě, pane ministře, opravte, tak jestliže bychom třeba měli 100 tisíc dlužníků v 5letém oddlužení, tak všichni ti, co by nesplatili za těch 5 let 30 % pohledávky, by museli být přezkoumáni zase tím insolvenčním soudem, zda, a teď je tady zase ta věta, vynakládali veškeré úsilí, které po nich lze požadovat atd., aby došlo k plnému uspokojení pohledávek. Jinými slovy se ptám, to fakt zase myslíte vážně, že z těch 100 tisíc lidí, z nichž zhruba 20 tisíc by asi tak splatilo těch 30 %, dle mého názoru tak 80 tisíc nikoliv, by znova čekalo na rozhodnutí insolvenčních soudů, které by to měly rozhodnout, a ono jich za ten rok by mohlo být fakt 80 tisíc. Za těch 5 let, pokud se to nezmění. Tohle nemáte nějak spočítané? To vy zvládnete? Nebo naberete další soudce? Nebo to myslíte jenom tak z legrace? Nebo co se bude dít? Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Další do rozpravy je přihlášen pan senátor Adámek. Nepředbíhám, že by byl poslední ještě, ale tak to je v tuto chvíli.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Adámek:  Vážený pane předsedající, pane ministře, paní zpravodajko, dámy a pánové. Já jsem zvažoval, jestli vystoupit, ale jenom úplně krátce. Já chci poděkovat VZSP, panu Hilšerovi i panu Dienstbierovi za pozměňovací návrhy. Já se tedy připojuji k tomu, jak to tady bylo předneseno, těch argumentů tady zaznělo spoustu. Já pracuji v sociálních službách přes 20 let, zároveň jsem zaměstnavatel, takže to mám z obou stran, to, o čem tady dneska diskutujeme. Je pravdou to, že u spousty věcí prostě, pokud máme dlužníky směrem k naší společnosti, tak je ani do exekucí nepřihlašujeme, protože je to naprosto zbytečné, protože jakmile je třetí čtvrtá, tak stejně si to vyhodnotí zaměstnavatel, že na to nedosáhne. To znamená, tento zákon to může trošičku otevřít, aby se tam dostalo víc těch lidí, dát jim tu příležitost vymanit se z této situace. Proč ty dluhy vznikaly? Pocházím z regionu, kde v jedné vesnici je každý třetí dlužník, ta situace je tam samozřejmě tristní. My jsme teď v období blahobytu, ale uvědomme si, že tady byly roky 2010, 2011, kdy nezaměstnanost byla kolem 13, 15 %, ti lidé si mnohdy řešili tu situaci půjčkami na klasické živobytí, to, že chtěli dětem dopřát možná něco trošku lepšího. Už tady zaznívaly reklamy a další věci, kterými jsme masírováni, kterými ty rodiny byly masírovány. Zazněla tady od pana senátora Růžičky finanční gramotnost. To se trošičku zlepšuje, ale je to pořád tristní. My neumíme nakládat s penězi, samozřejmě, funguje tady spousta neziskových organizací, které se to snaží zlepšovat. Já se domnívám, že tímto zákonem i jim dáváme takovou legitimitu k tomu, aby pokračovali v této činnosti, abychom dali těm rodinám, které to potřebují, šanci, že mohou se oddlužit a mohou mít možná vidinu toho lepšího života. Další, co bych chtěl tady zmínit, tak uvědomme si, že je vždycky skupina lidí, kterým nepomůžeme, kteří z tohoto systému nebudou chtít pomoct, budou ho zneužívat, ale ten zákon na to nemůže vždycky reagovat, úplně na všechny.

Takže pokud můžeme pomoct trošičku aspoň těm, kteří do toho budou chtít vstoupit, pokud můžeme vylepšit tu startovací pozici toho zákona, tak já se přikláním k tomu, abychom to udělali, líbil se mi samozřejmě i návrh pana senátora Lásky, jedenkrát a dost, já taky nevidím, proč by tam někdo měl vstupovat opakovaně. Ale na druhou stránku, i tento zákon na to trošku reaguje, protože je tam počet hodin, které může soud nařídit, tak, aby ten dlužník pracoval se sociálním pracovníkem, ten ho tím nějakým způsobem prováděl.

Takže jsou tam některá ustanovení, která jsou už teď dobře nastavena, ale já budu hlasovat pro to, co tady zaznělo z VZSP, měl jsem potřebu vám to takto sdělit. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Už příště nebudu předjímat, protože jsou přihlášeni do diskuse další senátoři. S právem přednosti paní senátorka Hamousová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Několikrát jsem zvažovala, zda se přihlásit do diskuse nebo ne. Nakonec jsem si řekla, že bych vám ráda přece jenom sdělila nebo poodkryla ještě jeden způsob uvažování. Plně se ztotožňuji s tím, že všichni bychom si měli být vědomi svých konání, důsledků svých rozhodnutí atd.

Jedenkrát a dost. Své dluhy bychom měli platit. Ráda bych uvedla pohled z pozice vedení města. Bydlím ve 20tisícovém městě. Exekučně vymáhaná jistina v našem městě, kde je 20 tisíc obyvatel, je 611 860 000, kdy tedy průměrná jistina na exekuci je 44 927 korun. 16,39 % obyvatel města je v exekuci, to znamená, budu zaokrouhlovat, téměř 20 %, pětina, což je ten vrchol těch problémů. Ti ostatní, kteří teprve na exekuci dospějí nebo jsou v problémech, tak ti v tom započítáni nejsou.

Z pohledu vedení města a teď to říkám z pohledu struktury obyvatel je to, dejme tomu, pětina obyvatel, se kterými těžko můžete pracovat, jsou minimálně motivováni na tom, aby se zabývali svojí ekonomickou prosperitou, sociální prosperitou. Z pohledu starosty města je to skupina obyvatel, která buď nemá zájem, nebo má minimální zájem na tom, aby pracovala pro prosperitu a rozvoj města.

Tudíž musím říci, že se mi to neříká snadno, protože poberu kritiku od spousty spoluobčanů, ale jsem pro návrh zákona, tak jak přišel z Poslanecké sněmovny, protože tady vidím ten zacyklený, začarovaný kruh, kdy téměř 20 % obyvatel nemá zájem se svou situací něco dělat. Já jako zástupce města v tom vidím to, že s pětinou obyvatel nemůžeme počítat ve prospěch motivace k rozvoji města.

Jsme ze strukturálně postiženého regionu, tudíž nás to zase vrací zpátky, že v určité míře i nadále zůstaneme strukturálně postiženým regionem, nikoli strukturálně, ale tedy, dejme tomu, sociálně. Tam jsou navázané na tu neschopnost splácet nebo na to, že jsem v exekuci, na tu nemotivaci zapojit se do pracovního procesu, být na dávkách, protože můj plat bude do určité míry exekuován. Je to začarovaný kruh s těmi sekundárními efekty, včetně tedy vzdělanosti a včetně, dejme tomu, získání určité finanční gramotnosti, tak jak jsme se tady o ní zmiňovali.

V zastupitelstvu jsem více než 12 let, za tu dobu musím říci, že jsme dvakrát jako členové zastupitelstva přistoupili k amnestii na příslušenství, to znamená, že jsme vyhlásili tomu, kdo zaplatí svůj základní dluh na nájmu nebo na čemkoliv jiném, tak jsme umožnili amnestovat tu jistinu, protože po několika letech se vám stejně z této pohledávky stane pohledávka nedobytná a vy ji po několika letech odepíšete, protože není efektivní ji vymáhat. Takže to je jenom takový další pohled ještě v globálních souvislostech na tento nelehký návrh zákona, na situaci, kterou bychom chtěli alespoň částečně vyřešit, spravedlivě určitě, nebo relativně spravedlivě se nám to nepodaří, ale částečně ji odblokovat.

Takže prosím o podporu návrhu zákona, tak jak přišel z Poslanecké sněmovny.Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Další do diskuse se hlásí pan senátor Dienstbier.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, já bych chtěl ještě zareagovat na některé věci, které tady v rozpravě zazněly. Teď k tomu poslednímu příspěvku. Já doufám, že paní senátorka tady ještě zváží tu podporu k pozměňovacím návrhům, protože pokud je nepřijmeme, tak spousta obyvatel Žatce se do toho oddlužení vůbec nedostane a nebude s nimi možné nadále pracovat.

Takže myslím si, že se shodneme v tom záměru, že je potřeba s těmito lidmi pracovat, dostat je do normálního života. Proto si myslím, že bychom měli postoupit do té podrobné rozpravy.

Nicméně, já jsem chtěl také reagovat na pana kolegu Vystrčila. On zmínil jednu věc, která je zcela zásadní, a to je ta motivace věřitelů vůbec vstoupit do toho procesu a taky poctivě se snažit splatit maximum věřitelům. Jaká tam ta motivace je? Je pravda, že v tuto chvíli, tak jak je návrh nastaven, bez ohledu na to, jestli to bude sněmovní verze nebo jestli přijmeme pozměňovací návrhy, tak jedinou motivací je zbavit se těch dluhů, za cenu toho, že pět let na sebe vezmu mnohem tvrdší situaci, než je doposud. Protože ti lidé zpravidla dneska pracují načerno, ty příjmy nepřiznávají, v momentě, kdy do toho režimu vstoupí, tak je budou muset přiznat, pokud nebudou chtít riskovat zrušení toho oddlužení právě pro tu nepoctivost v té snaze. Znamená to žít s 6 až 9 tisíci korunami měsíčně.

Z tohoto hlediska zabývat se změnou pravidel toho, co se sráží, je zcela zásadní. Ministerstvo spravedlnosti předložilo do meziresortu novelu nařízení, které upravuje ty nezabavitelné částky, resp. ne tu základní v tomto případě, ale tu nad to, kdy se zabavují ty 2/3 v tom režimu oddlužení. To je v zásadě kosmetická změna. Já myslím, že nás ještě čeká ta debata, jak to podstatněji změnit, aby tam ta motivace doopravdy byla, v jakémkoli okamžiku, bez ohledu na momentální výši příjmu toho dlužníka, aby on byl doopravdy motivován si vydělat, protože si tím zlepší svoji momentální situaci, a tím zlepšil i tu míru úhrady těch pohledávek věřitelů.

Bezprostředně to není součástí tohoto zákona, ten na to vlastně odkazuje, na ty prováděcí předpisy svým způsobem, čili tam je to potřeba řešit, tu debatu vést, je to otázka, jestli jít jenom cestou změny toho nařízení, nebo příslušného ustanovení, kde je to zmocnění k vydání prováděcího předpisu v občanském soudním řádu, kde já si myslím, že to je spíše ta cesta. Ale není to potřeba řešit teď. Je potřeba se tím koncepčně zabývat, jak tam tu motivaci vložit. Já ještě trošku předběhnu, myslím, že ty detaily dá pan ministr, já se na to také těším, na tu informaci, jaká opatření ministerstvo spravedlnosti chystá, vím, že nějaká ano. Ale to úzké hrdlo z hlediska toho, kolik těch návrhů na oddlužení je možno zpracovat, je v tom návrhu. Tam je povinné zastoupení. Buď advokátem, nebo neziskovou organizací s akreditací ministerstva spravedlnosti. Bude záležet na tom, kolik oni toho budou schopni pro ty dlužníky zpracovat, těch návrhů, s tím, že ale to, co právě ten zákon přináší jako zásadní změnu z mého hlediska, že on výrazně snižuje tu administrativní náročnost na tom začátku. Právě proto, na co si trošku stěžoval pan kolega Větrovský, že není potřeba doložit detailně do posledního z nich všechny dluhy toho věřitele, protože řada z nich ani nejsou schopni to v tu chvíli přesně doložit. To znamená, tím se výrazně právě odstraňuje ta náročnost při zpracování toho návrhu, což to úzké hrdlo trošku rozšiřuje. Takže v tomto ten zákon zásadní změnu přináší.

Když přijmeme ty pozměňovací návrhy, tak ještě odstraníme tu administrativní náročnost na konci. Nebo zmírníme tedy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pan senátor Dienstbier doplnil. Opět přihlášen do rozpravy je pan senátor Vystrčil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Děkuji za slovo. Já nemůžu mít méně vystoupení než pan senátor Dienstbier. Já jenom k tomu, protože mi nahrál. Jednak souhlasím tedy s tím, že ten návrh jak pana kolegy Hilšera, tak pana kolegy Dienstbiera snižuje tu administrativní náročnost na konci z hlediska nutnosti přezkoumání tím insolvenčním soudem, ale to nám pravděpodobně řekne pan ministr. Já teď jenom ty dvě rychlé věci, které mě napadly. Já jsem je vynechal. Ale pan kolega Dienstbier mě přinutil, abych to řekl. Samozřejmě, když tedy bojujeme proti černé ekonomice nebo šedé ekonomice, tak si každý spočítejte, kdyby si ten dlužník vydělal načerno 5.000 korun měsíčně... Tak je to půl miliardy měsíčně při 100 tisících. To je 6 miliard korun ročně, které protékají mezi prsty jenom proto, že ti lidé jsou na minimální mzdě a chodí si přivydělat, a to říkám jenom 5.000 měsíčně, prosím, v případě, že bych bral 400 tisíc, což je pravděpodobnější, tak by to bylo 24 miliard korun nezdaněných prostředků, které se mezi ty lidi dostanou, a to si věřím, že se dostanou. Nikoho to v rámci toho zákona nenapadlo, že by to měl nějak řešit, nějakou motivací těch dlužníků si legálně vydělat více peněz a nechat jim více než těch 6 až 9 tisíc, jak říkal pan kolega Dienstbier.

A potom tedy moje další otázka na pana ministra, když tady pan kolega Dienstbier říkal, že se to všechno zjednoduší, tak samozřejmě ty náležitosti toho formuláře, který jsem nikde nenašel, ty si dělají zřejmě ti advokáti nebo ti insolvenční správci sami, jsou ve vyhlášce 191 z roku 2017 Sbírky, kterými se přihlašujete k té insolvenci. Tak jsem se chtěl zeptat pana ministra, jestli se můžeme spolehnout na to, že do 3 měsíců, protože za 3 měsíce by ten zákon měl být účinný, skutečně ten formulář někde bude vůbec, protože zatím v tom současném formuláři všechny ty věci, o kterých mluvil pan Větrovský, jsou. Výpis všech závazků atd. Veškerého majetku apod. To tam všechno je, v těch formulářích. To tam normálně visí. Je to logické, protože ještě platí starý zákon. Ale jestli to stihneme, protože ta vyhláška nová, mám pocit, že připravená není, nebo pokud je, tak bych to rád slyšel, že je, protože by mě to aspoň trošku uklidnilo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, prosím pana senátora Žaloudíka, který je přihlášen jako další do rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. My když jsme dostali tuto novelu nebo tento zákon na VZSP, tak já jsem omylem myslel, že se jedná hlavně o duševní zdraví, a až potom mi došlo, že se jedná o sociální politiku, protože vzhledem k těm množstvím, které jsou ve hře, je to taková trošku časovaná bomba. Protože zevnitř těch pohledů bylo tolik, že jsem se v nich vůbec neorientoval, tak jsem si nechal šikovnými právničkami z Brna, které tady nejmenuji, abych nedělal marketing, připravit takovou představu, jak to vypadá v EU, jíž se někteří zaklínají a někteří ji zase naopak zpochybňují.

Není od věci vědět, jak Rakousko, Německo, Francie, Holandsko, Dánsko a tak. Protože i tam mají dlužníky. A abych to neprotahoval, tak to vychází spíše zhruba tak, že se máme toho problému snažit co nejrychleji zbavit. I když se ho nikdy nezbavíme, alespoň v té míře, a že tam má převažovat motivační složka a hlavně rychlost konání, v rámci tří let apod.

My se z Evropy ani czechxitem neodstěhujeme, my tady budeme pořád. A ti lidé budou i chodit napříč, takže ten evropský aspekt je důležitý. A připomíná více to, o čem tady hovořil třeba vážený pan kolega Dienstbier a další. A ta verze, která k nám finálně přišla z Poslanecké sněmovny, jako by se tomu vzdalovala. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, a teď už opravdu nikdo do obecné rozpravy není přihlášen, takže obecnou rozpravu končím. Nepochybuji o tom, že pan ministr bude chtít říct pár slov. Těch dotazů na něj bylo skutečně hodně. Prosím, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek:  Děkuji, já se pokusím zodpovědět všechny dotazy, které tady zazněly. Doufám, že se mi to podaří. Dělal jsem si pečlivé poznámky. Je pravda, že těch věcí bylo mnoho. A ono to trošku ukazuje i to, čím jsme prošli doteď. Je to opravdu poměrně složité téma, na které lze nahlížet celou řadou úhlu pohledu a potvrzuje to, že hledání kompromisu je o to složitější. A proto ještě před tím, než se dostanu k těm otázkám, tak opravdu prosím, abychom zvážili respektování toho kompromisu, který už byl poměrně složitě dosažen.

Pokud jde o příčinu současného stavu té dluhové pasti, tak samozřejmě svět nikdy není černobílý. Já vždycky odmítám takovéto nahlížení, že tedy máme nebohé dlužníky a zlé věřitele. Ony navíc pohledávky mohou pocházet – a velmi často nepocházejí jenom ze spotřebitelských úvěrů nebo nějakých rozhodčích doložek – ale to mohou být pohledávky, které nějakým způsobem někomu škodí. A tam samozřejmě žádný zlý věřitel z povahy věci nevystupuje.

Nicméně příčina stavu samozřejmě byla do značné míry dána i tím, jaká tady byla právní regulace. Před přijetím nového zákona o spotřebitelském úvěru, a to byla také věc, která byla debatována v Poslanecké sněmovně. Tady skutečně byl – a troufám si to říci – Klondike, který pak byl postupně umravňován soudní judikaturou, pokud se týče třeba rozhodčích doložek. Ale nakonec přijetí nového zákona o spotřebitelském úvěru tady vytvořilo standardní prostředí z hlediska poskytování úvěrů. Ale pořád tady máme tu historickou zátěž, kterou je potřeba se zabývat.

Také je potřeba říci, že ten návrh zákona nebyl nikdy, a to v žádné podobě, jak procházel postupem času těmi změnami, chápán jako dluhová amnestie. Ta slova dluhová amnestie tady několikrát zazněla. Nikdy tak nebyl chápán ani ten původní vládní návrh, který počítal se sedmiletou variantou oddlužení, mimochodem. To znamená s přísnější než je ta pětiletá dnes v tom zákoně nebyl dluhovou amnestií. Protože pořád tam platila ta podmínka vynakládání veškerého úsilí, které lze spravedlivě požadovat k uspokojení závazků.

A ono to souvisí s tím, co tady zaznělo. Ten návrh totiž, pokud se nemá ta situace po několika letech zase opakovat, musí působit do jisté míry i výchovně. Pokud vůbec může zákon vychovávat. Respektive motivačně k tomu, aby se ti, kteří jsou v dluhové pasti, dostali a vrátili do standardních návyků, které má každý člověk, všichni, jak tady sedíme a asi většina lidí, které známe. To znamená to, že má pracovat, pokud mu v tom samozřejmě nebrání nějaká překážka. A logicky každý, kdo pracuje, tak je radši, když vydělá víc peněz, než když vydělá méně.

Proto také nepovažuji za zcela protichůdný, proti smyslu toho zákona ten koncept 1 plus 1. Vezměme v úvahu, že na jednoho dlužníka připadá třeba až 10 věřitelů. A pokud my řekneme, a pokud tady zaznívalo i to, že něco by se splácet mělo, tak z té tisícovky v průměru na jednoho připadá stovka měsíčně. Když půjdeme níž a řekneme, že má splácet stovku, tak na jednoho věřitele připadne 10 korun měsíčně. To znamená, jde opravdu o nalezení nějakého kompromisu mezi zájmy dlužníků a věřitelů.

Já už v tom dopise, který jsem posílal, a teď nevím, jestli jsem si ho vzal s sebou k řečnickému pultíku, jsem vlastně uváděl, že zhruba každý, kdo má 9.500 Kč čistý příjem, se do toho režimu vejde. I podprůměrný důchod, ať už starobní, nebo invalidní, pokud tedy vyjdeme z toho, že se bavíme o lidech, kteří si nemohou přivydělat prací. Ale i mnoho důchodců si dneska běžně přivydělává. To nejsou lidi, kteří by byli v insolvenci, v exekuci a přivydělávají si v rámci starobního důchodu, tak aby na ten systém dosáhli. Pokud si řekneme, že se mají platit jen náklady té exekuce, tak jenom ponížíme tu částku. Ale vždycky zůstane nějaká část lidí, kteří na ten režim nedosáhnou.

Pak ale by to znamenalo uvažovat o dluhové amnestii. Ale to přece nikdo nechce, protože po čase se ti lidé do dluhové pasti dostanou zase. Co má být motivující a co ten zákon obsahuje? Zaznívalo tady jedenkrát a dost, možná dvakrát a dost atd. Ten zákon takovou pojistku obsahuje. Je tam desetiletá ochranná doba od povolení posledního oddlužení. Respektive kdy ten dotyčný se může do toho režimu vrátit zase. Takže když vezmeme v úvahu nějaké běžné plynutí času, tak kolikrát se dá za život dostat do režimu toho oddlužení? Reálně dvakrát, třikrát a asi dost.

Takže nějaké další zpřísňování tady asi není úplně namístě. A zase tu úpravu tak, jak je nastavena, považuji za zvláštní. Teď se podívám, s dovolením, do svých poznámek. Padlo tady, zda ten systém je zátěží pro zaměstnavatele, nebo není. Samotný ten insolvenční ne, problém je spíš s těmi exekucemi. Tam možná, pokud se nepletu, jsem včera posílal do Legislativní návrh vlády návrh novely exekučního řádu, to znamená jiný návrh, který má zase řešit vícečetné exekuce. To znamená, ony jsou to do jisté míry spojené nádoby, ale řeší se to postupně. Tak ten počítá s tím, že při exekucích část peněz půjde zaměstnavateli. Ale to není problém insolvencí. U insolvencí to není potřeba řešit, ale jsme si vědomi toho, že to do budoucna řešení zasluhuje.

Zaznělo tady, že bychom měli motivovat lidi k vyššímu výdělku. Což samozřejmě z hlediska naplnění účelu té ať už exekuce, nebo insolvence, je bezesporu to, kam bychom měli směřovat. Tady zase mohu říct, a neřeší to tenhle návrh prostě proto, že ty věci jsou řešeny nikoliv přímo v zákoně, ale v nařízení vlády. Minulý pátek jsem poslal – a on to zmiňoval i pan senátor Dienstbier – do připomínkového řízení návrh novely Nařízení vlády, které jsme slíbili už Poslanecké sněmovně, když se tam tenhle návrh projednával. A které má zvýšit motivaci k tomu, aby dlužníci vydělávali více.

Konkrétně, když jsme se bavili o té částce 15.000 čistého, nad kterou se dneska nevyplatí vydělávat víc, tak my se úpravou toho vzorce dostáváme až na částku 24.000 Kč čistého. Může se to zdát jako málo, ale zase nesmíme na to pohlížet našima očima. Průměrný dlužník je osobou, která většinou na tuto částku nedosahuje. Většinou se opravdu pohybuje výrazně níž. To znamená, že když my ho tady namotivujeme, aby najednou vydělával o nějakých téměř 9.000 Kč měsíčně čistého víc, tak pro něj už je to obrovský skok platu. A jsou to peníze, se kterými rozpočet té domácnosti, nebo ten rodinný rozpočet už může poměrně výrazně posílit při legálních příjmech.

Samozřejmě jsme si vědomi toho, že problém šedé ekonomiky je poměrně výrazný. Naše kalkulace mimochodem počítají s tím, že kdyby se podařilo většinu lidí oddlužit, tak by to znamenalo pro státní rozpočet, pro veřejné rozpočty přínos 3, v pesimistickém odhadu a v optimistickém až 10 mld. Kč. Já spíš bych si myslel, že budeme u té dolní hranice, ale i to by byl skvělý úspěch. Tři miliardy Kč ročně jenom na odvodech, jenom na placení daní z příjmů. I v tomhle směru se ten návrh vyplatí.

Pan senátor Větrovský se mě potom ptal, jak na tom budou obce z hlediska oddlužení. Často jim dlužníci dluží za nájem. Budou na tom stejně jako všichni ostatní věřitelé. A ono to souvisí zase s jinými otázkami. Nově – a já už jsem to tady, mám pocit, říkal, nebo to tady zaznělo – nově ti žadatelé o režim insolvence nebudou muset uvádět svoje věřitele. Proč? Protože oni to kolikrát opravdu ani nevědí, kde všude dluží. Nehledě na to, že tam může docházet k nějakému právnímu nástupnictví z různých právních titulů. Třeba když on někoho zapomene uvést, tak už někdo z toho může usuzovat na ten nepoctivý záměr. A přitom je to často jenom hloupost, neznalost, to, že se v té situaci utápějí. A logicky pak nebudu uvádět ani obce, když nebudu uvádět někoho jiného. Zase je potřeba respektovat rovnost.

Nicméně v rámci insolventního rejstříku se následně objeví výzva k tomu, aby se věřitelé přihlásili ve lhůtě 2 měsíců. Pokud se nepřihlásí, potom nebudou v režimu insolvence uspokojováni. O to ale jednodušší potom bude ten formulář, který mimochodem nemá 24 stran, má 4 strany a vyplněný má zhruba 6 stran. A není to tak, že ten nebohý dlužník by si ho měl vyplňovat sám. On ani nemůže. On sám si ho může vyplnit jenom tehdy, když je právník nebo ekonom, ale to většinou nejsou ti lidé, o kterých se bavíme. Jinak ho může vyplnit pouze ten, kdo má nějakou odbornou kvalifikaci, typicky advokát, a to za sjednocený poplatek 4000 Kč bez DPH. Anebo akreditovaná osoba, těch máme nyní zhruba 90, která to ale provádí bezplatně. Máme jich 90, to znamená, že máme v zásadě pokryta všechna větší města.

Bavili jsme se tady o nárůstu příslušenství, jestli by se neměl nějakým způsobem zastavit. Problém exekucí je, že ono do té vany přitéká rychleji, než z ní odtéká. Že to příslušenství roste tak rychle, že vlastně ta voda neubývá a postupně ta hladina stoupá. To je jedna z přidaných hodnot insolvence. V rámci insolvence se nebavíme o příslušenství, které nově narůstá. A z hlediska uspokojování historického příslušenství platí, že se uskupuje pouze do 100 % jistiny. Všechno, co je nad rámec 100 %, jde do režimu podřízené pohledávky, to znamená uspokojuje se až nakonec. Pokud to vůbec dojde na řadu. To opatření má svůj smysl, protože je zaměřeno zejména proti těm, kteří v minulosti půjčovali za z mého pohledu nemravné úroky. A to je právě také jedna z přidaných hodnot. Oni reálně budou ti lidé splácet méně, než by spláceli v exekuci. Právě proto, že část toho příslušenství fakticky odpadne do režimu té podřízené pohledávky.

Padla tady otázka, co děláme vůbec proti tomu, aby se ta situace do budoucna neopakovala. No tak já už jsem zmiňoval, že byl přijat nový zákon o spotřebitelském úvěru, který už dneska tu informační povinnost poměrně výrazně posiluje. Ne že by někdo četl ty stránky dokumentů, které dostane, ale co je podstatné, ukládá instituci, která půjčuje peníze, provést screening toho budoucího dlužníka. Z hlediska toho, zda je schopen splácet své pohledávky. Upřímně řečeno, spoustě věřitelů to bylo v minulosti úplně jedno, jestli jim to splatí nebo ne. Protože oni věděli, že ho budou dusit, že ho budou dusit na příslušenství a že ty peníze skrze exekuci nějakým způsobem dostanou zpátky. To, že jim nebude nikdy splacena samotná jistina, to je tolik netrápilo. Tahle situace už by dneska neměla nastávat.

Samozřejmě chtělo by to zvednout finanční gramotnost. Já nemůžu mluvit za oblast školství, ale třeba v oblasti vězeňství my teď aktuálně realizujeme pilotní projekt ve věznici ve Znojmě – protidluhové poradenství. Neřeknu vám, jak bude efektivní, ale je to věc, kterou se intenzivně zabýváme. A chtěli bychom do budoucna, protože vězni jsou zrovna tak ohrožená skupina, tu věc rozšířit postupem času i do dalších věznic.

Pokud jde o postihování nelegálního zaměstnávání, tak tomu se samozřejmě úřady práce věnují, ale bavíme-li se o statisících nelegálních zaměstnanců, tak je situace poměrně složitá vždycky. To, co se odhalí, bude jenom ne kapka v moři, ale nějaký kyblík v moři, protože při žádném personálním zabezpečení není možné dosáhnout nějaké obrovské odhalitelnosti. Ono to v zásadě funguje nejčastěji na udání. Co si budeme povídat.

Padla tady otázka, jestli budeme mít dostatek insolvenčních správců? Zda budou schopni administrovat vůbec tu činnost. Ale my si musíme uvědomit jednu věc, a ona to ta novela vlastně potvrzuje a výslovně do toho zákona zakotvuje. Insolvenční správce tam není sám jako kůl v plotě, kdo vyřizuje všechny ty insolvence. Ony jsou to často veřejné obchodní společnosti s řadou společníků, třeba kolegové mi tady uvádějí příklad jedné z nich, která má 12 společníků plus má řadu zaměstnanců. Proč? Protože se to vyplatí. A reálně se dostáváme na počet osob, které se zabývají tou agendou, který je mnohem vyšší, než by se zdálo z pouhého počtu insolventních správců. A samozřejmě tím, že lze předpokládat navýšení počtu vyřizovaných případů, bude logicky i tlak na to, aby personální zabezpečení na straně insolventních správců bylo vyšší.

My jsme to dokonce chtěli regulovat vyhláškou, mimochodem, v zákoně by pro to zmocnění bylo, ale tam jsme narazili v Poslanecké sněmovně, že jde o zásah, který je z hlediska svobody podnikání nepřípustný. Mimochodem, když se bavíme ještě o tom zabezpečení, máme zhruba 150 exekutorů v České republice. A jsou schopni odbavovat statisíce dlužníků. Tady bych se nebál toho, že v případě insolvencí tomu bude jinak. Co je trošku věcí, která může do budoucna vytvořit problém, a je korektní to přiznat, je nárůst agendy, se kterým my počítáme. My počítáme, že nárůst případů bude zhruba o 30 % ročně oproti předchozí situaci. Trošku na to reagujeme zjednodušením procesu, tak, aby – a bavíme se zejména o insolvenčních soudech, vůbec o zabezpečení na úrovni krajských soudů.

Zaprvé předpokládáme, že racionalizací procesu odpadne část agendy, která je v zásadě zbytná. A zároveň tím, že se nezkoumá v zásadě až tak přísně schopnost dlužníka splácet závazky na začátku, ale je to přeneseno do toho průběžného respektive koncového režimu, tak my vlastně jsme schopni – a já to tady přiznávám naprosto otevřeně – jsme schopni v následujících letech, kdyby došlo k nějakému výraznějšímu nárůstu agendy, než se kterými jsme kalkulovali, na to reagovat v budoucnu posílením insolvenčních soudů.

Je to varianta, se kterou počítáme. Dá se na ni reagovat v zásadě relativně operativně při sestavování státního rozpočtu na následující kalendářní rok, aniž by tam docházelo k nějakým výrazným prodlevám. A pořád ale platí, že jestliže výsledkem budou aspoň 3 mld. ve veřejných rozpočtech navíc, tak ta částka, kterou by to stálo, je relativně marginální proti tomu přínosu. Nehledě na to, že samozřejmě se tím vyřeší i ten sociální problém, se kterým se potýkají zejména potom územní samosprávné celky.

Pokud jde o jiné státy Evropské unie, což tady také zaznělo, podívejte se, jak to funguje jinde, je pravda, že ta dnešní úprava je daleko přísnější než v okolních státech. Ve všech okolních státech dnes platí úprava, která je mírnější. My tím, co navrhujeme, se tomu aspoň přibližujeme. A zase je korektní přiznat, že v řadě aspektů budeme stále přísnější, než jsou jiné státy. Ale ono je to o tom vyvažování poměru, co si zaslouží věřitel a co si zaslouží dlužník. Také je pravda, že v Evropské unii už je projednáván návrh, který předpokládá tříleté oddlužení v případě dluhů z podnikání. Ale tam zase my vycházíme z toho, do budoucna budeme muset tu úpravu implementovat, my vycházíme z toho, že přece jenom dluhy z podnikání jsou svou povahou trošku něco jiného než třeba dluhy ze spotřebitelských úvěrů. Ten podnikatel jde do mnohem většího rizika z hlediska vzniku nějakých dluhů, které bude muset splácet, než někdo, kdo si kupuje na zájezd nebo na vánoční dárek nebo na televizi. A proto tedy si myslím, že ten pětiletý režim by mohl obstát i v budoucnu, až bude přijata ta evropská směrnice, jejíž návrh poměrně výrazně pokročil.

Pak tady padla otázka, kdy bude nový formulář, který už bude odpovídat novému režimu. My samozřejmě, jakmile projde tento návrh, jsme připraveni vypustit do světa návrh vyhlášky. A všechno se dá v té legisvakanční době pohodlně stihnout tak, aby náležitosti formuláře odpovídaly platnému právu. Ta legisvakance je tady dostatečně dlouhá na to, aby se všechno stihlo.

Tak já se teď rychle ještě podívám do poznámek, abych nemluvil příliš dlouho, jestli jsem něco podstatného nezodpověděl. Pokud ano, tak se za to moc omlouvám. Snad jsem z těch důležitých věcí doufám zodpověděl všechno. Pokud ne, tak se omlouvám, případně jsem schopen zodpovědět.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře, a ptám se pana senátora Malého, jestli se chce vyjádřit k proběhlé debatě? Asi ne, protože tady není. Takže se ptám, nebo prosím, žádám zpravodajku garančního výboru, aby se vyjádřila k právě proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Já děkuji všem senátorům i panu ministrovi za bohatou diskuzi k tomuto zákonu, kde vystoupilo celkem 13 senátorů, 2 z toho dvakrát. A já myslím, že se skutečně debata vedla směrem k dvěma sporným bodům, to znamená podmínkám vstupu do insolvence tak, jak jsem o tom mluvila já i ve své zpravodajské zprávě a tak, jak se to neslo celou diskuzí. Takže jestli můžu debatu takto uzavřít s tím, že zopakuji, že usnesení ústavně-právního výboru zní, schválit ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak pokud je to z vaší strany všechno, tak jak jste uvedla, byl podán návrh ústavně-právním výborem schválit...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Máme v tuto chvíli dva návrhy. Návrh výboru ústavně-právního a výboru, který je ve znění Poslaneckou sněmovnou, a návrh, který je výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, kde jsou pozměňovací návrhy. Nejsem si jistá, jestli se teď tímto otevírá...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ne, ne, ne, ne, máme návrh schválit, ve znění zaslaném Poslaneckou sněmovnou. Já si myslím, že o tom budeme teď právě hlasovat. Takže přistoupíme k hlasování.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je v současné chvíli přítomno 72 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 37.

Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že vhlasování pořadové č. 28 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 12, proti bylo 15. Návrh nebyl přijat a my přistoupíme k podrobné debatě.

Kdo se hlásí do podrobné debaty? Vidím, že už tam jsou někteří senátoři přihlášeni. Prosím tedy pana senátora Malého, aby přistoupil k mikrofonu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Malý:  Pane předsedající, pane ministře, paní garanční zpravodajko, dámy a pánové, já nebudu dlouho skutečně zdržovat. Návrh výboru pro zdravotnictví a sociální politiku máte všichni na svých stolech a byl tady také několikrát zmiňován. Je to návrh skupiny senátorů ze zdravotnického výboru, můj a kolegy Hilšera, a z ústavně-právního výboru kolegy Dienstbiera. Čili prosím, abyste to laskavě zvážili a zachovali se při hlasování podle nich. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Jako další je do debaty přihlášen pan senátor Hraba.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Hraba:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové.

Já jsem předložil subtilní pozměňovací návrh, minimalistický a přiznám se, že právně puristický a plně kompatibilní se všemi pozměňovacími návrhy, tak, jak jsou předloženy, tak, jak jsme měli možnost si přečíst. Proběhla tady dlouhá diskuze o tom, jaký by měl být obsah toho oddlužení. Na tom se určitě shodneme, že by měly být varianty, které jsou v ustanovení § 412a) definovány.

A můj pozměňovací návrh, proč jsem říkal subtilní, obsahuje pouhá čtyři písmenka, jedno slovo, a to je "nebo".

A právní teorie – a teď se obracím prostřednictvím pana předsedajícího na pana ministra, a určitě mi dá za pravdu – totiž rozlišuje kumulativní splnění určitých podmínek, tak jak je ta právní norma má definovány, a variantní. A obsahově se rozumí, aspoň tak, jak to vyplývá z návrhu ustanovení § 412a, že se jedná o alternativy. Ale ta právní norma je napsána právně technicky, že obsahuje ty podmínky kumulativně. Jinými slovy, oddlužení by bylo tedy splněno pouze za splnění všech tří podmínek, a tedy podmínky a), tedy plného zaplacení dluhu dlužníkem.

A chtěl bych vás poprosit, zda byste zvážili tento pozměňovací návrh, který by plně sladil textovou část normy s tím, co je vlastně chtěno, tak, abychom nemuseli říkat, že tato norma bude vyložena v budoucnu tak, že se myslelo touto normou to a to a že to ta norma bude skutečně říkat. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Dávám slovo panu senátorovi Dienstbierovi.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, máte ode mne na stole jeden pozměňovací návrh, který se týká § 412a, to je problém vyvratitelné domněnky vztahující se k 30procentní úhradě dluhu. Ale já ho v tuto chvíli podávat nebudu, protože on je v podstatě zahrnut v usnesení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, s jednou drobnou odchylkou, která vychází vstříc požadavku na přísnější nároky na dlužníky, akorát, že tak jak to Marek Hilšer navrhl a výbor pro zdravotnictví a sociální politiku schválili, tak změna paragrafu 418, která je tam navíc oproti mému návrhu, zdůrazňuje tam požadavek poctivého úsilí, ale po dobu pěti let oddlužení, čímž jakoby kompenzuje to, že navrhujeme to vypustit ze sněmovní verze v paragrafu 412a.

A pak bych měl ještě jeden vlastně procedurální návrh, o kterém jsme s paní zpravodajkou mluvili. Byl bych rád, kdybychom těch šest bodů pozměňovacích návrhů z výboru pro zdravotnictví a sociální politiku rozdělili na tři hlasování. Jeden, který je v bodě 2, který se týká toho tzv. 1 + 1, to je § 395, aby se bod 2 hlasoval zvlášť, pak aby se zvlášť hlasoval bod 3, kde na návrh Marka Hilšera se tam navrhovalo doplnit nepoctivý záměr v § 395a v novém § 395a, protože to věcně nesouvisí. A všechny zbývající body souvisejí se změnou § 412a, abychom zbývající body potom hlasovali už dohromady. Čili zvlášť bod 2, zvlášť bod 3 a potom zbývající body dohromady. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. A prosím nyní paní senátorku Jitku Chalánkovou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Chalánková:  Dámy a pánové, dovolte, abych vás požádala o podporu a schválení mého návrhu na usnesení, které máte rozdané na stole, kdy žádáme jak ministra spravedlnosti, tak ministryni práce a sociálních věcí, aby ve lhůtě jednoho roku již vyhodnotili dopady naší novely.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. A prosím pana senátora Zdeňka Hrabu. Vzhledem k tomu, že to nebyl výborový návrh usnesení, tak pan senátor Hraba načte svůj pozměňovací návrh.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Hraba:  Pozměňovací návrh spočívá v tom, že k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení a následných zákonů dalších k senátnímu tisku č. 12 v článku I. bodu 119 v § 412a odst. 1 na konci písm. b) doplnit slovo "nebo".

Odůvodnění jsem už prezentoval ve své předchozí řeči.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Do podrobné rozpravy se hlásí ještě pan senátor Marek Hilšer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Chci jenom upozornit na to, že tady je řada nováčků, a jde o to, abychom se v proceduře potom neztratili.

Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku má celkový návrh, který má několik bodů. A pan senátor Dienstbier navrhuje to, aby celkový návrh byl při hlasování rozdělen do jednotlivých bodů.

Nevím, jestli se o tom hlasuje nebo nehlasuje. (Z pléna: Nehlasuje.) To je první věc.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Budete nás pak provázet hlasováním.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Marek Hilšer:  Dobře. Jde jenom o to, abychom se v tom potom vyznali, tak poprosím, aby bylo jasné, o čem hlasujeme a co který bod je. Moc děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. A protože už se nikdo další do podrobné rozpravy nehlásí, prosím pana ministra, jestli se k tomu chce ještě vyjádřit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek:  Ano, děkuji. Já jen velmi stručně. Vzhledem k tomu, že hlasování schválit návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou nedopadlo, tak pořád ještě to může skončit bez usnesení.

Ale pokud jde o podané pozměňovací návrhy, návrh, který vznesl pan senátor Hraba, pokud jde o doplnění slova "nebo" do § 412a, tak ryze z legislativně technického je samozřejmě důvodný. To je také třeba přiznat.

Na druhou stranu, kdyby mělo projít jenom tohle to a kvůli tomu se to mělo vracet, tak k tomu podotýkám, že nikdo, kdo je svěžího rozumu, tak jednotlivá písmenka nevyloží jako kumulaci, už jenom proto, že ony obsahově jdou proti sobě, jedno je tříletou variantu, jedno na pětiletou, takže kumulace z povahy věci je vyloučena. To znamená, že i když tam slovo "nebo" nebude, v praxi to nevyvolá žádný problém, protože, jak říkám, nikdo, kdo je svěžího rozumu, to nebude aplikovat jako kumulaci. A nebude to jediný případ právních řádů, kdy legislativně se to tváří jako kumulace a ve skutečnosti je to výčet alternativní.

Mimochodem, když už jsem u toho, tak ono slůvko "nebo", pokud by patřilo sem, patřilo by i do pozměňovacího návrhu výboru v § 395a, se rozumí zejména, a nyní pokud a), b), c). Ono se to také tváří jako kumulace, dlužníci by byli rádi, ale kumulace to také není.

Pokud jde o ostatní pozměňovací návrhy, nechám to na vůli ctihodného Senátu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, k tomu se ještě dostaneme. A tímto končím podrobnou rozpravu a táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zdravotnictví a sociální politiku pan senátor Jaroslav Malý. Už ne, děkuji.

Prosím zpravodajku garančního výboru, aby se vyjádřila k proběhlé rozpravě a případně nás potom provedla hlasováním. (Byla potíž s jednou identifikační kartou.) Nic se neděje, dvě a půl hodiny jsme diskutovali, jedna karta nás už nezdrží.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Nemohu se přihlásit se svojí identifikační kartou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ani tvrdá práce nepomohla, nic se neděje. Ale teď už to svítí modře, krásně. Prosím, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Omlouvám se. Po tomto entré konstatuji, že zde máme dva pozměňovací návrhy, jeden z výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a jeden pana senátora Zdeňka Hraby, jestli si mohu dovolit akceptovat nepředložení pozměňovacího návrhu pana senátora Dienstbiera.

U pozměňovacího návrhu výboru pro zdravotnictví a sociální politiku akceptuji návrh pana senátora Dienstbiera a budeme hlasovat ve třech hlasováních. Pokusím se vždy docela srozumitelně říct, o čem právě hlasujeme.

Budeme nyní hlasovat samostatně bod 2, samostatně bod 3 a pak dohromady body 1 plus 4 plus 5 a plus 6, protože tyto body spolu souvisejí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Je to váš návrh a vy nás jím provedete. A myslím, že je to tak správné a i srozumitelné.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Dovolím si navrhnout přistoupit k hlasování, a to o návrhu výboru pro zdravotnictví a sociální politiku uvedeném pod bodem 2, to znamená, že když to nebudu číst přesně, jde o to, aby bylo všem jasné, že jde o tzv. podmínku 1 + 1. Pokud rozumíme, myslím si, že můžeme zahájit hlasování. Moje stanovisko k tomuto návrhu k bodu 2 je doporučující. (Ministr je rovněž pro.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Můžeme přistoupit k hlasování. (Znělka.) V sále je v současné chvíli přítomno 73 senátorek a senátorů, teď se mi jeden ztratil, takže 72, aktuální kvorum je 37.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 29 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 55, proti byl jeden. Návrh byl přijat.

Prosím paní senátorku o další pozměňovací návrh.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Nyní přistoupíme k hlasování o bodu č. 3. Je to vložení paragrafu o nepoctivém záměru. Nebudu ho celý číst, ale doufám, že jste všichni rozumní. Moje stanovisko je nedoporučující. (Ministr rovněž nesouhlasí.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Vše je jasné, o čem se hlasuje. Tentokrát již nebudu spouštět znělku a přistoupíme k hlasování.

Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 30 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 38, proti bylo 16. Návrh byl přijat.

Prosím paní senátorku o další pozměňovací návrh.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Třetí hlasování je spojené hlasování o bodech 1, 4, 5, 6 a vše se týká, jak si mezi sebou říkáme, semaforu, to znamená hranice 30 %. Moje stanovisko je nedoporučující. (Stanovisko ministra rovněž nedoporučující.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 31 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 54, proti byli 3. Návrh byl přijat.

Přistoupíme k dalšímu pozměňovacímu návrhu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Dalším pozměňovacím návrhem je návrh pana senátora Zdeňka Hraby. Jde vlastně o vložení slova "nebo" do § 412a.

Moje stanovisko je neutrální. Myslím si, že tato změna je nadbytečná. (Stanovisko ministra je rovněž neutrální.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Zahajuji hlasování o tomto pozměňovacím návrhu. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V hlasování pořadové č. 32 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 53 senátorů, proti byl jeden. Návrh byl přijat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Další návrhy ve vztahu k tomuto zákonu nejsou, takže celkové hlasování by mělo znít:

Senát Parlamentu České republiky schvaluje ...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pardon, ještě je tam doprovodné usnesení paní senátorky Chalánkové.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Myslela jsem si, že to je až po skončení celkového hlasování, protože se to netýká znění zákona jako takového .

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, hlasování necháme až potom.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Měli bychom hlasovat o znění:

Senát Parlamentu České republiky vrací Poslanecké sněmovně zákon o insolvencích, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano. Vyčerpali jsme tedy všechny pozměňovací návrhy. A budeme hlasovat o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 33 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 63, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Ještě si dovolím předložit doprovodné usnesení navržené paní senátorkou Jitkou Chalánkovou a týká se víceméně výzvy k tomu, aby byla ministrem spravedlnosti a ministryní práce a sociálních věcí provedena analýza nebo vyhodnocení dopadů těchto zákonů.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Doprovodné usnesení paní senátorka Chalánková načetla, máme ho všichni k dispozici.

Zahajuji hlasování o tomto doprovodném usnesení. Kdo je pro schválení tohoto usnesení, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 34 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 68, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

V souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byli senátorka Anna Hubáčková a senátor Jaroslav Malý, a zároveň se ptám, zda se svojí rolí souhlasí. Oba souhlasí, děkuji.

Přistoupíme k hlasování.

Jenom připomínám, že byl podán návrh pověřit senátorku Annu Hubáčkovou a senátora Jaroslava Malého odůvodněním usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Já spouštím hlasování. V okamžiku, kdy v sále je přítomno 72 senátorů, aktuální kvórum je 37. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování č. 35 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 70, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím končím projednávání tohoto bodu a děkuji.

(Anna Hubáčková: Děkuji.)

Teď se hlásí o slovo předseda klubu ČSSD. Vystřídáme se.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, mám procedurální návrh k programu. Navrhuji, aby dnešní bod senátní tisk č. 11, návrh zákona, kterým se mění zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, které předkládá zástupkyně skupiny poslanců Kateřina Valachová, byl zařazen pevně na zítřek, jako první bod po 12. hodině. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, slyšeli jste návrh, je to procedurální návrh, tak musíme o něm dát hlasovat. A pak ještě vystoupí pan kolega Petr Šilar. Poté až. Až po tom hlasování. Takže budeme hlasovat o návrhu, který přednesl pan senátor Vícha. Slyšeli jste. Zahajuji... Nenabíhá...

Tak ještě jednou. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Přítomno je 69, kvórum pro přijetí je 35.

Registrováno 69, kvórum 35, pro návrh se kladně vyjádřilo 55, proti 1. Návrh byl schválen.

Hlásí se ještě pan předseda klubu KDU, Petr Šilar, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Šilar:  Vážené senátorky, senátoři. Já bych si dovolil odlehčit náš maraton taky jedním procedurálním návrhem, a to je změnou programu, kterou můžeme hlasovat ihned. A to je, prosím vás, dostali jste na stůl, změna zasedacího pořádku. Já bych si dovolil navrhnout drobnou změnu, kterou musí schválit plénum, a to je, že vedle kolegyně Jitky Seitlové by měl cedulku a seděl by tam Václav Hampl, místo něho tam by měla cedulku Emilie Horská, která sedí vepředu. Jedná se o organizační změnu, abychom byli pohromadě jako klub. Děkuji za pochopení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano. Chvilku vydržte, chybí nám nějaké podklady. Nejdříve musíme tento bod zařadit, protože ho nemáme ve schváleném pořadu této schůze, a pak teprve můžeme případně, když ho zařadíme, tak jednat. Pane předsedo, vy ho navrhujete zařadit jako nový bod č. 11? (Petr Šilar: Ano.) Slyšeli jste. Je návrh zařadit nový bod. To znamená zasedací pořádek, jeho změna, jako bod č. 11 této čtvrté schůze. Všichni víte, o čem budeme hlasovat? Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 37, registrováno 70, kvórum 36, pro návrh 65, proti nikdo. Návrh byl schválen. Pořad této schůze je rozšířen o nový bod č. 11.

A je tady ještě procedurální otázka nebo návrh? Ano, paní kolegyně Zdeňka Hamousová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Děkuji, v rámci nově zařazeného bodu si dovoluji podat také návrh ještě na změnu zasedacího pořádku v naší slavné jednací síni, a to sice změnu, s dovolením, paní kolegyni Horskou bychom přestěhovali úplně...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ne, paní kolegyně, tento bod ještě nebyl otevřen.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Tak to se omlouvám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Máme otevřenu změnu zasedacího pořádku. Až ten bod otevřu, my jsme ho teď zařadili, až ho otevřu, přihlásí se pan Šilar, který nám představí ten návrh, který už tady drobet řekl, a pak vy můžete ještě doplnit ten návrh.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Rozumím tomu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ještě něco by chtěl OV? Chtěli jste něco? Ne, dobře.

Já teď otevírám nově zařazený bod, prosím o klid, a to je

 

Návrh na změnu zasedacího pořádku

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Návrh na změnu vám byl rozdán na lavice. Já uděluji slovo panu Petru Šilarovi, aby nás se změnou seznámil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Šilar:  Děkuji za slovo, já jsem to chtěl urychlit, omlouvám se, protivil bych se organizačnímu řádu. Já bych si dovolil navrhnout, teď po rychlé domluvě s kolegyní Hamousovou, s tím, že by na místě vedle kolegyně Seitlové byl Václav Hampl, na místě, kde sedí teď Václav Hampl, by byl Jiří Cieńciała, paní Miluše Horská by měla cedulku až na místě, kde dneska sedí Jiří Cieńciała.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji vám. Tím pádem paní senátorka Hamousová už se nehlásí o slovo. Já otevírám rozpravu k tomuto návrhu. Zájem vystoupit v rozpravě není, takže rozpravu uzavírám. My můžeme přistoupit k hlasování. Máme přítomno 70, kvórum 36, nebudu dávat znělku, protože jsme před chvilkou hlasovali. Všichni víte, o čem hlasovali? Já bych to nazval malý kulový blesk.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 38, registrováno 70, kvórum 36, pro návrh se kladně vyslovilo 66 přítomných senátorek a senátorů, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Já si dovolím tedy otevřít další bod... Dámy a pánové, prosím o klid, prosím o klid, děkuji.

Nyní projednáme

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 5

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 5. Já opět prosím pana ministra spravedlnosti Jana Kněžínka, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek:  Děkuji, pane předsedající. Slibuji, že budu výrazně kratší než u předchozího bodu. Předložení tohoto návrhu zákona je reakcí na rozsudek Soudního dvora EU, který 15. března 2018 odsoudil ČR za porušení čl. 49 smlouvy o fungování EU, konkrétně za to, že má ve svém právním řádu úpravu, která vytváří diskriminaci na základě státní příslušnosti.

V čem je problém?

Podle stávajícího znění zákona může být notářem pouze státní občan ČR, v tom Soudní dvůr spatřuje diskriminaci, my proto v souladu tedy s naším mezinárodně právním závazkem navrhujeme, aby notářem mohl být nejenom občan ČR, ale i občan jiného členského státu EU, EHS nebo Švýcarské konfederace.

Je to čistá implementace, kterou pokud nepřijmeme, tak ČR hrozí sankce za neprovedení toho rozsudku, na druhou stranu, není třeba se čeho bát, protože pořád bude platit podmínka, že notářem může být pouze ten, kdo má absolvovanou českou právnickou fakultu, kromě toho musí ovládat český jazyk jako úřední jazyk, ve kterém se tedy vyhotovují příslušné písemnosti.

Takže jedná se o úpravu, která by neměla vyvolávat žádné problémy. Sněmovnou prošla v jediném čtení. Já moc prosím o její podporu i tady v Senátu. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  I já vám děkuji, pane ministře. OV určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 5/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl, který je omluven. Zastoupí ho pan senátor Radek Sušil. Já pana senátora žádám, aby se ujal slova.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Radek Sušil:  Děkuji za slovo, pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Je to velmi jednoduchá novela, takže pan ministr řekl takřka úplně všechno. Já vás jenom seznámím s usnesením, který přijal jako číslo 4 na své druhé schůzi konané 12. prosince, kdy výbor po úvodním slově pana Fraňka, náměstka ministra spravedlnosti, který vystoupil jako zástupce navrhovatele, výbor

I. doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci senátora Miroslava Antla, kterého zastupuji,

III. pověřuje pana předsedu Senátu, senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení panu předsedovi Senátu PČR.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Takže otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Předpokládám, pan navrhovatel nechce doplnit? Pan zpravodaj také nemá nám co říci? My tedy přistoupíme k návrhu, který je v usnesení garančního výboru. To je návrh zákona schválit znění postoupené Poslaneckou sněmovnou.

Přítomno 65, kvórum 33. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 39, účastnilo se 67, kvórum pro přijetí 34, pro návrh se kladně vyslovilo 58, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji zpravodaji i předkladateli.

A budeme projednávat další bod, a tím je

 

Sdělení Komise Evropa jako ochránce: iniciativa za účelem rozšíření pravomocí Úřadu evropského veřejného žalobce na přeshraniční teroristické trestné činy

Tisk EU č. J 183/11

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. J 183/11 a J 183/11/01. Já prosím pana ministra spravedlnosti Jana Kněžínka, aby nás seznámil s těmito materiály.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek:  Děkuji, pane předsedající. Obsahem materiálů toho sdělení Komise směřovaného vůči Evropskému parlamentu a Evropské radě je idea rozšířit působnost Úřadu evropského veřejného žalobce i na problematiku přeshraničních teroristických trestných činů.

K tomu je potřeba uvést, že ten Úřad evropského veřejného žalobce, kterému se taky někdy říká EPPO, je úřadem, který vlastně ještě úřadem není, protože fakticky nebyl zřízen. On nefunguje. Předpokládá se zahájení jeho činnosti někdy na přelomu roku 2020 a 2021, s tím, že ten přesný termín bude sdělen Evropskou komisí. Jedná se o úřad, na jehož činnosti se podílí 22 členských států, včetně ČR, a podle platné úpravy, podle toho nařízení EU, které ten úřad zřídilo, by se mělo zaměřovat na vyšetřování trestných činů, které poškozují nebo ohrožují finanční zájmy EU. Jinými slovy agenda relativně vzdálená od problematiky stíhání trestných činů. My vzhledem k tomu, že ten úřad, jak jsem říkal, doposud nebyl zřízen, není tedy žádná zkušenost s jeho fungováním, ani v té jeho stávající působnosti těch trestných činů proti finančním zájmům EU, tak považujeme iniciativu rozšířit jeho působnost na teroristické trestné činy přinejmenším řečeno za předčasnou. Domníváme se, že debata o tomto případném rozšíření by měla být vedena, pokud, tak v budoucnu, jakmile bude ten úřad fakticky ustaven, jakmile zahájí svou činnost a bude zřejmé, nakolik efektivně funguje.

K tomu ještě poznamenávám, že ono by to mělo samozřejmě nějaké vedlejší dopady, musel by se bezesporu posílit rozpočet toho úřadu oproti plánovanému rozpočtu ve vztahu jenom k těm finančním zájmům EU, a tady ze strany ČR trošku existuje obava, jestli by to nebylo na úkor jiných činností, které se třeba touto problematikou zabývají, a tady mám na mysli zejména rozpočet Eurojustu a Europolu.

Ze všech těchto důvodů tedy ČR v této fázi tuto iniciativu nepodporuje.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Já vám děkuji, pane ministře. Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. J 183/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Václav Hampl, který je připraven. Já mu dávám slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové. Výbor projednal na svém včerejším zasedání tuto záležitost a v zásadě se ztotožňuje se stanoviskem, které tady vyjádřil pan ministr.

Já jednak tedy trochu bych řekl, že Evropská komise tady jakoby dotahuje schopnost takového toho občas pro nás ne úplně příjemného newspeaku, název dokumentu Evropa jako ochránce je možná pro české ucho trochu příliš vznosný. Ale to jenom tak na okraj. Důležitější je ta podstata, jádro té věci.

My na jednu stranu jsme ve VEU mluvili o tom, že uznáváme, reflektujeme to, že je potřeba, aby prostě EU jako instituce, jako spolek dělala jasné, viditelné kroky, které prostě směřují k potírání terorismu, k prevenci teroristických činů apod. V této symbolické rovině je to jistě chvályhodné. Ale je tu přesně ten problém, že se svěřuje agenda, která v tuto chvíli není neošetřená v rámci EU, tu má explicitně, výslovně na starost Eurojust, potažmo Europol, pokud jde o vyšetřování. Ale na té prokurátorské rovině, řekněme, Eurojust. Ten se tomu věnuje, má v té věci celkem i explicitní, jasné výsledky. Naproti tomu EPPO, Úřad evropského žalobce, zatím neexistuje, nejdřív bude existovat za rok, když všechno dobře půjde.

Navíc je tu ještě jedna potíž, a to sice, zatímco Eurojust je institucí EU nebo, řekněme, EU společně s členskými státy, on má takovou zajímavou strukturu, tak evropský žalobce je zřízen v rámci posílené spolupráce, to znamená, neúčastní se ho všechny členské státy, čili předávat jemu od Eurojustu, který pokrývá celou EU, na evropského žalobce, který nepokrývá, nedává moc velký smysl.

Čili v tuto chvíli skutečně tato iniciativa je možná zajímavá, ale rozhodně minimálně předčasná, asi ne úplně domyšlená. Spíše v tuto chvíli skutečně stojí za to hodně myslet na ten Eurojust, potažmo Europol, a to konkrétně i v situaci, kdy v návrhu rozpočtu EU na další sedmileté období se počítá s poklesem peněz pro Eurojust. To sice může samozřejmě částečně souviset s tím, že se počítá, že některé věci bude přebírat ten evropský žalobce, ale v tuto chvíli, pokud jde o tu teroristickou agendu, tak to prostě je realita, která je v tuto chvíli trošku v nedohlednu.

Čili podtrženo, sečteno, návrh usnesení, které na jednu stranu přiznává jaksi potřebu konat nějaké viditelné činy, ale pokud jde o tu konkrétní iniciativu, tak ji vidí minimálně jako předčasnou, navrhuje se případně k té myšlence vrátit, až bude Úřad evropského žalobce fungovat.

Děkuji vám za pozornost, budu rád, když podpoříte stanovisko VEU.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Pane senátore, také vám děkuji, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. Otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Pan senátor Miroslav Nenutil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Jsem rád, že se pan ministr zmínil o Eurojustu jako o tom, že je ohroženo jeho fungování krácením rozpočtu. Já vás chci jenom informovat, že právě včerejší zasedání našeho výboru přijalo prohlášení, usnesení, kde vyjadřuje znepokojení nad stagnací financí i v rámci toho dlouhodobého finančního výhledu. Protože to nebylo předmětem dnešní schůze, tak jsme to usnesení zaslali předsedovi Senátu. Vy teď tedy už víte, že ho můžete mít jako podpůrné při zaujímání vládního stanoviska. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Není zájem vystoupit, rozpravu uzavírám. Pane ministře, asi slovo nechcete? Pan garanční zpravodaj nemá na co reagovat. S návrhem usnesení nás seznámil. Takže můžeme přistoupit k hlasování.

Přítomno 68, kvórum pro přijetí 35. Budeme hlasovat o návrhu, jak přednesl pan senátor Václav Hampl, jak je také v tisku č. J 183/11/02. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 40, registrováno 68, kvórum 35, pro návrh se kladně vyslovilo 58, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji předkladateli, děkuji zpravodaji. Projednávání tohoto bodu je ukončeno.

Dalším bodem je

 

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se ukončují sezónní změny času a zrušuje směrnice 2000/84/ES

Tisk EU č. N 177/11

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 177/11 a N 177/11/01. Já prosím pana ministra spravedlnosti Jana Kněžínka, který zastoupí ministra dopravy, pana Ťoka, aby nás seznámil s těmito materiály.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. V říjnu tohoto roku navrhla Evropská komise zrušit střídání letního a toho astronomického, to znamená toho pravého, někdy také nepřesně označovaného jako zimní čas. Tomuto návrhu předcházely veřejné konzultace, kterých se účastnilo 4,6 milionu obyvatel EU, což je tedy poměrně vysoké číslo, ale je to méně než 1 % celkového počtu obyvatel.

Osmdesát čtyři procent z nich se vyslovilo pro zrušení střídání času a 16 % pro zachování střídání tohoto času. To znamená, poměrně jasná většina. Z toho tedy vychází ten návrh směrnice, který by měl tuto ideu uvést do právního režimu, přičemž se předpokládá, že by se tak mělo stát již do 1. dubna roku 2019, a ta koncepce je taková, že členské státy by si měly samy zvolit, protože to už nebylo obsahem těch konzultací, ty by možná taky byly zajímavé, jestli preferují setrvat u letního, nebo u astronomického času. Tohle ten návrh neřeší. A to je jeden z jeho hlavních problémů, protože výsledkem by mohla být situace, kdy ve státech, které jsou dneska v jednom časovém pásmu, najednou bude platit jiný čas. Hodina sem, hodina tam. A samozřejmě mohlo by se to stát od státu lišit, takže by mohla nastat poměrně nepřehledná situace.

Dalším problémem je potom ten poměrně ambiciózní termín 1. duben 2019. ČR preferuje, pokud by tedy mělo dojít ke zrušení střídání času, aby byl zvolen termín pozdější, protože i z hlediska vnitrostátního to bude vyžadovat nějaké kroky. Tady předesílám, že rakouské předsednictví navrhlo posunutí tohoto zrušení až na rok 2021, což je věc, která by měla asi podporu ČR.

Obáváme se, že nějaké unáhlené zrušení, navíc za situace, kdy nevíme, jestli by v sousedních státech platil stejný čas jako u nás nebo by byl o hodinu jiný, tak by mohl vyvolat celou řadu problémů v přeshraničním styku. A to nejenom při přepravě cestujících v letecké, silniční, autobusové dopravě, ale i v jiných, typicky třeba obchodních věcech, a proto by měl být další postup ještě velmi pečlivě zvážen a komunikován i s jinými státy, tak, aby pokud možno se zachoval status quo, aspoň pokud jde o to časové pásmo.

Ještě k tomu mohu říct, že nedávná Rada ministrů dopravy požaduje po Komisi předložení detailnější analýzy dopadů takového návrhu a zároveń předesílám, že většina členských států, včetně ČR, chce provést svou vlastní vnitrostátní, veřejnou konzultaci, která by se zaměřovala zejména na to, jaký čas tedy by měl být tím, který by měl do budoucna platit, jestli ten letní, nebo ten pravý, astronomický čas.

K tomu mohu jenom dodat, že z těch, kteří odpovídali v té anketě za ČR, se většina vyslovila pro ten standardní, to znamená ten v uvozovkách zimní čas, který máme teď. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  I já vám děkuji, pane ministře. Opět máte k dispozici stolek zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 177/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Orel, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, pane ministře. VEU se návrhem směrnice zabýval na svém druhém zasedání 4. prosince tohoto roku. Pan ministr v podstatě řekl všechno, co jsem já měl ve své zpravodajské zprávě. Možná bych ještě ten jakoby enormní zájem o tento návrh směrnice zdůraznil tím, že k projednání tohoto návrhu směrnice se přihlásilo 22 národních parlamentů, což se vymyká tomu, co obvykle... Většinou je to takových 5 až 10, o tento návrh směrnice projevilo zájem k projednání 22 národních parlamentů. Já to tedy nebudu už více nějakým způsobem zdůvodňovat, spíše vás seznámím s návrhem doporučení, které VEU přijal na svém zasedání, jak už jsem řekl, 4. prosince.

Seznámil se s návrhem směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se ukončí sezonní změny času a zrušuje se směrnice 2000 a z pozice vlády ČR k tomuto návrhu podporujeme v obecné rovině zrušení sezonního střídání času s ohledem na jeho dopady na zdraví a individuální komfort i hospodářství v EU. Nicméně zdůrazňujeme potřebu koordinace konsensu mezi členskými státy ohledně rozhodnutí o volbě času, tj. zda zvolit letní nebo standardní čas, tedy ten lidově zimní. Žádáme proto vládu, aby usilovala o dosažení dohody na stejném trvalém časovém režimu přinejmenším se sousedními členskými státy, aby nedošlo k nějaké výrazné fragmentaci v rámci těch tří časových pásem, které v Evropě máme. To by bylo určitě velmi na škodu. Pokládáme návrh za vnitřně rozporný, protože na jedné straně Komise zdůrazňuje potřebu harmonizace a opakovaně žádá Komisi, aby v návrzích právních aktů tak nečinila.

Zároveň se Senát domnívá, že naznačený časový harmonogram k projednání návrhu vyvolává tlak, který je u návrhu s podobným rozsáhlým a dlouhodobým dopadem na hospodářství a kvalitu života v Evropské unii nepatřiční. Jak už tu zaznělo, ta transpozice byla posunuta díky orgánům, které se tím zabývaly. A díky předsednictví Rakouska na 1. duben 2021 je tedy ještě dostatek času na projednání jak na národní úrovni, tak na evropské úrovni. A domníváme se, že také Evropské unie by měla sehrávat jakousi koordinační roli, protože v řadě případů se o to Komise snaží. A tady v tomto to přenechala čistě na národních parlamentech, nebo na státech EU. A myslíme si, že v rámci tohoto návrhu směrnice by určitě nějaká koordinační role měla být.

Pak už v tom doporučení následují jenom formální věci, že žádáme vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto usnesení. Senát by měl pověřit předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi. To by bylo v tuto chvíli vše, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a plnil funkci garančního zpravodaje. Otevírám rozpravu, do které se hlásí pan senátor Petr Šilar.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Šilar:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, pane ministře a ostatní. Kdybych k tomuto bodu nevystoupil, tak to by bylo asi velmi špatně, protože trošku za to můžu vůbec, že se to v té Evropě projednávalo, prostřednictvím našich europoslanců. Protože jsme dospěli k určité době, kdy je potřeba tu směrnici změnit. Já jenom začnu trošku od historie. Od roku 2010 o to nějakým způsobem usiluji já s mojí skupinou, máme založené webové stránky. To všechno je vedlejší. Otázka, že bych měl několik připomínek k té historii, k tomu, co říkal pan ministr. Ale on to nemá v gesci, takže o té historii moc neví, takže jenom chci opravit některé věci.

Především letní čas byl zaveden různě, podle zemí v EU. Tehdy ještě ne v EU. U nás byl tento čas zaveden v roce 1978, když byly uhelné prázdniny a Husák neměl čím topit, jak se říkalo tenkrát, když byla na Silvestra a na Nový rok velká tlaková níže, byly velké mrazy. Takže se zavedl letní čas kvůli úspoře energií. A šlo to ráz naráz. Pouhým rozhodnutím vlády. Nikdo, prosím vás, k zavedení letnímu času nebyl žádný zákon, žádná směrnice, dříve to bylo jenom usnesení vlády. A to platí až dodneška, takže o tom rozhodovalo pouhé usnesení vlády. Takže žádná anketa, nikdo se nikoho neptal, tahle blbost byla zavedena. Ukázalo se skutečně, že to je blbost, protože to žádnou úsporu energií nepřineslo, naopak to způsobuje problémy. A trvá to strašně roků, abychom přesvědčovali pořád všechny odpovědné, aby se tahle blbost zrušila.

Až v roce 2000 Evropské unie přijala směrnici, jejíž zrušení tady dnes potvrzujeme, protože sjednotila, aby to střídání bylo v celé Evropě jednotně. To znamená, poslední víkend v březnu a v říjnu. Z toho vznikla tato směrnice. Potom byly různé aktivity. Mj. já mám shromážděných téměř 10 000 podpisů, čekal jsem, že to pak předložím do Senátu, tak tím pádem teď v Senátu budu šetřit jeden bod některého jednání školskému výboru, že nemusí projednávat tuto petici. Těch téměř 10 000 podpisů občanů je pro zrušení střídání letního a zimního času, to zaprvé. A převážná většina, zhruba 80 %, je pro zachování toho původního, to znamená astronomického času, nebo středoevropského. Ne zimního. Ten zimní mj. – odbočka – zavedl mj. Gottwald v roce 1947 na 1 rok, a to se nepovedlo. Ale to je jiná historie.

Takže tato iniciativa hovoří o tom, že nemusíme dělat, podle mě můžeme využít ty věci. Samozřejmě jsem všechny podklady zaslal panu ministrovi Ťokovi. A protože iniciátorem v Evropském parlamentu byl můj kolega europoslanec Pavel Svoboda, kterému jsem předal všechny podklady ke zrušení času, tak to přednesl na evropském výboru, potom se to dostalo i na komisi a potom i do parlamentu. A výsledek je zrušení této směrnice a také anketa, která proběhla na internetu. U nás se jí zúčastnily asi 4,5 milionů občanů, ne u nás, ale v celé Evropě. A u nás, jak bylo řečeno, velká většina byla pro zachování stávajícího normálního času středoevropského.

Já jsem chtěl jenom připomenout, prostřednictvím pana Nohýnka, ale potom ještě máme domluvenou schůzku s panem ministrem Ťokem, kde mu to znovu celé předložíme, včetně mé petice a všech výsledků, které jsme za tu dobu nashromáždili za těch 10 roků. A i s různými příběhy různých občanů, proč je potřeba to změnit. Včetně vědeckých prací, především paní profesorky Illnerové, ale i dalších kapacit, které o tom měly skutečně velmi dobrá vědecká díla. Čili já jsem velice rád, že je toto na světě a byl bych rád, abychom to podpořili co největším počtem hlasů a nějakým způsobem i to usnesení a urychlili projednání.

Co se týče té změny, to musím říct, to se mi líbí, když teď všichni zjistili, že to je na honem. To je totiž proto, že si na tom spousta lidí vytvořila svůj byznys, na tom střídání. Dneska už jsou firmy, které na tom vydělávají. Už jsou specializované softwarové firmy, které na to reagují, a další a další lidi, takže teď se jim zdá, že by to způsobilo zmatek. Předtím to šlo ze dne na den, ráz na ráz, nikdo se nikoho na nic neptal. Ale v každém státě, nejen u nás, vůbec se nikdo nikoho neptal, teď by to způsobilo problémy, takže ty 2 roky jsou skutečně zbytečné. Je potřeba to zrušit co nejdřív, protože ta hloupost musí zmizet. A myslím, že nebude vůbec problém ani jízdních řádů, ale ani ankety nějakým způsobem vrátit zpátky normální přirozený řád věcí. A ne si myslet, že poručíme větru, dešti, jako soudruzi.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Tak děkuji, dále vystoupí pan senátor Michael Canov.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Když pan ministr a pak také pan zpravodaj se zmínili o tom, že to, čemu se říká lidově zimní čas, že to není zimní čas, je to astronomický středoevropský. A pak pan kolega Šilar mluvil o tom, jak letní čas byl u nás zaveden bez nějakého zákonu, jenom vládou. A pak se zmínil o tom Gottwaldovi a zimním čase. Já bych to upřesnil totiž. Zimní čas, který je o hodinu jinak od astronomického času než letní čas, je tedy od letního času o dvě hodiny. Jeho možné zavedení bylo schváleno Národním shromážděním, zákonem 212/1946 sb., který je dodnes platný. A byl to zákon, kde je podepsán Beneš, Zenkl, Nosek. Gottwald tam není podepsán. Ale ten zákon spočíval v tom, že zmocnil vládu, aby kdykoliv zimní čas zavedla.

A právě, že ho v praxi zavedla jenom ta Gottwaldova vláda, ale předúnorová ještě, a to od 1. prosince 1946 do 23. února 1947. Pak už ho nikdo nezavedl, ale může ho zavést. Když řeknete, pane ministře, panu premiérovi, můžete ho zavést na zasedání vlády příští týden. V tom případě dodržíte zákon. Když zavádíte letní čas, tak jak jsem pochopil, tak jednáte protizákonně. Nic ve zlém, děkuji, na shledanou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, a vystoupí pan senátor Jiří Dušek.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dušek:  Kolegyně, kolegové, pěkný podvečer. Já jsem vystudovaný astrofyzik, tak si neodpustím takový drobný komentář. Já samozřejmě jednak moc děkuji kolegovi Šilarovi a všem kolem, že se o něco takového zasloužili, protože si myslím, že to je rozumné. Všechny studie ukazují, že střídání času není nejlepší volbou pro veřejné zdraví. A i když to v tom návodu usnesení z našeho výboru není jednoznačně řečeno, tak samozřejmě podstatné je to, aby všechny okolní státy používaly stejný pásmový čas. A pokud možno by ČR měla trvat na tom, aby to byl skutečně jenom onen středoevropský standardní čas, nesprávně označovaný jako zimní. A to z toho prostého důvodu, že jenom v tomto čase je slunce v poledne nejvýše nad obzorem a čas je souměrný vůči světlu a tmě. A skutečně odpovídá tomu, jak se chová příroda. Cokoliv jiného je skutečně poručeno větru, dešti. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, také děkuji, pane senátore. Pan senátor Dušek byl posledním přihlášeným, nikdo další se nehlásí, rozpravu uzavírám. Pane ministře, chcete reagovat na proběhlou rozpravu? Nechcete. Pan garanční zpravodaj? Ano, prosím, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. V diskuzi vystoupili 3 senátoři, všichni v podstatě podpořili zrušení nebo návrh té nové směrnice na zrušení střídání času. Já jsem se také samozřejmě seznámil s tou historií, jak to bylo v legislativě z hlediska změny času, ale nechtěl jsem s tím zdržovat. Nicméně teď už máte ucelenou informaci. Já osobně jsem také zastáncem klasického středoevropského času, ale absolutně jsem si netroufl naformulovat to do usnesení výboru. Jenom tak jednoduchou anketu jsem si udělal na Facebooku a vyšla mi úplně jinak, než jsem chtěl, takže jsem se rozhodl, že to tam nebudu dávat.

Jinak bych chtěl konstatovat, že nepadl žádný návrh usnesení, máme na stole návrh výboru pro evropské záležitosti. A já prosím o jeho podporu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, budeme tak postupovat.

Přítomno 65, kvorum pro přijetí 33. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan zpravodaj, senátor Petr Orel, a jak se uvedeno v tisku č. N 177/11/02.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Tak děkuji vám. Hlasování č. 41, přítomno 65, kvorum pro přijetí 33. Pro návrh se kladně vyslovilo 49, proti nikdo. Návrh byl schválen. A s procedurálním návrhem vystoupí pan senátor, místopředseda Jiří Oberfalzer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, protože vidím, jak nám to všechno pěkně jde a bylo by myslím záhodno, abychom si maličko odlehčili ze zítřejšího programu, chci navrhnout, abychom jednali a také hlasovali po 19. hodině zimního času středoevropského a dokončili bodu programu po novém přečíslování. Prosím, nenechte se splésti, posunuli jsme se o jedničku díky přesazování kolegů, takže dokončili body starý 14, nově 15, starý 15, nově 16 a starý 16, nově 17. Pro lepší orientaci předlohy pana ministra Tomana a obě předlohy pana ministra kultury Antonína Staňka. Říkám něco špatně? Ne. Čili tyto body prosím dokončit ještě dnes.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Tak je to procedurální otázka, budeme o ní hlasovat bez rozpravy. A nebudu svolávat, protože jsme předtím měli hlasování. Nemáte námitky? Nemáte, zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, stiskne ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Hlasování č. 42, registrováno 65, kvorum pro přijetí 33. Pro návrh se kladně vyslovilo 40 přítomných, proti 10, návrh byl schválen.

A opakuji, budeme jednat, až dojednáme bod č. 326, tedy tisk č. 326 a hlasovat můžeme až do 21 hodin. Tak děkuji.

Dalším bodem, který projednáme, je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 8

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 8.

A já mezi námi vítám pana ministra zemědělství Miroslava Tomana a zároveň ho žádám, aby nás s návrhem seznámil. Prosím, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Dobrý večer, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážení hosté. Dovolte mi, abych uvedl návrh novely zákona č. 154/2000 sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat.

Předkládaný návrh zajišťuje především adaptaci plemenářského zákona o Nařízení EU z r. 2016/1012 o plemenných zvířatech. Cílem návrhu novely zákona je zajištění podmínek pro provádění šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat v České republice. Po nabytí účinnosti zmíněného nařízení EU ke dni 1. 11. 2018. Návrh novely zákona rozděluje vyjmenovaná hospodářská zvířata na hlavní, kterými jsou druhy zvířat upraveny nařízením, to je skot, prasata, ovce, kozy a koňovití. A ostatní vyjmenovaná hospodářská zvířata, kterými jsou druhy zvířat tímto nařízením neupravené, tzn. drůbež, ryby, včely, kde se dosavadní zákonná úprava nemění. V návaznosti na nařízení EU byla přepracována ustanovení týkající se ustanovených chovatelských sdružení a chovatelských podniků prasat.

Nové nařízení umožňuje, aby v jednom členském státě existovalo více plemenných knih pro stejné plemeno. Nařízení dále zavádí přeshraniční fungování plemenných knih. Posouzení a uznávání plemenných knih bude nadále provádět ministerstvo zemědělství. Z důvodů zavedení nového zootechnického osvědčení nařízením EU byla upravena i problematika uvádění plemenných zvířat na trh. Návrh novely zákona byl průběžně diskutován s dotčenými subjekty, pro které způsob adaptace nařízení EU akceptovatelný a zohledňující dosavadní chovatelskou praxi v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat.

Návrh zákona byl projednán dne 11. prosince 2018 na 3. schůzi výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který jako výbor garanční doporučil schválit návrh ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. Dovoluji si vás požádat o schválení návrhu zákona, ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou PČR. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  I já děkuji, pane ministře, vaše místo je u stolku zpravodajů. A já sděluji, že organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 8/01. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Kratochvíle, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Karel Kratochvíle:  Já děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, jeho 16. usnesením z 3. schůze, konané 11. prosince 2018. K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 154/2000 sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů plemenářský zákon, ve znění pozdějších předpisů. Senátní tisk č. 8. Po úvodním slově zástupce předkladatele Petra Jílka, náměstka ministra zemědělství, a po zpravodajské zprávě senátora Karla Kratochvíleho v rozpravě výbor 1. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. 2. zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu určil senátora Karla Kratochvíleho. 3. pověřuje předsedu výboru, senátora Vladimíra Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu ČR.

Tolik usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Jenom jsem vám chtěl sdělit, protože jsem ředitelem Zemského hřebčince v Písku, kterého se tento zákon přímo týká, tak se považuji, že jsem ve střetu zájmů, a proto nebudu hlasovat. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není takový návrh, takže otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Není zájem vystoupit, takže rozpravu uzavírám. Předpokládám, že pan ministr nechce nic doplnit. Pan zpravodaj to samé. A my budeme hlasovat o jediném návrhu, který máme ve žlutém tisku, jak nám sdělil i garanční zpravodaj. A to je schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Přítomno 66, kvorum pro přijetí 34. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji. Hlasování č. 43, registrováno 66, kvorum 34, pro návrh se vyslovilo kladně 57, proti 1. Návrh byl schválen. A já děkuji panu ministrovi i zpravodaji a projednávání tohoto bodu končím, na shledanou.

Máme předkladatele? Budeme mít jiného předkladatele. Chvilku počkáme. Už jde.

Nyní projednáme

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 9

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 9. Návrh uvede v zastoupení ministra kultury Antonína Staňka pan ministr Jan Kněžínek, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek:  Děkuji, pane předsedající. Tím, že dnes probíhá v Poslanecké sněmovně hlasování o návrhu zákona o státním rozpočtu, tak těch úkolů je dnes na mě víc než obvykle. Každopádně se pokusím představit i tento návrh, to znamená novelu autorského zákona. Ve stručnosti mohu říci, že se jedná v zásadě o ryze implementační předpis, který reaguje na novou legislativu EU. Z nichž v jednom případě jde o nařízení, tzn. přímo použitelný předpis, ve druhém případě o směrnici. A aby to nebylo tak jednoduché, tak oba tyto předpisy EU navazují na tzv. Marrakéšskou smlouvu, která byla přijata v rámci Světové organizace duševního vlastnictví v roce 2013.

O co jde věcně. Věcně jde o to, že cílem návrhu je zlepšit dostupnost autorských děl, jako jsou knihy, časopisy, hudební partitury nebo obdobná periodika, respektive jejich rozmnoženin osobám nevidomým nebo zrakově postiženým nebo osobám s poruchami čtení neboli těžkou dyslexií. Za tímto účelem se stávající výjimka, která umožňovala zhotovovat rozmnoženiny děl ve speciálním formátu pro handicapované. Doplňuje také možnost přeshraniční výměny takových rozmnoženin, a to jak mezi členskými státy EU, tak i přes unijní hranice mezi smluvními stranami té Marrakéšské smlouvy.

Tím by se měla zvýšit dostupnost takových děl, včetně děl tuzemských autorů, pro osoby, které jsou takto handicapovány. V zásadě budou poměrně snadněji dostupné i pro české krajany v zahraničí, protože často půjde o česká díla. Takže je tady i tahle přidaná hodnota. Návrh zákona byl projednán ve výborech, s tím, že jeden z výborů k němu přijal pozměňovací návrhy. Já tady předesílám, že s nimi nemohu souhlasit z toho důvodu, že by vyvolaly rozpor s právem Evropské unie. A z tohoto důvodu prosím, aby ten návrh byl schválen ve znění, ve kterém sem byl postoupen Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane ministře, a prosím, abyste využil místa u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení máte jako senátní tisk č. 9/02. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Ivo Valenta. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 9/01. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Štohl, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Štohl:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Pan ministr, i když je tady vlastně jenom v zástupu pana ministra kultury, tak si myslím, že ale řekl opravdu to základní, co tady zaznít mělo. To znamená, jedná se pouze o implementaci evropské směrnice, která – když to řeknu zjednodušeně – má zpřístupnit díla chráněná autorským zákonem pro osoby nevidomé, zrakově postižené apod. Svým způsobem má i humanitární aspekt, abychom odstranili, když to dám do uvozovek, takový ten „knižní hladomor“ u těch osob, které opravdu mají zrakové problémy.

Pokud se jedná o legislativní proces, už to tady zaznělo, v Poslanecké sněmovně zazněly celkem 3 pozměňovací návrhy, z toho 2 byly zamítnuty z toho důvodu, že jsou nad rámec implementace evropské směrnice. A 1 pozměňovací návrh byl od paní poslankyně Valachové, a to z hlediska změny účinnosti zákona, protože, jak bohužel bývá docela častým zvykem, ta účinnost už prošla.

Mělo to být tuším 12. 10., což máme už 2 měsíce dále, takže paní poslankyně Valachová navrhla, aby tento zákon vstoupil v účinnost dnem vyhlášení.

Takže tento pozměňovací návrh byl sněmovnou přijat. Já vás na závěr seznámím s usnesením našeho výboru. Po úvodním slovu paní náměstkyně ministra kultury, po zpravodajské zprávě senátora Pavla Štohla a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje mne zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu,

III. pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Drahoše, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a plnil úlohu garančního zpravodaje.

Předpokládám, že bude vystupovat i zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Ivo Valenta? Ano, je tomu tak, takže prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ivo Valenta:  Dobrý večer, pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové.

Co k tomu říct? My jsme na našem výboru do toho chtěli vnést hlavně selský rozum a podívat se na to trošku jinýma očima. A proto předložený návrh zákona byl projednán naším výborem dne 12. 12. 2018. A výbor návrh zákona projednal na své 2. schůzi. Po úvodním slovu náměstkyně ministra kultury a debatě výbor doporučil plénu schválit návrh, ve znění pozměňovacích návrhů, které tvoří přílohu usnesení výboru. Já je přečtu. První pozměňovací návrh, který je označený bodem 1 v příloze k výborovému usnesení Senátu, navrhuje rozšířit ustanovení § 23 autorského zákona, které stanoví výjimku z placení autorských poplatků kolektivním správcům. Podle stávající právní úpravy se za provozování rozhlasového a televizního vysílání se podle § 18, odst. 3 nepovažuje zpřístupňování díla pacientům při poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních. A na výboru jsme přijali pozměňovací návrh, který navrhuje tuto výjimku rozšířit o další veřejně přístupné provozovny, u nichž sdělování autorského díla nemá hospodářský význam.

Změna vychází z evropské judikatury – tady se musím ohradit – kdy soudy při posuzování toho, co je a co není sdělováním veřejnosti, odůvodňuje svá rozhodnutí hospodářským účelem. V podrobnostech mohu odkázat na rozsudek Evropského soudního dvora, spisové značky C135/10, věc SCF proti Marco del Corso.

Druhý pozměňovací návrh, který je označen bodem 2 v příloze k výborovému usnesení Senátu, navrhuje zpřesnit ustanovení § 30a) autorského zákona. Podle platné právní úpravy platí, že všechna díla zachycená na papíru nebo podobném podkladu je ve veřejných knihovnách možné kopírovat. Kromě notového záznamu díla hudebního či hudebně dramatického. A ten nás návrh upravuje stávající znění zákona a zpřesňuje ho tak, aby bylo zřejmé, že výjimka z rozmnožování děl platí jen pro notové záznamy hudebního či hudebně dramatického díla, jehož autor je znám. Pokud není znám, tak se nemá zpoplatňovat.

Takže to jsou pozměňovací návrhy, které byly přijaté v našem výboru. A pokud se dostaneme do podrobného, tak bych potom přečetl konkrétní stanoviska a obhajobu tohoto návrhu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, a ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže pan senátor Ivo Valenta, prosím. Obecná rozprava.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ivo Valenta:  Ano, děkuji. Ještě jednou, kolegyně, kolegové, rád bych se k tomu vyjádřil. Nejprve ke změně, která se týká notových záznamů. Jak možná víte, jako slovácký senátor dlouhodobě podporuji mj. tradiční lidovou kulturu a její šíření mezi mladou generaci. I proto jsem před 3 lety pomohl založit Folklórní akademii, která se snaží o navrácení folklóru do života rodin i škol. Proto mě překvapilo, že některé knihovny zakazovaly kopírování notových zápisů, např. lidových písniček, které chtěli použít vedoucí folklórních kroužků nebo učitelky např. pro vánoční besídky. Proto pokládám za důležité, aby byl v této oblasti autorský zákon upřesněn a nedocházelo k jeho třeba i nechtěnému ohýbání a špatné interpretaci. Myslím si, že je třeba, abychom naopak podporovali volné šíření např. lidové hudby, především mezi nastupující generace.

A neztotožňuji se s tím, že by toto zpřesnění mělo být v rozporu s mezinárodním právem. Pokud již dnes je možné dát souhlas ke kopírování zjednodušenou cestou, mj. upravila to poslední novela v r. 2017, pak pozměňovací návrh, který přijal výbor, je zcela v souladu nejen s českou právní úpravou, ale zejména s právem Evropské unie.

A teď bych se vyjádřil ke změně, která rozšiřuje výjimku z poplatkové povinnosti. Rád bych hned v úvodu zdůraznil, že z pohledu selského rozumu pokládám za absurdní, že každý i sebemenší živnostník musí platit kolektivním správcům autorských práv mnohatisícové poplatky jen za to, že má např. ve svém kadeřnictví nebo v kanceláři puštěné do podkresu rádio nebo televisi. Vždyť přece provozovatelé rádia i televize již jednou zaplatili těmto autorům za to, že budou šířit jejich díla. Nerozumím tomu, proč by se to mělo dít opakovaně.

Právě proto chci na tomto místě podpořit pozměňovací návrh výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který rozšiřuje výjimku z této poplatkové povinnosti také na provozovny, u nichž nemá zapnuté rádio nebo puštěná televize hospodářský význam. Přece mi nemůže nikdo tvrdit, že si kadeřnictví budeme vybírat podle toho, jestli tam hraje rádio, nebo ne. Nebo že lékárnu budeme navštěvovat jen proto, že tam uslyšíme oblíbenou písničku? Nebo že si půjdeme nakoupit pečivo do pekárny, kde bude mít prodavačka zapnutou televizi s oblíbeným hudebním kanálem. To je přece nesmysl.

Proto placení autorských poplatků pokládám za zcela nedůvodné. Jen, abychom si rozuměli, nejde o zrovna malé peníze. Poplatek OSA za televizi je až 320 Kč/měsíc. To je ročně 3.850 Kč. Ten stejný poplatek se týká každého rádia, které dokonce v samotnému sazebníku OSA označeno jako hudební kulisa. A týká se to také CD přehrávače, MP3 přehrávače apod. Za jedno rádio a televizi tak např. kadeřnice zaplatí 7.700 Kč/rok.

Také pokládám za důležité na tomto místě konstatovat, že pozměňovací návrh plně odpovídá jak vnitrostátnímu, tak mezinárodnímu a unijnímu právu. A připomenu jen několik zásadních právních souvislostí. Ústavní soud se v minulosti zastal např. provozovatele cykloprodejny, kde si prodavačka pustila přenosné rádio a kolektivní správce po ní chtěl poplatky za autorská práva, protože podle něj šlo o veřejnou produkci. Soudní dvůr EU v minulosti také rozhodl, že poplatek nemusí platit zubař, který hraje hudbu ve své ordinaci, protože hudba nemá žádnou souvislost s návštěvností jeho ordinace.

Pozměňovací návrh reflektuje judikaturu Soudního dvora EU, který ve věci SCF versus Marco del Corso, jak jsem minule vzpomínal, jasně konstatoval, že např. pacienty zubní ordinace nelze považovat za veřejnost a tudíž puštěné rádio nemůže být považováno za veřejné šíření autorských děl. Námitka ministerstva kultury, které jsou podle mě spíš motivované snahou pobírat tržby kolektivních správců autorských práv, bych uvedl ve stručnosti asi tolik.

Tvrzení, že kritérium hospodářského významu nemůže být pro určení toho, zda jde nebo nejde o sdělování veřejnosti, žádným způsobem významné, není pravdou, vyplývá to jak z judikatury Soudního dvora, tak rozhodovací praxe českých soudů, včetně nálezů Ústavního soudu. Vyjádření ministerstva kultury je v tomto značně vnitřně rozporné, když uvádí, že kritérium sledování zisku není pro posouzení toho, co je sdělování veřejnosti podstatné, a přitom vzápětí samo přiznává, že toto kritérium sledování zisku není zcela irelevantní a že při jeho nenaplnění nelze sdělování veřejnosti automaticky vyloučit.

Pokud je to tak, pak zcela jistě vnitrostátní právní úprava, která zpřesní tento právní pojem ve vztahu k pojmu sdělování veřejnosti, nemůže a ani není v rozporu s evropským právem.

A ještě jedna poznámka k údajnému rozporu s unijním právem. Samotný článek 5 odst. 3 směrnice, kterou se ministerstvo kultury ohrazuje, Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 201/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, umožňuje stanovit výjimky a omezení z citované úpravy v článku 3 této směrnice. Se zohledněním hospodářského významu pak počítá také samotné ustanovení § 30 autorského zákona, které definuje, co je v případě fyzických osob užitím díla, pokud nedochází k přímému nebo dokonce nepřímému hospodářskému prospěchu.

Právě proto jsem přesvědčen o tom, že právě zohledňování hospodářského prospěchu je podstatné i u právnických osob, a dokládá to bohatá judikatura, která rozhoduje spory soukromých podnikatelských subjektů s kolektivními správci, a k významu hospodářského prospěchu se vždy vyjadřuje.

Na závěr mi dovolte, abych apeloval na naši společnou odvahu nebát se prosazovat do českého práva zdravý selský rozum a konečně se zastat právě těch nejmenších živnostníků, kteří jsou v posledních letech vystaveni enormnímu tlaku ze strany státních regulací, kontrol a přímých i nepřímých odvodových povinností.

Zároveň chci zdůraznit, že tento pozměňující návrh není namířen proti autorům a jejich spravedlivé odměně za jejich autorská díla. Tento pozměňovací návrh má pouze zastavit poplatkový apetit kolektivních správců autorských práv, který podle mého soudu dosahuje enormních rozměrů.

A jen pro zajímavost – už nebudu dlouho zdržovat. Jestli víte, že OSA například vybírá autorské poplatky také za každý pohřeb. Ano, za každý obřad by měli pozůstalí zaplatit 74 korun. A jestli víte, že stejně tak OSA kasíruje sportovní akce. V případě aerobiku je to 6 Kč za každého návštěvníka a v případě hokeje je to 2,25 Kč za každého návštěvníka. A dokonce si vybírá také 150 korun za každou hodinu tanečních, kam chodí třeba vaše děti nebo moje děti, vnučky apod. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. Dále se do rozpravy přihlásil pan senátor Lukáš Wagenknecht. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji, pane předsedající. Budu stručný. Já se pouze zabývám jednou technikálií. Na našem výboru jsme probrali toto ustanovení a pozměňovací návrhy pana senátora Valenty a pan senátor Vystrčil si vyžádal ještě stanovisko ministerstva kultury a jeho souladu s evropskou legislativou.

Vyjádřil bych se jenom k jednomu ustanovení, a to je § 30 písm. a), které se týká notovin a jejich reprodukce. Ministerstvo tam jakoby navrhuje negativní stanovisko, a to z důvodu, že tento návrh je v rozporu s evropskou směrnicí č. 2001/29, ze které výslovně vyplývá, že hudebniny jsou z působnosti pro reprografii vyloučeny.

Ale já bych tady doplnil, že jsem se ptal, jaké je právní posouzení. Ale ve stanovisku ministerstva kultury chybí ještě odkaz na písm. b) stejného článku tohoto nařízení, a to právě umožňuje výjimku pro fyzické osoby pro soukromé použití pro účely, které nejsou přímo a nepřímo komerční, a to znamená, že i notoviny mohou být reprodukovány fyzickými osobami, které to nedělají pro komerční účely.

Z mého pohledu je to jenom můj názor k tomuto stanovisku ministerstva kultury a jenom můj osobní názor. A já bych podpořil oba návrhy, protože myslím, že mají smysl, a je to věc, která je pro lidi důležitá, a nemá smysl nějakou formou tady dělat nějaký gold-plating, a něco tady Unií argumentovat, a je to nesmyslné.

Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. A ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Není zájem, nikdo se nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám.

Pane ministře, máte možnost se vyjádřit k proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek:  Děkuji, pane předsedající. Já možná jenom krátce z hlediska práva Evropské unie. My ve směrnici z roku 2001 nespatřujeme výjimku, pod kterou by bylo možné hudební nebo hudebně dramatická díla, jejichž autor není znám. Nicméně pro lidovou kulturu, která by to asi byla stejně většinou, by potom platila jiná výjimka, a tady by se jednalo o díla volná nebo díla folklorní. To znamená, že se pořád domníváme, že není nutné žádnou výjimku ani věcně zavádět, a navíc problém z hlediska práva Evropské unie tam spatřujeme.

Pokud jde o druhou věc, to je sdělování veřejnosti, tak samozřejmě chápu, že ono se to může jevit jako problematické. Ke kadeřníkovi nejde nikdo proto, jaká tam hraje hudba z rádia, jakou stanici mají naladěnou. Nicméně je tady potřeba vzít v potaz i pozdější judikaturu Evropského soudního dvora, než kterou zmiňoval pan senátor. Mám tady třeba rozsudek C 117/15 ve věci Reha Training, kde právě bylo konstatováno, a tady šlo o rehabilitační centrum, že v tomto případě jde o doplňkovou službu, která má příznivý vliv na postavení a přitažlivost provozovny a poskytující ji tím konkurenční výhodu. Bylo by to asi vztahovatelné i na provozy typu pohostinství, nebo právě zmiňované kadeřnictví.

Ze všech těchto důvodů tady musím tlumočit nesouhlasné stanovisko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Valenta. Ano, přeje, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ivo Valenta:  Už jenom doplnění, protože argumentů od ministerstva a pana ministra tady zazněla hodně. Argumenty jsme slyšeli na našem výboru, byl tam pan Strejček z OSA a ten tam argumentoval, že přece hotely si tím zvyšují vyšší kategorii. Já jsem říkal ano, já se o hotelích nebavím, protože hotelový pokoj, pokud je tam televize a zvyšuje si tím někdo kategorizaci a má za to peníze, tak je to zcela logické. Obdobné je to u rehabilitačního centra, pokud je s hudbou, s něčím takovým, tak ano. Ale to přece tak není. Myslím si, že my nemůžeme a priori všem říct, plaťte všichni, zaplaťte všichni a pak se někde suďte. Ne, opačně. OSA si pak má kontrolovat v terénu, jestli třeba provozovna u kadeřníka si tam pustí hudbu a v rytmu té hudby prostě češe a pak tam všichni tančí, tak pak možná by třeba měl platit poplatky, ale to přece nemůžeme všechny takto potrestat.

Myslím si a požádal bych, abyste to podpořili, pokud to pak dostaneme do podrobné rozpravy, tak abychom takový pozměňovací návrh podpořili.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Dobře. A nyní se ptám zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil. Prosím pane garanční zpravodaji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Štohl:  Jenom shrnu, že v obecné rozpravě vystoupili dva senátoři, kdy zejména tam bylo avizováno, že pokud to nebude schváleno ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, že to půjde do podrobné rozpravy, kde budou předneseny dva pozměňovací návrhy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Budeme hlasovat o schválení, je to tak? (Souhlas.)

Přítomno 69, kvórum pro přijetí je 35, budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Připomínám, že byly avizovány, pokud bude podrobná rozprava, pozměňovací návrhy. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 44, registrováno 69, kvórum pro přijetí 35, pro návrh se kladně vyslovilo 7, proti 11. Návrh byl zamítnut.

My pokračujeme podrobnou rozpravu, otevírám podrobnou rozpravu. Kdo se hlásí do podrobné rozprav? Pan senátor Jaroslav Doubrava? Ne. Tak předpokládám, že pan senátor... Není potřeba, ale pan senátor Ivo Valenta říkal, že bude chtít.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ivo Valenta:  Takže dobrý den, jenom možná z mé neznalosti, takže pozměňovací návrh je načten, tak bych to jenom takto připomněl.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Dobře, děkuji, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Nikdo se nehlásí, podrobnou rozpravu uzavírám. My přistoupíme k hlasování. Já prosím tedy garančního zpravodaje... Nejdřív tedy požádám pana ministra, aby se vyjádřil k pozměňovacím návrhům. (Ministr spravedlnosti: Už jsem se vyjádřil. Nesouhlasím.) Nesouhlasíte? Nesouhlasí. Pan garanční zpravodaj? (Garanční zpravodaj: Neutrální stanovisko.) Neutrální stanovisko.

Předpokládám, že je navrženo hlasovat o obou dvou bodech najednou, jo? (Garanční zpravodaj: Každý zvlášť určitě, navrhuji.) Tak to je třeba říct, to tady nezaznělo. (Garanční zpravodaj: Navrhuji hlasovat o každém pozměňovacím návrhu zvlášť.) Ano, garanční zpravodaj má právo toto navrhnout, pokud nejsou námitky, budeme tak postupovat. Já bych si dovolil už znělku nedávat, protože se před chvilkou hlasovalo. My přistoupíme k hlasování. Aktuálně je přítomno 68, 69 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 35, budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, který je v tisku usnesení VUZP, je to bod č. 1.

Pan ministr je proti, zpravodaj má neutrální stanovisko. Zahajuji hlasování, kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 45, registrováno 69, kvórum pro přijetí 35, pro návrh se vyslovilo 56, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Dalším bodem je bod č. 2, žlutý tisk, o tomto bodu budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 46, registrováno 69, kvórum pro přijetí 35, pro návrh se vyslovilo 57, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Teď budeme hlasovat, protože jsme schválili dva pozměňovací návrhy, o vrácení návrhu zákona Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 47, registrováno 69, kvórum pro přijetí 35, pro návrh se vyslovilo 61, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Posledním bodem v rámci tohoto hlasování by mělo být pověření. (Senátoři navrhují Zdeňka Nytru.) Máme tady pana senátora Štohla, pana senátora Ivo Valentu... Takže ještě jednou... (Senátoři navrhují Zdeňka Nytru.) Zdeněk Nytra. Dobře. Byl podán návrh pověřit senátory Pavla Štohla a Zdeňka Nytru, aby odůvodnili usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Jsou nějaké další návrhy? Nejsou, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 48, registrováno 69, kvórum pro přijetí 35, pro návrh 66, proti nikdo. Páni senátoři Pavel Štohl a Zdeněk Nytra odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Končím projednávání tohoto bodu, děkuji předkladateli i zpravodaji.

Posledním tiskem dnešní části 4. schůze je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva Rady Evropy o filmové koprodukci v revidovaném znění (Rotterdam, 30. 1. 2017)

Tisk č. 326

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 326. Opět pana ministra Staňka zastoupí pan ministr Kněžínek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek:  Děkuji, pane předsedající, předkládám vám návrh na vyslovení souhlasu k ratifikaci Úmluvy o filmové koprodukci v jejím revidovaném znění, které bylo sjednáno v lednu roku 2017 v Rotterdamu. Jedná se o text, který tedy modifikuje původní úmluvu z roku 1992, jejíž smluvní stranou již ČR je. Cílem těch změn, ke kterým na poli mezinárodního práva, pokud jde o filmovou koprodukci dochází, je usnadnit mezinárodní koprodukci, a tím tedy vznik evropských filmů, které jsou produkovány napříč evropskými státy, a zároveň usnadnit přístup produkcí těch filmů k národním podporám, které jsou tedy na takovou produkci poskytovány, jako třeba v případě ČR ze Státního fondu na podporu kinematografie. Zároveň ten text reaguje na rozvoj nových technologií, ke kterým v mezidobí došlo, pokud jde o filmová díla, právě na to již zmiňované financování z veřejných zdrojů. Podstatné je, že ten revidovaný text úmluvy je výhodnější pro menší státy, protože ta úmluva mimo jiné vymezuje, jaké procento koprodukce mohou jednotlivé koprodukující státy mít. Tady to procento se snižuje, což samozřejmě je výhodné právě pro menší státy, které do toho díla vloží menší prostředky a pořád se potom jedná o koprodukční dílo. Jedná se o materiál, který je tedy pro český film výhodný. Já moc prosím, aby Senát vyslovil souhlas k ratifikaci této úmluvy, to znamená Úmluvy o filmové koprodukci v revidovaném znění. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře, místo zpravodajů je vám k dispozici. Pan senátor Michael Canov má procedurální otázku? Ne, omyl je to, děkuji, to se stává, to se nic neděje. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 326/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jan Sobotka. Garančním výborem je VVVK. Výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 326/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Václav Chaloupek. Není to tak? (Václav Chaloupek oponuje.) Nebyl jste zpravodajem? A kdopak byl zpravodajem, Organizační odbore? Pane senátore... Jste prý zpravodajem garančního výboru. Tak já bych prosil předsedu, protože to je garanční výbor, tak bych prosil předsedu VVVK, aby se tedy... Mám něco špatně tady? Je to tak, pane senátore, jste zpravodajem. V tomto usnesení je to napsané. Počkejte...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Chaloupek:  Jsem zaskočen, ale jako závěr to bylo úžasné. Senát PČR, VVVK k vládnímu návrhu, který se předkládá PČR vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva Rady Evropy o filmové koprodukci v revidovaném znění. Už to tady vidím, ano, po úvodním slově předsedy výboru, senátora Jiřího Drahoše, po odůvodnění doktorkou Kateřinou Kalistovou, náměstkyní ministra kultury, po zpravodajské zprávě senátora Václava Chaloupka a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o filmové koprodukci v revidovaném znění, určuje zpravodajem výboru pro projednání senátního tisku PČR senátora, já to nemůžu přečíst, Václava Chaloupka a pověřuje předsedu výboru, senátora Jiřího Drahoše, předložit toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Pane senátore, máte ještě vyhrazené místo u stolku zpravodajů, jste garančním zpravodajem. To je bonus navíc! Já jsem viděl, že pan senátor VZVOB, pan senátor Jan Sobotka, naopak je připraven, je to tak? Chcete vystoupit? (Jan Sobotka nechce vystoupit.) Nechce vystoupit.

My přistoupíme k dalšímu bodu, a to je, otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Pan ministr už nebude chtít reagovat. Pan zpravodaj Chaloupka už si to odpracoval. Přistoupíme k hlasování. Pokud nejsou námitky?

Budeme hlasovat o usnesení, Senát dává souhlas s ratifikací Úmluvy Rady Evropy o filmové koprodukci v revidovaném znění (Rotterdam, 30. ledna 2017). Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Je nás přítomno 60, kvórum je 31 pro přijetí. Děkuji vám.

Hlasování č. 49, registrováno 60, kvórum 31, pro návrh 58, proti nikdo.

Tím jsme ukončili dnešní část 4. schůze.

Upozorňuji, vážené kolegyně, vážení kolegové, zítra začíná schůze v 9 hodin. Vím, že někde byly jaksi informace, že jednání začíná v 10 hodin, to je vždycky zahájení schůze.

Zítřejší pokračování od 9 hodin! Přeji vám klidný a příjemný večer a zítra na viděnou. Na shledanou, dobrou noc!

(Jednání ukončeno v 19.15 hodin.)