Výroční zpráva za rok 2018 o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. a přehled ostatních podání občanů

a) Podání občanů

V roce 2018 obdržel odbor vnějších vztahů a služeb Kanceláře Senátu celkem 3441 podání od občanů, skupin a organizací. Z toho 24 žádostí bylo podáno a vyřízeno v režimu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (viz dále Výroční zpráva o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb.).

Vývoj počtu doručených podání a žádostí dle zákona č. 106/1999 Sb. zachycuje tabulka „Doručená podání 2014–2018“.

Nárůst počtu podání ve srovnání s předchozím rokem byl 22 procent.

Stejně jako v uplynulých letech převažovala podání učiněná prostřednictvím elektronické podatelny Kanceláře Senátu. Listinná podání nebo podání datovou schránkou zasílají pisatelé spíše výjimečně.

V souvislosti s legislativní činností Senátu žádali občané mj. o informace týkající se témat zdravotnických a sociálních služeb, daňových zákonů nebo insolvenčního zákona. Mezi poptávané tisky patřily např.:

• Senátní tisk č. 207 (11. FO) - návrh senátního návrhu zákona senátorů Vladimíra Plačka a Jiřího Voseckého, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
• Senátní tisk č. 313 (11. FO) – návrh zákona, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
• Senátní tisk č. 337 (11. FO) - návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
• Senátní tisk č. 12 (12. FO) – návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Pisatelé se ve svých podáních zabývali problematikou sociální politiky, zvláště v souvislosti s vyplácením pomoci v hmotné nouzi nebo stanovením výše důchodu (nejen starobního, ale i vdovského, vdoveckého atp.). Podněty a připomínky často směřovaly k činnosti soudů, soudním průtahům nebo práci exekutorů. Občané se zaobírali rovněž bezpečnostní politikou a problematikou migrace. Vyjadřovali se k nepříznivé atmosféře ve společnosti, nebezpečí populismu a úpadku tradičních hodnot.

Občané se dotazovali na senátní volby, termíny a programy schůzí pléna Senátu a schůzí senátních orgánů, legislativní proces a termíny projednávání konkrétních senátních tisků. Soustředili se na legislativní aktivitu jednotlivých senátorů, jejich účast na schůzích pléna Senátu i orgánů Senátu, ale i činnost v jejich volebních obvodech. Předmětem zájmu byly rovněž platy a náhrady senátorů.

Podněty adresované všem senátorům byly předávány senátorům pro informaci nebo k využití prostřednictvím senátorských klubů, nezařazeným senátorům byla podání zasílána přímo do jejich e-mailových schránek, věcně příslušným orgánům byla postoupena prostřednictvím tajemnice či tajemníka příslušného výboru nebo komise. Pokud občané ve svých podáních požadovali informace veřejně dostupné, byly jim zasílány odkazy na webové stránky Senátu s konkrétním linkem na požadovanou informaci.

Kromě činnosti Senátu, domácí a zahraniční politiky nebo aktuálního dění v zemi projevovali občané nadále zájem o komentované prohlídky sídla Senátu a akce pořádané v sídle Senátu pro veřejnost, zvláště pak koncerty Kulturního léta, dny otevřených dveří nebo Tradiční setkání senátorek a senátorů s občany.

Kromě standardní písemné komunikace vyřizoval odbor vnějších vztahů a služeb Kanceláře Senátu dotazy příchozích občanů v Informačním centru Senátu, telefonické dotazy nebo dotazy zaslané prostřednictvím sociálních sítí Senátu.

b) Výroční zpráva o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

V souladu s ustanovením § 18 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, uvádíme souhrnné údaje o žádostech, v nichž pisatelé požadovali informace s výslovným odvoláním na uvedený zákon.

V období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 přijala Kancelář Senátu celkem 24 žádostí o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Ve většině případů odbor vnějších vztahů a služeb Kanceláře Senátu jako orgán prvního stupně povinného subjektu žádostem vyhověl a informace poskytl.

Proti postupu orgánu prvního stupně povinného subjektu se ohradili dva žadatelé, přičemž jejich podání vyhodnotil odbor vnějších vztahů a služeb jako stížnost, které v obou případech zcela vyhověl. V jednom z případů (žádost o poskytnutí informací, týkajících se senátorů V. Plačka a A. Dernerové a jejich stanovisek v souvislosti s projednáváním novely zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání) se žadatel nespokojil s plným vyhověním stížnosti a poskytnutím informací a podal žalobu k Městskému soudu v Praze.

Odvolání proti rozhodnutí orgánu prvního stupně povinného subjektu o odmítnutí žádosti bylo podáno v jednom případě. Orgán druhého stupně povinného subjektu odvolání zamítl a potvrdil postup orgánu prvního stupně. Žadatel následně podal proti rozhodnutí Kanceláře Senátu žalobu k Městskému soudu v Praze. Městský soud rozsudkem č. j. 11 A 144/2018-32 žalobu zamítl s mj. následujícím konstatováním: „Žalovaná (Kancelář Senátu) se ve správním řízení zabývala všemi shromážděnými listinnými důkazy a v odůvodnění svých rozhodnutí v obou stupních se náležitě vypořádala se zjištěnými skutečnostmi. Městský soud v Praze neshledal žádné vady řízení, které by měly za následek nezákonnost či věcnou nesprávnost napadeného rozhodnutí.“

Kancelář Senátu nepožadovala v uvedeném období žádnou úhradu nákladů v souvislosti s poskytnutím informací.