Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Dundr. Dávám mu slovo.

Sen. Dundr: Slavný senáte! Projednávajíce rozpočet tohoto státu na r. 1929, jsme předem přesvědčeni, že všechny návrhy, které učiněny budou s naší strany anebo i se strany celé oposice, všechny podněty i připomínky budou zamítnuty, že přijat bude pouze návrh doporučený zpravodajem a že všechno ostatní. i kdyby sebe lépe a věcněji bylo zdůvodněno, opodstatněno a oprávněno, bude většinou tohoto slavného senátu zamítnuto.

To není náhoda, toť metoda této koalice, toť systém, který není zdravý, ale podle názoru nynější koalice jedině možný a jedině správný. Že snad prospívá z části některým koaličním stranám, nemůže býti pochyby, ale že škodí zdravému vývoji tohoto státu, je bezesporné. Velmi často se uznávalo a uznává. že oposice, a zejména socialistická oposice, má, předkládají řadu návrhů, pravdu, ale přesto každý její návrh věcné, hospodářsky i jinak zdůvodněný byl odmítnut, poněvadž většina tohoto Národního shromáždění řídí se, i když uznává správnost našich názorů a našich stanovisek, direktivami a velmi často také diktátem, zapomínajíc, že tento postup škodí věci, o kterou nám v každém případě na prvém místě musí jíti. A my jsme se v poslední době přesvědčili, že metoda, o které jsem se zmínil, že systém. který už přes 2 roky je zde v platnosti, je přímo s nadšením nejen chápán, respektován, ale také prováděn v senátu Národního shromáždění. Naposledy jsme se o tom přesvědčili, když projednáván byl návrh na změnu zákona o sociálním pojištění. Pánové, s nimiž jsme projednávali řadu důležitých otázek sociálně politického a pojišťovacího charakteru. uznali, že máme pravdu, uznali správnost našich námětů, návrhů a připomínek, ale žel, zůstalo jen při tomto platonickém uznání, nebylo přikročeno k tomu, co bylo logickým důsledkem uznání, k odhlasování správných návrhů, musily býti odhlasovány návrhy, o nichž předem i většina tohoto sboru je přesvědčena, že nevyhovují a že budou musiti býti v dohledné době změněny.

Vážení pánové! Nejen v tomto případě, nýbrž i v jiných důležitých otázkách se ukázalo, že věcné návrhy a správná naše stanoviska nebyla akceptována. Dělali jste, pánové, kteří tvoříte tuto většinu, zákony ukvapeně a mnohdy nepromyšleně. Já tu reprodukuji pouze mínění a názory příslušníků vládních stran, kteří jednajíce s odpovědnými činiteli v tomto státě prohlašovali k nim, že zejména zákon o organisaci politické správy je dílem nepromyšleným, ukvapeným a škodlivým. To jsme neříkali pouze my loňského roku, když se zákon projednával, ale to říkají odpovědní činitelé samosprávných korporací v této době zástupcům vlády nebo členům vlády, domáhajíce se v poslední chvíli odvrácení nebezpečí, které okresní samosprávě hrozí. Ale, pánové, mluvíme-li o tom, že se řada zákonů dělala nepromyšleně a ukvapené, pak poukázati musím především na zákon o finančním hospodářství svazků územní samosprávy, před jehož obsahem jsme varovali, na jehož následky jsme upozorňovali n z politických pohnutek, ale na základě věcných předpokladů i podmínek. Všechna naše slova tehdy námi pronášená byla pronesena marně. Vy jste vítali tento zákon, vy jste jej vysvětlovali, doporučovali, uvádějíce, že je to dílo dokonalé, správné, že jím samospráva získala a že zabráněn bude socialistickému nehospodářství v o cích, v městech a okresech. A pánové, dnes uznávají vládní strany oficielně nutnost novelisace toho zákona. Ještě není tento zákon rok v platnosti, ještě se nemohly přesvědčiti dokonale o jeho účincích v každém směru a v plném rozsahu a již přicházejí vedení jednotlivých stran a prohlašují, že zákon tento bude třeba změniti tak, aby samospráva poškozena nebyla. A dokonce došlo k tomu, že zemské správ. komise v Čechách, na Moravě, i ve Slezsku usnesly se žádati, aby zákon o finančním hospodářství svazků územní samosprávy byl novelisován co nejrychleji. Hleďte, co říká zemská správní komise pro Čechy v Praze, v jejímž čele jest jeden představitel agrární strany p. Crha, o tomto zákonu. Usnesla se, že pokládá za nutné, aby co nejrychleji byla provedena novelisace tohoto zákona, a to následovně: »Limit přirážkový buď přiměřeně zvýšen. Okresům a obcím zvlášť značně zadluženým, buď uložena vedle toho zvláštní přirážka na splácení a úrokování dluhů«. Když my jsme loni říkali, ze s limitem přirážkovým se nevystačí, vrhl se na nás kde kdo. Uvádělo se, že zákon tento je namířen proti nesprávnému socialistickému hospodářství. Uvádělo se, že se musí šetřiti, že se musí vystačiti s limitem přirážek obecních, okresních a zemských. Dnes vidíte: Takové odpovědné instituce, jako je zemský výbor v Čechách nebo na Moravě i ve Slezsku, prohlašují, že je třeba limit přirážkový zvýšiti a co nejrychleji provésti novelisaci zákona, o kterém se zmiňuji. (Sen. Trčka: Aby se mohly platiti úroky z velkých dluhů!) Pane kolego, nejen proto. Rozlišujte! Jsou dva požadavky, které tu předkládá zemský výbor. »Limit přirážkový buď přiměřeně zvýšen«. První požadavek. A »okresům a obcím, zvláště značně zadluženým, buď uložena vedle toho zvláštní přirážka na splácení a úrokování dluhů«. Tedy jde tu o dva požadavky, a soudím, že nejen po této stránce, ale i v jiném směru ještě dáte za pravdu nám, že budete ještě jiné požadavky, které jsme tehdy ve formě návrhů předkládali, akceptovati a také snažiti se v novele zákona je prováděti.

Ale, pánové, také zákon o organisaci politické správy byl vámi vynášen jako dílo, ze kterého získá samospráva, občanstvo, jako dílo, které bude znamenat pokrok v tomto státě. Dnes však přesvědčujete se o něčem jiném, bouří se vám okresy, které jste zrušili, bouří se také stoupenci vládních stran, stoupenci vaši, kteří se nyní přesvědčili, že v okresních zastupitelstvech nebudou naprosto nic znamenati, že budou podle platného zákona »pátým kolem u vozu« a z těchto důvodů volají po odvrácení nebezpečí, které tu v okresní samosprávě a demokracii v tomto státě hrozí. (Sen. Trčka: Tak to bych ten občanský živel, pane kolego, nepodceňoval!) Já musím konstatovat jenom fakta, když tu na příklad v jednacím řádě pro zemská zastupitelstva a zemské výbory čteme, že usnesením gremia není vázán zemský president. Prosím, co to znamená? (Sen. Trčka: Vždyť ten zemský presidente také český člověk!) Pánové, já tu nechci citovati projev okresní správní komise v Mnichově Hradišti, ve kterém ve většině jsou zástupci občanských stran. Já tu nechci konstatovati, že na tomto projevu jsou zúčastněni političtí živnostníci, nár. demokraté, agrárníci a lidovci. V tomto projevu se výslovně praví, že zákonem tímto posílena bude zhoubná byrokracie na účet občanských živlů. Co to znamená? Že tu opravdu jde o to, že zákonem bude posílena byrokracie. My víme, že i mezi byrokraty jsou schopní, seriosní úředníci. Ale, pánové, nebyly to vládní strany, které v posledních měsících několikráte ukázaly na nebezpečí té zhoubné byrokracie, o kterém mluví projev okresní správní komise v Mnichově Hradišti, ve které většinu tvoří příslušníci vládních stran? Ale, i když se na tuto okolnost nebudete ohlížeti, podívejte se aspoň na projev zase zemských správních komisí, který byl před několika málo dny učiněn a z něhož je patrno, že i ti vedoucí činitelé zemských správních komisí nejsou se zákonem o organisaci politické správy spokojeni. Hleďte, co říká memorandum, které je předloženo vládě republiky československé koncem měsíce října a podepsané: v Čechách předsedou zemského správního výboru Crhou a na Moravě předsedou zemského výboru Stoupalem, oběma činiteli v agrární straně. Hleďte, co se zde říká: »Nemůžeme však nevytknouti též nedostatky, jež tyto zákony mají a pokládáme za svoji povinnost volati po nápravě. Tak zákonem č. 125 zatlačuje se silně vliv činitelů samosprávných a nahrazuje se státním úřednictvem.« (Místopředseda Böhr převzal předsednictví.)

Dále se říká: »Zvláště pak musíme trvati na požadavku, aby členům zemských výborů bylo zákonem zaručeno přidělování příslušných referátů (odborů), a tím zaručeno jim pravidelné úřadování a aprobace spisů.« - Toto v zákoně je přesně formulováno a soudě podle přípravných prací, má býti vůbec znemožněno. Pánové, co to znamená? Že člen zemského výboru podle platného zákona nebude míti referát, nebude aprobovati spisy, tudíž co bude v tomto zemském výboru? Člen, který bude zastupovati deset, případně sto i více tisíc voličů, nebude znamenati v tomto zemském výboru naprosto nic, když mu nebude přiznáno právo na referáty a právo aprobovati spisy. To zase prohlašují vaši lidé, kteří vás teprve nyní upozorňují na škodlivé následky zákona, který obhajujete, který se snažíte zpříjemniti a zkrášliti svým nes pokojeným a do krajní míry pobouřeným stoupencům.

Tak bych mohl jíti od jednoho vašeho díla ke druhému a dokazovati, že vaše díla měla nedostatky, které nebyly odstraněny, když k jich odstranění bylo dobře raděno. Podíváte-li se na vámi vykonanou práci a budete-li ji posuzovati i jen podle těchto dvou zákonů, soudím, že řeknete, že to byla práce ledajaká, že vaše činnost v tomto směru opravdu postrádala věcného ladu a že jste se řídili jedině a výlučně politickými, třídními a stavovskými hledisky a že ve vašem konání rozhodovala zaujatost proti socialistům. Ve své povýšenosti přehlíželi jste návrhy socialistické, sociálnědemokratické. Budete-li dnes k sobě upřímnými - vy se také snažíte skládati účty ze své činnosti, zejména v této volební kampani - řeknete si: dělali jsme zákony, ale nevhodné, ukvapené a proto také nevyhovující i špatné. Řeknete si: dělali jsme zákony proti socialistům, ale, budete-li k sobě upřímnými, musíte říci: dělali jsme tyto zákony také proti sobě a v určitých případech proti obcím, okresům a zemím. Poněvadž toto vědomí se mezi občanstvem rozšířilo, poznáte účinky této politiky v této volební kampani, a jsem přesvědčen, že také 2. prosince.

Vážen í pánové! Dělali jste daňovou reformu. Dnes jsme slyšeli referenta z řad politických živnostníků, který zde snášel příklady na špatné provádění daňové reformy. (Sen. Trčka: Danové provádění!) Ano, já to také konstatuji, ale je-li možno státními úředníky, v nichž vidíte dokonalý nástroj státní správy, dobré zákony špatně prováděti, nespočívá to pouze v neschopnosti úředníků, nýbrž v systému a režimu, který jste nastolili. Ale nejen to. Vy, kteří zastupujete živnostníky, domkáře, obchodníky, drobné lidi, právem ukazujete, tak jako my, na nedostatečný zákon a nesprávné jeho provádění. Slyšeli jste však, že by si naši průmyslníci, velkostatkáři a velkoobchodníci stěžovali na provádění tohoto zákona? Neslyšeli. Tedy není možno zde mluviti pouze o špatném nebo nesprávném provádění. Zákon se provádí, myslím, v každém případě jedněmi a týmiž úředníky. Ale, pánové, podstata této skutečnosti spočívá v tom, že jste zákonem prospěli průmyslu, velkostatkářům a neprospěli jste téměř v ničem drobnému lidu, živnostníkům, obchodníkům a drobným zemědělcům. (Sen Trčka: Úmysl byl jiný!) Ano, váš úmysl byl jiný, ale vy jste v té době, kdy se zákon projednával, neakceptovali ani návrh ministra financí, vy jste se nechali zterorisovat, vy jste na sebe nechali působiti diktátem, a tím se stalo, že zákon o daňové reformě prospěl kruhům podnikatelským a bohatým vrstvám zemědělským, ale neprospěl drobnému lidu a neprospěl dělnické třídě!

Pánové, vy si stěžujete na zákon. Nedávno jsem četl interpelaci, kterou podala lidová strana v poslanecké sněmovně na ministra financí a která ukazuje, že nyní, po této daňové reformě, jsou zemědělcům a živnostníkům předpisovány větší daně, než před daňovou reformou. (Slyšte!) Jak je to možné? Může se tu mluviti pouze o provádění? (Sen. Trčka: Z rozkazu ministra!) To jest ovšem vaší věcí. Může se tu mluviti pouze o provádění? Kdyby tu nebyl zákon, který toto provádění umožňuje, tak by k těmto křiklavým případům nespravedlivosti docházeti nemohlo.

Pánové, vy protestujete, podáváte interpelace, vodíte deputace proti provádění zákona, který jste si odhlasovali. Vy jste provedli ještě jednu věc. Omezili jste volební právo do okresních a zemských zastupitelstev, vy jste zákonem o organisaci politické správy přiznali vládě jmenovací právo, zapomínajíce, že zcela jiná zásada v tomto směru platí při volbách do obcí i Národního shromážděni.

Ale, pánové, vy jdete ještě dále. Ne sice vy přímo - já se o té věci, pane kolego, zmíním, abyste byl v naprosté jistotě - ale pánové, vy jste učinili ještě něco jiného. Hleďte, vy připouštíte, aby omezena byla účast státních úředníků na veřejném a politickém životě. My, jsme před dvěma dny podali v tomto sboru interpelaci, ve které ukazujeme na nařízení zemské školní rady, kterým se zakazuje účast sociálně-demokratickému učiteli, kandidátu do okresního zastupitelstva, na veřejném a politickém životě. To, co učinila zemská školní rada zákazem ze dne 28. října t. r., toť přímo skandál, toť čin, pro který dosud není u nás příkladu! Pánové, uvědomte si, kam může takovéto jednání vésti! Dnes se zakazuje účast českému sociálnímu demokratu, zítra se zakáže účast na veřejném životě českému socialistovi, po čase nebudou naši političtí živnostníci ve vládě a zůstane-li tento systém, bude se zakazovati účast i učitelům, kteří jsou organisováni u politických živnostníků. Co učinila zemská školní rada, není tedy jenom násilný akt, není jenom akt, který musí býti odsouzen, ale je to přímo útok na základy, na principy, které jsou vytčeny v naší ústavní listině, podle které má každý občan právo volně a svobodně vyjadřovati své názory a myšlenky a musí míti právo zúčastňovati se v politických stranách veřejného i politického života.

Pánové, a to jsme také slyšeli již zde. Vy se honosíte, že za trvání tohoto režimu se zlepšila hospodářská situace tohoto státu a že zejména zásluhou vládních stran zmenšila se neobyčejným způsobem nezaměstnanost. Naproti tomu, a to se tvrdí v oficielních projevech agrární strany, se říká, že za éry socialistů byla velká nezaměstnanost a že dokonce za éry socialistů jevila se a vyskytovala se pasivní. státní bilance. Pánové, když sociální demokraté byli ve vládě, byli také ve vládě agrárníci, byli také po určitou dobu ve vládě i národní demokraté a lidovci. tedy nebyla to pouze éra socialistů, neměli by tedy naši pánové z tábora agrárního utíkati od odpovědnosti za činnost od 28. října do voleb v r. 1925. Měli by se k této činnosti, kterou prováděli společně se socialisty a zejména silným klubem sociálních demokratů hrdě hlásiti, poněvadž toto období, bohaté na zákonodárnou práci a na výslednou činnost, soudím, patří k nejslavnějším obdobím tohoto našeho samostatného státu. Pánové z tábora agrárníků patrně se hanbí za tu činnost v letech 1919 až 1925, za činnost, kterou možno označiti činností plodnou, kterou možno označiti za období činorodé a konstruktivní, státu prospívající práce.

Pánové, mluvíte-li o pasivní bilanci, mluvíte-li o tom, že jste svou politikou, zejména hospodářskou a obchodní, snížili počet nezaměstnaných, pak především nemluvíte pravdu tam, kde ukazujete na pasivní státní obchodní bilanci, poněvadž od r 1919 do r. 1927 neměli jsme nikdy, přihlížejíce k obchodní bilanci našeho zahraničního obchodu, pasivum. Od r. 1919 do r. 1927 vykazujeme aktiva.

Tedy zde nemůže se vytýkati socialistům, že by se dopustili svou činností pasivity našeho zahraničního obchodu. A!e nemluvíte také pravdu tam, kde snažíte se dokázati, že jste svou činností zlepšili nezaměstnanost a odstranili poruchy, které vyvolává obrovská n zaměstnanost. Pánové, je pravda, my prožíváme průmyslovou konjunkturu. Toť zjev, který se vyskytuje pravidelně v každém státě, zejména v průmyslovém, v určitém období. Za Rakouska jsme říkali: po 7 letech hubených přijde 7 let tučných, a také zpravidla po 7 letech deprese a nezaměstnanosti dostavila se průmyslová i hospodářská konjunktura. A u nás rovněž po 7 letech deprese i krise dostavila se konjunktura, která však není produktem vaší obchodní nebo hospodářské politiky, nýbrž produktem světových poměrů, se kterými republika naše jako stát převážně průmyslový musí počítati.

Kolikráte jste nám dokazovali. že stát náš, který zdědil po Rakousku 70 až 80 procent, někde i 90 procent průmyslu, ale snad pouze 20 procent nebo něco málo přes 20 procent obyvatelstva, má-li svůj malý průmysl udržeti v chodu, musí vyvážeti. Jestliže tedy náš průmysl musí průměrně ze 70 procent své výrobky vyvážeti, znamená to, že pro ně musilo býti získáno odbytiště ne doma, nýbrž v cizích státech. A to jste svou obchodní a hospodářskou politikou nezískali, jak je patrno zejména na Jugoslávii, kam vývoz našich průmyslových výrobků klesá. To jste nezískali vy svou činností, nýbrž to bylo přivoděno obětmi, které přinesly pracující třídy a zejména dělnictvo, zaměstnané v tomto průmyslu. Pánové, v našem průmyslu došlo v mnohých směrech k zlepšení, k zjednodušení a také k zlacinění výroby, v našich průmyslových závodech stoupla velmi značně výkonnost zaměstnaného dělnictva, zřízenectva i úřednictva a touto výkonností zlevněna byla výroba, zlevněn byl produkt. A když si k tomu přimyslíme značné snížení mezd a platů, pak shledáme, že byly zde vytvořeny podmínky a předpoklady pro zvýšení našeho exportu, který umožnil větší zaměstnanost a tím také zlepšení příležitosti ku práci.

Kromě toho zvýšena byla rovněž kupní síla obyvatelstva ve státech, do kterých vyvážíme. Je pravda, že u nás byla také zvýšena kupní síla určitých vrstev obyvatelstva - bylo to zejména majetné venkovské zemědělské obyvatelstvo - ale nelze mluviti o tom, že by byla zvýšen kupní síla širokých vrstev našeho obyvatelstva, pracujícího lidu, odkázaného na mzdu nebo na služné. Tedy v cizině zvýšena byla kupní síla obyvatelstva a to také umožnilo, že naše průmyslové výrobky, kvalitou překonávající výrobky jiné a cenou jim konkurující, mohly se ne uchytiti, nýbrž podle našeho přesvědčení také trvale udržeti na zahraničních trzích.

Podívejte se. co vyvážíme! Naše hospodářské strojírny jsou neobyčejně zaměstnány. Proč? Poněvadž 70 až 80 procent pluhů, secích strojů a jiného nářadí vyvážíme do Ruska a z části na Balkán, tedy ne že bychom doma odbyli více strojů nebo nářadí. Podívejte se na Škodovku! Kde ta získala za několik miliard objednávek? V tuzemsku? Nikoli, v cizině. Podívejte se na naše železářské závody! Kam vyvážejí své výrobky, kde je umísťují z převážné části? Doma? Nikoli, v cizině. A půjdeme-li k textilnímu průmyslu a k jiným odvětvím výrobním, přesvědčíme se, že zlepšená zaměstnanost a tím také z výšená příležitost ku práci je produktem změněných nebo hospodářsky zlepšených světových poměrů, k nimž naše vláda přispěla poměrně nejméně. (Výborné!)

Vážení pánové, vy jste prohlašovali a prohlašujete, že zásluhou vládních stran zabezpečena byla pracujícímu lidu práce a zajištěny výdělky. Ne zásluhou vládních stran zabezpečena práce pro pracující lid. Byla vykoupena velikými obětmi dělnické třídy. A pánové, o výdělcích chcete mluviti? Sledujte, jaké výdělky má dnes dělnictvo! Je možno mluviti při této příznivé konjunktuře o výdělcích tam, kde činí za týden 80, 100, 120 a 150 Kč?.Je možno mluviti o výdělcích u našeho domáckého dělnictva, které vydělá 50, 60, 80 Kč? Pánové, zabezpečeny byly výdělky průmyslovým a podnikatelským kruhům. Nikdy nedařilo se našemu průmyslu tak, jako dnes. Četli jste nedávno, že naše králodvorská cementárna, náš akcionářský pivovar na Smíchově, naše Českomoravská Kolben chystají, nebo již provedly rozdělení zisku akcionářům poskytnutím akcií zdarma vede dividend, činících 20, 30, 40 i 50 procent. Pánové, to je výdělek, který byl umožněn průmyslovou konjunkturou, která byla vykoupena velkými obětmi dělnické třídy! To je výdělek, který jste také umožnili vy provedením daňových úlev hospodářským a podnikatelským kruhům! (Sen. Trčka: Obratným vedením úředníků, kteří jsou v čele!) Obratným vedením? Kdo má to vedení? Je to soukromý podnikatel? Nikoliv. Zaměstnanec podniku. Třeba je to ředitel. Ano, ale je tu armáda spolupracovníků, bez nichž by tento vynikající a obratný vedoucí byl ničím. (Sen. Trčka: Bez něho by ta armáda byla také ničím!) Řeknu vám řadu příkladů. Po státním převratě musilo z četných našich průmyslových podniků odejíti mnoho vedoucích činitelů, na slovo vzatí a zapracovaní odborníci. Poněvadž se dopustili určitých činů, musili pryč, vynutili si jejich propuštění úředníci nebo dělníci. A hleďte, ty podniky šly a prosperují. Proč? Poněvadž se našli jiní vedoucí, ale hlavně protože ta velká armáda těch zaměstnanců tvoří cenné hodnoty, že dělníci, zřízenci a úředníci vykonávají kvalitní, dokonalou práci. A za to se jim dostává černého nevděku, za to se jim dostává v době průmyslové konjunktury přímo hladových mezd. Pánové, nechtěli byste uznati, ze je podivné, když v období tak příznivé hospodářské situace nebo v tomto období n výše rozvinuté průmyslové konjunktury dochází ke stávkám dělnictva o nepatrné zvýšení mzdy usilujícího? Hleďte, na Turnovsku, Železnobrodsku a Jablonecku jsou ve stávce několik týdnu domáčtí skláři, třeba kvalifikovaní dělníci, jichž výrobky dělají čest českému jménu v cizině. Oč bojují ti lidé, oč bojuji ti dělníci? O nepatrné zvýšení mezd, které jim majitelé skláren, zaměstnavatelé nebo organisace, společenstvo české i německé při vysokých ziscích konjunkturálních odpírají. Nebo pánové, nebylo podivnou ukázkou poměrů v tomto státě, co se odehrávalo v revíru kladenském při stávce horníků?

Oč šlo horníkům? O nepatrné zvýšení

mezd. 4 týdny byli ve stávce a přece jen nedosáhli toho, nač měli nárok a co bylo zdůvodněno, co bylo oprávněno.

Pánové! Hleďte, vaše činnost, způsobující tuto konjunkturu, prospěla kruhům podnikatelským i průmyslovým, prospěla snad ještě některým vrstvám, které tu pracují v úzké souvislosti s kruhy podnikatelskými a průmyslovými. Dělnictvu sice byla poskytnuta zaměstnanost, ale při nedostatečných mzdách, které umožňují živoření a v četných případech i hladovění.

Já tu ukazuji na případ, který se rozvíjí. Je to vaše vychvalovaná obchodní nebo hospodářská činnost, která se projevuje nyní při jednání o obchodní smlouvu s Jugoslávií, se státem, s jehož zástupci přísahali jsme si věrnost a jehož zástupci roztrpčeni od nás odjíždějí proto, že se nemohou spřáteliti s politikou nejsilnější agrární strany, která se tu projevuje v celém našem životě.

Pánové, tato vaše činnost podle našeho názoru jest činností protilidovou. Vy jste, pánové, tvoříce vládní většinu, neučinili jediný zákon, ze kterého by pracující třída v tomto státě měla prospěch. Já bych srovnal jen rozpočty ministerstva zemědělství a ministerstva sociální péče. V rozpočtu ministerstva zemědělství jeví se zvýšené položky, dává se neobyčejně mnoho podpor, na nejrůznější účely, kdežto v rozpočtu ministerstva sociální péče jeví se snížení. A kdybychom srovnávali, co se poskytuje na podporách (Hlas: Družstvům!) družstvům zemědělským, kdybychom srovnávali to, co se poskytuje na subvencích (Výkřiky.) - já vám, pánové, srovnám jeden citát - až budete srovnávati to, co říká náměstek předsedy vlády a co je v naprostém rozporu se skutečností, až budete srovnávati to, co se dává na podpory v nezaměstnanosti v rozpočtu ministerstva sociální péče na r. 1929 a co se dává na podporách ministerstva zemědělství, tak soudím, že do jdete k přesvědčení, že opravdu nejsilněji se přitlačilo na tento stát ministerstvo zemědělství a že toto přitlačení stojí naše obyvatelstvo a zejména pracující lid velmi mnoho peněz.

Vážení pánové! Ukázal jsem již na to. co se vytýká všechno socialistům, co se dělo za jejich éry. Vrháte se nyní na socialisty, mlčíte však úplně k řádění, které v širokém rozsahu provádějí poškozovatelé tohoto státu. Mlčíte k tomu, co dělají příslušníci vládní strany, co dělá Tuka. I v tom se jeví vaše, řekl bych, nejenom malá stranická prozíravost a schopnost, ale i hluboké rozpory, které jsou mezi jednotlivými stranami uvnitř.

Ukázkou vašich rozporů je také odchod ministra financí dr Engliše. Soudím, že nejméně vážně jednáte ne jako členové tohoto slavného sboru, nýbrž jako odpovědní činitelé vládních stran v projevech, které jste v poslední době uveřejnili. V projevu živnostnicko-obchodnické strany středostavovské se prohlašuje:

»Po letech veliké výrobní a obchodní stagnace správnou hospodářskou politikou občanské vlády nastala všeobecná konjunktura výrobní i obchodní a taková zaměstnanost, že jí dosud u nás nebylo. Počet nezaměstnaných ze 600.000 klesl na 30.000. Tím uspořeny státu miliardy na podporách v nezaměstnanosti. Drahota životních potřeb nevzrostla, naopak v posledních měsících začíná mírný pokles cen, zvláště mouky a masa, čímž se nejlépe vyvracejí útoky proti zavedení agrárních cel.«

Nevím, co za to dostanou naši političtí živnostníci, že se staví do posice ochránců agrárních cel, ale bude jim to jistě připočteno k dobru stranou agrární, která dovede býti vděčna také - aspoň v určité situaci - těm, kteří se dovedou za její zájmy tak vášnivě, tak energicky i ve volebních provoláních bíti. Ale není tomu tak, jak se zde říká. Pro každé tvrzení musíme míti fakta a náš Státní úřad statistický dokázal, že u nás největší počet nezaměstnaných byl počátkem r. 1924, totiž něco málo přes 400.000. A zde seriosní politická strana, aby vyniklo její usilování a zásluhy, mluví o 600.000. Mohla by říci, že vedle zjištěných byli i nezjištění zaměstnanci, to je možné, ale i dnes máme zjištěných 30.000 a vedle nich jest možná 10.000, kteří zjištěni nejsou.

Dále prý »správnou hospodářskou politikou občanské vlády nastala všeobecná konjunktura výrobní«. Ukázal jsem, že to není pravda, že na konjunktuře obchodní a výrobní mají podíl faktoři, kteří jsou od naší vlády příliš daleko vzdáleni. Ale nemohu pomlčeti tam, kde se mluví o tom, že drahota životních potřeb nevzrostla. Stačí opět vzíti cenový index našeho Státního statistického úřadu - a mám jej právě z poslední doby - ze kterého je patrno, že ceny potravin od r. 1926 do r. 1928 stouply průměrně o 10 procent a naproti tomu se o něco snížily ceny průmyslových výrobků. Tedy, pánové, jak se může opovážit mluvit živnostenská strana oficielně o tom, že ceny životních potřeb nestouply, naopak v posledních měsících dokonce poklesly? Mám zato, že drobní živnostníci pěkně se poděkují, až budou čísti volební provolání živnostenské strany. Řeknou: »To přece jen není pravda. co nám naše strana oficielně k věření předkládá.« Poněvadž manželky drobných živnostníků se na vlastním těle přesvědčily, že není pokles cen proti r. 1926, kdy jsme zavedli agrární cla, ale že je tu zvýšení cen, jímž trpí nejen dělník, zřízenec a úředník, ale také živnostník a obchodník.

Chci se dotknouti ještě jedné věci. Vy jste se za dobu své činnosti jako činitelé ve státě rozhodující nezasadili ani v nejmenším o zlepšeni poměrů pracující třídy. Pracující třídě dávali jste sliby, nebo jste ji, když byla nespokojena, hrozili. Naproti tomu ovšem vrstvám jiným dávali jste více. Dali jste statkářům a velkostatkářům velmi cenné presenty, dali jste průmyslníkům velmi značné daňové úlevy, proto vykazují tak vysoké zisky, dali jste cukrovarníkům velmi značný dar, a já se jen vracím k tomu, co před malým okamžikem zde řekl kol. Kianička, který tak bouřil proti kartelům: »Naše strana je zásadně proti kartelům.« Prosím, kde je vidět její činnost proti kartelům? Což není u nás vedle kartelu cementářského, železářského, také kartel cukrovarnický, jehož diktátu také politická strana živnostenská podlehla? Což politická strana živnostenská jako strana, která má svého zástupce ve vládě, nemůže se zasaditi o to, aby naše státní cukrovary byly vyřazeny nebo vystoupily z cukrovarnického kartelu?(Sen. Trčka: Udělali jste to vy, když jste byli ve vládě?) Pardon, pánové, my bychom si musili rozvésti náležitým způsobem problém kartelů. Posuzuji-li kartel jako organisaci a jsem-li stoupencem organisace, přeji-li si, aby každá vrstva se organisovala, pak se nesmím brániti ani proti organisaci, kterou označujeme kartely. Musí tu záležeti na tom, jak tato organisace vyhlíží, jaká jest její činnost. Nesmí to býti organisace znásilňující, diktující, organisace, před kterou kapituluje také stát. Co je škodlivého u kartelů, je to, že nikdo jejich činnost nekontroluje, že nikdo na ně nedohlíží, že se jim ponechává volné pole nejen k jejich činnosti, nýbrž k jejich řádění. Pánové, buďme si důslední. Já jsem stoupencem každé organisace, ale organisace musí míti vedle hospodářského podkladu také morální podklad. a tu soudím, že kartel, jak se nám projevil kartel cukrovarnický, tohoto morálního podkladu nemá. Oč tu jde? Ne o to, hlásati: My jsme zásadně proti kartelu. To je málo, to nic neznamená, postaviti se proti kartelu. My jsme se dovedli postaviti proti kartelu, když jsme byli ve vládě. Za naší éry ani jedenkráte nebyla zvýšena cena cukru, jako se stalo od r. 1926 za vašeho tichého nebo zřejmého souhlasu. Pánové, pracující lid platil tyto presenty, které jste poskytli vrstvám majetným a podnikatelským, a také kněžím, a které jste chtěli poskytnouti také bývalým rakouským generálům.(Sen. Trčka: Vy jste je přijali, resp. zástupce!) Jestli pan kol. Trčka nebo některý z jeho kolegů převezme referát o generálských pensích v plenu, my vás přesvědčíme, že tyto vaše argumenty jsou tak prázdné, tak hluché, že nemohou na seriosně myslícího a jednajícího člověka působiti. Chtěl jsem říci, že presenty, které jste poskytovali jiným, platil pracující lid velmi draho. Platil je hospodářsky, platí je sociálně a začíná je platiti také kulturně. Platí je hlavně snížením životní úrovně a ve značné části životem plným odříkání.

Vracím se ještě k organisaci naší politické správy. Již se vyrazilo proti sociálním demokratům i socialistům s tím, že zákon župní, který u nás ovšem v život nevešel, podepsal dávno zesnulý ministerský předseda Vlastimil Tusar. Ale ti, kdož tímto operují, neuvedou, že tento zákon podepsal také ministr Staněk v zastoupení tehdejšího ministra vnitra Švehly. Jen Tusar jest vinen, že byl přijat zákon o župním zřízení, ne ministr vnitra, který sociálním demokratem nebyl. Jen Tusarovi vytýká se, že tento zákon byl nevhodný, špatný a že musil býti změněn. Pánové, ocituji vám, co řekl referent o zákonu župním 27. února 1920 v Národním shromáždění, jímž nebyl nikdo jiný, nežli nynější předseda poslanecké sněmovny pan posl. Malypetr. Ten řekl toto: »Návrh zákona - župního - hledí tyto základní zásady - t. j. správa musi zabezpečiti obyvatelstvu snadný a nikoli nákladny stvk s úřady a musí zabezpečiti obyvatelstvu potřebný a přípustný vliv na správu samu - musí býti demokratická, celá vnitřní organisace této správy musí býti upravena způsobem, aby správa byla prostředkem k cíli a aby nebyla sama o sobě účelem, uskutečniti tím způsobem, že zavádí v republice jednotnost orgánů vnitřní správy, jichž základní jednotkou má býti okres - a to zdůrazňuji - v rozsahu a rozměru asi středního zastupitelského nebo soudního okresu v Čechách nebo na Moravě.«

Pánové, víte co to znamená? Že vaše tvrzení a povídání, že i zákon župní chtěl zrušiti okresy, jako je ruší zákon o organisaci politické správy, je vyvráceno prohlášením referenta, nynějšího předsedy poslanecké sněmovny, posl. Malypetra, který tu uvádí, že »základní jednotkou těchto orgánů vnitřní správy má býti soudní okres v Čechách nebo na Moravě«. To znamená něco zcela jiného, než ty vaše politické okresy, které zavádíte podle zákona o organisaci politické správy.

Pánové, ještě jen krátce chci poukázati na agitaci, která se všemi možnými prostředky při pojištění u nás zavádí. Obracejí-li se všechny politické strany i vládní k lidu, aby osladily poněkud to, co tu v posledních dvou letech ke škodě pracujícího lidu učinily, nemohou v žádném případě vymluviti svoji neúčinnost a neochotu na poli sociálně-politickém. O zaopatření přestárlých osob se nikdo z vládních stran v tomto státě nezasadil. A hleďte! Třebaže r. 1922 ministerský předseda dr Švehla ve své řeči ohlásil nutnost zákona o zaopatření osob přestárlých, třebaže r. 1925 sociálně-demokratický ministr vypracoval osnovu zákona o osobách přestárlých, dodnes v tomto směru nestalo se nic. A když se dostavila deputace zástupců dělnictva a těchto přestárlých osob k zástupci min. předsedy msgr Šrámkovi, slíbil, že se udělá všechno s největším urychlením a že lze doufati, že v dohledné době bude osnova zákona předložena.

Ale pan zástupce min. předsedy dr Šrámek mluvil také v rozpočtovém výboru našeho senátu dne 9. listopadu, kdy o snahách po zaopatření osob přestárlých řekl d oslova toto: »Pokud jde o přestárlé, meziministerské jednání, až na jedinou závažnou věc, je skončeno. Potřebí je jen ještě jednati s jedním ministerstvem a doufám, že bude lze osnovu zákona velmi brzy předložiti. Prosím, aby nikdo neměl starost, že není pro toto zaopatření nic v rozpočtu preliminováno. Nelze do rozpočtu dávati něco, pro co není ještě zákonného podkladu.« Ještě k tomu měl říci »amen« - a naši přestárlí mohli ve zbožné víře očekávati, že do Nového roku se nestane napros nic a že u nás mohou býti zaopatřeni jedině tehdy, až tento režim bude odstraněn, až nastane v tomto státě nejen uplatňování jiných, nových demokratických method, nýbrž až tu nastane také duch odpovídají zásadám, na kterých tento stát byl budován.

Ale pan zástupce min. předsedy nemluvil správně - nechci říci, že nemluvil pravdu. Hleďte! Nemáme u nás ještě zákona o pojišťovně dobytčí a krupobitní. Zákon je teprve vypracován, projednává se v poradním sboru pro otázky hospodářské, ale v rozpočtu ministerstva zemědělství jest již položka 4 mil. Kč na dobytčí a krupobitní pojišťovnu. Na zaopatření osob přestárlých nemůže se preliminovati na r. 1929 v rozpočtu ani t mil. Kč, poněvadž pro toto opatření není zákonného podkladu, ale na dobytčí a krupobitní pojišťovnu, pro kterou také není zákonného podkladu, preliminujeme v rozpočtu ministerstva zemědělství na r. 1929 4 mil. Kč.

Nedělá si p. zástupce min. předsedy dobrý den ze členů rozpočtového výboru senátu? Bylo toto jednání a vystoupení p. zástupce min. předsedy vážné? Odpovídal důstojnosti úřadu, který zde zastává?.

Považoval jsem za nutné zmíniti se o těchto věcech a nemusím zdůrazňovati, že naším úkolem nejen v této době, nýbrž i v nejbližší budoucnosti bude hájiti nejen zájmy pracujícího lidu, nýbrž i zájmy tohoto státu, učiniti vše, aby zde byly zabezpečeny zdravé podmínky jeho vývoje, aby tento stát nebyl eldorádem vrstev majetných a podnikatelských, abv v tomto státě nerozhodovalo sobectví a zaujatost proti socialistům a pracující třídě, nýbrž aby v tomto stá tě rozhodoval ten veliký, řekl bych, zájem, který je tu diktován potřebami pracující třídy a který je tu také diktován nutností zdravého dalšího vývoje, od kterého očekáváme posilnění tohoto státu nejenom v této době, nýbrž v nejbližší budoucnosti.

Včera jsme slyšeli velmi krásnou slavnostní řeč pana předsedy tohoto slavného sboru; řekl: »Zákon, vůdce občanů! Má-li zákon býti skutečným, opravdovým a otcovským vůdcem občanstva, musí míti základ v právu a spravedlnosti.« - Ano, pánové, má-li zákon býti skutečným, opravdovým, a otcovským vůdcem občanstva, musí míti základy v právu a spravedlnosti. Ale, pánové, řada zákonů, které jste udělali, nemají základ v právu a spravedlnosti. Řada zákonů opírá se o vaši přechodnou politickou moc, řada zákonů vyvěrá a diktována byla vašimi třídními a sobeckými zájmy. Řada zákonů byla diktována zaujatostí a nenávistí k socialistům, k sociální demokracii. Proto soudíme, že řada těchto zákonů musí býti změněna, aby opravdu tento stát opíral se také o základy práva a spravedlnosti. Je naší snahou, poctivou snahou, vytvořiti takové základy, a proto kritisujíce vládní většinu, vládní strany, můžeme klidně, ale rozhodně prohlásiti, že tím nezmenšujeme své city a svou lásku k tomuto státu, že jsme věrnými příslušníky tohoto státu, když potíráme tento režim a vládní strany, které za dobu své činnosti nejen pracující třídu, nýbrž i stát poškozovaly. (Výborně! Potlesk socialistických senátoru.)