Schůze zahájena v 11 hodin 50 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Böhr, dr Brabec, Donát, Klofáč, dr Soukup.

Zapisovatelé: Kalčok, Pastyřík.

82 senátoři podle presenční listiny.

Zástupci vlády: náměstek ministerského předsedy dr Šrámek; ministři dr Beneš, Černý, dr Gažík, dr Hodža, dr Mayr-Harting, Najman, dr Nosek, inž. Novák, dr Spina, dr Srdínko, dr Tiso, Udržal. President nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Koerner.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji dnešní schůzi. (Výkřiky komunistických senátorů: Deset let diktatury buržoasie! - Sen. dr Herz (německy): Demokracie je diskuse s censorem! - Kriminál hladovým! - Deset let klamání dělníků!)

Slavný senáte! Pánové a dámy! (Shromáždění povstává.) Tato zasedací síň slavných sněmů českých, neblahými poměry politickými v posledních letech před válkou a za války sice ztichlá, stala se dne 14. listopadu l. P. 1918 jevištěm světové události, která ji činí na celou další budoucnost převzácným místem historickým nejen v hlavě měst stověžaté Praze naší, nýbrž i v celém státě.

Tohoto památného listopadového dne kráčela těmito prostorami historie. (Sen. dr Herz (německy): Od Husa k Marmaggimu!)

Před desíti roky právě ve chvíli, kdy se zde, v tomto slavném shromáždění, ujímám slova, prohlásilo svolané Národní shromáždění jednomyslným souhlasem ústy předsedy Národního výboru dra Karla Kramáře, že je konec učiněn smlouvám z roku 1526 i pragmatické sankci, že dynastie ztratila veškerá práva na trůn zemí staroslavné koruny svatováclavské. (Výkřiky komunistických senátorů.)

V důsledku toho bylo ihned prohlášeno, že československý stát dne 28. října v život vešlý, je svobodnou republikou, a bezprostředně na to za nadšeného souhlasu zvolen prvním presidentem Československé republiky prof. dr Tomáš G. Masaryk.

Vzpomínám si, jako by to dnes bylo, na ty slavné, památné chvíle, které zajisté nikomu, kdo byl přítomen, nevymizí z paměti.

Nato se Národní shromáždění ustavilo zvolivši své předsednictvo s předsedou Františkem Tomáškem. Hned nato pak zvolena první vláda s ministerským předsedou drem Karlem Kramářem.

Tak mnohý ze členů Národního shromáždění tehdejšího už byl odvolán, je na pravdě boží, a nedlí mezi živými. Alespoň kratinkou vzpomínkou uctěmež jejich památku.

Hlavním úkolem a posláním Národního shromáždění, které nazýváme revolučním, bylo dáti Československé republice ústavu. Mimo to ovšem mělo Národní shromáždění ještě řadu úkolů, které vyžadovaly uspořádání právních, hospodářských i sociálních a kulturních otázek a jež byly nutny pro naléhavé potřeby dne a pro správu státu.

Není mým úkolem, abych se šířil o těchto pracích a o všem, co s nimi souviselo. Nebyly to úkoly lehké, také i doba byla vážná a poměry začasto velmi, velmi těžké.

Národní shromáždění po dlouhých přípravách a poradách vypracovalo pak ústavní listinu, která byla plenem dne 29. února 1920 přijata a dne 5. března 1920 presidentem republiky podepsána. (Sen. Hlávka: To mluví kriminály, které jsou plny dělníků.)

Článkem 2. ústavy jest československý stát prohlášen za demokratickou republiku, jejíž hlavou jest zvolený president. V dalším článku prohlašuje se území státu za jednotný a nedílný celek.

Ve článku 6. ústavní listiny jest ustanoveno, že zákonodárnou moc pro celé území vykonává Národní shromáždění, skládající se ze dvou sněmoven, sněmovny poslanecké a senátu. V ústavní listině, která zde v této naší zasedací síni byla projednána a přijata, kotví s právními základy čsl. státu i základy našeho senátu a zároveň kotví v ní také základy volebního práva do obou sněmoven.

Pokud se senátu tyká, ustanovuje o volebním právu článek 13. ústavní listiny toto: »Senát má 150 členů, kteří se volí podle všeobecného, rovného, přímého, tajného práva hlasovacího podle zásady poměrného zastoupení.« Je proto, slavný senáte, pochopitelno a také samozřejmo, že senát nemohl tak významný den, jakým bez odporu je 14. listopad prvního ukončeného desítiletí, kdy se v těchto místech ustavilo Národní shromáždění, které dalo československému státu ústavu, pominouti mlčením a nechati nepovšimnutým.

Tvoříme tradici. Musíme znáti a věděti, kde jsou nejen historické, ale i právní a morální naše základy. Jen tak můžeme bezpečně kráčeti do budoucnosti.

Jsem, pánové a dámy, přesvědčen, že senát, který tvoří s poslaneckou sněmovnou nerozdílný a nerozlučný zákonodárný celek a představitele demokracie a suverenity národa, je si také plně vědom svých práv a svého významu pro zákonodárství a representaci ve státě, a bude je také bedlivě střežiti.

Ovšem. senát jest a bude si, jak jsem přesvědčen, též plně vědom i svých vážných povinností a své velké odpovědnosti.

Na budově staroslavného vysokého učení Karlova v Praze je pod kamenným odznakem, na němž je vyobrazen zakladatel Karel IV., zvaný »Otec vlasti«, jak odevzdává základní bulu pod ochranu představiteli a symbolu státní myšlenky naší, sv. knížeti Václavovi. nápis: »Lex civium dux«. Zákon vůdce občanů. Má-li však zákon býti skutečným, opravdovým a otcovským vůdcem občanstva, musí nezbytně míti základy v právu a spravedlnosti. (Sen. Koutný: Proto je dnes potlačování národnostních menšin!)

Proto také náš senát v této slavnostní chvíli si znovu musí uvědomiti, že jeho posláním je spolupracovati na zákonodárství republiky, kteréž by bylo opravdovým vůdcem občanstva ve všech tak spletitých poměrech a otázkách života jak jeho, tak i státu, a to vůdcem bezpečným a nekolísajícím jak v dobách dobrých, tak i v dobách zlých, vůdcem cílevědomým. (Sen. Hlávka: Jeden státník řekl, že násilník dovede každého převládnout!)

Ovšem si vroucně přejeme, aby dob zlých uchráněn byl stát i veškeren jeho lid.

Na zákonodárné sbory naše, které tolik přispěly ke konsolidaci státu ve všech oborech, čeká v budoucnosti mnoho vážné práce hospodářské, sociální a kulturní. Zajisté všechny tyto práce budou tak vykonány, aby s porozuměním pro opravdové, skutečné, hmotné a mravní potřeby všech vrstev lidu a všech složek obyvatelstva byly také vždycky na prospěch celku. Jen tak bude zabezpečen vnitřní soulad a mír, jen tak zavládne všeobecná spokojenost a jen tak bude naše republika silnou uvnitř a silnou navenek.

Jsme si dobře vědomi geografického a mezinárodního položení naší Československé republiky. Proto za jisté se všichni. kdož stojíme na půdě státu, kdož tento stát chceme, se všech sil přičiníme, aby naše republika i v mezinárodním životě vždycky zaujímala místo význačné.

Vděčně dnes vzpomínáme na všechny ty, kteří pomáhali budovati na základech našeho státu, poněvadž upřímně chceme jako oni, aby republika naše byla a navždy zůstala státem pořádku a práva, státem spravedlnosti jak sociální a hospodářské, tak i národní a kulturní, a aby byla státem opravdové, správně chápané demokracie a strážcem míru a pokojného závodění na poli všeho snažení se všemi národy.

Vzácným příkladem a vůdcem v těchto snahách je nám zajisté důvěrou národa už po třetí zvolený president republiky. (Sláva! Sláva! - Výkřiky komunistických senátorů.) jemuž ze srdce přejeme, aby ještě dlouhá léta naší republice byl ve zdraví a svěžesti zachován. (Sen. Hlávka: Stačí Marmaggi na vás a jste hotovi!)

Nemohu jinak tento kratinký projev svůj ukončiti, nežli když vroucně prosím Boha, aby ochranou svojí provázel naši vlast, Československou naši republiku, aby chránil veškeren lid, tuto tak krásnou a slavnou naši vlast obývající, a aby řídil veškeré kroky naše k dobru, štěstí a slávě národa a stát u, k dobru, štěstí a spokojenosti veškerého jeho obyvatelstva. (Sen. Sehnalová: Kapitalistům jste vrátili daně a dělníkům jste obrátili kapsy!)

Z té duše a z toho srdce proto volám: ať zkvétá, ať k vrcholům blahobytu hmotného i mravního spěje naše Československá republika, ať je mnohá ještě léta její hlavou náš, bohdá, ještě dlouho, první president dr Tomáš Masaryk.

Zdar naší demokratické Československé republice na nedozírné věky, zdar a sláva! (Výborně! - Bouřivý potlesk.)

Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve čtvrtek dne 15, listopadu 1928 o 9. hodině s tímto

pořadem jednání:

1. Zpráva 1. výboru živnostensko-obchodního, II. výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 772) k návrhům posl. A. J. Beneše, Pechmana a druhů a posl. Petrovického, dr Samka, Votruby a druhů (tisk 1291, 1296, 1297) zákona o čepování alkoholických nápojů v den před volbami a v den volby. Tisk 775,

2. Zpráva výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 773) k vládnímu návrhu zákona o zrušení zemědělsko-technické kanceláře zemědělské rady pro Čechy. Tisk 776.

3. Pokračování v rozpravě o zprávě výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 769) k vládnímu návrhu státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1929. Tisk 770.

Není žádných námitek? (Námitky nebyly.)

Námitek není. Zůstává při tom, co jsem prohlásil.

Končím schůzi,

Konec schůze ve 12 hod. 05 min.