62. K §u 97 osnovy:

V §u 160 a) (§ 97 osnovy) škrtnuta buďtež slova "po srážce" až do konce věty.

Jako nový odstavec budiž připojeno:

"Příslušná nemocenská pojišťovna jest povinna nahraditi ústavu, od něhož pojištenci byli převzati, náklad spojený s jejich podporou."

63. K §u 99 osnovy:

§ 162 zák. 221/1924 budiž ponechán ve znění starého zákona.

64. § 165 zákona č. 221/1924 má zníti:

"Zaměstnavatel, který zadržuje pojišťovně pojistné, vypadající na jeho zaměstnance, dopouští se zpronevěry ve smyslu ustanovení trestního zákona."

65. K §u 102 osnovy:

§ 180, odst. 2 má zníti:

"Z volného trvale uložitelného jmění pojišťoven uloženo budiž 15 procent v československých státních papírech a v jiných papírech, po případě také pro účele, které určí ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí. V této výměře závazků Ústřední sociální pojišťovny jest již obsažena částka, kterou Ústřední sociální pojišťovna má na základě zákona ze dne 14. července 1927, č. 116 Sb. z. a n., odvésti silničnímu fondu."

66. K §u 105 osnovy:

§ 182, odst. 1 má zníti:

"Ústřední sociální pojišťovna uloží 25% svého volného jmění pro účele stavby bytů ve prospěch pojištěnců."

Dosavadní odst. 1 označí se jako odst. 2, při čemž slova "nejvýše jednu třetinu" nahrazena buďtež slovy "přiměřenou část".

Dosavadní odst. 2 označí se jako odst. 3.

67. K §u 106 osnovy:

§ 185, odst. 1 má zníti:

"Jmění budiž uloženo tak, aby střední výtěžek odpovídal úrokové míře 4%.

68. K §u 122 osnovy:

§ 244 budiž škrtnut.

69. K §u 123 osnovy:

§ 248, odst. 1, prvá věta a odst. 2 až 8 buďtež škrtnuty.

70. K §u 124 osnovy:

§ 250 obnoven budiž ve znění zákona 221/1924.

71. K §u 125 osnovy:

V §u 253 nahrazeno budiž označení Aa označením B.

72. K §u 127 osnovy:

§ 259 a) (§ 127 osnovy) budiž škrtnut.

73. § 161 zák. 221/1924 budiž škrtnut.

74. §§ 274 až 276 zák. 221/1924 buďtež škrtnuty.

75. §§ 131 až 134 osnovy buďtež nahrazeny tímto ustanovením:

"Volby všech orgánů, které dlužno voliti podle tohoto zákona, mají se konati nejdéle 3 měsíce potom, kdy tento zákon vstoupí v platnost, dále pak dlužno je konati vždy 4 týdny před uplynutím funkčního období. Ústřední sociální pojišťovna jest povinna vydati potřebné prováděcí předpisy o volebním řízení nejdéle 1 měsíc po vyhlášení tohoto zákona a v každém případě včas tak, aby zaručeno bylo zachování zákonitých lhůt. Svazy nemocenských pojišťoven mají spolupůsobiti při vydání těchto předpisů. Pokud předpisy o volebním řízení platí o Ústřední sociální pojišťovně samé, je třeba schválení ministerstva sociální péče."

IX. Návrhy sen. Fahrnera a soudr.

1. Kde zákon 221/1924 mluví o "Ústředních Sociálních pojišťovnách":, nastupují na jejich místa "sociální pojišťovny".

2. K §u 2 a 3 osnovy:

Změna navržená v předloze k §u 5 zák. 221/1924 budiž škrtnuta.

3. K §u 4 osnovy:

V §u 6, lit. d) zák. 221/1924 buďtež po slovech "tohoto zákona" vsunuta slova "aneb na základě zaměstnání požívají zaopatření, které dávkám podle tohoto zákona jest alespoň rovnocenné."

Odst. 4 §u 6 zák. 221/1924 budiž škrtnut.

4. § 11, odst. 2 zákona č. 221/1924 má zníti:

"Cenu naturálních požitků stanoví každoročně zemská komise, která je zřízena u příslušné zemské správy politické a která se skládá ze zástupců odborových svazů dělníků a podnikatelů a to rovným dílem."

5. K §u 19 osnovy:

§ 27 zákona č. 221/1924 má zníti takto:

"(1) Dosavadní společenstevní nemocenské pokladny proměňují se ve společenstevní nemocenské pojišťovny podle tohoto zákona, měly-li dne 1. července 1927 alespoň 2800 pojištěním povinných členů. U gremiálních nemocenských pokladen stačí, měly-li tohoto dne 1000 takových členů.

(2) Stávající společenstevní nemocenské pokladny mohou se také sloučiti v jednu společenstevní nemocenskou pojišťovnu. Mohou podržeti také zaměstnavatele, kteří dosud své zaměstnance u nich pojistili, avšak nejsou nucenými členy dotyčného živnostenského společenstva."

6. K §u 35 osnovy:

Nové znění odst. 1 §u 59 budiž škrtnuto, dosavadní původní text tohoto paragrafu zůstává v platnosti ve znění zákona 221/1924.

7. K §u 38 osnovy:

§ 63, odst. a) má zníti takto:

"Obzvláště přísluší představenstvu uzavírati smlouvy s lékaři, porodními asistentkami, lékárníky a léčebnými ústavy, přijímati a propouštěti úředníky a zřízence pojišťoven a uzavírati s nimi služební smlouvy v rámci vzorného služebního řádu, který příslušná sociální pojišťovna má vydati po slyšení svazů nemocenských pojišťoven a organisací zaměstnanců pojišťoven."

§ 63 doplněn budiž tímto odst. 3:

"(3) Vzorný služební řád má obsahovati také předpisy o služebních požitcích a předpisy disciplinární, a má se vztahovati netoliko na nově přijímané úředníky a zřízence (zaměstnance), nýbrž také na ty, kteří jsou již ve službách pojišťovny."

8. K §§ 39 a 40 osnovy:

Nové znění §u 64 a §u 66 budiž škrtnuto.

9. K §u 43 osnovy:

§ 69, odst. 1 budiž škrtnut.

V §u 69 škrtnuta budiž poslední věta odst. 4.

10. § 74 má zníti:

"(1) Invalidní a starobní pojištění podle tohoto zákona provádějí samosprávné sociální pojišťovny, z nich se po jedné české a německé sociální pojišťovně zřizuje pro Čechy a pro Moravsko-Slezsko.

(2) Pojištěnci nemocenské pojišťovny mohou patřiti jen k jedné sociální pojišťovně. O příslušnosti rozhoduje představenstvo nemocenské pojišťovny.

(3) Sociální pojišťovny jsou právnické osoby, mohou svým jménem nabývati práv a se zavazovati, žalovati a býti žalovánu."

11. § 76 lit. c) má zníti:

"c) ředitel."

12. K §u 49 osnovy:

§ 78 má zníti:

"(1) Výbor volí ze svého středu absolutní většinou hlasů odevzdaných předsedu a jeho náměstka na dobu 4 roků. Neobdržel-li při prvé volbě nikdo většiny, konati dlužno užší volbu mezi kandidáty, kteří obdrželi nejvíce hlasů. Zvolen jest ten, kdo měl největší počet platných hlasů. Připadne-li také při druhé volbě na dva nebo více kandidátů stejný počet hlasů, rozhoduje los.

(2) Předseda volen budiž ze zástupců pojištěnců, náměstek ze zástupců zaměstnavatelů.

(3) Předseda hlasuje s sebou při každém hlasování a rozhoduje při rovnosti hlasů.

(4) Výbor sociální pojišťovny může předsedovi na místě presenčních platů (§ 85) vyměřiti stálý plat."

13. § 79, odst. 1 má zníti:

(1) Ze 40 členů výborů sociálních pojišťoven náleží po dvaceti skupině pojištěnců a skupině zaměstnavatelů. Členem výboru sociální pojišťovny může býti jen státní občan republiky Československé."

Odst. 4 budiž škrtnut.

14. K §u 51 osnovy:

§ 81, odst. 1 má zníti:

"Představenstvo sociálních pojišťoven skládá se z předsedy a 10 členů, z nichž po 5 náleží skupině pojištěnců a skupině zaměstnavatelů".

V odst. 2 škrtnuta budiž předposlední věta a v poslední větě slovo "(jmenovati)".

Odst. 3 budiž škrtnut.

15. K §u 52 osnovy:

§ 82, odst. 1 má zníti:

"(1) Výkonným orgánem správy sociálních pojišťoven jest ředitel, kterého výbor přijímá a propouští."

Odst. 2 budiž škrtnut.

16. K §u 60 osnovy:

Nové znění §u 93 o působnosti svazů pokladen (zemských svazů) budiž škrtnuto.

17. K §u 62 osnovy:

V §u 95 budiž po bodech l a 2 vsunuto:

"Nemocenské přísluší přes uvedenou nejvyšší dobu také pozastavení nemocenského ošetřování, jestliže a dokud se neposkytuje důchod podle některého zákona o sociálním pojištění a pojištěnec pro svůj zdravotní stav neobdrží zaměstnání. Nositel pojištění k poskytování důchodu povinný, má nemocenské pojišťovně nahraditi nemocenské, podle tohoto zaplacené."

18. K §u 70 osnovy:

V §u 107 má lit. b) zníti:

"b) aby dále při dávkách uvedených v bodech a) až d) a při odbytném v případě § 121, odst. 2, uplynula čekací lhůta 150 příspěvkových týdnů (§ 108)."

19. K §u 71 osnovy:

§ 108 doplňuje se tímto odst. 3:

"(3) Pojištěncům, kteří v době platnosti tohoto zákona vstoupili do pojištění, započítá se doba předběžného zaměstnání, která by při dřívější platnosti zákona byla podléhala pojistné povinnosti, jestliže při platností zákona překročili 30. rok věku až do nejvyšší výměry 5 roků, jestliže však při platnosti zákona překročili 40. rok věku, až do nejvyšší výměry 10 let jako příspěvková doba tak, jako kdyby pro tuto dobu byly příspěvky na invalidní a starobní pojištění bývaly placeny podle mzdové třídy, do které pojištěnec při platnosti zákona byl zařaděn."

20. K §u 75 osnovy:

V §u 111 má odst. 2 zníti:

"(2) Základní částka činí ročně:

ve mzdové třídě A 800 Kč,

ve mzdové třídě B 1200 Kč.

ve mzdové třídě C 1600 Kč,

ve mzdové třídě D 2000 Kč.

21. K §u 76 osnovy:

V §u 112 má odst. 1 zníti:

"Invalidní důchod přísluší pojištěnci bez ohledu na invaliditu jako starobní důchod, dokonal-li pojištěnec 2000 příspěvkových týdnů, nejpozději však dokonáním 65. roku věku. Starobní důchod však přísluší dokonáním 60. roku věku tehdy, jestliže a pokud pojištěnec jest bez zaměstnání a nebere podpory v nezaměstnanosti."

22. K §u 79 osnovy:

K §u 114 připojí se nový odst. 4:

"Dosáhla-li 55. roku věku anebo má-li alespoň jedno nedospělé dítě anebo dvě nezletilé děti, které nejsou ještě výdělečně činnými."

23. K §u 80 osnovy:

§ 116 má zníti:

"Důchod vdovský (vdovecký) činí dvě třetiny důchodu, který bral pojištěnec anebo na který měl nárok."

24. K §u 83 osnovy:

Po §u 120 vsunut budiž tento nový § 120a):

"Všechny osoby, které berou nějaký důchod podle tohoto zákona, mají nárok na nemocenské ošetřování podle tohoto zákona proti okresní nemocenské pojišťovně, podle jejich bydliště příslušné. Nařízením buďtež za to stanoveny příspěvky, které platiti má příslušná sociální pojišťovna."

25. K §u 88 osnovy:

§129 má zníti:

"Nároky vystoupivšího pojištěnce na dávky invalidního a starobního pojištění zůstávají svého času neobmezeně zachovány."

26. §§ 130 a 131 zák. 221/1924 buďtež škrtnuty.

27. V §u 141 má odst. 1 zníti:

"Nemocenská pojišťovna je povinna postarati se o to, aby se osobám, které proti nemocenské pojišťovně na to mají nárok, dostalo lékařské pomoci a přispění porodních asistentek podle zásady organisované svobodné volby lékaře."

28. V §u 157 má odst. 2 zníti:

"Úhrada dávek z invalidního a starobního pojištění děje se podle zásad pojistné matematiky pojistným, které se pro všechny pojištěnce vypočítá stupňovitě podle jednotlivých mzdových tříd tak, aby se dosáhlo kapitálové úhrady důchodů, nákladů na léčebnou péči podle § 154 a správních a jiných výdajů, které podle tohoto zákona jsou přípustny. Pro jiné účely nesmí býti pojistné vybíráno, ani ho nesmí býti používáno."

29. K §u 94 osnovy:

V §u 158 mají odst. 2 a 3 zníti:

"Přiměřené zvýšení těchto příspěvků má nastati, jakmile nestačí na opatření kapitálové úhrady pro důchody v jednom roce vzniklé."

"Každého 5. roku provésti jest statistické šetření o průběhu souborných zjevů, rozhodných pro vývoj pojištění (úmrtnost, invalidnost, ženatost, vystupování, přistupování, změny platových poměrů atd.) a srovnání s průběhem očekávaným."

30. K §ú 102 osnovy:

§ 180, odst. 3 doplněn budiž větou:

"Vláda může tuto hranici snížiti."

31. K §u 104 osnovy:

V §u 181, odst. 2 škrtnuta buďtež slova "v dohodě s ministerstvem financí".

32. K §u 121 osnovy:

§ 239 doplňuje se tímto odstavcem:

"Lhůta pro opravné prostředky proti výměrům nositelů pojištění a proti rozhodnutím politických úřadů činí 15 dnů ode dne doručení výměru nebo rozhodnutí, ten den v to nečítajíc. Opravný prostředek jest podati u nositele pojištění, proti jehož výměru směřuje. Vztahuje-li se obvod působnosti nemocenské pojišťovny na několik politických okresů, rozhodne o opravném prostředku proti výměru nemocenské pojišťovny politický úřad I. stolice, v jehož obvodu je sídlo nemocenské pojišťovny."

33. K §u 125 osnovy:

V §u 253 má odst. l zníti:

"Za dobu zákonité presenční služby osob uvedených v § 2, odst. 3, zaplatí pojistné stát na základě výkazů každoročně předkládaných ministerstvem národní obrany a to za vojenské osoby, které před tím byly pojištěny, podle jejich poslední mzdové třídy A."

34. K §u 127 osnovy:

Nový § 259 a) budiž škrtnut.

35. K §u 138 osnovy:

"Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho provedení ukládá se ministru sociální péče."

B. Návrhy resoluční:

1. Resoluce sem. Modráčka, Zimáka a soudr:

Vláda se vyzývá, aby co nejspěšněji předložila osnovu zákona, kterým by se

zabezpečovaly pojišťovací kapitály Ústřední sociální pojišťovny proti eventuelnímu znehodnocení valuty. Tímto zákonem by se doplňoval zákon o sociálním pojištění.

2. Resoluce sen. Jarolima a soudr.:

Vláda se vybízí, aby zákon o pojištění osob samostatně hospodářsky činných uvedla v platnost od 1. ledna 1929.

3. První resoluce sen. Fahrnera a druhů:

Vláda se vybízí, aby v nejkratší době předložila senátu N. S. osnovu zákona o starobním a invalidním pojištění osob samostatně výdělečně činných (řemeslníků a živnostníků).

4. Druhá resoluce sen. Fahrnera a druhů:

Ministerstvo sociální péče budiž vyzváno, aby při ukládání hotovostí sociální pojišťovny u důvěryhodných domácích úvěrních ústavů, o kterých mluví § 180, odst. 4 zák. 221/1924, těmto ústavům bylo uloženo, že z těchto uložených částek, ze sociálního pojištění v prvé řadě dlužno poskytovati levné úvěry řemeslníkům a živnostníkům.

5. Resoluce sen. Fritschera, Hrejsy a druhů:

Vláda se vybízí, aby uspíšila, pokud je možno, ujednání s německou vládou ku provedení čl. 312 mírové smlouvy Versailleské za účelem konečné úpravy sociálního pojištění na Hlučínsku.

Předseda (zvoní): Doslov má zpravodaj výboru pro otázky sociálního a starobního pojištění, pan sen. Hrejsa.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Slavný senáte! O projednávané novele zák. č. 221/1924 byla provedena obšírná a důkladná debata, které se zúčastnili hlavně pánové z oposice, mužové odborníci, kteří věc ovládají, kteří v ní dlouho pracovali a pracují a látku znamenitě znají. Chci se stručně dotknouti výtek, jež byly uváděny řečníky oposičních stran proti projednávané předloze přes nebezpečí, že ztratím dobré mínění, které bylo o mně proneseno, že ztratím sympatie mnohých, kterým jsem se těšil. Prosím, abyste uvážili, že referentovi je nutno, jak říkají Slováci, odhliadnúť od jeho osoby. Musí prostě projeviti mínění většiny a své osobní já přemoci. Musí se zapříti, musí býti instrumentem většiny, její mínění projeviti a hájiti. Doufám, že touto poznámkou jsem zase získal sympatie, jež, jak jsem se obával, ztratím.

Někteří páni řečníci oposiční prohlašovali zákon č. 221 za špatný vůbec, že dosud platný zákon za nic nestál. Jiní prohlašovali zákon dosavadní za velmi dobrý. Pokud se týká novely tohoto zákona, projevy všech řečníků jako červená nit táhlo se tvrzení, že novela je špatná, že se v ní projevuje nenávist proti dělníkům, umíněnost, nekulturnost a zabedněnost velkých stran, že se v nich projevuje věrolomné jednání i také lehkomyslnost vlády, se kterou se přenesla přes finanční otázky. Senát zajisté odpustí, nebudu-li vyvraceti tyto silné výrazy, z nichž některé se vyřinuly i z ohrady perleťových zubů něžných dámských úst, že přejdu přes tyto výtky, a prostě jenom konstatuji, že, kde se nedostává důvodů, používá se silných argumentů také, ale tvrditelé nemají pravdu. Jinak bylo sporadicky uznáno zlepšení předlohy, ale celkem činily se všemi řečníky tytéž výtky, a to především proti paritě, vyjmutí mladistvých z pojistné povinnosti, jakož i možnosti vyjmutí z pojistné povinnosti sezonních domáckých a jiných dělníků. Dále činily se výtky proti t. zv. podvázání samosprávy nemocenského pojištění, proti prodloužení lhůty k přihláškám a odhláškám, proti snížení důchodů důchodcům, proti zřízení zemědělských úřadoven v Praze, Brně a Bratislavě, proti t. zv. tříštění organisace nemocenských pojišťoven, pak proti tomu zvláště, že zaopatření osob přestárlých a nemocenské léčení důchodců nebylo pojato do tohoto zákona, a jiné a jiné. Není možno všecky tyto výtky vyvracet a také by to bylo zajisté zbytečné, neboť bych musil opakovati to, co jsem v úvodním referátu uvedl, a co někteří z kolegů, zvláště kolega Prošek velmi důkladně již vyvrátili. Chci se omeziti stručně na několik poznámek, doufaje, že

získám tím vaší spokojenost a libost, když budu stručný.

Vytýkalo se, že se snižují důchody důchodcům podle této novely, poněvadž se objevila nutnost, zavésti novou, nejnižší třídu Aa v pojištění invalidním a starobním, ježto pojistné ze mzdy činilo zde podle dosavadního zákona příliš vysoké procento, musila býti přirozeně upravena také výše důchodů této nové třídě. Jest jasno, že dosavadní třídě A odpovídá co do výše nároků třída Ab podle novely a tu je potřebí konstatovati, že jsou zachovány důchody ve stejné výši, jako podle zákona dosavadního. Nároky jsou, naopak, zejména po kratší době, ztrávené v pojištění ve všech třídách vyšších, ano i v nově zavedené třídě Aa dostihují v prvních letech pojištění výše dosavadní třídy A. (Sen. Šturc: To je již vypočítáno?) To se dá lehko vypočíst. Já to mám již vypočítáno. Pojištěnec podle dosavadní třídy A měl po 3 letech nárok na 1129 Kč důchodu, nyní po 3 letech podle novely má nárok na 1140 Kč, tedy o 11 Kč více. Po 4 letech měl nárok 1172 Kč, nyní má nárok 1170 Kč, o 2 Kč méně. Po 10 letech měl nárok 1430 Kč, nyní má nárok 1350 Kč, o 80 Kč méně. Po 20 letech měl nárok na 1860 Kč, nyní na 1650 Kč, o 210 Kč méně. Po 30 letech měl nárok na 2290 Kč, nyní podle novely na 1950 Kč o 340 Kč méně. Po 40 letech měl nárok na 2720 Kč, nyní 2250 Kč, o 470 Kč méně. Po 50 letech měl nárok 3150 Kč, nyní 2550 Kč, o 600 Kč méně. To je třída nová Aa, kde jsou nižší příspěvky. Ze 4.30 Kč podle dosavadního zákona jsou sníženy na 2.60 Kč týdně. K tomuto značnému snížení příspěvků odpovídá také snížení důchodu, avšak po 3 letech má i nyní důchodce o 11 Kč více. Ve třídě Ab nynější podle novely má nárok důchodce po 3 letech na důchod 1178 Kč o 49 Kč více, než podle starého zákona. Po 4 letech na důchod 1220 Kč, tedy o 48 Kč více, po 10 letech na 1475 Kč, tedy o 45 Kč více, po 20 letech na 1900 Kč, t. j. o 40 Kč více, po 30 letech na 2325 Kč, t. j. o 35 Kč více než podle starého zákona. Po 40 letech na 2750 Kč více, než podle starého zákona, o 30 Kč, po 50 letech nárok na 3175 Kč o 25 Kč více a tak je tomu ve všech třídách B, C, D. Nechci vás unavovat, ale konstatuji, že ve třídě B mají nárok na zvýšenou rentu po 3 letech 10, 20, 30, 40, 50 o 32, 52, 55, 60, 65, 70 a 70 Kč. Tak je tomu ve všech třídách ostatních, že všude důchodce ačkoli platí menší pojistné, má nárok na větší rentu, větší důchod. Při tom dlužno ještě podotknouti, že podle novely se přiznává důchod již po 2 letech ztrávených v pojišťění, nikoliv po 3, jak to bylo dosaváde. Budiž taktéž zdůrazněno, že pojistné podle novely v jednotlivých třídách invalidního a starobního pojištění je oproti pojistnému podle dosud platného zákona značně nižší. Ve třídě A pojištění invalidního a starobního platilo se 4.30 Kč týdně, nyní pak se platí ve třídě Aa 2.60 Kč, tedy o 1,70 Kč méně, ve třídě Ab se platí 3.60 Kč, tedy o 70 haléřů méně nežli dosaváde. Ve třídě B se platilo 5.70 Kč a bude se platiti 5.10 Kč, o 60 haléřů méně. Ve třídě C platilo se 7.10 Kč a bude se platiti 6.60 Kč, tedy o 50 haléřů méně. Ve třídě D platilo se 8.80 Kč, bude se platiti 8,40 Kč, tedy o 40 haléřů méně. Snížení pojistného podle novely činí ve třídě Aa 39.53 procent, ve třídě Ab 16.28 procent, ve třídě B 10.53 procent, ve třídě C 7.04 procent a ve třídě D 4.55 procent. To, prosím, není žádné zhoršení, nýbrž zlepšení zákona zvýhodněním také pro pojištěnce. Byly činěny také námitky se strany všech řečníků proti zavedení zemských úřadoven v Praze, Brně a Bratislavě, proti zamýšlenému zrušení svazu nemocenských pojišťoven. Tyto zemské úřadovny se zavádějí v zájmu decentralisace a v zájmu zmenšení přetížení Ústřední sociální pojišťovny. Zde je úplná analogie se státními úřady a jejich organisací.

Svazy nemocenských pojišťoven budou trvati ještě déle po uvedení v život zemských úřadoven a konati dále svůj úkol. Tvrdilo se, že státní dozor se zvyšuje a podlamuje samostatnost autonomních pojišťoven. On se zvyšuje státní dozor, ale neruší autonomii a nevydává tuto autonomii byrokracii v plen. Stát vykonává své suverénní právo a posiluje důvěru k sociálnímu pojištění. (Sen. Plamínková: Co je to stát?) To jsme my všichni, a ten má právo svrchovanosti ve všech oborech života uvnitř hranic státu. Četné výtky byly činěny tomu, že zákon nepamatuje na zaopatření osob přestárlých, a poukazuje se na to, že odborná komise při Ústřední sociální pojišťovně vypočetla, že by tato pojišťovna mohla provésti, a že by provedla také zaopatření osob přestárlých přes 60 let. Vypočetla pak tato komise, že by bylo potřebí mimo dalších příspěvků obnosu 165 mil. 700.000 Kč. Na tento schodek zamýšlela prý Ústřední sociální pojišťovna převésti nebo uhraditi ho přidělením přebytků z vyššího dosavadního pojistného z obnosu 80 mil. Kč a přebytku z úrokového výnosu 85,700.000 Kč, dohromady 165 mil. 700.000 Kč. (Sen. Koutný: Stát by to nic nestálo!) Slyšeli jsme s různých stran výtky, že úroková míra z kapitálu Ústřední sociální pojišťovny se zvyšuje ze 4% na 4 a půl procenta a že vláda s velkou lehkomyslností se přenesla přes finanční otázky touto předlohou tangované. Aby většině a vládě nemohla býti vytýkána lehkomyslnost, odsunuje řešení problému zaopatření přestárlých na nejbližší dobu. Jsme pro to, aby tato otázka byla se vším urychlením řešena. (Sen. Koutný: Je to zbytečné, už je to odhlasováno, stojí to v novinách! - Předkládá "Národní osvobození" referentovi. - Veselost.) Ještě ne, ale bude to. Že mají tak rychlé zpravodaje, za to nemohu, to je zásluhou té redakce. (Sen. Kroiher: Je viděti, jak se může "Národnímu osvobození" věřiti! - Hluk. - Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Zpravodaj sen. Hrejsa (pokračuje): Jsme pro to, aby tato otázka byla se všemožným urychlením řešena, aby večer života těchto osob byl alespoň poněkud zjasněn. Proto také přijata výborem pro otázky sociálního a starobního pojištění příslušná resoluce, kterou se vládě ukládá, aby v nejbližší době předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona o zaopatření osob, které pro vysoký věk nebyly pojaty do invalidního a starobního pojištění. Ovšem, chceme tuto otázku řešiti jinak, než Ústřední sociální pojišťovna, která chtěla řešiti tuto otázku s ohledem na pojištěnce, kteří by podléhali zákonu čís. 221. My chceme řešiti tuto otázku na širší základně s ohledem na zákon 483 z r. 1921, tedy nejen pouze s ohledem na ty, kteří by podléhali nemocenskému pojištění podle zákona čís. 221, ale i s ohledem na ostatní přestárlé, o jejichž stáří není postaráno. Rovněž bylo vytýkáno, že zákon neřeší otázku léčení důchodců a členů jejich rodin. Bylo by to humánní a sociální, kdyby tato otázka mohla býti příznivě vyřízena, ale tato otázka je ještě nezbádána a nevíme, kolik by vyžadovala finančních nákladů. Je se obávati, že by tu bylo ohromné zatížení a my nevíme, kolik by to stálo. Není možno takto na slepo tuto otázku řešiti a bude dobře, aby po důkladném šetření teprve byla vyřešena. Na konec podotýkám, že výbor pro otázky sociálního a starobního pojištění provedl některé opravy a změny v usnesení poslanecké sněmovny a tak dokázal, že senát vykonává svá práva ústavou zaručená, že je korektivem poslanecké sněmovny. Tyto změny v osnově byly přijaty také rozpočtovým výborem. Takto pozměněnou osnovu doporučuji jménem výboru ku přijetí a schválení senátem a vrácení poslanecké sněmovně k dalšímu jednání podle ústavy. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru rozpočtového, panu sem. dr Procházkovi.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Vážený senáte! Když před 4 roky bylo hlasováno zde v senátě o osnově zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, ozval se po vykonaném hlasování veliký potlesk v této zasedací síni. Dnes ty strany, které osnovu zákona z r. 1924 uvítaly potleskem, dnes stojí tyto strany proti nyní projednávanému zákonu, proti novelisaci tohoto zákona z r. 1924. Proč stojí proti tomuto zákonu? Toto své stanovisko nemohou před svými voliči nikterak zodpověděti, poněvadž se jedná o velmi podstatné zlepšení. Stojí proti zákonu proto, poněvadž státu se dává do ruky větší kontrola, větší dozor nad pojišťovnami a že státu vyhrazeno je schvalování vedoucích úředníků pojišťoven. Co se týče odměn, o kterých jedná rozpočtový výbor a o nichž podal jsem zprávu, nemohly býti činěny výtky podstatné nebo závažné ustanovením zákona, pokud v tom směru se změny stávají. Vždyť jedná se zde o prospěch zaměstnanců a vyšší zatížení státu, které nastává změnou podmínek pro dosažení důchodu starobního, vdovského, resp. sirotčího, jakož i zatížení státu, které povstává zkrácením čekací doby ze 150 příspěvkových týdnů na 100 týdnů, t. j. ve prospěch pojištěnců. Je tu ulehčení státní pokladně při pojištění vojínů započtením vojenské presenční služby, resp. 12nedělního vojenského výcviku jako doby příspěvkové. To je ve prospěch státní pokladny a proti tomu nelze ničeho namítati. K tomu přistupuje ještě menší zatížení národního hospodářství obnosem asi 35 mil. Kč.

Není proto důvodu, aby proti této osnově bylo bojováno takovým způsobem, jak se to stalo v poslanecké sněmovně. Musím zde s uspokojením konstatovati, že senát jinak pohlíží na tyto podstatné otázky.

Bylo podáno mnoho návrhů na změnu a doplnění zákona. Navrhujeme, aby pozměňovací, resp. doplňovací, návrh sen. inž. Klimko a druhů byl váženým senátem přijat, a navrhujeme dále, aby ostatní návrhy, o nichž již bylo tolik mluveno a o nichž prohlašujeme, že byly by jen pro zhoršení osnovy, a působily nikterak odůvodněné průtahy, byly zamítnuty.

V politice staví se často oposici zlaté mosty k přechodům do jiných poměrů a mohlo býti jednání o zákonu tomto, které bylo vedeno s oposici po dlouhé měsíce, takovým zlatým mostem k lepšímu soužití s většinou v jubilejním roce nynějším. Avšak dnes stal se z tohoto mostu. (Sen. dr Heller (německy): Na konec jste však oposici podvedli! To neříkáte, pane zpravodaji! Co je s paragrafem 6?)

Předseda: Tento výraz není parlamentární. Odmítám jej!

Zpravodaj sen. dr Procházka (pokračuje):... pouhý most vzdechů nad spoustou pozměňovacích návrhů a nad hlasováním v pokročilé půlnoční době.

Jinak doporučuji senátu, aby přijal osnovu tu, jak se na ní usnesl výbor pro otázky sociálního a starobního pojištění a rozpočtový výbor i s pozměňovacím návrhem inž. Klimko a druhů.

Předseda (zvoní): Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům hodlám dáti hlasovati o předložené osnově takto:

o návrhu sen. Fahrnera a druhů na změnu zákona č. 221/24, pokud mluví o ústředních sociálních pojišťovnách;

o návrhu sen. Koutného a druhů na změnu §u 1 zákona č. 221/1924,

o návrzích sen. Jaroše a soudr. a sen. Klečáka a druhů, aby osnova byla vrácena zpět výborům,