K nabytí nároku na dávky uvedené v § 106 je potřebí, aby

a) byly splněny podmínky stanovené pro nápad příslušné dávky;

b) u dávek vyjmenovaných v bodech b) až e) a u odbytného v případe § 121, odst. 2, uplynula dále lhůta čekací, t. j. 100 příspěvkových týdnů (§ 108); odbytí lhůty čekací se však nevyžaduje, nastane-li invalidita (§ 109, odst. 2) neb smrt následkem podnikového úrazu (§ 5 zák. ze dne 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. z roku 1888, ve znění zákona ze dne 21. prosince 1917, č. 363 ř. z.);

c) u dávek vyjmenovaných v bodě g) byl poskytován některý z důchodů uvedených pod a, b, c, d, e.

72. K §u 71 osnovy:

V § 108 pův. zákona se připojují nové dva odstavce tohoto znění:

(3) Za příspěvkové týdny povinného pojištění považují se dále týdny, po které pojištěnec, nejsa zaměstnán, požíval nemocenského podle § 95, I., č. 2., podpory v nezaměstnání podle platných zákonných ustanovení případně stanov odborové organisace nebo invalidního důchodu podle tohoto zákona. Tyto příspěvkové týdny se počítají jako týdny ztrávené ve třídě mzdové, do které byl pojištěnec zařazen bezprostředně před požitkem nemocenského, podpory v nezaměstnání neb invalidního důchodu.

(4) Pojištěncům, kteří dne 1. července 1926 překročili 40. rok života, započte se z doby předchozí ztrávené prokazatelně v pracovním či služebním poměru do pojištění 250 týdnů, jakožto týdnů příspěvkových pojištěncům, kteří 1. července 1926 překročili 45. rok života, 500 týdnů, a pojištěncům, kteří 1. července 1926 překročili 50. rok života, 750 týdnů. Započtení se děje ve třídě B.

73. K §u 72 osnovy:

Za § 108 pův. zákona se vkládají §§ 108 a), 108 b) a 108 c) tohoto znění:

Důchod nemocenský.

§ 108 a).

Nárok na důchod nemocenský má pojištěnec i když není invalidním a nemá odbytou dobu čekací, je-li po vyčerpání nároku na nemocenské neschopen práce ve smyslu §u 95, I, č. 2., po dobu této neschopnosti.

§ 108 b).

(1) Požitek důchodu nemocenského počíná dnem, následujícím po dni, jímž zanikl nárok na nemocenské.

(2) Požitek nemocenského důchodu zaniká dnem, kdy nemocný se stal opět schopný ku práci.

§ 108c).

Důchod nemocenský rovná se nemocenskému, jehož nemocný naposled požíval.

74. K §u 73 osnovy:

V §u 109, odst. 2 pův. zákona se slovo "třetinu" nahrazuje slovem "polovinu".

75. K §u 75 osnovy:

§ 111 pův. zákona se mění a bude zníti:

(1) Důchod invalidní se skládá z části základní a z částek zvyšovacích.

(2) Základní částka činí ročně 1000 Kč.

(3) Částky zvyšovací vyměřují se jednou čtvrtinou pojistného, jež připadá na příspěvkové týdny podle §u 8, odst. 3. a 4., jež se dále stalo splatným za týdny povinného pojištění nebo bylo zaplaceno za týdny pojištění dobrovolného.

(4) Nastala-li invalidita následkem úrazu podnikového před uplynutím 520 příspěvkových týdnů, vyměří se důchod invalidní tak, jako by pojištění trvalo 520 týdnů (10 let) ve mzdové třídě, v níž byl zaměstnanec pojištěn v době úrazu.

(5) Je-li důchodce invalidní tak bezmocný, že potřebuje stálého ošetřování a stálé pomoci osoby třetí, zvyšuje se důchod invalidní o 50%. Totéž platí o státním příspěvku podle §u 123. Okolnost, že osobou důchodce ošetřující je člen vlastní rodiny důchodcovy, není zvýšení důchodu na závadu.

76. K §u 76 osnovy:

§ 112 pův. zákona se mění a bude zníti:

(1) Důchod invalidní přísluší pojištěnci bez ohledu na invaliditu jako důchod starobní, dokonal-li pojištěnec 55. rok svého života.

(2) Požitek důchodu starobního počíná dnem, kdy pojištěnec dokončil 55. rok svého věku a končí úmrtím oprávněné osoby.

(3) Požitek starobního důchodu možno odložiti s tím účinkem, že důchod se v mezičasí zvýší o částku, která odpovídá pojistně matematickým výpočtům.

(4) § 111 a) platí obdobně.

77. K §u 78 osnovy:

§ 113 pův. zákona se mění a bude zníti:

(1) Má-li osoba požívající důchodu invalidního nebo starobního dítě nebo děti mladší 18 let (§ 96, odst. 1, lit. b), zvětšuje se její důchod na dobu po kterou o ně pečuje, o příplatek, jenž činí za každé dítě jednu šestinu důchodu včetně státního příspěvku podle §u 123.

(2) Požitek příplatku tohoto počíná současně s důchodem, případně dnem narození dítěte a končí dnem, kdy dítě dosáhlo 18. roku, nebo dřívější smrtí dítěte.

(3) V případech, kde dítě při dosažení 18. roku dosud nedokonalo svoji průpravu školní neb odbornou, nebo je nezpůsobilé k výdělku pro vady tělesné nebo duševní, budiž vychovávací příplatek poskytován i přes 18. rok věku dítěte, v případě průpravy školní neb odborné však nejdéle do dokonaného 24. roku.

(4) Osiřelé vnuky do osmnácti let, kteří jsou výživou odkázáni na důchodce, považovati jest za děti ve smyslu tohoto paragrafu. Ustanovení odst. 3. platí obdobně.

78. K §u 79 osnovy:

§ 114 pův. zákona se mění a bude zníti:

(1) Nárok na vdovský důchod má vdova pojištěnce, který v době svého úmrtí požíval důchodu invalidního nebo starobního nebo měl nárok na takový důchod.

(2) Vdovec po pojištěnce, která ze svého pracovního výdělku zcela nebo převážně vyživovala rodinu, má nárok na důchod vdovecký je-li v době úmrtí své manželky invalidní (§ 109), po dobu invalidity.

(3) O důchodu vdovském a vdoveckém platí obdobně § 111 a).

79. V §u 115, odst. 1 pův. zákona, se mění lit. a) a bude zníti:

a) byla-li výlučně z vlastní víry soudně rozvedena nebo bylo-li manželství soudně rozloučeno nebo prohlášeno za neplatné.

Lit. c) se zrušuje.

80. § 80 osnovy budiž škrtnut.

81. K §u 81 osnovy:

§ 117 pův. zákona se mění a bude zníti:

(1) Požitek důchodu vdovského počíná dnem úmrtí pojištěnce nebo důchodce, důchodu vdoveckého dnem, kdy byly splněny podmínky pro nápad důchodu stanovené (§ 114, odst. 2).

(2) Požitek důchodu vdoveckého končí, zlepšil-li se zdravotní stav důchodcův tak, že již nelze mluviti o invaliditě, nebo novým sňatkem vdovce.

(3) Požitek důchodu vdovského končí úmrtím nebo novým sňatkem vdovy. Provdá-li se vdova znovu, obdrží jako odbytné trojnásobnou roční částku svého vdovského důchodu.

82. K §u 82 osnovy:

V §u 118, odst. 1 a 2 pův. zákona se výraz "17 let" nahrazuje výrazem "18 let" a v odst. 1 se za druhou větu vkládá tato věta: "nevlastní děti mají nárok na důchod sirotčí po nevlastním rodiči pouze tehdy, byly-li výživou na něj převážně odkázány a nemají-li nad to nároku po rodičích vlastních."

83. V §u 119 pův. zákona se výraz "17. rokem věku" nahrazuje výrazem "18. rokem věku" a připojuje se nový odstavec tohoto znění:

(2) V případech, kde dítě při dosažení 18. roku dosud neskončilo svoji průpravu školní či odbornou, nebo je nezpůsobilé k výdělku pro vadu tělesnou neb duševní, budiž požitek sirotčího důchodu prodloužen přes 18. rok věku dítěte, v případě průpravy školní či odborné však nejdéle do dokonaného 24. roku.

84. § 120 pův. zákona se mění a bude zníti:

(1) Důchod sirotčí činí pro jednostranně osiřelé dítě jednu třetinu, pro oboustranně osiřelé dítě dvě třetiny invalidního nebo starobního důchodu (bez příplatku podle §u 113), jehož pojištěnec v době úmrtí požíval nebo na nějž měl nárok. Oboustranně osiřelému dítěti, jehož oba rodiče byli pojištěni, vyměří se důchod sirotčí plným obnosem důchodu výše pojištěného rodiče.

(2) § 110 a) platí obdobně i o poživateli sirotčího důchodu.

85. K §u 83 osnovy:

Ustanovení označené jako § 120 b) znějž:

Pojištěnky, které se provdají po uplynutí doby čekací (§ 107), mají nárok na vybavné ve výši ročního invalidního důchodu, který by jim za předpokladu §u 109 příslušel v době provdání, s připočtením částky 1000 Kč. Nárok na výbavné musí býti uplatněn do 36ti měsíců po provdání se pojištěnky, jinak zaniká. Vyplácení výbavného nemá vlivu na nároky pojištěním získané.

86. K §u 84 osnovy:

§ 121 pův. zákona se mění a bude zníti:

(1) Zemře-li pojištěnec dříve, než-li uplynula doba čekací (§ 107), mají jeho pozůstalí nárok na odbytné ve výši dvojnásobného ročního invalidního důchodu, na nějž by pojištěnec měl nárok, kdyby byl dokonal čekací dobu ve mzdové třídě, v níž byl pojištěn v době úmrtí.

(2) Zemře-li pojištěnec po uplynutí doby čekací nebo zemře-li důchodce, mají jeho pozůstalí nárok na odbytné ve výši dvojnásobného ročního důchodu, jehož zemřelý požíval nebo na nějž měl nárok, není-li tu nároku na důchod vdovský nebo vdovecký.

(3) Pozůstalými podle předchozích odstavců rozumějí se manžel, děti, rodiče nebo sourozenci zemřelého. Při tom má manžel přednost před dětmi, děti před rodiči a tito před sourozenci. Manžel nemá však nároku na odbytné, jsou-li zde důvody, které by jej vylučovaly z požitku důchodu vdovského (vdoveckého) podle §u 115, odst. l, lit. a) a b); nárok přechází v tomto případě na děti.

(4) Rodiče a sourozenci mají nárok na odbytné pouze tehdy, jsou-li potřební.

(5) Nárok na odbytné musí býti uplatněn do roka po smrti pojištěncově, jinak zaniká.

87. § 123 pův. zákona se mění a bude zníti:

(1) Stát poskytuje k zákonnému důchodu, příspěvek, který činí ročně:

u důchodu invalidního a starobního Kč 1000.-,

u příplatku na děti podle §u 113 Kč 100.- za každé dítě,

u důchodu vdovského a vdoveckého Kč 500.-,

u důchodu jednostranně osiřelého dítěte Kč 200.-,

u důchodu oboustranně osiřelého dítěte Kč 400.-.

(2) K dávkám podle §§ 121 a 122 se státní příspěvek neposkytuje.

(3) Nemá-li příjemce důchodu invalidního, starobního, vdovského, vdoveckého neb sirotčího jiných příjmů a také žádného jmění, zvyšuje se státní příspěvek tak, aby úhrn důchodu a státního příspěvku podle tohoto zákona činil daněprosté existenční minimum. Má-li důchodce ještě jiné příjmy, zvyšuje se státní příspěvek jen do té míry, aby spolu s důchodem a ostatním příjmem důchodcovým bylo dosaženo daně prostého existečního minima.

(4) Státní příspěvek vyplácí Ústřední sociální pojišťovna současně s důchodem v měsíčních stejných lhůtách. Ministr sociální péče upraví způsob vyúčtování státního příspěvku.

88. K §u 87 osnovy:

§ 126 pův. zákona se zrušuje.

89. § 128. odst. 6 pův. zákona se zrušuje.

90. § 131 pův. zákona se mění a bude zníti:

Vstoupí-li bývalý pojištěnec opět do pojištění dříve, nežli vznikla pro Ústřední sociální pojišťovnu povinnost vydati převodní částku podle §§ 240-242, započítá se mu plně doba jeho dřívějšího pojištění.

91. § 134 pův. zákona se mění a doplňuje takto:

V odst. 1, lit. a)

se vypouští výraz "nebo v jiném ústavě, jejž vláda určí nařízením".

V odst. 2 vypouští se výraz "pokud nemají nároku na vyživovací příspěvek podle zákonů ze dne 23. září 1919, č. 530 Sb. z. a n., nebo ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n."

lit b) se škrtá.

V odst. 3 se na konci připojuje tato věta:

"Státi se tak musí, odpykával-li si pojištěnec trest na svobodě pro delikt politický".

92. § 141, odst. 1 pův. zákona se mění a bude zníti:

(1) Okresní nemocenská pojišťovna jest povinna zajistiti, aby se dostalo pomoci lékařské a pomoci porodních asistentek osobám, jež na ni mají proti okresní nemocenské pojišťovně nárok. Okresní nemocenská pojišťovna určí, kteří z lékařů a porodních asistentek jejího obvodu poskytují pojištěncům a jich rodinným příslušníkům nemocenského ošetřování a pomoc v mateřství podle §u 95. Pokud v určitém místním obvodu působí takto více lékařů neb porodních asistentek, mají pojištěnci z tohoto obvodu volbu mezi nimi (organisovaná svobodná volba lékaře). Použije-li pojištěnec v naléhavém případě první pomoci služeb lékaře neb porodní asistentky, jež pojišťovnou k poskytování nemocenského ošetřovaní neb pomoci v mateřství ustanoveni nejsou, poskytne pojišťovna na úhradu vzniklých výloh částku, kterou by zaplatila za podobné ošetření u smluvního lékaře neb smluvní porodní asistentky. Kdo poskytl v takovém případě první pomoc (lékař, porodní asistentka), jest sám oprávněn vyžadovati na pojišťovně úplatu až do výše sazby sjednané s lékaři (porodními asistentkami), vykonávajícími u pojišťovny službu.

93. V §u 145 zákona č. 221/1924, odst. 1 věta druhá, buďtež škrtnuta slova: "ač není vyhojen".

Část počínající odst. 2 až do konce se mění a bude zníti:

(2) Léčení a ošetřování v nemocnici musí však býti poskytnuto, vyžaduje-li toho druh nemoci, zejména jde-li o nemoc nakažlivou, neb vyžaduje-li nemoc ošetření a péče, jež v domácnosti nemocného nemohou býti poskytnuty.

(3) K odevzdání do nemocnice je, pokud nejde o případy uvedené v odst. 2, třeba svolení nemocného.

Nezletilý nemocný, překročivši 17. rok věku, může dáti svolení sám; za mladší nezletilé nemocné uděluje je přednosta domácnosti.

(4) Svolení není však třeba:

a) nežije-li nemocný ve společné domácnosti se členy rodiny,

b) jednal-li nemocný proti předpisům vydaným o chování se nemocných a dozoru nad nimi, nebo proti příkazu ošetřujícího lékaře,

c) vyžaduje-li stav nebo jednání nemocného jeho stálého pozorování.

94. § 148, odst. 2 pův. zákona se zrušuje.

95. V §u 154 pův. zákona se připojuje nový odstavec tohoto znění:

(4) Pojištěnci, jenž bude podroben léčebné péči ve smyslu §u 154, nesmí býti po dobu léčení neb z důvodu tohoto léčení zaměstnavatelem dána výpověď ze služebního poměru.

96. § 155 pův. zákona se mění a bude zníti:

(1) Důchodcům invalidním a starobním, vdovským (vdoveckým) a sirotčím a jejich rodinným příslušníkům (§ 96), přísluší v případě nemoci nárok na nemocenské ošetření a pomoc v mateřství podle §u 95, I, č. 1 a II, č. 1, pokud se zdržují v republice Československé a nepodléhají pojištění pro případ nemoci ve smyslu ustanovení §u 2.

(2) Dávky poskytne okresní nemocenská pojišťovna, v jejímž obvodě má důchodce své řádné bydliště, na účet Ústřední sociální pojišťovny.

(3) Jako náhrada za tyto dávky přísluší okresním nemocenským pojišťovnám obnos, jehož výši stanoví každoročně Ústřední sociální pojišťovna po slyšení svazů nemocenských pojišťoven.

(4) Zemře-li důchodce požívající nemocenských dávek podle ustanovení odst. 1, náleží pozůstalým ve smyslů §u 121, odst. 3, příspěvek k nákladům pohřebním ve výši ročního důchodu zemřelého s připočtením částky, připadající na státní příspěvek. Dávku tuto nese Ústřední sociální pojišťovna ze svého.

(5) Ústřední sociální pojišťovna může se svolením dozorčího výboru část svého volného jmění vynaložiti za tím účelem, aby vedle léčebné péče podle §u 154 a pomoci v nemoci a v mateřství podle §u 155 byla prováděna nebo podporována všeobecná i zvláštní opatření směřující k odvrácení předčasné invalidity pojištěnců a jejich rodinných příslušníků, k potírání lidových chorob (tuberkulosy, nervosy, pohlavních nemocí, alkoholismu, rakoviny a pod.) nebo povznesení zdravotního stavu pojištěnců a jejich rodinných příslušníků. Schválení toto může býti uděleno též pro paušální obnosy, jež nejvýše těmto účelům mohou býti ročně věnovány.

97. K §u 94 osnovy:

§ 158 pův. zákona se mění a bude zníti:

Pojistné pro pojištění invalidní a starobní stanoví Ústřední sociální pojišťovna. Pro první pětileté období působnosti zákona stanoví se pojistné ve výši 5% střední denní mzdy. Po tomto období určí se výše pojistného na základě pojistně matematického zkoušení finanční rovnováhy Ústřední sociální pojišťovny.

98. K §u 95 osnovy:

§ 159 pův. zákona se mění a bude zníti:

Výši pojistného pro nemocenské pojištění, které činí zásadně 6 2/3% příslušné střední denní mzdy, stanoví Ústřední sociální pojišťovna. Ukáže-li se toho potřeba, může Ústřední sociální pojišťovna povoliti k úhradě povinných dávek výjimečně zvýšení tohoto pojistného až do 8% střední denní mzdy. Pojistné budiž stanoveno v každé mzdové třídě ve stejném poměru ke střední denní mzdě.

99. K §u 96 osnovy:

§ 160 pův. zákona se mění a bude zníti:

(1) Pojistné jest platiti po dobu, po kterou

a) trvá pracovní, služební neb učňovský (volontérský, praktikantský a pod.) poměr,

b) pojištěnec nebyl ohlášen (§ 17), ačkoliv byl zrušen poměr zakládající pojistnou povinnost.

(2) V případech odst. 1, lit b), není pojistné platiti, nastal-li osobě pojištěncově pojistný případ.

100. § 97 osnovy budiž škrtnut.

101. K §u 99 osnovy:

§ 162 pův. zákona se mění a bude zníti:

Předepsané pojistné nemocenského i invalidního a starobního pojištění hradí zaměstnavatel ze svého.

102. §§ 164 a 165 pův. zákona se zrušují.

103. § 166 pův. zákona se mění a bude zníti:

Nevyhověl-li zaměstnavatel platební povinnosti, je pojištěnec oprávněn, nenastal-li dosud pojistný případ z pojištění invalidního nebo starobního, na místě něho zaplatiti pojistné a vyžadovati na zaměstnavateli náhradu. Tento nárok požívá v řízení exekučním, konkursním a vyrovnávacím přednostního práva pohledávky ze mzdy.

104. § 171 pův. zákona se mění a bude zníti:

(1) Kdo převzal závod, ručí za pojistné předepsané pojišťovnou jeho předchůdci.

(2) Ručí za ně i každá právnická nebo fysická osoba, jež zadala podnikateli určitou práci; toto ustanovení platí, jde-li o stavby, regulace a stavby vodní, meliorace, stavby silniční, vodovodů a kanalisací. Případný další rozsah určí se podle potřeby nařízením.

(3) Vlastník podniku ručí též za pojistné svého nájemce (pachtýře) nebo svého zástupce, který jménem vlastníka provozuje podnik na svůj účet.

(4) Majitelé a nájemci divadelních a zábavních místností ručí za pojistné, jímž byl povinen ten, komu místnost k představením nebo zábavním podnikům propůjčili.

(5) Nařízením mohou se stanoviti další druhy závodů nebo podniků, jichž pronajimatel ručí za pojistné nezaplacené nájemcem.

105. § 172 pův. zákona se zrušuje.

106. V §u 174, odst. 2 pův. zákona se zrušuje druhá věta.

107. § 178 pův. zákona se mění a bude zníti:

(1) Knihvedení a účtování nemocenských pojišťoven jest jednotné. Jeho způsob a formu určí Ústřední sociální pojišťovna.

(2) Nemocenská pojišťovna utvoří a rozmnoží z přebytků příjmů nemocenského pojištění nad výdaji reservní fond, jenž budiž nashromážděn alespoň částkou jednohoduchého středního vydání posledních tří let a doplněn v případě potřeby zase do této výše.

(3) Pro náklady, vznikající ze zaopatření v mateřství pro osoby pojištění nepodléhající, zřídí se při Ústřední sociální pojišťovně zvláštní fond, dotovaný příspěvky ministerstva sociální péče. Výše příspěvků se určí na základě vydání učiněných v běžném roce. Súčtování podpor provádí se na základě půlletních výkazů nemocenských pojišťoven. Pro první rok poskytne stát fondu přiměřenou zálohu.

108. K §u 102 osnovy:

§ 180 pův. zákona se doplňuje a mění takto:

Odst. 3 se zrušuje:

Odst. 5 zní:

"Ústřední soc. pojišťovna vypracuje směrnice pro ukládání jmění."

109. K §u 104 osnovy:

V §u 181, odst. 2 ve znění zprávy výborové buďtež škrtnuta slova "po schválení ministerstva sociální péče v dohodě s ministerstvem financí."

110. K §u 105 osnovy:

V §u 182 pův. zákona se vkládá za odst 1 nový odstavec tohoto znění:

(1) Nejméně jedna třetina volného jmění Ústřední sociální pojišťovny musí býti uložena způsobem odpovídajícím podpoře bytové péče pro pojištěnce a jejich rodinné příslušníky.

Dosavadní odst. 2 se mění v odst. 3.

111. § 183, odst. 2 původního zákona budiž škrtnut.

112 § 184 pův. zákona se zrušuje.

113. § 106 osnovy budiž škrtnut.

114. V §u 193 pův. zákona se připojuje nový odstavec tohoto znění:

(2) Stížnost podle §u 239 jest podati, jde-li o výměr okresní nemocenské pojišťovny do 15 dnů ode dne doručení.

115. § 199 pův. zákona se zrušuje.

116. § 200 pův. zákona se mění a bude zníti:

(1) Valná hromada delegátů okresní nemocenské pojišťovny volí předsedu rozhodčího soudu a jeho náměstky z osob práv znalých, jež nemusí býti pojištěnci, dále z pojištěnců 12 přísedících a tolikéž náhradníků, podle obdoby volby představenstva.

(2) Přísedícím rozhodčího soudu a náhradníkem může býti pouze, kdo je volitelným za člena představenstva. Nemůže jím však býti ani člen představenstva, ani úředník okresní nemocenské pojišťovny nebo Ústřední sociální pojišťovny.

(3) Funkční doba přísedících rozhodčího soudu trvá dva roky. Zvolení zůstávají tak dlouho ve svých funkcích, dokud nenastoupí úřadu jejich nástupci pravoplatně zvolení.

117. § 203, odst. 1 pův. zákona se mění a bude zníti:

(1) Přísedícího rozhodčího soudu, jenž pozbyl vlastností předepsaných pro tuto funkci (§ 200, odst. 2), zbaví předseda rozhodčího soudu úřadu.

118. § 205, odst. 1 pův. zákona se škrtá druhá věta.

119. § 217, odst. 2 a 3 pův. zákona se zrušují a nahrazují odstavcem tohoto znění:

(2) Předsedu a jeho náměstky z osob práv znalých, kteří nemusí býti pojištěnci, dále přísedící a stejný počet náhradníků ze řad pojištěnců neb funkcionářů a zaměstnanců organisací zaměstnaneckých volí osoby oprávněné voliti členy výboru Ústřední sociální pojišťovny, pocházející z obvodu, pro nějž pojišťovací soud je zřízen. Volba se koná ve stejnou dobu a týmž způsobem jako volba členů výboru Ústřední sociální pojišťovny.

120. § 222, odst. 1 pův. zákona se škrtá druhá věta.

121. § 228 pův. zákona se mění a bude zníti:

(1) Vrchní pojišťovací soud rozhodne ve čtyřčlenných senátech za předsednictví předsedy vrchního pojišťovacího soudu nebo některého z jeho náměstků.

(2) Z přísedících budiž po jednom z řad pojištěnců, osob znalých práv a zástupců odborových ústředen zaměstnaneckých.

(3) Rozhodnutí se dějí většinou hlasů; při rovnosti hlasů jest považovati za schválené mínění, pro které hlasoval předseda, který odevzdá svůj hlas poslední.

122. § 229 pův. zákona se mění a bude zníti:

(1) Vrchní pojišťovací soud sestává z předsedy, jeho náměstků, z 30 přísedících a tolikéž náhradníků.

(2) Volbu předsedy vrchního pojišťovacího soudu, jeho náměstků, přísedících a jich náhradníků provedou osoby, oprávněné voliti členy výboru Ústřední sociální pojišťovny ve stejnou dobu a stejným způsobem jako volbu tohoto výboru. 10 přísedících a tolikéž náhradníků budiž ze řad pojištěnců, předseda, náměstkové a dalších 10 přísedících a tolikéž náhradníků buďtež osoby znalé práv, aniž musí býti pojištěnci, dalších 10 přísedících a tolikéž náhradníků buďtež zástupci odborových ústředen zaměstnaneckých, kteří nemusí býti pojištěnci.

123. § 237 pův. zákona se zrušuje.

124. K §u 121 osnovy:

V §u 239, odst. 1 pův. zákona se nahrazuje výraz: "politickým úřadům" výrazem "předsedům soudů podle tohoto zákona zřízených, po příp. jejich náměstkům". Výraz "ministerstvo sociální péče" v odst. 1 a 3 se nahrazuje výrazem "předseda vrchního pojišťovacího soudu".

125. § 240 pův. zákona se mění a doplňuje takto:

V odst. 2 se vypouštějí slova:

"nejdříve však od počátku působnosti tohoto zákona".

Odst. 3 se mění a bude zníti:

(3) Byl-li pojištěnec zaměstnán v několika zaměstnáních, uvedených v §u 6, lit. a), dříve, nežli přistoupil do zaměstnání pojištěného podle tohoto zákona, přísluší povinnost k vydání převodní částky odpovídající úhrnné době těchto zaměstnání poslednímu zaměstnavateli; tento může vyžadovati od ostatních zaměstnavatelů náhradu poměrného dílu převodní částky.

126. V §u 243 pův. zákona se odst.1 zrušuje.

127. K §u 122 osnovy:

§ 244 pův. zákona se zrušuje.

128. V §u 246 pův. zákona se připojuje odst. 3 tohoto znění:

(3) V případech zřetele hodných mohou se však pojišťovny tohoto nároku zříci ve prospěch pojištěnce.

129. § 247 pův. zákona se ruší.

130. K §u 123 osnovy:

V §u 248 pův. zákona se v odst. 1 vypouštějí slova: "připadajícího na zaměstnavatele a zaměstnance (§§ 162 n. n.)" a dále věta: "Pouze však pro osoby uvedené v lit. b) možno nařízením zříditi závodní nemocenské pojišťovny".

Na konci téhož odstavce se připojuje věta: "Nařízení jest vydati do 2 měsíců od vyhlášení tohoto zákona v dohodě s příslušnými odborovými organisacemi zaměstnanců a Ústřední sociální pojišťovnou."

131. § 249 pův. zákona se zrušuje.

132. K §u 124 osnovy:

§ 250 pův. zákona se doplňuje a mění takto:

Odst. 2 se ruší:

V odst. 3 se nahrazuje výraz: "čtyř týdnů" v obou případech výrazem "šesti týdnů".

Odst. 4 se mění a bude zníti:

(4) Pojištění toto zaniká, nebylo-li zaplaceno pojistné za šest po sobě jdoucích týdnů.

V odst. 5 se nahrazuje výraz "80%" výrazem "90%".

133. V §u 251 pův. zákona se odst. 1 a 2 mění a budou zníti:

( 1) Okresní nemocenská pojišťovna může pojistiti pro případ nemoci ve kterékoliv mzdové třídě (§ 12) i jiné osoby za podmínek určených stanovami.

(2) Tyto osoby jsou zejména povinny zaplatiti zápisné stanovami určené.

134. V §u 253, odst. 1 pův. zákona, se nahrazuje výraz "ve třídě A" výrazem "ve třídě B".

135. K §u 126 osnovy:

V §u 254, odst. 1 pův. zákona, se za slovo "pojištěnci" vkládá výraz "zaměstnanci pojišťoven".

136. V §u 257 pův. zákona se zvyšuje úvěr 100 milionů Kč na 250 milionů Kč. Dále se připojuje věta tohoto znění: "Z úvěru toho zařadí se do rozpočtu na rok 1928 částka 100 milionů Kč, na rok 1929 rovněž 100 milionů Kč a na rok 1930 50 milionů Kč."

137. § 127 osnovy budiž škrtnut.

158. V §u 260 pův. zákona se lit. c) zrušuje,

139. § 265, odst. 1 pův. zákona se mění a bude zníti:

(1) Přestupky podle §u 260 se promlčují, nebylo-li učiněno oznámení proti pachateli, v šesti měsících ode dne, kdy trestní činnost byla ukončena.

140. V §u 266, odst. 2 pův. zákona se nahrazuje výraz "ministerstvo sociální péče" výrazem "Ústřední sociální pojišťovna".

141. § 269, odst. 3 pův. zákona, se mění a bude zníti:

(3) Při překládání zaměstnanců u příležitosti zrušení nemocenských pokladen, je přihlížeti k osobním poměrům jejich. Přeložení zaměstnanci mají nárok na náhradu stěhovacích výloh i výloh, spojených se sjednáním nového bytu.

142. § 275, odst. 1 pův. zákona se mění a bude zníti:

(1) Společenstevní (gremiální) nemocenské pokladny jest zrušiti dnem, kterého tento zákon bude vyhlášen.

143. § 276, odst. 1 pův. zákona se mění a bude zníti:

(1) Dnem vyhlášení tohoto zákona pozbudou spolkové nemocenské pokladny (pojišťovny) a zapsané pokladny pomocné (pojišťovny) práva pojišťovati osoby povinně pojištěné pro případ nemoci podle tohoto zákona s účinkem, že by osoby ty nemusely býti pojištěny u příslušné okresní nemocenské pojišťovny, a provedou likvidaci.