Schůze zahájena v 16 hodin 15 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Böhr, Donát.

Zapisovatelé: dr Krouský, Prause.

113 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Mayr-Harting, Najman.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že dal jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. Stodolovi; na tento týden sen. Činčalovi, Ďurčanskému, dr Grosschmidovi, Křepkovi, dr Macků, Reščukovi, Sechtrovi a Sochorovi.

Navrhuji, aby byla dána zdravotní dovolená: na dobu 4 neděl sen. Bodnarovi, Egrymu a dr Krčmérymu; na dobu 3 neděl sen. Klofáčovi.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Tiskem rozdáno:

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 748. Poštou. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny k usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé (tisk posl. sněm. 1415) o vládním návrhu zákona (tisk senátu 527, 531, 541) o daňovém základu rozhodném pro zápis obchodníků do obchodního rejstříku (tisk 737).

Tisk 743. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního trestního soudu v Brně ze dne 19. ledna 1928, č. j. Tl 110/2/28, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Lukeše pro přestupek proti bezpečnosti cti (č. 5345/1928 předs.).

Tisk 744. Zpráva imunitního výboru o žádosti zemského trestního soudu v Praze ze 30. listopadu 1927, č. j. Nt XIV 5/27/2, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Vraného pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (č. 4995/27 předs.).

Tisk 745. Návrh sen. Lukeše, Donáta, dr Baxy, dr Brabce, Zulegera, Stolberga, inž. Klimko, Trčky, Prause, dr Procházky a spol. na změnu zákona ze dne 24. června 1926, čís. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců.

Tisk 746. Návrh sen. dr Procházky, dr Reyla, dr Krupky, dr Mazance, dr Karasa, dr Baxy, Zulegera, Stolberga, inž. Klimko, Trčky, Prause, Lukeše a druhů na změnu a doplnění zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

Tisk 747. Návrh sen. Wagnera, dr Krouského, Pánka a spol., kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., a to v části druhé tohoto zákona díl I., II., který jedná o soudcích.

Tisk 749. Návrh sen. Petříka a soudr. k provedení opatření na ochranu produkce živočišné a opatření krmiv dobytčích pro drobné a střední zemědělské podniky.

Tisk 752. Návrh sen. Ad. Scholze, Prause a soudr. stran pohromy, způsobené průtrží mračen v soudním okrese Staré Město.

Tisk 753. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení III. dodatkový protokol k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a republikou Polskou, ze dne 23. dubna 1925, podepsaný v Praze dne 9. února 1928 (tisk 730).

Tisk 754. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu, jímž se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení IV. Dodatkový protokol k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 23. dubna 1925, sjednaný ve Varšavě dne 26. června 1928 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. července 1928, čís. 123 Sb. z. a n., (tisk 729).

Tisk 755. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení Druhý dodatkový protokol k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou z 28. prosince 1925, podepsaný v Bruselu dne 21. února 1928 (tisk 731).

Tisk 756. Zpráva I. výboru pro otázky sociálního a starobního pojištění, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří (tisk 740).

Zápisy o 138. až 140. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 10., 11. a 12. července 1928.

Zápisy o 141. a 142. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Z předsednictva bylo přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 745. Návrh sen. Lukeše, Donáta, dr Baxy, dr Brabce, Zulegera, Stolberga, inž. Klimko, Trčky, Prause, dr Procházky a spol. na změnu zákona ze dne 24. června 1926, čís. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců.

Tisk 746. Návrh sen. dr Procházky, dr Reyla, dr Krupky, dr Mazance, dr Karasa, dr Baxy, Zulegera, Stolberga, inž. Klimko, Trčky, Prause, Lukeše a druhů na změnu a doplnění zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n. o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

Tisk 747. Návrh sen. Wagnera, dr Krouského, Pánka a spol., kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., a to v části druhé tohoto zákona, díl I., II., který jedná o soudcích.

Tisk 749. Návrh sen. Petříka a soudr. k provedení opatření na ochranu produkce živočišné a opatření krmiv dobytčích pro drobné a střední zemědělské podniky.

Tisk 752. Návrh sen. Ad. Scholze, Prause a soudr. stran pohromy, způsobené průtrží mračen v soudním okrese Staré Město.

Výboru imunitnímu:

Žádost okresního soudu pro přestupky v Praze za souhlas k stíhání sen. Toužila pro přestupek §u 11 zák. ze 17. prosince 1862, č. 6 ř. z. z r. 1863, (č. 7060).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad jednání.

Především navrhuji, aby prvý předmět jednacího pořadu, t. j.

1. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 737) k usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé (tisk posl. sněm. 1415) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 527, 531, 541) o daňovém základu rozhodném pro zápis obchodníků do obchodního rejstříku, tisk 748, byl přesunut na poslední, tedy páté místo dnešního pořadu.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo s tímto mým návrhem na přesunutí 1. odstavce jednacího pořadu na páté místo souhlasí, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Nyní budeme tedy jednati o druhém odstavci pořadu jako prvém. Je to:

1. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 701), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení prozatímní dohoda, sjednaná mezi republikou Československou a Persií v Teheranu dne 17. června 1928 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 28. června 1928, č. 89 Sb. z. a n. Tisk 733.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. dr Havelka, za výbor národohospodářský sen. Stržil.

Táži se pp. zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Stržil: Ne.

Předseda: Žádných takových návrhů není, budeme tedy hlasovati.

Prosím pány a dámy, aby se posadili. (Děje se.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém a jak vyznačeno je ve zprávě výborové, tisk 733, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Budeme jednati o dalším předmětu pořadu. Tím je:

2. Zpráva imunitního výboru o žádosti okr. soudu ve Frýdlantě ze dne 19. května 1928, č. j. Nt 30/28/1, aby byl dán souhlas k trest. stíhání sen. Hampla pro přestupek podle §§ 2, 19 zák. ze dne 15. listopadu 1867, č. 135, ř. z., (čís. 6209/28 předs.). Tisk 741.

Zpravodajem výboru imunitního je pan sen. Wagner. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Wagner: Vážený senáte! Imunitní výbor senátu zabýval se žádostí okresního soudu ve Frýdlantě, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání senátora Vojtěcha Hampla pro přestupek podle §§ 2, 19 zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z. Jde o přestupek zákona shromažďovacího.

Děj je tento.

Podle zprávy okres. soudu ve Frýdlantě konala se dne 16. května 1928 v Dělnickém domě ve Frýdlantě schůze stávkujících dělníků, ve které mluvil o stávce sen. Hampl. Po ukončení schůze odebrali se někteří účastníci této schůze na náměstí, kde k nim promluvil neznámý řečník.

Podle téže zprávy doznal sen. Hampl, že vyzval účastníky schůze v Dělnickém domě, aby se zúčastnili na protestním shromáždění na náměstí konaném. (Předsednictví převzal místopředseda Donát.)

Zpráva okresního soudu ve Frýdlantě ani neuvádí, zda shromáždění na náměstí bylo formálně zahájeno a ani netvrdí, že na tomto shromáždění mluvil sen. Hampl a žádá pak okresní soud ve Frýdlantě, aby byl dán souhlas k trest. stíhání sen. Hampla pro přestupek podle §§ 2, 19 shromažďovacího zákona.

Imunitní výbor navrhuje, aby nebyl dán souhlas k trest. stíhání sen. Hampla pro přestupek podle §§ 2, 19 zák. ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z., neboť již ze zprávy okr. soudu ve Frýdlantě vysvítá, že sen. Hampl nebyl pořadatelem tohoto neohlášeného protestního projevu, nebyl tudíž povinen konání tohoto shromáždění úřadu ve lhůtě zákonem shora uvedeným stanovené ohlašovati, mohl se právem domnívati, že o povolení tohoto veřejného shromáždění žádali domácí pořadatelé a nevěda o pravém stavu věci, nedopustil se zmíněným vyzváním shora uvedeného přestupku shromažďovacího zákona.

Prosím vážený senát, aby k tomuto usnesení imunitního výboru přistoupil a aby hlasoval pro nevydání sen. Hampla.

Místopředseda Donát (zvoní): Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby nebyl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Hampla, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh imunitního výboru se schvaluje.

Dalším bodem programu je:

3. Zpráva imunitního výboru o žádosti vrchního státního zastupitelství v Bratislavě se žádostí sedrie v Komárně ze dne 5. června 1928, č. j. TK X 291/28/3, za souhlas k trestnímu stíhání sen. dr Franciscyho pro přečin podle §u 14, odst. 1. zákona č. 50/1923 na ochranu republiky (č. 6403/28 předs.). Tisk 742.

Zpravodajem je pan sen. dr Baxa. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Baxa: Slavný senáte!

Zpráva imunitního výboru o žádosti vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě se žádostí sedrie v Komárně ze dne 5. června 1928, č. j. Tk X 291/28/3, za souhlas k trest. stíhání sen. dr Franciscyho pro přečin podle §u 14, odst. 1 zákona č. 50/1923 na ochranu republiky (č. 6403/28 předs.).

Podle zprávy sedrie v Komárně z 5. června 1928, č. j. Tk X 291/28/3, konala se v Šahách dne 11. března 1928 veřejná schůze krajinské křesť.-sociální strany, na které mluvil sen. dr Franciscy a mimo jiné pronesl toto:

"Maďarov, žijúcich v Československej republike, bez opýtania vzali do nej, odtrhli ich od Maďarska, preto si ich dnes aj Maďarsko požaduje. Teda donutili ich byť v Československej republike. Toto v prvom rade není v poriadku."

V tomto výroku spatřuje vrchní státní zastupitelství v Bratislavě skutkovou podstatu činu trestného §u 14. odst. 1 zákona č. 50/1923.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát nedal souhlas k trestnímu stíhání.

Výrokem tímto pronesen jest určitý názor na historickou skutečnost a nemůže v něm býti spatřováno nějaké pobuřování.

Místopředseda Donát (zvoní): Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby nebyl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. dr Francysciho, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje a tudíž souhlas k trestnímu stíhání se neuděluje.

Dalším bodem je:

4. Návrh posl. sněmovny, aby byla prodloužena lhůta daná §em 43 úst. listiny ku projednání usnesení senátu o vládním návrhu zákona o pomocné praksi porodnické, jakož i o vzdělání a výcviku porodních asistentek (porodních pomocnic). Tisk 649.

Jelikož nebylo možno posl. sněmovně, aby ve lhůtě stanovené §em 43. úst. listiny projednala uvedené usnesení senátu, navrhuji, aby lhůta k projednání této věci prodloužena byla o další dva měsíce.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj se přijímá.

Dalším bodem programu je:

5. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 737) k usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé (tisk posl. sněm. 1415) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 527, 531, 541) o daňovém základu rozhodném pro zápis obchodníků do obchodního rejstříku. Tisk 748.

Zpravodajem je pan sen. dr Veselý. Prosím, aby se ujal slova. (Předsednictví ujal se předseda dr Hruban.)

Zpravodaj sen. dr Veselý: Slavný senáte! K usnesení o vládním návrhu zákona o daňovém základu rozhodném pro zápis obchodníků do obchodního rejstříku dodala posl. sněmovna několik nových paragrafů. Na původním usnesení senátu nebylo změněno nic, bylo necháno nedotčeno. Ale již ve výboru ústavně-právním senátu se mluvilo o tom, že by osnova zákona, kterou vláda předložila, měla býti doplněna ustanoveními o společenstvech neboli družstvech, a to o právo zřizovati prokuru, o průvodní moci jejich knih a o povinnosti k vedení knih. Ústavně-právní výbor měl za to, že zákon tento, který se zabývá pouze základem potřebným pro zápis do obchodního rejstříku, se nehodí k tomu, aby zároveň byl také měněn zákon o společenstvech neboli družstvech, a mínil, že tato změna, která by se po případě dotkla obchodního zákona, má býti provedena samostatnou osnovou, kterou by vláda předložila. Proto jsme v ústavně-právním výboru za souhlasu vlády nepřijali ustanovení o prokuře a průvodní moci obchodních knih do osnovy. Avšak poslanecká sněmovna doplnila tuto osnovu vládní novými paragrafy, a to §em 2, který ustanovuje, že pro společenstva, která vedou buď zcela nebo částečně obchody, platí bez ohledu ke způsobu a výši zdanění ustanovení obchodního zákona týkající se obchodníků, pokud tento zákon neobsahuje odchylných předpisů. Tato ustanovení obchodního zákona, týkající se obchodníků, vztahují se hlavně na prokuru.

Dosavadní prakse soudní, a zejména rozhodnutí nejvyššího soudu, ustanovovala, že prokuru udělovati smějí jen taková společenstva, která mají jinak základ daňový pro zapsání do obchodního rejstříku. Tedy zákon, který je nyní usnesením poslanecké sněmovny doplněn, ustanovuje, že v každém případě společenstva mohou ustanovovati prokuristy, i když nemají podle návrhu zákona 50.000 Kč zisku, kterého je potřebí k zápisu do obchodního rejstříku. Vzhledem k praksi soudní a k rozhodnutí nejvyššího soudu, o kterém jsem mluvil, má toto doplnění v zákoně přece jen účel a odůvodnění. Proto ústavně-právní výbor se nepostavil proti tomuto usnesení poslanecké sněmovny.

Druhé ustanovení, že průvodní moc obchodních knih společenstva se rovná průvodní moci knih obchodníka do rejstříku zapsaného, jest již pochybnější ceny proto, že ustanovení obchodního zákona o průvodní moci obchodních knih mělo význam ze starého soudního řádu, když se určilo, jakou část důkazu taková obchodní kniha provádí a která scházející část byla pak doplněna výslechem, po případě přísahou. Z našeho soudního řádu, který zůstavuje soudci úplně volné uvážení o průvodní moci obchodních knih, není tohoto ustanovení již potřebí. Soudce posoudí sám ze způsobu vedení knih společenstva, jak jsou udržovány a vedeny, kolik jim má věřiti a kolik mohou důkazů provésti. Na tomto ustanovení civilního řádu o průvodní moci obchodních knih nezmění osnova ničeho. Naopak v §u 6 se dále ustanovuje, že "zákonem tímto nemění se nic na zásadě soudcovského volného uvažování důkazu".

Proto jsem přesvědčen, že ustanovení o průvodní moci obchodních knih v této osnově zákonné nemá významu, jaký se mu přikládá zejména z kruhů společenstev a družstev. Ale není to příčina, abychom proto snad odmítali doplněk, který posl. sněmovna usnesla, nýbrž naopak, mají to býti jakési směrnice pro hodnocení průkazů. Další doplňky ustanovení §u 3 a poslední věta §u 5 byly do osnovy zákona pojaty vzhledem na zákony platné na Slovensku a Podkarpatské Rusi a jsou jen důsledkem těch zásad, které obsahují §§ 1 a 2.

Vzhledem k tomu ústavně-právní výbor senátu Národního shromáždění se usnesli, doporučiti váženému senátu, aby osnova zákona tak, jak byla usnesena posl. sněmovnou, byla také senátem schválena.

Předseda (zvoní): Ke slovu jsou přihlášeni: pp. sen. Průša, Šťastný, Jarolim a Havlena.

Dříve nežli dám slovo prvému přihlášenému řečníku, navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 20 minut.

Není žádné námitky? (Nebylo.)

Zůstává při tom, co jsem prohlásil. Řečnická lhůta trvá 20 minut.

Dávám slovo p. sen.Průšovi.

Sen. Průša: Vážení pánové! Dříve nežli přikročím k projednávání předlohy... (hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Průša (pokračuje):... pokládám za nutné, abych se zmínil o situaci, jaká se vytvořila právě nyní ve stávkovém obvodu kladensko-slánském. Pánové, já bych řekl, že to přímo souvisí se zákonem, který je projednáván, kde jde o výši daní pro průkaz způsobilosti atd., poněvadž živnostníci nebudou moci platiti daně, když se budou takové boje soustavně opakovati a uměle prodlužovati, (Výkřik sen. Trčky.) poněvadž ztratí konsumenty. Přes všechno to, že jde asi o 9.000 dělníků-horníků, vláda neprojevila naprosto žádného smyslu pro zápas těchto otroků práce, naopak projevila svým postupem příliš mnoho zájmu o zájmy zaměstnavatelů, o zájmy uhlobaronů. (Předsednictví převzal místopředseda Böhr.)

Pánové, oč jde? Je to boj horníků, boj těch, kteří prožívají nejtěžší život velice těžkou, namáhavou, životu nebezpečnou prací. Ti lidé již dnes nežijí jako lidé. Jděte se podívati do rodin hornických a uvidíte, v jakém nedostatku žijí jejich děti, jimž hledí z očí tuberkulosa. Horníci nemohou své děti řádně oblékati. Horníci enormě zvýšili svůj výkon oproti roku 1920, v pánvi kladensko-slánské více než trojnásobně, a mzdy byly sníženy. Horníci se brání, žádají zvýšení mezd a jsou odmítáni teď, kdy dík vaší politice, dík politice dnešní koaliční vlády a celé koalice došlo k novému zdražení. Horníci musili žádati nové zvýšení mezd, poněvadž nemohou za těchto podmínek žíti. A jaká byla odpověď? Pánové nemají smyslu pro ty, kteří jim dobývají blahobyt za velice těžkých podmínek. To je ani ve snu nenapadne. A vláda má jediný recept, pošle tam četníky, policajty a ti přirozeně, řeknu to otevřeně, vykonávají svůj žoldácký úkol. To není zřízení demokratické, jak soustavně se tvrdí u nás, a ti lidé teprve teď brutálním postupem vládních orgánů jsou poučováni o tom, jak je zde chápána demokracie. Jejich nešťastný stav je přinutil k tomu, že sahají ke stávce. Stávka ani pro dělníka není luxus, jest i pro dělníka velice nebezpečná za této situace. Ale proto také musíte pochopiti jejich duševní postavení, když sahají k této poslední zbrani proletářské. A jaká jest odpověď? Ta je se strany vlády opravdu brutální. Pozorujte, co se tam děje! Já vám ukáži ještě na některé případy, které se tam staly právě v těchto posledních dnech. Musíte uvážiti nepatrné mzdy, které nestačí k výživě pracujících, zdražování životních potřeb, stávky, výluky dělníků, co vše je znakem kapitalistických států a soukromé kapitalistické výroby. Nikoho také nepřekvapí, když dojde k mzdovým bojům, nebo jakýmkoliv třídním zápasům, že vláda kapitalistického státu je na straně vydřiduchů, na straně kapitalistů a je proti dělnictvu, které se domáhá bojem zlepšení své životní úrovně. Naopak vláda posílá proti dělnictvu vojáky, četníky, aby zlomili jeho spravedlivý boj. To, co se děje v Československu, ve státě, v němž se stále mluví o demokracii, přesahuje jakékoliv pomyšlení o právu chudého člověka. Horníci v Československu, dření bezohledným způsobem uhlobarony, kladli požadavky opravdu minimální. Na tyto skrovné požadavky odpověděly správy dolů zamítavě. Dělnictvo kladenské odpovědělo právem stávkou. Sotva stávka vznikla, dostaly úřady pokyn, aby postupovaly proti horníkům se vší brutalitou. Do stávkových revírů poslána ozbrojená moc, která stávkující provokuje, nastává persekuce, zatýkání a zločinným způsobem je stávka lámána. Tak na př. jak se chová báňský revírní úřad? To je zajímavé. Báňský revírní úřad zaslal předsedovi závodní rady Koubkovi na dolu Schöller a předsedovi závodní rady dolu Max Otcovskému přípis, v němž oznamuje, že na základě sdělení Pražsko-železářské společnosti - nerozhodují tu zákony, nýbrž přání Pražsko-železářské společnosti - byli propuštěni ze závodů, jsou zbaveni svých funkcí předsedů závodních rad a báňský úřad jmenuje jejich náhradníky. Poslanci soudruzi Chlouba a Juran intervenovali u okresních správ politických v Kladně a ve Slaném a protestovali proti postupu správ závodů, četnictva a policie, proti horníkům, jejich ženám a závodním radám. Úřady snaží se tento postup hájiti a dáti mu zákonný podklad. Na báňském úřadě prohlásil přednosta úřadu intervenujícím poslancům, že správa závodu musí míti proti dělníkům i členům závodní rady tolik autority - pánové, to byste si přece jen měli poslechnouti - aby musili horníci poslechnouti i když bude míti uposlechnutí rozkazu v zápětí úraz nebo smrt.