Schůze zahájena u 16 hodin. 55 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Böhr, dr Brabec, Donát, Klofáč.

Zapisovatelé: dr Procházka, Stržil.

115 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Černý, dr Mayr-Harting, inž. Novák.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (Zvoní): Zahajuji schůzi a srdečně vítám všechny vážené členy senátu po prázdninách k nové práci.

Sděluji, že dal jsem dovolené na dnešní schůze sen. Jílkovi, Kavanovi, dr Kovalikovi, dr Krčmérymu, Kroiherovi, Lukschovi, inž. Oberleithnerovi, Šolcovi.

Navrhuji, aby dána byla zdravotní dovolená na dobu 14 dní sen. Sehnalové.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Tiskem rozdáno a žádám, aby bylo přečteno.

Tajemník senátu dr Šafařovič (Čte):

Tisk 733. Poštou. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení prozatímní dohoda, sjednaná mezi republikou Československou a Persií v Teheranu dne 17. června 1928 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 28. června 1928, č. 89 Sb. z. a n. (tisk 701).

Tisk 716. Návrh sen. Šabaty a spol. na poskytnutí vydatné státní pomoci postiženým živelní pohromou v okresech rychnovském a žamberském.

Tisk 717. Návrh sen. Hubky, Pichla, Šolce a spol. ve věci: Přeřazení Č. Velenic do skupiny B činovného.

Tisk 718. Návrh sen. Stržila, Sehnala a spol. na poskytnutí státní pomoci krupobitím postiženým zemědělcům v okresech chrudimském a pardubickém.

Tisk 719. Návrh sen. Stržila, Sehnala a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým živelní pohromou v okresech žambereckém a rychnovském.

Tisk 720. Návrh sen. Hrubého a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým živelní pohromou na okrese hořovickém.

Tisk 721. Návrh sen. Zimáka a súdr. na poskytnutie podpory a prostriedkov štátnych pohorelým v obci Lubotíne v okresu sabinovskom na Slovensku.

Tisk 722. Návrh sen. Kahlera a soudr. na poskytnutí podpory osobám, jež poškozeny byly dne 25., 26. a 27. května povodní v okresech trutnovském a maršovském.

Tisk 723. Návrh sen. Jokla, Polacha a soudr. na zahájení obsáhlé nouzové akce v obcích Bravanticích (okres Bílovec), Moravském Kočově a Janovicích (okres Rýmařov), Horním Benešově, Leskovci, Horních Životicích, Sosnové, Starých Heřminovech, Svobodných Heřmanicích, Bohdanovicích, Jakartovicích (okres Bruntál), Vítkově, Klokočově (okres Opava), které postiženy byly živelní pohromou.

Tisk 724. Návrh sen. Lipperta, Tschapeka a soudr. na poskytnutí státní pomoci za příčinou škod způsobených krupobitím ve Srubech, Pláních, Šprymberku a v okolních obcích v politických okresech klatovském a domažlickém.

Tisk 725. Návrh sen. Lipperta, Tschapeka a soudr. na zahájení podpůrné akce pro osoby, jež postiženy byly mimořádnými škodami z krupobití a povodní v politickém okresu jindřichohradeckém.

Tisk 726. Návrh sen. A. Scholze, Luksche a soudr. stran škod způsobených katastrofální smrští v obci Moravském Kočově, politický okres Rýmařov.

Tisk 727-727/2. Interpellácia sen. dr Grosschmida a spol. ministrovi spravedlnosti a ministrovi zásobovania o pohľadávke Jozefa Mischuru obyvateľa v Košiciach proti československému eráru v obnose 78.700 korún.

Tisk 727/1. Interpelace sen. Jokla a soudr. na pana ministra školství a národní osvěty stran přiznání práva veřejnosti soukromé odborné škole pro ženská povolání v Českém Těšíně.

Tisk 727/2. Interpelace sen. Plamínkové a spol. na pana ministra školství a národní osvěty dr Milana Hodžu pro jmenování německých učitelů na českých státních školáčtí menšinových.

Tisk 728-728/6. Odpověď ministra železnic na interpelaci sen. Löwa, dr Hellera a soudr. stran konečného zřízení zastávky a nákladiště ve Dvorech, okres K. Vary (tisk 564/2).

Tisk 728/1. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Friedricha a soudr. o tom, že se odpírá vyučovati českému jazyku na německých školách (tisk 564/6).

Tisk 728/2. Odpověď vlády na interpelaci sen. dr Hellera a soudr. stran zvýšení polských cel (tisk 598/15).

Tisk 728/3. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Plamínkové, Reichstädterové a spol. o praksi, kterou ministerstvo školství a národní osvěty odpírá prováděti § 3 zákona 435/19 (tisk 256).

Tisk 728/4. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Ant. Šolce, dr Kloudy a spol. ve věci nedostatečného opatření okresního sondu ve Frýdlante v Čechách soudci a soudními úředníky úplně znalými státního českého jazyka (tisk 631/3).

Tisk 728/5. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Pánka a spol. týkající se sebevražd u finanční stráže (tisk 564/7).

Tisk 728/6. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Roháčka a spol. v záležitosti vyměření dávky z majetku "Svazu vinohradnických spolků na Slovensku" (tisk 631/1).

Tisk 729. Vládní návrh, jímž se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení IV. Dodatkový protokol k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 23. dubna 1925, sjednaný ve Varšavě dne 26. června 1928 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. července 1928, čís. 123 Sb. z. a n.

Tisk 730. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení III. Dodatkový protokol k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 23. dubna 1925, podepsaný v Praze dne 9. února 1928.

Tisk 731. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení II. Dodatkový protokol k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou z 28. prosince 1925, podepsaný v Bruselu dne 21. února 1928,

Tisk 732. Státní závěrečný účet republiky Československé za rok 1927 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku.

Tisk 734-734/6. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. dr Šrobára, Donáta, dr Reyla, Zulegera, dr Kovalika, dr Hilgenreinera, dr Brabce, Thoře a spol. ohledně výsledků obecních voleb v roce 1927 (tisk 528/2).

Tisk 734/1. Odpověď vlády na interpelaci sen. Hartla, Hüttera a soudr. stran domnělého, nesplněného slibu, že v brzku bude zlepšeno postavení staropensistů (tisk 528/3).

Tisk 734/2. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Friedricha a soudr. stran, konfiskační prakse státního zastupitelstva v Chebu (tisk 631/5).

Tisk 734/3. Odpověď ministra železnic na interpelaci sen. Jokla, Polacha a soudr. stran opětovných srážek automobilů s vlaky následkem nedostatku železničních závor (tisk 631/5).

Tisk 734/4. Odpověď ministra železnic na interpelaci sen. Jokla, Polacha a soudr. stran lepšího připojení na železniční trať Suchdol-Budišov nad Budišovkou (tisk 631/12).

Tisk 734/5. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci sen. Jokla, Polacha a soudr. stran skandální příhody při pohřbu zemřelého vojína u dělostřel. pluku č. 258 v Opavě (tisk 631/11).

Tisk 734/6. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci sen. Jokla, Polacha a soudr. stran záhadného úmrtí vojína Jana Rottera (tisk 631/7).

Tisk 735. Vládní návrh zákona o správním trestním právu a řízení.

Tisk 736. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1603) o zcizení některých státních nemovitostí a opatrení úhrady pro koupi některých nemovitostí československému státu pro některé stavby (tisk 1695).

Tisk 737. Usnesení poslanecké sněmovny k usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé (tisk posl. sněm. 1415) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 527, 531, 541) o daňovém základu rozhodném pro zápis obchodníků do obchodního rejstříku (tisk 1682).

Tisk 738. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1551), jímž se prodlužuje platnost zákona č. 58/1925 Sb. z. a n., o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (tisk 1708).

Tisk 759. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Pekárka, Ostrého, Náprstka a druhů (tisk 1294) na vydání zákona, kterým se živnost dekoratérská prohlašuje za součást řemeslné živnosti čalounické (§ 1 živn. řádu a § 1 živn. zák. pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi) (tisk 1599).

Tisk 740. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 1225) zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří (tisk 1777).

Těsnopisecké zprávy o 135, až 140. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 21., 22. června, 10., 11. a 12. července 1928.

cizích parlamentů ročník XX. číslo 7 až 9 rok 1928.

Zápisy o 135. až 140. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 716. Návrh sen. Šabaty a spol. na poskytnutí vydatné státní pomoci postiženým živelní pohromou v okresech rychnovském a žamberském.

Tisk 717. Návrh sen. Hubky, Pichla, Ant. Šolce a spol. ve věci: Přeřazení Č. Velenic do skupiny B činovného.

Tisk 718. Návrh sen. Stržila, Sehnala a spol. na poskytnutí státní pomoci krupobitím postiženým zemědělcům v okresech chrudimském a pardubickém.

Tisk 719. Návrh sen. Stržila, Sehnala a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým živelní pohromou v okresech žambereckém a rychnovském.

Tisk 720. Návrh sen. Hrubého a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým živelní pohromou na okrese hořovickém.

Tisk 721. Návrh sen. Zimáka a súdr, na poskytnutie podpory z prostriedkov štátnych pohořelým v obci Lubotíne v okresu sabinovskom na Slovensku.

Tisk 722. Návrh sen. Kahlera a soudr. na poskytnutí podpory osobám, jež poškozeny byly dne 25., 26. a 27. května povodní v okresech trutnovském a maršovském.

Tisk 723. Návrh sen. Jokla, Polacha a soudr. na zahájení obsáhlé nouzové akce v obcích Bravanticích (okres Bílovec), Moravském Kočově a Janovicích (okres Rýmařov), Horním Benešově, Leskovci, Horních Životicích, Sosnové, Starých Herminovech, Svobodných Heřmanicích, Bohdanovicích, Jakartovicích (okres Bruntál), Vítkově, Klokočově (okres Opava), které postiženy byly živelní pohromou.

Tisk 724. Návrh sen. Lipperta, Tschapeka a soudr. na poskytnutí státní pomoci za příčinou škod způsobených krupobitím ve Srubech, Pláních, Šprymberku a v okolních obcích v politických okresech klatovském a domažlickém.

Tisk 725. Návrh sen. Lipperta, Tschapeka a soudr. na zahájení podpůrné akce pro osoby, jež postiženy byly mimořádnými škodami z krupobití a povodní v politickém okresu jindřichohradeckém.

Tisk 726. Návrh sen. A. Scholze, Luksche a soudr. stran škod způsobených katastrofální smrští v obci Moravském Kočově, politický okres Rýmařov.

Podle usnesení iniciativního výboru ze dne 12. července 1928 přikázáno:

Výborům sociálně-politickému a rozpočtovému:

Tisk 694. Návrh sen. Fahrnera, Hartla, Teschnera a soudr. stran jubilejního daru válečným invalidům, kteří neberou žádného důchodu.

Výborům sociálně-politickému a kulturnímu:

Tisk 695. Návrh sen. Fahrnera, Teschnera a soudr. na změnu zákona ze dne 3. dubna 1925, č. 65 Sb. z. a n., o svátcích a památných dnech republiky Československé.

Výborům technicko-dopravnímu a rozpočtovému:

Tisk 696. Návrh sen. Jokla, Polacha a soudr. na vybudování železniční sítě v severní Moravě a ve Slezsku.

Tisk 715. Návrh sen. Donáta, dr Brabce, dr Reyla, Zulegera, dr Kovalika, Thoře, Böhra a spol., aby vládě bylo uloženo naříditi vyasfaltování silnic s velkým automobilovým provozem alespoň v zastaveném obvodu venkovských obcí a měst při provádění zákona o silničním fondu.

Výboru ústavně-právnímu:

Tisk 697. Návrh sen. dra Tőrkőlyho a druhov na zmenu zákona zo dňa 15. aprila 1920, čís. 325 Sb. z. a n.

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému:

Tisk 674. Návrh sen. Millera, dr Brabce, dr Němce a spol. na poskytnutí státní podpory postiženým krupobitím v obcích: Velké Hlasivo, Řemičav, Moravec, Stará Vožice, Mladá Vožice a Oldřichov, pol. okres Tábor.

Tisk 675. Návrh sen. Hampla a soudr. na poskytnutí okamžité dostatečné pomoci obyvatelstvu obcí na Broumovsku, postiženému živelní pohromou.

Tisk 677. Návrh sen. Vollaye a spol. na poskytnutie štátnej podpory postihnutým katastrofálnym požiarom v Perbete, okres Stará Ďala na Slovensku.

Tisk 678. Návrh sen. Vollaye a spol. na poskytnutie štátnej podpory postihnutým katastrofálnym požiarom v Bešenove, okr. Vráble na Slovensku.

Tisk 679. Návrh sen. Proška a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým živelní pohromou na okrese roudnickém.

Tisk 687. Návrh sen. Böhra, dr Hilgenreinera, Tschapeka, Lipperta a soudr. na poskytnutí pomoci četným obcím v severních Čechách, zejména okresu českolipského, pro veliké škody, které jim způsobeny byly těžkými živelními pohromami.

Tisk 691. Návrh sen. Jokla a soudr. na zahájení obsáhlé nouzové akce pro obce Leskovec a Sosnovou ve Slezsku, těžce poškozené živelní pohromou.

Tisk 703. Návrh sen. Donáta a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým živelní pohromou v okresech pacovském a pelhřimovském.

Tisk 704. Návrh sen. Časného a soudr. ve věci strašlivé živelní pohromy na severní Moravě.

Tisk 705. Návrh sen. dr Kovalika, Janíka, Tomika a spol. na poskytnutie súrnej podpory požiarom poškodených obcí: Liesek a Vrádišť.

Tisk 706. Návrh sen. Filipínského a soudr. na vyšetření škod a poskytnutí bezodkladné pomocí postiženým živelní pohromou okresům tišnovskému a boskovickému.

Tisk 707. Návrh sen. Thoře a spol. na okamžitou pomoc postiženým průtrží mračen ve Vamberku.

Tisk 708. Návrh sen. Jaroše, Habrmana, Petříka a soudr. na poskytnutí pomoci jindřichohradeckému kraji živelní pohromou postiženému.

Tisk 710. Návrh sen. Starka a soudr. na zahájení obsáhlé nouzové akce v obcích Albeři, Hůrkách a Senotině, pol. okres Jindřichův Hradec, jež postiženy byly krupobitím.

Tik 711. Návrh sen. F. Scholze, Stolberga, Prause a soudr. na bezodkladné poskytnutí pomoci obcím v soudních okresech Horním Benešově, Vítkově, Rýmařově a obci Bravanticím v politickém okrese Bílovci, jež byly postiženy živelní katastrofou.

Tisk 712. Návrh sen. Lipperta, Tschapeka a soudr. stran katastrofálního krupobití v obcích Dobčice, Lipanovice, Holašovice a Záboří.

Tisk 713. Návrh sen. Lipperta, Tschapeka a soudr. na udělení podpory osobám, jež poškozeny byly požární katastrofou ve Světlíku, okres Český Krumlov.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru ústavně-právnímu:

Vládní nařízení z 28. června 1928 o dalším přerušení sporů, týkajících se některých závazků obcí (měst s právem municipálním) - (č. 6600).

Výborům národohospodářskému, živnostensko-obchodnímu a rozpočtovému:

Vládní nařízení ze dne 30. srpna 1928. č. 147 Sb. z. a n., kterým se "Společnost pro zpeněžení lihu, společnost s r. o. v Praze" pověřuje hospodařením lihem na další dobu.

Výboru imunitnímu:

Žádost zemského trestního soudu v Praze za souhlas k stíhání sen. Hampla pro přečin §u 14 č. 1 zákona na ochranu republiky (č. 6598).

Žádost krajského soudu v Moravské Ostravě za souhlas k stíhání sen. Herlingera pro přečin podle §u 14 č. 5 zákona na ochranu republiky (č. 6663).

Žádost krajského soudu v Moravské Ostravě za souhlas k stíhání sen. Sehnalové pro zločin podle §u 15, č. 3. zákona na ochranu republiky (č. 6737).

Žádost vrchního státního zastupitelství v Bratislavě s žádostí okresního soudu v Žilině za souhlas k stíhání sen. dr Kovalika a Činčaly pro přestupek podle §u 4 zákona č. 309/31 Sb. z. a n. (č. 6728).

Žádost vrchního státního zastupitelství v Košicích s žádostí okresního soudu v Kežmarku za souhlas k stíhání sen. Bobuly pro přečin pomluvy podle §§ 1, 3 odst. III., zák. čl. XLI z r. 1914 (č. 6846).

Žádost vrchního státního zastupitelství v Bratislavě s žádostí sedrie v Báňské Bystřici za vydání sen. Chlumeckého k stíhání pro přečin podle § 14 č. 1. zákona na ochranu republiky (č. 6869).

Žádost vrchního státního zastupitelství v Bratislavě se žádostí sedrie v Báňské Bystřici za vydání sen. Chlumeckého k stíhání pro přečin podle § 14 č. 1. zákona na ochranu republiky (č. 6870).

Žádost zemského trestního soudu v Praze za souhlas k stíhání sen. Kučery pro přečin podle § 15, č. 2 zákona na ochranu republiky (č. 6913).

Předseda: Budeme projednávati denní pořad:

1. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 701), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení prozatímní dohoda, sjednaná mezi republikou Československou a Persií v Teheránu dne 17. června 1928 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 28. června 1928, č. 89 Sb. z. a n. Tisk 733.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. dr Havelka, za výbor národohospodářský sen. Stržil.

Dávám slovo panu zpravodaji sen. dr Havelkovi.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Až do světové války byla Persie ovládána obchodně hlavně dvěma státy: Byla to, Anglie a bylo to Rusko. Anglie hlavně zásobovala jih Persie, a to výrobky ze svých továren v Indii, Rusko zase zásobovalo Persii cukrem, textiliemi, a sklem a byla to hlavně bohatá krajina Aserbeidžan, kam vývoz spěl. Pokud se týče Ruska, dálo se to pohodlnou cestou, totiž přímo, železnicí přes hranici ruskoperskou. Je samozřejmo, že i nyní Svaz Sovětských Socialistických Republik hledí alespoň do severní Persie dodávati výrobky průmyslové, ale děje se to v míře nedostatečné, a to proto, že průmysl v Sovětském Rusku ještě není tak vyvinut, aby na vše stačil. Jinak ovšem Sovětské Rusko má neocenitelnou výhodu, že má přímou cestu přes společnou hranici, a tuto přímou cestu má ve své moci.

Také naše republika je v obchodním spojení s Persií tím, že vyváží a dováží, a má ohledně podpory tohoto obchodního spojení veliký úkol náš konsulát v Teheráne, jehož úsilí ovšem musí býti podporováno rovněž obchodnictvem a průmyslnictvem, neboť nesmí býti zapomínáno, že Persie není západ, že Persie je východ a že, jako na východě vůbec, tedy i Persie má své obchodní zvláštnosti. Tak abych se jen zmínil: Nedoporučuje se na př., aby do Persie byl vyslán cestující se vzorky, nýbrž doporučuje se, aby tam bylo zavedeno přímé zastoupení zdejších firem od tamějšího některého obchodníka nebo tamější firmy. Peršan nedůvěřuje cestujícím, nýbrž má důvěru k tomu, kdo je tam usazen.

Druhá zvláštnost: V Persii se pije také čaj jako v Rusku. V Rusku se pije z velkých nádob, ale v Persii se pije z malých nádob, jen z malých sklenic, které jsou v podobě osmičky nahoře a dole uříznuty. To na příkladě uvádím, jak je důležito, aby k těmto zvláštnostem byl vzat zřetel. Ostatně, slavný senáte, u nás je společnost pro kulturní a hospodářské styky s Orientem, která se právě tímto zabývá.

Československo jednalo s Persií delší dobu o uzavření smlouvy přátelské a obchodní; i během tohoto jednání požívalo naše zboží perského minimálního tarifu, ačkoli naopak tomu nebylo. Ale perská vláda vypověděla smlouvy se všemi státy a 3. května letošního roku schválen byl Persií sazebník s minimálním tarifem pro ty státy, které aspoň do 10. května letošního roku uzavřou nové smlouvy a s tarifem maximálním - prosím, v důvodové zprávě je uvedeno nesprávně "minimálním"... pro zboží států bezesmluvních. Pro krátkost doby, proto, že se to stalo 3. května, nebylo možno řádnou smlouvu s Persií uzavříti, a proto k návrhu Persie byla sjednána tato prozatímní dohoda, tedy nikoli definitivní smlouva, která je právě předmětem jednání slavného senátu.

Až do uzavření definitivní smlouvy, nejdéle však do 10. května r. 1929, upravuje se touto prozatímní dohodou zastoupení diplomatické a konsulární, zacházení s příslušníky, jakož i nakládání se zbožím podle zásad nejvyšších výhod.

Jako počátek účinnosti smluven den 1. července t. r. a dohoda podléhá ratifikaci.

Ostatně podle zpráv veřejného tisku jest již rámcová smlouva, právě jako rámcové smlouvy s jinými státy, u nás hotova a čeká jen na projednávání s Persií, aby se došlo k rámcové smlouvě, nikoli jen k dohodě.

Ohledně jednotlivostí smlouvy nutno upozorniti, že podle čl. 1. potvrzuje se diplomatické zastoupení každé ze stran, která bude požívati všech výhod a práv podle mezinárodního práva. Totéž se týká konsulů. Jen zběžně se zmiňuji, že diplomatičtí zástupci mají na starosti politické styky mezi jednotlivými státy, kdežto konsulové mají na starosti styky obchodní. Konsulární zástupci každé smluvní strany mohou sídliti v území strany druhé, mají-li řádné exequatur. Toto latinské slovo "exequatur", znamená česky "budiž provedeno". Děje se to tedy tím způsobem, že ministr zahraničních záležitostí pošle dekret jmenovací diplomatickým zástupcem cizí vládě a tak tomu dá "placet", turecky se to jmenuje "berat". A tím je věc odbyta.

Slavný senáte! I výbor zahraniční sdílí naději vlády, že tato prozatímní dohoda přispěje k prohloubení vzájemných obchodních styků s Persií, a proto připojuje se zahraniční výbor k tomuto přání, a projednav tuto prozatímní dohodu dne 12. září 1928, doporučuje slavnému senátu, aby slavný senát ve smyslu ústavní listiny vyslovil souhlas s touto prozatímní dohodou.

Předseda: Dávám slovo zpravodaji výboru národohospodářského, panu sen. Stržilovi.

Zpravodaj sen. Stržil: Slavný senáte! Snahou naší je vybudovati pokud možno se všemi státy řádnou obchodní smlouvu. Proto i vláda československá snažila se již dávno uzavříti také s Persií přátelskou obchodní smlouvu, ale různé poměry a předpisy obou států ztěžovaly toto vyjednávání tak, že nemohla se tato dohoda uskutečniti.

Za tohoto bezesmluvního stavu požívalo naše zboží v Persii výhod minimálního celního tarifu perského přesto, že v našem státě perské zboží těchto výhod nemělo. Dne 18. března letošního roku předložila perská vláda parlamentu návrh nového celního sazebníku, podle kterého se stanoví maximální tarify pro státy bezesmluvní anebo minimální tarify pro ty státy, které uzavřou do 10. května letošního roku s Persíí novou obchodní smlouvu. Současně vypověděla k tomuto dni perská vláda všem státům kapitulační smlouvy.

Vládní tento návrh schválil však perský parlament až 3. května t. r. a tím se stalo, jak již podotkl předchůdce, referent zahraničního výboru, že nemohly býti v tak krátké lhůtě, v době 7 dnů, dojednány řádné obchodní smlouvy.

Proto navrhla perská vláda všem státům, které měly o sjednání obchodní smlouvy s Persií zájem, uzavření prozatímní dohody na dobu jednoho raku.

Československá vláda zahájila ihned po tomto návrhu s perskou vládou jednání, a tak se stalo, že 17. června letošního roku uzavřena byla v Teheránu tato prozatímní dohoda s Persií, která se nám předkládá ke schválení.

Ve čtyřech článcích této prozatímní úmluvy upravuje se až do uzavření definitivní řádné smlouvy - tedy nejdéle však do 10. května 1929 - diplomatické a konsulární zastoupení, zacházení s příslušníky, nakládání se zbožími podle zásady nejvyšších výhod a požaduje se ratifikace dohody. Počátek působnosti této prozatímní dohody smluven byl pro nás na den 1. července t. r.

Obchodní styky československo-perské nejsou ještě následkem obtížného dopravního spojení na té výši, jak bychom sobě přáli. Přesto však vývoz našeho zboží do Persie je na vzestupu.

Podle statistických dat činil náš přímý vývoz do Persie v r. 1926 6,995.000 Kč a v r. 1927 stoupl na 9,068.000 Kč, tedy více o 2,073.000 Kč. Přímý dovoz zboží perského k nám je poměrně nepatrný a činil v r. 1926 256.000 Kč, v r. 1927 o něco snad stoupl 305.000 Kč. Ze zboží, které vyvážíme přímo do Persie, sluší uvésti hlavně cukr, jehož jsme vyvezli v r. 1927 za 3,217.000 Kč, bavlněného zboží za 2,200.000 Kč, bot za 1,186.000 Kč, železa a železného zboží za 419.000 Kč, zápalek za 419.000 Kč, skla a skleněného zboží za 340.000 Kč, vlněného zboží za 384.000 Kč, hedvábného zboží za 66.000 Kč, konfekčního zboží za 104.000 Kč, zboží dřevěného za 154.000 Kč. K nám dováží se z Persie hlavně koberce a všelijaké typické artikle perské jako vlna, nerostné oleje a jiné.

Národohospodářský výbor pojednal ve své schůzi dne 13. září 1928 o této prozatímní dohodě, sjednané mezi republikou Československou a Persií v Teheranu dne 17. června téhož roku, a usnesl se doporučiti ji slavnému senátu ke schválení, neboť očekává, že přispěje k prohloubení vzájemných obchodních styků a umožní další rozvoj našeho zahraničního obchodu. (Výborně! - Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu jsou přihlášeni tito řečníci:

Pan sen. dr Heller, Plamínková, Sochor, Modráček, Chlumecký.

Nežli dám slovo prvému řečníkovi, navrhuji řečnickou lhůtu v trvání půl hodiny.

Není žádných námitek? (Námitek nebylo.)

Zůstává při tom, jak jsem uvedl, a dávám slovo panu sen. dr Helllerovi.

Sen. dr Heller (německy): Slavný senáte! Bylo by zajisté bývalo pro československé národní hospodářství mnohem lépe, kdybychom se dnes místo o obchodní smlouvě s Persií radili snad o obchodní smlouvě s Německem neb o obchodní smlouvě s Jugoslávií. Bohužel nejsme, jak známo, s jednáním ani s Německem ani s Jugoslavií tak daleko, abychom v dozírné době mohli počítati s uzavřením těchto skoro nejdůležitějších obchodních smluv, a tak musíme se dnes spokojiti se soustem trochu skrovnějším, které nám vláda předkládá, s obchodní smlouvou s Persií. (Předsednictví převzal místopředseda Böhr.) Přesto činí vývoz do Persie asi 9 milionů, dovoz z Persie ovšem jen něco přes 300.000 Kč. Mezi předměty, které vyvážíme do Persie, stojí na prvním místě cukr. Persie tedy je také jedinou ze zemí, které berou cukr od nás, byť také nikoli ve značné míře, tož přece v pozoruhodném množství, a tak je zajisté poskytnuta příležitost, abychom se zde s tohoto místa a v této chvíli obírali otázkou, která dnes je nejožehavější ve státě, která dnes rozčiluje a rozčilovati musí převážnou většinu obyvatelstva, otázkou zdražení cukru a zdražení životních potřeb vůbec.

Je zcela nepochybno, že otázka ceny tuzemského cukru zcela úzce souvisí s cenou, které naši cukerní průmyslníci mohou dosáhnouti za cukr vyvážený do ciziny. Je přece známo, že my v Československu musíme platiti prémii, aby umožněn byl vývoz československého cukru do ciziny. Tento vývoz byl v poslední době ztížen nebo ohrožen, ježto země, do které značné množství cukru vyvážíme, tento vývoz ztěžuje - Anglie. Anglie snížila, jak známo, značně clo na surový cukr, aby tím způsobem mohla dovážeti laciný třtinový cukr a aby mohla prováděti zušlechťování cukru, tedy rafinování cukru, ve vlastní zemi. Chce tím patrně podpořiti svůj průmysl a alespoň z části bojovati proti panující tam veliké nezaměstnanosti. Buď tomu jakkoli, my s touto skutečností musíme počítati, i nemyslím, že by snad bylo úmyslem Československa pouštěti se pro toto opatření do celní nebo obchodní války s Anglií. Šlo se jinou cestou, cestou, která pánům způsobila méně rozčilení, která však způsobila velmi mnoho rozčilení u veškerého obyvatelstva tohoto státu. Ačkoli vláda ještě dne 1. září t. r. slavnostně prohlašovala - a netoliko vláda, nýbrž také vyšší vláda, "osmička", prohlásila dne 1. září slavnostně - že nepřipustí zvýšení ceny cukru, dal cukerní kartel již 3. září vládě patřičnou odpověď, zvýšiv cenu cukru tohoto dne o 60 hal. za kilogram. Jaký to má pro nás význam? Z rozpočtu, jenž tyto dny byl předložen v poslanecké sněmovně, a z účetní závěrky za rok 1927, která nám byla dnes zaslána, můžeme dosti přesně zjistiti tuzemský konsum cukru. Z účetní závěrky za rok 1927 vychází najevo, že cukerní daň činila v roce 1927 608 milionů proti rozpočteným 590 milionům a že mimo to jest ještě 76 milionů nedoplatků cukerní daně, takže úhrnný výtěžek cukerní daně v jednom roce činí asi 680 milionů. Poněvadž máme cukerní daň 1.84 Kč, vyplývá z toho, počítáno na jednoho obyvatele, spotřeba asi 26 kg cukru za rok, počítáme-li pětičlennou rodinu, 130 kg, máme tedy při zvýšení o 60 h zatížení asi 80 Kč ročně. To je výsledek opatření cukerního kartelu, na kterém přece, jak známo, řepaři mají vynikající účast. Nechci se vůbec vyjádřiti o tom, jaký dojem to musilo způsobiti na celou veřejnost, když vláda dne 1. září prohlásí, že zvýšení ceny cukru nepřipustí, a když cukerní kartel dne 3. září s klidnou myslí přejde přes toto prohlášení vlády a cenu cukru zvýší o 60 h. Jakou vážnost musí míti vláda, jaká je tu vážnost k usnesením vlády, dějí-li se takové věci? Ale v boji, smíme-li to tak nazvati, který se nyní odehrává mezi vládou na jedné a mezi řepaři a kartelem na druhé straně, je dnes již jedno jasno: že vítězství nebude na straně vlády, nýbrž že cukerní průmyslníci a řepaři prosadí to, co chtějí. Prosadí dokonce více, nežli původně žádali. V létě udávali cukerní průmyslníci škodu, která jim vznikla hrozícím úbytkem vývozu do Anglie, částkou 80 milionů. Podle toho, čeho nyní žádají, dostali by asi 120 milionů a řepaři také ještě jednou zvlášť 120 milionů, takže již nyní při úhrnném konsumu 4 milionů q cukru v tuzemsku vychází najevo při zvýšení o 60 h za l kg větší zatížení obyvatelstva o 240 milionů Kč. Bohužel nelze se dozvěděti nic autentického a bohužel nebylo nám také možno dosáhnouti dnes vysvětlení o stavu vyjednávání s cukerním kartelem a řepaři. Vláda koná toto vyjednávání za zavřenými dveřmi, neinformuje ani zákonodárných sborů o stavu tohoto vyjednávání, a my dodatečně, až jednání bude skončeno - tak si to vláda představuje - budeme musit jednoduše přijmouti to, co sjednala. To je zajisté zase známkou toho, jak malé vážnosti požívá vláda u cukerních průmyslníků a jakou vláda na své straně má pokud možno ještě menší vážnost k zákonodárným sborům a obzvláště k senátu. Jednání se prý nese - můžeme zde stále mluviti jen o "prý", poněvadž jsme poukázáni na novinářské zprávy - v tom směru, že zvýšení ceny cukru vůbec nenastane, anebo jen o 20, 25 nebo 30 h, že však cukerní kartel a řepaři v daňových slevách, ve slevách dopravních nákladů, v laciném úvěru a především ve slevách daně z obratu obdrží asi tu částku, kterou by nyní obdrželi, kdyby se cena cukru zvýšila o 60 hal. To je prázdné slovní šermování; zdali cukerní průmyslníci těchto 60 hal. dostanou přímo z kapes konsumujícího obyvatelstva, anebo zdali je dostanou z kapes konsumujícího obyvatelstva ve formě daňových slev anebo nepřímo, jest, jak říkáme, prašť jako uhoď, je to lhostejno. Konsumenta zatěžuje jedno stejně jako druhé, a je tím nápadnější, že se cukerním průmyslníkům a řepařům, které přece nelze vylíčiti jako nejnuznější část obyvatelstva, otevírají kapsy státu tak štědře, kdežto pro jiné kategorie a obzvláště pro dělníky, zaměstnance a úředníky státu jsou kapsy mnohem více zapnuty. Ale jak lze to všechno vysvětliti? Dokonce to, že náš jinak tak tvrdošijný ministr financí upustil od svého odporu? Jak si můžeme vysvětliti, že stát nyní najednou poskytuje ve skutečnosti cukerním průmyslníkům a řepařům tak obrovské dary ve formě daňových úlev? To dlužno vysvětliti jedině obrovskou mocí, kterou v tomto státě mají cukerní průmyslníci a řepaři, jakož i velkobanky, které na celém tom obchodě jsou tak vysokou měrou zúčastněny.