Schůze zahájena v 11 hodin 55 minut.

Přítomni:

Místopředsedové: Böhr, dr Brabec, Donát, Klofáč, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Krouský, Prause.

95 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministr dr Gažík.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že dal jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. Volkovi, na dnešní a čtvrteční schůzi sen. inž. Oberleithnerovi.

Z předsednictva přikázáno:

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému:

Tisk 671. Usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 1489) o převzetí státního předválečného dluhu nezajištěného (tisk 1528).

Výboru rozpočtovému:

Tisk 672. Usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 1520) o soustavě drobných mincí (tisk 1576).

Podle usnesení iniciativního výboru ze dne 19. června 1928 přikázáno:

Výboru ústavně-právnímu:

Tisk 673. Návrh sen. Donáta, dr Reyla, dr Brabce, Thoře, dr Kovalika, Zulegera, Böhra a spol. na změnu hlavy II. zákona o organisaci politické správy ze dne 14. července 1927, čís. 125 Sb. z. a n.

Místopředseda dr Brabec: Navrhuji, aby bylo uloženo výborům, aby o usneseních poslanecké sněmovny č. t. 671 a 672 podaly zprávu ve lhůtě šestidenní a o návrhu sen. Donáta a druhů č. t. 673 ve lhůtě dvacetičtyři hodin.

Dám hlasovati.

Kdo s návrhem mým souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Návrh můj se přijímá.

Přikročuji k pořadu jednání.

Na prvém místě je:

1. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Moravské Ostravě ze dne 13. dubna 1928 Nt X 5/28/2, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Herlingera pro přečin podle § 14 č. 5 zákona na ochranu republiky (čís.6055/28předs.). Tisk 662.

Zpravodajem je pan sen. Šabata. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Šabata: Slavný senáte! Krajský soud v Mor. Ostravě žádá, aby byl vydán k trestnímu stíhání sen. Herlinger pro přečin podle zákona na ochranu republiky. Věc udala se takto:

Podle zprávy krajského soudu v Moravské Ostravě pronesl sen. Herlinger na veřejné schůzi 27. ledna 1928 tyto výroky:

>Persekuce není u nás menší než v ostatních státech. Komunističtí redaktoři jsou zatýkáni, naše časopisy jsou konfiskovány, aby dělníci nebyli řádně informováni o celé dnešní situaci. Dnešní vláda se stará o dělnictvo tak, že každý, kdo na veřejné schůzi kritisuje poměry, přichází do žaláře.

Tisk dostal náhubek.

Zapovídá se nám pořádati veřejné schůze, aby dělnictvo nebylo informováno. Peněz je dost, ale ne pro dělnictvo, nýbrž na policii, zkrachované banky, na holuby, hřebčince, ale pro dělnictvo není nic. Daně se vysávají z malých a do velkých se pumpují.<

Státní zastupitelství shledává v těchto výrocích skutkovou podstatu rušení obecného míru podle § 14 č. 5 zákona na ochranu republiky, a krajský soud v Moravské Ostravě žádá proto, aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Herlingera pro tento delikt.

Imunitní výbor neshledává podle trestních spisů ve zmíněných výrocích skutkovou podstatu zakládající přečin podle § 14 č. 5 zákona na ochranu republiky, spíše jen pronesenou, víceméně ostrou osobní kritiku, která není způsobilá, aby ohrozila veřejný mír a pořádek.

Navrhuje tudíž imunitní výbor slavnému senátu, aby nebyl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Herlingera.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Přikročíme k hlasování.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby nebyl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Herlingera, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se přijímá.

Přikročíme k dalšímu bodu programu, jímž je:

2. Zpráva imunitního výboru o žádosti zemského trestního soudu v Praze ze dne 23. dubna 1928, č. j. Tl XIV 692/28, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Beutela pro přečin proti bezpečnosti cti (čís. 6085/28 předs.). Tisk 651.

Zpravodajem je pan sen. dr Krouský (za omluveného sen. Wagnera). Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Krouský: Slavný senáte! Pan posl. inž. Jung podal u zemského trestního soudu v Praze trestní oznámení na neznámého pachatele, na dr Emila Strausse jako odpovědného redaktora časopisu >Volksrecht<, na Josefa Schülera jako vydavatele periodického časopisu >Volksrecht< a na p. sen. Frant. Beutela jako spoluvydavatele časopisu >Volksrecht<, a to cítí se býti uražen článkem ve jmenovaném časopise uveřejněném, nadepsaném >Wo stehen die Totenschänder< - Kde jsou hanobitelé mrtvol.

V článku, o který jde, psáno je o tom, že strana t. zv. hackenkreuzlerů dne 4. března, v den, kdy při známém odboji proti Československé republice několik německých občanů padlo, pořádá taneční zábavy, dále se v tomto článku píše o straně t. zv. hackenkreuzlerů způsobem, v němž p. posl. Jung vidí obviňování z opovržlivých vlastností a z opovržlivého smýšlení a v jisté míře vinění z nepočestných a nemravných činů.

Legitimaci svoji k této žalobě odůvodňuje p. sen. Beutel tímto: >Jako známý německý národní socialista, také jako předseda německo-národní socialistické strany dělníků jsem úplně prokázán, správně legitimován k podání obžaloby, jak také vůbec každý národní socialista je prokázán žalobu vznésti, co týž, který ke kruhu jich patří, proti nimž výtky potupy se směřují< - já se přiznám, že nemohu dobře doslova přeložiti text této žaloby, psané v jazyku českém a podané p. dr Zinkem do správné a srozumitelné češtiny.

Imunitní výbor navrhuje, aby odepřen byl souhlas k trestnímu stíhání p. sen. Beutela, a to z toho důvodu, že v celém článku p. posl. Jung osobně ani jako předseda a člen strany německo-nacionálně socialistické, ba vůbec ani tato strana jmenováni nejsou, nýbrž v tomto článku mluví se důsledně jen o hackenkreuzleřích, kteří se v tomto článku obviňují z národní prorady. Tedy obsahem tohoto článku mohli býti dotčeni toliko jako kolektivum. Imunitní výbor se proto domnívá a je toho přesvědčení, že p. posl. Jung nemá legitimace k podání žaloby. Proto navrhuje, abyste odepřeli souhlas k trestnímu stíhání p. sen. Beutela. (Souhlas.)

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Přikročíme ke hlasování.

Prosím o zaujetí místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí.s návrhem výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Beutela, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje.

Přikročíme k dalšímu bodu programu, jímž je:

3. Zpráva imunitního výboru o žádosti soudní stolice v Užhorodě za udělení souhlasu k trestnímu stíhání sen. Bodnara pro soukromožalobní přečin ublížení na cti podle § 2, 3 odst. II. bodu 1 a § 4 odst. II. žák. čl. XLI z r. 1914 (čís. 6191/28 předs.). Tisk 658.

Zpravodajem je p. sen. dr Krouský. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Krouský: Slavný senáte! Paní Šarlota Komarinská, choť okresního náčelníka v Terešvě, podala u sedrie v Užhorodě návrh na zavedení trestního řízení pro ublížení na cti proti redaktorům časopisu >Karpatská Pravda< v Užhorodu vycházejícího, a to pro obsah zprávy z Hrušová v tomto časopise uveřejněné.

Vyšetřující soudce vyslechl redaktory Jos. Bojčuka a Ivana Mondoka a jeden z těchto redaktorů v odpovědném výslechu označil za autora inkriminovaného článku pana sen. Bodnara. Zajímavo je, že i v soudním protokolu uvádí se doslovně, že sen. Bodnar je >senátorem poslanecké sněmovny<. Je zvláštní, jaké ústavně-právní vědomosti má vyšetřující soudce o tom, co je senát; domnívá se patrně, že senát je nějakým výborem poslanecké sněmovny. Snad přiveden byl k tomuto názoru, když čte, jakým způsobem rozhodující kruhy velmi často se senátem jednají. Vyšetřující soudce rozšířil k návrhu soukromé žalobkyně vyšetřování proti sen. Bodnarovi a obeslal ho k odpovědnému výslechu. Sen. Bodnar nepostřehl, bohužel, i když byl obeslán k odpovědnému výslechu, že napřed musí býti zrušena senátem jeho imunita, poslušně dostavil se k tomuto odpovědnému výslechu a poslušně vypovídal a nastoupil tam důkaz pravdy. Sedrie v Užhorodě předložila pak spisy a žalobu státnímu zastupitelství za tím účelem, aby vyžádán byl souhlas k trestnímu stíhání sen. Bodnara. Ani sedrie nepostřehla, že v tomto případě byla porušena imunita senátora. Teprve v tomto stadiu postřehl správně vedoucí úředník státního zastupitelství v Užhorodě, že dosavadním řízením bylo porušeno imunitní právo sen. Bodnara a státní zastupitelství vyrozumělo o tom presidium soudní tabule v Košicích.

Imunitní výbor stejně jako vedoucí státní zástupce v Užhorodě konstatoval, že imunita sen. Bodnara byla porušena již tím, že při tomto odpovědném výslechu byl vyslýchán. Při tom je zcela nerozhodné podle názoru imunitního výboru, zda pan sen. Bodnar imunitní svoje právo při té příležitosti chránil, nebo zda dobrovolně vypovídal a imunitní své právo nereklamoval. Tedy imunitnímu výboru bylo rozhodnouti ve věci samé, a tu sluší přihlédnouti ke znění inkriminovaného článku, článek je psán od zvláštního zpravodaje z Hrušova a zní:

>Z bujnosti hlavy potloukli. V Hrušově dne 13. listopadu t. r. večer opilí násilnici jeli ze Solotviny přes ves Hrušovo; darmojedi zpívali a máchali rukami a tak hlavami se v kupu srazili a rozbili hlavu paní velkomožné hlavního služného Komarinského tak, až krev tekla. A oni vymyslili, že to nějací chlapi kameny paní hlavu rozbili a jali se hledati ty děti, ale dětí žádných nenašli. V tu chvíli jel vozem mladý člověk Vasil Mazur a toho opilá kapitalistická - buržoasní - banda nevinného napadla a pobila kameny a revolverem tak, že člověka na několika místech poranili, který jim daň platí, aby dobře jedli a nic nedělali a v automobilech se vozili. Tak se chovají kapitalisté (buržoasie), tak nuzují darmojedi.<

Imunitní výbor uvážil obsah tohoto inkriminovaného článku a dospěl k názoru, že objektivně ve článku není ničeho obsaženo, čím by mohla býti soukromá žalobkyně dotčena na své cti. Je-li ve článku tvrzeno, že ti, kteří jeli v automobilu, byli opilí a v opilosti paní Komarinskou poranili, není dotčena nikterak na své cti a za tu společnost není oprávněna a legitimována podávati žalobu. A poněvadž paní Komarinská neměla legitimace k stíhání sen. Bodnara, navrhuje imunitní výbor, aby senát odepřel dáti svolení k trestnímu stíhání sen. Bodnara.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, přikročíme k hlasování.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát odepřel souhlas k trestnímu stíhání sen. Bodnara, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se přijímá.

Sděluji, že jsem dal dovolenou na dnešní schůzi panu sen. Slámovi a že

do výboru ústavně-právního nastupuje za sen. Ant. Šolce sen. dr Krouský.

Navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 21. června 1928 o 10. hodině s tímto

pořadem jednání:

1. Zpráva ústavně-právního výboru o návrhu sen. Donáta, dr Reyla, dr Brabce, Thoře, dr Kovalika, Zulegera, Böhra a spol. (tisk 673) na změnu hlavy II. zákona o organisaci politické správy ze dne 14. července 1927, čís. 125 Sb. z. a n. Tisk 676.

2. Druhé čtení zprávy I. výboru technicko-dopravního, II. výboru živnostensko-obchodního, III. výboru rozpočtového, IV. výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 563), kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 7. března 1924, č. 64 Sb. z. a n., jímž se upravuje poměr československé státní správy k Československé plavební akciové společnosti Oderské. Tisk 595 a k tisku 595.

3. Zpráva imunitního výboru o žádosti vrchního státního zastupitelství v Bratislavě za souhlas ke stíhání sen. Fijaly pro přestupek podle §u 15 č. 4 zákona na ochranu republiky a pro přestupek podle §u 46 tr. z. př. uh. (čís. 2466/26 předs.). Tisk 660.

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Poděbradech ze dne 10. května 1928, č. j. 320/28, aby dán byl souhlas k trestnímu stíhání sen. Dundra pro přestupek podle §§ 3, 4 a 19 zák. ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z. (čís. 6160/28 předs.). Tisk 661.

Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Končím schůzi.

Konec schůze ve 12 hodin 15 min.