Schůze zahájena v 15 hodin 30 minut.

Přítomni:

Místopředsedové: Böhr, dr Brabec, Donát, Klofáč, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Krouský, Prause.

100 senátorů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem. dovolenou na dnešní schůzi sen. inž. Oberleithnerovi, na dnešní a zítřejší schůzi sen. dr Baxovi, Bobulovi, Friedrichovi, inž. Klimkovi, dr Kovalikovi, dr Krupkovi.

Navrhuji, aby byla dána dovolená na dobu 14 dnů sen. dr. Fáčkovi, na dobu 3 neděl sen. Pánkovi, zdravotní dovolená do konce července 1928 sen. Reščukovi.

Prosím, dám hlasovati.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Prosím o přečtení, co bylo tiskem rozdáno.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte): Tiskem rozdáno:

K tisku 595. Zpráva ústavně-právního výboru k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 7. března 1924, č. 64 Sb. z. a n., jímž se upravuje poměr Československé státní správy k Československé plavební akciové společnosti Oderské (tisk 563).

Tisk 658. Zpráva imunitního výboru o žádosti soudní stolice v Užhorodě za udělení souhlasu k trestnímu stíhání sen. Bodnara pro soukromožalobní přečin ublížení na cti podle §§ 2, 3 odst. II., bodu 1 a § 4 odst. II. zák. čl. XLI z r. 1914 (čís. 6191/28 předs.).

Tisk 659. Návrh sen. dr Soukupa, Ant. Nováka a soudr. na poskytnutí státní pomoci postiženým strašlivou živelní katastrofou (krupobitím) v okresech křivoklátském, berounském a smíchovském.

Tisk 660. Zpráva imunitního výboru o žádosti vrchního státního zastupitelství v Bratislavě za souhlas ke stíhání sen. Fijaly pro přestupek podle § 15 č. 4 zák. na ochranu republiky a pro přestupek podle § 46 tr. z. př. uh. (čís. 2466/26 předs.).

Tisk 661. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Poděbradech ze dne 10. května 1928 čís. 320/28, aby dán byl souhlas k trestnímu stíhání sen. Dundra pro přestupek podle §§ 3, 4 a 19 zák. ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z., (čís. 6160/28 předs.).

Tisk 662. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Moravské Ostravě ze dne 13. dubna 1928, Nt X 5/28/2, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Herlingera pro přečin podle § 14, č. 5 zák. na ochranu republiky (čís. 6055/28 předs.).

Tisk 663. Zpráva I. výboru technicko-dopravního, II. výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona o nabytí místní dráhy Votice-Sedlčany státem (tisk 646).

Tisk 664. Návrh sen. Sechtra a. spol. na státní pomoc postiženým živelní pohromou na okrese berounském a křivoklátském.

Tisk 665. Návrh sen. Donáta, Vraného, Sáblíka a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným živelními pohromami v různých krajích našeho státu.

Tisk 666. Návrh sen. Klečáka a spol. na okamžitou pomoc postiženým průtrží mračen v obcích: Nový Jáchymov, Otročiněves, Nová Huť pod Nižborem, Stradonice v okresu křivoklátském a v Buštěhradě v okresu kladenském.

Zápisy o 128. a 129. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 5. června 1928.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 659. Návrh sen. dr Soukupa, Ant. Nováka a soudr. na poskytnutí státní pomoci postiženým strašlivou živelní katastrofou (krupobitím) v okresech křivoklátském, berounském a smíchovském.

Tisk 664. Návrh sen. Sechtra a spol. na státní pomoc postiženým živelní pohromou na okrese berounském a křivoklátském.

Tisk 665. Návrh sen. Donáta, Vraného, Sáblíka a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným živelními pohromami v různých krajích našeho státu.

Tisk 666. Návrh sen. Klečáka a spol. na okamžitou pomoc postiženým průtrží mračen v obcích: Nový Jáchymov, Otročiněves, Nová Huť pod Nižborem, Stradenice v okresu křivoklátském a v Buštěhradě v okresu kladenském.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Přikročuji k projednávání pořadu jednání.

Navrhuji, aby odst.

1. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 629), jímž se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení vládní vyhláškou ze dne 29. března 1928, č. 47 Sb. z. a n., v prozatímní platnost uvedená dohoda, sjednaná výměnou not dne 6. února 1928 v Ottawě, kterou se prodlužuje platnost prozatímní obchodní dohody mezi Československou republikou a dominiem Kanadou, sjednané dne 20. prosince 1926 v Praze (Sb. z. a n. č. 255 z r. 1926 a č. 42 z r. 1928), tisk 655

a odst.

2. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 636), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní úmluva sjednaná mezi republikou Československou a Kanadou v Ottawě dne 15. března 1928, tisk 656

sloučeny byly v jediné projednávání a jedinou rozpravu.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.).

To je většina. Návrh můj je přijat.

Zpravodaji jsou:

za výbor zahraniční sen. Lukeš,

za výbor národohospodářský sen. Hrejsa.

Prosím p. sen. Lukeše, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Republika Československá sjednala s dominiem Kanadou prozatímní obchodní smlouvu již 20. prosince 1926 s účinností od 1. ledna 1927, a to na 15 měsíců, pokud by nebyla vypovězena 5 měsíce dříve. Tento termín těchto 15 měsíců uplynulo 31. března 1928.

Definitivní obchodní úmluva, jež měla prozatímní dohodu nahraditi a upraviti obchodní styky mezi oběma zeměmi podle zásady nejvyšších výhod, byla sice ještě před 31. březnem t. r. uzavřena a dne 16. března 1928 v Ottawě podepsána, avšak nemohla býti zavčas též ústavně vyřízena.

Proto, aby nenastal po 31. březnu t. r. až do ústavního schválení bezesmluvní stav mezi oběma státy, bylo nutno prozatímní dohodu ze dne 20. prosince 1926 až do nabytí platnosti definitivní úmluvy prodloužiti. To stalo se zvláštní dohodou mezi zástupcem našeho státu a dominiem Kanadou výměnou not dne 6. února 1928 v Ottawě, kterážto dohoda vyhlášena byla dne 29. března 1928, čís. 47 Sb. z. a n.

Oba státy měly zájem na tom, aby prozatímní dohoda z 20. prosince 1926 byla po 31. březnu 1928 prodloužena proto, že jak republika Československá získala pro dovoz svého zboží do Kanady výhod středního tarifu, tak poskytla kanadskému zboží na určité položky svého celního tarifu nejvyšší výhody při dovozu do československého státu.

Pokud se týká schválení obchodní úmluvy z 15 března 1928 sjednané mezi republikou Československou a Kanadou v Ottawě, uvedl bych toto:

Celní sazebník dominia kanadského má trojí sazby: První sazby preferenční, jež jsou nejnižší, které jsou určeny pro země, jež jsou ve svazku britské říše, druhý sazebník s poněkud vyššími sazbami přiznává tyto jen některým cizím státům, a to těm, jež uzavřely s Kanadou obchodní smlouvu. Třetí celní sazebník s nejvyššími sazbami platí pak pro ostatní státy.

Československá republika, jak jsem již uvedl, zajistila si prozatímní dohodou z 20. prosince 1928 výhody středního tarifu, avšak některým státům jako Francii, Italii, Belgii, Finsku a Nizozemí byly vedle toho středního tarifu poskytnuty ještě smluvně další slevy, takže náš stát byl oproti těmto státům v nevýhodě.

Je přirozeno, že naše republika se musila starati o to, aby byla sjednána v tomto směru náprava, abychom docílili s Kanadou takové obchodní úmluvy, která by nám vyhovovala, jakou máme s jinými státy, a to na zásadě nejvyšších výhod. Podle této smlouvy zaručují si oba státy pro své zboží, plodiny a výrobky při dovozu a vývozu, že nebudou podrobeny jiným nebo vyšším clům nebo dávkám, než jaké budou placeny za podobné zboží, plodiny nebo výrobky kteréhokoli třetího státu. Tím získali jsme slev, jichž dosud jsme neměli a jež nad to případně poskytne Kanada jiným státům.

Rovněž nesmí býti ukládán žádný zákaz nebo obmezení při dovozu, než jest uloženo cizím státům. Výjimku činí státní monopol a opatření zdravotní nebo zákaz, který je nezbytným z důvodů ochrany bezpečnosti státu, osob, zvířat nebo rostlin.

Při přepravě tím nebo oním státem budou zboží, plodiny a výrobky obou zemí navzájem prosty všech průvozních poplatků. Doprava však musí se díti bez přelodění.

Obchodní úmluva nabude účinnosti patnáctý den po výměně ratifikací. V platnosti zůstane po dobu 4 roků a cenné je, že se automaticky prodlužuje s možností výpovědi 12 měsíců předem.

Dovoz a vývoz zboží, pokud se týče našeho a kanadského zboží stoupá a je, pokud se týče dovozu zboží z Kanady do našeho státu, asi dvakrát vyšší hlavně následkem zvýšeného dovozu pšeničné mouky, kterou z Kanady k nám dovážíme.

Abych uvedl aspoň některá data, uvádím, že v r. 1924 vyvezli jsme do Kanady zboží okrouhle za 23 miliony Kč a r. 1927 již za 44 miliony Kč. Hlavně vyváželi jsme zboží skleněné, porculán, chmel, klobouky, hračky, krajky, knoflíky, umělé květiny, zboží bavlněné, vlněné a lněné.

Naproti tomu dovezli jsme z Kanady v r. 1927 za 911/2 milionu Kč, a to hlavně mouky, tuků, asbestu, automobilových obručí, motorových vozidel, ryb a ovoce.

Přesto, že je dominium Kanada poměrně vzdálené od naší republiky, je viděti vzhledem k uvedenému, že máme s tímto státem dosti čilé styky. Proto má a měl náš stát zájem na tom, aby též ta prozatímní dohoda, o které jsem se zmínil, z 20. prosince 1926, jejíž platnost 31. březnem 1920 uplynula, než vstoupí v účinnost definitivní obchodní úmluva, o které jsem teď mluvil, byla prodloužena.

Zahraniční výbor uznav důležitost těchto smluv, jež jsou též v zájmu utužení našich zahraničních styků s dominiem Kanadou, navrhuje:

Slavný senáte račiž schváliti dohodu, sjednanou mezi naším státem a Kanadou dne 6. února 1928 v Ottawě výměnou not, která byla vyhlášena dne 29. března 1928 Sb. z. a n., č. 47, a jíž se prodlužuje platnost prozatímní dohody sjednané mezi Československou republikou a dominiem Kanadou dne 20. prosince 1926 v Praze.

A dále: Schváliž slavný senáte obchodní úmluvu mezi republikou Československou a Kanadou, sjednanou dne 15. března 1928 v Ottawě.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Dále má slovo pan sen. Hrejsa za výbor národohospodářský.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Kanada, britské dominium v Severní Americe mezi 42°-72° s. z. š. a 141°-57° z. d., zaujímá celou severní polovinu tohoto kontinentu mimo západní poloostrov Aljašku a New Foundland a náleží co do plochy k největším politickým územím světa.

Kanada zaujímá celkem 8,770.000 km2. Obyvatelstva čítá 8,788.000, z toho je 50.48% zemědělců a 49.52%. obyvatelstva městského. Výroba zemědělská má r. 1924 hodnotu primární 2.360,285.228 liber šterlinků, čistou hodnotu 1.795,681.485 liber šterlinků. Sekundární hrubá hodnota zemědělské výroby činí 3.073,578.742 liber šterlinků a čistá 1.501,811.582 liber šterlinků.

V Kanadě daří se veškeré evropské plodiny, ječmen, pšenice, žito, řepa, oves, pohanka, zemáky a ovoce. S tímto významným britským dominiem udržuje naše republika čilé obchodní styky. Kanada k nám dováží, jak již pan zpravodaj výboru zahraničního pověděl, hlavně výrobky zemědělské. My do Kanady dovážíme hlavně výrobky průmyslové.

Až do r. 1926 nebyly obchodní styky naší republiky s Kanadou upraveny žádnou obchodní smlouvou. Teprve, když r. 1926 byl přijat zákon o zemědělských clech č. 106, byla donucena Kanada, která k nám dováží hlavně obilí, pšenici, mouku, tuky, ryby, ovoce, asbest, a pod., těmito cly k tomu, že uzavřela s námi prozatímní obchodní dohodu ze dne 20. prosince 1926, která byla uveřejněna ve Sbírce zákonů a nařízení č. 275. Platnost této zatímní dohody uplynula 31. března t. r. Vláda republiky naší prodloužila prozatímní platnost oné prozatímní obchodní dohody vyhláškou z 29. března 1928 až do té doby, kdy bude nahrazena obchodní úmluvou definitivní, která mezitím také byla dohodnuta s tím omezením, že může býti 3 měsíce předem vypovězena.

Dne 15. března 1928 byla sjednána obchodní úmluva mezi republikou Československou a Kanadou v Ottawě. Tato obchodní dohoda je vybudována na zásadě nejvyšších výhod. Jak zde bylo již zdůrazněno panem referentem výboru zahraničního, my získáváme pro čsl. zboží průmyslové zvláštní slevy, které jsme dosud neměli, a naše zboží bude používati nejvýhodnějších celních sazeb, které Kanada přiznala, nebo přizná v budoucnosti kterémukoli jinému státu, mimo země ve svazku britské říše. Dosud platil pro náš stát t. zv. střední tarif kanadský, kde jsme byli oproti zmíněným státům, Francii, Italii, Belgii, Finsku a Nizozemsku v nevýhodě, které požívaly úlev ze středního tarifu kanadského. Touto úmluvou dostává se našemu státu těchto úlev, těchto snížení ze středního tarifu kanadského, a proto jeví se tato obchodní smlouva býti výhodnou pro náš stát.

Připojuji se k vývodům pana referenta výboru zahraničního a jménem výboru národohospodářského navrhuji, aby slavný senát schválil jak obchodní úmluvu prozatímní, tak také definitivní.

Místopředseda dr Brabec: Řečnická lhůta je stanovena na 20 minut. Jsou proti tomu námitky. (Námitek nebylo.)

Není námitek. Dávám slovo p. sen. Hamplovi.

Sen. Hampl: Slavný senáte: Dovoluji si při příležitosti této osnovy přednésti toto prohlášení: (Další část řeči byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 14. června 1928 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Přerušuji pana řečníka a žádám, aby mluvil k věci. (Další část řeči byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 14. června 1928 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)

Místopředseda dr Brabec: Vzhledem k tomu, že pan řečník jednak nemluvil k věci, pročež jsem ho volal k věci, a že mu nebylo ve všem rozuměti, vyhrazuji si rozhodnutí předsednictva, co z jeho řeči má býti ze stenografického protokolu vyloučeno a nesmí býti uveřejněno.

Přejí si páni zpravodajové doslov? (Sen. Lukeš se hlásí.) Pan sen. Lukeš má slovo.

Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Pokud se týče věci samé, nemám, co bych dodal. Chci jen konstatovati, že předešlý řečník p. kol. Hampl vůbec k věci nemluvil, že jeho teorie komunistické s věcí nikterak nesouvisejí a vůbec s obchodním ujednáním s Kanadou nemají co dělat.

Místopředseda dr Brabec: Pan sen. Hrejsa má slovo.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Konstatuji také, že jediný řečník, který mluvil k těmto předlohám, nemluvil, docela nic o Kanadě ani o zatímní obchodní smlouvě, ani o definitivní obchodní úmluvě, nýbrž mluvil o věcech Spartakiady, strany komunistické se týkajících atd. Není proto potřebí, abychom se zabývali jeho vývody.

Podotýkám, že Kanada má pro nás také význam v tom směru, že mnoho našeho zemědělského lidu se do Kanady stěhuje. Kdežto vystěhování do Spojených států severoamerických bylo nyní znemožněno, přijímá Kanada ochotně naše zemědělské dělníky a drobné zemědělce, kteří tam přicházejí, aby tam hledali svůj chléb a po této stránce jsou naše styky s Kanadou velmi čilé. Ovšem je smutné, že musíme vyvážeti lid zemědělský, místo abychom ho zaměstnali u nás a vyváželi výrobky zemědělské. Po této stránce má smlouva veliký význam, neboť styky jsou značné. Doporučuji předlohu znovu k přijetí.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Prosím, račte zaujmouti místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením první smlouvy s Kanadou tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové tisk 655, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení v naznačeném znění přijímá se ve čtení prvém.

Dále: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením druhé smlouvy s Kanadou, jak je vyznačeno ve zprávě výborů tisk 656. ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Navrhuji přesunutí 5. odstavce jednacího pořadu na místo třetí. Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Námitek není. Přijímá se.

Přikročuji k tomuto bodu programu, jímž je:

3. Druhé čtení zprávy I. výboru ustavně-právního, II. výboru sociálně-politického k vládnímu návrhu zákona o pomocné praksi porodnické, jakož i o vzdělání a výcviku porodních asistentek (porodních pomocnic) (tisk 466 a 543). Tisk 649.

Táži se pana zpravodaje, zda má nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Navrhuji tyto tiskové opravy:

V §u 1, odst. c) ve 2. řádce za slovem >sub< nemá býti tečka.

V §u 4. odst. 2. místo >nebo< má býti >neb<.

V §u 6, odst. 1. v 5. a 6. řádce ve slovech >kterékoliv< a >kdykoliv< jest škrtnouti koncové >v<.

V §u 7, odst. 1. ve 3. řádce za slovem >odňat< nemá býti čárka a v odst. 2. lit. a) v 1. řádce za slovem >sub< nemá býti tečka.

V §u 9, odst. 3. ve 3. řádce místo >nebo< má býti >a nebo<.

V §u 10, odst. 1. ve 4. řádce za slovem >stolice< jest škrtnouti čárku.

To je všechno, co navrhuji.

Místopředseda dr Brabec: Prosím, abyste zaujali místa. (Děje se.) Dám hlasovati.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí, jakož i s úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, s opravami, panem zpravodajem navrženými, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí, jakož i s jeho úvodní formulí a s opravami navrženými p. zpravodajem přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Přikročíme ještě ke hlasování o resolucích. Dám nejprve hlasovati o resolucích otištěných ve zprávě výborové.

Kdo souhlasí s resolucemi otištěnými ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce otištěné ve zprávě výborové se přijímají.

Dále jsou zde resoluce podané pí. sen. Plamínkovou a druhy.

Prosím, aby resoluce první byla přečtena.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

>Ministr zdravotnictví nechť nařídí vyšetřování všech okolností, jež by daly podklad rayonování porodnické pomoci a ustanovení mumeri clausi; budiž pak ihned přikročeno k jejich provedení s ohledem na potřeby sociálně zdravotní i komunikační.<

Místopředseda dr Brabec: Prosím pana zpravodaje, aby se o resoluci vyjádřil.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Slavný senáte! V resoluci se znovu objevuje myšlenka numeru clausu, kterou jsem již v referátě jako nežádoucí odmítl, poněvadž při dnešním nadbytku porodních asistentek zavedením numeru clausu ohromné tisíce těchto žen by bylo úplně zproletarisováno. Navrhuji zamítnutí této resoluce.

Místopředseda dr Brabec: Dám hlasovati o návrhu pana referenta.

Kdo je pro zamítnutí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato se zamítá.

Prosím o přečtení druhé resoluce. Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

> Vzhledem k faktu, že za více než 5 let nebyl prováděn zákon č. 236/1922 navrhujeme:

Vláda se vyzývá, aby naléhala na důsledné a urychlené provádění §§ 15, 16 a 17 (odst. 1. a 4.) zákona č. 236/1922.<

Místopředseda dr Brabec: Prosím pana zpravodaje.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Tato věc v rozumných mezích je požadována resolucí sociálně-politického výboru. Vzhledem k tomu navrhuji, aby byla také tato resoluce zamítnuta. (Sen. Plamínková: Ať to tedy neprovádějí jako dosud!)

Místopředseda dr Brabec: Dám, prosím, o tom hlasovati.

Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce se zamítá.

Prosím o přečtení třetí resoluce pí. sen. Plamínkové a druhů.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

>Ministerstvo zdravotnictví nechť vydá podrobné instrukce úředního šetření, na jehož základě má býti provedeno odnětí diplomu nebo odnětí oprávnění k výkonu porodnické prakse podle §u 7 tak, aby šetření bylo prováděno jednotně ve všech okresech a restrikce práv porodní asistentsky aby nastoupila jen v případech naprosto nutných.<

Místopředseda dr Brabec: Prosím pana zpravodaje.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Považuji tuto resoluci za zbytečnou, poněvadž se rozumí samosebou, že šetření bude prováděno správně a důkladně, ale zase nařizovati přímo v resoluci, že jen v naprosto nutných případech má býti použito práva na odnětí diplomu, to bylo by, myslím, zeslabováním zákona. Navrhuji tedy také zamítnutí této resoluce.

Místopředseda dr Brabec: Dám o tom hlasovati.

Kdo souhlasí s touto resoluci pí. sen. Plamínkové a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce se zamítá.

Prosím o přečtení čtvrté resoluce.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

>Vláda se vyzývá, aby pečovala o rychlé zavedení nemocenského, starobního a invalidního pojištění porodních asistentek.<

Místopředseda dr Brabec: Prosím p. zpravodaje.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Povolání porodní asistentky podle tohoto zákona zůstává povoláním svobodným a tedy otázka jejich pojištění nemocenského, starobního a invalidního souvisí s aktivováním sociálního pojištění samostatných, o kterém jsme zákon již přijali. Navrhuji tedy také zamítnutí této resoluce.

Místopředseda dr Brabec: Dám o tom hlasovati, prosím.

Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce se rovněž zamítá.

Přikročíme k dalšímu bodu programu, označenému původně jako 3., nyní

4. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru živnostensko-obchodního o vládním návrhu zákona (tisk 635), jímž se mění a částečně doplňuje zákon ze dne 29. května 1923, č. 128 Sb. z. a n., o provádění Mezinárodní opiové konvence ze dne 23. ledna 1912, vyhlášené pod č. 159 Sb. z. a n. z r. 1922, a jímž se provádí Mezinárodní opiová úmluva ze dne 19. února 1925, vyhlášená pod č. 147 Sb. z. a n. z r. 1927. Tisk 654.

Zpravodaji jsou:

za výbor sociálně-politický sen. dr Havelka,

za výbor živnostensko-obchodní sen. Miller.

Prosím, aby se p. sen. dr Havelka ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Mezinárodní úprava opiové otázky byla zahájena tak zvanou mezinárodní komisí šanghajskou z roku 1909.

Další krok na této dráze, směřující ku postupnému potlačování požívání opia, morfia, kokainu, jakož i drog připravených neb odvozených z těchto látek, které dávají nebo mohou dáti příležitost k podobnému zneužívání - učiněn byl Mezinárodní opiovou konvencí ze dne 23. ledna 1912, vyhlášenou pod čís. 159 Sb. z. a n. z roku 1922. Konvence tato vyhlášena byla s tím, že vzhledem k ustanovení článku 295 mírové smlouvy versailleské a obdobným ustanovením ostatních smluv mírových její ratifikaci jménem republiky Československé nahradila ve všech směrech československá ratifikace mírové smlouvy versailleské. To nutno připomenouti z toho důvodu, že Rakousko-Uhersko tuto konvenci neuzavřelo.