Schůze zahájena v 16 hodin 20 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Böhr. dr Brabec, Donát, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Krouský, Prause.

118 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Černý, dr Mayr-Harting.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Baroušek,

dr Trmal.

Místopředseda Donát (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že dal jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. dr Brunarovi, Dundrovi, Habr manovi, Hartlovi, Hubkovi, Kavanovi, dr Kloudovi, Kroiherovi, Křepkovi a Klofáčovi, na dnešní a zítřejší schůzi sen. dr Krupkovi.

Navrhuji, aby byla dána zdravotní dovolená na dobu 6 neděl sen. Pastyříkovi, do konce června sen. dr Jesserovi a předsedovi senátu dr Hrubanovi, na dobu 3 měsíců sen. dr Šrobárovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Tiskem rozdáno:

Zástupce tajemníka senátu dr Trmal (čte):

Tisk 638. Poštou. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu pro přestupky v Praze, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Hampla pro přestupky podle §ú 2, 3, 19 zák. ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z., (č. 5616 předs.).

Tisk 639. Návrh sen. Ant. Nováka, Dundra, Jaroše a soudr. na doplnění zákona ze dne 15. června 1927, čís. 77 Sb. z. a n., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy.

Tisk 640. Návrh sen. Dundra, Havleny, Ant. Nováka a soudr. na poskytnutí pomoci a provedení vydatných opatření ve prospěch nezaměstnaného dělnictva lnářského průmyslu v obvodech Vrchlabí a Trutnova..

Tisk 641. Návrh sen. Donáta, Sáblíka, Hrejsy a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým krupobitím na okresech počáteckém, jihlavském, třešťském a telečském.

Tisk 642. Návrh sen. Šturce a soudr., aby požárem těžce poškozeným občanům v Podluhách, okres Hořovice, byla okamžitě poskytnuta pomoc z prostředků státních.

Tisk 643. Návrh sen. Petříka a soudr. na státní pomoc postiženým průtrží mračen v obci Malči v politickém okrese Sušici.

Tisk 644. Vládní návrh zákona o veřejné stráži zemědělské.

Tisk 645. Vládní návrh zákona o ochraně polního majetku.

Tisk 646. Vládní návrh zákona o nabytí místní dráhy Votice-Sedlčany státem.

Tisk 647. Vládní návrh zákona, kterým se zrušují úlevy stanovené z důvodu války pro nastoupení a provozování živností.

Zápisy o 126. a 127. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem písemné námitky podány, pokládají se zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 639. Návrh sen. Ant. Nováka, Dundra, Jaroše a soudr. na doplnění zákona ze dne 15. června 1927, čís. 77 Sb. z. a n., o nové úpravě finančního hospodářství, svazků územní samosprávy.

Tisk 640. Návrh sen. Dundra, Havleny. Ant. Nováka a soudr. na poskytnutí pomoci a provedení vydatných opatření ve prospěch nezaměstnaného dělnictva lnářského průmyslu v obvodech Vrchlabí a Trutnova.

Tisk 641. Návrh sen. Donáta, Sáblíka, Hrejsy a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým krupobitím na okresech počáteckém, jihlavském, třešťském a telečském..

Tisk 642. Návrh sen. Šturce a soudr., aby požárem těžce poškozeným občanům v Podluhách, okres Hořovice, byla okamžitě poskytnuta pomoc z prostředků státních.

Tisk 643. Návrh sen. Petříka a soudr. na státní pomoc postiženým průtrží mračen v obci Malči v politickém okrese Sušici.

Místopředseda Donát (zvoní): Přistupuji k projednáváni pořadu dnešní schůze.

Prvním bodem je:

1. Ústní zpráva ústavně-právního výboru o vládním nařízení čís. 5/1927, kterým se zrušuje úřad zplnomocněného komisaře rep. Čsl. pro Ratibořsko.

Zpravodajem je pan sen. Lukeš. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Podle ustanovení čl. 83 Mírové smlouvy versailleské ze dne 28. června 1919 byla rozšířena suverenita republiky Československé též na část horního Slezska v kraji ratibořském, zvanou Hlučínsko.

Tím vrácena nám byla toliko nepatrná část, jeden okres z Horního Slezska, jež r. 1743 za Marie Terezie pruským králem Bedřichem od historického území českého bylo odtrženo.

Vládním nařízením ze dne 24. ledna 1920, čís. 65 Sb. z. a n., vydaným na základě citované smlouvy a § 14 z 13. listopadu 1918, č. 37 Sb. z. a n., byl ustanoven pro Hlučínsko zplnomocněný komisař a zákonem z 30. ledna 1920, č. 76 Sb. z. a n.,

o inkorporaci kraje hlučínského bylo stanoveno, které zákony a nařízení Československé republiky platí též pro Hlučínsko, které do té doby tam platné zůstávají nadále v prozatímní platnosti. A mimo to zmocnil tento zákon vládu, aby provedla všechna potřebná opatřeni k řádné správě a aby podala o opatřeních těchto zprávu Národnímu shromáždění.

To bylo nutno učiniti proto, že vrácené nám území hlučínské bylo po 177 let pod suverenitou jiného státu než území republiky Československé, a měla-li nyní jeho veřejná správa, školství, soudnictví i ostatní poměry odpovídati suverenitě našeho státu, bylo je co nejrychleji znovu upraviti.

Vládou jmenovaný zplnomocněný komisař byl vládním nařízením vybaven zvláštní plnou mocí, byl oprávněn jménem vlády republiky Československé, po případě i jménem jednotlivých členů vlády učiniti vše, co za vhodné uzná, nařizovati, rozhodovati a opatřovati, čeho k udržení pořádku, konsolidování poměrů a zabezpečení řádného státního života na území hlučínském bude potřebí.

Obstarání politické správy v I. stolici připadlo okresní politické správě v Hlučíně, kdežto v ll. stolici zplnomocněnému komisaři a ve Ill. stolici příslušným ministerstvům. (Předsednictví přejímá předseda dr Hruban.)

Prvním květnem 1920 nabyly na Hlučínsku platnosti všechny zákony a nařízení republiky Československé, nebyly-li nařízením stanoveny výjimky, pokud se týče jednak soudu, jednak horního zákona, pak práva tiskového, spolkového a shromažďovacího,

Nařízením bylo upraveno právo domovské, oprávnění živnostenská, otázky sociální, školské, správa finanční, železniční, pošt a telegrafů a samospráva.

Vzhledem k tomu, že na Hlučínsku až na dvě obce jest obyvatelstvo až na malé výjimky národnosti české - již podle pruské statistiky bylo napočteno r. 1890 a 1900 87% obyvatelstva, národnosti moravské, a též r. 1921 napočteno tam bylo 83% obyvatel české národnosti - je tam zaveden až na dvě obce na všech školách vyučovací jazyk český, aby lid hlučín

Sb. z. a n., a to ukládá vládě předložiti každé opatření podle tohoto zákona vydané Národnímu shromáždění na vědomí. Z toho důvodu bylo senátu toto nařízení na vědomí předloženo.

Ústavně-právní výbor navrhuje senátu Národního shromáždění, aby vládní nařízení ze dne 3. února 1927, č. 5 Sb. z. a n., kterým se zrušuje úřad zplnomocněného komisaře republiky Československé pro Ratibořsko, vzal na vědomí.

Předseda (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen. Prosím, račte se posaditi. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo souhlasí s návrhem výboru ústavně-právního, aby uvedené vládní nařízení bylo schváleno, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Vládní nařízení se tím schvaluje.

Dalším předmětem dnešního jednání je:

2. Ústní zpráva sociálně-politického výboru o vládním nařízení č. 13/1926, jímž se mění a doplňuje vládní nařízení č. 321/1920 upravující správu veřejnou mimo soudní správu a rozšiřující působnost československých zákonů a nařízení v oboru oné správy na Hlučínsku.

Zpravodajem je pan sen. Roháček, dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Roháček: Slávny. senát! Toto vládné nariadenie bolo podané už pred rokom a dnes máme len dodatočne jeho schváleníe previesť. Vláda republiky Československej podľa zákona zo dňa 30. januára 1920, č. 76 Sb. z. a n., o inkorporácii kraja hlučinského prišla k tomu presvedčeniu, že vládné nariadenie z roku 1920, č. 321 Sb. z. a n., treba novelizovať. Zákon ten pojednáva o sociálnom poistení a ako to bolo za počiatku budovania republiky, robili sa mnohé zákony a nariadenia s kvapom a tiež s mnohými vadami. Do tohoto nového územia Hlučínska r. 1923 16. marca pričlenené boly obce Hať a Pišť. Výhody nemocenského poistenia musely byť od r. 1923 16. marca i na tieto obce prenesené. Ďalej nemecko-ríšski príslušníci, ktorí ztratili domovské právo na Hlučíne, museli byť vylúčení z výhod nášho sociálneho poistenia. Tiez odborové poistenie hornického bratrstva tarnovského má byť zásadne zachované a tiež má byť v súlad uvedený zákon č. 221 z r. 1924 Sb. z. a n. Toto vládné nariadenie majúc pred očima nápravu a unifikáciu sociálného poistenia, vydáva túto novelizáciu, ktorá má 4 články a 9 paragrafov.

Ako referent doporučujem slávnemu senátu, aby toto vládne nariadenie dnes dodatočne schválil.

Předseda (zvoní): Ke slovu je přihlášen pan sen. Stolberg. Dříve nežli mu udělím slovo, navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 15minut.

Není žádných námitek? (Námitek nebylo.) Řečnická lhůta je tedy stanovena 1/4 hodinou.

Dávám slovo panu sen. Stolbergovi.

Sen. Stolberg (německy): Slavný senáte! Nařízením č. 5 z roku 1927 učiněn byl první krok ke zrušení výjimečných ustanovení, která dosud tížila Hlučínsko. Přece však se zatím stalo ještě velmi málo. § 1 tohoto nařízení stanoví, že se úřad zplnomocněného komisaře zrušuje a že jeho pravomoc nyní přejíti má na zemskou vládu. Pravomoc, kterou staré nařízení z roku 1920 dalo zplnomocněnému komisaři, byla mimořádně dalekosáhlá. Praví se v §u 2 tohoto nařízení: Zplnomocněný komisař - nyní tedy slezská zemská správa politická - jest oprávněn jménem vlády republiky Československé, po případě také jménem jednotlivých členů vlády vše, co za vhodné uzná, nařizovati, rozhodovati a opatřovati, čeho k udržení pořádku, konsolidování poměrů a k zabezpečení řádného státního života na Hlučínsku je potřebí. Ustanovení to, jež zjevně stojí mimo zákon a mimo ústavu, jež zemské správě politické dává pravomoc, která podle ústavy přísluší jen vládě, ustanovení, které snad v mimořádných poměrech válečných bylo oprávněno, ustanovení, které snad bylo oprávněno ve zcela krátké době přechodné, které však již nyní trvá po 10 roků. Nařízení č. 13 z r. 1926, které se dnes rovněž předkládá senátu ke schválení, obsahuje několik změn nařízení č. 321 z r. 1920. Změny týkají se v prvé řadě ustanovení o sociálním pojištění. Ve velice důležitých věcech však zůstává staré nařízení z r. 1920 se svými výjimečnými ustanoveními v platnosti, z výjimečnými ustanoveními, která se v prvé řadě týkají školství. Jako výjimečné ustanovení platí pro Hlučínsko, že vyučovací jazyk smí býti výhradně český. § 6 říšského zákona o obecných školách stran vyučovacího jazyka a vyučování druhému zemskému jazyku je na Hlučínsku zrušen. § 2 školského a vyučovacího řádu, podle kterého vydržovatelé školy mají býti dotázáni o vyučovacím jazyku a o druhém zemském jazyku jakožto předmětu vyučování, je v tomto území rovněž zrušen. §§ 70 a 71 říšského zákona o obecných školách stran zřizování soukromých škol jsou rovněž zrušeny. V §u 12 citovaného nařízení obsaženo je sice ustanovení, že na žádost obyvatelstva zplnomocněný komisař může zavésti i druhý jazyk jakožto jazyk vyučovací, ale zplnomocněný komisař dosud tohoto zmocnění nepoužil.

Je zásadou v mezinárodním právu stále více pronikající, že ohledně vyučování a ohledně stanovení příslušnosti k některé národnosti anebo k jazykovému společenství výhradně mají rozhodovati rodičové, popřípadě ti, kdož jsou oprávněni k výchově. Tuto zásadu uplatnil československý stát sám ve své smlouvě s Polskem. Tato zásada projevila se v poslední době opětně v rozhodnutí smírčího soudu v Haagu při urovnání sporu mezi Německem a Polskem, kdy opětovně bylo stanoveno, že správní úřady nejsou oprávněny přezkoumávati prohlášení rodičů o národnostní nebo jazykové příslušnosti dětí. Odpovídalo by spravedlnosti a moudrosti, kdyby tato zásada pronikla také konečně v našem území.

Nařízení č. 13 z r. 1926, které nyní má býti schváleno, obsahuje důležité změny

ustanovení nařízení z r. 1920 o sociálním pojištění. Ale také tuto úpravu nelze považovati za konečnou. Poukazoval jsem již opětovně s tohoto místa na nepostačitelnost dosavadních ustanovení. Senát přikázal také sociálně-politickému výboru iniciativní návrh; výbor zaslal tento iniciativní návrh vládě, aby k němu zaujala stanovisko a podala dobrozdání. Není pochybnosti o tom, že ustanovení o sociálním pojištění, která na Hlučínsku měla zavésti převedení říšsko-německého sociálního pojištění, nedostačují a že zákonitá úprava je nezbytná. Jednou z příčin, proč se tato úprava nedostává kupředu, je to, že převedení reserv ze říšsko-německého sociálního pojištění, které se mělo státi na základě čl. 312 mírové smlouvy versailleské, dosud nebylo provedeno, ba že dotčené vyjednávání dosud nebylo skončeno. Říšská vláda německá prohlásila, že je ochotna toto vyjednávání skončiti. Resoluce dnes předložená žádá senát, aby vládu vyzval, by toto vyjednávání brzo skončila. Obzvláště jedna otázka sociálního pojištění stala se v poslední době v tomto území akutní, je to úrazové pojištění v zemědělských podnicích. Podle nařízení z r. 1920 mělo úrazové pojištění dělníků právě jakožto říšsko-německé býti převzato brněnskou úrazovou pojišťovnou dělnickou, a to podle československých zákonů, ale v rozsahu, v jakém bylo upraveno podle říšsko-německých zákonů. Spadají tudíž všechny zemědělské podniky pod úrazové pojištění. To bylo by o sobě uvítati, a přáli bychom si, aby také u nás všechny zemědělské podniky byly po pojaty do obligatorního úrazového pojištění; na Hlučínsku se však ukázalo, že při poměrně malém počtu zemědělských podniků, které se nalézají na tomto malém území, nemohli by nositelé pojištění nésti risiko pojištění, které se vztahuje na tak málo podniků. Prémie za toto pojištění byla paušalována. Původně se vybíral za 1 ha obnos 6, později 8 Kč. Ukázalo se však, že úrazová pojišťovna s tímto obnosem nevystačí, snažila se pomoci sobě s počátku tím, že při přiznávání důchodu postupovala s krajní přísností, ba možno říci s krajní tvrdostí, že ve zřejmých případech úrazu odepřela přiznati důchod. Ale přes to nevystačila a žádá nyní vybírání paušalované prémie 36 Kč za 1 ha, to jest obnos, který je příliš veliký, který zemědělské podniky jednoduše nemohou nésti. Proto tamější zemědělci žádají s veškerou energií, aby zjednána byla náprava, aby tato částka byla snížena. Ale je otázkou, kdo má nésti schodek úrazového pojištění. A proto je nyní přáním zemědělců, aby úrazové pojištění zemědělských podniků bylo vůbec zrušeno tak dlouho, až také v našem území přibráním zemědělských podniků do úrazového pojištění bude pro tento obor pojištění vytvořena širší a zdravější základna. (Sen. Reyzl [německy]: Na věcné časy u této koalice!) Nikoli, naopak, přeji si naléhavě, aby toto úrazové pojištění rozšířeno bylo také na zemědělské podniky.

Nyní po desetiletém trvání tohoto státu a po desetiletém připojení tohoto území bylo by zajisté naléhavě si přáti, aby zrušena byla všechna výjimečná opatření, která dosud toto území tížila, aby školské poměry byly náležitě upraveny a aby také sociální pojištění v tomto území s konečnou platností bylo upraveno. Tyto požadavky odpovídají spravedlnosti a moudrosti a jejich splnění přispělo by beze vší pochybnosti daleko více ke konsolidaci na tomto území, nežli výjimečná opatření, která zplnomocněnému komisaři resp. zemské správě k dosažení konsolidace poskytují mimořádnou plnou moc. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Není dále nikdo ke slovu přihlášen.

Byla mi podána resoluce sen. Stolberga a druhů.

Prosím, aby byla přečtena.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

»Resoluční návrh sen. Stolberga a druhů:

Vláda se vybízí, aby co nejdříve skončila vyjednávání s Německou říší stran převodu pojistných reserv, zmíněného v čl. 312 mírové smlouvy versailleské, pro různá odvětví sociálního pojištění pro obyvatele Hlučínska a aby těchto reserv pak použila k uspokojení pojistných nároků těchto pojištěnců.«

Předseda: Prosím pana zpravodaje, aby se vyjádřil o přečtené resoluci.

Zpravodaj sen. Roháček: Rezolúcia kol. Stolberga a druhov práve pod poruje vládne nariadenie a žiada splnenie nárokov poistných tak, ako samo vládne nariadenie. Doporučujem slávnemu senátu, aby táto rezolúcia bola schválená a prijatá.

Předseda: Budeme hlasovati. Račte se posaditi. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem výboru sociálně-politického, aby uvedené vládní nařízení bylo schváleno, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Vládní nařízení, které bylo uvedeno ve zprávě, se přijímá.

Nyní budeme hlasovati o resoluci.

Kdo souhlasí s resolucí sen. Stolberga a druhů, pro kterou se vyslovil pan zpravodaj, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato je také schválena.

Dalším předmětem je:

3. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu pro přestupky v Praze, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Hampla pro přestupky podle §ú 2, 3, 19 zák. ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z., (č. 5616 předs.). Tisk 638.

Zpravodajem je pan sen. Wagner, dávám jemu slovo.

Zpravodaj sen. Wagner: Vážený senáte! Imunitní výbor zabýval se žádostí okresního soudu pro přestupky v Praze, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Hampla pro přestupky podle §§ 2, 3 a 19 zákona shromažďovacího.

Podle oznámení policejního ředitelství v Praze ze dne 13. ledna 1928 promluvil sen. Hampl dne 12. prosince 1927 o 7. hod. večerní před pokračovací školou u Sv. Štěpána k mimojdoucím a učňům, školu opouštějícím, o novelisaci sociálního pojištění.

Sen. Hampl na zakročení obvodního inspektora Františka Sinkule přestal ihned mluviti a posluchači ihned se rozešli.

Státní zastupitelství v Praze navrhlo potrestání sen. Hampla pro přestupek podle §ů 2, 3 a 19 shromažďovacího zákona a okresní soud pro přestupky v Praze žádá důsledkem toho, aby byl dán souhlas k tomuto trestnímu stíhání.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Hampla pro uvedené přestupky shromažďovacího zákona, neboť z obsahu zprávy policejního ředitelství v Praze vyplývá, že nejednalo se o veřejné shromáždění lidu ve smyslu zákona shromažďovacího, nýbrž o proslov k nahodile kolemjdoucím lidem, o kterých nelze tvrditi, že se ke konání nějakého shromáždění dostavili, aby zde své záležitosti projednávali, a není zde tudíž skutkové povahy uvedeného přestupku.

Vážený senáte! Navrhuji, aby senát připojil se k tomuto návrhu imunitního výboru a nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Hampla v tomto případě.

Předseda (zvoní): Ke slovu je přihlášen pan sen. Sochor. Než mu dám slovo, navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 10 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není, řečnická lhůta je stanovena 10 minutami.

Slovo má pan sen. Sochor.

Sen. Sochor: Vážený senáte! Imunitní výbor jak poslanecké sněmovny, tak i senátu Československé republiky bude moci v 10. výročí samostatnosti tohoto státu založiti archiv žádostí státních návladních za vydávání komunistických poslanců a senátorů k trestnímu stíhání na udání různých policejních špiclů a fizlů, která ve většině případů neodpovídají pravdě a skutečnosti. Na důkazy a svědectví s naší strany sebevěrohodnějšími svědky, že tato udání jsou lživá a zúmyslná, nebéře se žádného zřetele, a imunitní výbor vyhovuje ve většině případů k větší cti a slávě československé demokracie žádostem státního návladnictví o svolení k trestnímu stíhání, kde se již postarají, aby vina obžalovaného komunisty byla vládními konfidenty prokázána. Samozřejmě, že o to další postará se již třídní justice československá, aby obviněný došel zasloužené odplaty.

Na příklad předešlý měsíc, 29. května, odehrál se v Bratislavě opětně tento hrubý přehmat policie, a to úplně bezdůvodně. Provádí se tam stavba budovy ředitelství státních drah a dělnictvo na této stavbě bylo nuceno vzhledem ke špatným mzdovým poměrům zastaviti práci nejen na této stavbě, nýbrž i na soukromých stavbách. Asi po třech týdnech počalo se na některých stavbách pracovati za pomoci stávkokazů. Stávkující dělnictvo vstoupilo však se stávkokazy v jednání a nabádalo je k solidaritě, aby nepodlamovali existenční boj všeho stávkujícího dělnictva.

Stávkokazové této výzvy uposlechli a zastavili práci, a proto jeden stávkující dělník učinil prohlášení, aby se všichni klidně rozešli. V tomto okamžiku dostavili se k tomuto jednání též posl. Major a sen. Fijala a když viděli, že záležitost skončila smírně, neviděli příčiny, aby zasahovali do jednání, když nastala mezi dělnictvem dohoda.

Přítomná policie chránící stávkokaze chovala se k tomuto jednání pasivně, poněvadž si asi netroufala lid provokovati a nebylo též příčin k nějakému zákroku, a proto se stávkující dělnictvo klidně rozcházelo. V tom okamžiku dostavila se policejní posila z Kempelenovy ulice, vedená mladičkým policejním komisařem, který dal rozkaz k rozchodu, ačkoliv se dělnictvo již dávno rozcházelo, a strážníci, aniž by kdo zavdal příčinu k zakročení, počali do dělnictva, a to ponejvíce do žen, mlátiti obušky jako zběsilí. Dělnictvo následkem tohoto surového počínání policie okamžitě se s místa rozcházelo, ale střetlo se na náměstí Jakuba Richtra s druhou policejní posilou, vedenou policejním komisařem Jiráskem, který dal též bezdůvodný rozkaz, aby policie mlátila obušky do rozcházejícího se dělnictva. Když toto surové počínání policie viděli posl. Major a sen. Fijala, byli nuceni u jmenovaného komisaře zakročiti. Za to byl posl. Major jedním policistou udeřen pendrekem do hlavy tak silně, že okamžitě padl a na místě omdlel, nehledě k tomu, že se předtím legitimoval; bylo mu však s posměchem odpověděno, že se mu na jeho legitimaci kašle. Nato policisté posl. Majora zvedli, přivedli ho k vědomí, a on odešel do sekretariátu strany.

Tomuto výjevu přítomný sen. Fijala viděl, jak mezi policisty přítomný civilní strážník udeřil jednoho dělníka z návodu policie tak prudce do hlavy, že tento okamžitě padl, a když se vzpamatoval a zvedl se, přikročil k němu onen strážník, který jej kamenem udeřil a počal do něho mlátiti pěstí. zvláště do hlavy, a tři strážníci, (Slyšte!) místo aby byli poraněného dělníka vzali do ochrany, počali do téhož též surově tlouci. K této surovosti přihlížející sen. Fijala protestoval u přítomného komisaře Jiráska, a ten, místo aby zjednal klid, dal policii rozkaz, aby sen. Fijalu odvedli. Na tento rozkaz chytli čtyři policisté sen. Fijalu a chtěli ho odvésti. Samozřejmě, že sen. Fijala proti tomuto násilnému jednání policie se bránil, byl však oněmi policisty chycen. Bylo s ním lomcováno, byly mu vykloubeny ruce, násilím vzadu krouceny a podobně, takže dotčený nebyl ani schopen sebeobrany, a teprve po tomto masakru a týrání a pod. byl sen. Fijala propuštěn. Nato posl. Major a sen. Fijala odebrali se ihned k lékařské prohlídce, kde bylo ošetřujícím lékařem zjištěno, že posl. Major utrpěl těžké poranění na hlavě, které si vyžádá nejméně 14denní léčení. Pokud se týče sen. Fijaly, praví lékařské vysvědčení toto (čte): »Pán Milan Fijala, 51ročný senátor z Bratislavy dostavil sa u mňa 29. mája 1928 dopoludnia o 1/212. hod. s udáním, že pri demonštrácii stávkujúcich robotníkov utrpel úraz od orgánov policajného riaditel´stva. Zistené bolo: Pravý klb ramenný a loketný mierne opuchnuté, pri pohyboch a na tlak značne citlivé. Jedná sa o distorsis praveho klbu loketného a ramenneho. Poranenie súvisí pravdepodobne s vytočením končetiny do zadu a liečenie potrvá asi 8 dní.

- V Bratislave, dňa 30. mája 1928.« (Hlas: Ani se zlodějem tak nezacházejí!)

Vážený senáte! Přesto, že sen. Fiala se legitimoval a žádal, aby s ním nebylo tak surově nakládáno, přesto, že žádal p. komisaře Jiráska, aby rozkázal policii, aby ho uvolnila a aby byl propuštěn, že se ničeho nedopustil, že je senátorem, komisař opětně sprostým, surovým, arogantním způsobem prohlásil, že mu na jeho senátorskou legitimaci kašle. Tak vypadá imunita poslanců a senátorů v Československé republice! (Hlas: Dáváme si tím pěkné vysvědčení! - Výkřiky komunistických senátorů. - Předseda zvoní.) Poněvadž případy znásilňování poslanců a senátorů stráží bezpečnosti se stále množí, žádáme, aby ministerstvo vnitra a předsednictvo senátu záležitost, o které mluvím, vyšetřilo, a strážníky násilnosti se dopustivší pohnalo k odpovědnosti. Tím končím.

Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen, budeme hlasovati.

Přeje si p. zpravodaj slovo k doslovu?

Zpravodaj sen. Wagner: Nikoliv.

Předseda: Kdo tedy souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby nebyl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Hampla pro naznačený přestupek, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje.

Sděluji, že

do výboru sociálně-politického na místo sen. dr Macků nastupuje opět sen. Plamínková, za sen. Hampla sen. Sehnalová, za sen. Löwa sen. Jarolim;

do výboru imunitního za sen. dr Housera sen. Toužil, za sen. Niessnera sen. Jarolim;

do výboru zahraničního za sen. Pastyříka sen. Trčka;

do výboru živnostensko-obchodního za sen. Pastyříka sen. Kotrba.

Navrhuji, aby se příští schůze konala za 5 minut po této za účelem přikázání došlých spisů.

Jsou nějaké námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)

Námitek není, tedy příští schůze bude za 5 minut.

Končím schůzi.

Konec schůze v 17 hodin 05 minut.