Předseda (zvoní): Rozprava je skončena. Dávám slovo zpravodaji výboru národohospodářského, panu sen. Štolbovi k doslovu.

Zpravodaj sen. Štolba: Slavný senáte! Pan kol. Kučera stěžoval si k zákonu, že nebude za nynějších poměrů zákonem o omezení přirážek možno pokračovati v elektrisaci venkova. Je pravda, že obcím vracejí se rozpočty, že obce nebudou si moci tak počínati ve vydávání ohromných obnosů, kterých by bylo poplatnictvo nesneslo a které by vedlo ke zhroucení národohospodářskému, že nebude možno tímto způsobem hospodařiti a že zde byla železná nutnost učiniti takovému, velice často lehkomyslnému hospodářství konec(Hlas: Důkaz byste nemohli podati! - Výkřiky.) Vážení pánové, já jsem ještě neřekl, k jakému účelu bylo těch peněz použito. Já chci říci... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Zpravodaj sen. Štolba (pokračuje):

Zatěžování obcí nehoráznými vydáním i bylo dvojího druhu a já jsem velice toho dalek, abych tvrdil paušálně, že se všude špatně hospodařilo. (Sen. Šturc: Ale moc málo kdy dobře!) Přijde na to, pane kolego, kde se hospodařilo dobře a kdo tam hospodařil. (Výborné!) Ale jedna věc je nám všem jasná, že dluhy se dělaly, a to dvojím způsobem. Jeden druh, zadlužování byl tam, kde obec si pořizovala různé dobré věci, ať to byla elektrisace, ať to byly vodovody, ať to byla stavba škol, ale přece jen někde šly i v těchto případech obce tak daleko, že bylo zde potřebí toto vydání omezovati. Druhý způsob zadlužování obcí dál se tím, že dála se tam velká vydání, ale obec za to nepořídila nic. Bylo to vydání sice také z usnesení řádného, ale nebyla tam opodstatněna nutnost tohoto vydání. Bojí-li se pan kol. sen. Kučera, že zde vláda nebude konati svou povinnost, tedy mám za to, že je po-vinností nejen vlády, ale také nás, abychom tuto povinnost vládě a státu dále - připomínali, poněvadž se to týká našeho venkova, širokých vrstev lidových a lidí, kteří toho nejvíce potřebují, těch nejchudších. Jest jisto, že elektrisace ve velkém městě oproti venkovu je daleko lacinější. Na venkově často ta vesnička je roztroušena, elektrisace stojí tam mnoho peněz a nebyla by bez pomoci státu a obce proveditelnou. A já jsem jist, že také zde vláda nebude a nesmí skrbliti a byl bych velice rád, aby z vyrovnávacího fondu nebylo tolik poskytováno na staré dluhy, nýbrž byl bych velmi rád, aby vláda podporovala nové a nové věci, které máme před sebou a kterých zejména na našem venkově kolik je potřebí. Myslím, že pan sen. Kučera je také jistě přesvědčen, pokud se týče elektrisace, že bude zde vláda konati svou povinnost. (Sen. Kučera: O tom ještě nejsem přesvědčen, mám velkou pochybnost! - Sen Šturc: U nás se velcí zloději nechávají běžet a zavírají se chudáci!) To nemá s elektrisací co dělati.

Pan kol. Hampl stěžuje si na malé výdělky, kde se pokoušejí dělníci stávkou o zvýšení mezd, tam že se vyskytují stávkokazi. Pan kol. Hampl musí věděti, že po převratu, kdy náš stát převzal 80% průmyslu z velkého Rakouska, nebylo zde pro všechny lidi tolik práce, aby byli plně zaměstnáni, a že jest jistě ku podivu, že po uzákonění 8hodinné doby pracovní, kdy se vrhlo mnoho pracovních sil z venkova do města, je u nás zaměstnanost lepší než v okolních státech. A že by u nás byly mzdy vysoké? Připouštím, že tomu tak není, ale je viděti, že přece jen každý ten pracovník se dnes již neptá, jsou-li nebo nejsou-li mzdy veliké, ale prosí o práci. A z toho také je viděti chuť k práci a není často dobře, když v době, kdy je nejvíce práce, nejvíce potřebí dělnictva, vyvolává se stávka, která nepoškozuje potom žádného.jiného, než zase jen dělníka. (Sen. Šturc: Vy zdražujete, když je největší hlad a bída!) Pane kolego, mluvíte-li o tom zdražování, sám tomu jistě nevěříte, poněvadž zdražování je ve všech státech. Kdyby byla úroda taková, (Výkřiky. Hluk.) aby byl v jiných státech nadbytek, jistě by také u nás... (Výkřiky sen. Šturce.)

Předseda (zvoní): Prosím, neračte vyrušovati řečníka! (Sen. Hampl: Když ten dělník dostane 5 Kč a stavitel žádá 14 Kč, kdo tu vlastně vydělává? - Stavitel nebo dělník?)

Sen. Štolba (pokračuje): Nebudu s vámi polemisovati, poněvadž.e to stará písnička. Kdyby se vedlo vašim kolegům tak v Rusku, my bychom jim ze srdce gratulovali. (Výkřiky. Hluk.)

Jinak v celku oba řečníci nejen že souhlasí se změnou zákona, ale také oni se přimlouvají za zvýšení podpory na elektrisaci venkova, aby se mohlo v ní pokračovati, poněvadž nepřinese to blahobyt jen jedné straně, nýbrž celé řadě lidí při elektrisaci zaměstnaných.

Jsem rád, že oba řečníci, kteří k tomuto doplňku zákona mluvili, souhlasí se zákonem, a proto navrhuji, aby změna zákona o elektrisaci venkova byla slavným senátem schválena tak, jak e navržena. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Prosím, račte se posaditi. (Děje se.) Budeme hlasovati.

O osnově zákona, jeho úvodní formuli a nadpisu dám hlasovati najednou, nebude-li námitek. (Námitek nebylo.)

Námitek není, budeme tedy hlasovati tak, jak jsem prohlásil.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak je vyznačena v tisku čís. 620, račte zvednouti ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona i s nadpisem a úvodní formulí přijaty jsou ve čtení prvém podle zprávy výborové, tisk čís. 620.

Dalším předmětem jednání.je:

3. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným projednány byly osnovy zákonů:.

a) o příplatcích některým státním a jiným veřejným zaměstnancům ve výslužbě a pozůstalým po takových zaměstnancích zemřelých v činné službě nebo ve výslužbě, tisk 634;

b) kterým se mění některá ustanovení zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb. z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova, tisk 620.

Důvody sociálně - politické vyhledávají, aby zákon o příplatcích některým státním a jiným veřejným zaměstnancům ve výslužbě a pozůstalým po takových zaměstnancích zemřelých v činné službě nebo ve výslužbě projednán byl v době co nejkratší a mohl vejíti v účinnost a proto navrhuji, aby této věci přiznána byla pilnost.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost této věci se přiznává.

Z příčin národohospodářských je potřebí, aby co nejdříve projednán byl zákon, kterým se mění některá ustanovení zákona ze dne 1. července 1926, čís. 139 Sb. z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova, navrhuji, aby jeho projednání přiznána byla rovněž pilnost.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost se přiznává.

Ve smyslu právě přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém, a to nejprve

o osnově zákona a příplatcích některým státním a jiným veřejným zaměstnancům ve výslužbě a pozůstalým po takových zaměstnancích, zemřelých v činné službě nebo ve výslužbě, tisk 634.

Táži se pánů zpravodajů sen. Hrejsy a dr Procházky, zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Nemám nic.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Také nic.

Předseda: Žádných takových návrhů pánové nemají. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona. jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle naznačeného znění také ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s resolucemi otištěnými ve zprávě výborové, tisk 634, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce otištěné ve zprávě výborové se schvalují.

Nyní přikročíme ke hlasování o jednotlivých resolucích navržených pány senátory

Žádám pana tajemníka senátu, aby vždy před hlasováním příslušnou resoluci přečetl.

Žádám, aby byla přečtena resoluce sen. inž. Klimko a druhů.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

»Rezolúcia sen. inž. Klimku a druhů:

Na koľko cudzé vlády nástupnických štátov býv. rak.-uh. monarchie po štátnom prevrate už dávnejšie upravily všetky požitky štátnych penzistov a ohľadom úpravy penzie býv. rakúskych, bosenských a dvorných penzistov, príslušníkov to československého štátu, tiež už jestvúje t. zv. »rímská a viedenská konvencia«, z príčiny tejto vyzýva sa vláda, aby tým neprevzatým penzistom, ktorých odpočivné požitky tohoto času vyplácajú sa zálohou na účet jednotlivých cudzých štátov, v predpoklade, že tito percipienti sú našimi štátnými príslušníkmi, boly poskytnuté výhody, vyplývajúce z vládneho návrhu zákona o príplatkoch niektorým štátným a iným zamestnancom vo výslužbe a pozostalým po takýchto zamestnancov, zomrelých v činnej službe alebo vo výslužbe.«

Předseda: Prosím pana zpravodaje.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Navrhuji přijetí této resoluce.

Předseda: Kdo souhlasí s resolucí p. sen. inž. Klimko a druhů, která právě byla přečtena, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato je schválena.

Žádám o přečtení další resoluce.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

»Resoluce sen. Zimáka a soudr.:

Vládě se ukládá, aby co nejdříve předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona, kterým by požitky všech staropensistů odešlých do pense před 1. lednem 1926 byly vyrovnány na míru pensí oněch pensistů, kteří pensionováni jsou ve smyslu ustanovení zákona ze dne 24. června 1926, čís. 103 Sb. z. a n.«

Předseda: Slovo má pan zpravodaj.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Slavný senáte! Navrhuji zamítnutí této resoluce, jelikož její obsah je již zahrnut v právě přijaté výborové resoluci první, která zní:

»Vláda se vyzývá, aby s přípravami pro chystaný všeobecný pensijní zákon konala také přípravy pro definitivní úpravu odpočivných (zaopatřovacích) platů pensistů a pozůstalých, kteří nebyli podrobeni zákonu 103/26 Sb. z. a n.« Proto navrhuji zamítnutí této resoluce.

Předseda: Kdo souhlasí s resolucí pana sen. Zimáka a soudr., která byla přečtena, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce je zamítnuta.

Prosím o přečtení další resoluce.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

»Rezolúcia sen. Zimáka, Modráčka a súdr.:

Vláda sa vyzýva, aby čím skor predložila osnovu zákona o zaopatrení prestárlých robotníkov a zamestnancov, na ktorých sa nevzťahuje zákon sociálne poisťujúci.«

Předseda: Pan zpravodaj?

Zpravodaj sen. Hrejsa: Obsah této resoluce nesouvisí nijak s projednávanou předlohou, nýbrž s předlohou zákona o sociálním pojištění. kterou projednává poslanecká sněmovna. Navrhuji proto zamítnutí.

Předseda: Kdo souhlasí s právě přečtenou resolucí p. sen. Zimáka, Modráčka, a soudr., račte zvednouti ruku. (Děje se.)

To je menšina. Je zamítnuta.

Prosím o přečtení resoluce p. sen. Hartla a druhů.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

»Resoluční návrh sen. Hartla a druhů:

Vládě se přikazuje, aby ještě během letošního jarního zasedání předložila osnovu zákona, kterým se odstraňuje dosavadní nerovnost požitků státních zaměstnanců učitelů. kteří byli v různých časových obdobích dáni na odpočinek, resp. jejich pozůstalých a kterým se zavádí materielní jejich postavení na roveň, a aby potřebné k tomu prostředky zařadila do státního rozpočtu na rok 1929.«

Předseda: Prosím pana zpravodaje.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Opětně obsah této resoluce je obsažen v resoluci prvé, kterou, jsme před chvílí přijali. Je technickou nemožností, aby ještě během letošního jarního zasedání předložila vláda osnovu zákona, kterou se odstraňuje dosavadní nerovnost požitků státních zaměstnanců a učitelů. Navrhuji proto zamítnutí této resoluce.

Předseda: Kdo souhlasí s resolucí p. sen. Hartla a druhů, která byla právě přečtena, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce je zamítnuta.

Žádám o přečtení další resoluce téhož pana senátora.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

»Resoluční návrh sen. Hartla a druhů:

Vládě se přikazuje, aby neprodleně cestou zákona zařídila odstranění všech nařízení a zákonitých předpisů, jimiž se omezuje pensistům volnost stěhování, pokud jde o jejich dočasný pobyt v cizině.«

Předseda: Pan zpravodaj?

Zpravodaj sen. Hrejsa: Počet percipientů v cizině se nacházejících a žijících činí toho času přes 5.000 osob a tento počet stále stoupá. Letošního roku stoupl asi o 1.300 osob, takže výplata pensí,.jež plynou do ciziny, činí dosud přes 30 milionů Kč a dosáhne brzo 50 milionů Kč. Tím ovšem zkracuje se náš stát o veřejné dávky a pod. asi o 10 až 15% vyplacených pensí. Je tedy nemožností z důvodů finančních uvolniti úplně stěhování se do ciziny. Proto je potřebí, aby z důvodů valutárních i jiných ministerstvo financí uhájilo si možnost povolovati návštěvy ciziny. Ostatně také ministerstvo financí vychází zde blahovolně vstříc. Percipienti pensí mohou odejeti do ciziny do 14 dnů, kdy se jim zlíbí, bez žádosti, do 3 měsíců dává povolení zemské finanční ředitelství a přes 3 měsíce ministerstvo financí, a to velmi benevolentně. Proto není tu potřebí žádné resoluce. neboť tato věc je regulována tím, že tyto dovolené se poskytují velmi ochotně a benevolentně. Navrhuji proto zamítnutí této resoluce.

Předseda: Kdo souhlasí s resolucí p. sen. Hartla a druhů, která byla přečtena, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Je zamítnuta.

Žádám o přečtení třetí resoluce téhož pana senátora.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

»Resoluční návrh sen. Hartla a druhů:.

Vládě se přikazuje. aby těm pensistům, kteří teprve roku 1926 šli do výslužby, kteří však byli dáni do pense podle data vyrozumění, jež jim bylo zasláno v roce 1925 a které jim oznamovalo jejich nastávající pensionování, dodatečně vyměřila a vyplatila aktivní požitky spadající do roku 1926 a odpočivné požitky podle zákona č. 104/1926 se zpětnou účinností od 1. ledna 1926.«

Předseda: Pan zpravodaj?

Zpravodaj sen. Hrejsa: Navrhuji zamítnutí této resoluce, jelikož při sdělávání oněch zákonů ministerstvo financí s těmito okolnostmi počítalo a tyto okolnosti se nezměnily. Navrhuji tedy zamítnutí.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s resolucí, která byla právě přečtena. nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina, také tato resoluce je zamítnuta.

Žádám o přečtení resoluce p. sen. Sochora a druhů.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

»Resoluční návrh sen. Sochora, Průši a druhů:

Vládě se ukládá, aby nejdéle do 1. července 1928 podala senátu návrh zákona na novelisaci zákonů ze dne 24. června 1926, č. 103, 104 a 105 Sb. z. a n., jimiž by byly upraveny platové, služební a odpočivné i zaopatřovací požitky, a to tak, aby nejnižší služební plat zaměstnance v činné službě činil ročně 12.000 Kč mimo činovné, výchovné. doplňovací a jiné přídavky. Rovněž nejnižší výměra odpočivných a zaopatřovacích požitků budiž stanovena ročně 7.800 Kč mimo příslušné přídavky.«

Předseda: Prosím p. zpravodaje, aby se vyjádřil o resoluci.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Návrh této resoluce měl by býti doplněn také rozpočtem, kde a odkud mají býti tyto prostředky vzaty, aby mohlo býti vyhověno požadavku této resoluce, jak ustanovuje § 41 úst. listiny. Poněvadž tento návrh resoluční není doložen tímto rozpočtem, navrhuji zamítnutí.

Předseda: Kdo souhlasí s právě přečtenou resolucí p. sen. Sochora a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce tato je zamítnuta.

Žádám, aby byla přečtena další resoluce téhož p. senátora.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

»Resoluční návrh sen. Sochora, Průši a druhů:

Vládě se ukládá, aby nejpozději do 1. července 1928 podala senátu návrh zákona, kterým by byly upraveny provise pensistům v báňském a horním průmyslu. a to nejméně podle tohoto zákona.«

Předseda: Pan zpravodaj?

Zpravodaj sen. Hrejsa: Tato resoluce nesouvisí nikterak s projednávanou předlohou, nýbrž souvisí s ustanovením o bratrských pokladnách a s jejich sanací. Obsahu této resoluce bude vyhověno právě sanací bratrských pokladen. Proto navrhuji zamítnutí.

Předseda: Kdo souhlasí s resolucí p. sen. Sochora a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce tato je zamítnuta.

Prosím o přečtení další resoluce.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

»Resoluční návrh sen. Sochora, Průši a druhů:

Vládě se ukládá, aby nejpozději do 1. července 1928 podala senátu návrh zákona, kterým by se upravily pense staropensistům, dávané z milosti od státních báňských a horních závodů, a to nejméně podle tohoto zákona.«

Předseda: Pan zpravodaj?

Zpravodaj sen. Hrejsa: Totéž, co jsem právě uvedl, platí také o této resoluci.

Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí p. sen. Sochora a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tato resoluce je zamítnuta.

Žádám o přečtení resoluce pí. sen. Ecksteinové a soudr.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

»Resoluční návrh sen. Ecksteinové, Zimáka, Havleny, Jaroše a soudr.:

Zaopatřovací požitky zaměstnanců státních báňských a hutnických závodů a pozůstalých po nich buďtež postaveny naroveň zaopatřovacím požitkům zaměstnanců ostatních státních závodů, podniků a drah. Vládě se ukládá provedení tohoto návrhu do doby třech měsíců.«

Předseda: Pan zpravodaj?

Zpravodaj sen. Hrejsa: Tyto požadavky nespadají také pod ustanovení tohoto zákona, neboť zaopatřovací požitky zaměstnanců státních báňských a hutnických a pod. podniků spočívají na docela jiné basi, totiž na ustanovení o bratrských pokladnách a nespadají pod ustanovení §u 6 předlohy právě přijaté. Navrhuji proto zamítnutí.

Předseda: Kdo souhlasí s právě přečtenou resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce je zamítnuta.

Prosím o přečtení další resoluce.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

»Resoluční návrh sen. Ecksteinové, Zimáka, Havleny, Jaroše a soudruhů:

Drahotní přídavky k zaopatřovacím platům poskytované zaměstnancům státních báňských a hutnických závodů a pozůstalým po nich, vyplácené do 31. července 1926 a v druhé polovině téhož roku zastavené buď úplně nebo snížené na nepatrnou částku, buďtež od doby jejich zastavení doplaceny a nadále vypláceny ve výši poskytované do 31. července r. 1926. Vládě se ukládá provedení tohoto návrhu do doby dvou měsíců.«

Předseda: Prosím p. zpravodaje, aby se vyjádřil o resoluci.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Nejvyšší soud v Brně rozhodl. že tito zaměstnanci nemají nároku na tyto drahotní přídavky, avšak vláda je ochotna upraviti tuto otázku přiměřeným způsobem. Navrhuji proto zamítnutí této resoluce.

Předseda: Kdo souhlasí s resolucí, která byla právě přečtena, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce je zamítnuta.

Prosím o přečtení další resoluce.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

»Resoluční návrh sen. Ecksteinové, Zimáka, Havleny, Jaroše a soudr.:

Vláda se vyzývá, aby vyšetřování ohledně poskytování darů z milosti i pro tak zvané čisté rentisty bylo prováděno s urychlením a blahovolně. Zvláště však, aby při posuzování případné majetnosti nebyl na závadu poskytnutí pense z milosti majetek, jehož čistý výnos pro uchazeče o pensi z milosti nerovná se požitkům nejvyšší pensijní základny té platové stupnice, ve které uchazeč byl před odchodem na odpočinek zařaděn.«

Předseda: Pan zpravodaj?

Zpravodaj sen. Hrejsa: Navrhuji přijetí 1. věty navržené resoluce a zamítnutí druhé části. neboť vláda musí přihlížeti k majetkovým poměrům kompetentů a také individuálně každý případ posuzovati.

Předseda: Dám hlasovati odděleně, a to nejprve o první větě této resoluce, pro kterou se vyslovil pan zpravodaj, a pak teprve o dalších větách.

Kdo souhlasí s první větou resoluce, která byla přečtena, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce je schválena.

Kdo souhlasí s dalšími větami resoluce, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Další věty resoluce jsou zamítnuty.

Prosím o přečtení poslední resoluce pí. sen. Ecksteinové a soudr.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

»Resoluční návrh sen. Ecksteinové, Zimáka. Havleny, Jaroše a soudr.:

Ježto v předloze o úpravě odpočivného staropensistů není postaráno o pensisty samosprávné, vyzývá se vláda. aby ihned předložila návrh zákona o úpravě odpočivného těchto pensistů. Současně nechť vláda v zákoně tom provede novelisaci zákona čís. 77 z r. 1927 o finančním hospodářství územních svazků samosprávných, a to tak, aby samosprávné korporace mohly překročiti výši limitovaných přirážek pro účel úhrady nákladů vzniklých úpravou odpočivného samosprávných staropensistů. ježto pro rok 1928 nemají žádné rozpočtové úhrady a výpůjčkami takové náklady krýti nesmějí.«

Předseda: Prosím pana zpravodaje.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Navrhuji zamítnutí této resoluce. neboť jsme přijali již resoluci druhou. vytištěnou ve zprávě:

Vláda se vyzývá. aby uvažovala o opatřeních. která by směřovala k tomu, aby samosprávné korporace mohly odpočivné a zaopatřovací požitky svých pensistů. na něž se vztahuje § 19 zák. č. 394/1922 Sb. z. a n. upraviti podle zásad projednávaného zákona. nejméně však na nejnižší výměry podle zákona č. 103/1926 Sb. z. a n.

Obsahem se kryjí. proto je tato resoluce zbytečná a navrhuji její zamítnutí.

Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí pí. sen. Ecksteinové a soudr., račte zvednouti ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce tato.je zamítnuta.

Tím je tento předmět vyřízen.

Nyní budeme hlasovati ve čtení druhém o

- osnově zákona, kterým se mění některá ustanovení zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb. z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova, tisk 620.

Táži se pánů zpravodajů sen. Štolby, Sáblíka a dr Procházky, mají-li nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Štolba: Není změn.

Zpravodaj sen. Sáblík: Není změn.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Nemám změn.

Předseda: Návrhů a oprav není, budeme proto hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s resolucí otištěnou ve zprávě výborové, tisk 620, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce otištěná ve zprávě výborové se schvaluje.

Dalším předmětem jednání je:

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Karlových Varech ze dne 13. ledna 1928, č.j. T lX. 1341/26, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Löwa pro přestupek proti bezpečnosti cti (č. 5288 předs.). Tisk 602

Zpravodajem je pan sen. Wagner. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Wagner: Vážený senáte! Imunitní výbor zabýval se žádostí okresního soudu v Karlových Varech ze dne 13. ledna 1928, kterýžto soud žádá, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Löwa pro přestupek proti bezpečnosti cti. Věc je tato:

Soukromý žalobce František Girlinger podal u okresního soudu v Karlových Varech žalobu na sen. L ö w a pro přestupek proti bezpečnosti cti

Tohoto přestupku dopustil se sen. Löw prý tím, že ve schůzí závodního výboru tiskové a nakladatelské společnosti »Graphia« odpovídaje na výtky soukromého žalobce, řízení podniku se týkající, o soukromém žalobci se takto vyjádřil:

»Mám vás vůbec silně v podezření, že v závodu děláte různé věci. Dám Vás hlídati. Vaše fysiognomie se mi nelíbí.«

Slova ta pronesl prý sen. Löw posměšným a ponižujícím tónem před shromážděným závodním výborem, soukromý žalobce cítí se těmito výroky na cti své uražen, podává žalobu na sen. Löwa pro přestupek proti bezpečnosti cti a okresní soud v Karlových Varech žádá, aby pro tento přestupek senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Löwa.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Löwa pro přestupek proti bezpečnosti cti k soukromé žalobě Františka Girlingera v tomto případě, poněvadž jde o soukromou žalobu pro výroky, které s činností Löwa jako senátora nemají co činiti, a není tudíž důvodu, aby trestnímu stíhání nebyl dán volný průchod.

Prosím, vážený senát, aby ve smyslu tohoto usnesení imunitního výboru dal souhlas k trestnímu stíhání p. sen. Löwa.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, budeme hlasovati.

Prosím, pánové, račte se posaditi. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby dán byl souhlas k trestnímu stíhání pana sen. Löwa, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Souhlas k trestnímu stíhání p. sen. Löwa je dán.

Dalším předmětem je:

5. Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie v Bratislavě ze dne 8.února 1928, č. j. Nt XII. 4/28, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Fijaly pro přečin násilí proti orgánu vrchnosti podle §u 4 odst. lI. zák. čl. XL z r. 1914 (č.5489 předs.). Tisk 604.

Zpravodajem je rovněž pan sen. Wagner. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Wagner: Vážený senáte! Sedrie v Bratislavě žádá přípisem ze dne 8. února 1928-, aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Fijaly pro přečin násilí proti orgánu vrchnosti podle §u 4, odst. ll. zák. čl. XL z r. 1914. Děj, který je podkladem této žádosti sedrie, je tento:

Podle oznámení policejního ředitelství v Bratislavě ze dne 18. listopadu 1927, a úředního hlášení obvodního inspektora Františka Nohavici zakročila dne 7. listopadu 1927 četa strážníků na náměstí Jakuba Rychtara v Bratislavě proti účastníkům nepovoleného táboru lidu a většina účastníků ukryla se v tmavém dvoře domu č. p. 12, kde se nalézá sekretariát čsl. komunistické strany.

Obvodní inspektor František Nohavica při tom zpozoroval, že jedna žena v bráně tohoto dvora na zakročující stráž posměšně křičela a jazyk na ni vyplazovala.

Obvodní inspektor František Nohavica k této ženě přistoupil, aby její totožnost zjistil, tu však sen. Fijala uchopil obvodního inspektora Františka Nohavicu za levou ruku a od zmíněné ženy jej odtrhl s velkým křikem a nadávkami - ať táhne pryč, co tam chce, že je to soukromý dům atd. - obvodní inspektor shora zmíněný uchopil poté sen. Fijalu za kabát a když jej tento uhodil do prsou, chystal se použíti proti němu obušku, upustil však od toho, poznav v zadrženém muži sen. Fijalu.

Podle téhož úředního hlášení sen. Fijala stále křičel a stráž ze dvora vyháněl a neuposlechl ani právě došlých pánů, a to posl. Majora a městského rady Singera, kteří ho k umírněnosti a klidu sami napomínali.

Státní zastupitelství v Bratislavě shledává v tomto jednání sen. Fijaly skutkovou povahu přečinu násilí proti orgánu vrchnosti podle §u 4 odst. II. zák. čl. XL z roku 1914, poněvadž týž mimo případ shluknutí násilím překážel obvodnímu inspektoru Františku Nohavicovi v takovém výkonu jeho povolání, který je po právu, a sedrie v Bratislavě žádá, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Fijaly pro výše uvedený přečin.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Fijaly pro přečin podle §u 4 odst. ll. zák. čl. XL z roku 1914 v tomto případě, neboť jednání shora vylíčené může skutkovou povahu výše uvedeného přečinu zakládati a není příčiny, aby nebyl dán průchod soudnímu řízení, kdyžtě toto jednání s činností Fijaly jako senátora N. S. nijak nesouvisí.

Vážený senáte! Opakuji návrh imunitního výboru a navrhuji ve smyslu usnesení jeho, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání pro přečin, jak jsem jej uvedl.

Předseda (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen, budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Fijaly, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To.je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje a tím tudíž dává se souhlas k trestnímu stíhání sen. Fijaly.

Dalším předmětem je:

6. Návrh, aby byla prodloužena lhůta daná § 43 úst. list. ku projednání usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění § 2 a 5 zákona ze dne 19. března 1920, č. 194 Sb. z. a n., o zaopatřovacích nárocích bývalých vojenských gážistů a § 3 a 16 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 288 Sb. z. a n., o změně některých předpisů o zaopatřovacích požitcích vojenských osob a pozůstalých po nich. Tisk 578.

Jelikož se jedná o osnovu zákona, kterou nebylo možno ve lhůtě ústavní listinou předepsané vyříditi, navrhuji, aby poslanecká sněmovna byla požádána o prodloužení lhůty o dalších 6 měsíců.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Přerušuji projednávání jednacího pořadu a sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi pp. sen. Pastyříkovi a Slámovi.

Dále sděluji, že

do výboru kulturního na místo sen. dr Kovalika nastupuje opět sen. dr Krčméry,

do výboru branného na místo sen. dr Kloudy nastupuje sen. Klofáč a

do výboru ústavně-právního na místo sen. dr Kloudy sen. Wagner,

Navrhuji dále, aby bylo předsednictvo zmocněno svolati příští schůzi podle §u 40 jedn. řádu písemně nebo telegraficky a stanoviti její pořad jednání.

Jsou nějaké námitky proti tomu? (Nebyly.)

Námitky žádné není.

Přeji všem pánům členům senátu příjemné svátky svatodušní a končím schůzi. (Výborně! - Potlesk.)

Konec schůze v 15 hod. 45 min.