Schůze zahájena v 11 hodin 35 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Böhr. dr Brabec, Donát, Klofáč.

Zapisovatelé: dr Procházka, Stržil.

116 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Engliš, inž. Novák, dr Spina.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že dal jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. Ďurčanskému. dr Jesserovi, na tento týden sen. Časnému, dr Kloudovi, Plamínkové a dr Soukupovi.

Navrhuji, aby byla dána dovolená na dobu 3 neděl sen. Pánkovi, na dobu 4 neděl sen. Polachovi, zdravotní dovolená na dobu 2 měsíců sen. Korinkovi a na dobu 3 měsíců dovolená sen. Adamovskému.

Kdo s tímto návrhem souhlasí. nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Tiskem bylo rozdáno:

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 634. Poštou. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o příplatcích některým státním a jiným veřejným zaměstnancům ve výslužbě a pozůstalým po takových zaměstnancích, zemřelých v činné službě nebo ve výslužbě (tisk 577).

Tisk 616. Návrh sen. Reščuka a soudr. na provedení regulace řeky Černé Tisy a zmírnění bídy nezaměstnaných vorařů v krajích, postižených v srpnu 1927 živelní pohromou.

Tisk 622. Návrh sen. Stržila. Sehnala a spol. na pomoc postiženým požárem v obci Dolní Újezd, okres Litomyšl.

Tisk 623. Návrh sen. Šabaty a druhů na bezodkladné poskytnutí státní podpory pro katastrofálním požárem postižené obyvatele obce Dolní Újezd. okresu litomyšlského.

Tisk 624. Návrh sen. Hrejsy, Sáblíka a spol. na poskytnutí pomoci postiženým větrnou smrští dne 21. a 22. března 1928 na okresech Uherský Brod. Uh. Ostroh a Strážnice.

Tisk 625. Návrh sen. Sáblíka, Hrejsy a spol. na poskytnutí pomoci postiženým požárem v obci Přísece u Jihlavy.

Tisk 626. Návrh sen. Dreslera a spol. na pomoc postiženým požárem v obci Levínská Olešnice, okres Nová Paka.

Tisk 627. Návrh sen. dr Törkölvho a spol. na vydanie zákona. o advokátskych komorách na Slovensku.

Tisk 628. Návrh sen. Petora a súdr. vo veci mimoriadnej podpory vyhoreným obyvatelom obce Sňahnica, okres Žilina, Slovensko.

Tisk 629. Vládní návrh. jímž se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení vládní vyhláškou ze dne 29. března 1928, č. 47 Sb. z. a n., v prozatímní platnost uvedená dohoda. sjednaná výměnou not dne 6. února 1928 v Otawě, kterou se prodlužuje platnost prozatímní obchodní dohody mezi Československou republikou a dominiem Kanadou, sjednané dne 20. prosince 1926 v Praze (Sb. z. a n č. 255 z r. 1926 a č. 42 z r. 1928).

Tisk 630. Návrh sen Teschnera, dr Hellera a soud. na doplnění §u 20 zákona ze dne 22. května 1919, č. 320 Sb. z. a n.

Tisk 631-631/17. Interpelace sen. Hubkv a spol. na ministerstvo pošt a telegrafů ve věci postupu poštovního úřadu v Prachaticích a poštovního ředitelství v otázce jazykové.

Tisk 631/1. Interpelácia sen. Roháčka a spol. na p. ministra financií, jako dal vybaviť žalobu a ponosu podanú na ministerstvo financií v záležitosti nespravdlive vyrúbenej dávky z majetku generálnym finančným riaditeľstvom v Bratislave »Sväzu vinárskych spolkov na Slovensku«, kde sa producentom vinohradníkom - mimo mesta Bratislavy - cenilo vín 1 liter po 8 Kč a bratislavským producentom vína po 5 Kč.

Tisk 631/2. Interpelácia sen. dr Krčméryho a spol. na vládu v záležitosti zúčastnenia sa sen. Zimáka na soc. dem kongrese v Budapešti, kde sa dialy nepriatelské prejavy proti R. Č. S.

Tisk 631/3. Interpelace sen. Ant. Šolce, dr Kloudy a spol. na p. ministra spravedlnosti ve věci nedostatečného opatření okresního soudu ve Frýdlantě v Čechách soudci a soudními úředníky úplně znalými státního českého jazyka.

Tisk 631/4. Interpelace sen. Hüttera a soudr. na p. ministra školství a národní osvěty stran propagandy pro Československý Červeny kříž na německých školách.

Tisk 631/5. Interpelace sen. Friedricha a soudr. na p. ministra spravedlnosti stran konfiskační prakse státního zastupitelství v Chebu.

Tisk 631/6. Interpelace sen. Friedricha a soudr. na p. ministerského předsedu stran smrti státních horníků v Jáchymově radiem.

Tisk 631/7. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na p. ministra národní obrany stran záhadného úmrtí vojína Hanuše Rottera.

Tisk 631/8. Interpelace sen. Jokla a soudr. na p. ministra národní obrany stran podvod ú s osvobozováním od vojenské služby, které se dály v Podkarpatské Rusi.

Tisk 631/9. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na p. ministra železnic stran opětovných srážek automobilů s vlaky následkem nedostatku železničních závor.

Tisk 631/10. Interpelace sen. Jokla, dr Hellera a soudr. na veškerou vládu stran převozu ostatků vůdce povstání námořníků v Kotoru Františka Ráže do Československa.

Tisk 631/11. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soud.. na p. ministra národní obrany stran skandální příhody při pohřbu zemřelého vojína u dělostřeleckého pluku č. 258 v Opavě.

Tisk 631/12. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na p. ministra železnic stran lepšího připojení na železniční trať Suchdol-Budišov nad Budišovkou.

Tisk 631/13. Interpelace sen. Teschnera a soud.. na p. ministra pošt stran jednojazyčných poštovních záznamů při nedoručitelných poštovních zásilkách pro německé příjemce v Kalových Varech.

Tisk 631/14. Interpelace sen. dr Hellera, Jokla a soudr. na p. ministra financí a na p. ministra spravedlnosti stran postavení soudců.

Tisk 631/15. Interpelace sen. Fahrnera a soudr. na veškerou vládu o tom, že viceguvernér Rozsypal vyplatil »hospodářské straně« peníze na volby a prominul složení částky 28.000 Kč za rozmnožení kandidátních listin.

Tisk 631/16. Interpelace sen. Reyzla a soudr. na p. ministra financí stran šikanujícího jednání okresního finančního ředitelství v Liberci vůči majitelům motorových vozidel.

Tisk 631/17. Interpelace sen. dr Hellera a soudr. na p. ministra veřejných prací stran budovy pražského ústavu pro hluchoněmé.

Tisk 632-632/9. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Hartla a soudr. stran těžkého odsouzení tajemníka Františka Novotného pro citát ze Schillerova »Viléma Tella« (tisk 394/6).

Tisk 632/1. Odpověď ministra sociální péče na interpelaci sen. Hartla a soudr. o závadách při provádění zákona o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců (tisk 357/2).

Tisk 632/2. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Pánka a spol. v záležitosti převodu samosprávných zaměstnanců podle zákona čís. 103/1926 Sb. z. a n. (tisk 540).

Tisk 632/3. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Dundra a soudr. ve věci konfiskace časopisu »Zájmy českého severu« ze dne 23. července 1927, orgánu československé sociálně-demokratické strany dělnické v župě Českolipské (tisk 540/4).

Tisk 632/4. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Hüttera a soudr. o chování se správce okresní správy politické ve Varnsdorfu v záležitosti účastenství zahraničních spolků při odhalení praporu (tisk 540/8).

Tisk 632/5. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Hüttera a soudr. o tom, jakým způsobem čsl. hlavní celní úřad ve Varnsdorfu provádí celní předpisy při dovozu knih z Rakouska (tisk 564/3).

Tisk 632/6. Odpověď vlády na interpelaci sen. Plamínkové, Pánka a spol. pro porušení práv žen vládním nařízením č. 113 ze dne 7. července 1926 o úpravě služebních a platových poměrů státních zaměstnanců v pomocné kancelářské službě (tisk 253).

Tisk 6327. Odpověď ministra pošt a telegrafů na interpelaci sen. Proška a spol. o stavbě budovy pro poštovní a telegrafní úřad v Lounech (tisk 564/1).

Tisk 632/8. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Hüttera a soudr. stran zabavení časopisu »Sudetendeutsche Tageszeitung« (tisk 598/12).

Tisk 632/9. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Plamínkové, Hubky. Reichstädterové a spol. ve věci reformy školské správy (tisk 598/12).

Tisk 633. Vládní návrh zákona o cejchování vnitrozemských lodí. Tisk 635. Vládní návrh zákona, jímž se mění a částečně doplňuje zákon ze dne 29. května 1923, č. 128 Sb. z. a n., o provádění Mezinárodní opiové konvence ze dne 23. ledna 1912, vyhlášené pod č. 159 Sb. z. a n. z roku 1922. a jímž se provádí Mezinárodní opiová úmluva ze dne 19. února 1925, vyhlášená pod č. 147 Sb. z. a n. z oku 1927.

Tisk 637. Usnesení poslanecké sněmovny k návrhu posl. Bradáče, dr Dolanského, dr Budaye, dr Lukavského, Mlčocha, dr Luschky, Windirsche, Stenzla, Rýpara, Špačka, Vencla a druhů (tisk 1398), aby byl vydán zákon, kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů 6%ní půjčky města Opavy z roku 1922 v úhrnné jmenovité hodnotě 25,000.000 Kč k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 1463).

Těsnopisecké zprávy o 118. až 125. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 13., 15., 20., 27., 28. a 29. března 1928.

Z cizích parlamentů ročník IX., čís. 3. a 4. rok 1928.

Zápisy o 122. až 125. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 616. Návrh sen. Reščuka a soudr. na provedení regulace řeky Černé Tisy a zmírnění bídy nezaměstnaných vorařů v krajích, postižených v srpnu 1927 živelní pohromou.

Tisk 622. Návrh sen. Stržila, Sehnala a spol. na pomoc postiženým požárem v obci Dolní Ú.jezd, okres Litomyšl.

Tisk 623. Návrh sen. Šabaty a druhů na bezodkladné poskytnutí státní podpory pro katastrofálním požárem postižené obyvatele obce Dolní Újezd, okresu litomyšlského.

Tisk 624. Návrh sen. Hrejsy. Sáblíka a spol. na pomoc postiženým požárem, větrnou smrští dne 2 1. a 22. března 1928 na okresech Uherský Brod. Uh. Ostroh a Strážnice.

Tisk 625. Návrh sen. Sáblíka, Hrejsy a spol. na poskytnutí pomoci postiženým požárem v obci Přísece u Jihlavy.

Tisk 626. Návrh sen. Dreslera a spol. na pomoc postiženým požárem v obci Levínská Olešnice, okres Nová Paka.

Tisk 627. Návrh sen. dr Törkölyho a spol. na vydanie zákona o advokátskych komorách na Slovensku.

Tisk 628. Návrh sen. Petora a súdr. vo veci mimoriadnej podpory vyhoreným obyvatelom obce Sňahnica, okres Žilina. Slovensko.

Tisk 630. Návrh sen. Teschnea. dr Hellera a soudr. na doplnění §u 20 zákona ze dne 22. května 99, č. 320 Sb. z. a n.

Výboru imunitnímu:

Žádost vrchního státního zastupitelství v Bratislavě s žádostí sedrie v Nitře za souhlas k stíhání sen. Richtera pro přečin podle §u 14 č. 1 a přečiny podle §u 14 č. 1 a 3 a §u 14 č. 5 zákona na ochranu republiky (č. 5916).

Žádost vrchního státního zastupitelství v Košicích s žádostí okresního soudu v Prešově z 21. března 1928 Nt 25/27/5 za souhlas k stíhání sen. inž. Klimko pro přečin urážky na cti podle §u 2 zák. čl. XLI/1914 (č. 5946).

Žádost vrchního státního zastupitelství v Košicích se žádostí sedrie v Rimavskej Sobote za souhlas k stíhání sen. dr Herze pro zločin podle §u 15 č. 3 a přečin podle §u 14 č. a 5 zákona na ochranu republiky (č. 5987).

Žádost vrchního státního zastupitelství v Bratislavě s žádostí sedrie v Trenčíně za souhlas k stíhání sen. Petora pro přečiny podle §u 14 č. 5 zák. č. 50/1923 a p.o zločin podle §u 15 č. 3 zák. č. 50/1927 a §u 159 a násl. voj. tr. z. (č. 6045).

Žádost krajského.soudu v Mor. Ostravě za souhlas k stíhání sen. Herlingera pro přečin §u 14 č. 5 zákona na ochranu republiky (č. 6055).

Žádost zemského trestního soudu v Praze za souhlas k stíhání sen. Beutela pro přečin proti bezpečnosti cti. spáchaný tiskem (č. 6085).

Žádost okresního soudu v Poděbradech za svolení k stíhání sen. Dundra pro přestupek podle §§ 3, 14, 19 zák. č. 35 ř. z. z r. 1867 (c. 6160).

Žádost vrchního státního zastupitelství v Košicích s žádostí soudní stolice v Užhorodě za souhlas k stíhání sen. Bodnara pro přečin ublížení na cti podle §u 2, 3 odst. II. bod 1 a §u 4, odst. II. zák. čl. XLI/1914 (č. 6191).

Předseda: Předsednictvo senátu došel přípis náměstka předsedy vlády, č. j. 3049/909/S-28 m. r., o jmenování ministra inž. Ladislava Nováka.

Žádám pana zapisovatele sen. dr Procházku, aby přípis tento přečetl.

Zapisovatel sen. dr Procházka (čte):

»Předsednictvu senátu Národního shromáždění.republiky Československé v Praze.

President republiky vyhověl rozhodnutím ze dne 28. dubna 1928 žádosti ministra obchodu dra Frant. Peroutky o zproštění z úřadu ministra obchodu a jmenoval ministrem obchodu poslance Národního shromáždění inž. Ladislava Nováka.

O tom kladu si za čest učiniti sdělení.

Náměstek předsedy vlády: Šrámek v. r.«

Předseda: Pan ministr inž. Novák je přítomen.

Budeme projednávat pořad jednání.

Prvním předmětem dnešního pořadu je:

1. Zpráva I.výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 577) k vládnímu návrhu zákona o příplatcích některým státním a jiným veřejným zaměstnancům ve výslužbě a pozůstalým po takových zaměstnancích, zemřelých v činné službě nebo ve výslužbě. Tisk 634

Zpravodaji jsou: za výbor sociálně-politický p. sen. Hrejsa, za výbor rozpočtový p. sen. dr Procházka.

Dávám slovo zpravodají výboru sociálně-politického, p. sen. Hrejsovi.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Slavný senáte! Náš stát má tři kategorie pensistů. A to především ty, kteří vstoupili do pense před 1. zářím r. 1919, druhou kategorii tvoří ti, kteří šli do pense mezi 1. zářím r. 1919 a posledním prosincem r. 1926 a konečně třetí kategorii, kteří vstoupili do pense po 1. lednu r. 1926. Podle toho jsou také jejich požitky odpočivné, případně zaopatřovací, velmi rozdílné. Nejhůře jsou na tom ti pensisté, kteří odešli do pense před 1. zářím r. 1919, neboť vyměřeny jim požitky podle nižších platových stupňů, kdežto kategorii druhé byla služební léta již propočítána. Propočtení služební doby se u staropensistů první kategorie nedá provésti a možno provésti zvýšení je.jich zaopatřovacích požitků jenom nějakým paušálním přídavkem, o jaký svého času již organisace staropensistů usilovaly, dožadujíce se zvýšení pensijní základny alespoň o 20%.

Takovýmto zaměstnancům, případně jejich pozůstalým, vdovám a sirotkům zvyšuje se podle této předlohy, kterou nyní projednáváme, pensijní základna, rozhodná pro vyměření nynějších odpočivných nebo zaopatřovacích požitků, o 20%. Nedosahují-li však dosavadní celkové odpočivné nebo zaopatřovací požitky, zvýšené o příplatek 20%, nejnižších ročních výměr podle §u 155 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103, včetně případného výchovného a přídavku na děti podle výměry zákona č. 103 z r. 1926, zvýší se příplatek i o více než 20%, a to tak, aby celkové požitky nynější dosáhly příplatkem zmíněné nejnižší výměry, včetně případného výchovného a přídavku na děti.

Doplňku na nejnižší výměry včetně případného výchovného a přídavku na děti dostane se pensistům a pozůstalým po těch, kteří byli účastni propočítání služební doby, jsou-li jejich celkové odpočivné nebo zaopatřovací požitky menší než nejnižší roční výměry, uvedené v zákoně č. 103 z r. 1926.

Předloha zákona týká se státních úředníků, soudců, státních učitelů a profesorů, státních zaměstnanců, náležejících do kategorie zřízenců, příslušníků četnictva, vojenských gážistů ve výslužbě, dále učitelů veřejných obecných a občanských škol v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, státních i nestátních učitelů veřejných obecných a občanských škol na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, nestátních profesorů středních škol, učitelských ústavů a jiných učilišť na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, jakož i také pozůstalých po těchto osobách.

Podle zásad tohoto zákona upraví se rovněž příplatky a doplňky k řádným odpočivným a zaopatřovacím požitkům nepragmatikálních zaměstnanců státních úřadů, podniků, ústavů a fondů státních a státem spravovaných, jakož i učitelů placených podle norem platných pro státní učitele, dále potom pensistů drah zestátněných, pozůstalých po nich a po bývalých zaměstnancích těchto drah.

Obecním a obvodním lékařům a jejich pozůstalým přiznávají se k jejich řádným odpočivným případně zaopatřovacím požitkům, které jim náležejí podle zákona č. 236 a č. 237 z r. 1922, pouze doplňky na nejnižší výměru, která platí pro obecní a obvodní lékaře a pozůstalé po nich podle zákona č. 103 z r. 1926.

Této úpravy odpočivných a zaopatřovacích požitků bude účastno celkem 69.952 osob, a to úředníků a zaměstnanců sourodých kategorií 15.386, zřízenců 22.260, vdov po úřednících se 4.528 dětmi 13.691, vdov po zřízencích s 9.202 dětmi 16.729, sirotků po úřednících bez obou rodičů 766 a sirotků po zřízencích bez obou rodičů 1.120; celkem tedy podle stavu z konce r. 1927 69.952 osob. Počet staropensistů, vdov a sirotků obnášel r. 1924 117.437. Z toho vysvítá, že skoro 50% těchto staropensistů nebo vdov v této době vymřelo a je tedy svrchovaný čas, aby trudná existence staropensistů byla již jednou aspoň poněkud zlepšena.

Sociálně-politický výbor uznal, že by bylo žádoucno, aby odpočivné a zaopatřovací požitky těchto osob byly zvýšeny na úroveň stanovenou zákony čís. 103 a 104 z r. 1926. Avšak se zřetelem k daným finančním poměrům a se zřetelem k tomu, aby konečně již jednou tato otázka byla alespoň poněkud upravena a aby se uzákonění této předlohy neoddalovalo, aby alespoň ti z těch staropensistů, kteří žijí, se stali účastnými výhod tohoto zákona, usnesl se sociálně-politický výbor na tom, aby slavnému senátu doporučil schválení této předlohy ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou.

Poněvadž tento zákon považuje za jakousi splátku na upravení odpočivných a zaopatřovacích požitků staropensistů, je toho názoru, kdyby se předloha tato odložila, že by lepší bylo nepřítelem dobrého a proto doporoučí slavnému senátu, aby této předloze udělil ústavní schválení. (Potlesk).

Předseda (zvoní:) Dávám slovo panu zpravodaji výboru rozpočtového sen. dr Procházkovi.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Vážený senáte! Rozpočtový výbor pojednal o osnově zákona s hlediska úhrady. Chci podotknouti, jak již bylo řečeno panem zpravodajem sociálně - politického výboru, že stát náš má 3 kategorie pensistů, a to za prvé ty, kteří odešli do výslužby před 1. zářím 1919, za druhé, kteří tak učinili v době mezi 1. zářím 1919 až 31. prosince 1925, a za třetí, kteří do výslužby vstoupili po 1. lednu 1926. Jedná se ovšem zde o ty pensisty, kteří jsou uvedeni ve zprávě sociálně-politického výboru, ne o všechny. Provedení zákona bude vyžadovati ročního nákladu cca 67 mil. Kč. Vyšší náklad má býti podle §u 10 osnovy uhrazen v roce 1928 jednak z celkových úspor rozpočtu vlastní státní správy, po případě rozpočtovým přebytkem nebo jejími vyššími volnými příjmy dosaženými v rozpočtovém roce 1928, jednak jednotlivými státními podniky, pokud se týče nákladu na ně připadajícího. V dalších letech má býti vyšší roční potřeba zařazena do rozpočtu vlastní státní správy a do rozpočtu jednotlivých státních podniků. Vyšší náklad, který vznikne provedením zákona, pokud se týče učitelů a jich pozůstalých, uhradí dosavadní vydržovatelé. Kladu důraz na to, že zákon má nabýti účinnosti dnem 1. ledna 1928, tedy za celou tu dobu od 1. ledna 1928 obdrží účastníci své příplatky nebo doplňky. Jedná se přibližně o 70.000 percipientů, jimž nu no příplatky a doplňky vyměřiti individuelně. Bude také nutno, aby k §u 6 zákona vydáno bylo zvláštní prováděcí nařízení, jakož aby ministerstva ohledně účastníků svých resortů dala potřebné pokyny podřízeným úřadům. Tyto okolnosti znamenají, že provedení zákona nepůjde tak rychle, jak by si bylo přáti všeobecně. Zajisté však nutno, aby při vyřizování zákonných ustanovení bylo postupováno s urychlením co možná největším.

Podle daných mně informací je také snahou kompetentních činitelů, aby zákon byl s veškerým úsilím co nejrychleji proveden. Ovšem nelze dnes říci, kdy asi bude možno celou akci skoncovati.

Výplata příplatků resp. doplňků stane se individuelně podle vyřízených aktů. Nutno však při tom vzhledem k velikému počtu percipientů počítati s delší dobou, než všem účastníkům dostane se patřících příplatků resp. doplňků.

Rozpočtový výbor připojuje se jinak ke zprávě výboru sociálně-politického a doporučuje též přijetí osnovy zákona ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou. jakož i při jetí resolucí, na nichž se usnesla poslanecká sněmovna. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K slovu jsou přihlášení pp. senátoři: dr Francíscy, Skalák, dr Heller, Hartl, Jaroš, Sochor, Koutný, Petor, Hütter, Zimák a Ant. Novák.

Nežli udělím slovo prvnímu řečníkovi. navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 30 minut, není-li žádné námitky. (Námitky nebyly.)

Námitky žádné není, zůstává tedy při tom, jak jsem prohlásil - řečnická lhůta je stanovena na půlhodiny.

Dávám slovo prvnímu řečníku, kterým je pan sen. dr Franciscy.

Sen. dr Franciscy (maďarsky:) Vážený senát! Výsledkom tej spústy prosieb a urgencií, ktoré v záujme staropenzistov v tlači i v Národnom shromaždení zvlášte so strany národných menšín odznely, je tento predložený návrh. Že výsledok ten nie je uspokojivý a že ešte i tento návrh ďaleko pokulháva za požiadavkami spravodlivosti, to nie je vinou prosebníkov a urgujúcich, lež vinou vlády, ktorá i s týmto návrhom vykonala iba prácu polovičnú, správnejšie zlomkovitú.

Vláda uznávala a niekoľkokrát prejavila, že vec staropenzistov upraviť nutno... (H!uk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Sen. dr Franciscy (pokračuje):.. na základe zásady rovného práva a spravodlivostí. Tak v r. 1926 pri pojednávaní zákona o úprave platov verejných zamestnancov prehlásil minister financií v rozpočtovom výbore, že všeobecná úprava veci penzijnej je nutná, a parlament priamo uložil to vláde, keď pri pojednávaní penzijného zákona č. 287/1924 usniesol sa v tom smysle, aby vláda vec penzijnú upravila v rámci všeobecného zákona a podľa jednotných zásad a aby parlamentu predložila návrh tohoto smyslu.

Nazeraníe zákonodarstva po tejto stránke je i dnes totiež, aké bolo pri pojednávaní návrhu v poslaneckej snemovni. Nielen z úst opozicie, ale a z radov vládnych strán dôrazne vyznielo prianie, že staropenzistov čo do požitkov treba postaviť na roveň novopenzistom, lebo aj oni konali tú istú prácu, ako novopenzisti a rovnako odvádzali svoje zákonom stanovené príspevky penzijnému fondu.

Avšak nazeraníe vlády je dnes už iné. Návrh tento ukazuje na to. že vláda nemá v úmysle vec penzistov v dohľadnej dobe spravodlive a definitivne upraviť. Návrhom týmto, stane-li sa zákonom, rozmnoží sa počet penzijných zákonov, práca úradníkov, zmätok a desorientácia vzraste v labirinte penzijných zákonov a nariadení, avšak len vo veľmi nepatrnej miere zmenší sa bieda staropenzistov. Tito osudom prenasledovaní ľudia museli by zúfať, keby neudržovala v nich dušu nádeja, že konečne predsa len nestane sa o. čoho si praje vláda, lež to, čo chce zákonodarstvo. A zákonodarstvo praje si naprosté a bezvýhradné zrovnoprávnenie penzistov.

Chybu, ktorej sa dopustila vláda tým, že situáciu staropenzistov na miesto úplnej úpravy zlepšila iba v 20%-ný prídavok, veľmi zväčšuje to, že niektoré kategorie boly z návrhu vynechané. Vynechaní sú župní, okresní a obecní administrativní zamestnanci, neštátni učitelia penzionovaní pred 1. januárom 1926, zpomedzi penzionovaných stredo- a vysokoškolských profesorov tí, na ktorých sa drievejšie penzijné zákony nevzťahujú. Tedy veľká vrstva úradníkov, živoriacich z nepatrnej penzie, nedostane ani toho skrovnúčkeho zvýšenie k polepšeniu svojho položenia, ktoré tak skúpou rukou poskytuje návrh penzistom ostatným. Tým nastáva nové rozlišovanie v radoch staropenzistov, vzniká nová kategória, ktorá bude od ostatných separovaná horším hmotným položením, väčšou biedou.

Nemôže byť úkolom štátneho zákonodarstva. aby utváral kategorie; zákonodarstvo sa musí zmierňovať núdzové pomery čo možnou nivelizáciou rozdielov výživa a vláda previňuje sa proti účelu zákonodarstva, keď mu predkladá návrhy zákonov, ktoré jemu zabraňujú v plnení jeho úkolu: poskytovať pomoc.

Istej časti jednotlivcov z návrhu vylúčených - sú to neštátni učitelia na Slovensku, - dostalo sa síce od školského referenta ministerstva školstva sľubu, že ich penzijná záležitosť bude upravená zvláštnym zákonom, avšak kedy a do akej miery, - o tom nepočuli sme nič. Zo sľubov nelzä sa uživiť a keďže i tí najoprávnenejší náročníci a jednotlivci, ktorí majú v držbe tie najskvelejšie sľuby. majú v Československej republike veľmi dôkladnú príčinu týmto sľubom príliš nedôverovať. Ostatne úmysel vlády, že penzie penzistov chce upravovať podľa jednotlivých odvetví povolaní a že jednotlive zvláštnymi zákony upravuje penzijne požitky štátnych a neštátnych učiteľov a penzie štátnych a administratívnych úradníkov, tiež nasvedčuje tomu, že vláda ani v budúcnosti nechce zaujať stanovisko všeobecného a rovnakého riešenia.

Nieto v tomto návrhu ani stopy toho, že by boli penzijné spolky pri osnovaní návrhu vypočuli. Pri vypočutí týchto nebolo by bývalo možno návrh s takýmito podstatnými chybami predložiť parlamentu. Penzijné spolky prajú si úpravy všeobecnej a trvajú na tom, aby úprava rozšírená bola tiež na administrativných úradníkov, neštátnych učiteľov a zamestnancov bez penzie prepustených. Títo poslední ocítajú sa od štátneho prevratu na vrchole kalvárie, ktorou museli tisíce týchto bez chleba prepustených putovať. I z týchto má najväčšia časť oprávnené nároky na penziu alebo odbytné, veď i oni slúžili a platili príspevky penzijnému fondu. Už raz konečne i vec týchto ľudí musí byť vybavená a čím neskoršie k tomuto riešeniu dôjde, tým nevýhodnejšie bude to pre československý štát samý, lebo dotiaľ nemôže dôjsť k penzijnej dohode s Maďarskom a k rozdeleniu penzijného fondu

Penzijné spolky si prialy, aby zvýšenie penzií platilo od 1. januára 1927 a tomu by nič neprekážalo, lebo úhrada príplatku stanoveného týmto návrhom bola tu už v r. 1926 a tiež vláda označila deň 1. januára 1927 ako termín zvýšenia. Penzisti teda zase utrpeli krivdu tým, že termín tento vysunuli o rok pozdejšie.

Ustanovenie, týkajúce sa kňazov nemajetných, podľa ktorého tito môžu dostávať ročný prídavok až do 3000 Kč, otvára i v tomto návrhu pole samovôli, ktorou vláda kongruové záležitosti kňazov nakladá. Tajnými našoptávačmi dáva sa vláda informovať o politickom straníctve duchovných a podľa toho povoľuje alebo odopiera kongruu, bez ohľadu, že vyplácanie kongrui nie je milostivým skutkom vlády, ale ustanovením zákona. Vláda nemá práva odňať kongruu duchovnému dotiaľ, kým nespácha nejaký protištátnv delikt a nebude súdom odsúdený.

Kongruový zákon č. 122/1926 predpisuje poukazovanie kongrui imperativne, sú-li tu podmienky zákonom stanovené. A predsa sa deje na Slovensku, že školský referát v Bratislave naprosto samovolne a bez udania dôvodov zastavuje poukázanu už kongruu jednotlivým duchovným, profesorom theologie, ač dotyční nemaj ú ani tušenia o tom, čím sa previnili, čo by školský referát mohol pokladať za delikt. Môže-li sa to stať tam, kde zákon kategoricky stanový pravo na kongruu, o čo snadnejšie môže sa táto samovôľa uplatňovať v rámci tohoto návrhu, ktorý dáva duchovným právo na stanovený prídavok len fakultativne.

Aby zabránené a zažehnané bolo zneužívanie, páchané zastavovaním kongrui, požadujeme, aby vláda bez odklad u vydala prevadzajúce nariadenie ku kongruovému zákonu.

V úzkoprsosti, ktorá je všeobecne príznačná pre návrh práve pojednávaný, nachádzame tiež vysvetlenie toho, že okrem veľa vynechaných kategorií zanedbáva vláda naprosto tiež penzijnú vec zamestnancov veľkostatkov. Jednako však memorandum, ktoré vydal spolok úradníkov a zamestnancov veľkostatkov na Slovensku v Nových Zámkoch dňa 20. februára 1927 a zaslal vláde i zákonodarstvu, je dosť dôležitý k tomu, aby mu vláda i zákonodarstvo svoju pozornosť venovaly.

Zákon č. 130/1921 upravuje požitky zamestnancov veľkostatkov avšak spôsobom, ktorý ani zďaleka neuspokojuje. Riaditeľ panstva po 4Oročne.j službe dostáva spolu so všetkými príplatky 14.000 korún, a vrchný kasnár panstva po 13ročnej službe 4.600 korún (Sen. Fijala /maďarsky]: Robotník nedostáva ani toľko!) I to je značná chyba! Ja som zastancom a záštitníkom tiež robotníkov v každom prípade. Zákon ten páše nespravodlivosť proti koreňu životnému, proti možnosti živobytia na zamestnancoch veľkostatkov, lebo túto možnosť veľmi snižuje alebo ju priamo zamedzuje. Okrem toho citovaný zákon obmedzuje tiež nadobudnuté práva poľnohospodárskych zamestnancov, nakoľko ustanovuje, že v prípade, keby penzia spolu so súkromými a inými dôchodkami penzistovýmí presahovala 15.000 korún, musí byť obnos penzie o tento rozdiel snížená.

Zamestnanci veľkostatkov požadujú zmenu krivdivého zákona a ľudskejšiu úpravu svojej penzijnej veci a to slušným spôsobom v memorande vysloveným.

Nápravy vyžaduje si tiež to porušenie práva, že jestliže staropenzista, i keby bol 35 rokov slúžil, je zamestnaný vo verejnom úrade, srazí sa mu na základe zákona č. 286/1924 alebo polovica tohoto vedľajšieho zárobku, alebo polovica penzie. Novopenzisti naproti tomu nepodliehajú takémuto pristríhovaniu svojich príjmov. Tito sú-li po 35ročnej službe penzionovaní a podujmú sa potom verejného úradu, dostanú na základe zákona č. 103/1926 svoje vedľajšie príjmy i penziu bezo srážky.

Výstižne ilustruje tento stav položenie staropenzistov, ktorí sú platnými ustanoveniami dvojakým spôsobom postihnutí. Po prvé majú o veľa menšiu penziu, po druhé: uviažu-li sa v úrad, neobdržia svoju penziu alebo svoj vedľajší príjem úplne. I po tejto stránke volá tedy vec penzijná po novej úprave.

l napriek uvedeným tu nedostatkom a závadám odhlasujeme pojednávaný návrh, lebo aspoň niečo poskytuje tým, ktorým pomáhať je povinnosťou štátu a súrnou potrebou a pre ktorých i toto málo znamená pomoc. Avšak krajinská kresťansko-socialistická strana bude i nabudúce plnou silou pôsobiť k tomu a bojovať za to, aby penzijná záležitosť bola riešená všeoobecne a jednotne na zásadách spravodlivosti, práva a humanity.