Schůze zahájena v 11 hodin.

Přítomni:

Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Böhr. dr Brabec, Donát, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Krouský, Prause.

118 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministr Udržal.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuj i schůzi.

Sděluji, že udělil.jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. inž. Oberleithnerovi.

Tiskem bylo rozdáno. Žádám o přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 615. Návrh sen. Pánka a spol., kterým se vláda vyzývá, aby senátu N. S. předložila seznamy veškerého úřednictva ve státních úřadech, ústavech, fondech a v podnicích státních a státem spravovaných.

Tisk 618. Návrh sen. Hampla a soudr. stran podpory vyhořelým v obci Levínská Olešnice.

Tisk 619. Návrh sen. Dundra, dr Soukupa, Habrmana a soudr. na poskytnutí státní pomoci postiženým požárem v obci Levínská Olešnice v okresu novopackém.

Tisk 620. Zpráva 1. národohospodářského výboru, II. technicko-dopravního výboru, III. rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některá ustanovení zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb. z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova (tisk 599).

Zápisy o 119.-121. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 15. a 20. března 1928.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 615. Návrh sen. Pánka a spol., kterým se vláda vyzývá, aby senátu N. S. předložila seznamy veškerého úřednictva ve státních úřadech, ústavech, fondech a v podnicích státních a státem spravovaných.

Tisk 618. Návrh sen. Hampla a soudr. stran podpory vyhořelým v obcí Levínská Olešnice.

Tisk 619. Návrh sen. Dundra, dr Soukupa, Habrmana a soudr. na poskytnutí státní pomoci postiženým požárem v obci Levínská Olešnice v okresu novopackém.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad jednání.

Prvním předmětem je:

1. Zpráva výboru ústavně - právního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 617) k usnesení senátu o vládním návrhu zákona o cestovních pasech Tisk 621

Zpravodajem je pan sen. dr Baxa.

Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Baxa: Slavný senáte! Osnova tohoto zákona dostává se po druhé do senátu, poněvadž poslanecká sněmovna provedla na prvotním usnesení senátu určité změny, ale nelze říci, že by ty změny byly právě nejšťastnější. Změny ty týkají se celkem dvou paragrafů, 1. §u 7 a 2. §u 16. (Hluk. - Předseda zvoní.)

Ad a) V §u 7 lit. b) změnila poslanecká sněmovna usnesení senátu potud, že místo výrazu »řízení pro trestní činy stíhané z povinnosti úřední« dala obrat »vyšetřování pro trestné činy stíhané z povinnosti úřední«. Tím chtěla poslanecká sněmovna říci, že pokud trestné činy stíhají se soudem, může jíti jen o zločiny a přečiny, nikoliv také o přestupky, protože při přestupcích není vyšetřování. Ovšem na přestupky rázu policejního, finančního a důchodkového nemá tato změna vlivu, protože při přestupcích tohoto rázu celé předběžné řízení zove se v praxi vždy vyšetřováním. Lze tudíž při těchto přestupcích odepříti vydání pasu.

Druhá změna záleží v tom, že místo obratu »na které může býti uložen trest atd.« poslanecká sněmovna postavila obrat »na které zákon stanoví trest atd.«

Ad b) V §u 7 lit. d) poslanecká sněmovna provedla změnu tu, že škrtla druhou větu »nebo jež by mohly padnouti v cizině pravděpodobně na obtíž veřejné dobročinnosti« a místo toho dala obrat »jakož i světoběžníkům ze zvyku.«

Je sice pravda. že latinské přísloví praví: omnis definitio periculosa, ale po mém soudu přece jen poslanecká sněmovna, když dala obrat »světoběžníkům ze zvyku«, měla aspoň blíže definovati, koho za světoběžníka ze zvyku dlužno pokládati.

Poslanecká sněmovna to opominula, a bylo tudíž povinností senátu alespoň přibližně tuto definici dáti.

A tu podle názvosloví ustáleného u zahraničních úřadů rozuměti dlužno pod výrazem světoběžníci ze zvyku osoby, které potulují se po cizině bez prostředků, provozujíce pod různými formami žebrotu.

Ad c) V §u 7 lit. e) provedla sněmovna poslanecká dvě změny. jednak. že místo obratu »v takové výši« dala obrat »v poměrně značnější výši«, a dále, že přičinila novou větu »Ustanovení toto neplatí, je-li za tyto daně a dávky dostatečná jistota«.

Ad d) V §u 7 odst. 2. přičinila poslanecká sněmovna větu »osobám, chtějícím se trvale vystěhovati, smí býti cestovní pas odepřen tehdy, neprokáží-li, že plně vyhověly svým povinnostem v příčině daní a veřejných dávek«. Zde máme tedy dvě věty, z nichž v jedné je »osobám, hodlajícím se vystěhovati«, kdežto ve druhé větě »osobám chtějícím se trvale vystěhovati«. Tedy dlužno tyto dva pojmy poněkud od-sebe lišiti. Ústavně-právní výbor pokládá tento dodatek za přiměřený, poněvadž § 1 zákona o vystěhovalectví č. 71/1922 Sb. z. a n., pokládá za vystěhovalce toho, kdo odchází z území republiky Československé do ciziny, aby si tam hledal výživu nebo s úmyslem již se nevrátiti. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Zpravodaj sen. dr Baxa (pokračuje): V prvém případě dostačilo by pro ochranu státních zájmů finančních ustanovení §u 7. lit. e) kdežto druhá věta odst. 2. téhož paragrafu má na mysli druhy případ vystěhovalectví, t. j. trvalé vystěhování, a v tom případě je nutno, aby se osoby tyto se státem ve příčině daní a veřejných dávek plně vyrovnaly.

Všechny tyto změny pokládá ústavně právní výbor za přiměřené a přijímá je.

Ad 2. V §u 16 provedla poslanecká sněmovna změnu tu. že do ustanovení, která tímto paragrafem se zrušují. přičinila i nařízení č. 87/1918 a 46/1919 Sb. z. a n., o vydávání cestovních pasů. Ústavně-právní výbor změnu tuto přijímá, protože již v důvodové zprávě vládního návrhu o cestovních pasech (tisk sen. č. 535) jest uvedeno, že finanční správa hodlá sama zrušiti tato nařízení koncem roku 1929.

Ze všech důvodů výše uvedených ústavně-právní výbor. ačkoliv, jak jsem již řekl, nepokládá změny učiněné poslaneckou sněmovnou právě za nejšťastnější, přece jenom nepokládá je za změny takového rázu, že by šlo o nějakou zásadu, přijímá změny usnesené poslaneckou sněmovnou a navrhuje senátu, aby usnesení poslanecké sněmovny ve znění senátního tisku čís. 617 přijal za své. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu jsou přihlášeni »pro« pan sen. Stodola, »proti« pan sen. Koutný a Fijala.

Nežli dám prvému řečníku slovo, navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 15 minut, není-li žádné námitky. (Nebylo.)

Námitek není, řečnická lhůta je tedy stanovena 1/4 hodinou.

Dávám slovo panu sen. Koutnému. (Hluk. - Zvoní.)

Prosím o klid!

Sen. Koutný: Slavný senáte! Projednávaná osnova o cestovních pasech naprosto se příčí našemu zásadnímu stanovisku,... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Koutný (pokračuje):... poněvadž komunisté a socialisté jsou pro volné cestování., pro neobmezenou svobodu pohybu do všech států tak. jak je to dovoleno všem ostatním vrstvám ve všech kapitalistických státech. Zdůrazňujeme tento volný pohyb proto poněvadž je dovolen vrstvám, které jsou na výsluní blahobytu. Zdůrazňujeme a žádáme. aby pracující třída rovněž tohoto volného a svobodného pohybu mohla použiti a využívati.

Zdravíme s parlamentní tribuny nástup dělnictva z pražských továren, dílen a závodů a všech pracujících, kteří budou dnes v jednotné frontě demonstrovati na Staroměstském náměstí proti lupičskému tažení dnešní koaliční vlády...

Předseda (zvoní): Volám Vás k pořádku!

Sen. Koutný (pokračuje):... na beztak nedostatečné sociální zajištění a za zajištění opravdové, jež by vyhovovalo požadavkům dělnické třídy. Demonstrace pražského dělnictva spojuje se s hnutím horníků, kovodělníků, textilářů, sklářských dělníků a dělníků všech ostatních odborů, jakož i pracujících rolníků ze všech krajů tohoto státu v mohutný signál k bojovnému nástupu celé dělnické třídy...

Předseda (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že to nesouvisí s předmětem!

Sen. Koutný (pokračuje):... a pracujících rolníků proti vládě mezinárodní agrárně-klerikální koalice. která režimem hospodářského, politického a kulturního násilí do krajnosti zatlačuje a vykořisťuje všechny pracující a chudé vrstvy v tomto státě Agrární cla, daňová reforma, stlačování mezd, zvyšování cen životních potřeb, útok na sociální pojištění, zhoršení ochrany nájemníků a podpory stavebního ruchu, odbourávání jiných sociálních vymožeností dělnické třídy, zrušení posledních zbytků samosprávy, politická persekuce....

Předseda: Volám Vás k věci, pane řečníku!

Sen. Koutný (pokračuje):... odnětí volebního práva vojákům, četnický zákon a zákon o trestaneckých koloniích. reakce ve školství - toť celý řetěz aktů třídního násilí, jímž chce dnešní reakční vláda mezinárodní buržoasie úplně spoutati pracující vrstvy v tomto státě. Stálým zbrojením ve všech státech stále zvyšovaným zbrojením v tomto státě připravuje se generální útok proti Sovětskému Rusku. A proto s tohoto místa zdravíme postup pracující třídy v mohutný šik a mohutnou bojovnou frontu. (Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo panu sen. Stodolovi.

Sen. Stodola: Slávny senát! Cieľ národov je blížiť sa mierovým pomerom. Všade, na všetkých stranách ozýva sa akoby výkrik ubolenej duše: dolu s hrádzami hraníc, dolu s ideovými a formálnymi hranicami, ktoré delia národy! Všade vidíme vztýčené veľké znamenie zblíženia sa národov, shodu. všade vidíme žiadosť po bratrstve, po dorozumení a po priateľstve. Táto žiadosť ináč odôvodnená je i životnými potrebami, lebo život kráča svojou cestou a kladie požiadavky na etiku zodpovednosti hlavných kultúrnych národov.

Keď človek pozre na zadlženie Eu.py, vidí, že jedine spoločnou kollaboráciou všetkých štátov Europy sme v stave tento kontingent pred úplnou hmotnou i mravnou záhubou ratovať.

Náš hospodársky vývoj vedie sa týmito smernicami.

Osvojili sme si, pánovia, rezolúciu ženevskej konferencie, ktorá stála vo znamení. že roľník, robotník musí zachovať dôstojnosť ľudskú; a ktorá takýmto spôsobom bojuje za najvyššie kultúrne statky.

My v každom ohľade, i hospodárskom ohľade sme za liberalizmus. Držíme sa starého príslovia, že bohatstvo súsedných národov je naše bohatstvo a chudoba súsedných národov je našou chudobou. Pomáhali sme našim súsedom pôžičkamí v ich biede, na príklad Rakúsku a chceme to í naďalej robiť dľa našich finančných prostriedkov; ale už v tom. že naša výkonnosť vytvorila krystallizačný bod štablizácie strednej Europy. konali sme nekonečne vážnu missiu vo vývoji myšlienky mieru.

Preto vitáme i tento zákon o cestovných pasoch a Rakúsku. s ktorým vstupujeme tým do bližšieho spojenia, prajeme hospodárske zotavenie. Viedenská výroba. viedenský robotnik. viedenský stredný stav ťažko trpí a keď nič iného. už tá sútrpelivosť, ktorá musí byť v každom čestnom človeku, musí nás nútiť k tomu. aby sme tomuto štátu dľa našich možností finančných čo najlepšie pomáhali. A keď i v politickom ohľade chceme vyplniť celú túto tradíciu. ktorá sa viaže na meno slávneho českého národa ku ktorému sa my Slováci vinieme bratsky, (Potlesk.) keď vidíme. že záveť našich otcov chceme uskutočniť ku spoločnej produktivnej práci. (Výborne!) tak hľadíme s úplným kľudom k tej události, ktorá zodpovedá tejto nálade sblíženia národov a chce ju u nás uskutočniť. totiž zasedanie výboru Meziparlamentárnej únie. (Výborně!)

Pán prezident Brabec veľmi krásne vzpomenul teraz pri zahajujúcej reči, že nutno nám kráčať spravedlnosťou k mieru a že internacionálnosť svedomia má predovšetkým stáť na podklade spravedlnosti.

My tešíme sa naším hosťom. Vyše 40 skupín rôznych štátov nás poctilo návštevou. Mv chceme do života uviesť to naše staroslovanské slovo, že hostí sú poslovia boží. Dúfame, že sa budú v našom kruhu dobre cítiť a nech je mi v dohovore s p. prezidentom Brabcom ako jednomu z jednateľov z tohoto zákonodarneho nášho sboru dovolené všetkým našim milým hosťom prevolať: Buďte nám srdečne vítaní. (Výborně! - Hlučný potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo panu sen. Fijaloví.

Sen. Fiala (německy): Dámy a pánové! Zákon o cestovních pasech je vypracován podle pověstné zásady: aby vlk se nažral a koza zůstala celá. Tak zvané úlevy záleží v tom. že jsme dosud byli šikanování pro visum a pas, od nynějška v nejlepším případě jen pro pas. Neboť omezující ustanovení směřují jako vždy v našem zákonodárství proti veliké mase pracujících lidí. Kdo pak by mohl míti zvlášť veliké daňové nedoplatky. nežli masa malých lidí ve městech a na venkově. poněvadž přece majetným lidem daňové nedoplatky nebyly ještě nikde u úřadů překážkou dosažení pasu. A proti komu obracejí se tato ustanovení o státní příslušnosti resp. o t. zv. cizineckých pasech. nežli zase proti pracujícímu obyvatelstvu? Úleva v pasovém řízení znamená podle předložené osnovy úlevy pro ty vrstvy obyvatelstva které také dodnes při obstarávání visa a pasu neměly žádných potíží. Činíte v -tomto zákoně možnost úlev v otázce překročení hranic závislou od otázky majetku. Kdo má dosti peněz, může si dnes, ať má daňové nedoplatky či nic, opatřiti pas právě tak snadno jako dosud visum.

Také tento zákon není ničím jiným nežli článkem řetězu. který spoutává pracující obyvatelstvo celého světa. Naší úlohou bude roztrhnouti tento řetěz. Na roztržení tohoto řetězu zúčastňuje se stále více pracujících lidí. To vidíme na povstání slezských sedláků.

Nás komunisty zajímají ovšem otázky německých sedláků nikoli se stanoviska příštích voleb. nýbrž se stanoviska získání selských mas pro sociální revoluci. V tomto ohledu je potřebí poučiti se z velkorysé propagandy zemědělského svazu a využitkovati toto poučení ve smyslu sociální revoluce. Ale bídu sedláků a jejich porobu pod finanční kapitál lze jen odstraniti, bude-li zničen kapitalistický systém. To znamená, že tento zápas sedláků jen v souvislosti se zápasem revolučního proletariátu může dospěti k vítězství. Sedláci se přesvědčí. ze se jich v tomto boji jejich reakcionářskými vůdci zneužívá, budou však moci jen tehdy stanoviti cíl pro svůj boj, dovede-li komunistická strana jakožto strana revolučního proletariátu přemoci vliv reakcionářských vůdců a uchopí-li se skutečně praktických opatření, aby energií revolučních selských mas stmelila s energií pracovní třídy v boji proti kapitalismu.

Německé selské hnutí není jen německou otázkou. Agrární poměry všech kapitalistických států jsou krajně přiostřeny a postačí často jen jiskra, aby zadržovanou nenávist sedláků pohnala ke zjevné vzpouře. Zavedení cel zklamalo sedláky v Československu. Berní reforma uložila jim nová těžká břemena. Poměrně rychlé rozšíření vlivu komunistických stran v různých krajinách ukazuje, že intensivní a systematická práce v tomto oboru může projeviti veliké positivní výsledky. Události v Německu musí býti nejen pro německou komunistickou stranu, nýbrž také pro naši stranu pobídkou, zvětšiti pozornost vůči selské otázce a blížící se agrární revoluci sloučiti s bojem městského dělnictva.

Co se týče pasového zákona, žádáme úplné odstranění středověkého ohraničování volného styku, úplné odstranění právě tak hloupých, jako barbarských ustanovení. které chtějí upravovati styk národů mezi sebou. Žádáme.jedním slovem zrušení pasové povinnosti. čímž bychom nedosáhli ještě ničeho jiného nežli stavu předválečných poměrů v době dynastií Habsburských a Hohenzollernských. (Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda: Dávám slovo panu sen. dr Medingerovi.

Sen. dr Medinger (německy): Slavný senáte! Zrušení pasových vis uskutečňuje jednu ze snah, které se od let věnovaly četné mezinárodní organisace. To poskytuje mi příležitost, abych jako místopředseda československé skupiny Meziparlamentární Unie také s německé strany co nejsrdečněji uvítal Meziparlamentární Unii, která se dnešního dne v Praze shromažďuje, resp. zasedání její rad a komisí (Potlesk), a abych s naší strany pana předsedu senátu poprosil, by toto uvítání Meziparlamentární Unií tlumočil. (Potlesk.)

Předseda: Nikdo není.již ke slovu přihlášen. Dávám slovo panu zpravodaji k doslovu. (Hluk.)

Prosím o klid!

Zpravodaj sen. d r Baxa: Slavný senáte! Poněvadž celkem páni řečníci jen letmo zmínili se o vlastní věci, totiž osnově o cestovních pasech, nemám, co bych zvláště.ještě připomenul, a znovu doporučuji jako referent ústavně-právního výboru tuto osnovu zákona plné schůzi k přijetí.

Předseda: Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou, nebude-li žádných námitek. (Námitek nebylo.)

Námitek žádných není. Budeme tedy hlasovati. jak jsem řekl.

Prosím, račte se posadit na svá místa. (Děje se.) Budeme hlasovat.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak je vyznačena v sen. tisku 617, souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny ve čtení prvém, račte zvednouti ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 617 ve čtení prvém.

Dalším předmětem je:

2. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným byla projednána osnova zákona o cestovních pasech, tisk 621,

kterou jsme právě schválili ve čtení prvém.

Jelikož zájmy veřejné, ze.jména i ve směru zahraničních styků, žádají, aby záležitost tato v době co nejkratší parlamentně byla vyřešena, navrhuji, aby pro.jednána byla ve smyslu §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným.

Kdo souhlasí, aby věci této přiznána byla pilnost, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost této věci se přiznává.

Ve smyslu právě přiznané pilnosti budeme ihned hlasovati ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje sen. dr Baxy, zda navrhuje nějaké textové změny neb korektury.

Zpravodaj sen. dr Baxa: Nemám žádných změn.

Předseda: Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla právě schválena ve čtení prvém, také ve čtení druhém, račte zvednouti ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Nyní jsou zde resoluce, které jsou otištěny ve zprávě výborové, tisk 621. Budeme o těchto resolucích hlasovati najednou.

Kdo souhlasí s resolucemi otištěnými ve zprávě výborové, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce otištěné ve zprávě výborové se schvalují.

Dalším předmětem dnešního pořadu je:

3. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Jičíně ze dne 10. prosince 1927, č. j. Nt XIII. 56/27, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Kučery pro přečin podle §u 14 ad 5 a pro zločin podle §u 15 ad 3 zákona na ochranu republiky (č. 5056 předs.)- Tisk 603.

Zpravodajem.je pan sen. Wagner.

Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Wagner: Slavný senáte! Imunitní výbor jednal o žádosti krajského soudu v Jičíně, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Kučery pro přečin podle §u 14 č. 5 a pro zločin podle §u 15 č. 3 zákona na ochranu republiky.

Děj je tento:

Podle zprávy krajského soudu v Jičíně promluvil sen. Kučera dne 17. listopadu 1927 na veřejné schůzi lidu v Nové Pace na thema: »Deset let vlády dělníků a rolníků v sovětském Rusku« a ve své řeči, přirovnávaje poměry v Rusku k poměrům v Československé republice, prohlásil, že zahraniční obchod a banky v Rusku jsou v rukou státu, u nás naopak že stát je v rukou Živnobanky a Agrární banky a mluvě pak o tom, že Rusko, osvobodivši proletariát, stalo se hrozbou kapitalistické Evropy a že není vyloučeno, že Evropa pokusí se vyprovokovati válečný konflikt se sovětským státem, prohlásil nakonec k přítomným, že může přijíti doba, že i Vám dají do rukou zbraně a Vy pak musíte věděti, co máte dělat.

Státní zastupitelství shledává v prvním výroku sen. Kučery skutkovou povahu přečinu rušení obecného míru podle §u 4 č. 5 zákona na ochranu republiky, totiž hanobení republiky, ve výroku druhém pak skutkovou povahu zločinu výzvy k nepnění zákonných povinností nebo k trestním činům podle §u 15 č. 3 téhož zákona a důsledkem toho krajský soud v Jičíně žádá. aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Kučery pro tyto uvedené trestní činy.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Kučery pro přečin podle §u 14 č. 5 a pro zločin podle §u 15 č. 3 zákona na ochranu republiky, neboť pokud jde o přečin podle §u 14 č. 5 zákona na ochranu republiky, nelze ve výroku shora uvedeném shledávati hanobení republiky způsobem surovým a štvavým tak, že to může snížiti vážnost republiky, jak toho zákon ke skutkové povaze tohoto přečinu vyžaduje, pokud pak jde o zločin podle §u 15 č. 3 téhož zákona, tu již z textu proslovené řeči vyplývá, že sen. Kučera ve své řeči nepoužil ani jediného výrazu. který by v sobě obsahoval ať přímé neb nepřímé výzvy nebo podněcování účastníků schůze ke zločinu vojenskému nebo k neplnění povinností branným zákonem uložených, není tedy ani v tomto případě skutkové povahy, jak toho zákon vyžaduje.

Prosím vážený senát, aby nedal souhlasu k trestnímu stíhání sen. Kučery pro činy, jak jsem je jmenoval.

Předseda (zvoní): Nikdo se ke slovu nehlásí. Budeme proto hlasovati. Prosím, račte zaujmouti místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby odepřen byl souhlas k žádosti krajského soudu v Jičíně k trestnímu stíhání sen. Kučery, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje, a tím se souhlas k trestnímu stíhání sen. Kučery nedává.

Sdětuji, že

do výboru rozpočtového na místo sen. dr Krouského nastupuje zase sen. Klečák.

Navrhuji, aby předsednictvo bylo zmocněno svolati příští schůzi senátu podle §u 40 jedn. řádu písemně nebo telegraficky a stanoviti její pořad jednání.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Nežli ukončím dnešní schůzi, která je poslední před velikonočními svátky, sděluju, že společnost Československého Červeného kříže prohlásí na Bílou sobotu obvyklým slavnostním způsobem třídenní mír Červeného kříže.

Na letošní slavnosti zdůrazní náš Červený kříž svoji pohotovost ve prospěch strádajících jednotlivců, ve prospěch rodiny, národa a státu. Československý Červený kříž prohlášením míru apeluje na všechny, aby nechali sporů a bojů osobních i stranických a obrátili svoji mysl i srdce ke konání dobra, zvláště ve směru sociálním a humánním. Mír Červeného kříže nabyl u nás významu již mezinárodního, a upozorňuji na slavnostní projev všechny vážené členy senátu s pozváním, aby se ho na Bílou sobotu nejen zúčastnili, nýbrž aby připojili veškeré svoje úsilí a své snahy ke snahám Červeného kříže, aby mír a pokoj nebyl jenom přechodným třídenním, ale trvalým (Sen. Toužil: Ochrana nájemníků!), především v naší krásné vlasti, pak ale i v celém světě. S touto touhou odebereme se také na velkonoční prázdniny.

Přeji Vám, pánové a dámy, všem z té duše a z toho srdce příjemné svátky velkonoční a radostné Alleluja a hodně zdraví.

Končím schůzi.

Konec schůze v 11 hodin 35 minut.