Místopředseda dr Brabec (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. dr Havelka. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. dr Havelka: Slavný senáte! Dříve než přejdu k vlastnímu předmětu, považuji za svoji povinnost, abych aspoň několika slovy se dotkl toho, co uvedl pan sen. Kučera na konci své řeči. Upozorňuji, že z toho, co nám řekl, nepostaví se ani ten nejmenší domeček. (Výkřiky: Pro vás ne! - Veselost.) On nám líčil stát, jak by měl vypadat podle jeho názoru. Někomu se to může líbiti, někomu se to nemusí líbit, bohužel jest to samá teorie a každá teorie jest šedivá. (Sen. Kučera: A vaše prakse jest černá! - Výkřiky.) Mně se zdá, pánové, že to opět začne, byl bych povděčen, kdyby se pánové alespoň rozestoupili podle stranické příslušnosti, abych viděl, odkud se bude na mne pálit, neboť nerad bych zůstal někomu něco dlužen, jak se střelí sem, tak budu po lovecku »tuplovat« zpátky, nerad bych, aby se mi přihodil nějaký malér, nějaký »Fehlschuss «. (Sen. Hampl: Tím zákonem se vám stane »Fehlschuss«!) Máme, slavný senáte, zkušenosti, jak to ve skutečnosti při tvoření takového státu, jak si představuje kol. Kučera, vypadá. Je nesporné, kdyby i u nás měla přijíti ta veliká chvíle, že přijde lid do akce, bude to státi obětí na majetku a na krvi, konečně každý pokrok vyžaduje takových obětí, - lid ukončí svoji akci a co pak nastane? (Sen. Hampl: Teorie!) Ne, pak nastane prakse, pak vyrukují ti, kdo skutečně budou vládnout. Myslíte, že je to lid? Daleko ne, odpusťte, že to tak řeknu: vyrukují juristi, generálové, vyrukují takoví Fordové - tím míním typ, nedotýkám se osoby pana Forda - nebo abych užil našeho případu, vyrukují Baťové, a to budou ti lidé, kteří budou u nás i jinde říditi stát a ne vy, kteří jste částí toho lidu, a také ne lid sám. Lid sám od těchto vládnoucích osob, jak to vidíme jinde, musí ustoupiti stranou a je postaven pro všechny případy »ke zdi«. Tolik jsem považoval za svou povinnost uvésti.

Nyní k předmětu samotnému. Projednáváme provisorium a budiž mi tedy dovoleno, abych také promluvil provisorně a své definitivum si nechal pak ke skutečnému definitivu. Ostatně jsem měl čest již před tímto slavným sborem vyložiti a osvětli ti požadavky nás majitelů domů a domků a nebudu se opakovati, neboť předmět byl probrán s každé stránky, a omezím se toliko na toto: Skutečnost, že letos v 10., tedy v jubilejním roce své republiky, jsme opět nuceni zabývati se otázkou bytovou,- je neklamnou známkou té mizerie, ve které se nyní nalézáme, co se týče otázky bytové. Republika Československá, která dovedla těžší, horší a spletitější problémy dobře rozluštiti, jako berní a správní reformu, nemůže zmoci problém bytový. (Sen. Hlávka: O tom mluví hřbitovy a kriminály!) Já bych vám, pane kolego, něco řekl, možná až později. Není zde ani času, abych uvedl veškeré důvody, v čem tkví ta bída, ale na jeden přece si dovolím poukázati.

Hlavní vinu, že nebyla otázka bytová rozřešena ke spokojenosti, má ona v teorii snad svůdná a krásná, avšak v praksi se neosvědčivši doktrina, která se k nám po převratě převalila, která se ujala nebo aspoň hlavní viny si zjednala na řízení státu, obcí a okresů a zkrachovala, zanechavši za sebou jen nespokojenost, spoušť a dluhy. A v duchu této doktriny, bohužel, řešila se u nás také bytová otázka. My dobře víme, kdo byl v čele onoho ministerstva, které to má na svědomí. Následkem takového řešení, jak se dálo dosud, nastává i v bytové otázce rovněž spoušť, nespokojenost a rafandy. (Sen. dr Heller: Ale pro všechno to jste hlasovali!) Nyní ovšem ta kára zabředla dosti hluboko, jak tu bylo řečeno... (Sen. dr Heller: Vy jste pro to všechno hlasovali!) Pane kolego, vy hlasujete proti všemu z oposičního stanoviska, hlasujete proti všemu, i proti dobrému.

Nyní ta kára zabředla dosti hluboko a bude těžko táhnouti ji zpět, bude to stát mnoho námahy a peněz, než se dostaneme tam, aby nastaly jiné, normální poměry. Je to dílo zaujatosti proti soukromému vlastnictví, zvláště proti majetku domovnímu, který je nejvíce viditelný, a šlo to tak daleko, že se ani nevidělo, co se děje v okolí našeho státu, jakoby se chtěl provésti důkaz, že skutečně jsme nástupnickým státem toho Rakouska, o kterém se kdysi Napoleon vyjádřil, že -je Rakousko vždy o jeden regiment a jednu myšlenku pozadu. Dokladem na to poukazuji jen na ustanovení §u 31, odst. 4, podle něhož projednávaný zákon nemá se vztahovati po vyhlášení zákona na nový nájem ve starých bytech. Toto ustanovení mají dávno v Rumunsku a byl to jeden z nejlepších prostředků... (Sen. Hampl: A také států! - Posměch na straně komunistů.)... ano, v bytové otázce ano, jen tam snad chybějí komunisti... prostředků, jakými by se i u nás v bytové otázce bylo dospělo k normálním poměrům. Tedy nejen praktičnost tohoto prostředku vůbec je tu, ale je to něco samozřejmého, když byt vykoná svou funkci, svou povinnost, že dal tomu, kdo neměl bytu, možnost, aby mohl bydliti, tu když se byt takový uprázdní, má se státi volný, protože svou funkci vykonal. (Hlas: A co ten druhý?) Není zde nikdo druhý. Ovšem takové ustanoven í se u nás vytýká jako zvláštní vymoženost pro majitele domů a domků a zavádí se teprve nyní. Inu, jsme nástupnickým státem Rakouska.

Ale ještě jednu vlastnost špatnou jsme zdědili po Rakousku. Tam se totiž od dob Taaffeovského »fortvuřtlování« nesmělo přijíti s velikým problémem, tam se tomu vyhýbali a nechtělo se rázně to řešiti. Nemůže se to popříti, že to platí i u nás. My děláme zase provisorium a toto provisorium není zase nic jiného než-provisorium provisoria, protože vázané hospodářství bytové jako jiné hospodářství vázané nemůže trvati věčně, tedy i ne vázanost hospodářství bytového. Musíme nyní spěchati, abychom dostali zákon ten pod střechu. A říká se - a to je zajímavé že by nastal stav bezzákonný.

Slavný senáte! Nenastal by stav nezákonný; naopak, nastal by stav podle ústavy. V §u 109 naší ústavy je vytýčeno soukromé vlastnictví a soukromé vlastnictví je základem našeho státu. A nyní... (Sen. Hampl: Ústavním zákonem je také svoboda slova, tisku atd. a také se to nedodržuje!) Přijdu na tu svobodu slova. Svoboda slova je podle toho, jak má kdo dlouhý jazyk.

Bytové zákony ve svých důsledcích nejsou nic jiného, než konfiskace soukromého majetku. Odpovídá ten stav ústavě? Zajisté neodpovídá, a nemůže to tvrditi ani největší odpůrce a nepřítel majetku domovního.

Tvrdí se také, slavný senáte, že majiteli domů a domků se tímto zákonem něco daruje, a hřímá se na schůzích proti zvyšování činží, jak je má připustiti projednávaný zákon. (Sen. Průša: To je také bolestné pro ty nájemníky!) Slavný senáte! Oč běží? O 40%. (Sen. dr Heller: To není pravda!) Já to provedu na praktickém příkladě a pan kolega, majitel domu, pan sen. Šturc mně promine, že jeho dům vezmu nadarmo. (Veselost.) Pan kol. Šturc má ve svém domě, jak jsem zjistil, dva nájemníky, kteří mu platí ročně z bytu 100 Kč. Platili mu i v r. 1914 - 100 korun. On totiž nezvyšoval, což mu budiž přičteno k dobru. Tedy nyní dostane 40%. To znamená, dostane 40 Kč více od nájemníka. Ale, slavný senáte, dostane to v těch korunách předválečných, tedv ne v hodnotě nynější. Když to vezmeme valutárně. tedy 6krát. 7krát je tehdejší koruna menší než nynější, co se týče hodnoty, proto pan kol. Šturc dostane sedmý díl, to znamená 7 korun ročně, čili 2 haléře denně. takže p. kol. Šturc by musil nejméně 25 dní čekati, aby si mohl koupiti paklíček tabáku aspoň takový, jako kouří p. kol. Hampl. (Veselost.)

Nejhorší je to, že se tohoto využívá agitačně a stranicky. (Různé výkřiky.) Padlo zde něco, nevím od kterého z pánů, o Burianovi. Je úkolem řečníka, aby upoutal pozornost. Jakým způsobem upoutá, to je jeho věcí a řídí se to podle vnímavosti posluchačů. Já se tedy přizpůsobuji k tomu podle vnímavosti. Podle starých učebnic řečnických je jeden způsob řečnění - latinsky se říká ridendo dicere verum - totiž způsobem vtipným, - tím nechci říci, že to, co já mluvím, je něco vtipného - způsobem lehčím říci pravdu. A to dovoluji si také činiti a myslím, že správně.

Tedy, řekne se 40%. Nesmí se však zapomínati, že žádná masa, ať už je to studovaná nebo nestudovaná, nemyslí. Ta se řídí podle hesel. A když nyní na schůzích vrhnete mezi dělnictvo, že bude platiti majitelům domů o 40% více, je přirozené, že v dělnictvu hned vznikají vzpomínky na úporný boj severočeských horníků, kteří se domáhali zvýšení 20%, ale bohužel docílili jen 5%. a že hned dělníci přirovnávají a myslí, že jsou to takové případy jako s tím bojem o mzdu. Ono se schválně nerado neříká, že to všechno má býti z r. 1914 a že to má finanční efekt ten, jako jsem si dovolil naznačiti. (Hlas: Dvě koruny denně!) Ne, 2 haléře denně!

Slavný senáte, padlo také tvrzení... (Hlas: To je sofistické!)... ale sedí to, pane kolego! Padlo také tvrzení. že bohatým domácím se valorisuje činže. Jak je to s valorisací, jsem naznačil, že by činže totiž musila býti šestkrát, sedmkrát vyšší než r. 1914. A vezmete-li si index, jak bylo řečeno, tedy desetkrát vyšší, a vezmete-li mzdy, ty jsou desetkrát, dvanáctkrát a patnáctkrát vyšší. (Sen. Šťastný: Nejsou také ani pětinásobné!)

Pokud se týče restaurování domů, jc to zrovna taková věc. Prosil bych pány, aby si to přečetli, vždyť o nějakém restaurování domů nemůže býti řeči. Že se ponechává § 12, to není žádné restaurování domů. Vždyť opravy majitelům domu se vzaly posledním zákonem a místo toho se jim přidalo třikrát po 10% nezdanitelných. A co zůstává, to jsou udržovací náklady: vymetání komínů, světlo, čištění žump atd., ale jen rozdíl mezi r. 1914. To vše se týká právě těch nejmenších lidí, kteří jsou i ve vašich řadách. Pomyslete, že takový malý domkář, který dřel se na domek celý svůj život, aby měl, kde bydlit a měl malou rentu, má žumpu a pražská obec mu počítá až 400 za vybrání žumpy, které by si nemohl na nájemníky rozvrhnout, kdyby nezůstal § 12.

Při řešení bytové otázky naše veřejnost podporovaná pány kolegy z levé strany vždycky má na mysli jen bohaté majitele domů a přehlíží úplně celou armádu malinkých majitelů domů, domkářů, jak jsem se o nich nyní zmínil, kteří celý život na to dřeli: a právě těchto malinkých domkářů se to týká, je nejhůře utiskuje ochrana nájemníků. Nám jde v prvé řadě o malé domkáře, bohatý si spíše již pomůže sám. (Výkřiky.) Je pravda, slavný senáte, že jsou bohatí majitelé domů, kteří nepociťují tíhu vázaného hospodářství efektivně tak, jako ubožák majitel domku. ale to my nezměníme. Na světě je to všude. v každé třídě lidu. Nechci se nikoho dotknouti, ale všichni víme a dobře rozeznáváme, že i mezi proletáři jsou jednak proletáři a jednak oberproletáři! (Smích.) a jsou to všechno dělníci.

Bylo také řečeno, že do této otázky se vtírá moment politický. Slavný senáte, to je pravda, u nás, bohužel, každá důležitější otázka se řeší jako politikum, řeší se se stanoviska politického, jak bylo právě zřejmo z valné části řecí, které zde byly proneseny. Z těch řečí zaznívaly předtuchy nastávajících blízkých zemských voleb. Kdyby se tato otázka, která je hospodářská, řešila jako hospodářská, ujišťuji vás, vážení pánové, že bychom dnes již bourali zbytky ochrany nájemníků, nepracovali bychom na provisoriu a nehrozilo by také definitivum. A kdo z toho učinil otázku politickou? To bylo zase zřejmo z řečí zde pronesených: to byly právě strany oposiční. (Sen. dr Heller: Máte většinu, dělejte to, ale vy se bojíte těch voleb!) Nebojíme, pro strach máme, pane doktore, uděláno. Nescházejí také majitelům domů dobré rady. Dávají se jim rady, jak by vybředli z domovní bídy, a říká se, ať to prodají, když jim to nic nevynáší a peníze si uloží. Tyto rady přicházejí se stran, které se neustále ohánějí ústavou, které mají plná ústa volnosti, rovnosti a bratrství. Bohužel, že dochází již k takovým nuceným prodejům a byl to zrovna jeden váženy kolega našeho senátu z oposice, který upozornil, že majitelé domů již to nemohou snésti, že domy prodávají. A víte, kdo je kupuje? Kupuje je spekulace, kupuje velkokapitál; a kdo drží ochranu nájemníků, stává se spojencem, podporovatelem velkokapitálu, o němž tvrdíte, že jste jeho hlavními nepřáteli. (Výkřiky. - Sen. Šťastný: Spekulace trvá už dlouho!) Ochrana nájemníků trvá také dlouho. (Sen. dr Heller: A když není ochrana nájemníků, nebude spekulace!) Zkusme to, pane doktore! Takhle mohli bychom tu mluviti do rána, já tvrdím. že ne, a Vy tvrdíte, že bude. Kdo nás rozsoudí? Ostatně my se domluvíme třeba po schůzi. (Veselost.)

Přesto se tvrdilo na schůzích, a to je skutečně bolestné, že majitelé domů vyhráli. Slavný senáte! To zní jako krvavý výsměch. Je to tak, jako když někomu všecko vezmou do naha a pak mu dávají košili, aby se jí přikryl, anebo je to tak, jako když někdo prohraje 100 Kč a pak 5 Kč vyhraje, řekne se, že vyhrál 5 Kč, avšak zapomíná se, že 95 Kč v tom ještě má. (Sen. dr Heller: Chudáci!)

Majitelům domů a domků nic se nedává, slavný senáte, nýbrž se jim jen vrací s takovými těžkostmi jen nepatrný zlomeček práva, které jim bylo uzmuto, a teprve až ochrana nájemníků úplně bude zrušena, teprve potom majitelé domů budou na svém.

Také se vytýká, že se rozmnožují důvody výpovědní, že jich je celá řada. Prosím za prominutí, že užiji neparlamentního výrazu, ale volám za svědky všechny kolegy advokáty, že všechny výpovědní důvody stojí za kočku. Nemají žádné ceny. Nejlepším důkazem toho je, kolik jenom výpovědí se povolí a kolik se jich nepovolí. Není také, slavný senáte, divu, že - prakse jde u nás takovým směrem, vzdyť již nápis zákona platného, i zákona, na kterém se máme usnésti, kategoricky velí, chrániti nájemníky za všech okolností, ať třeba zahyne při tom majetek domovní. Tedy nájemníci se chrání, a já tvrdím, dokud bude ochrana nájemníků, tak dlouho budou chudí lidé dopláceti na to, aby boháči bydlili zadarmo.

Slavný senáte! Majitelé domů a hlavně domků s předlohou spokojeni nejsou, ale jsou alespoň vděčni všem těm, i stranám, i jednotlivcům, kteří se jich ujali. Především ovšem je to strana republikánská a všichni ti pánové, kteří měli aspoň dobré slovo pro majitele domů a domků.

Slavný senáte! Ožehavým ustanovením bylo ustanovení §u 31, odst. 2., o obcích s 2.000 obyvateli. Byla zde skutečně provedena vlastenecká debata, což jenom lze schvalovati. Není možno proti tomu něco namítati, ale ta debata, bohužel, vždy, nebo aspoň z veliké části končila tím, že se útočilo na stranu republikánskou.

Již pan zpravodaj dostatečně vysvětlil, jak ustanovení to je zaklausulováno, a že není nijakého nebezpečí, aby se toho využilo proti komukoliv. A proto, když už se staly útoky na stranu republikánskou, pravím a tvrdím: strana republikánská je si vědoma svého vlivu, který jí byl propůjčen milionem voličů, ale ještě více je si vědoma své povinnosti a odpovědnosti, která jí z toho vzchází, odpovědnosti jak před naším lidem, tak před dějinami. Strana republikánská posuzuje všechny problémy a otázky se stanoviska celostátního, tedy i otázku bytovou. (Výkřiky.) K nikomu si nepůjde pro vysvědčení z národnostní spolehlivosti, k nikomu si nepůjde pro vysvědčení z vlastenectví. Ale ovšem, a to je hlavní věcí, že strana republikánská nikdy nehauzírovala, nekupčila, nikdy nehauzíruje a nekupčí a nikdy nebude hauzírovati a kupčiti ani s vlastenectvím, ani s národností. (Potlesk. - Sen. Hubka: A co Prokůpek a Hrubý, ti vám nepsali? Prokůpek a Hrubý nejsou příslušníky vaší strany?)

Na nesprávnou výtku nějakého velikášství, které zde bylo republikánské straně vytýkáno -. (Sen. Hubka: Mluvíte moc prsním tónem! - Sen. Havlena: Cožpak tatíček menšin Lukavský? Jak to ten bude dělat?)... tak bylo mluveno o straně republikánské - odpovídám, že to nebyla strana republikánská,- nýbrž že to byla strana jiná, která o sobě napsala: Národ, to jsme my. (Potlesk.)

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Listina řečníků je vyčerpána.

Prohlašuji debatu za skončenou.

Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací a resoluční návrhy, a to

ve příčině osnovy zákona o stavebním ruchu

od sen. Plamínkové a druhů. sen. dr Herze a druhů, sen. Löwa, Reyzla a soudr., sen. Ecksteinové, Jaroše a soudr., pak sen. Zimáka a soudruhů, sen. Jaroše a soudr., sen. Reyzla a soudr., sen. Plamínkové a druhů, sen. Šťastnýho a druhů a sen. dr Herze a druhů;

ve příčině osnovy zákona o ochraně nájemníků

od sen. Průši a druhů, sen. Ecksteinové a soudr., sen. Jaroše a soudr., sen. Fahrnera a druhů, sen. Löwa a soudr., sen. Plamínkové a druhů, sen. dr Němce a druhů, sen. Trčky a druhů, sen. Pánka a druhů a

ve příčině osnovy zákona o odkladu exekučního vyklizení místností

od sen. Plamínkové a druhů, sen. Löwa, Reyzla a soudr., sen. Jaroše, Ecksteinové a soudr., sen. Kučery a druhů,.

Žádám pana tajemníka senátu, aby uvedené pozměňovací a resoluční návrhy přečetl.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Pozměňovací návrhy k osnově tisk 611:

Návrh sen. Plamínkové, Pánka a druhů:

Za § 56 budiž vložen nový paragraf 57 tohoto znění:

»§ 57. Osvobození od domovní daně činžovní a třídní a jiné úlevy poplatkové poskytují se žadatelům, kteří prokáží náležitou kalkulací, že se projevuje účinek úlev daňových a poplatkových v přiměřené výši nájemného.«

Návrhy sen. dr Herze a druhů:

§ 1 nechť zní:

»O opatření stavenišť a stavebních hmot.

§ 1.

(1) Jako stavenišť lze použíti pozemků v prvé řadě soukromých, v druhé řadě státních, samosprávných korporací, nadací a fondů.

(2) Všechny tyto pozemky jsou majitelé povinni na požádání dáti k disposici za cenu nabývací s připočtením skutečných výloh, a pokud se týče pozemků jsoucích ve vlastnictví soukromém. ať již osob fysických či právnických, s připočtením občanského zisku.

(3) O návrhu a podmínkách zcizení rozhodují:

1. u pozemků jsoucích ve vlastnictví osob soukromých, nadací a fondů okresní výbory;

2. u pozemků státních ministerstvo veřejných prací;

3. u pozemků zemských zemský správní výbor a na Slovensku zemský župní Svaz;

4. u pozemků okresních okresní výbor;

5. u pozemků obecních obecní zastupitelstvo.

(4) Bylo-li podáno proti rozhodnutí některé zpředu uvedených instancí odvolání ve lhůtě 14 dnů, rozhodne s konečnou platností nejblíže vyšší instance nejdéle do dvou měsíců ode dne podání odvolání. Rozhodnutí min. veř. prací, týkající se pozemků státních, jest konečné.«

V §u 2, v odst. 1, buďtež škrtnuta slova »mohou do 31. března 1929 býti vyvlastněny« a nahrazena slovy » vyvlastní se«.

V §u 2, odstavec 3. znějž: »Strany, které z těchto d úvodů pozbudou bytu, mají přednostní nárok na byt v domech vybudovaných podle tohoto zákona veřejnými korporacemi«.

V §u 3, odst. 1, buďtež za slovo »vyvlastňovati« vložena slova »v prvé řadě«; slova »nebo výjimečně« buďtež nahrazena slovy »a v druhé řadě«; budiž škrtnuto slovo »snadno« a dále slova »bez větších nákladů«.

Za odst. 1 §u 3 budiž vložen nový odstavec:

»Všechny obce jsou povinny nejdéle do jednoho měsíce ode dne vyhlášení tohoto zákona míti úplné regulační plány. Nebudou-li plány hotovy, může zemský správní výbor uložiti obci pokutu od 5.000 Kč do 50.000 Kč.«

Odst. 3 §u 3 budiž škrtnut.

V odst. 4 §u 3 buďtež škrtnuta slova »ač-li parcelační povolení nestanoví větší plochy.«

Odst. 6 §u 3 budiž škrtnut.

V §u 4 budiž v odst. 1 slovo »stavebníkově« nahrazeno slovy: »obce anebo stavebníka«; slova »okresní politický úřad (magistrát) « buďtež nahrazena slovy »okresní úřad« a buďtež škrtnuta slova »když žadatel prokáže« až »výkup se nezdařil«.

V §u 5, odst. 2., buďtež škrtnuta slova: »jde-li o pozemky« až »komisariát nebo kapitanát) «.

Odst. 5 a 6 buďtež škrtnuty.

V §u 6 odst. 1 nechť zní:

»Majiteli pozemku vyvlastněného k účelu stavebnímu přísluší přiměřená náhrada podle ustanovení §u 1a, je-li vlastníkem majitel uvedený v odst. 1 § 1 budiž připočítán k ceně nabývací a skutečným výlohám občansky zisk«.

Odst. 2, 3 a 4 buďtež škrtnuty

Odst. 5 nechť zní:

»Náklady vyvlastňovacího řízení nese vyvlastňovatel. Bylo-li odvolání vlastníka pozemku zamítnuto, je tento povinen nésti náklady odvolacího řízení.«

V §u 8 v odst. 1 jest škrtnouti slova: »v přiměřené lhůtě« až »vyvlastňovacím«.

Odst.2 budiž škrtnut

V odst. 3 jest škrtnouti slova: »a zároveň poznamenati« až »podle odstavce 2«-

Odstavec 2 §u 9 budiž škrtnut

§ 10 budiž škrtnut

Za -§ 11 budiž vsunut nový § 12:

»Obce, okresy a stát mohou podle tohoto zákona za účelem opatřování stavebních hmot vyvlastniti cihelny, ložiska cihlářské hlíny, pískovny, kamenné lomy, vápenice, vápenné lomy a cementárny. Pro vyvlastnění stavebních hmot, jich ložisk a podniků, vyrábějících stavební hmoty, platí tatáž ustanovení zákona jako pro vyvlastnění stavenišť.«

§ 12 nechť zní:

»O stavební povinnosti.

§ 12.

Obcím, okresům, nadacím, fondům a státu ukládá se tímto zákonem stavební povinnost.«

§§ 13 až 27 buďtež škrtnuty.

V §u 30 v odst. 1 buďtež škrtnuta slova »může býti udělena« a nahrazena slovy »udílí se«-

V §u 30 odstavec (2) budiž škrtnut a nechť zní:

»Na poskytnutí podpory podle ustanovení této hlavy mají nárok obce, obecně prospěšná družstva a soukromí stavebníci, vyhovují-li podmínkám v tomto zákoně uvedeným-«

V §u 30 v odst. (3) se škrtají poslední tři řádky od slov »ministerstvo sociální péče« a nahrazují se slovy »komise při ministerstvu sociální péče, složená ze dvou zástupců Svazu československých měst, jednoho zástupce Svazu československých okresů, jednoho zástupce za Verband der deutschen Selbstverwaltungskörperchaften, 4 zástupců organisací nájemnických. Zástupci korporací samosprávných jsou vysíláni výbory těchto korporací, zástupci organisací nájemnických jsou vysíláni celostátními organisacemi nájemnickými, a sice vysílají po dvou zástupcích Říšský Svaz svazů a spolků nájemnických a Ústředí svazů a spolků nájemnických.

§ 31 nechť zní:

»Podpora se udílí na stavby domů s malými byty a malými provozovnami. Za malé byty pokládají se stavebně v sobě uzavřené byty, jejichž obytná plocha nepřesahuje celkem 60 čtver. metrů. Za malé provozovny pokládají se stavebně pro sebe uzavřené dílny drobných živnostníků, obývajících malý byt v témže domě, do 26 čtverečních metrů.«

V §u 32 nechť odst. 1 zní:

»Podpora bude udělena obcím a obecně prospěšným družstvům na stavby domů činžovních a domků rodinných, soukromníkům jen na stavbu domků rodinných.«

§ 33 nechť zní:

»Na podporu podle ustanovení této hlavy mají nárok i stavby započaté v letech 1924 až 1928 před účinností tohoto zákona.«

§ 34 nechť zní:

»(1) Obcím a obecně prospěšným družstvům bude na stavby činžovních a rodinných domků podle tohoto zákona provedených poskytnuta podpora tím, že se stát zaručí, že bude na zápůjčku do 70% stavebního nákladu zajištěnou knihovně ve II. pořadí platiti úroky i úmor, při tom první hypotéka nesmí činiti více než dalších 20% stavebního nákladu.

(2) Obec nebo družstva žádající o tuto podporu se zaváží:

a) že nebudou z bytů žádati vyšší nájemné, než které by krylo úroky a úmor nákladů stavebních na obec nebo družstvo připadajících a náklady spojené s udržováním a správou domu,

b) že byty pronajmou osobám, které by neměly větší, dani důchodové podrobený důchod než 18.000 Kč, zvětšený na každé nezaopatřené dítě, pastorka, schovance nebo rodiče, tchána, tchyni s nájemníkem ve společné domácnosti žijící a na něj výživou odkázané o 2.000 Kč ročně.

(3) Soukromníkům na stavby rodinných domků bude poskytnuta táž podpora, jestliže jejich důchod není větší nežli důchod.stanovený v odst. (2), lit. b).«

§§ 35 a 36 buďtež škrtnuty.

§ 39 budiž škrtnut.

§ 40 budiž škrtnut

§ 42 budiž škrtnut.

V §u 43 buďtež v odst. 1 slova »dokud« až »umořena« škrtnuta

V §u 44 buďtež v -odst. 2 slova »ministerstvo sociální péče« nahrazena slovy »komise při ministerstvu sociální péče«.

V §u 45 buďtež slova »ministerstva sociální péče« nahrazena slovy »komise při ministerstvu sociální péče«.

§ 46 budiž škrtnut

V §u 47 slova »ministerstva sociální péče« buďtež škrtnuta a nahrazena slovy »komise při ministerstvu sociální péče«. Dále buďtež škrtnuta slova »§ 40«.

§ 49 znějž:

»Úplné osvobození od domovní daně činžovní a třídní a všech samosprávných přirážek a dávek přísluší: novostavbám, přestavbám, nadstavbám a přístavbám domů s malými byty a malými provozovnami, které byly anebo budou stavebně dokončeny roku 1924 na dobu 50 let podle tohoto zákona.«

§§ 50 a 51 buďtež škrtnuty.

V §u 52, v odst. 1 budiž škrtnut letopočet »1928« a nahrazen letopočtem »1924« a dále budiž druhý letopočet »1929« nahrazen letopočtem »1974«.

Odst. 2 budiž škrtnut.

V §u 53 budiž v odst. 3 letopočet »1929« nahrazen letopočtem »1974«.

§ 54 nechť zní:

»Ustanovení § 53 odst. 2 jest použíti obdobně i na novostavby a úplné přestavby domů, stavebně dokončené v r. 1924 a letech pozdějších bez podpory podle ustanovení hlavy páté, jde-li o stavby domů s malými byty a malými provozovnami, podle tohoto zákona.«

§§ 78 a 79 buďtež nahrazeny ustanovením:

»Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí pro stavby domů s malými byty a malými provozovnami, stavebně dokončenými od r. 1924 do r. 1974.«

Návrhy sen. Löwa, Reyzla a soudr.:

V §u 2, odst. 1, slova »do 31. března 1929« buďtež škrtnuta.

Hlava druhá (§§ 12 až 27) budiž škrtnuta.

V §u 12 slova »a to v Praze«... až do konce odstavce nahrazena buďtež slovy: »v obvodu každé obchodní a živnostenské komory«-

V §u 14 odstavec 1 doplněn budiž ustanovením: »Přísedící jmenováni buďtež v tom poměru, jak jest organisace silna.«

V §u 17 odst. 1 má zníti: »Rozhodčí soud mzdový jedná a rozhoduje v senátech, které vedle předsedy složeny jsou po 3 přísedících ze skupiny zaměstnanců a zaměstnavatelů, a to z organisací, jež na sporu jsou účastněny«.

V §u 17 po odstavci 1 vložena budiž věta: »Při tom však musí býti zachována parita mezi přísedícími ze skupin zaměstnanců a zaměstnavatelů.«

Jako § 22 a) budiž vloženo ustanovení:

»Vyměření trestu staniž se podle majetkových poměrů.«

V §u 27 po slovech »státní pokladně« vložena buďtež slova »pro účely stavby bytů«.

Do §u 29 vložen budiž nový odstavec 2. tohoto znění: »Tato podpora může býti poskytnuta také stavebním družstvům, jejichž členové nejsou výhradně státní zaměstnanci, pro stavby, jejichž byty se dávají vesměs k disposici státním zaměstnancům«.

Nadpis hlavy páté má zníti: »O státní podpoře«.

V §u 30 odstavec 2 budiž škrtnut.

V §u 30 odst. 3 připojeno budiž ustanovení: »do lhůty 8 neděl po podání žádosti u prvé stolice.«

V §u 31 letopočet »1929« nahrazen budiž letopočtem »1938«.

V §u 32 odstavec 1 doplněn budiž ustanovením:- »V obou -případech lze podporu poskytnouti také obcím, okresům, zemím a ústavům pro sociální pojištění«.

§ 34 má zníti takto:

»(1) Podpora podle §u 27, odst. 1, č. 1 zákona záleží v tom, že se stát, zastoupený ministerstvem sociální péče, zaručí věřiteli za zápůjčku, a to za zúrokování, umořování a ostatní vedlejší platy a za splacení zaručené zápůjčky s příslušenstvím, jak jest stanoveno v dlužním úpise o ní sepsaném.

(2) Převzetím záruky zavazuje se stát vůči věřiteli a dlužníkovi, a to:

1. že sám ode dne udělení obývacího povolení ve lhůtách splatnosti podle schváleného dlužního úpisu zaplatí úroky a po vyplacení celé -zápůjčky celou umořovací splátku (úroky a umořovací částku) a jiné platy vymíněné v dlužním úpise sepsaném o zaručené zápůjčce;

2. že zaplatí kapitál i s vedlejšími poplatky, jak jest stanoveno v dlužním úpise, nezaplatí-li ho dlužník, ač byl upomenut;

3. zaplatí schodek i s úroky z prodlení až do skutečného zaplacení a jinými náklady spojenými s vymáháním, bude-li dům vzat do vnucené správy a nestačí-li jeho výnos, aby byly uhrazeny závazky převzaté dlužníkem podle dlužního úpisu;

4. zaplatí tu část zaručené zápůjčky i s úroky z prodlení až do dne skutečného zaplacení a jinými vedlejšími platy, která vyjde na prázdno při rozvrhu nejvyššího podání, bude-li dům prodán nucenou dražbou.«

V §u 36 číslice »40% « nahrazena budiž po obakrát číslicí »60%« a číslice »75% « resp. »85% « číslicí »90%«.

§ 39 budiž škrtnut.

Eventuální návrh pro případ přijetí návrhu k §u 34.

§ 40 má zníti takto: »Vlastník domu není naprosto povinen nahraditi státu částku, kterou stát zaplatil na zúrokování a umoření druhé knihovní položky v případě §u 34, odst. 1, č. 1 nebo částku v případě §u 34, odst. 1, č. 2 a 3 do konce roku 1927. Zdali vlastník domu jest povinen vrátiti částky za dobu od 1. ledna 1938, rozhoduje zvláštní zákon.«

V §u 43, v odstavci 1 škrtnuta buďtež slova »a právo předkupní« a po slovech »a zavazení« vložena buďtež slova »na dobu 10 let«.

Naproti tomu připojen budiž nový odstavec 3 tohoto znění:

»Se schválením státu jest přípustný jak prodej jiným osobám než uvedeným v odstavci 2, tak i zavazení. Toto schválení budiž udělováno jen z důležitých důvodů a nelze je odepříti zvláště tehdy, prokáže-li vlastník, že by bez prodeje nebo zavazení nemohl udržeti dům ve svém vlastnictví. Proti tomu dlužno schválení prodeje odříci, je-li zřejmo, že jde o stavby na spekulaci.«

§ 46 má zníti takto: »O sporech mezi státem a vlastníkem domu, které vyplývají z ustanovení tohoto zákona, rozhoduje věcně příslušný soud, v jehož obvodu dům leží«.

§ 48 doplněn budiž tímto ustanovením: »Prováděcí nařízení musí býti vy hlášeno do jednoho měsíce po vyhlášení zákona, a to zároveň v autentickém znění a v úředních překladech«.

V §u 49 číslice »15« nahrazena budiž číslicí »30« a číslice »35« číslicí »50«-

V §u 52 připojena budiž nová věta tohoto znění: »Byla-li parcela částečně zastavěna, dlužno zaplatiti dávku z přírůstku majetku z nezastavených částí«.

V §u 53 odstavec 1 má zníti takto: »Při převodech stavebních parcel na jednotlivce, všeobecně prospěšné stavební družstvo, obec, okres, nebo ústav sociálního pojištění neplatí se převodní poplatek, bude-li stavební místo zastaveno malými byty do konce roku 1927 (nebo 1928). Kdyby poplatek byl již zaplacen, budiž bez úroku vrácen«.

Odstavec 2 má zníti takto: »Totéž osvobození přísluší stavebníku za první bezplatný převod v době 5 let od ukončení stavby, na kterou byla udělena podpora podle ustanovení hlavy páté.«

V §u 56 k odstavci 1 připojeno budiž toto ustanovení č. 4: »4. všechny žádosti za poskytnutí podpory včetně potřebných příloh, plánů a výpisů z pozemkových knih, jakož i všechny žádosti s přílohami, plány a výpisy z pozemkových knih, podané během řízení.«

Připojen budiž dále novy odstavec 2 tohoto znění: »Toto osvobození vztahuje se i na ty dlužní úpisy, zápisky do pozemkových knih a kvitance, které byly vydány nebo provedeny při poskytnutí státní podpory ze státního fondu na stavbu bytů podle zákona ze dne 22. prosince 1910, č. 242 ř. z.«

Dále připojen budiž jako nový odstavec 3:

»Tato ustanovení vztahují se na všechny stavby, které byly vystaveny podle dosud vydaných zákonů o stavebním ruchu.«

V §u 79 letopočet »1929« nahrazen budiž letopočtem »1938«.

Návrhy sen. Ecksteinové, Jaroše a soudr.:

V §u 1 odstavec (1) budiž škrtnut

V §u 4 v odst. (1) za slova »provede k žádosti« vložena buďtež slova »obce nebo«.

V §u 6 v odst. (5) druhá věta znějž:

»Bylo-li odvolání vlastníka pozemku zamítnuto, nese náklady odvolacího řízení ze svého.«

§ 31 znějž:

»Podporu lze uděliti na stavby, přístavby, nástavby, úplné a částečné přestavby domů s malými byty a malými provozovnami po rozumu § 136 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, začaté do 31. března 1929.«

V §u 32 odstavec (1) znějž:

»Podporu lze uděliti na stavbu nájemních domů obytných, svobodáren a nocleháren. Na stavbu rodinných domků lze uděliti podporu jen tehdy, je-li stavebníkem obec nebo obecně prospěšné stavební sdružení.«