A řeknu, pokud se týká těch daní: Ohledně vodních sil mluvil jsem před chvílí, to je vlastně daň, abych tak řekl, z přírodního bohatství, které je zadarmo, a je to docela mizivé, co se zde požaduje. A řekl jsem, že právě ty nejmenší kategorie jsou osvobozeny od toho a já jsem to byl, který v rozpočtovém výboru naznačil, že bych po případě, navrhl zvýšení stupnice, kdyby to nebyl jeden souvislý celek všech sjednaných opatření daňových vůbec.

Pokud se týče otázky daně z příjmů, výslovně konstatuji, že třídám pracujícím jest v předloze značně ulehčeno. Pokud se týká toho minima 6.000 nebo 10.000 nebo 12.000, jak bylo navrhováno komunisty, říkám, že vhodnými opatřeními se minimum existenční zvyšuje, jednak, že přirážky se stupňují teprve při větším a větším příjmu, a za druhé, poněvadž na místo těch úhrnných 1.000 Kč odpočítávaných na pojistné na jízdné do práce a na výživu rodin a členy rodin, bude se teď odpočítávati 15 % a dokonce se zdanění odstupňuje při četných rodinách o l-2 stupně, při příjmu do 26.000 s větším odstupňováním, přes 26.000 do 52.000 s menším odstupňováním pro lidi lépe obdařené příjmy. Zde vychází na jevo skutečnost, že lidé s četnými rodinami budou platiti znatelně menší daň než dnes, poněvadž za každého člena rodiny poklesne základní minimum o jeden, dva i tři stupně. Tímto propočítáním ve velmi četných případech bude vlastně existenční minimum 10.000 až 12.000 Kč i při tom v zákoně stanoveném minimu 6.000 Kč a příjem 7.000 Kč bude po většině vůbec osvobozen od zdanění.

Pokud se týče daně z obratu, není nám sympatická proto, poněvadž my jako konsumenti, jako strana - řekl bych - zorganisovaných konsumentů, jsme zásadně proti takové dani. Ale prosím s demokracií rostou povinnosti. Když naši lidé svým právem občanským, rovnoprávností občanskou jsouce obdařeni, vtáhli do radnic a do obecních zastupitelstev a mají tam podle našeho programu konati své sociální úkoly, když zabrali vyplundrované hospodářství válkou a válečnými půjčkami a vším tím - bylo to dědictví značně vyplundrované - když seznali, že za stávajících poměrů není možno tyto sociální úkoly konati z obecních prostředků, stalo se zjevným, aby se umožnilo splnění těch nejmizivějších počátků těch, abych tak řekl, prvních kroků v plnění úkolů sociálních v obcích, že musíme opatřiti našim samosprávám také prostředky. Vidělo se také, na co se daň z obratu požaduje. Uvedu příklad:

Byli jsme všichni pro úpravu učitelských platů, poněvadž tito pracovníci ducha a vychovatelé lidu nemohli býti živi stejně jako jiné vrstvy odkázané na svůj plat a služné. Když jsme se za to bili, aby služné jim bylo upraveno a spravedlivé požadavky jejích došly uplatnění, důsledkem toho, co jsem již řekl, bylo, že musíme i v tomto směru zemím pomoci, aby vůbec tuto povinnost konati mohly.

V Čechách na příklad - nemám ty cifry po ruce, poněvadž s patra činím tyto poznámky - 576 milionů z této dávky z obratu připadne zemi a z toho připadne daleko přes 500 milionů na úhradu platů učitelských; dále připadne 90.000 okresním samosprávám a 50 až 60 milionů obcím. To jsou tedy věci nesmírně důležité, ale jsou to namnoze důsledky našeho usnesení. V případě platů učitelských, myslím, že ani soudruzi němečtí ze sociálně-demokratického tábora jistě proti zvýšení platů učitelských nebyli. Měli jsme vždy odvahu a budeme ji vždycky míti, abychom ulehčili a usnadnili existencí širokých vrstev lidových, ale znamenaly-li tyto naše snahy pro stát zatížení, máme také odvahu státu dáti prostředky. (Tak jest! Výborně!)

Předseda: Závěrečné slovo má pan zpravodaj.

Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! Zvolenec za skupinu Kladensko-Karlovarskou a snad v přítomné chvíli vůdce německé sociální demokracie pan dr Karel Heller při projednávání návrhu o daní z příjmu pronesl výtky nejen proti tomuto návrhu zákona, ale dotkl se také celé řady otázek, které, zdá se mi, spadaly více méně do debaty politické. Já jako referent o této předloze považuji za svoji povinnost, abych na některá slova pana dr Hellera reagoval a sice z toho důvodu, abych vůči veřejnosti, zejména v té části veřejnosti, která našemu státu nepřeje, která našeho státu nemiluje, která má jen jediný zájem, který jest, aby stát náš opětně zmizel s povrchu a stal se opětně nějakým vasalem snad nějaké nové podunajské říše, abych vůči této veřejnosti nám nepřející řekl přece jen několik slov pravdy.

Pan dr Heller se táže, zda-li víme, jaký jest poměr mezi chudými a bohatými. V přítomné chvíli není dobře možno řešiti otázku, kdo jest u nás chudý a kdo bohatý. V národě, který jest převážnou většinou národem pouhých žebráků, v národě, kterému právě německá národnost vzala všechno bývalé bohatství, v národě, který ve své velké a slavné minulosti klesl tak hluboko, jako neklesl žádný druhý národ na světě, v národě, ze kterého stal se národ pouhých žebráků, v národě, ve kterém, je snad více než 80 % těch, kteří vyjma poctivých rukou a odvahy k životu nevlastní nic jiného, v tom národě hledati rozdíl mezi chudými a bohatými, jak dnes táže se pan dr Heller, bylo by snad těžko, když některý z českých lidí svojí prací, pílí a zdatností pomohl si k několika haléřům, my, co nemáme ničeho, my jim nezávidíme a nejsme těmi, kteří bychom závisti náš lid učili.

Ale, vážené shromáždění, jak jsme dospěli k otázce poměru mezi chudými a bohatými? V době předválečné u nás považovali jsme českého úředníka za zámožného člověka, považovali jsme střední stav za zámožnou vrstvu, ale podívejte se dnes na existenci státního úředníka, ať jest to státní úředník, ať jest to úředník, zaměstnaný ve službách samosprávy, ve službách země nebo ať je to úředník soukromý. Jsou to po většině žebráci a nic jiného. Jsou to ti, kteří utratili v době válečné věna svých žen, kteří se zadlužili. Cítíme, že u nás hledati rozdíl mezi bohatými a chudými, bylo by velice těžké, ačkoliv nepopírám, že v řadách českých lidí jest dosti bohatých lidí a v nich celá řada takových, kteří nekonají a nekonali povinnosti vůči našemu národu a státu. Jest naším úkolem v budoucnosti, abychom těmto povinnostem je také naučili.

Stěžoval-li si pan dr Heller a cítil-li jakousi bolest, že my všichni, kteří náležíme do táborů socialistických, jsme utrpěli vlastně porážku, třeba jsme se snažili, aby zatížení malého lidu bylo nejnižší, tu správně řekl kol. Havlena, že chceme-li určité povinnosti a práva od státu, musíme si býti toho vědomi, že musíme také plniti určité povinnosti vůči státu. Nemůžeme trpěti, aby v našem mladém státě dospělo to tam, kam se dospělo ve státě ruském za vlády diktatury, kde se říká, že vládne sbor dělníků a sedláků. Ale když mezi vedoucími činiteli hledáte dělníka nebo sedláka, marně byste se namáhali, nýbrž najdete - promiňte mi ta drsná slova - sebranku sehnanou z celého světa na zdolání velkého slovanského Ruska, ale nenajdete mezi vedoucími činiteli - dělám jedinou čestnou výjimku u Lenina - poctivého dělníka a ruského mužíka.

Jestliže v nynější chvíli cítíme tíži poměrů, jestliže jsme si vědomi, jak stát finančně krvácí, tedy přirozeně my socialisté cítíme také kus odpovědnosti. Vždyť je nás nejvíce v tomto státě, a proto cítíme povinnost vyjíti státu vstříc, tam kde jde o jeho finanční záchranu, tam kde jde o budoucnost státu.

A jestliže pan dr Karel Heller nám činil výčitky, že ten zákon není takový, jak by měl vypadat, velectěné shromáždění, já předpokládám, že když mně voličové někam volí, nevolí mně proto, že si mám choditi na prvního pro diety, ale že mám také choditi do výborů, že mám choditi do pléna a že mám choditi také pracovati. (Sen. Jarolim [německy]: Během 24 hodin 46 zákonů. Tak mluviti jest demagogické!) My víme, občane Jarolime, vám se to báječně dobře pracuje. (Výkřiky sen. Polacha.) No to nevadí, já vám toho řeknu více, senátore Polachu. Tedy jestliže chce se dělati výtka, že my u nás nepracujeme, tak jak by se pracovati mělo, nebo že ty zákony jsou nedostatečné, proč pak pánové nepřišli do výboru, proč svým rozumem nám pak nepomohli, nepodali návrhy k opravě. Jak pánové z tábora německých demokratů vědí velmi dobře, jsou-li návrhy ty zdravé a jsou-li správné, český socialistický svět nikdy proti nim se nestaví.

Pan senátor dr Karel Heller nám vytknul, že zákony takové důležitosti na př. v Německé říši vyžadovaly až 53 schůzí, u nás že se to odbude za pouhou jednu schůzí. Velectěné shromáždění! Kdyby poměry v té mladé Československé republice byly takové, jako jsou v Německu, já předpokládám, že by u nás dost možná pro mnohé návrhy bylo konáno také hodně schůzí. Ale u nás, vážené shromáždění, ocitáme se v poměrech, kde jest potřebí, abychom my všichni, kteří jsme srostli s tímto státem, stáli na stráži. Nezáleží na tom, kolik se koná schůzí, ale záleží na tom, jaké jest usnesení a jaká jest hodnota těch návrhů, jimiž se má prospěti státu, národu a lidu.

A jestliže pan senátor dr Karel Heller si stěžuje, že všechno se projednává v české řeči a pánové že jí nerozumí a v důsledku toho dále, že se nesmí měniti na zákoně jediné řádky, vážené shromáždění, byly doby, kdy v bývalém státu rakousko-uherském, v tom státě, který celá staletí byl českým potem a krví udržován pohromadě, v tom bývalém státě rakousko-uherském, pánové málo na to dbali, zdali náš jazyk v bývalé říšské radě jest respektován nebo ne. Ovšem to neznamená, že já bych patřil mezi ty, kteří by doporučovali, aby stejným chodem, jako to šlo ve vídeňské říšské radě, šlo se i u nás, ale, vážené shromáždění, já se táži, kde nám ukázala německá menšina v Československé republice, že ona má zájem na rozkvětu našeho státu? Kde nám ukázali němečtí sociální demokraté, že oni mají daleko více zájmu, nežli jejich přátelé z ostatních německých politických stran, aby stát náš byl zlepšen, zdokonalen a udržen? Pánové nám to neukázali ani v nejmenším a já musím poznamenati při tom jedno: V německých obcích sbírají se zbraně a říká se, že to jest na obranu proti komunistům, a když člověk projíždí okresem p. dr Karla Hellera, za kterýžto okres já jsem také zvolen, člověk neví, je-li v Československé republice, anebo je-li ve státě, jehož jména já neznám, poněvadž žádný stát by velezrádu netrpěl. Vážené shromáždění, když procházíte německými obcemi, tedy nevidíte, než jak každou neděli vlají a visí tam toliko velkoněmecké prapory, že člověk v pravém slova smyslu se obdivuje, jaké to úředníky náš stát má na odpovědných místech.

Tedy, vážené shromáždění, německá menšina nás nerespektuje, v ničem na nás nedbá a co děláme my Čechové, co dělá česká většina v Československé republice? My každý den jednáme mezi sebou, jak bychom si získali lásku německých spolupracovníků, my pány připouštíme do zemské správní komise a páni nám odpovídají tím, že nepůjdou do zasedání.

Jestliže pan dr Karel Heller praví, že my, kteří tu těžkou práci, kterou děláme tyto dny, vlastně děláme již pro novou vládu, která chce míti pevnější půdu pod sebou než vláda, která zítra nebo pozítří odstoupí, jestliže v této chvíli se stěžuje, že ty 2 miliardy, které jsme dlužni za mouku, byly prohospodařeny, může uvésti snad doklad, že v našich českých obcích v této chvíli, kdy stát se zadlužuje, byl blahobyt a v německých že byl hlad? Pokud znám nynější vládu, vím, že tato vláda měla spíše na mysli, aby byl klid a pokoj v německých krajích a v důsledku toho se tam všechno dodávalo, kdežto české obce a celá řada českých okresů byly zanedbávány. Ještě včera bylí zde čeští horalé ze Železnobrodska a Semilska a velice trpce si stěžovali na životní poměry, které jsou tam dnes. V Karlových Varech a Mariánských Lázních bylo již bílé krásné pečivo a naši horalé na Železnobrodsku a Semilsku nemají ani mouky na kus domácího chleba. Jestliže náš stát dělá miliardové dluhy, dělá je nejen pro nás, ale i pro vás a mezi vámi se nenalezl nikdo, kdo by měl odvahu říci: Ty dluhy nedělejte, my nic nechceme, my se sami o sebe postaráme.

Jestliže říká pan sen. dr Heller, že poměry v našem státě jsou nezdravé, ano, snad jest to nezdravé, když zejména socialistický svět mezi sebou se stále a stále musí příti o všechny nejdůležitější otázky našeho státu. Poměry ve státě jsou nezdravé. Ano, a proč jsou nezdravé? Poněvadž na odpovědných místech - a budiž mi to prominuto ve přítomné chvíli - ve vládě schází silná, pevná ruka, která by dovedla měřiti stejným loktem nejenom Němcům, ale také nám Čechům. (Výborně! - Výkřiky sen. Polacha.) Jsem si toho vědom, že patřím do řad socialistických, ale zdá se mi, že vy jste již dávno ztratil pojem, že jste stoupencem socialistických zásad.

Pan sen. dr Heller prohlásil také, že němečtí sociální demokraté vedou boj proti komunistům. Na kolik ten boj spravedlivě vedou ovšem já rozhodovati nechci, ale kdykoliv v této síni jedná se o zájem Československé republiky, českoslovenští komunisté ruku v ruce hlasují s německými sociálními demokraty. A jestliže dr Heller má obavu, že část českého proletariátu přešla ke komunistům, vážené shromáždění, správně to řekl v předešlé schůzi místopředseda našeho senátu, kolega dr Soukup, kdy řekl, že ta doba je nedaleko, kdy sociální demokracie celého světa bude musiti napravovati zločiny napáchané pány komunisty, a já bych k tomu dodal, že k tomu bude potřeba celých desítiletí, abychom znovu vrátili dělníku, nejen který jest z krve slovanské, ale i dělníku, který jest z krve německé, důvěru k odpovědným činitelům a vedli je na ta místa, kde si je přejeme, stát totiž v jedné společné řadě, která se bude přičiňovat, aby právo, spravedlnost a lidství bylo nejen pro jednotlivce, ale pro všechny, kteří právo na život zde mají.

Tedy, jestliže, vážené shromáždění, pan dr Heller praví, že celým tím naším neštěstím v cizině i doma jest okolnost, že až dosud nebyly smazány bývalé rakouské válečné půjčky, tu vážené shromáždění, odpovídám: Český lid po většině, jakmile zákon stal se skutkem, své povinnosti dostál. My jsme dostáli těm povinnostem s velkým sebezapřením, poněvadž z obrovské většiny ty válečné půjčky musily býti skládány pod hrozným terorem těch, kteří bývalý stát rakouský ovládali. Ale když Národní shromáždění schválilo určitý zákon týkající se výpůjček, třeba nám ten zákon nebyl milým - nám by bylo bývalo milejším, kdyby bylo usneseno, aby ten, kdo si ty půjčky upisoval, nesl také veškeré následky - byli jsme tak spravedliví, že jsme řekli, že musíme učiniti zákon, který by byl přijatelný nejen od nás, ale i také od Němců. My jsme se před přijatým zákonem sklonili a my jsme svým povinnostem dostáli na celé čáře a tážeme se: Mnoho-li učinili Němci? Jestliže Němci spoléhají na to, že u nás dostanou zákon, který by pravil, že Němci musí dostat za válečné půjčky plnou hodnotu, tedy já prohlašuji s plnou odpovědností na tomto místě, že podobného zákona od nás na těchto místech nikdy by nedostali. Každý si musí býti vědom své odpovědností, kterou měl v minulosti. My v této chvíli znovu říkáme, že jsme ochotni připustiti, aby zákon byl přepracován, aby pokud to bude spravedlivým požadavkem, vyšlo se Němcům vstříc. Když se nám říká, že ten zákon nám ubírá a poškozuje úvěr v cizině a doma, budiž. Ale my nemůžeme než konat to, co konáme, nemůžeme udělat, co by bylo nad naší možnost a co by mohlo znamenat konec Československé republiky. (Sen. dr Heller [německy]: Otažte se přece dr Engliše, ten také trochu těm věcem rozumí!) Já k tomu přijdu. Pan dr Heller varuje nás a odmítá tisk nových bankovek, nových státovek. Vážený náš kolega sen. dr Horáček, muž, jehož my všichni, kteří jsme z kruhů dělnických a socialistických, vysoce si vážíme, poněvadž jest to jeden z těch českých inteligentů, který měl vždy smysl a pochopení pro práci a život českého dělníka - on si své dobré jméno zapsal na dlouhá, dlouhá léta v srdce českého dělnictva, poněvadž on dovedl pro nás pracovati, ale on dovedl často také nám vytýkati i naše chyby a naznačovati i cesty, po nichž je třeba se bráti, mají-li poměry u nás býti lepší, než jsou - tento vynikající pracovník v našem národohospodářství odsuzuje tisk těch bankovek. I my jsme těmi, kteří to tisknutí odsuzujeme, ale jsme si vědomi jednoho: Vždyť jest zde závora učiněna, že ty papíry musí zmizeti, jakmile stát dostane řádnou půjčku a jak znám počestnost a poctivost činitelů na odpovědných místech, činitelů, kteří stát náš vedou, kteří jsou nám odpovědni, věřím, že toto usnesení nebude planým, nýbrž že bude také dodrženo.

Jestliže pan senátor dr Heller navrhuje, abychom zvýšili to minimum ze 6.000 Kč na 10.000 Kč, abychom tím umožnili těm nejmenším, aby neplatili ničeho, musím zdůrazniti pocit, že je třeba, aby i ten nejchudší u nás měl určitý pojem o tom, co jest to odpovědnost vůči státu, aby si řekl: Já, ač malý člověk v tomto státě, rozhodně musím také něčím tomu státu přispívati. A jestliže stát z těch 6.000 korun žádá ode mne ročně několik korunek, věřím, že nebude jediného opravdu skutečně vzdělaného českého dělníka, českého malého člověka, který by se proti této věci postavil.

Konečně v Německé říši jest výše o mnoho menší. Obnáší pouze 2.400 marek. U nás se nám praví, že ta výše 6.000 Kč jest příliš nízkou a že musí jíti daleka výše. My v tomto případě jsme si vědomi velice těžkého úkolu a odpovědnosti, když budeme pro tento zákon hlasovati, ale nemůžeme jinak, musíme všichni konat to, co zájem nejenom státu, ale zájem všech národů, pokud náš stát obývají, vyžaduje.

Ku konci prohlašuji: Již jsem řekl, že jsme si vědomi důležitostí a dosahu tohoto zákona, ačkoliv tento zákon znamená pro nás nový příjem jen 30 až 40 milionů korun. Ale, vážené shromáždění, co znamená takových 30 až 40 milionů korun v rozpočtu, který zajisté pro rok 1922 bude vyšší než 20 miliard Kč? To je hrstka peněz, to jest obnos nepatrný, ale my si nemůžeme pomocí. Chceme-li žíti, chceme-li zajištěnou budoucnost našeho státu, chceme-li blaho a rozkvět našich národů, nezbývá nám nic jiného, než hlasovati, jak nám to káže naše povinnost! (Výborně! Potlesk.)

Pokud se týká resoluce sen. Linka a soudr., žádné usnesení v rozpočtovém výboru se nestalo - nevím na kolik mám právo, bych o této věci činil návrh - ale doporučuji, aby resoluce byla přikázána výboru rozpočtovému. (Výborně!)

Předseda: Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

O osnově zákona (9 §ů), jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky proti tomu způsobu hlasování? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, uvedenou ve zprávě výborové, souhlasí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Navržená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se tímto ve čtení prvém.

Jelikož této záležitosti podle §u 55 jedn. řádu přiznána byla pilnost, přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Navrhuje pan zpravodaj nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen. Klečák: Nikoliv.

Předseda: Kdo s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, právě přijatou ve čtení prvém, souhlasí též ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest také ve čtení druhém.

Přikročíme k hlasování o resoluci pana senátora Linka.

Pan zpravodaj navrhuje, aby resoluce pana senátora Linka byla přikázána výboru rozpočtovému.

Kdo souhlasí s tímto návrhem pana zpravodaje, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh pana zpravodaje se schvaluje.

Dalším bodem denního pořadu jest:

49. Návrh, aby byla zkráceně projednána podle § 55 jedn. řádu zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o dani z obohacení a z převodů nemovitostí.

Tato osnova zákona obsahující jednak zvláštní, jednak i společná ustanovení k těmto daním, povahou svojí již vyhledává, pokud možno, rychlého vyřízení ještě v tomto zasedání.

Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitosti podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě 1/4 hodiny a aby byla stanovena lhůta řečnická na 10 minut.

Kdo souhlasí s tímto mým návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

50. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o dani z obohacení a z převodu nemovitostí. Tisk 967. Tisk 1006.

Zpravodajem jest p. sen. Kouša. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Kouša: Slavný senáte! Rozpočtový výbor slavného senátu projednal ve své schůzi osnovu zákona o dani z obohacení a převodu nemovitostí a dospěl k tomu názoru, že se na této dani nedá ničeho měniti, protože původní plán dr Engliše nebyl přijat z důvodů politických. Tato osnova zákona není sice osnovou vládní v pravém slova smyslu, nýbrž je osnovou t. zv. >pětky<, jest tedy osnovou politických stran.

Toto usnesení poslanecké sněmovny není nám možno měniti, neboť jednak není na to času a jednak také nemáme k tomu právoplatného mandátu. Rozpočtový výbor tudíž doporučuje slavnému senátu, aby přijal tuto osnovu nezkráceně a v plném znění, jak byla usnesena poslaneckou sněmovnou.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo již přihlášen. Přikročíme k hlasování.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

O celé osnově zákona (33 §ů), jeho nadpisu, úvodní formuli, o sazbě daně z obohacení, jakož i o poznámkách k sazbě daně z obohacení míním dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky proti tomuto hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tudíž tak hlasovati.

Žádám pp. senátory, kteří s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, se sazbou daně z obohacení jakož i s poznámkami k sazbě daně z obohacení, uvedenými ve zprávě výborové, souhlasí ve čtení prvém, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem, úvodní formulí, sazba daně z obohaceni, jakož i poznámky k sazbě daně z obohacení přijaty jsou ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti podle §u 55 jednacího řádu přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Kouša: Nikoliv!

Předseda (zvoní): Kdo s navrženou osnovou zákona (33 §ů), jeho nadpisem, úvodní formulí, se sazbou daně z obohacení, jakož i s poznámkami k sazbě daně z obohacení, právě nyní přijatými ve čtení prvém, souhlasí též ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem, úvodní formulí, sazba daně z obohacení, jakož i poznámky k sazbě daně z obohacení přijaty jsou ve čtení druhém.

51. Návrh, aby byla zkráceně projednána podle § 55 jedn. řádu zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu, kterým sa pre Slovensko a Podkarpátsku Rus ustanovujú válečné přirážky ku priamym daniam (s výminkou dane dôchodkovej) na rok 1921 a dočasné sa zrušujú niektoré ustanovania o priamých daniach.

Osnovou touto mají býti určeny válečné přirážky na rok 1921, tak jako se to stalo již v ostatním území republiky, také pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Finanční rozvaha této věci vyhledává urychleného vyřízení ještě v tomto zasedání.

Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitosti podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby tato věc byla projednána v jediné debatě, a to ve lhůtě 1/4 hodiny, a aby byla stanovena lhůta řečnická na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh můj jest přijat.

 

52. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu, ktorým sa pre Slovensko a Podkarpátsku Rus ustanovujú válečné prirážky ku priamym daniam na rok 1921 a dočasné sa zrušujú niektoré ustanovania o priamých daniach. Tisk 1022.

Zpravodajem je pan sen. Klečák. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! Usnesením poslanecké sněmovny Národního shromáždění republiky Československé upravují se válečné přirážky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi pro rok 1921 týmž způsobem, jako přirážky území Československé republiky mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus, (tisk 955), totiž tím, že k dani domovní třídní, k dani výrobkové (zárobkové) III. třídy (včetně této daně z požitků v §u 5 zákonného článku XXXIII z r. 1916 uvedených), k výrobkové (zárobkové) dani podniků veřejně účtujících (vyjímajíc podniky státní), k dani kapitálové a rentové, ukládané podle přiznání, a k dani dolové vybírají se přirážky válečné v téže výši jako byly vybírány pro léta 1919 a 1920 a ku dani pozemkové ve výměře:

a) z vinic a zahrad 400 %, z lesů 600 %,

b) z ostatní půdy 200 % řádné daně.

Ohledně daně pozemkové uchyluje se usnesení poslanecké sněmovny od původního návrhu vládního tímže způsobem, jako u válečných přirážek, pro území mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Válečné přirážky ku dani z příjmu (důchodkové) stanoví se zvláštním zákonem (tisk 954).

Ustanovení §u 3 předlohy kryje se z původním vládním návrhem a neznamená žádné změny oproti dosavadním ustanovením o válečných přirážkách.

V §u 4 předlohy učiněno opatření, aby v řízení trestním přihlíženo bylo ku válečným přirážkám podle tohoto zákona jenom při přestupcích, jež budou spáchány po vyhlášení tohoto zákona.

Rozpočtový výbor senátu Národního shromáždění republiky Československé v základě usnesení ze dne 11. srpna 1921 doporučuje senátu schválení výše uvedeného zákona.

Místopředseda dr Soukup: Nikdo není ke slovu přihlášen. Přikročíme k hlasování.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli dám hlasovati najednou (má pouze 5 §ů).

Jsou námitky proti tomu? (Nebylo námitek.) Nejsou.

Kdo s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, navrženou rozpočtovým výborem souhlasí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se )

To jest většina. Navržena osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.

Podle přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Navrhuje pan zpravodaj nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen. Klečák: Nikoliv.

Místopředseda dr Soukup: Kteří pp. senátoři souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, nyní přijatými ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvednou ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona přijata jest též ve čtení druhém.

53. Návrh, aby byla zkráceně projednána zpráva výboru ústavně-právního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých státních daní.

Tato osnova zákona má za účel přikázati některé nové prameny příjmů jednak obcím, jednak i vyšším svazkům samosprávným. Jest tedy třeba v zájmu finančního hospodářství těchto svazků, aby byla vyřízena ještě v tomto sněmovním zasedání.

Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitostí podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě 1/4 hodiny a aby byla stanovena lhůta řečnická na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

Místopředseda dr Soukup:

54. Zpráva výboru ústavně-právního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých daní. Tisk 1026.

Zpravodajem je za výbor rozpočtový pan kol. Klečák. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Klečák! Slavný senáte! Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve své 84. schůzi dne 6. srpna 1921 osnovu zákona, kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých státních daní a mění se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku sazba domovní daně třídní.

Neutěšené finanční poměry všech samosprávných svazků, jaké byly zde již v dobách předválečných, zhoršily se poměry válečnými a poválečnými tak, že bylo všeobecně jasno, že bez účinné pomocí se strany státu nelze jim z nesnází těch vyváznouti.

Finanční situace státu sama však nebyla a není posud taková, aby se mohlo vyhověti všem přáním v této příčině pronášeným, jmenovitě nelze posud provésti přesné vymezení jednotlivých pramenů, ze kterých by příjmy své čerpal stát, a ostatních, které by k výhradnému využití náležely těm kterým samosprávným svazkům. To musí býti ponecháno době budoucí, ve které bude nutno přikročiti k přebudování celého sytému daňového.