Senátní návrh
ZÁKON
ze dne ………………….. 2004,
kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o vysokých školách
Čl. I
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb. a zákona č. 121/2004 Sb., se mění takto:
1. V § 8 odstavec 1 zní:
„(1) Akademický senát veřejné vysoké školy je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně jedenáct členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu veřejné vysoké školy volí ze svých řad členové akademické obce veřejné vysoké školy. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. K platnosti voleb je třeba účasti nejméně 15 % členů akademické obce veřejné vysoké školy. V případě, kdy účast členů akademické obce bude nižší, budou se volby opakovat a budou platné bez ohledu na účast členů akademické obce. Vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a důvody zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí.“.
2. V § 8 odst. 3 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Je-li student zvolený do akademického senátu veřejné vysoké školy v průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu, jeho členství v akademickém senátu nezaniká.“.
3. § 18 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8), 8a) a 9) zní:
㤠18
Rozpočet veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle něj. Rozpočet sestavuje na kalendářní rok, vyúčtování výsledků svého hospodaření provede po skončení kalendářního roku a předloží ho ministerstvu v termínech určených pro zúčtování finančních vztahů se státním rozpočtem. Rozpočet veřejné vysoké školy nesmí být sestavován jako deficitní.
(2) Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména
a) příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (dále jen „příspěvek”),8)
b) dotace ze státního rozpočtu (dále jen „dotace“),
c) poplatky spojené se studiem,
d) úhrada za uskutečňování akreditovaného studijního programu na objednávku,
e) výnosy z majetku,
f) jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a krajů,
g) výnosy z doplňkové činnosti,
h) příjmy z darů a dědictví.
(3) Veřejná vysoká škola má nárok na příspěvek podle odstavce 2 písm. a) na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání a s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Pro stanovení výše příspěvku je rozhodný typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a její náročnost. Veřejné vysoké škole přísluší záloha na příspěvek stanovená na základě rozhodných údajů podle stavu k 31. říjnu předchozího kalendářního roku.
(4) Veřejná vysoká škola má nárok na dotaci na rozvoj vysoké školy. Veřejné vysoké škole se může poskytnout dotace zejména na ubytování a stravování studentů. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu.8a) Pro výši dotací je rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy, dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný ministerstvem a jeho každoroční aktualizace (dále jen „dlouhodobý záměr ministerstva“).
(5) Veřejná vysoká škola může za úplatu uskutečňovat akreditovaný studijní program na objednávku obchodní společnosti, orgánu státní správy nebo orgánu samosprávy. Jeho uskutečňování nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla vysoká škola zřízena. Na studenty ve studijním programu uskutečňovaném na objednávku se nevztahují ustanovení odstavců 3 a 4 a § 58.
(6) Veřejná vysoká škola zřizuje tyto fondy:
a) rezervní fond určený zejména na krytí ztrát v následujících účetních obdobích,
b) fond reprodukce investičního majetku,
c) stipendijní fond,
d) fond odměn,
e) fond provozních prostředků,
f) sociální fond.
(7) Zdrojem fondů je příděl finančních prostředků ze zisku nebo převod z jiného fondu veřejné vysoké školy, zdrojem stipendijního fondu jsou též poplatky spojené se studiem podle § 58 odst. 9, zdrojem fondu reprodukce investičního majetku též finanční prostředky do výše účetních odpisů dlouhodobého majetku,9) zdrojem fondu provozních prostředků též příspěvek podle odstavce 2 písm. a) a zdrojem sociálního fondu též příděl finančních prostředků na vrub nákladů do výše 1% ročního objemu mzdových nákladů. Zůstatky fondů k 31. prosinci se převádějí do následujícího rozpočtového roku.
(8) Podmínky tvorby a užití fondů stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy.
(9) Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování činností, pro které byla veřejná vysoká škola zřízena, a na financování doplňkové činnosti podle § 20 odst. 2.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
8) § 7 odst. 1 písmeno t) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
8a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.
4. V § 19 se za odstavec 3 doplňuje nový odstavec 4, který zní:
„(4) Ustanovení odstavce 3 neplatí v případě nabývání akcií akciových společností, jejichž předmětem podnikání jsou aktivity související se vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činností. Pro nabývání akcií platí omezení uvedená v § 20 odst. 3.“.
5. V § 20 odst. 3 věta třetí zní: „Dále veřejná vysoká škola není oprávněna vkládat do obchodní společnosti nebo družstva nemovité věci nabyté do vlastnictví veřejných vysokých škol z vlastnictví státu, poskytnutý příspěvek podle § 18 odst. 3 a poskytnutou dotaci podle § 18 odst. 4.“.
6. V § 20 odstavec 6 zní:
„(6) Za účelné využívání příspěvku a dotací, za vypořádání dotací a záloh na příspěvek se státním rozpočtem a za řádné hospodaření s majetkem veřejné vysoké školy je ministrovi odpovědný rektor.”.
7. V § 26 odstavec 1 zní:
„(1) Akademický senát fakulty je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně devět členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu fakulty volí ze svých řad členové akademické obce fakulty. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. K platnosti voleb je třeba účasti nejméně 15 % členů akademické obce fakulty. V případě, kdy účast členů akademické obce bude nižší, budou se volby opakovat a budou platné bez ohledu na účast členů akademické obce. Vnitřní předpis fakulty stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a důvody zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí.“.
8. V § 26 odst. 3 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Je-li student zvolený do akademického senátu fakulty v průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu, jeho členství v akademickém senátu fakulty nezaniká.“.
9. V § 49 odst. 5 se za slova „lhůtu pro podání přihlášek ke studiu“ doplňují slova „a způsob jejich podávání písemnou nebo elektronickou formou“ a věta poslední se zrušuje.
10. V § 50 odst. 1 se slovo „písemné“ zrušuje.
11. § 58 včetně poznámky pod čarou č. 17) zní:
㤠58
(1) Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Základ vyhlásí ministerstvo počátkem kalendářního roku; základ platí pro akademický rok započatý v tomto kalendářním roce. Pro výpočet základu slouží údaje za uplynulý kalendářní rok.
(2) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za studijní program pro studenta v bakalářském nebo magisterském studijním programu. Poplatek za studijní program na jedné veřejné vysoké škole může být pro různé studijní programy nebo i různé studijní obory stanoven odlišně, činí nejvýše trojnásobek základu za akademický rok.
(3) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, který činí nejvýše 20 % základu.
(4) Studuje-li student déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každý další započatý měsíc studia nejméně jednu čtvrtinu základu; do doby studia se započte též doba předchozího studia v bakalářských a magisterských studijních programech, které nebylo řádně ukončeno podle § 45 odst. 3 nebo § 46 odst. 3.
(5) Studuje-li absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu v dalším bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium podle odstavce 4; to neplatí, studuje-li absolvent bakalářského studijního programu v navazujícím magisterském studijním programu a nepřekročil standardní dobu studia studijního programu zvětšenou o jeden rok.
(6) Poplatek za studijní program podle odstavce 2 a poplatek za studium podle odstavců 4 a 5 se mohou vybírat současně.
(7) Uskutečňuje-li veřejná vysoká škola studijní program v cizím jazyce, stanoví studentovi poplatek za cizojazyčné studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu; na stanovení výše poplatku se nevztahuje odstavec 2.
(8) Veřejná vysoká škola zveřejní výši poplatků spojených se studiem podle odstavců 2 až 7 pro příští akademický rok nejméně 30 dnů před termínem pro podávání přihlášek ke studiu. Výši, formu placení a splatnost poplatků určí statut veřejné vysoké školy.
(9) Poplatky spojené se studiem jsou příjmem veřejné vysoké školy; nejméně jedna třetina poplatků se převádí do stipendijního fondu.
(10) Rektor může poplatek stanovený podle odstavce 2, 4, 5 nebo 7 jednotlivému studentu snížit, prominout nebo odložit termíny jeho splatnosti s přihlédnutím ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy.
(11) Na poplatky spojené se studiem stanovené podle odstavců 2 až 7 se nevztahují obecné předpisy o poplatcích.17)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
17) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.
12. V § 68 odst. 4 se za poslední větu doplňuje nová věta, která zní: „Žádost o přezkoumání rozhodnutí vydaného podle odstavce 3 písm. f) má vždy odkladný účinek.“.
13. V § 80 odstavec 1 zní:
„(1) Akreditace studijního programu se uděluje na dobu nejvýše deseti let, počítanou ode dne právní moci rozhodnutí.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení k čl. I
Poplatek za studijní program nelze stanovit studentům přijatým ke studiu před nabytím účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. III
V § 19 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona 50/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb. a zákona č. 438/2003 Sb., se tečka na konci písmene zl) nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno zm), které včetně poznámky pod čarou č. 92a) zní:
„zm) příjmy veřejných vysokých škol podle zvláštního zákona.92a)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
92a) § 18 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení k čl. III
Ustanovení § 19 odst. 1 písm. zm) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění čl. III tohoto zákona, se použije poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2006.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o státní sociální podpoře
Čl. V
V § 5 odst. 1 písm. b) bodě 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb. a zákona č. 453/2003 Sb., se za slova „jde-li o stipendia ze státního rozpočtu” vkládají slova „s výjimkou stipendií poskytovaných jako příspěvek na ubytování nebo stravování”.
ČÁST ČTVRTÁ
Účinnost
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2006, s výjimkou ustanovení části druhé, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2006.
Důvodová zpráva
I. Obecná část
Předkládaný návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, navrhuje tyto zásadní změny:
1) umožňuje vysokým školám vybírat poplatky za studijní program pro studenty v bakalářských a magisterských programech;
2) umožňuje vysokým školám uskutečňovat za úplatu akreditovaný studijní program na objednávku obchodní společnosti, orgánu státní správy nebo orgánu samosprávy;
3) umožňuje vysokým školám nabývat akcie akciových společností, jejichž předmětem podnikání jsou aktivity související se vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činností;
4) mezi příjmy rozpočtu veřejných vysokých škol zavádí položku „příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost“;
5) mění systém voleb do akademických senátů vysokých škol a fakult; podle nové úpravy se volby při nesplnění kvora volební účasti opakují pouze jedenkrát; kvorum volební účasti pro volby do akademických senátů fakult se snižuje na 15% členů akademické obce;
6) umožňuje podávat přihlášky ke studiu na vysokých školách elektronickou formou;
7) osvobozuje veřejné vysoké školy od daně z příjmu;
8) vyjímá stipendia poskytovaná ze státního rozpočtu jako příspěvek na ubytování nebo stravování z kategorie příjmů posuzovaných pro účely stanovení rozhodného příjmu podle zákona o státní sociální podpoře;
9) nařizuje odkladný účinek žádosti o přezkoumání rozhodnutí vydaného podle § 68 odstavce 3 písm. f) zákona o vysokých školách;
10) sjednocuje maximální dobu, na kterou se uděluje akreditace studijního programu, pro všechny typy studijních programů na deset let.
Ekonomický dopad navrhovaného zákona
Realizace navrhovaných změn obsažených v předloženém návrhu zákona si nevyžádá zvýšené nároky na státní rozpočet.
Finanční přínos poplatků za studium veřejným vysokým školám se při počtu cca 227 700 studentů bude pohybovat v závislosti na výši základu v rozsahu od 623 mil. do 1,87 mld. Kč (při základu 2 737 Kč), reálná je spíše dolní hodnota tohoto odhadu. Nejméně jednu třetinu z této částky však musí veřejné vysoké školy přerozdělit formou stipendií. Skutečný finanční přínos školného tak neumožní výrazné zvýšení počtu studentů na těchto školách.
Finanční přínos poplatků za studijní program bude pro různé vysoké školy zcela individuální, stejně tak budou individuální náklady a zisky plynoucí z případné účasti vysokých škol v akciových společnostech.
Dopad navrhovaného zákona na sociální situaci studentů
Vysoká škola musí alespoň třetinu vybraných poplatků vkládat do stipendijního fondu, čímž získá peníze na stipendia pro vynikající a sociálně slabší studenty. Stipendijní fondy nemají v současné době významný zdroj pro jejich naplnění a potřební studenti vysokých škol tak nemají možnost být příjemci stipendií v takové míře, jak je tomu zvykem v zahraničí. Zkušenosti ze zahraničních vysokých škol ukazují, že se ve stipendijní politice rychle utváří model umožňující poplatky vybranými od majetnějších studentů podporovat stipendijně studenty sociálně slabší.
Možnosti podpory vytvořené tímto způsobem se budou individuálně lišit podle toho, jakým způsobem jednotlivé vysoké školy využijí možnosti stanovení poplatků. Na školách, které poplatky stanoví, budou studenti zatíženi platbou, jejíž absolutní hodnota se pohybuje v mezích, které jsou přijatelné z hlediska možnosti přivýdělku studentů. Tvorba stipendijního fondu umožňuje aktivně podpořit sociálně slabší studenty, navíc může rektor poplatek za studijní obor snížit nebo prominout. Lze také předpokládat, že finanční instituce nabídnou možnost půjček nebo spoření, přičemž celková výše poplatků za celé studium nepředstavuje finanční zátěž, která by pro zaměstnaného absolventa vysoké školy měla být vážným problémem.
Pro sociálně slabší studenty bude pozitivním přínosem dopad navrhovaného vyloučení stipendií poskytnutých na bydlení a stravování z rozhodných příjmů pro státní sociální pomoc.
Soulad navrhovaného zákona s ústavní pořádek České republiky a jejími mezinárodními závazky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Navrhovaný zákon a právo Evropského společenství
Navrhovaná právní úprava obsažená v předloženém zákoně náleží do oblasti, ve které s ohledem na čl. 149 a 150 Smlouvy o založení Evropského společenství (ve znění po přijetí Amsterodamské smlouvy) nemá sbližování právních předpisů pomocí aktů Evropských společenství, resp. harmonizace zákonů a ostatních předpisů členských států, obligatorní charakter. Společenství plně respektuje odpovědnost členských států mj. za organizaci jejich vzdělávacích systémů. Sbližování je členskými státy realizováno na základě dobrovolnosti, tj. na základě aktů ES, které mají pouze doporučující charakter.
Předmět úpravy návrhu zákona není právem Evropských společenství upraven ani doporučujícím způsobem. Z výše uvedeného důvodu je předložený návrh zákona slučitelný s právem Evropských společenství.
II. Zvláštní část
K čl. I:
k bodům 1 a 7
Ve stávajícím systému voleb do akademických senátů vysokých škol a fakult bylo nutno volby opakovat, pokud se k volbám dostavilo méně než 15% voličů (členů akademické obce), v případě fakult méně než 30%. Pokud nebylo kvorum účasti splněno ani při opakovaných volbách, bylo nutno volby zopakovat ještě jednou a teprve výsledky těchto voleb byly platné bez ohledu na volební účast.
Navrhovaná úprava stanoví, že pokud nebude při volbách do akademického senátu kvorum účasti splněno, volby se zopakují pouze jednou a výsledky budou platné bez ohledu na volební účast. Důvodem pro tuto úpravu je hlavně úspora času potřebného pro organizaci dalších voleb.
Navrhovaná úprava rovněž snižuje kvorum pro volby do akademických senátů fakult z 30% na úroveň kvora pro volby do akademických senátů vysokých škol, tj. 15%. Dle názoru navrhovatelů je to praktické (vyšší pravděpodobnost zvolení akademického senátu fakulty již napoprvé) i logické (některé fakulty mají podstatně početnější akademickou obec než některé vysoké školy).
k bodům 2 a 8
Dle stávající úpravy student – člen akademického senátu vysoké školy nebo fakulty, který ukončil jeden studijní program a byl přijat do jiného, navazujícího studijního programu (de iure po krátkou dobu nebyl studentem vysoké školy), přišel o své členství v akademickém senátu. Navrhovaná úprava stanovuje, aby se tak nestalo.
k bodu 3
Nové znění § 18 cestou zavedení nového institutu do hospodaření vysoké školy, resp. rozpočtu veřejné vysoké školy, kterým je příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (dále jen „příspěvek“), upřesňuje režim vypořádání vztahů se státním rozpočtem. Od stávajícího příjmu rozpočtů veřejných vysokých škol ve formě dotace ze státního rozpočtu, která má svůj specifický režim podle rozpočtových pravidel, odděluje příjem rozpočtu veřejné vysoké školy ve formě příspěvku, který je v rámci rozpočtových pravidel zařaditelný do kategorie dalších výdajů stanovených zákonem podle § 7 odst. 1 písm. t) rozpočtových pravidel (zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a dovoluje tak odlišný režim vypořádání se státním rozpočtem. Příspěvek je chápán v podstatě jako úhrada státu veřejným školám za poskytování veřejných statků – služeb, které jsou zahrnuty do hlavní činnosti veřejné vysoké školy. Na rozdíl od dotace jsou zůstatkové prostředky z příspěvku převoditelné do rozpočtů veřejné vysoké školy v dalších letech a umožňují tak veřejným vysokým školám dlouhodobě plánovat své finanční hospodaření a dosáhnout na některé zdroje financování z komerční sféry. Zároveň se tak zvyšuje odpovědnost veřejné vysoké školy jako veřejnoprávní samosprávné korporace sui generis za vlastní hospodaření a posiluje se její ekonomický základ samosprávy, čímž se posiluje i odpovědnost veřejné vysoké školy za naplnění jejího poslání. Příspěvek je obligatorním výdajem státního rozpočtu obdobně, jak tomu bylo v případě dotací. Konstrukce příspěvku však oprošťuje stát od náročných byrokratických rozhodovacích procesů a dozorových činností. Ponechání nevyčerpaných prostředků veřejným vysokým školám je v zahraničí běžné a napomáhá rozvoji vysokého školství. Příkladem může být polský zákon o vysokých škol z roku 1990, ve znění pozdějších předpisů, který v čl. 23 odst. 3 nechává nevyužité prostředky vysoké škole k dispozici.
Dále navrhovaná novela umožňuje vysokým školám tvořit akreditované studijní programy dle požadavků obchodních společností nebo státních či samosprávných orgánů, připravovat v nich jejich budoucí pracovníky, a požadovat za to od těchto firem či institucí úhradu. Dle názoru navrhovatelů je vhodné, aby se na nákladech takovýchto studijních programů podílely též firmy, nebo instituce, které budou mít z jejich absolventů užitek.
Změna poznámky pod čarou č. 9) odpovídá v současné době uplatňované praxi, kdy by použití daňových odpisů místo odpisů účetních vytvářelo situaci, kdy disponibilnost finančního krytí daňových odpisů by předcházela roku, ve kterém je výše dosažených daňových odpisů známa.
Osvobození veřejných vysokých škol od daně z příjmů podpoří aktivity na poli vícezdrojového financování veřejných vysokých škol. Dopad tohoto opatření na státní rozpočet je přitom vůči současnému stavu neutrální, protože naprostá většina veřejných vysokých škol v uplynulých letech pozitivního výsledku hospodaření nedosahovala a nebyla ani motivována hospodaření směrovat tak, aby výnosy nebyly v maximální míře kryty náklady. Navrhovaná změna by bez dodatečných nároků na státní rozpočet zvýšila motivaci i reálné možnosti veřejných vysokých škol vytvářet na státním rozpočtu nezávislou složku finančního zázemí vlastní činnosti a výrazněji se zapojovat v průmyslových aplikacích vycházejících z vlastní činnosti. Užití rozpočtových prostředků veřejné vysoké školy je přitom odstavcem 9 omezeno tak, že je zaručena reinvestice získaných finančních prostředků do činností, které odpovídají poslání veřejné vysoké školy.
k bodu 4
Dle současné právní úpravy mohou veřejné vysoké školy nabývat pouze cenné papíry vydané státem, nebo takové, za jejichž splacení se stát zaručil. Dle názoru navrhovatelů je vhodné umožnit vysokým školám majetkovou účast v akciových společnostech, jejichž předmětem podnikání jsou aktivity související se vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činností a rozšířit tak spektrum jejich možností v uvedených oblastech. Omezení podle § 20, které znemožňuje vysokým školám vkládat do těchto akciových společností majetek z vlastnictví státu, příspěvek a poskytnutou dotaci, není navrhovanou úpravou dotčeno.
k bodům 5 a 6
Příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, nově zaváděný novelizací § 18, se implementuje do § 20.
k bodům 9 a 10
Rozšíření elektronického způsobu komunikace ve školském prostředí i intenzivní využívání informačních technologií ve vysokoškolském prostředí umožňuje používat elektronický způsob podávání přihlášek ke studiu a širší možnosti kontaktu mezi vysokou školou a uchazečem v období rozvrhování přítomnosti na přijímacích zkouškách, eventuální doplňování údajů v přihlášce nebo změny, ke kterým v údajích během přijímacího řízení může dojít, získávání podrobnějších informací pro přípravu studijního plánu budoucího studenta atd., a také efektivnější vynakládání finančních prostředků potřebných na organizaci přijímacího řízení. Elektronické přihlášky ke studiu je za současného znění zákona nutné doprovázet i listinnou formou části přihlášky, která splňuje formální požadavek zákona, ale která je redundantní vzhledem k údajům vyžadovaným a poskytovaným uchazečem také elektronickou formou. Navrhovaná úprava umožňuje vysokým školám účelněji využívat současné možnosti elektronické komunikace, zefektivnit administrativu přijímacího řízení a pružněji a přístupněji komunikovat s uchazeči během přijímacího řízení.
k bodu 11
Placení poplatků, které je navrženo v předložené novele zákona o vysokých školách by mělo především motivovat studenta k uváženému, kvalitnímu studiu bez zbytečných průtahů a do určité míry přispět k jeho emancipaci ve vztahu k vysoké škole. Úhradou tohoto poplatku se student podílí na nákladech na vysokoškolské studium; posiluje se tím odpovědnost studentů za vlastní studium a jejich zájem o kvalitu vybraného studijního programu.
Pro veřejné vysoké školy se určuje rozpětí, v jehož mezích mohou rozhodovat o výši poplatku za studijní program, diferencovaně podle zájmu o určitý studijní program, podle očekávaného uplatnění absolventů, případně podle vynaložených nákladů. Mohou se projevit též prvky konkurence mezi jednotlivými školami. Stanovená horní hranice poplatku zaručuje, že rozhodující část nákladů na vzdělávání ve veřejných vysokých školách ponese i nadále stát a poplatek za studium se nestane sociální překážkou v přístupu ke vzdělání. Vysoká škola musí alespoň třetinu vybraných poplatků vkládat do stipendijního fondu, čímž získá peníze na stipendia pro vynikající a sociálně slabší studenty. Navíc v odůvodněných případech (především ze sociálních důvodů) může rektor poplatek za studijní obor snížit, nebo prominout.
Návrh zákona nově stanoví vysokým školám lhůtu ke zveřejnění výše poplatků spojených se studiem na 30 dnů před termínem pro podávání přihlášek ke studiu (dle stávající úpravy je vysoká škola povinna výši poplatků zveřejnit před termínem pro podávání přihlášek ke studiu, aniž by bylo stanoveno, jak dlouho před tímto termínem).
Jako základ pro stanovení výše poplatku za studijní obor se navrhuje 5% z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých všem veřejným vysokým školám za jeden rok. Tento základ se může poněkud měnit rok od roku, přesnou výši vyhlásí vždy počátkem roku ministerstvo.
Studium dotované státem (tj. za podmínek limitovaného poplatku za studijní program) by nemělo být bezdůvodně prodlužováno. Proto se stanoví horní hranice pro celkovou dobu studia, během níž nemůže být studentovi veřejné vysoké školy předepsáno placení poplatků mimo uvedené hranice. Není rozhodující, zda student čerpá tuto dobu souvisle nebo s přerušeními. Přesnou evidenci celkové doby studia umožní jednotný systém Matriky studentů.
Cizincům se umožňuje studovat za stejných podmínek, jako občanům České republiky. Tzv. vládním stipendistům bude jejich stipendium stanoveno tak, aby z něj mohli hradit příslušné poplatky. Pokud je pro cizince i pro ostatní studenty organizováno v cizím jazyce, může jim být školné stanoveno mimo hranice určené zákonem.
k bodu 12
V případě, že přezkoumání rozhodnutí o ukončení studia, nesplní-li student požadavky podle studijního a zkušebního řádu, prokáže, že rozhodnutí bylo vadné, je odstranění nebo alespoň zmírnění následků, které vadné rozhodnutí způsobilo (§ 68 odst. 5), většinou nemožné. Odkladný účinek žádosti o přezkoumání rozhodnutí zaručuje, že práva studenta nebudou narušena.
k bodu 13
Nejkratší možná standardní doba studia ve studijním programu je podle zákona 1 rok (navazující magisterský studijní program). Udílení akreditace na dobu rovnající se nejvýše dvojnásobku standardní doby studia znamená opakování administrativně náročné akreditační procedury každé dva roky, což vede ke zbytečnému zatěžování všech účastníků procesu. Navrhované omezení na dobu nejvýše deseti let i nadále umožňuje akreditační komisi dát souhlasné stanovisko k akreditaci jen na rok nebo dva, pokud to bude pokládat za nutné. Omezení akreditace na dobu nejvýše deseti let platí v současném znění zákona jen pro doktorské studijní programy, nové znění tuto možnost rozšiřuje na všechny typy studijních programů.
K čl. II:
Přechodné ustanovení má zajistit, aby nově zavedený poplatek za studijní program nemohl být stanoven studentům, kteří začali studovat před jeho uzákoněním.
K čl. III:
Novela osvobozuje veřejné vysoké školy od daně z příjmu, kterou dle stávající úpravy musejí platit. Výnos daně z příjmů veřejných vysokých škol je pro příjmy státního rozpočtu nevýznamný a osvobození veřejných vysokých škol od daně z příjmů právnických osob bude významným stimulačním prvkem ke zvyšování odpovědnosti vysoké školy za vlastní hospodaření. Osvobození veřejných vysokých škol od daní je v zahraničí běžné, viz např. čl. 27 odst. 1 polského zákona o vysokých školách.
Podle sumární výroční zprávy o VŠ za rok 2002, kterou uveřejnilo MŠMT, odvedly všechny vysoké školy v České republice v souvislosti s rokem 2002 na daních z příjmu cca 3,5 mil. Kč (!). (V řádově jiné výši jsou DPH a silniční daň, ale to je jiný problém.)
Konkrétně tyto údaje vypadají takto:
hlavní činn. hosp. činn. celkem
Výnosy celkem 18 760 309,46 2 510 165,28 21 270 474,74
Náklady celkem 18 887 710,73 2 229 435,01 21 117 145,74
Hospodářský výsl.před zdaněním -127 401,27 280 730,27 153 329,00
Daň z příjmů 1 012,42 1 589,06 2 601,48
Dodatečné odvody daně z příjmů 1 162,18 -263,01 899,17
Hospodářský výsledek po zdanění -129 575,87 79 404,22 149 828,35
K čl. IV
Výslovně se stanoví, že ustanovení o osvobození příjmů veřejných vysokých škol od daně z příjmů se poprvé použije pro zdaňovací období, které započalo v roce 2006.
K čl. V:
Současné znění zákona o státní sociální podpoře započítává do rozhodných příjmů i stipendia. Tato situace nereflektuje stávající stav, kdy mohou být stipendia poskytována jako příspěvek nahrazující dávky odpovídající cestovnému u zaměstnanců v pracovním poměru na služební cestě ve prospěch školy, jako podpora zvýšených nákladů při výměnných studijních pobytech v zahraničí, a je výraznou překážkou připravovaným změnám v poskytování podpory na ubytování a stravování studentů tuzemských vysokých škol.
V Praze dne 10. června 2004
Petr Pithart, v.r.
předseda Senátu
Znění dotčených ustanovení novelizovaných zákonů
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(přeškrtnutě = vypouštěný text, tučně = doplňovaný či vkládaný text)
Změna zákona zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
§ 8
(1) Akademický senát veřejné vysoké školy je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně jedenáct členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu volí ze svých řad členové akademické obce veřejné vysoké školy. Volby jsou tajné. K platnosti voleb je třeba účasti nejméně 15 % členů akademické obce veřejné vysoké školy. V případě, kdy účast členů akademické obce bude nižší, budou se volby opakovat. Nebude-li ani v takovémto případě požadovaná účast členů akademické obce splněna, volby se budou opakovat bez ohledu na účast členů akademické obce. Vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a důvody zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí.
(1) Akademický senát veřejné vysoké školy je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně jedenáct členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu veřejné vysoké školy volí ze svých řad členové akademické obce veřejné vysoké školy. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. K platnosti voleb je třeba účasti nejméně 15 % členů akademické obce veřejné vysoké školy. V případě, kdy účast členů akademické obce bude nižší, budou se volby opakovat a budou platné bez ohledu na účast členů akademické obce. Vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a důvody zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí.
(2) Členství v akademickém senátu je neslučitelné s funkcí rektora, prorektorů, děkanů a proděkanů.
(3) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu veřejné vysoké školy je nejvýše tříleté. Je-li student zvolený do akademického senátu veřejné vysoké školy v průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu, jeho členství v akademickém senátu nezaniká. Funkční období všech členů akademického senátu veřejné vysoké školy skončí, jestliže akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 9. Rektor nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby.
(4) Zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy jsou veřejně přístupná. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor má právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádá. Na žádost rektora je předseda akademického senátu povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy.
§ 18
Rozpočet veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle něj. Rozpočet sestavuje na kalendářní rok, vyúčtování výsledků svého hospodaření provede po skončení kalendářního roku a předloží ho ministerstvu v termínech určených pro zúčtování finančních vztahů se státním rozpočtem. Rozpočet veřejné vysoké školy je sestavován jako vyrovnaný.
(2) Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména
a) dotace ze státního rozpočtu (dále jen "dotace"),
b) poplatky spojené se studiem,
c) výnosy z majetku,
d) jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů obcí,
e) výnosy z doplňkové činnosti,
f) příjmy z darů a dědictví.
(3) Veřejná vysoká škola má nárok na dotaci na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a na rozvoj vysoké školy. Veřejné vysoké škole se může poskytnout dotace na ubytování a stravování studentů. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu.8)
(4) Pro výši dotací je rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy, dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný ministerstvem a jeho každoroční aktualizace (dále jen "dlouhodobý záměr ministerstva"), typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké nebo výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti a její náročnost.
(5) Veřejná vysoká škola zřizuje tyto fondy:
a) rezervní fond na krytí ztrát v následujících účetních obdobích,
b) fond reprodukce investičního majetku,
c) stipendijní fond,
d) fond odměn.
(6) Fondy veřejné vysoké školy jsou vytvářeny z hospodářského výsledku po zdanění, stipendijní fond též převodem poplatků spojených se studiem podle § 58 odst. 7, fond reprodukce investičního majetku též z odpisů hmotného a nehmotného majetku.9)
(7) Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování činností, pro které byla veřejná vysoká škola zřízena, a na financování doplňkové činnosti podle § 20 odst. 2.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
8) § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky).
9) § 26 až 33 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 18
Rozpočet veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle něj. Rozpočet sestavuje na kalendářní rok, vyúčtování výsledků svého hospodaření provede po skončení kalendářního roku a předloží ho ministerstvu v termínech určených pro zúčtování finančních vztahů se státním rozpočtem. Rozpočet veřejné vysoké školy nesmí být sestavován jako deficitní.
(2) Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména
a) příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (dále jen „příspěvek”),8)
b) dotace ze státního rozpočtu (dále jen „dotace“),
c) poplatky spojené se studiem,
d) úhrada za uskutečňování akreditovaného studijního programu na objednávku,
e) výnosy z majetku,
f) jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a krajů,
g) výnosy z doplňkové činnosti,
h) příjmy z darů a dědictví.
(3) Veřejná vysoká škola má nárok na příspěvek podle odstavce 2 písm. a) na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání a s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Pro stanovení výše příspěvku je rozhodný typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a její náročnost. Veřejné vysoké škole přísluší záloha na příspěvek stanovená na základě rozhodných údajů podle stavu k 31. říjnu předchozího kalendářního roku.
(4) Veřejná vysoká škola má nárok na dotaci na rozvoj vysoké školy. Veřejné vysoké škole se může poskytnout dotace zejména na ubytování a stravování studentů. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu.8a) Pro výši dotací je rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy, dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný ministerstvem a jeho každoroční aktualizace (dále jen „dlouhodobý záměr ministerstva“).
(5) Veřejná vysoká škola může za úplatu uskutečňovat akreditovaný studijní program na objednávku obchodní společnosti, orgánu státní správy nebo orgánu samosprávy. Jeho uskutečňování nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla vysoká škola zřízena. Na studenty ve studijním programu uskutečňovaném na objednávku se nevztahují ustanovení odstavců 3 a 4 a § 58.
(6) Veřejná vysoká škola zřizuje tyto fondy:
a) rezervní fond určený zejména na krytí ztrát v následujících účetních obdobích,
b) fond reprodukce investičního majetku,
c) stipendijní fond,
d) fond odměn,
e) fond provozních prostředků,
f) sociální fond.
(7) Zdrojem fondů je příděl finančních prostředků ze zisku nebo převod z jiného fondu veřejné vysoké školy, zdrojem stipendijního fondu jsou též poplatky spojené se studiem podle § 58 odst. 9, zdrojem fondu reprodukce investičního majetku též finanční prostředky do výše účetních odpisů dlouhodobého majetku,9) zdrojem fondu provozních prostředků též příspěvek podle odstavce 2 písm. a) a zdrojem sociálního fondu též příděl finančních prostředků na vrub nákladů do výše 1% ročního objemu mzdových nákladů. Zůstatky fondů k 31. prosinci se převádějí do následujícího rozpočtového roku.
(8) Podmínky tvorby a užití fondů stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy.
(9) Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování činností, pro které byla veřejná vysoká škola zřízena, a na financování doplňkové činnosti podle § 20 odst. 2.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
8) § 7 odst. 1 písmeno t) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
8a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
§ 19
Majetek veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola vlastní majetek potřebný k činnostem, pro které byla zřízena. Majetkem veřejné vysoké školy jsou věci, byty a nebytové prostory, práva a jiné majetkové hodnoty.
(2) O nakládání s majetkem veřejné vysoké školy rozhoduje rektor nebo orgány nebo osoby, o nichž to stanoví statut veřejné vysoké školy. V případech uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) až d) rozhoduje rektor po předchozím souhlasu správní rady veřejné vysoké školy.
(3) Veřejná vysoká škola nemůže nabývat jiné cenné papíry než cenné papíry vydané státem nebo cenné papíry, za jejichž splacení se stát zaručil.
(4) Ustanovení odstavce 3 neplatí v případě nabývání akcií akciových společností, jejichž předmětem podnikání jsou aktivity související se vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činností. Pro nabývání akcií platí omezení uvedená v § 20 odst. 3.
§ 20
Hospodaření veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola je povinna majetek užívat k plnění úkolů ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti. Může jej užívat i k doplňkové činnosti v souladu s tímto zákonem.
(2) V doplňkové činnosti veřejná vysoká škola vykonává za úplatu činnost navazující na její vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo činnost sloužící k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku. Doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná vysoká škola zřízena.
(3) Veřejná vysoká škola není oprávněna k převzetí ručení za peněžitý dluh jiné osoby a ke zřízení zástavního práva k nemovitosti. Veřejná vysoká škola není oprávněna se stát společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti. Dále veřejná vysoká škola není oprávněna vkládat do obchodní společnosti nebo družstva nemovité věci nabyté do vlastnictví veřejných vysokých škol z vlastnictví státu a poskytnutou dotaci podle § 18 odst. 3. Dále veřejná vysoká škola není oprávněna vkládat do obchodní společnosti nebo družstva nemovité věci nabyté do vlastnictví veřejných vysokých škol z vlastnictví státu, poskytnutý příspěvek podle § 18 odst. 3 a poskytnutou dotaci podle § 18 odst. 4. Podmínkou peněžitých a nepeněžitých vkladů do právnických osob je stanovení pravidel vnitřním předpisem veřejné vysoké školy.
(4) Stát neručí za závazky veřejné vysoké školy.
(5) Veřejná vysoká škola účtuje v soustavě podvojného účetnictví, ve kterém je povinna důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovou činností. V ostatním platí pro veřejnou vysokou školu obecné předpisy o účetnictví.10)
(6) Za účelné využívání dotací a jejich vypořádání se státním rozpočtem a za řádné hospodaření s majetkem veřejné vysoké školy je ministrovi odpovědný rektor.
(6) Za účelné využívání příspěvku a dotací, za vypořádání dotací a záloh na příspěvek se státním rozpočtem a za řádné hospodaření s majetkem veřejné vysoké školy je ministrovi odpovědný rektor.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
10) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
§ 26
(1) Akademický senát fakulty je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně devět členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu fakulty volí ze svých řad členové akademické obce fakulty. Volby jsou rovné, přímé, s tajným hlasováním. K platnosti voleb je třeba účasti nejméně 30 % členů akademické obce fakulty. V případě, kdy účast členů akademické obce bude nižší, budou se volby opakovat. Nebude-li ani v takovémto případě požadovaná účast členů akademické obce splněna, volby se budou opakovat bez ohledu na účast členů akademické obce. Vnitřní předpis fakulty stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a způsob jejich ustavování a důvody zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí.
(1) Akademický senát fakulty je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně devět členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu fakulty volí ze svých řad členové akademické obce fakulty. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. K platnosti voleb je třeba účasti nejméně 15 % členů akademické obce fakulty. V případě, kdy účast členů akademické obce bude nižší, budou se volby opakovat a budou platné bez ohledu na účast členů akademické obce. Vnitřní předpis fakulty stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a důvody zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí.
(2) Členství v akademickém senátu je neslučitelné s funkcí rektora, prorektorů, děkanů a proděkanů.
(3) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu fakulty je nejvýše tříleté. Je-li student zvolený do akademického senátu fakulty v průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu, jeho členství v akademickém senátu fakulty nezaniká. Funkční období všech členů akademického senátu fakulty skončí, jestliže akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 27. Děkan nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby.
(4) Zasedání akademického senátu fakulty jsou veřejně přístupná. Děkan nebo v jeho zastoupení proděkan má právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádá. Na žádost děkana je předseda akademického senátu povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání akademického senátu fakulty.
§ 49
(1) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit další podmínky přijetí ke studiu týkající se určitých znalostí, schopností nebo nadání nebo prospěchu ze střední školy, popřípadě vyšší odborné školy nebo vysoké školy; v případě přijímání ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, též podmínky týkající se příbuznosti studijních oborů nebo počtů kreditů získaných během studia ve vybraných typech předmětů. Kredity se přitom rozumí kvantitativní vyjádření studijní zátěže určité části studia. Kromě toho může stanovit nejvyšší možný počet přijímaných uchazečů, kteří splnili stanovené podmínky; splní-li tyto podmínky větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších.
(2) Podmínky pro přijetí cizinců ke studiu ve studijním programu musí umožnit splnění závazků, které vyplývají z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.
(3) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit odlišné podmínky pro přijetí uchazečů, kteří absolvovali studijní program nebo jeho část nebo studují jiný studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí.
(4) Splnění podmínek stanovených podle odstavců 1 a 3 se ověřuje, a to zpravidla přijímací zkouškou.
(5) Vysoká škola nebo fakulta zveřejní v dostatečném předstihu, nejméně však čtyřměsíčním, lhůtu pro podání přihlášek ke studiu a způsob jejich podávání písemnou nebo elektronickou formou, podmínky přijetí podle odstavců 1 a 3, termín a způsob ověřování jejich splnění, a pokud je součástí ověřování požadavek přijímací zkoušky, také formu a rámcový obsah zkoušky a kritéria pro její vyhodnocení. Tyto skutečnosti musí být zveřejněny na úřední desce vysoké školy nebo fakulty. Stejným způsobem musí být zveřejněn nejvyšší počet studentů přijímaných ke studiu v příslušném studijním programu.
§ 50
Přijímací řízení
(1) Přijímací řízení se zahajuje doručením písemné přihlášky ke studiu vysoké škole nebo její součásti, která uskutečňuje příslušný studijní program.
(2) O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje fakulta, rozhoduje děkan fakulty. O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje vysoká škola, rozhoduje rektor.
(3) Na soukromých vysokých školách rozhoduje o přijetí ke studiu orgán určený vnitřním předpisem.
(4) Na rozhodování o přijetí ke studiu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(5) Rozhodnutí musí být vyhotoveno písemně do 30 dnů od ověření podmínek pro přijetí ke studiu, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být uchazeči doručeno do vlastních rukou. Způsob náhradního doručení stanoví vnitřní předpis. Uchazeči, jehož pobyt není znám, se doručuje vyvěšením rozhodnutí na úřední desce.
(6) Uchazeč má právo nahlédnout do všech svých materiálů, které mají význam pro rozhodnutí o jeho přijetí ke studiu.
(7) Uchazeč může požádat o přezkoumání rozhodnutí. Žádost se podává orgánu, který rozhodnutí vydal, ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení; zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Jestliže je tímto orgánem děkan, může sám žádosti vyhovět a rozhodnutí změnit, jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem vysoké školy nebo její součásti nebo podmínkami stanovenými podle § 49 odst. 1 a 3. Jinak žádost zamítne a původní rozhodnutí potvrdí.
(8) Do 15 dnů po skončení přijímacího řízení zveřejní vysoká škola nebo fakulta zprávu o jeho průběhu. Pokud jsou součástí přijímacího řízení i písemné přijímací zkoušky, uvede ve zprávě základní statistické charakteristiky všech jejích částí. Ministerstvo stanoví vyhláškou postup a podmínky při zveřejnění průběhu přijímacího řízení, a to včetně požadavků na základní statistické charakteristiky.
§ 58
(1) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, který činí nejvýše 20 % základu.
(2) Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Základ vyhlásí ministerstvo počátkem kalendářního roku; základ platí pro akademický rok započatý v tomto kalendářním roce. Pro výpočet základu slouží údaje za uplynulý kalendářní rok.
(3) Studuje-li student déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každý další započatý měsíc studia nejméně jednu čtvrtinu základu; do doby studia se započte též doba předchozího studia v bakalářských a magisterských studijních programech, které nebylo řádně ukončeno podle § 45 odst. 3 nebo § 46 odst. 3.
(4) Studuje-li absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu v dalším bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za jeden rok nejvýše základ podle odstavce 2; to neplatí, studuje-li absolvent bakalářského studijního programu v navazujícím magisterském studijním programu či jde-li o souběh řádných studijních programů nepřesahující standardní dobu studia programu jednoho. Pokud celková doba dalšího studia překročí standardní dobu studia, stanoví veřejná vysoká škola poplatek za studium podle odstavce 3.
(5) Uskutečňuje-li veřejná vysoká škola studijní program v cizím jazyce, stanoví poplatek za studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu; na stanovení výše poplatků spojených se studiem se nevztahují odstavce 2 až 4.
(6) Veřejná vysoká škola zveřejní výši poplatků spojených se studiem podle odstavců 1 až 5 pro příští akademický rok před termínem pro podávání přihlášek ke studiu. Výši, formu placení a splatnost poplatků určí statut veřejné vysoké školy.
(7) Poplatky za studium s výjimkou odstavce 5 jsou příjmem stipendijního fondu veřejné vysoké školy.
(8) Rektor může poplatky spojené se studiem podle odstavců 2 až 4 snížit, prominout nebo odložit termíny jejich splatnosti s přihlédnutím ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy.
(9) Na poplatky spojené se studiem stanovené podle odstavců 1 až 5 se nevztahují obecné předpisy o poplatcích.17)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
17) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
§ 58
(1) Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Základ vyhlásí ministerstvo počátkem kalendářního roku; základ platí pro akademický rok započatý v tomto kalendářním roce. Pro výpočet základu slouží údaje za uplynulý kalendářní rok.
(2) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za studijní program pro studenta v bakalářském nebo magisterském studijním programu. Poplatek za studijní program na jedné veřejné vysoké škole může být pro různé studijní programy nebo i různé studijní obory stanoven odlišně, činí nejvýše trojnásobek základu za akademický rok.
(3) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, který činí nejvýše 20 % základu.
(4) Studuje-li student déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každý další započatý měsíc studia nejméně jednu čtvrtinu základu; do doby studia se započte též doba předchozího studia v bakalářských a magisterských studijních programech, které nebylo řádně ukončeno podle § 45 odst. 3 nebo § 46 odst. 3.
(5) Studuje-li absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu v dalším bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium podle odstavce 4; to neplatí, studuje-li absolvent bakalářského studijního programu v navazujícím magisterském studijním programu a nepřekročil standardní dobu studia studijního programu zvětšenou o jeden rok.
(6) Poplatek za studijní program podle odstavce 2 a poplatek za studium podle odstavců 4 a 5 se mohou vybírat současně.
(7) Uskutečňuje-li veřejná vysoká škola studijní program v cizím jazyce, stanoví studentovi poplatek za cizojazyčné studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu; na stanovení výše poplatku se nevztahuje odstavec 2.
(8) Veřejná vysoká škola zveřejní výši poplatků spojených se studiem podle odstavců 2 až 7 pro příští akademický rok nejméně 30 dnů před termínem pro podávání přihlášek ke studiu. Výši, formu placení a splatnost poplatků určí statut veřejné vysoké školy.
(9) Poplatky spojené se studiem jsou příjmem veřejné vysoké školy; nejméně jedna třetina poplatků se převádí do stipendijního fondu.
(10) Rektor může poplatek stanovený podle odstavce 2, 4, 5 nebo 7 jednotlivému studentu snížit, prominout nebo odložit termíny jeho splatnosti s přihlédnutím ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy.
(11) Na poplatky spojené se studiem stanovené podle odstavců 2 až 7 se nevztahují obecné předpisy o poplatcích.17)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
17) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
§ 68
(1) Na rozhodování o právech a povinnostech studenta se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů ode dne přijetí žádosti nebo oznámení předmětné skutečnosti.
(2) O rozhodnutí o právech a povinnostech studenta musí být student prokazatelným způsobem uvědoměn. Rozhodnutí se vyznačuje do dokumentace o studentech vedené vysokou školou nebo její součástí, na které je student zapsán.
(3) Rozhodnutí ve věcech
a) povolení mimořádného opravného termínu zkoušky, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád,
b) povolení opakovat část studia uvedenou v § 52 odst. 1, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád,
c) povolení přerušit studium,
d) uznání zkoušek a předepsání rozdílových zkoušek,
e) přiznání stipendia,
f) nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b),
g) disciplinárního přestupku,
h) vyloučení ze studia podle § 67
musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být studentovi doručeno do vlastních rukou. Případný způsob náhradního doručení ve věcech uvedených v písmenech a) až e) může stanovit vnitřní předpis vysoké školy nebo její součásti.
(4) Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí podle odstavce 3 doručeno, požádat o přezkoumání rozhodnutí; zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Žádost se podává orgánu, který rozhodnutí vydal. Jestliže je tímto orgánem děkan, může sám žádosti pouze vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit, jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem veřejné vysoké školy nebo její součásti. Rozhodnutí o disciplinárním přestupku a o vyloučení ze studia podle § 67 zruší i v případě, že dodatečně vyšly najevo skutečnosti, které by odůvodňovaly zastavení řízení. Žádost o přezkoumání rozhodnutí vydaného podle odstavce 3 písm. f) má vždy odkladný účinek.
(5) Orgány veřejné vysoké školy nebo její součásti přijmou v návaznosti na rozhodnutí podle odstavce 4 v případě potřeby taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny.
§ 80
(1) Akreditace studijního programu se uděluje na dobu rovnající se nejvýše dvojnásobku standardní doby studia, u doktorských studijních programů po dobu nejvýše deseti let, počítanou ode dne právní moci rozhodnutí.
(1) Akreditace studijního programu se uděluje na dobu nejvýše deseti let, počítanou ode dne právní moci rozhodnutí.
(2) Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení o prodloužení platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení § 79.
(3) Během uskutečňování akreditovaného studijního programu může vysoká škola požádat o akreditaci jeho rozšíření.
(4) Akreditace studijního programu zaniká oznámením vysoké školy o zrušení studijního programu. Akreditovaný studijní program lze zrušit, jestliže vysoká škola zajistí studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.
Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
§ 19
Osvobození od daně
(1) Od daně jsou osvobozeny
a) členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím,18a) občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími,
b) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností,
c) příjmy
1. z cenově regulovaného18d) nájemného z bytů, z nájemného z garáží a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce 1958, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních právních předpisů,18e)
2. z nájemného z bytů a garáží v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva,18f) a z nájemného z bytů a garáží užívaných společníky nebo členy poplatníků, vzniklých proto, aby se stali vlastníky domů, a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním uvedených bytů a garáží, a to za předpokladu, že u nájemného z bytů budou dodržena pravidla regulace nájemného z bytů platná do 17. prosince 2002 týkající se uvedených bytů, pokud zvláštní právní předpis nestanoví pravidla jiná,
d) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen "zařízení"), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považuje i uvedení zařízení do zkušebního provozu, na základě něhož plynuly nebo plynou poplatníkovi příjmy, a dále případy, kdy malá vodní elektrárna do výkonu 1 MW byla rekonstruována, pokud příjmy z této malé vodní elektrárny do výkonu 1 MW nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování,
e) příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,19)
f) příjmy Fondu dětí a mládeže,
g) příjmy z loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů,
h) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání nebo při nuceném vyrovnání,19a) pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtovány ve prospěch výnosů,
ch) příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, které jim plynou jako odvod části výtěžku loterií a jiných podobných her povolených podle zvláštního právního předpisu,92)
i) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 17 odst. 4, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou,
j) příjmy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., plynoucí z prodeje cenných papírů v majetku fondu,
k) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,
l) úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů,4d)
m) příjmy spořitelních a úvěrních družstev 18c) z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank,
n) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně 49) a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem správy sociálního zabezpečení,50)
o) příjmy Fondu pojištění vkladů, Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, Zajišťovacího fondu družstevních záložen a Zajišťovacího fondu podle § 22a zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 48/1997 Sb.,
p) výnosy z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.,
r) příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku, úrokové příjmy a jiné výnosy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, a příjmy z jejich prodeje, příjmy plynoucí z úroků z peněžních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky nebo pobočky zahraniční banky působící na území České republiky a číslo tohoto účtu je zapsáno v nadačním rejstříku, a veškeré výnosy z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a které jsou smlouvou o správě cenných papírů podle zvláštního zákona13b) spravovány k tomu oprávněnou osobou, a za podmínky, že údaje o této smlouvě jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku; osvobození se nevztahuje na příjmy, které byly nadací použity v rozporu se zvláštním zákonem,57)
s) příjmy Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami,
t) příjmy z úroků plynoucí zdravotní pojišťovně zřízené zvláštním právním předpisem nebo podle zvláštního právního předpisu 17e) z vkladů u bank, pokud jsou vložené prostředky získány ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění,
u) příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí, příjmy z účasti v akciové společnosti a příjmy z podílu na zisku z podílového listu (dále jen "dividendové příjmy") a úrokové příjmy z vkladů u bank plynoucí odborovým organizacím, a to jen do výše, v jaké budou ve zdaňovacím období jejich dosažení a 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích prokazatelně použity k úhradě výdajů nezbytných k uskutečňování činností spočívajících v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem,82)
v) příjmy fondu Energetického regulačního úřadu z příspěvku na úhradu prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky nad rámec licence,85)
w) příjmy garančního fondu tvořeného z příspěvků pojistitelů a pojistného za hraniční pojištění podle zvláštního právního předpisu,86)
x) úrokové příjmy Česko-německého fondu budoucnosti,
y) úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy, samosprávy a subjektu pověřenému Ministerstvem financí zabezpečováním realizace programů pomoci Evropských společenství, a to z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Evropskými společenstvími, a dále úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy a samosprávy z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Světovou bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Evropskou investiční bankou,
z) úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky14e) pořádané k účelům vymezeným v § 15 odst. 8 a § 20 odst. 8,
za) zrušeno
zb) příjmy Vinařského fondu stanovené zvláštním právním předpisem,57a)
zc) příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované podle zvláštního právního předpisu,4h)
zd) příjmy plynoucí ve formě darů poskytnutých pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence,4i)
ze) příjmy z reklam umožněných prostřednictvím provozování zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné
zf) příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, vyplácené dceřinou společností, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, mateřské společnosti. Toto se nevztahuje na podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci,
zg) příjmy mateřské společnosti při snížení základního kapitálu dceřiné společnosti, a to nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti podle zvláštního právního předpisu,70) byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,
zh) zisk převáděný řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, jedná-li se o příjmy plynoucí od dceřiné společnosti mateřské společnosti,
zi)příjem mimo stojícího společníka z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, pokud je tento mimo stojící společník mateřskou společností ve vztahu k ovládané nebo řízené osobě,
zj) příjmy z dividend a jiných podílů na zisku u mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, plynoucí od dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie. Toto se nevztahuje na podíly na likvidačním zůstatku, vypořádací podíly a podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci,
zk) licenční poplatky plynoucí společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, od obchodní společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, nebo od stálé provozovny společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie na území České republiky,
zl) úroky z úvěrů, půjček, dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postavených a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky, a obdobných právních vztahů vzniklých v zahraničí (dále jen "úvěry a půjčky") plynoucí společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, od obchodní společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, nebo od stálé provozovny společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie na území České republiky. Toto se nevztahuje na úroky z úvěrů a půjček, které jsou považovány za podíly na zisku podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3, a dále na úroky z úvěrů a půjček, pokud věřitel má právo 1. podílet se na zisku dlužníka, nebo 2. změnit právo na úroky z úvěrů a půjček na právo podílet se na zisku dlužníka. ,
zm) příjmy veřejných vysokých škol podle zvláštního zákona. 92a)
(2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.
(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, společnost, která není poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a
1. má některou z forem uvedených v předpisech Evropských společenství;93) tyto formy uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem a
2. podle daňových zákonů členských států Evropské unie je považována za daňového rezidenta a není považována za daňového rezidenta mimo Evropskou unii podle ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění s třetím státem a
3. podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství,93) které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů. Seznam těchto daní uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem. Za společnost podléhající těmto daním se nepovažuje společnost, která je od daně osvobozena nebo si může zvolit osvobození od daně,
b) mateřskou společností obchodní společnost, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, a která má nejméně po dobu 24 měsíců nepřetržitě alespoň 25% podíl na základním kapitálu jiné společnosti,
c) dceřinou společností obchodní společnost, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, na jejímž základním kapitálu má mateřská společnost nejméně po dobu 24 měsíců nepřetržitě alespoň 25% podíl,
d) třetím státem stát, který není členským státem Evropské unie.
(4) Osvobození podle odstavce 1 písm. zf) až zj) lze uplatnit při splnění podmínky 25% podílu na základním kapitálu, i před splněním podmínky 24 měsíců nepřetržitého trvání podle odstavce 3, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Nebude-li splněna minimální výše podílu 25 % na základním kapitálu nepřetržitě po dobu nejméně 24 měsíců, posuzuje se osvobození od daně podle
a) odstavce 1 písm. zg) až zj) uplatněné poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 jako nesplnění jeho daňové povinnosti ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které bylo osvobození od daně uplatněno,
b) odstavce 1 písm. zf) až zi) uplatněné plátcem daně jako nesplnění povinnosti plátce daně a postupuje se podle § 38s.
(5) Osvobození podle odstavce 1 písm. zk) a zl) lze uplatnit, pokud
1. plátce úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků a příjemce úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků jsou osobami přímo kapitálově spojenými po dobu alespoň 24 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích a
2. příjemce úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků je jejich skutečným vlastníkem a
3. úroky z úvěrů a půjček nebo licenční poplatky nejsou přičitatelné stálé provozovně umístěné na území České republiky nebo třetího státu a
4. příjemci úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků bylo vydáno rozhodnutí podle § 38nb.
Osvobození lze uplatnit i před splněním podmínky uvedené v bodě 1, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Při nedodržení této podmínky se postupuje přiměřeně podle odstavce 4.
(6) Příjemce úroků z úvěrů a půjček a licenčních poplatků je jejich skutečným vlastníkem, pokud tyto platby přijímá ve svůj vlastní prospěch a nikoliv jako zprostředkovatel, zástupce nebo zmocněnec pro jinou osobu.
(7) Licenčním poplatkem se rozumí platba jakéhokoliv druhu, která představuje náhradu za užití nebo za poskytnutí práva na užití autorského nebo jiného obdobného práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně filmu a filmových děl, počítačového programu (software), dále práva na patent, ochrannou známku, průmyslový vzor, návrh nebo model, plán, tajný vzorec nebo výrobní postup, nebo za výrobně technické a obchodní poznatky (know-how). Licenčním poplatkem se rozumí také příjem za pronájem nebo za jakékoliv jiné využití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
4d) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona ČNR č. 591/1992 Sb.
4h) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).
4i) Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách).
12) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.
13b) § 8 odst. 2 písm. b) a § 8 odst. 3 písm. a) a f) zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 362/2000 Sb.
14e) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).
17e) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
18a) Např. zákon ČNR č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb.
18c) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
18d) § 3 a 4 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
18e) Např. vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí ČSR, Ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.
18f) Zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a o družstevních organizacích, ve znění zákonného opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 20/1956 Sb., a následující předpisy.
19) Např. zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.
19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
49) § 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
50) § 17 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
57) Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).
57a) § 18f odst. 1 zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
70) Obchodní zákoník.
82) § 18 a násl. zákoníku práce.
85) § 14 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).
86) § 24 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).
92) § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.
92a) § 18 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
93) Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23.7.1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států a Směrnice Rady 90/434/EHS ze dne 23.7.1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech majetku a výměnách podílů a Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3.6.2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi spojenými osobami.
Změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
§ 5
(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují
a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3) a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:
1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo nezaopatřené dítě za měsíce červenec a srpen, a to v rozsahu stanoveném v odstavci 8,
2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, a jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem, nejméně však částka stanovená v odstavci 7; pokud podnikání nebo jinou výdělečnou činnost vykonávalo nezaopatřené dítě v měsících červenci a srpnu, nepovažuje se za příjem částka ve výši a za podmínek stanovených v odstavci 8,
3. příjmy z pronájmu uvedené v § 9 zákona o daních z příjmů, 4. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových
příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,
b) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně,
1. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e), ch) a ze) zákona o daních z příjmů,
2. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k) zákona o daních z příjmů, jde-li o stipendia ze státního rozpočtu s výjimkou stipendií poskytovaných jako příspěvek na ubytování nebo stravování a z prostředků veřejné vysoké školy a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,
3. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. m) zákona o daních z příjmů, jde-li o služné, zástupné a příplatky náležející za službu nebo výcvik za ztížených podmínek nebo ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách podle zvláštního právního předpisu,3a)
4. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. o) zákona o daních z příjmů, jde-li o měsíční přídavek na bydlení, výsluhový příspěvek, odbytné, odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu náležející podle zvláštních právních předpisů,3b)
5. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. p) zákona o daních z příjmů, jde-li o služné a příplatek za práci ve ztížených podmínkách nebo ve zdravotně škodlivém prostředí podle zvláštního právního předpisu,3c)
6. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů z převodu účasti na obchodních společnostech,
7. příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. j), l), m), p) a s) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních
z příjmů,
c) dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění,
d) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,4)
e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),
f) rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení,
g) přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení,
h) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,4a) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,
i) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) až h), a to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy uvedené v písmenech f) až h).
(2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu [odstavec 1 písm. f) a g)] oprávněná osoba nebo osoba společně posuzovaná uhrazuje přeplatek na dávce (§ 62) nebo uhrazuje částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady v tom rozhodném období, v němž k takové úhradě došlo. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta čtvrtá platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok [§ 6 písm. a)], započítávají se příjmy uvedené v odstavci 1
a) v písmenu a) v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,
b) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v bodech 1 až 6 a v § 6 odst. 9 písm. j), l) a p) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny,
c) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. m) a s) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,
d) v písmenu c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,
e) v písmenu c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v písmenech d), f) až i) v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny.
(4) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)], započítávají se příjmy uvedené
a) v odstavci 1 písm. a) č. 1 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány,
b) v odstavci 1 písm. a) bodech 3 a 4 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,
c) v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v v bodu 1, s výjimkou příjmů uvedených v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů, a v bodech 2 až 6 a v § 6 odst. 9 písm. j), l) a p) zákona o daních z příjmů, v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v odstavci 1 písm. d), f) až i) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,
d) v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. m) a s) zákona o daních z příjmů, a v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly plátcem zaúčtovány.
(5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající
a) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51),
b) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období zahrnuté do daňového přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), došlo-li ke změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce a naopak podle § 7 odst. 14 zákona o daních z příjmů, nebo
c) jedné dvanáctině příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (§ 51), stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, nejméně však částka uvedená v odstavci 7; měsíční průměr podle písmen a) a b) se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2. Obdobně se postupuje, má-li osoba příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů.
(6) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, avšak která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2, nevykonávala, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka uvedená v odstavci 7. Předchozí věta platí obdobně, má-li osoba příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů. Při stanovení rozhodného příjmu podle věty první se ke zvýšení nebo snížení daně z příjmů podle odstavce 2 věty čtvrté nepřihlíží.
(7) Za příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2 se považuje pro účely tohoto zákona měsíčně nejméně částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok,
a) za který se zjišťuje rozhodný příjem, je-li rozhodným obdobím kalendářní rok,
b) předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se sociální příplatek a příspěvek na bydlení přiznává; to platí i přiznávají-li se v rámci tohoto období na dobu kratší (§ 51 odst. 2). Částku uvedenou v předchozí větě vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením podle průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem s tím, že tuto částku zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.
(8) Pro stanovení rozhodného příjmu se nepovažuje za příjem
a) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 1 příjem, který byl nezaopatřenému dítěti zaúčtován v měsících červenec a srpen, a to ve výši po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy a případně po odpočtu částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů,
b) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 2 za každý z měsíců červenec a srpen částka uvedená v odstavci 7, jestliže podnikání a jiná samostatná výdělečná činnost trvala po celý takový měsíc.
(9) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, započtou se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této daně. V ostatních případech se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou 31) platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,3) přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
3) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb.
3a) § 76 až 81 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze.
3b) § 61 odst. 3, § 132, 138 a 140 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. § 114 až 116 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů. § 116, 117 a 119 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
3c) § 7 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě.
4) § 12 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
4a) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.
31) § 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
