Vládní návrh,

kterým se Parlamentu České republiky předkládá k vyslovení souhlasu návrh na přístup České republiky k Úmluvě založené na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu) ze dne 26. července 1995 a k jejím protokolům


Návrh

Usnesení

Senátu Parlamentu České republiky

Senát České republiky souhlasí s přístupem České republiky

1)​ k Úmluvě založené na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu) ze dne 26. července 1995,

2)​ k Protokolu vypracovanému na základě článku 43 odst. 1 Úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu) ze dne 30. listopadu 2000,

3)​ k Protokolu, kterým se mění Úmluva o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu) a Protokol o výsadách a imunitách Europolu, členů jeho orgánů, náměstků ředitele a zaměstnanců Europolu ze dne 28. listopadu 2002.


4)​ 

Předkládací zpráva

pro Parlament České republiky

Evropská unie odstranila mnoho bariér pro volný pohyb zboží, služeb a osob. Tyto výhody zneužívají pachatelé trestné činnosti a vysoce organizované zločinecké skupiny. Z tohoto důvodu se členské státy Evropské unie rozhodly podpořit spolupráci svých bezpečnostních orgánů, zejména pak vzájemnou výměnu informací mezi nimi. Založení Europolu, neboli Evropského policejní úřadu, bylo dohodnuto členskými státy EU ve Smlouvě o Evropské unii ze dne 7. února 1992 (Maastrichtská smlouva). Dne 26. července 1995 pak byla sjednána Úmluva založená na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu). Úmluva vstoupila v platnost 1. října 1998 a 1. července 1999 Europol zahájil v plném rozsahu svou činnost.1 Pro jeho sídlo byl vybrán nizozemský Haag.

Česká republika se ve Smlouvě o přistoupení k Evropské unii z 16. dubna 20032, konkrétně v článku 3 odst. 4 Aktu o podmínkách přistoupení, zavázala k Úmluvě o Europolu přistoupit (přistoupení k EU neznamená automaticky přístup k Úmluvě o Europolu). V souladu s tímto ustanovením je Česká republika povinna přistoupit rovněž k dvěma dodatkovým protokolům k Úmluvě o Europolu, které byly otevřeny k podpisu členským státům, avšak dosud nevstoupily v platnost (nebyly ratifikovány všemi stávajícími členskými státy EU), a to

​ k Protokolu vypracovanému na základě čl. 43 odst. 1 Úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu), kterým se mění článek 2 a příloha této Úmluvy z 30. listopadu 2000 (dále jen „Protokol o praní špinavých peněz“),

​ k Protokolu, kterým se mění Úmluva o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu) a Protokol o výsadách a imunitách Europolu, členů jeho orgánů, náměstků ředitele a zaměstnanců Europolu z 28. listopadu 2002 (dále jen „Protokol o společných vyšetřovacích týmech“).

V případě, že by některý z protokolů, event. oba, vstoupily v platnost před přístupem ČR k Úmluvě o Europolu, ČR přistoupením k Úmluvě o Europolu automaticky přistoupí k platnému dodatkovému protokolu. (Předpokládá se, že listiny o přístupu ČR k Úmluvě o Europolu a Protokolům, nebudou-li již v platnosti, budou uloženy bezprostředně po přístupu ČR k EU. Pro ČR by tak měla  Úmluva o Europolu vstoupit v platnost v souladu s jejím článkem 46 nejdříve 1. září 2004, případně ve znění platných protokolů.)

Dne 27. listopadu 2003 byl Radou přijat akt, kterým byl vytvořen již třetí protokol k Úmluvě o Europolu. V současné době se připravuje návrh na přístup k tomuto novému dokumentu.

Závazek vyplývající ze Smlouvy o přistoupení k EU se vztahuje rovněž ke dvěma dalším smluvním dokumentům, které úzce souvisejí s Úmluvou o Europolu, resp. Europolem, a to k Protokolu vypracovanému na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o výkladu Úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu prostřednictvím rozhodnutí o předběžné otázce vydávaných Soudním dvorem Evropských společenství z 23. července 1996 a k Protokolu vypracovanému na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii a čl. 41 odst. 3 Úmluvy o Europolu o výsadách a imunitách Europolu, členů jeho orgánů, náměstků ředitele a zaměstnanců Europolu z 19. července 1997 (Protokol o výsadách a imunitách)3. Tyto dva související protokoly jsou předkládány Parlamentu ČR současně s Úmluvou o Europolu.

V souladu s článkem 41 odst. 2 Úmluvy o Europolu má být sjednána dohoda mezi Nizozemským královstvím a Českou republikou o výsadách a imunitách styčných důstojníků ČR při Europolu a jejich rodinných příslušníků. Tato dohoda by měla být sjednána již v době přístupu ČR k Europolu.4

K obsahu Úmluvy o Europolu:

Mandát Europolu je vymezen taxativním výčtem forem závažné trestné činnosti. Dále musí být splněny dvě další podmínky, aby se Europol mohl trestnou činností zabývat. Musí jít o organizovanou trestnou činnost a touto trestnou činností musí být dotčeny dva nebo více členských států způsobem, který vyžaduje společný postup.

Formy trestné činnosti, na něž se vztahuje mandát Europolu, jsou uvedeny, popř. rovněž definovány v článku 2, 3 a 5 a dále v příloze Úmluvy o Europolu. Po vstupu Úmluvy o Europolu v platnost Rada EU postupně rozšířila v souladu s článkem 2 mandát Europolu na všechny formy spolupráce, které Úmluva o Europolu předpokládala (poslední rozšíření nabylo účinnosti 1. 1. 2002, příslušná rozhodnutí Rady jsou součástí vládního návrhu).

Mezi priority Europolu patří boj proti nelegálnímu obchodu s omamnými a psychotropními látkami, obchodu s lidmi a nelegální migraci, terorismu, dětské pornografii, organizovanému obchodu s motorovými vozidly, padělání peněz a jiných platebních prostředků.

K dalšímu rozšíření mandátu dojde po vstupu v platnost Protokolu o praní špinavých peněz (viz níže).

Úkolem Europolu je zejména:

*​ získávat, shromažďovat, třídit a analyzovat informace, včetně osobních údajů a na jejich základě zpracovávat operativní analýzy a strategické zprávy,

*​ bezodkladně sdělovat příslušným ústřednám členských států (národní jednotky Europolu) informace, které se jich týkají a

*​ napomáhat předáváním závažných informací, popř. poskytováním technické a odborné podpory vyšetřování trestných činů v jednotlivých státech.

Europol je v souladu s článkem 1 odst. 2 v každém členském státě ve styku s jediným subjektem - tzv. národní jednotkou Europolu5 (ENU – Europol National Unit). Funkce národní jednotky bude v ČR plnit Policejní prezidium ČR, konkrétně zvláštní pracoviště odboru mezinárodní policejní spolupráce (viz níže). Hlavní úkoly národních jednotek jsou uvedeny v článku 4 odst. 4. V odstavci 5 téhož článku jsou pak stanoveny případy, kdy národní jednotka může odmítnout vyhovět žádosti o poskytnutí informace nebo poznatku.

Pro realizaci Úmluvy o Europolu je rovněž významná definice pojmu „příslušný orgán“ (článek 2 odst. 4)6. Kromě orgánů Policie ČR, Celní správy ČR, státních zastupitelství, Ministerstva obrany – Vojenské policie jde např. rovněž o civilní zpravodajské služby (s ohledem na mandát Europolu v oblasti boje proti terorismu)7.

Za účelem koordinace spolupráce a ulehčení výměny informací byla zřízena síť styčných důstojníků, které do sídla Europolu vysílají národní jednotky členských států, aby zastupovali jejich zájmy (každá národní jednotka minimálně jednoho). S výhradou některých ustanovení Úmluvy o Europolu, podléhají styční důstojníci vnitrostátním právním předpisům vysílajícího členského státu.

K plnění svých úkolů Europol udržuje počítačový informační systém, do kterého mají příslušné orgány jednotlivých členských států přístup za přísně stanovených podmínek pro zajištění ochrany informací. Počítačový systém Europolu (TECS – The Europol Computer System) se skládá ze tří složek:

-​ informační systém

-​ indexový systém

-​ pracovní soubory.

Značná část Úmluvy o Europolu je věnována zejména stanovení obsahu počítačového systému Europolu, úpravě přístupu k jeho jednotlivým složkám, používání informací v nich obsažených a zejména pak k ochraně osobních údajů a nakládání s utajovanými skutečnostmi. Úmluva na mnoha místech předpokládá přijetí podrobnější úpravy Radou EU8.

V článku 14 Úmluvy o Europolu je zakotvena povinnost každého členského státu přijmout v rámci svých vnitrostátních předpisů opatření nezbytná pro zpracovávání osobních údajů v rámci Úmluvy o Europolu tak, aby byl zajištěn standard ochrany údajů, který odpovídá přinejmenším standardu ochrany obsaženému v Úmluvě o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat ze dne 28. ledna 19819. Zároveň má být přihlédnuto k doporučení Rady ze dne 17. září 1987 o používání osobních údajů v policejní oblasti.

K příslušným změnám v právním řádu ČR, nezbytným ke splnění povinnosti, došlo již v rámci přípravy Smlouvy o spolupráci mezi ČR a Evropským policejním úřadem ze dne 5. března 2002. Změny se týkaly zejména zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o policii)10, konkrétně pak úpravy zajištění ochrany osobních údajů zpracovávaných Policií ČR (hlava pátá, ustanovení § 42g až 42m). Obecně je ochrana osobních údajů v ČR zajištěna zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V případě zpracovávání osobních údajů policií je zákon o policii lex specialis k zákonu č. 101/2000 Sb., který se použije subsidiárně.

Z hlediska ochrany osobních údajů má stěžejní význam rovněž článek 19 Úmluvy o Europolu, upravující právo každé osoby na přístup a přezkoumání údajů, které se jí týkají a které jsou uloženy u Europolu. Za tímto účelem podá osoba žádost u vnitrostátního orgánu členského státu11, který ji předá neprodleně Europolu. Žadatel pak obdrží odpověď přímo od Europolu. Toto právo se uplatňuje v zásadě na základě právních předpisů členského státu, kde je žádost vznesena, a za dodržení postupů stanovených v cit. článku. Žadatel má možnost podat opravný prostředek ke společnému kontrolnímu orgánu (článek 24 Úmluvy o Europolu). Zákon o policii řeší tuto otázku v § 42j. (Dále rovněž právo osoby žádat Europol o opravu či vymazání nesprávných údajů, či opravu nebo likvidaci spisu dle článku 20 odst. 4 a článku 22 odst. 3.)

Funkci národního kontrolního orgánu podle článku 23 bude plnit Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“ nebo „ÚOOÚ“). Při vyřizování žádosti podle článku 23 odst. 2 bude Úřad postupovat podle zák. č. 101/2000 Sb. Úřad bude úzce spolupracovat se společným kontrolním orgánem podle článku 23 Úmluvy o Europolu. V souladu s článkem 24 odst. 4 má každý právo žádat společný kontrolní orgán, aby zajistil, že způsob nakládání Europolu s osobními údaji je zákonný a přesný.

Podíl členských států a Europolu na odpovědnosti za ochranu údajů je stanoven v článku 15. S tím úzce souvisí rovněž odpovědnost za škodu způsobenou nepovoleným nebo nesprávným zpracováním údajů podle článku 38 Úmluvy o Europolu.

V článcích 31 a 32 je obsažena úprava ochrany utajovaných skutečností a povinnosti mlčenlivosti (obecně opatření k zajištění bezpečnosti údajů při jejich automatickém zpracování stanoví článek 25). Prověření spolehlivosti osob, které jsou pověřeny činností citlivou z bezpečnostního hlediska, náleží příslušným orgánům státu, jehož je osoba občanem. Podrobná pravidla pro nakládání s utajovanými skutečnostmi stanoví na návrh správní rady Europolu Rada EU12. Při porušení utajení (povinnosti mlčenlivosti) ve smyslu článku 32 Úmluvy o Europolu bude postupováno podle zák. č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v případě, že tímto jednáním bude naplněna skutková podstata trestného činu, v souladu s trestním zákonem.

Již k zajištění realizace Smlouvy o spolupráci mezi ČR a Europolem z roku 2002 bylo třeba přijmout potřebná bezpečnostní opatření. Na pracovišti skupiny Europol byla zřízena zabezpečená oblast pro stupeň utajení „Vyhrazené“. Zvýšení úrovně zabezpečení na stupeň utajení „Důvěrné“ se plánuje na rok 2004. Pracovníci skupiny Europolu jsou Národním bezpečnostním úřadem prověřeni na stupeň utajení „Důvěrné“. Vedoucí národní jednotky Europolu bude prověřen až do stupně utajení „Tajné“. Předávání utajovaných skutečností je v současné době uskutečňováno výhradně osobně. K naplnění závazku vyplývajícího z článku 31 odst. 3 bude třeba zajistit dostatečný počet prověřených osob rovněž v orgánech, kterým budou informace z Europolu národní jednotkou postupovány.

K obsahu Protokolu o praní špinavých peněz:

Podle v současné době platného stavu se Europol může zabývat praním špinavých peněz pouze, pokud je spojené s formami trestné činnosti, které vymezují jeho mandát, nebo spojené se specifickými projevy těchto forem trestné činnosti. Po vstupu předmětného protokolu v platnost bude praní špinavých peněz jednou z forem trestné činnosti, která je zahrnuta v mandátu Europolu (zároveň dochází k úpravě definice tzv. souvisejících trestných činů).

K obsahu Protokolu o společných vyšetřovacích týmech

Tímto protokolem dojde vedle změny Úmluvy o Europolu rovněž ke změně Protokolu o výsadách a imunitách. Protokol umožní úředníkům Europolu účastnit se činnosti společných vyšetřovacích týmů, pokud vyšetřují trestné činy, které spadají do působnosti Europolu, a vykonávat zde podpůrné funkce. V rámci činnosti ve společném vyšetřovacím týmu se úředníci Europolu nesmějí podílet na žádných donucovacích opatřeních. Jejich působení ve společném vyšetřovacím týmu se řídí právními předpisy členských států, v nichž tým působí, a ujednáním mezi ředitelem Europolu a příslušnými orgány členských států, které se podílejí na vyšetřování v týmu (nový článek 3a Úmluvy o Europolu). Na české straně tato ujednání budou uzavírána Nejvyšším státním zastupitelstvím ČR, které v souladu s připravovanou novelou trestního řádu bude příslušné k uzavření dohody s příslušným orgánem (příslušnými orgány) jiného členského státu (jiných členských států) o zřízení společného vyšetřovacího týmu.

Cílem zapojení úředníků Europolu do společných vyšetřovacích týmů je snaha poskytnout týmu potřebné informace, které má Europol k dispozici, dále poskytnutí podpory ze strany Europolu při koordinaci operací realizovaných v rámci týmu, poskytnutí technické podpory Europolem a pomoci v analytické oblasti.

Zvláštní ustanovení je věnováno poskytování informací úředníkem Europolu dalším členům týmu a zahrnutí informací, které úředník Europolu získá v rámci činnosti týmu do počítačového systému Europolu (článek 3a odst. 4 a 5). Tímto ustanovením dochází k prolomení zásady, dle které jsou informace mezi Europolem a členským státem předávány výlučně prostřednictvím národní jednotky Europolu.

Zřizování společných vyšetřovacích týmů upravuje článek 13 Úmluvy vypracované Radou na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii o vzájemné pomoci ve věcech trestních mezi členskými státy (Brusel, 29. května 2000). Rovněž k této úmluvě a jejímu protokolu (Lucemburk, 16. října 2001) musí ČR po vstupu do EU přistoupit. Zřizování společných vyšetřovacích týmů předpokládá rovněž Rámcové rozhodnutí 2001/C 295/06 o společných vyšetřovacích týmech, které vytváří právní základ pro ustanovení těchto týmů mezi členskými státy EU.

Činnost ve společných vyšetřovacích týmech ustanovených na základě tohoto rozhodnutí nebo v souladu s výše uvedenou úmluvou bude přesahovat rámec policejní spolupráce a půjde spíše o spolupráci v trestních věcech. Dočasně přeložení členové týmu mohou být v souladu s právním řádem státu, kde tým působí, pověřeni vedoucím týmu k provedení jednotlivého vyšetřovacího úkonu, pokud s tím souhlasí příslušné orgány vysílajícího i přijímajícího státu. Vzhledem k vymezení postavení úředníků Europolu v Protokolu o společných vyšetřovacích týmech a účelu účasti v týmech vyplývá, že úředníci Europolu nebudou mít postavení dočasně přeložených členů vyšetřovacího týmu (členové týmu vyslaní jiným státem) a nebudou moci být pověřeni k provedení vyšetřovacích úkonů.

Dne 14. února 2003 vydala Rada Doporučení modelové smlouvy o vytvoření společného vyšetřovacího týmu, na základě kterého členské státy budou mezi sebou uzavírat dohodu o vytvoření konkrétního vyšetřovacího týmu pro jednotlivé trestní vyšetřování. V této modelové smlouvě se předvídá rovněž možnost účasti úředníků Europolu, Eurojustu a OLAFu v týmu.

Právní řád ČR dosud neobsahuje úpravu společných vyšetřovacích týmů. Novelizace trestního řádu potřebná jak k provedení výše uvedené úmluvy a implementace předmětného rozhodnutí, tak k zajištění provádění článku 20 Druhého dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních, který by měla ČR v brzké době podepsat a ratifikovat (za ČR byl podepsán 18. prosince 2003) a který rovněž společné vyšetřovací týmy upravuje, je již projednávána Parlamentem ČR. Nově navržená úprava postavení úředníka Europolu ve společném vyšetřovacím týmu výslovně neupravuje. Úředník Europolu bude mít v rámci společného vyšetřovacího týmu postavení konzultanta ve smyslu §157 odst. 4 trestního řádu.

Během činnosti ve společném vyšetřovacím týmu je úředník Europolu, pokud jde o trestné činy jím spáchané nebo trestné činy spáchané vůči němu, postaven na roveň osoby ve srovnatelném postavení (tj. veřejného činitele – viz článek 3a odst. 6). Odpovědnost za škody způsobené úředníkem Europolu je pak řešena v novém článku 39a Úmluvy o Europolu. Zároveň se na činnost úředníka Europolu při plnění úkolů v rámci společného vyšetřovacího týmu nevztahují výsady a imunity, které jinak náleží úředníkům Europolu na území členských států v souladu s již zmíněným Protokolem o výsadách a imunitách (doplnění článku 8 Protokolu o výsadách a imunitách).

Další část Protokolu o společných vyšetřovacích týmech se týká práva Europolu žádat členský stát, aby zahájil, vedl nebo koordinoval vyšetřování ve zvláštních případech (nový článek 3b Úmluvy o Europolu). Tato žádost bude z hlediska vnitrostátní právní úpravy považována za trestní oznámení ve smyslu §158 trestního řádu (§158 ukládá rovněž povinnost vyrozumět oznamovatele o učiněných opatřeních).

Europol a Česká republika

V současné době spolupráce mezi Českou republikou a Europolem probíhá na základě Smlouvy o spolupráci mezi Českou republikou a Evropským policejním úřadem ze dne 5. března 2002, ve znění změny, sjednané výměnou nót ze dne 13. února 2002 a 5. března 2002 (dále jen „Smlouva“).13 Spolupráce mezi Europolem a ČR byla navázána v souladu s článkem 42 odst. 2 Úmluvy o Europolu.

K 15. září 2002 byl k Europolu vyslán styčný důstojník Policie České republiky. Od 9. září 2002 začala na Policejním prezídiu ČR fungovat skupina Europol14, která plní úkoly vyplývající ze Smlouvy pro Policejní prezídium ČR jako národní kontaktní místo pro spolupráci s Europolem. Zabezpečuje výměnu informací mezi styčným důstojníkem ČR při Europolu a útvary Policie ČR, Ministerstvem financí – Generálním ředitelstvím cel ČR, Ministerstvem obrany – Vojenskou policií, státními zastupitelstvími, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti. Skupina Europol bude základem pro vytvoření národní jednotky Europolu, která vznikne přístupem ČR k Úmluvě o Europolu.

Smlouva zanikne okamžikem vstupu v platnost Úmluvy o Europolu pro ČR. Předpokládá se, že před vstupem ČR do EU dojde k výměně nót, kterou bude potvrzena platnost Smlouvy i pro období po vstupu do EU a do doby vstupu Úmluvy o Europolu v platnost pro ČR.

Dopad provádění Úmluvy o Europolu a dodatkových protokolů na státní rozpočet a personální zajištění spolupráce

Zajištění spolupráce s Europolem bude představovat zvýšené nároky na státní rozpočet. Kromě členského příspěvku Europolu to budou zejména náklady na personální obsazení a technické zabezpečení národní jednotky Europolu a působení styčných důstojníků ČR v sídle Europolu. Dále se jedná o náklady na telekomunikační spojení s Europolem a mezi národní jednotkou a příslušnými orgány, na služební cesty apod. (podrobněji rozepsáno níže).

Příspěvek ČR Europolu bude hrazen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí určených na příspěvky mezinárodním organizacím alokovaných v kapitole Všeobecná pokladní správa. Další náklady budou hrazeny z rozpočtů ministerstev a dalších státních orgánů, které se budou podílet na provádění Úmluvy o Europolu a jejích protokolů. Předpokládané náklady, které budou hrazeny v roce 2004 z kapitoly 314 - Ministerstvo vnitra, jsou uvedeny v tabulce, která tvoří přílohu předkládací zprávy.

Přímé platby Europolu:

Současný rozpočet Europolu činí cca 60 milionů EUR ročně. Po přistoupení 10-ti nových členských států je plánováno zvýšení rozpočtu cca o 5%, tj. o 3 miliony EUR. Tuto částku by měly hradit přistupující země. Podíl na jednotlivé země bude určován podle hrubého národního produktu za poslední uzavřený rok. Podle současného rozložení hrubých národních produktů přistupujících zemí bude Česká republika v roce 2005 hradit příspěvek cca 15% z výše uvedené částky, tj. 450.000 EUR. Výše rozpočtu pro rok 2005 a tedy i příspěvků jednotlivých členů bude schvalována Radou v červnu 2004, tj. na jeho schválení se bude podílet již i ČR. Příspěvek bude nutné uhradit Europolu nejpozději do konce března 2005. Po přistoupení nebudou noví členové Europolu doplácet adekvátní část příspěvku za rok 2004, protože by to způsobilo rozpočtové problémy všech zúčastněných.

Personální aspekty:

Skupině Europol, jako kontaktnímu místu pro spolupráci s Europolem, jsou od zahájení činnosti v září 2002 přidělena dvě systematizovaná pracovní místa. V nejbližší době se proto plánuje rozšíření tohoto pracoviště o čtyři systematizovaná pracovní místa. Před přístupem ČR k Europolu se navrhuje rozšíření osazení pracoviště, které bude mít 24 hodinový provoz, na celkem šestnáct systematizovaných pracovních míst.

ÚOOÚ předpokládá, že k zabezpečení nové agendy, zejména v souvislosti s plněním povinností vyplývajících z článku 23 a 24 Úmluvy o Europolu, bude nezbytné navýšit stávající pracovní kapacity o 2 systematizovaná pracovní místa (předpokládá se, že příslušní pracovníci se budou podílet i na přípravě dalších nových agend, jako je např. schengenská spolupráce, celní informační systém, Eurodac, příp. Eurojust).

Kancelářské a technické zabezpečení:

Navýšení systematizovaných pracovních míst je spojeno s nutností zvýšit počet potřebně vybavených kancelářských prostor: 7 kanceláří po dvou pracovnících, 1 kancelář pro vedoucího Národní jednotky Europolu, 1 kancelář pro stálou službu, 1 kancelář – zabezpečená oblast pro stupeň utajení „DŮVĚRNÉ“ – kde bude umístěno koncové zařízení pro elektronickou komunikaci s Europolem a počítač s informačním systémem DUDEK určeným ke zpracovávání utajovaných skutečností do stupně utajení „DŮVĚRNÉ“.

Obdobně ÚOOÚ předpokládá náklady na vybavení 2 kanceláří, 1 z nich bude vyčleněna na činnost podléhající stupni utajení „DŮVĚRNÉ“. S tím souvisejí náklady na výpočetní techniku.

Styční důstojníci České republiky:

S řádným členstvím v Europolu je spojeno i rozšíření počtu styčných důstojníků ČR dislokovaných v centrále Europolu v Haagu na minimální počet dvou styčných důstojníků.

Služební cesty a služební vozidla:

S přístupem k Úmluvě o Europolu se počítá i s podstatným nárůstem služebních cest do zahraničí – přímé zajišťování operativní spolupráce na rozsáhlých případech, účast ve společných vyšetřovacích týmech Europolu, účast na specializovaných pracovních jednáních jednotlivých orgánů a složek Europolu, semináře, konference, výroční zasedání, pravidelná setkání vedoucích představitelů národních jednotek Europolu (zejména v Haagu a Bruselu) a podobně. Vzhledem k vysoké finanční náročnosti letenek (zhruba 25.000,- Kč za zpáteční letenku) bude letecké spojení užíváno jen výjimečně, v případech odůvodněné potřeby. Z uvedeného důvodu bude potřebné skupině Europol přidělit služební vozidlo pro cesty do zahraničí a jedno služební vozidlo pro vyřizování běžné agendy v ČR.

ÚOOÚ předpokládá nárůst nákladů na zahraniční služební cesty o 300.000 Kč ročně a nárokuje jedno služební vozidlo Škoda Octavia (cca 600.000,- Kč).

Náklady na komunikaci:

V současné době probíhá většina korespondence mezi Haagem a skupinou Europol prostřednictvím zabezpečené euroISDN linky. Dalšími kanály jsou diplomatická pošta a osobní převoz písemností.

V rámci Policie ČR probíhá korespondence zejména prostřednictvím intranetu. Pro korespondenci mimo rámec Policie ČR – MF- Generální ředitelství cel, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, státní zastupitelství, Ministerstvo obrany – Vojenská policie atd. - bude nezbytné zřídit zabezpečenou linku pro připojení k internetu.

***

Vzhledem k obsahu závazků vyplývajících z Úmluvy o Europolu a jejích protokolů, vyžadují tyto dokumenty v souladu s článkem 49 písm. a) a e) Ústavy České republiky, aby s jejich ratifikací vyslovily souhlas obě komory Parlamentu ČR. Dokumenty se v souladu s článkem 10 Ústavy ČR stanou součástí právního řádu ČR.

Úmluva o Europolu a její protokoly jsou v souladu s právním řádem České republiky a se závazky vyplývajícími z jiných mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Jak již bylo výše uvedeno k zabezpečení realizace Protokolu o společných vyšetřovacích týmech je nezbytné přijmout vnitrostátní úpravu společných vyšetřovacích týmů, která je však již nyní projednávána Parlamentem ČR.15

Vláda ČR vyslovila souhlas s přístupem k Úmluvě o Europolu, Protokolu o praní špinavých peněz a Protokolu o společných vyšetřovacích týmech svým usnesením č. 57 ze dne 14. ledna 2004.

V Praze dne 14. ledna 2004.

Předseda vlády

Příloha k předkládací zprávě

Níže uvedená tabulky shrnují předpokládané výdaje, která souvisí s členstvím v Europolu a vysláním druhého styčného důstojníka do Haagu, které budou hrazeny v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra v roce 2004.

Položka

Částka

Personální aspekty

Personální obsazení (1+5 – I. etapa)

290.280,- Kč ročně

Personální obsazení (1+10 – 1+15 – II. etapa od 1. 6. 2004)

3.193.080,- Kč ročně

Zajištění 24- hodinové služby

440.000,- Kč ročně

Položka

Částka

Technické zabezpečení Národní jednotky Europolu

15 ks stolních počítačů

525.000,- Kč

Software k PC

450.000,- Kč

Počítač pro IS DUDEK

35.000,- Kč

Počítač pro Internet a email

35.000,- Kč

Přenosná média (CD, ZIP, FDD)

20.000,- Kč

3 ks externí ZIP mechaniky

20.000,- Kč

Přenosný počítač se software

75.000,- Kč

Položka

Částka

Služební vozidla a služební cesty

Služební vozidlo Škoda Octavia

600.000,- Kč

Služební vozidlo

350.000,- Kč

Zahraniční služební cesty

500.000,- Kč ročně

Položka

Částka

Náklady na komunikaci

Provoz euroISDN linky

84.000,- Kč ročně

Zvýšené provozní náklady (telefony, literatura, provozní materiál,…)

521.000,- Kč ročně

Položka

Částka

Styční důstojníci

Náklady na 2 styčné důstojníky

5.000.000,- Kč ročně

Investiční výdaje pro druhého SD

700.000,- Kč

Neinvestiční výdaje pro druhého SD

150.000,- Kč

Celkem

12.988.360,- Kč pro rok 2004


PROTOKOL

vypracovaný na základě čl. 43 odst. 1 Úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu), kterým se mění článek 2 a příloha této úmluvy

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY tohoto protokolu a smluvní strany Úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, členské státy Evropské unie,

SE ZŘETELEM na akt Rady Evropské unie ze dne 30. listopadu 2000,

vzhledem k těmto důvodům:

1.​ Europolu je třeba poskytnout účinnější prostředky v boji proti praní peněz, aby byly posíleny jeho možnosti podporovat členské státy v tomto boji;

2.​ Evropská rada požádala Radu Evropské unie, aby byla obecně rozšířena pravomoc Europolu pro boj proti praní peněz, bez ohledu na druh trestné činnosti, ze které prané peníze pochází,

SE DOHODLY NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:

Článek 1

Úmluva o Europolu se mění takto:

1.​ Článek 2 se mění takto:

a)​ v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2. K postupnému dosažení cílů uvedených v odstavci 1 jedná Europol zpočátku tak, aby zabraňoval nedovolenému obchodu s drogami, praní peněz, obchodu s jadernými a radioaktivními látkami, převaděčství, obchodu s lidmi a trestné činnosti týkající se motorových vozidel a bojoval s nimi.“;

b)​ v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„3. Příslušnost Europolu pro určitou formu trestné činnosti nebo její specifické projevy zahrnuje také související trestné činy. Nezahrnuje ale trestné činy související s praním peněz, u kterých se jedná o druh trestné činnosti, který nespadá do příslušnosti Europolu podle odstavce 2.“

2.​ Příloha se mění takto:

Odstavec začínající slovy „Podle  čl. 2 odst. 2“ se nahrazuje tímto:

„Podle čl. 2 odst. 2 pravomoc Europolu zabývat se jednou z výše uvedených forem trestné činnosti znamená, že je též příslušný zabývat se souvisejícími trestnými činy.“

Článek 2

1. Tento protokol přijmou členské státy v souladu s jejich ústavněprávními předpisy.

2. Členské státy oznámí generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie splnění svých ústavních požadavků nezbytných pro přijetí tohoto protokolu.

3. Tento protokol vstupuje v platnost 90 dnů po oznámení uvedeném v odstavci 2 učiněném členským státem, který jakožto člen Evropském unie ke dni přijetí aktu o vypracování tohoto protokolu Radou jako poslední splnil tuto formalitu.

Článek 3

1. Protokol je otevřen k přistoupení kterémukoliv státu, který se stane členem Evropské unie, pokud tento protokol ještě nevstoupil v platnost ke dni uložení listin o přistoupení k Úmluvě o Europolu podle článku 46 Úmluvy o Europolu.

2. Listiny o přistoupení k tomuto protokolu se uloží současně s listinami o přistoupení k Úmluvě o Europolu podle článku 46 této úmluvy.

3. Znění tohoto protokolu v jazyce přistupujícího státu vypracovaného Radou Evropské unie je závazné.

4. Pokud ve lhůtě uvedené v čl. 46 odst. 4 Úmluvy o Europolu tento protokol nevstoupí v platnost, vstupuje pro přistupující stát v platnost ke dni vstupu tohoto protokolu v platnost podle čl. 2 odst. 3.

5. Pokud tento protokol vstoupí v platnost podle čl. 2 odst. 3 před uplynutím lhůty uvedené v čl. 46 odst. 4 Úmluvy o Europolu, ale po uložení listiny o přistoupení podle odstavce 2, tak přistupující členský stát přistoupí k Úmluvě o Europolu z moci tohoto protokolu v souladu s článkem 46 Úmluvy o Europolu.

Článek 4

1. Depozitářem tohoto protokolu je generální tajemník Rady Evropské unie.

2. Depozitář zveřejní v Úředním věstníku informace o postupu přijímání tohoto protokolu a přistoupení k tomuto protokolu, jakož i další oznámení týkající se tohoto protokolu.

Hecho en Bruselas, el treinta de noviembre del año dos mil.

Udfærdiget i Bruxelles, den tredivte november to tusind.

Geschehen zu Brüssel am dreißigsten November zweitausend.

'έlleάίou ύo ά

V Bruselu dne třicátého listopadu roku dva tisíce.

Fait à Bruxelles, le trente novembre deux mille.

Arna dhéanamh sa Bhruiséil, an tríochadú lá deShamhain sa bhliain dhá mhíle.

Fatto a Bruxelles, addì trenta novembre duemila.

Gedaan te Brussel, de dertigste november tweeduizend.

Feito em Bruxelas, em trinta de Novembro de dois mil.

Tehty Brysselissä kolmantenakymmenentenä päivänä marraskuuta vuonna kaksituhatta.

Som skedde i Bryssel den trettionde november tjugohundra.

Pour le gouvernement du Royaume de Belgique

Voor de regering van het Koninkrijk België

Für die Regierung des Königreichs Belgien

For regiringen for Kongeriget Danmark

Für die Regierung der Bundesrepublik Deutschland

έ ήί

Por el Gobierno del Reino de España

Pour le gouvernement de la République française

Thar ceann Rialtas na hÉireann

For the Government of Ireland

Per il governo della Repubblica italiana

Pour le gouvernement du Grand-Duché de Luxembourg

Voor de regering van het Koninkrijk der Nederlanden

Für die Regierung der Republik Österreich

Pelo Governo da República Portuguesa

Suomen hallituksen puolesta

På finska regeringens vägnar

På svenska regeringens vägnar

For the Government of the United Kingdom and Northern Ireland

Prohlášení přijaté Radou Evropské unie v době přijetí aktu Rady o vypracování protokolu, kterým se mění článek 2 a příloha Úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu) na základě čl. 43 odst. 1 této Úmluvy

Ve smyslu bodů 55 a 56 závěrů zasedání Evropské rady v Tampere souhlasí Rada s přehodnocením vymezení praní peněz v příloze k Úmluvě o Europolu na základě diskusí postupně konaných v rámci Rady, které se týkaly směrnice o praní peněz a rámcového rozhodnutí.


PříLOHA

PROTOKOL,

kterým se mění Úmluva o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu) a Protokol o výsadách a imunitách Europolu, členů jeho orgánů, náměstků ředitele a zaměstnanců Europolu

vysoké smluvní strany tohoto protokolu a vysoké smluvní strany Úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu a Protokolu o výsadách a imunitách Europolu, členů jeho orgánů, náměstků ředitele a zaměstnanců Europolu, členské státy Evropské unie,

odkazujíce na akt Rady Evropské unie ze dne 28. listopadu 2002,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) v souladu s čl. 30 odst. 2 písm. a) Smlouvy o Evropské unii má Rada umožnit Europolu usnadňovat a podporovat přípravu a povzbuzovat koordinaci a provádění konkrétních vyšetřovacích akcí příslušných orgánů členských států včetně operativních akcí společných týmů, které zahrnují zástupce Europolu v podpůrné funkci;

(2) je třeba stanovit pravidla pro tuto účast Europolu ve společných vyšetřovacích týmech. Tato pravidla by měla upravit úlohu zaměstnanců Europolu v těchto týmech, výměnu informací mezi Europolem a společným vyšetřovacím týmem, jakož i mimosmluvní odpovědnost za škody způsobené zaměstnanci Europolu, kteří jsou účastníky těchto týmů;

(3) podle čl. 30 odst. 2 písm. b) Smlouvy o Evropské unii je třeba přijmout opatření, která umožní Europolu požadovat po příslušných orgánech členských států provést a koordinovat vyšetřování ve zvláštních případech;

(4) Protokol o výsadách a imunitách Europolu, členů jeho orgánů, náměstků ředitele a zaměstnanců Europolu by měl být upraven tak, aby se imunita zaměstnanců Europolu pokud jde o ústní nebo písemný projev nebo o činy, kterých se dopustily při výkonu jejich služebních funkcí nevztahovala na jejich činnost jakožto účastníků společných vyšetřovacích týmů,

se dohodlY na následujících ustanoveních:

Článek 1

Úmluva o Europolu se mění takto:

1. V čl. 3 odst. 1 se vkládají nové body:

„6. účastnit se společných vyšetřovacích týmů v podpůrné funkci v souladu s článkem 3a;

7. požadovat po příslušných orgánech dotčených členských států provést a koordinovat vyšetřování ve zvláštních případech v souladu s článkem 3b“;

2. Vkládají se nové články, které znějí:

a) „Článek 3a

Účast ve společných vyšetřovacích týmech

1. Zástupci Europolu se mohou v podpůrné funkci účastnit společných vyšetřovacích týmů včetně týmů ustavených v souladu s článkem 1 Rámcového rozhodnutí ze dne 13. června 2002 o společných vyšetřovacích týmech1 nebo v souladu s článkem 13 Úmluvy ze dne 29. května 2000 o vzájemné pomoci v případech trestné činnosti mezi členskými státy Evropské unie za předpokladu, že tyto týmy vyšetřují trestné činy, které spadají do příslušnosti Europolu podle článku 2. Zaměstnanci Europolu mohou, v mezích stanovených zákony členských států, v nichž společný vyšetřovací tým působí, a v souladu s dohodou zmíněnou v odstavci 2, asistovat při všech činnostech a při výměně informací se všemi členy společného vyšetřovacího týmu v souladu s odstavcem 3. Nesmějí se však podílet na přijímání žádných donucovacích opatření.

2. Administrativní realizace účasti zaměstnanců Europolu ve společném vyšetřovacím týmu je vymezena v dohodě mezi ředitelem Europolu a příslušnými orgány členských států podílejícími se na práci společného vyšetřovacího týmu za účasti národních jednotek. Pravidla, kterými se tyto dohody řídí, jsou určována správní radou Europolu jednající většinou dvou třetin svých členů.

3. Zaměstnanci Europolu plní své úkoly pod vedením vedoucího týmu a přihlížejí k podmínkám vymezeným v dohodě zmíněné v odstavci 2.

4. V souladu s dohodou zmíněnou v odstavcích 2 a 3 mohou zaměstnanci Europolu jednat přímo se členy společného vyšetřovacího týmu a poskytovat členům a vyslaným členům společného vyšetřovacího týmu v souladu se stávající úmluvou informace ze všech komponentů počítačového systému zpracování shromažďovaných informací zmíněného v článku 6. V případě přímého spojení o něm musejí být Europolem zároveň informovány národní jednotky členských států zastoupených v týmu, jakož i členské státy, které informace poskytly.

5. Informace získané zaměstnancem Europolu v průběhu jeho účasti ve společném vyšetřovacím týmu mohou být se souhlasem a na odpovědnost členského státu, který informace poskytl, vloženy do kteréhokoli komponentu počítačového systému za podmínek stanovených v této úmluvě.

6. V průběhu operací společného vyšetřovacího týmu zmíněných v tomto článku podléhají zaměstnanci Europolu s ohledem na trestné činy spáchané proti nim nebo jimi samotnými vnitrostátním právním předpisům členského státu, na jehož území operace probíhají, vztahujícím se na osoby se srovnatelným postavením.“

b) „Článek 3b

Žádosti Europolu o zahájení vyšetřování trestného činu

1. Členské státy by se měly zabývat veškerými žádostmi Europolu o zahájení, vedení či koordinaci vyšetřování ve zvláštních případech a měly by takovým žádostem věnovat náležitou pozornost. Europol by měl být informován o tom, zda požadované vyšetřování bude zahájeno.

2. Pokud se příslušné orgány členského státu rozhodnou nevyhovět žádosti Europolu, musejí Europol informovat o svém rozhodnutí a o důvodech, jež k němu vedly, s výjimkou případů, kdy své důvody nemohou sdělit, neboť:

i) jejich zveřejnění by poškodilo podstatné národní bezpečnostní zájmy, nebo

ii) jejich zveřejnění by ohrozilo úspěch probíhajících vyšetřování nebo bezpečnost jednotlivců.

3. Odpovědi na žádosti Europolu o zahájení, vedení či koordinaci vyšetřování ve zvláštních případech, jakož i informace pro Europol o výsledcích vyšetřování by měly být předávány prostřednictvím příslušných orgánů členských států v souladu s pravidly vymezenými v Úmluvě o Europolu a s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

4. V souladu s dohodou o spolupráci, která bude podepsána s Evropskou jednotkou pro soudní spolupráci (Eurojust), informuje Europol při předkládání žádosti o zahájení vyšetřování trestného činu o této skutečnosti Evropskou jednotku pro soudní spolupráci.“;

c) „Článek 39a

Odpovědnost ve vztahu k účasti Europolu ve společných vyšetřovacích týmech

1. Členský stát, na jehož území způsobili zaměstnanci Europolu působící v souladu s článkem 3a v tomto členském státě během svého poskytování pomoci při provádění operačních opatření škody, nahradí tyto škody v souladu s podmínkami vztahujícími se na škody způsobené vlastními zaměstnanci tohoto členského státu.

2. Pokud není s příslušným členským státem dohodnuto jinak, uhradí Europol v plné výši veškeré částky, které členský stát vyplatil obětem nebo oprávněným osobám jako náhradu škod zmíněných v odstavci 1. Veškeré spory mezi členským státem a Europolem týkající se způsobu úhrady nebo výše vyplácené částky musejí být postoupeny správní radě, která o záležitosti rozhodne dvoutřetinovou většinou.“;

3. V čl. 28 odst. 1 se vkládají nové body:

„1a. určí většinou dvou třetin svých členů pravidla, kterými se bude řídit administrativní realizace účasti zaměstnanců Europolu ve společných vyšetřovacích týmech (čl. 3a odst. 2);“;

„21a. rozhodne dvoutřetinovou většinou ve sporech mezi členským státem a Europolem týkajících se odpovědnosti ve vztahu k účasti Europolu ve společných vyšetřovacích týmech (článek 39a);“.

Článek 2

V článku 8 Protokolu o výsadách a imunitách Europolu, členů jeho orgánů, náměstků ředitele a zaměstnanců Europolu se vkládá nový odstavec:

„4. V souladu s čl. 17 odst. 2 se imunita zmíněná v odst. 1 písm. a) neuděluje v souvislosti s úředními úkony, jejichž provedení vyžaduje plnění úkolů uvedených v článku 3a úmluvy týkající se účasti zaměstnanců Europolu ve společných vyšetřovacích týmech.“.

Článek 3

1. Tento protokol podléhá schválení členskými státy v souladu s jejich příslušnými ústavními předpisy.

2. Členské státy oznámí generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie uzavření postupů, které jsou podle jejich ústavních předpisů potřebné pro schválení tohoto protokolu.

3. Tento protokol vstupuje v platnost devadesát dní od oznámení členského státu podle odstavce 2, který je členem Evropské unie k datu přijetí aktu o vypracování tohoto protokolu Radou, a který toto oznámení učiní jako poslední.

Článek 4

1. K tomuto protokolu může přistoupit kterýkoli stát, který se stane členem Evropské unie, pokud tento protokol nevstoupil v platnost k datu uložení listin o přistoupení k Úmluvě o Europolu v souladu s článkem 46 Úmluvy o Europolu.

2. Listiny o přistoupení k tomuto protokolu musejí být v souladu s článkem 46 Úmluvy o Europolu uloženy současně s listinami o přistoupení k Úmluvě o Europolu.

3. Znění tohoto protokolu vypracované Radou Evropské unie v jazyce přistupujícího státu je závazné.

4. Pokud tento protokol nevstoupí v platnost před uplynutím lhůty zmíněné v čl. 46 odst. 4 úmluvy o Europolu, vstoupí v platnost pro přistupující členský stát k datu vstupu tohoto protokolu v platnost v souladu s čl. 3 odst. 3 protokolu.

5. Jestliže tento protokol vstoupí v platnost v souladu s čl. 3 odst. 3 před uplynutím lhůty zmíněné v čl. 46 odst. 4 Úmluvy o Europolu, ale po uložení listiny o přistoupení zmíněném v odstavci 2, přistoupí přistupující členský stát k Úmluvě o Europolu upravené tímto protokolem v souladu s článkem 46 Úmluvy o Europolu.

Článek 5

1. depozitářem tohoto protokolu je Generální tajemník Rady Evropské unie.

2. Depozitář zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství informace o aktuálním stavu schválení a přistoupení a o veškerých ostatních oznámeních týkajících se tohoto protokolu.

V Bruselu dne dvacátého osmého listopadu dva tisíce dva.

Hecho en Bruselas, el veintiocho de noviembre de dos mil dos.

Udfaerdiget i Bruxelles den otteogtyvende november to tusind og to.

Geschehen zu Brüssel am achtundzwanzigsten November zweitausendundzwei.

Έγινε στις Βρυζέλλες, στις είκοσι οκτώ Νοεμβρίου δύο χιλιάδες δύο.

Done at Brussels on the twenty-eighth day of November in the year two thousand and two.

Fait á Bruxelles, le vingt-huit novembre deux mille deux.

Arna dhéanamh sa Bhruiséil, an t-ochtú lá is fiche de Shamhain sa bhliain dhá mhíle a dó.

Fatto a Bruxelles, addí ventotto novembre duemiladue.

Gedaan te Brussel, de achtentwintigste november tweeduizend en twee.

Feito em Bruxelas, em vinte e oito de Novembro de dois mil e dois.

Tehty Brysselissä kahdentenakymmenentenäkahdeksantena päivänä marraskuuta vuonna kaksituhattakaksi.

Som skedde i Bryssel den tjugoattonde november tjugohundratva.

1 1Zahájením činnosti Europolu ukončila činnost Protidrogová jednotka Europolu (EDU).
2 Smlouva mezi Belgickými královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členské státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii ze dne 16.dubna 2003
3 Protokol byl přijat na základě článku 41 odst. 3 Úmluvy o Europolu.
4 Dohoda bude sjednána na vládní úrovni. V nedávné době byla sjednána Dohoda mezi vládou ČR a vládou Nizozemského království o výsadách a imunitách styčných úředníků při Europolu, která upravuje postavení styčných úředníků (důstojníků), kteří působí v Haagu na základě Smlouvy mezi ČR a Evropským policejním úřadem ze dne 5.3.2002. Dohoda dosud nevstoupila v platnost, je prozatímně prováděna od 22. prosince 2003.
5 Tato zásada byla prolomena Protokolem o společných vyšetřovacích týmech (viz níže).
6 „všechny orgány veřejné moci existující v členských státech, které podle vnitrostátních předpisů odpovídají za předcházení trestným činům a boj proti nim“
7 Spolupráce a zejména účel, ke kterému jsou informace získané od Europolu používány, je však vždy omezen mandátem Europolu.
8 akt Rady EU ze dne 12. března 1999, kterým byla přijata pravidla upravující předávání osobních údajů Europolem třetím státům a organizacím (viz článek 18 odst. 2 Úmluvy o Europolu), akt Rady EU ze dne 3. listopadu 1998, kterým se stanoví pravidla pro přijímání informací Europolem od třetích stran apod.
9 Úmluva byla publikována pod č. 115/2001 Sb.m.s.
10 zákon č. 60/2001 Sb. tzv. “euronovela” zákona o policii
11 Orgánem přijímajícím tyto žádosti bude Policejní prezídium ČR.
12 Akt Rady 3. listopadu 1998, kterým byla přijata pravidla o utajení informací Europolu
13 108/2002 Sb.m.s.
14 Skupina pracuje v  rámci odboru mezinárodní policejní spolupráce Policejního prezídia ČR.
15 Pro ČR vstoupí Protokol o společných vyšetřovacích týmech v platnost nejdříve 1. září 2004 za předpokladu, že k tomuto datu tento protokol ratifikují současné členské státy EU.