Parlament České republiky

Senát

5. funkční období

2005

Návrh

senátorů Jiřího Pospíšila, Tomáše Jirsy, Ivana Adamce, Pavla Eyberta, Zdeňka Janalíka, Tomáše Julínka, Jiřího Oberfalzera, Aleny Palečkové, Vlastimila Sehnala, Jana Hálka, Bedřicha Moldana, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Aleny Venhodové, Luďka Sefziga, Pavla Sušického, Karla Tejnory, Přemysla Sobotky, Liany Janáčkové a Václavy Domšové

Návrh senátního návrhu zákona

o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí

N á v r h

Zákon

ze dne ………… 2005,

o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

(1) Dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí do vlastnictví obcí nezastavěné pozemky, které obce vlastnily ke dni 31. prosince 1949 a které ke dni 24. května 1991 vlastnila Česká a Slovenská Federativní republika, pokud jsou ke dni účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví České republiky a nepřešly do vlastnictví obcí ke dni 1. července 2000 podle zákona č. 172/1991 Sb., ve znění zákona č. 114/2000 Sb.

(2) Pro účely tohoto zákona se za zastavěné pozemky považují též

a) pozemky tvořící se stavbou jeden funkční celek,

b) pozemky, na nichž bylo na základě pravomocného stavebního povolení započato se stavbou.

(3) Spolu s nezastavěnými pozemky přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona do vlastnictví obcí stavby účelových komunikací, drobné stavby sloužící k plnění funkcí lesa, k výkonu práva myslivosti nebo k ochraně trvalých porostů, drobné stavby melioračních zařízení a drobné stavby lesotechnických meliorací, pokud byly v období od 1. ledna 1950 do dne účinnosti tohoto zákona vybudovány na pozemcích, které dle § 1 odst.1 tohoto zákona přecházejí do vlastnictví, pokud jsou ke dni účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví České republiky(dále jen „drobné stavby“).

§ 2

(1) Nezastavěné pozemky a drobné stavby přecházejí do vlastnictví obce, na jejímž území se nacházejí.1)

(2) Nachází-li se nezastavěný pozemek na území více obcí, přechází do vlastnictví každé obce jen ta jeho část, která leží na jejím území.

(3) Nachází-li se drobná stavba na pozemcích, které přecházejí dle § 2 odst. 2 do vlastnictví více obcí, přechází do vlastnictví všech těchto obcí rovným dílem.

§ 3

(1) Ustanovení §1 tohoto zákona se nevztahují na nezastavěné pozemky splňující podmínky stanovené v § 1 odst. 1 a 2 tohoto zákona ani na jejich části, které se nacházejí na území vojenského újezdu.2)

(2) Ustanovení §1 tohoto zákona se nevztahují na drobné stavby splňující podmínky stanovené v § 1 odst.3, které se nacházejí zcela nebo zčásti na území vojenského újezdu.2)

(3) Pokud dojde ke zrušení vojenského újezdu nebo jeho části, přecházejí nezastavěné pozemky a drobné stavby splňující podmínky stanovené v § 1 tohoto zákona, nacházející se na území, které tvořilo území zrušeného vojenského újezdu nebo jeho zrušené části, do vlastnictví obcí způsobem a v rozsahu stanoveném v ustanovení § 2 tohoto zákona, a to ke dni, ke kterému ke zrušení vojenského újezdu nebo zmenšení jeho území dojde.

§ 4

(1) Obce, které nabyly vlastnické právo na základě tohoto zákona, které podléhá zápisu do katastru nemovitostí,3) učiní příslušnému katastrálnímu úřadu návrh na jeho zápis do jednoho roku ode dne, kdy toto vlastnické právo nabyly.

(2) Příslušný katastrální úřad zápis provede do 30 dnů od podání návrhu.4)

§ 5

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Důvodová zpráva

I.

Obecná část

Účelem navrženého zákona je převést zpět do vlastnictví obcí zbylou část jejich tzv. historického majetku, vyvlastněného jim v době nesvobody, která jim dosud z níže uvedených důvodů převedena nebyla a nachází se mimo území vojenských újezdů, a nadto ustavit mechanismus pro případné budoucí převody historického majetku obcí v případě, že dojde ke zmenšení území či ke zrušení vojenského újezdu.

Historický majetek byl obcím vyvlastněn a následně zestátněn ke dni 31. prosince 1949, a to v důsledku zrušení územní samosprávy v době nesvobody.5)

Prostřednictvím zákona České národní rady č. 172/1991 Sb. ze dne 24. dubna 1991, o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, byla obcím restituována ta část jejich historického majetku, která byla ke dni účinnosti tohoto zákona, tedy ke dni 24. května 1991, v majetku České republiky. Tento zákon se tedy netýkal toho historického majetku, který k 24. květnu 1991 vlastnila bývalá Česká a Slovenská Federativní Republika – vesměs šlo zejména o lesní a zemědělské pozemky, ke kterým vykonávaly právo hospodaření orgány a organizace tehdejšího federálního Ministerstva obrany.

Později, v důsledku zániku ČSFR, přešel i tento majetek na Českou republiku,6) ale již nemohl přejít zpět na obce podle zákona č. 172/1991 Sb., protože nebyl v majetku České republiky již ke dni jeho účinnosti a nesplňoval tak jím stanovené podmínky převodu.

Tuto zjevnou tvrdost zákona a překážku úplné restituce historického nemovitého majetku obcí, určeného k jejich majetkovému vybavení nezbytnému pro řádný výkon samosprávy, se od roku 1993 neúspěšně snažila odstranit opatření exekutivní i legislativní povahy.

Nejdříve se v roce 1994 vláda pokusila tento majetek obcím bezúplatně převést,7) její záměr však prakticky ztroskotal na administrativní a ekonomické náročnosti spojené se zvoleným smluvním principem převodu majetku.

V roce 2000 byl proto přijat zákon č. 114/2000 Sb., novelizující zákon č. 172/1991 Sb. Tato novela rozšířila dopad ustanovení zákona i na ten historický majetek obcí, který přešel do vlastnictví České republiky nejpozději dnem její účinnosti, t.j. nejpozději dnem 1. července 2000. Bohužel však zákon č. 114/2000 současně omezil takto restituovaný majetek pouze na ten historický majetek obcí, který obce vlastnily ke dni 31. prosince 1949 a který předtím získaly přídělem.8) To způsobilo, že podle zákona č. 114/2000 Sb. přešly do vlastnictví obcí pouze ty nemovitosti, které byly obcím jako přídělcům přiděleny rozhodnutím příslušného státního orgánu o přídělu nebo schváleny příslušným státním orgánem přídělovým plánem.9) Zcela paradoxně tak až dosud vůbec nepřešly ty nemovitosti, které obce nabyly v období od historického vzniku samosprávy do 2. světové války z běžných právních důvodů, například prostou koupí – vůbec tedy nepřešlo vlastnictví k nemovitostem, které obce historicky získaly a užívaly právě proto, že se o jejich nabytí historicky samy plně zasloužily a hospodařily na nich a které tvořily ekonomickou páteř fungování místní samosprávy. Smyslem navrženého zákona je odstranit právě tuto nespravedlnost, danou shodou shora uvedených nešťastných časových okolností a neobratnou formulací zákona č. 114/2000 Sb., a definitivně tak naplnit původní záměr zákona č. 172/1991 Sb., t.j. restituovat předmětné majetkové podstaty ve prospěch samosprávy.

Doprovodným cílem navrhovaného zákona je stanovit režim přechodu vlastnických práv i k historickému majetku obcí, který v současné době leží v územním obvodu některého ze stávajících vojenských újezdů pro případ, že by vojenský újezd byl zrušen či došlo ke zmenšení jeho území. S ohledem na zákonný princip, že v územním obvodu vojenského újezdu musí být veškerý majetek ve vlastnictví České republiky,10) navrhovaný zákon jednoznačně stanoví, že účinky zákona nedopadají na majetek nalézající se na území vojenského újezdu. Avšak pro případ, že by došlo ke zrušení vojenského újezdu nebo ke zmenšení jeho obvodu, historický majetek samosprávy přejde do vlastnictví těch obcí, které na bývalém území vojenského újezdu budou mít svoje území. To odpovídá nejenom záměru dovršit restituční princip ve prospěch samosprávy, ale i záměru dosáhnout plynulého a bezproblémového přechodu správy a hospodaření s tímto majetkem.

Zákon nezpůsobuje zásah do vlastnických vztahů k jinému majetku, než jsou jím definované nezastavěné pozemky. Navrhovaný zákon nemá ani žádné retroaktivní účinky, protože změna vlastnických vztahů má nastat až ke dni, resp. po dni jeho účinnosti. Proto je vyloučena jeho kolize s jinými právními normami11) či majetkovými dispozicemi státu s budovami a zastavěnými pozemky, které nastaly před účinností navrhovaného zákona.

Navrhovaná úprava nezpůsobuje a nevyvolává významnější požadavky na výdaje státního rozpočtu, protože přechodem vlastnického práva ze zákona do vlastnictví samosprávních obcí dochází toliko ke změně vlastníka a samosprávné obce po přechodu vlastnictví budou řešit všechny další otázky spojené s evidencí vlastnických vztahů v katastru nemovitostí, jakož i se správou a hospodařením na předmětných majetkových podstatách, vlastním nákladem. Jde v podstatě o již osvědčený princip přechodu vlastnického práva tak, jak byl od roku 1991 prakticky realizován na podkladě zákona č. 172/1991 Sb.

Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.

II.

Zvláštní část

K § 1:

Zde se stanoví, že nezastavěné pozemky a drobné stavby, které se nacházejí na bývalém území vojenských újezdů a nemohly již dříve z formálních důvodů přejít do vlastnictví obcí, přecházejí do vlastnictví obcí tímto zákonem. Definuje se pojem „nezastavěný pozemek“ a „drobná stavba“ pro účely tohoto zákona.

K § 2:

Stanoví jako základní princip, že nezastavěné pozemky a drobné stavby přecházejí na tu obec, na jejímž území se nacházejí. Stanoví se i postup pro případ, že se nacházejí na území několika obcí současně.

K § 3:

Vylučuje z působnosti zákona nezastavěné pozemky a drobné stavby nacházející se na území vojenských újezdů, a současně zavádí do budoucna princip, podle kterého ke dni, ke kterému dojde ke zrušení vojenského újezdu či ke zmenšení jeho území, přejdou nezastavěné pozemky a drobné stavby nacházející se na dotčeném území na obce podle tohoto zákona.

K § 4:

Stanoví povinnost obcí ve lhůtě jednoho roku podat návrh na zápis do katastru nemovitostí. Současně se v zájmu právní jistoty obcí stanoví lhůta, do kdy je katastrální úřad povinen zápis provést.

K § 5:

Protože neexistuje důvod vázat účinnost zákona na pevně stanovené datum ani stanovit legisvakanční lhůtu, navrhuje se stanovit účinnost zákona na den jeho vyhlášení.

1 ) § 18 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
2 ) § 30 a 31 zákona č. 229/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
3 ) § 2 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4 ) § 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5 ) Zákon č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů.
6 ) Čl. 3 odst. 1, písm. a) ústavního zákona č. 541/1992 Sb., o dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku.
7 ) Usnesení vlády České republiky ze dne 19.10.1994 č. 596 k převodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí.
8 ) § 2a odst. 1, písm. a) a b) zákona č. 172/1991 Sb., ve znění zákona č. 114/2000 Sb.
9 ) Dekret prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. II., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. Dekret prezidenta republiky č. 28/1945 Sb. II., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci. Dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. II., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy. Zákon č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy. Zákon č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě.
10 ) § 31 zákona č. 229/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 172/1991 Sb. , o zajišťování obrany České republiky, v platném znění.
11 ) Zákon č.174/2003 Sb., o převodu některého nepotřebného vojenského majetku z vlastnictví České republiky na územní samosprávné celky.