Vládní návrh,

kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací

Dohoda o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Islámskou republikou Afghánistán na straně druhé


Návrh

USNESENÍ

Senátu Parlamentu České republiky

k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky

k vyslovení souhlasu s ratifikací

Dohoda o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Islámskou republikou Afghánistán na straně druhé

Senát Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci Dohody o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Islámskou republikou Afghánistán na straně druhé.


Předkládací zpráva

pro Parlament České republiky

Vztahy mezi EU a Afghánistánem jsou v současnosti založeny pouze na Společné deklaraci z listopadu 2005, která vyjadřuje shodu nad obecnými principy budoucí spolupráce a rovněž vytváří určitý rámec pro politický dialog. Dohoda o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Islámskou republikou Afghánistán na straně druhé (dále jen „Dohoda“) představuje první smluvní vztah mezi Evropskou unií a Afghánistánem a je dokladem toho, že EU je odhodlána podporovat budoucí rozvoj Afghánistánu během „desetiletí transformace 2015-2024“, jak bylo dohodnuto na bonnské konferenci v roce 2011. Posílením politického dialogu a zlepšením spolupráce v celé řadě oblastí upevňuje Dohoda závazek Evropské unie vůči Afghánistánu. Uznává výsledky mezinárodních konferencí o Afghánistánu, jež se konaly v Bonnu, Chicagu, Kábulu, Tokiu a Londýně.

V listopadu 2011 přijala Rada Evropské unie rozhodnutí, kterým zmocnila Evropskou komisi a Vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ke sjednání Dohody o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje s Afghánistánem. Během následujícího roku se konala tři kola jednání (poslední z nich skončilo v listopadu 2012). Po více než dvouleté přestávce byla jednání obnovena v roce 2015, a sice s novou afghánskou vládou. Čtvrté a poslední kolo jednání se konalo v Bruselu dne 29. dubna 2015 a bylo úspěšně uzavřeno. Obě strany parafovaly Dohodu v Kábulu dne 2. července 2015 za přítomnosti prezidenta Gháního.

Od parafování Dohody 2. července 2015 probíhala v Bruselu diskuse o právní povaze Dohody (dohoda ve výlučné pravomoci Unie vs. smíšená dohoda). ČR v souladu s dlouhodobou pozicí zastávala názor, že se jedná o smíšenou dohodu. Konečné rozhodnutí ve prospěch smíšenosti Dohody bylo přijato až v červenci 2016 a na jeho základě bylo nutné provést některé omezené změny textu Dohody vč. doplnění možnosti prozatímního provádění.

Cílem dohody je posílit dialog a spolupráci, aby se posílil mír a bezpečnost v Afghánistánu, podpořil udržitelný rozvoj a aby se Afghánistán integroval do světové ekonomiky. V těchto oblastech bude navázán pravidelný dialog o politických otázkách, včetně prosazování lidských práv a rovnosti žen a mužů a zapojení občanské společnosti. K dalším cílům patří rozvoj obchodu a investic mezi stranami k jejich vzájemnému prospěchu a za účelem spolupráce ve všech hospodářských, obchodních a investičních oblastech společného zájmu, usnadnění obchodních a investičních toků a odstraňování překážek pro obchod a investice.

Dohoda zahrnuje politickou spolupráci (hlava II), rozvojovou spolupráci (hlava III), spolupráci v oblasti obchodu a investic (hlava IV), spolupráci v oblasti svobody, bezpečnosti a práva (hlava V), odvětvovou spolupráci (hlava VI) a regionální spolupráci (hlava VII). Dohoda navíc obsahuje ustanovení týkající se institucionálního uspořádání (hlava VIII) a závěrečná ustanovení (hlava IX).

Dohoda obsahuje ustanovení o politickém dialogu a spolupráci v celé řadě oblastí. Opírá se o standardní politická ustanovení EU o lidských právech a o Mezinárodním trestním soudu a zahrnuje závazky týkající se práv žen a dětí. Dohoda je založena na zásadách vzájemné odpovědnosti a znovu potvrzuje vůli stran k řešení společných problémů, jako je mimo jiné: 1) boj proti terorismu, mezinárodnímu zločinu a nedovolenému obchodování; 2) nešíření zbraní, odzbrojení a jaderné zabezpečení; 3) zbraně hromadného ničení; 4) ruční palné a lehké zbraně a 5) boj proti drogám. Ustanovení o spolupráci se vztahují na tyto oblasti: rozvoj infrastruktury, energetika, doprava, zdraví, přírodní zdroje, daně, vzdělávání a kultura, zaměstnanost a sociální věci, věda a technologie, životní prostředí a změna klimatu. Dohoda rovněž zdůrazňuje význam právní spolupráce a potvrzuje závazek stran bojovat proti organizované trestné činnosti, praní peněz a korupci.

Dohoda se věnuje rovněž spolupráci v oblasti migrace. Obě strany budou spolupracovat s cílem zabránit nelegálním migračním tokům z jejich území na území druhé strany. Dohoda obsahuje rovněž ustanovení, že na žádost kterékoli ze stran bude uzavřena dohoda upravující zvláštní závazky ve vztahu ke zpětnému přebírání, včetně ustanovení týkajících se státních příslušníků jiných zemí a osob bez státní příslušnosti.

Dohodou se zřizuje institucionální rámec složený ze smíšeného výboru (viz hlava VIII článek 49 Institucionální rámec). Smíšený výbor může zřídit specializované výbory nebo pracovní skupiny, které mu budou nápomocny při plnění jeho úkolů. Článek 54 Plnění povinností stanoví rovněž postup pro řešení sporů, který se použije, kdyby jedna ze stran neplnila své závazky podle dohody.

Dohoda se uzavírá s platností na počáteční dobu deseti let. Bude automaticky prodloužena o další po sobě následující období pěti let, pokud šest měsíců před uplynutím její platnosti jedna ze stran písemně neoznámí druhé straně svůj úmysl ji neprodloužit. Dohoda může být vypovězena s výpovědní lhůtou šesti měsíců.

Postoj České republiky ke sjednání Dohody byl od začátku kladný. Cíle Dohody se shodují s našimi prioritami. Stabilizace a rekonstrukce Afghánistánu patří dlouhodobě mezi významná témata v rámci české zahraniční politiky. Česká republika na základě vládního rozhodnutí dlouhodobě poskytuje Afghánistánu přímou rozpočtovou podporu. I z tohoto důvodu je Dohoda významným krokem, který může přispět ke zvýšení transparentnosti veřejných financí v Afghánistánu a snižování korupce ve státní správě.

Dohoda je tzv. „smíšenou smlouvou“, tzn. smlouvou, kterou EU sjednává společně se svými členskými státy. Unie nemá výlučnou pravomoc ke sjednání celého obsahu Dohody, neboť předmětem spolupráce jsou i oblasti, které zcela nebo zčásti spadají do pravomocí členských států. Ve svém důsledku to znamená, že s ohledem na rozdělení pravomocí mezi EU a členskými státy bude Unie moci provádět samostatně jen část závazků vyplývajících z Dohody, zatímco ve zbytku bude potřebovat součinnost svých členských států.

Z povahy Dohody vyplývají též zvláštní nároky na proces jejího vnitrounijního schvalování, které probíhá ve dvou na sebe navazujících krocích. V první fázi bylo přijato rozhodnutí Rady 2017/434 o podpisu a prozatímním provádění Dohody. Teprve poté, až Dohoda bude ratifikována ve všech členských státech a s jejím sjednáním vysloví též souhlas Evropský parlament, bude přijato rozhodnutí Rady o uzavření Dohody. Do vstupu Dohody v platnost bude Dohoda prováděna prozatímně v rámci pravomocí Unie.

Protože jde o smlouvu politické povahy s výrazným hospodářským rozměrem, jedná se z pohledu ústavního práva ČR o tzv. „prezidentskou smlouvu“ ve smyslu čl. 49 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších změn a doplnění, k jejíž ratifikaci prezidentem republiky je zapotřebí souhlasu obou komor Parlamentu ČR.

Ratifikovaná Dohoda bude posléze v ČR vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv. Tím se stane v souladu s čl. 10 Ústavy ČR součástí právního řádu ČR. Nepředpokládá se, že by následné provádění Dohody v ČR s sebou neslo finanční či rozpočtové dopady. Dohoda nebude mít dopad na problematiku rovnosti mužů a žen v tuzemsku, ani na otázky životního prostředí.

Vláda ČR vyslovila se sjednáním Dohody souhlas usnesením ze dne 19. prosince 2016 č. 1177. Dohoda byla posléze podepsána dne 18. února 2017 v Mnichově.

Obsah Dohody je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu ČR, se závazky vyplývajícími z členství ČR v EU, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně závaznými zásadami mezinárodního práva.

V Praze dne 26. dubna 2017

Předseda vlády:

Mgr. Bohuslav Sobotka v.r.