Parlament České republiky

Senát

1997

Návrh

senátorů Vladimíra Zemana, Jana Krámka, Libuše Benešové,
Milana Kondra, Vladimíra Kulhánka, Václava Bendy, Jana
Koukala, Bohumila Čady, Zdeňka Vojíře, Ivana Havlíčka,
Přemysla Sobotky

Návrh senátního návrhu zákona,

kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 133/1985 Sb.,

o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů


Zákon

ze dne ………………………..1997,

kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně,
ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 203/1994 Sb. (úplné znění č. 91/1995 Sb.), se doplňuje takto:

Za § 57a se vkládají nové § 57b a 57c, které znějí:

㤠57b

Odchodné

(1) Při skončení pracovního poměru příslušníka náleží tomuto příslušníkovi odchodné, jestliže

a) u něho dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů, nebo

b) je,starší 45 let, jeho pracovní poměr trval nepřetržitě déle než 8 let a k rozvázání pracovního poměru u něho dochází jinak než

1. výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst. 1 písm. e) a f} zákoníku práce,

2. okamžitým zrušením z důvodů podle § 53 odst. 1 zákoníku práce,

3. okamžitým zrušením z důvodu odnětí hodnosti podle § 52 tohoto zákona.

(2) Základní výše odchodného činí dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku4a) příslušníka. Za každý ukončený rok trvání pracovního poměru příslušníka se základní výše odchodného zvyšuje o jednu polovinu jeho průměrného měsíčního výdělku. Celková výše odchodného však nesmí přesáhnout šestinásobek průměrného měsíčního výdělku.

(3) Do doby trvání pracovního poměru příslušníka, rozhodné pro nárok na odchodné a jeho výši, se nezapočte doba

a) vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby,

b) výkon vazby, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem,


c) poskytování rodičovského příspěvku, 4b)

d) pracovní neschopnosti bez nároku na nemocenské,4c)

e) neomluvené nepřítomnosti v práci, pokud trvala více než jednu směnu (den),

f) dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné funkce,

g) pracovního volna, po které nepříslušela náhrada mzdy, trvajícího nepřetržitě déle než 14 dnů.

(4) Příslušníkovi, který je po skončení pracovního poměru k některému zaměstnavateli v rámci Hasičského záchranného sboru České republiky ( § 43 odst. 1), bezprostředně přijat do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli v rámci tohoto sboru, se odchodné nevyplatí; do doby rozhodné pro nárok na odchodné a jeho výši mu zaměstnavatel, který jej takto přijal, započte dobu trvání dříve skončeného pracovního poměru.

(5) Byl-li do pracovního poměru příslušníka opětovně přijat ten, kterému bylo při skončení předchozího pracovního poměru příslušníka vyplaceno odchodné, náleží mu při skončení pracovního poměru, do kterého byl opětovně přijat, odchodné ve výši odpovídající pouze době trvání tohoto pracovního poměru.

(6) Příslušníku, kterému vznikl nárok na odchodné, nenáleží odstupné podle § 60a zákoníku práce.

(7) Odchodné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru příslušníka, nejpozději však do 15 dnů ode dne jeho skončení. Pro výplatu odchodného jinak platí přiměřeně ustanovení o výplatě platu podle zvláštního zákona,4d)

4a) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb.

4b) zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č.137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb. a zákona 242/1997 Sb.

4c) § 24 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.

4d) § 17 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 40/1994 Sb.

§ 57c

Náhrada za ztrátu na platu

(1) Příslušníkovi, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, náleží náhrada za ztrátu na platu (dále jen „náhrada"), a to od skončení pracovního poměru

a) po dobu 5 let, jestliže jeho pracovní poměr skončil po dosažení věku 45 let, nebo

b) do dosažení důchodového věku ,4e) jestliže jeho pracovní poměr skončil po dosažení věku 55 let,

nepobírá-li starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod (dále jen „oprávněný"). Nárok na náhradu zaniká dnem předcházejícím dni přiznání důchodu.


(2) K vyplacení náhrady je třeba žádosti oprávněného podané zaměstnavateli, k němuž byl naposledy v pracovním poměru příslušníka. Žádost musí obsahovat identifikační údaje oprávněného, údaje a doklady potřebné pro doložení nároku na náhradu, její výplatu a stanovení její výše.

(3) Náhrada se vyplácí v takové výší, aby se spolu s příjmy oprávněného dosaženými ze závislé činnosti, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti4f) nebo s hmotným zabezpečením uchazečů o zaměstnání4g) a s připočtením případné náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti4h) poskytovanými oprávněnému, rovnala průměrnému výdělku oprávněného před skončením pracovního poměru příslušníka.

(4) Při stanovení výše náhrady se nepřihlíží ke skutečnosti, že oprávněný má sjednánu nebo povolenu kratší pracovní dobu (dobu služby), než je stanovená týdenní pracovní doba (doba služby).4i)

(5) Oprávněnému, který má příjmy ze závislé činnosti, se náhrada vyplácí jako měsíční záloha, jejíž výši, určí zaměstnavatel (odstavec 2) na základě potvrzení o průměrném měsíčném výdělku oprávněného. Zálohově vyplacené částky náhrady se zúčtují zpravidla po uplynutí kalendářního roku. Oprávněnému, který má kromě příjmů ze závislé činnosti i příjem z podnikání či z jiné samostatné výdělečné činnosti, se zálohově vyplacené částky náhrady zúčtují za zdaňovací období po předložení daňového přiznání.4j) Přeplatek náhrady je oprávněný povinen vrátit.

(6) Oprávněnému, který má pouze příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti se záloha na náhradu nevyplácí. Náhrada se vyplatí jednorázově, vždy za zdaňovací období po předložení daňového přiznání.

(7) Náhradu vyplácí zaměstnavatel (odstavec 2). Pro výplatu náhrady platí přiměřeně ustanovení o výplatě platu podle zvláštního zákona.4k)

(8) Oprávněný je povinen ohlásit zaměstnavateli změny údajů uvedených v žádosti a předkládat doklady potřebné pro výplatu náhrady a stanovení její výše do 8 dnů ode dne, kdy ke změně nebo ke skutečnosti, kterou je třeba doložit, došlo.

4e) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č…./1997 Sb.

4f) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

4g) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

4h) § 195 zákoníku práce, ve znění zákona č. 188/1988 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb.

4i) Např. § 83 a § 86 zákoníku práce, ve znění zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb., § 40 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.

4j) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb.

4k) Zákon č. 143/1992 Sb.".


Čl. II

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1998.


Důvodová zpráva

Předkládaný návrh novely zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 91/199 Sb. - dále jen "zákon o požární ochraně") vychází z usnesení BBV Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 344 ze dne 3. dubna 1996. Toto usnesení reagovalo na zprávu ministra vnitra o stavu zabezpečení požární ochrany v roce 1995 a byla v něm mj. odsouhlasena nezbytnost zpracování nové právní úpravy sociálního zabezpečení příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky.

Charakter činností při likvidaci požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí vyžaduje vysokou profesionalitu, fyzickou a psychickou odolnost a přísně koordinovanou činnost. Proto je přímo zákonem o PO stanovena organizace Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen „HZS ČR") na polovojenském systému. Zároveň jsou zvláštní částí uvedeného zákona stanoveny přísnější požadavky z hlediska pracovněprávních vztahů příslušníků HZS ČR (dále jen „příslušníci"). Tyto požadavky jsou odchylnou úpravou pracovněprávních vztahů ve smyslu zmocnění daného v § 3 zákoníku práce (dále jen „ZP"). Faktem je, že tato část zákona o PO upravuje převážně povinnosti, které jsou ve své podobě obdobné nebo se blíží povinnostem vyplývajícím ze služebního poměru (přeložení, převedení na jinou práci, přísnější požadavky na odbornou, zdravotní a fyzickou způsobilost, přísnější možnosti postihu - okamžité zrušení pracovního-poměru v souvislosti s „odnětím hodnosti").

Uvedený stav je předmětem sílících kritických připomínek příslušníků. Vycházejí z toho, že jejich posláním je obdobně jako u policistů ochrana životů, zdraví a majetku občanů. Obdobné poslání nemá a nezbytné povinnosti zabezpečující jeho naplnění nemusí plnit žádná jiná skupina obyvatel v zaměstnaneckém poměru. Příslušníci pracují často v rizikových situacích, ve zdraví škodlivém, zakouřeném a jedovatém prostředí. Přitom příslušníci nad 50 let věku již v řadě případů nejsou schopni zvládnout nároky profese v důsledku zhoršujícího se zdravotního stavu a samozřejmě též v důsledku přirozeně se snižující fyzické odolnosti (obratnosti, síly), nezbytné při časté práci ve výškách a nad volnými hloubkami. Vzniká zde nejen nebezpečí ohrožení vlastního života, ale i ohrožení života ostatních hasičů a zachraňo-vaných osob.

Platná právní úprava přitom stanoví příslušníkům, stejně jako ostatním občanům, jako jednu z podmínek vzniku nároku na plný starobní důchod, dosažení věkové hranice 62 let. Vzhledem k výše uvedenému zde tedy vzniká nutnost řešit situaci příslušníků, jejichž pracovní poměr skončí ze zřetele hodných důvodů před dosažením věku 62 let a kompenzovat tak značnou sociální újmu, k níž dochází za platné právní úpravy.

Navrhuje se proto zakotvit do novely zákona alespoň dva instituty, související se skončením pracovního poměru, jimiž jsou odchodné a náhrada za ztrátu platu.

Dosavadní zákon o PO naprosto jednoznačně definuje pojem „výkon služby" jakožto činnosti, kterými se rozumí jak veškerá činnost směřující k předcházení požárům, tak i k jejich zdolávání. Ve smyslu tohoto ustanovení se nově navržené instituty budou vztahovat na všechny příslušníky, s výjimkou případů, které jsou v zákoně jasně definovány.

Tento princip je plně v souladu s konvenci Mezinárodní organizace práce, bodle které jsou všichni, kdo přímo plní úkoly požární ochrany, zařazeni do skupiny pod názvem „personál požární ochrany". Prováděcí předpis k zákonu o PO (vyhláška MV č. 294/1995 Sb.) důsledné odlišení příslušníků ve výkonu služby od administrativního aparátu akceptuje.


2

Domníváme se, že přijetím předkládaného návrhu budou vytvořeny prozatím přijatelné sociální podmínky pro příslušníky a zároveň budou vytvořeny předpoklady pro plynulý přechod HZS ČR mezi orgány plnící úkoly státní služby.


Zvláštní část:

Čl. I:

K§57b

Nárok na odchodné mají všichni příslušníci v případě skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů (příslušník pozbyl dlouhodobé způsobilosti konat dále dosavadní práci na základě lékařského posudku ...). Nárok na odchodné mají dále příslušníci starší 45 let v případě skončení pracovního poměru, pokud takové skončení nebylo vyvoláno důvodem, jakým je pracovní nekázeň a obdobné problémy na straně příslušníka. Výše odchodného se zvyšuje podle principu „věrnostního", tj. podle trvání pracovního poměru. Vždy však musí jít o skutečný výkon služby v Hasičském záchranném sboru ČR. Stropem odchodného je šestinásobek průměrného měsíčního platu. Ustanovení v odstavci 4 až 6 má omezit spekulativní chování příslušníků.

K § 57c

Jde o kompenzační nárok směřující pouze k prokázaným zdravotním důvodům u věkově starších kategorií příslušníků. Kompenzace má omezenou dobu trvání. Pro příslušníky starší 45 let činí 5 let a pro příslušníky starší 55 let by nárok na tuto dávku trval až do odchodu do starobního důchodu (zpravidla již nemožná rekvalifikace). Vyplácení náhrady je možné, když oprávněný dosahuje příjmu svou aktivitou nebo je mu poskytována ,pomoc v nezaměstnanosti".

Nároky vyplácí zaměstnavatel (vždy určitá součást Hasičského záchranného sboru ČR), u kterého příslušník ukončil pracovní poměr.

Náklady na zavedení výše uvedených sociálních institutů jsou pro první rok propočteny ve výši 32 milionů Kč, s postupným nárůstem v dalších letech (v desátém roce se předpokládá maximální částka v roční výši 77 milionů Kč, s následnou klesající tendencí v důsledku dosažení příznivé změny ve věkové struktuře příslušníků HZS ČR). Uvedený počáteční nárůst nákladů vychází z předpokládaných odchodů ze zdravotních důvodů početně silné věkově nejstarší skupiny příslušníků.

Je důvodný předpoklad, že roční počty uplatněných nároků budou z hlediska jednotlivých HZS okresů značně rozdílné. Navrhuje se proto ponechat finanční prostředky k jejich krytí v rozpočtu Ministerstva vnitra ČR, čímž bude garantováno jejich vynakládání pouze k účelům, pro něž jsou určeny.


Čl. II

Stanovuje se účinnost zákona ke dni, který by za předpokladu určitého průběhu legislativního procesu a data přijetí zákona měl garantovat alespoň jednoměsíční prostor pro přípravu na realizaci tohoto zákona.


Příloha

Část třetí oddíl druhý zákona České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., zákon č. 40/1994 Sb. a zákona č. 203/1994 Sb. (úplné znění č. 91/1995 Sb.), se zapracováním změn vyplývajících ze senátního návrhu zákona. Změny jsou uvedeny tučnou kurzívou.

ODDÍL DRUHÝ

Pracovněprávní vztahy příslušníků

Hasičského záchranného sboru České republiky

§ 47

Podmínky přijetí

(1) Příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen "příslušník") může být jen státní občan České republiky, který je bezúhonný a zdravotně způsobilý pro předpokládaný druh práce v Hasičském záchranném sboru České republiky, dosáhl požadovaného vzdělání a dovršil věk 18 let.

(2) Podmínku dovršení věku podle odstavce 1 nemusí splňovat absolventi středních škol požární ochrany. Tím nejsou dotčena ustanovení obecných předpisů o pracovních podmínkách mladistvých.

(3) Podrobnosti o podmínkách přijetí a výjimky z podmínky vzdělání stanoví právní předpis.

§ 48

Slib

(1) Po vzniku pracovního poměru, nejdříve však po dovršení 18 let věku, skládá příslušník tento slib: "Slibuji, že budu chránit životy a zdraví občanů a majetek před požáry, živelními pohromami a jinými mimořádnými událostmi. Při plnění svých povinností se budu řídit ústavou, zákony a dalšími právními předpisy, důsledně plnit rozkazy a pokyny svých nadřízených a při svém jednání budu mít stále na zřeteli obecný zájem."

(2) Složení slibu se nevyžaduje, jestliže příslušník tento slib složil v bezprostředně předcházejícím pracovním poměru.

§ 49

Zkušební doba

S příslušníkem může být při přijetí do pracovního poměru sjednána zkušební doba až na šest měsíců.

21

§ 50
Převedení na jinou práci a přeložení

(1) Příslušníka lze převést i bez jeho souhlasu na jinou práci (funkci) až na 90 pracovních dnů v kalendářním roce, vyžaduje-li to důležitá potřeba služby.

(2) Příslušníka lze přeložit i bez jeho souhlasu do jiného místa výkonu služby v rámci organizace i na dobu delší než 90 dnů, nejdéle však na jeden rok, vyžaduje-li to důležitá potřeba služby. Opětovně lze příslušníka přeložit nejdříve po uplynutí jednoho roku od doby, kdy skončila jeho dřívější přeložení, pokud se s organizací nedohodne jinak.

(3) Za důležitou potřebu služby se podle tohoto zákona považuje zabezpečení prací spojených se zdoláváním požárů, záchrannými pracemi při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech.

§ 51

Pracovní cesta při plnění mimořádných úkolů

Hasičského záchranného sboru České republiky

(1) Hasičský záchranný sbor okresu je povinen na požádání ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky vyslat potřebný počet příslušníků na pracovní cestu k plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky.

(2) Za mimořádné úkoly Hasičského záchranného sboru České republiky podle tohoto zákona se považují úkoly, které nelze zabezpečit silami a prostředky příslušného hasičského záchranného sboru okresu při

a) zabezpečování požární ochrany při významných společenských a jiných akcích,

b) zdolávání závažných požárů a výkonu prací s tím bezprostředně souvisejících,

c) záchranných pracích při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech,

d) zjišťování příčin vzniku požárů.

(3) K plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky může být příslušník vyslán na pracovní cestu na dobu nezbytné potřeby, nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce, Přitom může být pověřen i jinou prací, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě.

(4) Při plnění mimořádných úkolů na pracovní cestě podle odstavce 1 podléhá příslušník rozkazům a pokynům ředitele nebo vedoucích organizačních útvarů té organizační

22

součásti Hasičského záchranného sboru České republiky, v jehož působnosti se mimořádné úkoly plní.

(5) Náklady spojené s vysláním příslušníka na pracovní cestu k plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky uhradí ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky nebo hasičský záchranný sbor okresu, v jejichž působnosti se mimořádné úkoly plní.

(6) Jestliže hasičský záchranný sbor okresu, u kterého je příslušník v pracovním poměru, uhradil tomuto příslušníkovi škodu, ke které došlo při plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky, má nárok na náhradu vůči tomu hasičskému záchrannému sboru okresu, v jehož působnosti se mimořádné úkoly plní. Totéž platí, jestliže se mimořádné úkoly plní v působnosti ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky.

§ 52

Okamžité zrušení pracovního poměru

S příslušníkem se může okamžitě zrušit pracovní poměr také tehdy, jestliže odmítne složit předepsaný slib nebo jestliže mu byla odňata hodnost.

§ 53

Povinnosti příslušníků

(1) Příslušník je povinen vedle ostatních povinností vyplývajících z jeho pracovního poměru

a) plnit důsledně a přesně úkoly vyplývající ze základního poslání Hasičského záchranného sboru České republiky a z rozkazů a pokynů ředitelů a vedoucích organizačních útvarů tohoto sboru; splnění rozkazu odmítne pouze v případě, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin,

b) prohlubovat své odborné znalosti a udržovat si potřebnou fyzickou zdatnost; tyto prokazovat zkouškou odborné a fyzické způsobilosti,

c) dodržovat zásady služební zdvořilosti.

(2) Podrobnosti výkonu služby příslušníků stanoví právní předpis.

23

§ 54

Odměny a kárná opatření

(1) Ministr vnitra, vrchní požární rada České republiky a ředitelé hasičských záchranných sborů okresů mohou podřízeným příslušníkům udělovat odměny a ukládat kárná opatření. Kárné opatření lze uložit za zaviněné závažné nebo opětovné porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru, a to nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy se příslušník takového porušení dopustil.

(2) Odměnami jsou

a) věcný dar,

b) peněžitá odměna,

c) mimořádné povýšení nebo jmenování do první důstojnické hodnosti.

(3) Kárnými opatřeními jsou snížení hodnosti o jeden stupeň na dobu jednoho roku nebo prodloužení doby výsluhy let v hodnosti o jeden rok.

(4) Přednosta okresního úřadu může udělovat odměny řediteli hasičského záchranného sboru okresu podle odstavce 2. písm. a) a b), zpravidla na návrh vrchního požárního rady Česlo republiky. Odměnu podle odstavce 2 písm. c) uděluje řediteli hasičského záchranného sboru okresu vrchní požární rada České republiky.

(5) Kárná opatření podle odstavce 3 ukládá ředitel hasičského záchranného sboru nebo vrchní požární rada České republiky příslušný jmenovat a povyšovat příslušníka do hodnosti podle § 61 odst. 4.

(6) Dosahuje-li příslušník mimořádných pracovních výsledků, může mu příslušný ředitel hasičského záchranného sboru nebo vrchní požární rada České republiky po uplynutí šesti měsíců zbývající část kárného opatření prominout.

(7) Rozhodnutí o kárném opatření se vydává písemně a doručuje se příslušníkovi.

(8) Podrobnosti o udělování odměn a ukládání kárných opatření stanoví právní předpis.

24

Pracovní doba

§ 55

(1) Pracovní doba příslušníků může být rozvržena nerovnoměrně. Délka pracovní směny při nerovnoměrně rozvržené pracovní době může činit nejvýše 18 hodin. Délka pracovní pohotovosti na pracovišti bezprostředně navazující na pracovní směnu může činit nejvýše 6 hodin.

(2) Příslušníkovi se poskytuje nejpozději po každých pěti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávka na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Při pracovní směně trvající 18 hodin se do pracovní doby započte dalších 30 minut. Jednotlivé přestávky na jídlo a oddech se započítávají do pracovní doby v rozsahu nejvýše dvě hodiny za směnu.

(3) Nepřetržitý odpočinek mezi koncem jedné směny a počátkem druhé směny může být příslušníkovi staršímu 18 let zkrácen až na šest hodin při likvidaci požárů, následků živelních pohrom nebo jiných mimořádných událostí a při nutném zabezpečení akceschopnosti jednotky požární ochrany.

(4) Začátek a konec pracovní doby a rozvržení pracovní doby příslušníků stanoví právní předpis.

§ 56

(1) Příslušníkům se může nařídit pracovní pohotovost na pracovišti nebo mimo pracoviště.

(2) Příslušníkům s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou se nařizuje pracovní pohotovost na pracovišti.

(3) U příslušníka, který je v době pracovní pohotovosti na pracovišti povolán k výkonu práce nad rozsah stanovené a rozvržené týdenní pracovní doby, jde o výkon práce přesčas.

(4) Pracovní pohotovost na pracovišti, při které příslušník nevykonává práci, se v kalendářním roce započítává do pracovní doby v rozsahu nejvýše týdenní pracovní doby včetně pracovní pohotovosti a posuzuje se jako práce přesčas. To neplatí u příslušníků s kratší pracovní dobou.

25

(5) Příslušníkovi se za práci přesčas podle odstavce 4 poskytne náhradní volno, a to jen v případě, jestliže jeho pracovní pohotovost na pracovišti trvala v kalendářním roce nejméně 180 hodin, v nichž nebyl povolán k výkonu práce. Toto náhradní volno se poskytuje v témže kalendářním roce; jen výjimečně je lze poskytnout tak, aby bylo vyčerpáno nejpozději do 30. dubna následujícího roku. Za nevyčerpané náhradní volno nelze poskytnout mzdu ani náhradu mzdy; mzda se však poskytne, jestliže náhradní volno nebylo vyčerpáno z důvodů na straně organizace.

(6) Podrobnosti o poskytování náhradního volna podle odstavce 5 a způsob jeho čerpání stanoví právní předpis.

§ 57

Péče o příslušníky

(1) Ředitel hasičského záchranného sboru okresu je povinen zabezpečit příslušníkům, kteří vykonávají službu za ztížených podmínek při zásahu nebo v souvislosti s ním, v potřebném rozsahu bezplatné stravování a vhodné ubytování; při plnění. tohoto úkolu jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny poskytnout pomoc.

(2) Podrobnosti o poskytování bezplatného stravování a ubytování stanoví právní předpis.

§ 57a

Ozdravný pobyt

(1) Ozdravného pobytu k upevnění tělesného a duševního zdraví v trváni 14 kalendářních dnů nepřetržitě v kalendářním roce jsou povinni se zúčastnit příslušníci

a) starší 40 let, kteří konají zvlášť obtížnou a zdraví škodlivou práci,

b) kteří vykonávají práci v hasičském záchranném sboru nejméně po dobu deseti let,

c) u nichž to rozhodne lékař.

(2) Ozdravný pobyt organizuje Ministerstvo vnitra. Účast na ozdravném pobytu se považuje za výkon práce.

(3) Druhy prací zvlášť obtížných nebo zdraví škodlivých a podrobnosti o zabezpečování ozdravného pobytu stanoví právní předpis.

26

§ 57b

Odchodné

(1) Při skončení pracovního poměru příslušníka náleží tomuto příslušníkovi odchodné, jestliže

a) u něho dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů, nebo

b) je starší 45 let, jeho pracovní poměr trval nepřetržitě déle než 8 let a k rozvázání pracovního poměru u něho dochází jinak než

1. výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů, podle § 46 odst. 1 písm. e) a t) zákoníku práce,

2. okamžitým zrušením z důvodů podle § 53 odst. 1 zákoníku práce,

3. okamžitým zrušením z důvodu odnětí hodnosti podle § 52 tohoto zákona.

(2) Základní výše odchodného činí dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku4a) příslušníka. Za každý ukončený rok trvání pracovního poměru příslušníka se základní výše odchodného zvyšuje o jednu polovinu jeho průměrného měsíčního výdělku. Celková výše odchodného však nesmí přesáhnout šestinásobek průměrného měsíčního výdělku.

(3) Do doby trvání pracovního poměru příslušníka, rozhodné pro nárok na odchodné a jeho výši, se nezapočte doba

a)​ vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby,

b)​ výkon vazby, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem,

c)​ poskytování rodičovského příspěvku, 4b)

d)​ pracovní neschopností bez nároku na nemocenské,4c)

e)​  neomluvené nepřítomnosti v práci, pokud trvala více než jednu směnu (den),

f)​  dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné funkce,

g)​ pracovního volna, po které nepříslušela náhrada mzdy, trvajícího nepřetržitě déle než 14 dnů.

(4) Příslušníkovi, který je po skončení pracovního poměru k některému zaměstnavateli v rámci Hasičského záchranného sboru České republiky ( § 43 odst. 1), bezprostředně přijat do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli v rámci tohoto sboru, se odchodné nevyplatí; do doby rozhodné pro nárok na odchodné a jeho výši mu zaměstnavatel, který jej takto přijal, započte dobu trvání dříve skončeného pracovního poměru.

(5) Byl-li do pracovního poměru příslušníka opětovně přijat ten, kterému bylo při skončení předchozího pracovního poměru příslušníka vyplaceno odchodné, náleží mu při skončení pracovního poměru, do kterého byl opětovně přijat, odchodné ve výši odpovídající pouze době trvání tohoto pracovního poměru.

27

(6) Příslušníku, kterému vznikl nárok na odchodné, nenáleží odstupné podle § 60a zákoníku práce.

(7) Odchodné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru příslušníka, nejpozději však do 15 dnů ode dne jeho skončení. Pro výplatu odchodného jinak platí přiměřeně ustanovení o výplatě platu podle zvláštního zákona.4d)

4a) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb.

4b) zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č.137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb. a zákona 242/1997 Sb.

4c) § 24 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.

4d)§ 17 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 40/1994 Sb.

§ 57c

Náhrada za ztrátu na platu

(1) Příslušníkovi, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, náleží náhrada za ztrátu na platu (dále jen „náhrada"), a to od skončení pracovního poměru

a po dobu 51 let, jestliže jeho pracovní poměr skončil po dosažení věku 45 let, nebo

b) do dosažení důchodového věku,4e) jestliže jeho pracovní poměr skončil po dosažení věku 55 let,

nepobírá-li starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod (dále jen „oprávněný`). Nárok na náhradu zaniká dnem předcházejícím dni přiznání důchodu.

(2) K vyplacení náhrady je třeba žádosti oprávněného podané zaměstnavateli, k němuž byl naposledy v pracovním poměru příslušníka. Žádost musí obsahovat identifikační údaje oprávněného, údaje a doklady potřebné pro doložení nároku na náhradu, její výplatu a stanovení její výše.

(3) Náhrada se vyplácí v takové výši, aby se spolu s příjmy oprávněného dosaženými ze závislé činnosti, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti4f) nebo s hmotným zabezpečením uchazečů o zaměstnání4g) a s připočtením případné náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti4h), poskytovanými oprávněnému, rovnala průměrnému výdělku oprávněného před skončením pracovního poměru příslušníka.

(4) Při stanovení výše náhrady se nepřihlíží ke skutečnosti, že oprávněný má sjednánu nebo povolenu kratší pracovní dobu (dobu služby), než je stanovená týdenní pracovní doba (doba služby).4i)

(5) Oprávněnému, který má příjmy ze závislé činnosti, se náhrada vyplácí jako měsíční záloha, jejíž výši určí zaměstnavatel (odstavec 2) na základě potvrzení o průměrném měsíčném výdělku oprávněného. Zálohově vyplacené částky náhrady se zúčtují zpravidla po

28

uplynutí kalendářního roku. Oprávněnému, který má kromě příjmů ze závislé činnosti i příjem z podnikání či z jiné samostatné výdělečné činnosti, se zálohově vyplacené částky náhrady zúčtují za zdaňovací období po předložení daňového přiznání.4j) Přeplatek náhrady je oprávněný povinen vrátit.

(6) Oprávněnému, který má pouze příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti se záloha na náhradu nevyplácí. Náhrada se vyplatí jednorázově, vždy za zdaňovací období po předložení daňového přiznání.

(7) Náhradu vyplácí zaměstnavatel (odstavec 2). Pro výplatu náhrady platí přiměřeně ustanovení o výplatě platu podle zvláštního zákona.4k)

(8) Oprávněný je povinen ohlásit zaměstnavateli změny údajů uvedených v žádosti a předkládat doklady potřebné pro výplatu náhrady a stanovení její výše do 8 dnů ode dne, kdy ke změně nebo ke skutečnosti, kterou je třeba doložit, došlo.

4e) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č…./1997 Sb.

4f) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

4g) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

4h) § 195 zákoníku práce, ve znění zákona č. 188/1988 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb.

4i) Např. 83 a § 86 zákoníku práce, ve znění zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb., Š 40 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.

4j) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb.

4k) Zákon č. 143/1992 Sb.

Společná ustanovení

o pracovněprávních vztazích příslušníků

§ 58

(1) Některé administrativní a pomocné činnosti v Hasičském záchranném sboru České republiky vykonávají zaměstnanci, na které se nevztahují odchylky pracovněprávních vztahů od zákoníku práce. Těmto zaměstnancům nepřísluší stejnokroj a hodnosti.

(2) Činnosti podle odstavce, které vykonávají zaměstnanci, stanoví právní předpis.

§ 59

Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahují se na pracovně právní vztahy příslušníků zákoník práce a právní předpisy vydané na jeho základě.

29