ZÁKON

ze dne ….……. 2017

o elektronické identifikaci

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie upravující elektronickou identifikaci1)

a)​ využití elektronické identifikace,

b)​ působnost Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Správy základních registrů na úseku elektronické identifikace a

c)​ přestupky na úseku elektronické identifikace.

§ 2

Prokázání totožnosti s využitím elektronické identifikace

Vyžaduje-li právní předpis nebo výkon působnosti prokázání totožnosti, lze umožnit prokázání totožnosti s využitím elektronické identifikace pouze prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace (dále jen „kvalifikovaný systém“).

§ 3

Kvalifikovaný systém

(1)​ Kvalifikovaným systémem je systém elektronické identifikace,

a)​ který spravuje kvalifikovaný správce systému elektronické identifikace (dále jen „kvalifikovaný správce“),

b)​ který splňuje technické specifikace, normy a postupy alespoň pro jednu z úrovní záruky stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci2) (dále jen „příslušný předpis Evropské unie“),

c)​ který umožňuje poskytnutí služby národního bodu pro identifikaci a autentizaci (dále jen „národní bod“),

d)​ v jehož rámci jsou osobní identifikační údaje jedinečně identifikující osobu v okamžiku vydání prostředku pro elektronickou identifikaci spojeny s danou osobou v souladu s technickými specifikacemi, normami a postupy pro příslušnou úroveň záruky stanovenými příslušným předpisem Evropské unie a

e)​ v jehož rámci je vydáván a používán pouze prostředek pro elektronickou identifikaci, který je spojen s osobou, kterou identifikuje, v souladu s technickými specifikacemi, normami a postupy pro příslušnou úroveň záruky stanovenými příslušným předpisem Evropské unie.

(2)​ Kvalifikovaným systémem je dále systém elektronické identifikace oznámený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci1), v jehož rámci je vydáván a používán pouze prostředek pro elektronickou identifikaci s úrovní záruky alespoň značnou.

§ 4

Kvalifikovaný správce

Kvalifikovaným správcem může být pouze

a)​ státní orgán, nebo

b)​ osoba, které byla udělena akreditace pro správu kvalifikovaného systému (dále jen „akreditovaná osoba“).

Akreditace

§ 5

(1)​ Ministerstvo rozhodne o udělení akreditace pro správu kvalifikovaného systému (dále jen „akreditace“) na základě písemné žádosti.

(2)​ Podmínkou pro udělení akreditace je

a)​ skutečnost, že žadatelem o akreditaci vydávaný prostředek pro elektronickou identifikaci a žadatelem o akreditaci spravovaný systém elektronické identifikace splňují technické specifikace, normy a postupy stanovené příslušným předpisem Evropské unie,

b)​ bezúhonnost žadatele o akreditaci,

c)​ pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému,

d)​ zpracování plánu ukončení činnosti,

e)​ skutečnost, že systém elektronické identifikace žadatele o akreditaci umožňuje poskytnutí služby národního bodu, a

f)​ skutečnost, že žadatel o akreditaci je způsobilý pro správu kvalifikovaného systému z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a dodržování práv třetích osob.

(3)​ Žadatel o akreditaci k žádosti o akreditaci přikládá

a)​ smlouvu o uzavření pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému,

b)​ doklad o bezúhonnosti, neprokazuje-li se bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů,

c)​ potvrzení, že žadatelem o akreditaci vydávaný prostředek pro elektronickou identifikaci a žadatelem o akreditaci spravovaný systém elektronické identifikace splňují technické specifikace, normy a postupy stanovené příslušným předpisem Evropské unie, a

d)​ plán ukončení činnosti.

(4)​ Ministerstvo si vyžádá vyjádření správce národního bodu, zda systém elektronické identifikace žadatele o akreditaci umožňuje poskytnutí služby národního bodu.

(5)​ Ministerstvo je oprávněno při zjišťování skutečnosti podle odstavce 2 písm. f) požádat o informace Policii České republiky, zpravodajskou službu nebo jiný orgán.

(6)​ Ministerstvo rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 3 měsíců ode dne jejího podání. Splňuje-li žadatel o akreditaci podmínky pro udělení akreditace, ministerstvo udělí akreditaci. V opačném případě ministerstvo žádost zamítne.

(7)​ Akreditovaná osoba je povinna bez zbytečného odkladu písemně oznámit ministerstvu, že přestala splňovat některou z podmínek pro udělení akreditace.

§ 6

(1)​ Ministerstvo rozhodne o změně akreditace na základě písemné žádosti akreditované osoby o rozšíření správy kvalifikovaného systému o vydávání a používání dalšího prostředku pro elektronickou identifikaci.

(1)​ Akreditovaná osoba je povinna v žádosti podle odstavce 1 doložit splnění podmínky podle § 5 odst. 2 písm. a) ve vztahu k dalšímu prostředku pro elektronickou identifikaci.

(1)​ Ministerstvo rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 3 měsíců ode dne jejího podání. Splňuje-li akreditovaná osoba ve vztahu k dalšímu prostředku pro elektronickou identifikaci podmínku podle § 5 odst. 2 písm. a), ministerstvo změní akreditaci. V opačném případě ministerstvo žádost zamítne.

§ 7

(1)​ Přestane-li akreditovaná osoba splňovat některou z podmínek pro udělení akreditace, ministerstvo ji písemně upozorní na možnost odnětí akreditace a zároveň ji vyzve, aby bez zbytečného odkladu zjednala nápravu. Nezjedná-li akreditovaná osoba ani na základě upozornění ministerstva nápravu, ministerstvo jí akreditaci odejme.

(1)​ Ministerstvo odejme akreditaci, jestliže o to akreditovaná osoba písemně požádala.

§ 8

Akreditace zaniká smrtí nebo zánikem akreditované osoby.

§ 9

Pojištění odpovědnosti za škodu

(1)​ Žadatel o akreditaci musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému tak, aby výše pojistné částky byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat.

(1)​ Akreditovaná osoba je povinna nahradit škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému bez ohledu na sjednaný limit pojistného plnění.

§ 10

Bezúhonnost

(1)​ Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro

a)​ úmyslný trestný čin, nebo

b)​ trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti.

(2)​ Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje též osoba, na kterou se hledí, jako by nebyla odsouzena.

(3)​ Bezúhonnost fyzických osob se prokazuje

a)​ výpisem z evidence Rejstříku trestů,

b)​ výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu Evropské unie, jehož je osoba státním příslušníkem, nebo členského státu Evropské unie posledního pobytu, je-li osoba státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo měla-li nebo má bydliště v jiném členském státě Evropské unie,

c)​ výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, jehož je osoba státním příslušníkem, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, jehož je osoba státním příslušníkem,

d)​ výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem posledního pobytu, trvajícího déle než 3 měsíce ve 2 po sobě následujících letech, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu pobytu.

(4)​ Bezúhonnost právnických osob se prokazuje

a)​ výpisem z evidence Rejstříku trestů,

b)​ výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu Evropské unie, na jehož území má osoba sídlo, má-li sídlo v jiném členském státě Evropské unie,

c)​ výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, na jehož území má osoba sídlo, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, na jehož území má osoba sídlo,

d)​ výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, na jehož území osoba v posledních 2 po sobě následujících letech podnikala, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, na jehož území osoba podnikala.

(5)​ Doklad o bezúhonnosti podle odstavce 3 písm. b) až d) a odstavce 4 písm. b) až d) nesmí být starší 3 měsíců.

(6)​ Ministerstvo si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů za účelem zjištění bezúhonnosti podle zákona o Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Posuzování prostředku pro elektronickou identifikaci

a systému elektronické identifikace

§ 11

(1)​ Prostředek pro elektronickou identifikaci a systém elektronické identifikace posuzuje osoba, která k tomu byla pověřena ministerstvem (dále jen „pověřená osoba“).

(2)​ Ministerstvo pověří posuzováním prostředku pro elektronickou identifikaci a systému elektronické identifikace na základě žádosti osobu pověřenou k provádění atestací podle zákona o informačních systémech veřejné správy. Pověření k posuzování prostředku pro elektronickou identifikaci a systému elektronické identifikace (dále jen „pověření“) nelze převést na jinou osobu.

§ 12

(1)​ Přestane-li pověřená osoba plnit povinnosti stanovené tímto zákonem, ministerstvo ji písemně upozorní na možnost odnětí pověření a zároveň ji vyzve, aby bez zbytečného odkladu zjednala nápravu. Nezjedná-li pověřená osoba ani na základě upozornění ministerstva nápravu, ministerstvo jí pověření odejme.

(2)​ Ministerstvo odejme pověření, jestliže o to pověřená osoba písemně požádala.

(3)​ Pověření zaniká, jestliže pověřená osoba pozbyla pověření k provádění atestací podle zákona o informačních systémech veřejné správy.

§ 13

(1)​ Pověřená osoba posuzuje, zda prostředek pro elektronickou identifikaci a systém elektronické identifikace splňuje technické specifikace, normy a postupy stanovené příslušným předpisem Evropské unie. Ustanovení § 6d odst. 3 a § 6e zákona o informačních systémech veřejné správy se při posuzování prostředku pro elektronickou identifikaci a systému elektronické identifikace použijí obdobně.

(2)​ Splňuje-li prostředek pro elektronickou identifikaci a systém elektronické identifikace technické specifikace, normy a postupy stanovené příslušným předpisem Evropské unie, pověřená osoba písemně potvrdí tuto skutečnost žadateli o posouzení do 3 měsíců ode dne podání žádosti o posouzení.

(3)​ Potvrzení podle odstavce 2 obsahuje stanovenou úroveň záruky prostředku pro elektronickou identifikaci podle příslušného předpisu Evropské unie.

(4)​ Nesplňuje-li prostředek pro elektronickou identifikaci a systém elektronické identifikace technické specifikace, normy a postupy stanovené příslušným předpisem Evropské unie, pověřená osoba písemně vyrozumí o této skutečnosti žadatele o posouzení do 3 měsíců ode dne podání žádosti o posouzení a sdělí mu důvody nesplnění požadavků.

§ 14

Není-li posuzováním prostředku pro elektronickou identifikaci a systému elektronické identifikace pověřena žádná osoba, posuzuje prostředek pro elektronickou identifikaci a systém elektronické identifikace ministerstvo. Ustanovení § 13 se na posuzování prostředku pro elektronickou identifikaci a systému elektronické identifikace ministerstvem použije obdobně.

§ 15

Plán ukončení činnosti

Státní orgán nebo žadatel o akreditaci v plánu ukončení činnosti uvede postupy při ukončení vydávání a používání prostředků pro elektronickou identifikaci a poskytnutí služby autentizace, včetně způsobu, jakým jsou správce národního bodu a držitelé prostředků pro elektronickou identifikaci (dále jen „držitel“) informováni o ukončení činnosti kvalifikovaného správce.

§ 16

Povinnosti kvalifikovaného správce

(1)​ Kvalifikovaný správce

a)​ zajistí dostupnost jím spravovaného kvalifikovaného systému pro spoléhající se stranu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím národního bodu a pro národní bod způsobem umožňujícím dálkový přístup,

b)​ vede evidenci jím vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci,

c)​ před prvním použitím prostředku pro elektronickou identifikaci v rámci kvalifikovaného systému ověří totožnost držitele prostřednictvím národního bodu,

d)​ zapíše identifikátor jím vydaného prostředku pro elektronickou identifikaci a úroveň záruky tohoto prostředku do národního bodu,

e)​ aktualizuje údaje v evidenci vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci na základě upozornění správce národního bodu na změny údajů,

f)​ po ukončení své činnosti předá evidenci vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci ministerstvu,

g)​ bez zbytečného odkladu zneplatní prostředek pro elektronickou identifikaci držitele, o kterém se prokazatelně dozvěděl, že zemřel, nebo byl prohlášen za mrtvého,

h)​ bez zbytečného odkladu zneplatní prostředek pro elektronickou identifikaci na základě žádosti držitele, nebo na základě ohlášení držitele o zneužití nebo hrozícím nebezpečí zneužití prostředku pro elektronickou identifikaci,

i)​ při ukončení své činnosti zneplatní jím vydané prostředky pro elektronickou identifikaci,

j)​ oznámí správci národního bodu zneplatnění prostředku pro elektronickou identifikaci podle písmen g) až i),

k)​ vede a aktualizuje plán ukončení činnosti a

l)​ při ukončení své činnosti postupuje podle plánu ukončení činnosti.

(2)​ Kvalifikovaný správce zajistí, aby řídící činnosti při správě kvalifikovaného systému vykonávaly fyzické osoby, které získaly vysokoškolské vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského nebo magisterského studijního programu a mají praxi v oblasti informačních technologií v délce nejméně 3 let, nebo fyzické osoby, které získaly středoškolské vzdělání a mají praxi v oblasti informačních technologií v délce nejméně 5 let.

(3)​ Kvalifikovaný správce zajistí, aby fyzické osoby, které vykonávají řídící činnosti při správě kvalifikovaného systému, a fyzické osoby, které ověřují totožnost držitele, byly bezúhonné.

§ 17

Povinnosti držitele

Držitel

a)​ ověří správnost údajů zapsaných v prostředku pro elektronickou identifikaci při převzetí tohoto prostředku,

b)​ zachází s prostředkem pro elektronickou identifikaci s náležitou péčí tak, aby minimalizoval možnost jeho zneužití,

c)​ bez zbytečného odkladu ohlásí kvalifikovanému správci zneužití nebo hrozící nebezpečí zneužití prostředku pro elektronickou identifikaci.

§ 18

Povinnosti kvalifikovaného poskytovatele

(1)​ Ten, kdo umožňuje prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, s využitím elektronické identifikace (dále jen „kvalifikovaný poskytovatel“), vyrozumí o této skutečnosti správce národního bodu, a to bez zbytečného odkladu poté, co nastala. Kvalifikovaný poskytovatel ve vyrozumění uvede on-line službu nebo jinou činnost, při nichž prokázání totožnosti s využitím elektronické identifikace umožňuje, a úroveň záruky prostředku pro elektronickou identifikaci, kterou při prokázání totožnosti s využitím elektronické identifikace požaduje.

(2)​ Ten, kdo přestal umožňovat prokázání totožnosti způsobem podle odstavce 1, vyrozumí o této skutečnosti bez zbytečného odkladu správce národního bodu.

(3)​ Vyrozumění podle odstavců 1 nebo 2 se činí prostřednictvím elektronické aplikace spravované správcem národního bodu.

§ 19

Působnost na úseku elektronické identifikace

(1)​ Ministerstvo

a)​ plní úkoly podle čl. 9 a 10 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci1),

b)​ plní úkoly jednotného kontaktního místa podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího procesní opatření pro spolupráci mezi členskými státy v oblasti elektronické identifikace3),

c)​ kontroluje kvalifikované správce, kvalifikované poskytovatele a pověřené osoby,

d)​ vede evidenci udělených akreditací a jejich změn a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách a

e)​ uchovává údaje vedené v evidenci vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci kvalifikovaného správce, který ukončil činnost, a tyto údaje zpřístupní tomu, kdo osvědčí právní zájem na jejich zpřístupnění, nebo stanoví-li to zákon.

(2)​ Správa základních registrů

a)​ se vyjadřuje, zda systém elektronické identifikace žadatele o akreditaci umožňuje poskytnutí služby národního bodu,

b)​ na základě vyrozumění kvalifikovaného poskytovatele umožní poskytnutí služby národního bodu a

c)​ upozorňuje kvalifikovaného správce na změny údajů v evidenci vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci.

Národní bod

§ 20

(1)​ Národní bod je informační systém veřejné správy  podporující proces elektronické identifikace a autentizace prostřednictvím kvalifikovaného systému.

(2)​ Správcem národního bodu je Správa základních registrů.

(3)​ Samostatná součást národního bodu plní úlohu uzlu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec interoperability4).

(4)​ Správce národního bodu zajistí, aby národní bod splňoval požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím rámec interoperability4).

§ 21

(1)​ V národním bodu se vede

a)​ identifikátor prostředku pro elektronickou identifikaci a údaj o úrovni záruky tohoto prostředku,

b)​ agendový identifikátor držitele pro agendu autentizace,

c)​ identifikátor držitele v rámci kvalifikovaného systému a

d)​ identifikátor držitele v rámci on-line služby nebo jiné činnosti splňující požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím rámec interoperability4).

(2)​ V národním bodu se jako provozní údaj vede alespoň

a)​ datum prvotního zápisu údaje do národního bodu,

b)​ datum poslední změny údaje vedeného v národním bodu a

c)​ záznam o využití údaje z národního bodu.

(3)​ V národním bodu se dále mohou vést údaje, které poskytne držitel.

(4)​ Údaje podle odstavce 1 písm. b) až d) a odstavce 2 zapisuje do národního bodu správce národního bodu. Údaje podle odstavce 3 zapisuje do národního bodu držitel.

(5)​ Údaje podle odstavců 1 a 2 se v národním bodu uchovávají po dobu 15 let od skončení platnosti prostředku pro elektronickou identifikaci. Údaje podle odstavce 3 se v národním bodu uchovávají po dobu platnosti prostředku pro elektronickou identifikaci, nevymaže-li je dříve držitel.

(6)​ Údaje, které se vedou v uzlu podle čl. 9 odst. 3 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec interoperability4), se uchovávají po dobu 15 let od jejich prvotního zápisu.

§ 22

Evidence vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci

(1)​ V evidenci vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci se vede

a)​ jméno, popřípadě jména, a příjmení držitele,

b)​ adresa místa trvalého pobytu držitele, popřípadě adresa místa bydliště mimo území České republiky, pokud držitel nemá trvalý pobyt na území České republiky,

c)​ datum narození držitele,

d)​ identifikátor prostředku pro elektronickou identifikaci,

e)​ identifikátor držitele v rámci kvalifikovaného systému,

f)​ údaj o způsobu ověření totožnosti žadatele o vydání prostředku pro elektronickou identifikaci a byla-li totožnost ověřena průkazem totožnosti, rovněž číslo a druh průkazu totožnosti,

g)​ datum a čas vydání prostředku pro elektronickou identifikaci a datum a čas jeho zneplatnění,

h)​ doba platnosti prostředku pro elektronickou identifikaci a

i)​ datum a čas přijetí žádosti o zneplatnění prostředku pro elektronickou identifikaci nebo oznámení držitele o zneužití nebo hrozícím nebezpečí zneužití prostředku pro elektronickou identifikaci.

(2)​ Údaje podle odstavce 1 se v evidenci vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci uchovávají po dobu 15 let od skončení platnosti prostředku pro elektronickou identifikaci.

(3)​ Kvalifikovaný správce zpřístupní údaje podle odstavce 1 tomu, kdo osvědčí právní zájem na jejich zpřístupnění, nebo stanoví-li to zákon.


§ 23

Seznam kvalifikovaných správců a kvalifikovaných poskytovatelů

(1)​ Správa základních registrů vede seznam kvalifikovaných správců usazených v České republice spolu s jimi vydanými prostředky pro elektronickou identifikaci a seznam kvalifikovaných poskytovatelů usazených v České republice spolu s on-line službami nebo jinými činnostmi, při nichž umožňují prokázání totožnosti s využitím elektronické identifikace.

(2)​ Správa základních registrů zveřejňuje seznam podle odstavce 1 na svých internetových stránkách.

§ 24

Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy

na úseku elektronické identifikace

(1)​ Správa základních registrů využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu

a)​ příjmení,

b)​ jméno, popřípadě jména,

c)​ adresa místa pobytu,

d)​ datum, místo a okres narození; u fyzické osoby, která se narodila v cizině, datum, místo a stát, kde se narodila,

e)​ datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který fyzická osoba nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a

f)​ státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2)​ Správa základních registrů využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu

a)​ jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b)​ datum, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

c)​ pohlaví,

d)​ státní občanství, popřípadě více státních občanství,

e)​ adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, a

f)​ datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který fyzická osoba nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(3)​ Správa základních registrů využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců údaje v rozsahu

a)​ jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b)​ datum narození,

c)​ druh a adresa místa pobytu a

d)​ datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který fyzická osoba nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(4)​ Správa základních registrů využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností údaje v rozsahu

a)​ název orgánu veřejné moci, který údaje o rozhodnutích nebo jiných úkonech orgánů veřejné moci, včetně veřejnoprávních smluv a opatření obecné povahy (dále jen „rozhodnutí“) vydal, a identifikátor tohoto orgánu veřejné moci,

b)​ číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, podle kterého bylo rozhodnutí vydáno,

c)​ jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa pobytu, datum narození fyzické osoby ve formě referenční vazby na referenční údaj v základním registru obyvatel nebo obchodní firma nebo název, adresa sídla právnické osoby ve formě referenční vazby na referenční údaj v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, kterým právo nebo povinnost vznikly,

d)​ název a kód agendy, při jejímž výkonu bylo rozhodnutí vydáno,

e)​ vymezení práva nebo povinnosti subjektů podle písmene c), kterých se rozhodnutí týká,

f)​ údaj, který je rozhodnutím přidělen orgánem veřejné moci, který rozhodnutí vydal, na základě zaevidování rozhodnutí v evidenci dokumentů, a

g)​ datum nabytí právní moci, vykonatelnosti nebo jiných právních účinků rozhodnutí.

(5)​ Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z  informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6)​ Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

Přestupky na úseku elektronické identifikace

§ 25

(1)​ Akreditovaná osoba se dopustí přestupku tím, že

a)​ nezajistí dostupnost jí spravovaného kvalifikovaného systému podle § 16 odst. 1 písm. a),

b)​ nevede evidenci jí vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci podle § 16 odst. 1 písm. b),

c)​ neověří totožnost držitele prostřednictvím národního bodu podle § 16 odst. 1 písm. c),

d)​ nezapíše identifikátor vydaného prostředku pro elektronickou identifikaci a úroveň záruky tohoto prostředku do národního bodu podle § 16 odst. 1 písm. d),

e)​ neaktualizuje údaje v evidenci vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci podle § 16 odst. 1 písm. e),

f)​ nepředá ministerstvu evidenci vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci podle § 16 odst. 1 písm. f),

g)​ nezneplatní prostředek pro elektronickou identifikaci podle § 16 odst. 1 písm. g) až i),

h)​ neoznámí zneplatnění prostředku pro elektronickou identifikaci podle § 16 odst. 1 písm. j),

i)​ v rozporu s § 16 odst. 1 písm. k) nevede nebo neaktualizuje plán ukončení činnosti,

j)​ nepostupuje podle plánu ukončení činnosti podle § 16 odst. 1 písm. l),

k)​ nezajistí, aby řídící činnosti při správě kvalifikovaného systému vykonávaly fyzické osoby splňující předpoklady podle § 16 odst. 2, nebo

l)​ v rozporu s § 16 odst. 3 nezajistí, aby řídící činnosti při správě kvalifikovaného systému a ověření totožnosti prováděly bezúhonné fyzické osoby.

(2)​ Za přestupek lze uložit pokutu do

a)​ 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k) nebo l), nebo

b)​ 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až j).

§ 26

Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.

§ 27

Přechodná ustanovení

(1)​ Ten, kdo umožňoval prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, s využitím elektronické identifikace přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a umožňuje toto prokázání totožnosti i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyrozumí o této skutečnosti správce národního bodu do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 18 odst. 3 se použije obdobně.

(1)​ Po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona lze umožnit prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, s využitím elektronické identifikace, při kterém se nepoužije kvalifikovaný systém.

§ 28

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2018.

1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.
2 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.
3 ) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/296 ze dne 24. února 2015, kterým se stanoví procesní opatření pro spolupráci mezi členskými státy v oblasti elektronické identifikace podle čl. 12 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.
4 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1501 ze dne 8. září 2015 o rámci interoperability podle čl. 12 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.