Průběh legislativního procesu

ZÁKONPRIVATE

ze dne ......................,

kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně,

ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 203/1994 Sb., se mění takto:

Za § 57a se doplňují nové § 57b a 57c, které včetně poznámek č. 4a) až 4k) znějí:

Ҥ 57b

Odchodné

(1) Při skončení pracovního poměru příslušníka náleží tomuto příslušníkovi odchodné, jestliže

a) u něho dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů, nebo

b) je starší 45 let, jeho pracovní poměr trval po dobu nejméně osmi let a k rozvázání pracovního poměru u něho dochází jinak než

1. výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst. 1 písm. e) a f) zákoníku práce,

2. okamžitým zrušením z důvodů podle § 53 odst. 1 zákoníku práce, nebo

3. okamžitým zrušením z důvodu odnětí hodnosti podle § 52 tohoto zákona.

(2) Základní výše odchodného činí dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku4a) příslušníka. Za každý ukončený rok trvání pracovního poměru příslušníka se základní výše odchodného zvyšuje o jednu polovinu jeho průměrného měsíčního výdělku. Celková výše odchodného však nesmí přesáhnout šestinásobek průměrného měsíčního výdělku.

(3) Do doby trvání pracovního poměru příslušníka, rozhodné pro nárok na odchodné a jeho výši, se nezapočte doba

a) vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby,

b) výkonu vazby, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem,

c) poskytování rodičovského příspěvku, 4b)

d) pracovní neschopnosti bez nároku na nemocenské,4c)

e) neomluvené nepřítomnosti v práci, pokud trvala více než jednu směnu (den),

f) dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné funkce,

g) pracovního volna, po které nepříslušela náhrada mzdy, trvajícího nepřetržitě déle než 14 dnů.

(4) Příslušníkovi, který je po skončení pracovního poměru k některému zaměstnavateli v rámci Hasičského záchranného sboru České republiky ( § 43 odst. 1) bezprostředně přijat do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli v rámci tohoto sboru, se odchodné nevyplatí; do doby rozhodné pro nárok na odchodné a jeho výši mu zaměstnavatel, který jej takto přijal, započte dobu trvání dříve skončeného pracovního poměru.

(5) Byl-li do pracovního poměru příslušníka opětovně přijat ten, komu bylo při skončení předchozího pracovního poměru příslušníka vyplaceno odchodné, náleží mu při skončení pracovního poměru, do kterého byl opětovně přijat, odchodné ve výši odpovídající pouze době trvání tohoto pracovního poměru.

(6) Příslušníku, kterému vznikl nárok na odchodné, nenáleží odstupné podle § 60a zákoníku práce.

(7) Odchodné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru příslušníka, nejpozději však do 15 dnů ode dne jeho skončení. Pro výplatu odchodného jinak platí přiměřeně ustanovení o výplatě platu podle zvláštního zákona.4d)

§ 57c

Náhrada za ztrátu na platu

(1) Po skončení pracovního poměru příslušníka náleží tomuto příslušníkovi náhrada za ztrátu na platu (dále jen “náhrada”), jestliže u něho dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů, je starší 45 let a jeho pracovní poměr k zaměstnavatelům v rámci Hasičského záchranného sboru České republiky trval po dobu nejméně osmi let.

(2) Náhrada náleží příslušníkovi ode dne skončení pracovního poměru

a) po dobu 5 let, jestliže jeho pracovní poměr skončil po dosažení věku 45 let, nebo

b) do dosažení důchodového věku,4e) jestliže jeho pracovní poměr skončil po dosažení věku 55 let,

nepobírá-li starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod (dále jen “oprávněný”); nárok na náhradu zaniká dnem předcházejícím dni přiznání tohoto důchodu.

(3) K vyplacení náhrady je třeba žádosti oprávněného podané zaměstnavateli, k němuž byl naposledy v pracovním poměru příslušníka. Žádost musí obsahovat jméno a příjmení, datum narození, místo narození a rodné číslo oprávněného, údaje a doklady potřebné pro doložení nároku na náhradu, její výplatu a stanovení její výše.

(4) Náhrada se vyplácí v takové výši, aby se spolu s příjmy oprávněného dosaženými ze závislé činnosti, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti4f) nebo s hmotným zabezpečením uchazečů o zaměstnání4g) a s připočtením případné náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti4h) poskytovanými oprávněnému, rovnala průměrnému výdělku oprávněného před skončením pracovního poměru příslušníka.

(5) Při stanovení výše náhrady se nepřihlíží ke skutečnosti, že oprávněný má sjednánu nebo povolenu kratší pracovní dobu (dobu služby), než je stanovená týdenní pracovní doba (doba služby).4i)

(6) Oprávněnému, který má příjmy ze závislé činnosti, se náhrada vyplácí jako měsíční záloha, jejíž výši určí zaměstnavatel (odstavec 3) na základě potvrzení o průměrném měsíčním výdělku oprávněného. Zálohově vyplacené částky náhrady se zúčtují zpravidla po uplynutí kalendářního roku. Oprávněnému, který má kromě příjmů ze závislé činnosti i příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, se zálohově vyplacené částky náhrady zúčtují za zdaňovací období po předložení daňového přiznání.4j) Přeplatek náhrady je oprávněný povinen vrátit.

(7) Oprávněnému, který má pouze příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, se záloha na náhradu nevyplácí. Náhrada se vyplatí jednorázově, vždy za zdaňovací období po předložení daňového přiznání.

(8) Náhradu vyplácí zaměstnavatel (odstavec 3). Pro výplatu náhrady platí přiměřeně ustanovení o výplatě platu podle zvláštního zákona.4k)

(9) Oprávněný je povinen ohlásit zaměstnavateli (odstavec 3) změny údajů uvedených v žádosti a předkládat doklady potřebné pro výplatu náhrady a stanovení její výše do osmi dnů ode dne, kdy ke změně nebo ke skutečnosti, kterou je třeba doložit, došlo.

________________________

4a) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb.

4b) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

4c) § 24 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 180/1990 Sb.

4d) § 17 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 40/1994 Sb.

4e) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

4f) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

4g) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

4h) § 195 zákoníku práce, ve znění zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 188/1988 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb.

4i) Např. § 83 a § 86 zákoníku práce, ve znění zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb., § 40 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.

4j) Zákon č. 586/1992 Sb.

4k) Zákon č. 143/1992 Sb.”.

Čl. II

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.


Důvodová zpráva

PRIVATE Obecná částTC "Obecná část"

Předkládaný návrh novely zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 91/1995 Sb. – dále jen “zákon o požární ochraně”) vychází nepřímo z usnesení branně bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 344 ze dne 3. dubna 1996. Toto usnesení reagovalo na zprávu ministra vnitra o stavu zabezpečení požární ochrany v roce 1995 a byla v něm mj. odsouhlasena nezbytnost zpracování nové právní úpravy sociálního zabezpečení příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky(dále jen “příslušníci”).

Charakter činností při likvidaci požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí vyžaduje vysokou profesionalitu, fyzickou a psychickou odolnost příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen “HZS ČR”) a jejich přísně koordinovanou činnost. Proto je přímo zákonem o požární ochraně stanovena organizace HZS ČR na polovojenských zásadách. Zároveň jsou zvláštní částí uvedeného zákona stanoveny přísnější požadavky na pracovněprávní vztahy příslušníků. Tyto požadavky jsou odchylnou úpravou pracovněprávních vztahů ve smyslu zmocnění daného v § 5 zákoníku práce. Faktem je, že tato část zákona o požární ochraně upravuje převážně povinnosti, které jsou ve své podobě obdobné povinnostem vyplývajícím ze služebního poměru (přeložení, převedení na jinou práci, přísnější požadavky na odbornou, zdravotní a fyzickou způsobilost, přísnější možnosti postihu – okamžité zrušení pracovního poměru v souvislosti s “odnětím hodnosti” apod.), aniž by byla v zákoně vytvořena protiváha těchto povinností v podobě oprávnění (výhod).

Uvedený stav je předmětem sílících kritických připomínek, které vycházejí z toho, že poslání příslušníků je obdobné jako poslání policistů, tzn. ochrana životů, zdraví a majetku občanů. Obdobné poslání nemá a nezbytné povinnosti zabezpečující jeho naplnění nemusí plnit žádná jiná skupina zaměstnanců v pracovním poměru. Příslušníci pracují často v rizikových a v zátěžových situacích, ve zdraví škodlivém, zakouřeném a jedovatém prostředí, ve výškách a nad volnými hloubkami. Vzniká zde nejen nebezpečí ohrožení vlastního života, ale i ohrožení života ostatních příslušníků a zachraňovaných osob. Přitom příslušníci kolem 50 let věku již v řadě případů nejsou schopni zvládnout nároky profese v důsledku zhoršujícího se zdravotního stavu a samozřejmě též v důsledku přirozeně se snižující fyzické odolnosti (obratnosti, síly). Na příslušníky se přitom vztahuje obecná úprava podmínek vzniku nároku na plný starobní důchod, tj. dosažení věkové hranice 62 let.

Vzhledem k výše uvedenému zde tedy vzniká nutnost řešit situaci příslušníků, jejichž pracovní poměr skončí zejména ze zdravotních důvodů před dosažením věku 62 let. Je třeba kompenzovat značnou sociální újmu, která doprovází odchod příslušníka. Sociální zajištění odchodu by mělo návazně garantovat plynulou výměnu personálu HZS ČR, a tím udržovat stav vysoké výkonnosti tohoto sboru a tak i služeb veřejnosti, které jí poskytuje.

Navrhuje se proto zakotvit do novely zákona alespoň dva instituty, související se skončením pracovního poměru příslušníků, jimiž jsou odchodné a náhrada za ztrátu na platu.

Navržené instituty se budou vztahovat na všechny příslušníky, kteří “vykonávají službu” k předcházení požárům i k jejich zdolávání, s výjimkou případů, které jsou v zákoně jasně definovány, tzn. nebudou se vztahovat na zaměstnance HZS ČR, kteří vykonávají pomocnou a administrativní činnost. Prováděcí předpis k zákonu o požární ochraně (vyhláška MV č. 294/1995 Sb.) vymezuje odlišení příslušníků ve výkonu služby od ostatního aparátu.

Navrhované je v souladu s konvencí Mezinárodní organizace práce, podle které jsou všichni, kdo přímo plní úkoly požární ochrany, zařazeni do skupiny pod názvem “personál požární ochrany”.

Návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky ani se závazky České republiky z mezinárodních smluv podle Čl. 10 Ústavy ČR.

Náklady na zavedení výše uvedených sociálních institutů jsou pro první rok propočteny ve výši 32 milionů Kč, s postupným nárůstem v dalších letech. V desátém roce se předpokládá maximální částka v roční výši 77 milionů Kč, s následnou klesající tendencí v důsledku dosažení příznivé změny ve věkové struktuře příslušníků. Uvedený počáteční nárůst nákladů vychází z předpokládaných odchodů početně silné, věkově nejstarší skupiny příslušníků ze zdravotních důvodů.

Domníváme se, že přijetím předkládaného návrhu budou vytvořeny prozatím přijatelné sociální podmínky pro příslušníky a zároveň budou vytvořeny předpoklady pro pozdější přechod HZS ČR mezi orgány plnící úkoly státní služby.

Zvláštní část

K Čl. I:

PRIVATE K § 57bTC "K § 57b"

Nárok na odchodné mají všichni příslušníci v případě skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů (příslušník pozbyl dlouhodobé způsobilosti konat dále dosavadní práci na základě lékařského posudku ...). Nárok na odchodné mají dále příslušníci starší 45 let v případě skončení pracovního poměru, pokud takové skončení nebylo vyvoláno důvodem, jakým je pracovní nekázeň a obdobné problémy na straně příslušníka. Výše odchodného se zvyšuje podle principu “věrnostního”, tj. podle trvání pracovního poměru. Vždy však musí jít o skutečný výkon služby v HZS ČR. Stropem odchodného je šestinásobek průměrného měsíčního platu. Úprava v odstavcích 4 až 6 má omezit možnosti spekulativního chování.

PRIVATE K § 57cTC "K § 57c"

Jde o kompenzační nárok směřující pouze k prokázaným zdravotním důvodům u věkově starších kategorií příslušníků. Kompenzace má omezenou dobu trvání. Pro příslušníky starší 45 let činí 5 let a pro příslušníky starší 55 let trvá nárok na tuto dávku až do odchodu do starobního důchodu (zpravidla již nemožná rekvalifikace). Další podmínkou nároku je, aby pracovní poměr příslušníka k součástem tvořícím HZS ČR trval, a to i s možným přerušením, déle než 8 let.

Vyplácení náhrady je možné, když oprávněný dosahuje příjmu svou aktivitou nebo je mu poskytována “pomoc v nezaměstnanosti”. Nárok se vyplácí na žádost. Oprávněný musí poskytovat zaměstnavateli informační a dokládací součinnost.

Příjem oprávněného ze zkrácené pracovní doby se bude přepočítávat tak, jako by pracoval po celou, zákonem stanovenou dobu v týdnu (odstavec 5).

Příjem ze samostatné činnosti oprávněného se zjišťuje na základě daňového přiznání za zdaňovací období, náhrada se tudíž bude vyplácet zpravidla v ročním intervalu. U příjmu ze závislé činnosti, kde lze odhadnout jeho měsíční výši, se používá systém záloh a vyúčtování.

Nároky vyplácí zaměstnavatel (vždy určitá součást HZS ČR), u kterého příslušník ukončil pracovní poměr.

PRIVATE K Čl. IITC "K Čl. II"

Účinnost zákona se stanovuje tak, aby bez ohledu na konec legislativního procesu k přijetí zákona zaručovala, že se jeho realizace započne od prvého dne v měsíci, což je praktické pro zjišťování a vyplácení peněžních nároků a zároveň, aby se počátek účinnosti zákona zbytečně neodkládal.

V Praze dne 12. listopadu 1997

předseda Senátu

............................