ZÁKON


ze dne ………………………2020


o České komoře porodních asistentek a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o České komoře porodních asistentek)


Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

ZÁKON O KOMOŘE PORODNÍCH ASISTENTEK


§ 1

Česká komora porodních asistentek

(1) Zřizuje se Česká komora porodních asistentek se sídlem v Praze (dále jen „komora").

(2) Komora je samosprávnou stavovskou organizací porodních asistentek.

(3) Komora je právnickou osobou.

§ 2

Pravomoc komory

(1) Komora zejména

a) dbá, aby porodní asistentky vykonávaly své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a s praxí založenou na důkazech, s důrazem na ochranu práv a oprávněných zájmů pacienta a způsobem stanoveným právními a stavovskými předpisy,

b) chrání a prosazuje zájmy porodních asistentek jako autonomního nelékařského povolání,

c) posuzuje a hájí práva, profesní zájmy a profesní čest porodních asistentek,

d) vede seznam porodních asistentek, evidenci hostujících porodních asistentek a seznam členek komory v rozsahu nezbytném pro výkon své činnosti,

e) organizuje pro porodní asistentky celoživotní vzdělávání a odborné supervize,

f) vyjednává pro porodní asistentky pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou v souvislosti s výkonem povolání porodní asistentky,

g) vyjednává samostatným porodním asistentkám smlouvy o spolupráci s jinými poskytovateli zdravotních služeb a smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb se zdravotními pojišťovnami.

(2) Komora je oprávněna

a) účastnit se přípravy právních předpisů, metodických pokynů a obdobných dokumentů, které se týkají péče v porodní asistenci, především pak

1. podmínek poskytování zdravotních služeb, pokud se týkají péče v porodní asistenci,

2. výkonu povolání porodní asistentky, činnost porodní asistentky a požadavky na způsobilost k výkonu povolání porodní asistentky,

3. podmínek a způsobu vzdělávání porodních asistentek,

4. sazebníků zdravotních výkonů, pokud se úpravy týkají péče v porodní asistenci,

b) účastnit se výběrových řízení při obsazování vedoucích míst ve zdravotnictví,

c) navrhovat Ministerstvu zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) členy akreditačních, atestačních, zkušebních a aprobačních komisí,

d) vyžadovat od porodních asistentek doklady související s výkonem povolání,

e) vyřizovat stížnosti na výkon povolání porodních asistentek v rozporu s odstavcem 1 písm. a),

f) uplatňovat kárnou pravomoc v rozsahu stanoveném tímto zákonem,

g) účastnit se provádění specializačních zkoušek v oboru porodní asistence,

h) vydávat pro porodní asistentky závazné stavovské předpisy, zejména pravidla profesní etiky, standardy péče a stanoviska k odborným problémům poskytování zdravotních služeb a ve zdravotnickém výzkumu,

j) vykonávat další činnosti, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.


§ 3

Seznam porodních asistentek a členství v komoře

(1) Zápis do seznamu porodních asistentek je podmínkou výkonu povolání porodní asistentky na území České republiky. Fyzická osoba zapsaná do seznamu se považuje za porodní asistentku. Zápisem do seznamu porodních asistentek se porodní asistentka nestává členkou komory.

(2) Komora zapíše do seznamu porodních asistentek každou fyzickou osobu, která

a) je plně svéprávná,

b) je způsobilá k výkonu povolání porodní asistentky dle zvláštního právního předpisu1),

c) nebyla v posledních pěti letech ze seznamu porodních asistentek vyškrtnuta kárným opatřením,

d) podá komoře žádost o zápis do seznamu porodních asistentek,

e) uhradí poplatek za zápis do seznamu porodních asistentek, stanovený komorou nejvýše částkou 2000 Kč.

(3) Členkou komory se může stát každá porodní asistentka, která podá komoře žádost o členství v komoře a uhradí členský příspěvek.

(4) Proti rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žádost fyzické osoby o zápis do seznamu porodních asistentek nebo žádost porodní asistentky o členství v komoře je žadatelka oprávněna podat odvolání. O odvolání rozhoduje revizní komise.

(5) Pokud představenstvo nerozhodlo o žádosti fyzické osoby o zápis do seznamu porodních asistentek nebo o žádosti porodní asistentky o členství v komoře do třiceti dnů od jejího doručení, rozhodne o žádosti na podnět žadatelky bezodkladně revizní komise. O odvolání v takovém případě rozhoduje kárná komise.

§ 4

Hostující a usazená porodní asistentka

(1) Pro výkon povolání hostující porodní asistentky se užije příslušných ustanovení zvláštního právního předpisu2); ustanovení § 3 odst. 1 tohoto zákona se nepoužije.

(2) Ministerstvo předává komoře informace o hostujících porodních asistentkách způsobilých vykonávat své povolání na území České republiky. Komora vede o hostujících porodních asistentkách evidenci.

(3) Obdrží-li komora podnět ohledně porušení povinností hostující porodní asistentky, který by v případě porodní asistentky mohl vést k zahájení kárného řízení, je povinna jej předat příslušnému orgánu členského státu původu hostující porodní asistentky. Pokud tento orgán nepřijme kárné opatření podle svého právního řádu, může komora zahájit proti hostující porodní asistentce kárné řízení a uložit jí kárné opatření.

(4) V případě dle odst. 3 věty druhé se kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu porodních asistentek pro účely zvláštního právního předpisu3) považuje za dočasné pozastavení oprávnění k výkonu odborné činnosti v členském státě původu na dobu 5 let. O uložení opatření informuje komora ministerstvo a příslušný orgán členského státu původu.

(5) Komora zapíše do seznamu porodních asistentek usazenou porodní asistentku4) při splnění podmínek dle § 3 odst. 2. Způsobilost dle § 3 odst. 2 písm. b) se v takovém případě prokazuje dokladem o uznání způsobilosti vydaným ministerstvem dle zvláštního právního předpisu5).

(6) Komora informuje členský stát, v němž usazená porodní asistentka byla před příchodem na území České republiky usazena, o kárném opatření, které této osobě uložila.


§ 5

Seznam porodních asistentek a evidence hostujících porodních asistentek

(1) Komora sděluje ministerstvu na jeho vyžádání údaje ze seznamu porodních asistentek a z evidence hostujících porodních asistentek.

(2) Komora zveřejňuje výpisy ze seznamu a evidence v rozsahu jméno a příjmení, rok narození, obec trvalého pobytu, složení kvalifikační zkoušky a další údaje, k jejichž zveřejnění dala porodní asistentka souhlas, na svých internetových stránkách; podrobnosti stanoví stavovský předpis.


§ 6

Vyškrtnutí ze seznamu porodních asistentek a zánik členství

(1) Komora rozhodne o vyškrtnutí porodní asistentky ze seznamu porodních asistentek

a) pozbyde-li k zápisu do seznamu porodních asistentek,

b) na základě její písemné žádosti,

c) je-li jí uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu porodních asistentek,

d) neuhradí-li příspěvek na činnost komory ani po uplynutí lhůty stanovené v opakované výzvě k úhradě,

e) při jejím úmrtí nebo prohlášení za mrtvou.

(2) O vyškrtnutí zaměstnané porodní asistentky ze seznamu informuje komora zaměstnavatele porodní asistentky. O vyškrtnutí porodní asistentky, která je držitelkou oprávnění k poskytování zdravotních služeb, informuje komora příslušný krajský úřad.

(3) Zánik členství v komoře nastává okamžikem

a) vyškrtnutí ze seznamu porodních asistentek,

b) ukončení členství na žádost porodní asistentky,

c) marného uplynutí lhůty stanovené v opakované výzvě k úhradě dlužného členského příspěvku.


§ 7

Práva a povinnosti porodních asistentek

(1) Porodní asistentka má právo

a) využívat služeb komory v oblasti celoživotního vzdělávání a odborných supervizí,

b) využívat odborného poradenství komory ve věcech souvisejících s výkonem povolání porodní asistentky,

c) být informována o činnosti a hospodaření komory.

(2) Porodní asistentka má povinnost

a) vykonávat své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony,

b) důsledně ctít práva a zájmy pacientů,

c) řídit se stavovskými předpisy komory,

d) platit příspěvek na činnost komory, stanovený komorou nejvýše částkou 2.000 Kč ročně,

e) plnit podmínky profesní způsobilosti a jejich plnění dokládat komoře,

f) oznámit představenstvu komory změny související s výkonem povolání porodní asistentky.


§ 8

Práva a povinnosti členek komory

(1) Členka komory má právo volit zástupce do orgánů komory a sama být volena.

(2) Členka komory má povinnost platit členský příspěvek, stanovený komorou nejvýše částkou 5.000 Kč ročně.


§ 9

Podmínky profesní způsobilosti

(1) Podmínkami profesní způsobilosti jsou

a) účast na celoživotním vzdělávání,

b) účast na odborných supervizích,

c) vedení evidence profesní způsobilosti.

(2) Součástí evidence profesní způsobilosti je nejméně informace o účasti porodní asistentky na celoživotním vzdělávání a odborných supervizích, její praxi, pracovním poměru a o jejím oprávnění k samostatnému poskytování zdravotních služeb.

(3) Podrobnosti stanoví stavovský předpis. Podmínky profesní způsobilosti mohou být stanoveny odlišně pro porodní asistentky s kvalifikační zkouškou a bez ní.


§ 10

Kvalifikační zkouška

(1) Kvalifikační zkouška je podmínkou specializované způsobilosti nezbytné pro výkon činnosti porodní asistentky bez odborného dohledu dle zvláštního právního předpisu. Činnosti, které je porodní asistentka způsobilá vykonávat bez odborného dohledu i před získáním specializované způsobilosti, stanoví komora stavovským předpisem.

(2) Při kvalifikační zkoušce prokazuje porodní asistentka v pohovoru před senátem, že její znalosti o péči v porodní asistenci, jakož i zkušenosti získané v průběhu dosavadního výkonu povolání porodní asistentky, jsou k výkonu povolání bez odborného dohledu dostatečné.

(3) Komora umožní složit kvalifikační zkoušku porodní asistentce, která splnila podmínky odborné praxe, doložila svou evidenci profesní způsobilosti a uhradila komoře poplatek za kvalifikační zkoušku, stanovený komorou nejvýše částkou 2000 Kč za každé opakování.

(4) Komora organizuje kvalifikační zkoušky tak, aby se konaly alespoň jedenkrát za čtvrtletí. Porodní asistentka může kvalifikační zkoušku opakovat nejvýše dvakrát do roka.

(5) Podrobnosti kvalifikační zkoušky stanoví stavovský předpis.


§ 11

Odborná praxe

(1) Odbornou praxí se rozumí výkon povolání porodní asistentky po dobu alespoň tří let za období nejblíže uplynulých šesti let.

(2) Do odborné praxe se započítává pouze doba, po kterou porodní asistentka řádně vykonávala své povolání v rozsahu odpovídajícím obvyklé stanovené pracovní době7). Dovolená čerpaná v době trvání této praxe se započítává nejvýše v délce čtyř týdnů v každém kalendářním roce; totéž platí o pracovní neschopnosti a dalších omluvitelných překážkách v práci.

(3) Délka praxe porodní asistentky může být rozhodnutím předsedkyně zkušební komise zkrácena až na jednu třetinu v případě splnění podmínek stanovených stavovským předpisem.

(4) Podrobnosti odborné praxe stanoví stavovský předpis.


§ 12

Orgány komory

(1) Komora má tyto orgány:

a) sněm,

b) představenstvo,

c) prezidentku komory,

d) kárnou komisi,

e) revizní komisi a

f) zkušební komisi.

(2) Komora může organizačním řádem zřizovat další své orgány.


§ 13

Sněm

(1) Nejvyšším orgánem komory je sněm.

(2) Právo účastnit se sněmu mají všechny členky komory, zastoupení není přípustné. Sněm je schopný se usnášet bez ohledu na počet přítomných. Usnesení sněmu je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných.

(3) Představenstvo svolává sněm tak, aby se konal nejméně jednou za dva roky a aby oznámení o jeho konání bylo zveřejněno vždy alespoň dva měsíce před jeho konáním.

(4) Představenstvo sněm svolá též tehdy, pokud o to písemně požádá alespoň pětina všech členek komory nebo pokud o to požádá revizní komise, a to bezodkladně. Pokud tak neučiní, je oprávněna svolat sněm revizní komise. Sněm musí být v těchto případech svolán tak, aby se sešel nejpozději do tří měsíců ode dne svolání.

(5) Sněm zejména

a) schvaluje, mění a ruší organizační, jednací, volební a kárný řád,

b) přímou a tajnou volbou volí ze členek komory na funkční období dvou let členky představenstva, revizní, kárné a zkušební komise, a ze členek představenstva prezidentku a viceprezidentku komory; přímým a tajným hlasováním je také může z funkce odvolat před uplynutím volebního období. Členkou představenstva nemůže být nikdo zvolen více než dvakrát za sebou,

c) posuzuje činnost představenstva, prezidentky a viceprezidentky komory, činnost revizní, kárné a zkušební komise komory,

d) schvaluje stavovským předpisem výši poplatku za zápis do seznamu členek, poplatku za kvalifikační zkoušku, příspěvku na činnost komory a členského příspěvku,

e) schvaluje stavovským předpisem výši náhrady za ztrátu času spojenou s výkonem funkcí v orgánech komory,

f) zřizuje sociální fond, popřípadě jiné fondy komory,

g) usnáší se v dalších věcech, které si vyhradí, s výjimkou rozhodování v kárném řízení.

§ 14

Představenstvo

(1) Představenstvo je řídícím a výkonným orgánem komory. Není-li určeno jinak, rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných členek.

(2) Představenstvo má 9 členek včetně prezidentky a viceprezidentky komory.

(3) Představenstvo se schází zpravidla jednou měsíčně.

(4) Představenstvo

a) vede seznam porodních asistentek a seznam členek komory,

b) hospodaří s majetkem komory,

c) hospodaří se sociálním fondem komory, popřípadě s jinými fondy komory,

d) rozhoduje o pozastavených rozhodnutích prezidentky a viceprezidentky,

e) svolává sněm,

f) schvaluje osoby navrhované do akreditačních, atestačních, zkušebních a aprobačních komisí,

g) dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členek přijímá stavovské předpisy, vyjma stavovských předpisů, jejichž schválení podle tohoto zákona nebo usnesení sněmu přísluší sněmu,

h) vyhlašuje stavovské předpisy na internetových stránkách komory,

j) rozhoduje ve všech věcech podle tohoto zákona, pokud o nich nerozhodují jiné orgány komory.

§ 15

Prezidentka komory

(1) Prezidentka komory zastupuje komoru a jedná za ni ve všech věcech. Může být zastoupena viceprezidentkou komory.

(2) Prezidentka komory s alespoň týdenním předstihem svolává a řídí jednání představenstva komory.

(3) Prezidentka komory je oprávněna činit další opatření nebo rozhodnutí, která jsou svěřena do její působnosti stavovským předpisem.

§ 16

Kárná komise

(1) Kárná komise komory vykonává kárnou pravomoc vůči všem porodním asistentkám.

(2) Kárná komise komory má 5 členek, které si ze svého středu volí předsedkyni; ta řídí její činnost. Členkou kárné komise komory nemůže být členka představenstva nebo revizní komise.

(3) Kárným proviněním je závažné či opakované porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, zvláštním právním předpisem, stavovským předpisem nebo kárným opatřením porodní asistentkou.

(4) Možné provinění porodní asistentky je kárná komise povinna bezodkladně prošetřit a projednat nejpozději do 6 měsíců poté, co se o něm dozvěděla. Při šetření jsou členky kárné komise oprávněny nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené v dané věci, pokud s tím pacient vysloví souhlas; poskytovatel zdravotních služeb je v takovém případě povinen jim nahlédnutí a pořizovaní výpisů ze zdravotní dokumentace umožnit.

(5) Dopustí-li se porodní asistentka kárného provinění, uloží jí kárná komise jedno či více z kárných opatření, kterými jsou:

a) napomenutí

b) nápravné opatření spočívající v povinnosti zúčastnit se školení, terapeutické konzultace či obdobné aktivity přiměřeného rozsahu,

c) pokutu do výše trojnásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem8),

d) podmíněné vyškrtnutí ze seznamu porodních asistentek,

e) vyškrtnutí ze seznamu porodních asistentek;

kárné opatření musí být přiměřené závažnosti porušené povinnosti a jejím důsledkům.

(4) Proti rozhodnutí kárné komise komory o uložení kárného opatření podle odstavce 3 lze podat odvolání. O odvolání rozhoduje revizní komise.

§ 17

Revizní komise

(1) Revizní komise komory má 5 členek, které si ze svého středu volí předsedkyni; ta řídí její činnost. Členkou revizní komise komory nemůže být členka představenstva nebo kárné komise.

(2) Revizní komise komory

a) kontroluje činnost a hospodaření komory,

b) pozastavuje výkon rozhodnutí prezidentky a viceprezidentky komory, jsou-li v rozporu s právními předpisy nebo předpisy komory; pozastavené rozhodnutí předloží představenstvu komory,

c) pozastavuje výkon rozhodnutí představenstva komory, jsou-li v rozporu s právními předpisy nebo předpisy komory; pozastavené rozhodnutí předloží sněmu,

d) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí kárné komise.


§ 18

Zkušební komise

(1) Zkušební komise komory má 9 členek, které si ze svého středu volí předsedkyni; ta řídí její činnost.

(2) Zkušební komise posuzuje splnění podmínek pro připuštění ke kvalifikační zkoušce a zajišťuje její konání. K provedení kvalifikační zkoušky ustanoví předsedkyně zkušební komise dle rozvrhu práce tříčlenný senát složený ze členek zkušební komise.


§ 19

Zastoupení porodních asistentek

Členkami představenstva, kárné, revizní a zkušební komise jsou v případě každého z těchto orgánů vždy alespoň dvě členky komory vykonávající povolání porodní asistentky převážně v pracovním poměru a dvě členky komory vykonávající povolání porodní asistentky převážně jako osoby samostatně výdělečně činné. Způsob jejich volby stanoví volební řád.

§ 20

Hospodaření komory

(1) Komora samostatně spravuje svůj majetek a hospodaří dle ročního rozpočtu.

(2) Příjmy komory tvoří poplatek za zápis do seznamu členek komory, poplatek za kvalifikační zkoušku, příspěvek na činnost komory, členský příspěvek, dotace, dary, výnosy z majetku, výnosy z pokut za kárné provinění a jiné příjmy.

(3) Vlastní hospodářská činnost komory nesmí být v rozporu s účelem, k němuž byla komora zřízena.

§ 21

Stavovské předpisy

(1) Komora vyhlašuje stavovské předpisy ve věstníku zveřejňovaném na jejích internetových stránkách; účinné jsou vždy nejdříve uplynutím 30 dnů od jejich vyhlášení.

(2) Komora je povinna stavovské předpisy ke dni vyhlášení předložit ministerstvu.

(3) Má-li ministr zdravotnictví za to, že stavovský předpis komory je v rozporu se zákonem, je oprávněn podat návrh na jeho zrušení soudu.

§ 22

Porodní asistent

Pro porodní asistenty se příslušné pojmy tohoto zákona používají přechýlené.


§ 23

Užití správních předpisů

Pro rozhodování volených orgánů komory o právech a povinnostech jiných osob se přiměřeně použije správního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak. Proti rozhodnutí orgánu komory o odvolání je přípustná žaloba ve správním soudnictví.


§ 24

Přechodná ustanovení

(1) Porodním asistentkám, které vykonávaly povolání porodní asistentky před 1. lednem 2023, udělí komora kvalifikační zkoušku ke dni jejich zápisu do seznamu porodních asistentek.

(2) Ministerstvo zajistí svolání a organizaci ustavujícího sněmu České komory porodních asistentek do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

(3) Ustavujícího sněmu se může s právem volit a být volen zúčastnit každá fyzická osoba, která při prezenci k ustavujícímu sněmu osvědčila způsobilost k výkonu povolání porodní asistentky dle zvláštního právního předpisu1), když k prokázání zdravotní způsobilosti pro tyto účely postačí čestné prohlášení, a uhradila členský příspěvek ve výši 1.000 Kč.


Poznámky pod čarou

1) § 3 zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů

2) § 76 zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů

3) § 76 odst. 4 zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů

4) § 74 odst. 3 zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů

5) § 77 zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů

6) § 12 a § 14 zákona č. 372/2011 Sb., o poskytování zdravotních služeb, ve znění pozdějších předpisů

7) § 79 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů

8) § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů



ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních


Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 111/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 346/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 201/2017 Sb., zákona č. 284/2018 Sb., zákona 176/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb. se mění takto:


1. V § 3 se doplňuje odstavec 7, který zní:


„(7) Pokud zvláštní zákon vyžaduje členství v profesní komoře či zápis do seznamu vedeného profesní komorou jako podmínku výkonu povolání zdravotnického pracovníka, zjišťuje se splnění této podmínky z internetových stránek příslušné komory a to vždy

a) před zahájením výkonu povolání a po přerušení výkonu povolání na dobu delší než 1 rok,

b) v případě důvodného podezření, že došlo ke změně v plnění této podmínky.“


2. § 6 se včetně nadpisu zrušuje.


3. V dílu 2 hlavy II se za stávající § 28 vkládá § 28a, který včetně poznámky pod čarou zní:


§ 28a

Odborná způsobilost k výkonu povolání porodní asistentky


(1) Odborná způsobilost k výkonu povolání porodní asistentky se získává absolvováním


a) nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu porodních asistentek,


b) tříletého studia v oboru diplomovaná porodní asistentka na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004,


c) střední zdravotnické školy v oboru ženská sestra nebo porodní asistentka, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997.


(2) Porodní asistentka je způsobilá vykonávat bez odborného dohledu již před získáním specializované způsobilosti činnosti stanovené stavovským předpisem příslušné profesní komory.


(3) Specializovaná způsobilost porodní asistentky se získává složením kvalifikační zkoušky dle zvláštního právního předpisu.33)


(4) Za výkon povolání porodní asistentky se považuje poskytování zdravotní péče v porodní asistenci, to je zajištění nezbytného dohledu, poskytování péče a rady ženám během těhotenství, při porodu a šestinedělí, pokud probíhají fyziologicky, vedení fyziologického porodu a poskytování péče o novorozence; součástí této zdravotní péče je také ošetřovatelská péče o ženu na úseku gynekologie. Dále se porodní asistentka ve spolupráci s lékařem podílí na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, paliativní, neodkladné nebo dispenzární péči.


(5) Praktické vyučování v oboru uvedeném v odstavci 1 písm. a) musí být prováděno v akreditovaném zařízení.


_________________________


33) § 10 zákona č. ……/………. Sb., o České komoře porodních asistentek.“



4. V § 95 odst. 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písm. c), které zní:


„c) kárném postihu této osoby, pokud může mít v daném členském státě vliv na zahájení výkonu zdravotnického povolání.“.

5. V § 95 odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písm. c), které zní:


c) informace o kárném postihu; informaci zašle ministerstvu příslušná profesní komora do 5 dnů ode dne obdržení žádosti..




ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o zdravotních službách


Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 44/2019 Sb. zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb. se mění takto:


1. V § 5 odst. 2 písm. g) se slova „nebo v souvislosti s těhotenstvím a porodem“ zrušují.

2. V § 5 odst. 2 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

„j) péče v porodní asistenci, jejímž účelem je zajištění nezbytného dohledu, poskytování péče a rady ženám v souvislosti s těhotenstvím, porodem a šestinedělím, vedení porodu a poskytování péče o novorozence; součástí této zdravotní péče je také související ošetřovatelská, preventivní, léčebná, diagnostická, rehabilitační, paliativní, neodkladná nebo dispenzární péče.“.

3. V § 10 odst. 1 písm. b) se za slova „rehabilitační péče“ vkládají slova „, péče v porodní asistenci“.

4. V§ 10 se na konci odst. 3 doplňuje věta „Výkony péče v porodní asistenci lze podle odstavce 1 vykonávat pouze při fyziologickém a nízkorizikovém těhotenství a porodu.“.

5. V § 11 se doplňuje nový odstavec 9, který zní:

„(9) Prováděcí předpis stanoví požadavky na minimální vybavení porodní asistentky pro poskytování péče v porodní asistenci ve vlastním sociálním prostředí pacienta.“.

6. V 14 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo je zapsána do seznamu porodních asistentek, jestliže je zápis podmínkou pro výkon tohoto povolání,“.

7. V § 16 odst. 1 písm. e) se za slova „výkon tohoto povolání,“ vkládají slova „nebo je zapsána do seznamu porodních asistentek, jestliže zápis je podmínkou pro výkon tohoto povolání,“.

8. V § 16 odst. 2 písm. a) se za slova „výkon tohoto povolání,“ vkládají slova „nebo je zapsána do seznamu porodních asistentek, jestliže zápis je podmínkou pro výkon tohoto povolání,“.



ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění


Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb. se mění takto:


1. V § 13 odst. 2 písm. a) se za slovo „paliativní“ vkládají slova „, péče v porodní asistenci“.

2. V § 18 odst. 1 se za slova „klinických psychologů“ vkládají slova „, porodních asistentek“.





ČÁST PÁTÁ

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022, kromě části první § 3 odst. 1 věta první a části druhé, třetí a čtvrté, které nabývají účinnosti dne 1. ledna 2023.




Návrh úprav prováděcích právních předpisů


Vyhláška č. 92/2012 Sb. o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče


(1) Obecné požadavky na minimální technické a věcné vybavení (dále jen „technické a věcné vybavení“) zdravotnických zařízení jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(2) Další požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení

a) ambulantní péče jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce,

b) jednodenní péče jsou stanoveny v příloze č. 3 k této vyhlášce,

c) lůžkové péče jsou stanoveny v příloze č. 4 k této vyhlášce,

d) lékárenské péče jsou stanoveny v příloze č. 5 k této vyhlášce,

e) zdravotnické dopravní služby jsou stanoveny v příloze č. 6 k této vyhlášce,

f) zdravotnické záchranné služby jsou stanoveny v příloze č. 7 k této vyhlášce,

g) přepravy pacientů neodkladné péče jsou stanoveny v příloze č. 8 k této vyhlášce,

h) protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby jsou stanoveny v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(3) Požadavky na technické a věcné vybavení kontaktních pracovišť domácí péče jsou stanoveny v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(4) Touto vyhláškou nejsou dotčeny požadavky na zdravotnická zařízení a kontaktní pracoviště domácí péče stanovené jinými právními předpisy1 ) .

(5) Požadavky na vybavení porodní asistentky při poskytování péče v porodní asistenci ve vlastním sociálním prostředí pacienta jsou stanoveny v příloze č. 11 k této vyhlášce.



Příloha č. 10 k vyhlášce č. 92/2012 Sb.

Požadavky na technické a věcné vybavení kontaktních pracovišť domácí péče


1. Kontaktní pracoviště ošetřovatelské péče

Vybavení:

a) nábytek pro práci všeobecné sestry,

b) kartotéční skříň, pokud není zdravotnická dokumentace vedena výhradně v elektronické podobě,

c) připojení k veřejné telefonní síti mobilní,

d) tonometr,

e) fonendoskop,

f) teploměr lékařský,

g) pomůcky k odběru biologického materiálu,

h) pomůcky pro ošetřování chronických ran,

i) pomůcky pro katetrizaci močového měchýře ženy,

j) glukometr,

k) irigátor, pokud je péče poskytována pacientům s potížemi při vyprazdňování,

l) pomůcky pro poskytnutí první pomoci včetně kardiopulmonální resuscitace, tj. resuscitační rouška, rukavice, výbava pro stavění krvácení,

m) box pro přepravu biologického materiálu.

Kontaktní pracoviště musí mít minimální plochu 10 m2 a sanitární zařízení pro zaměstnance4 ) .


1.1. Kontaktní pracoviště ošetřovatelské péče v gynekologii a péče v porodní asistenci

Vybavení:

a) nábytek pro práci porodní asistentky,

b) kartotéční skříň, pokud není zdravotnická dokumentace vedena výhradně v elektronické podobě,

c) připojení k veřejné telefonní síti mobilní,

d) přístroj pro detekci ozev plodu,

e) jednorázové pomůcky k vyšetření těhotné ženy,

f) tonometr,

g) fonendoskop,

h) teploměr lékařský,

i) pomůcky pro poskytnutí první pomoci včetně kardiopulmonální resuscitace, tj. resuscitační rouška, rukavice, výbava pro stavění krvácení,

j) box pro přepravu biologického materiálu.

Kontaktní pracoviště musí mít minimální plochu 10 m2 a sanitární zařízení pro zaměstnance4 ) .


2. Kontaktní pracoviště léčebně rehabilitační péče

Vybavení:

a) nábytek pro práci zdravotnických pracovníků,

b) kartotéční skříň, pokud není zdravotnická dokumentace vedena výhradně v elektronické podobě,

c) připojení k veřejné telefonní síti mobilní,

d) pomůcky pro vyšetření a trénink funkčních schopností a činností sebeobsluhy v domácím prostředí,

e) pomůcky pro poskytnutí první pomoci včetně kardiopulmonální resuscitace, tj. resuscitační rouška, rukavice, výbava pro stavění krvácení.

Kontaktní pracoviště musí mít minimální plochu 10 m2 a sanitární zařízení pro zaměstnance4 ) .

3. Kontaktní pracoviště paliativní péče

Vybavení je shodné s vybavením uvedeným v bodě 1 této přílohy a dále ve vybavení musí být:

a) dávkovač stříkačkový,

b) odsávačka,

c) box pro přepravu biologického materiálu.

Kontaktní pracoviště musí mít minimální plochu 10 m2 a sanitární zařízení pro zaměstnance4 ) .


Příloha č. 11 k vyhlášce č. 92/2012 Sb.

Požadavky na vybavení porodní asistentky při poskytování služeb ve vlastním sociálním prostředí pacienta

a) vyšetřovací světlo,

c) sterilní svorka nebo gumička na pupečník,

d) sterilní nůžky,

e) fetální doppler,

f) pulzní oxymetr,

g) odsávačka,

h) laryngoskop a pomůcky k zajištění dýchacích cest,

j) přenosná váha pro novorozence,

k) měřidlo délky novorozence,

l) vaginální zrcadla,

m) zdroj medicinálního kyslíku.


Vyhláška č. 99/2012 Sb. o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb


Příloha č. 8 k vyhlášce č. 99/2012 Sb.


Požadavky na personální zabezpečení domácí péče


1. ošetřovatelská péče

a) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu,

b) všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud jsou vykonávány činnosti podle jiného právního předpisu4) a

c) dětská sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud je poskytována domácí péče dětem do 3 let.


1.1. ošetřovatelská péče v gynekologii a péče v porodní asistenci


a) porodní asistentka způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu a

b) porodní asistentka se specializovanou způsobilostí způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud jsou vykonávány činnosti podle jiného právního předpisu12).


2. léčebně rehabilitační péče

Fyzioterapeut způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu.


3. paliativní péče

a) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu,

b) všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud jsou vykonávány činnosti podle jiného právního předpisu4) a

c) dětská sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud je poskytována domácí péče dětem do 3 let.


Důvodová zpráva

A. Obecná část

1. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Předkládaným návrhem zákona se zřizuje Česká komora porodních asistentek, samosprávná stavovská organizace.

Účelem zřízení komory je především

- posílení stavu porodních asistentek a zvýšení prestiže tohoto povolání,

- navýšení zájmu o výkon tohoto povolání, když v současnosti se obor potýká se sníženým zájmem,

- zdůraznění specifické, nezávislé role porodní asistentky v systému poskytování zdravotní péče,

- zvýšení kvality péče v porodní asistenci prostřednictvím sjednocení doporučovaných postupů a pravidel poskytování péče,

- ochrana pacientů prostřednictvím sjednoceného odborného dohledu nad kvalitou poskytování poradenství a péče v porodní asistenci,

- zlepšení pregraduálního i celoživotního vzdělávání v porodní asistenci prostřednictvím stavovské organizace.

Základ úpravy je odvozen od komor zřizovaných zákonem č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, přičemž jsou zohledněny dlouholeté praktické zkušenosti s fungováním komor zřízených tímto zákonem. Přihlédnuto bylo k mladší úpravě další významné stavovské organizace, České advokátní komory, zřízené zákonem č. 85/1996 Sb. Inspirací byly i úpravy zahraniční, především rakouská, využity byly i zkušenosti s obdobnou slovenskou právní úpravou.

Zásadní odlišnost mezi stávající lékařskou (či lékárnickou nebo stomatologickou) komorou spočívá ve dvojkolejnosti členství v nově zřizované komoře. Podmínkou výkonu povolání porodní asistentky se stává zápis do seznamu vedeného komorou. Tento zápis však neopravňuje porodní asistentku volit a být volena do orgánů komory. Také s ním však není spjata povinnost hradit členský příspěvek (pouze pravidelný nižší příspěvek na činnost komory).

Právo volit a být volena nabývá porodní asistentka až s členstvím v komoře. To je dobrovolné a k jeho nabytí není třeba splnění žádných zvláštních podmínek kromě předchozího zápisu do seznamu porodních asistentek.

Samotný zápis do seznamu porodních asistentek umožňuje pouze výkon povolání pod odborným dohledem. Aby mohla porodní asistentka vykonávat povolání bez odborného dohledu, musí složit kvalifikační zkoušku. Připuštění k ní je podmíněno vykonáním tří let praxe.

Komora má obdobná práva jako komory lékařských zdravotnických povolání. Je jím především právo podílet se na přípravě právních předpisů týkajících se poskytování péče v porodní asistenci, právo v mezích svěřených pravomocí a za účelem dosažení stanovených cílů vydávat stavovské předpisy a kárná pravomoc nad všemi příslušnicemi stavu porodních asistentek.

Na rozdíl od komory lékařské nezřizují se ze zákona regionální organizace komory. To je dáno především menším počtem porodních asistentek a snahou nezatěžovat rozpočet komory.

Vedlejším z cílů předkládané právní úpravy je reagovat na fenomén tzv. domácích porodů. Přes veškerou snahu porodníků a dalších lékařů upozorňovat na související rizika je konstantně zaznamenáváno nízké, nikoli však nepatrné množství těchto porodů. Ze základního práva na soukromí je judikaturou evropských ústavních a lidsko-právních soudů dovozováno právo matky si takový porod zvolit a to i při poměřování s potenciálním omezením práva dítěte na zdraví. V souladu s tímto obecně přijímaným právním názorem český právní řád domácí porody umožňuje. Zapovídá při nich nicméně poskytování zdravotních služeb porodní asistentkou s výjimkou první pomoci. Rozdíl mezi první pomocí a úkony porodní péče je však těžké v přestupkových řízeních odlišovat a prokazovat. Toho začaly porodní asistentky využívat k legalizaci zdravotních služeb poskytovaných při domácích porodech. V tuhle chvíli tak není k dispozici nástroj, jak je efektivně regulovat.

Na tuto situaci návrh zákona reaguje poskytnutím zázemí a podpory stavovské organizace nemocničním porodním asistentkám k dalšímu zlepšování jejich péče tak, aby méně rodičů inklinovalo k porodu v domácím prostředí a volili porod nemocniční. Za stejným účelem chce návrh posílit odpovědnost soukromých porodních asistentek, aby se porodnice nemusely obávat uzavírat s nimi smlouvy. Komora dá porodním asistentkám zároveň větší vyjednávací sílu k prosazování jiných typů porodních zařízení, ve kterých by požívaly větší nezávislosti spojené ovšem s větší odpovědností, tedy především center porodních asistentek v porodnicích. Ty by měly pojmout další velkou část klientek, které by jinak volily domácí porod. V krajním případě by měl návrh umožnit, aby porod dětí, jejichž rodiče si přese všechno uvedené porod v domácím prostředí zvolí, mohl probíhat za doprovodu porodní asistentky, ale porodní asistentky zkušené, přezkoušené, vedené jasnými metodikami a kárně odpovědné.

Návrh byl před zařazením do legislativního procesu projednán na kulatých stolech s účastí zástupkyň stávajících spolků porodních asistentek (Česká společnost porodních asistentek, z.s., Česká komora porodních asistentek, z.s., Unie porodních asistentek, z.s.). Návrh podpořila Perinatologická sekce České gynekologicko-porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evanglisty Purkyně, z.s. a Evropská asociace porodních asistentek (European Midwives Association).

Povolání porodní asistentky je jedním z povolání regulovaných právem Evropské unie a návrh zákona bere tuto skutečnost v potaz.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě i s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie

Problematika je částečně upravena oddílem 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací. Navrhovaná úprava není v rozporu s tímto ani jinými předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Na právní úpravu řešenou tímto návrhem se nevztahují žádné mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána. Úprava se dotýká problematiky práva na soukromí zaručeného mmj. Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Dotčení tohoto práva bylo posuzováno v řízeních u Evropského soudu pro lidská práva č. 28859/11 a 28473/12, kdy soud vyzval české zákonodárce, „že by měli příslušnou právní úpravu podrobovat neustálému přezkumu tak, aby zohledňovala lékařský a vědecký vývoj při plném respektování práv žen v oblasti reprodukčního zdraví, a to zejména zajištěním adekvátních podmínek jak pro pacientky, tak pro zdravotnické pracovníky v porodnicích po celé zemi.“ Navrhovaná úprava bere toto doporučení plně v potaz.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Navrhovaná právní úprava bude mít dopad v řádu desetitisíců až nižších statisíců korun českých na rozpočet Ministerstva zdravotnictví. Tomu návrh ukládá organizaci ustavujícího sněmu komory porodních asistentek.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí České republiky a sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nebude mít zvláštní dopady na životní prostředí a podnikatelské prostředí ani sociální dopady, vč. dopadů na rodiny a specifické skupiny obyvatel. Zřízení komory nebude mít výrazný negativní finanční dopad na porodní asistentky. Předpokládá se, že příspěvek na činnost komory, ročně hrazený všemi porodními asistentkami, bude stanoven takové v míře, aby neměl výraznější dopad do jejich příjmové sféry. Pouze členkami komory pak bude hrazen členský příspěvek, přičemž členství v komoře je nadstavbové a dobrovolné.

7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrhem zřizovaná Česká komora porodních asistentek bude zpracovatelem osobních údajů. Ze zákona povede seznam porodních asistentek, evidenci hostujících porodních asistentek a seznam svých členek a další evidenci související s kvalifikačními zkouškami a kárným dohledem.

8. Zhodnocení současného stavu a navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Předmětná právní úprava nemá vztah k rovnému postavení mužů a žen ani k zákazu diskriminace.

9. Zhodnocení korupčních rizik

Vzhledem k obsahu právní úpravy nebyla shledána žádná rizika, která by mohla vést ke korupčnímu jednání.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava se nevztahuje k bezpečnosti nebo obraně státu.


B. Zvláštní část

K části první

K § 1

Úvodním ustanovením se zřizuje Česká komora porodních asistentek coby právnická osoba. Komora je samosprávnou stavovskou organizací všech porodních asistentek.


K § 2

Ustanovení obsahuje základní výčet práv a povinností komory. Vedle povinností dle písmen a) až e) dobře známých z ostatních profesních komor je komora dále pověřena vyjednávat porodním asistentkám pojištění profesní odpovědnosti, potřebné především při samostatném výkonu povolání, a dále pro ně vyjednávat smlouvy o úhradě služeb se zdravotními pojišťovnami (nezbytné pro zajištění komunitní péče) a smlouvy o spolupráci s poskytovateli zdravotních služeb (nezbytné pro návaznost komunitní péče na péči institucionální). Ve všech případech tak budou porodní asistentky moci těžit ze zázemí profesní organizace, která jim umožní zajistit lepší vyjednávací pozici, než by měly samotné. Možnost porodních asistentek sjednávat si tyto smlouvy samostatně, bez zapojení komory, tím není dotčena.

Oprávnění komory jsou opět analogická oprávnění stávajících profesních komor. Jedná se především o právo účastnit se tvorby příslušných právních předpisů, vydávat vlastní stavovské předpisy a vykonávat nad porodními asistentkami kárnou pravomoc.

K § 3

Ustanovení nově zavádí zápis do seznamu porodních asistentek jako podmínku výkonu povolání porodní asistentky na území České republiky. Tato podmínka doplňuje podmínky dosud stanovené zákonem č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních. Osoba zapsaná do seznamu porodních asistentek se bude považovat za porodní asistentku, bude moci vykonávat povolání porodní asistentky v pracovním poměru k poskytovateli zdravotních služeb i samostatně, bude podléhat kárné pravomoci komory, bude moci využívat práva a muset dodržovat povinnosti stanovené § 7 tohoto zákona a bude podléhat kárné pravomoci komory.

Samotným zápisem do seznamu porodních asistentek se porodní asistentka nestává členkou komory, nenabývá teda práva volit a být volena do orgánů komory a povinnosti hradit členský příspěvek. Těch nabývá až s případným přijetím za členku komory na základě dobrovolně podané žádosti.


K § 4

Ustanovení upravuje oprávnění zahraničních porodních asistentek vykonávat své povolání na území České republiky. Hostující porodní asistentka jej vykonává dle stávajících ustanovení zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních. Doplňuje se pouze povinnost Ministerstva zdravotnictví informovat o její činnosti komoru a povinnost komory informovat zemi původu hostující porodní asistentky a případných stížnostech. Pokud by stát původu stížnost dostatečně nevyřídil, může komora sama přijmout ekvivalent kárného opatření.

Usazené porodní asistentky se nově zapisují do seznamu porodních asistentek vedeného komorou. V případě uložení kárného opatření usazené porodní asistentky informuje komora její stát původu.

Specializovaná způsobilost usazených porodních asistentek zaváděná návrhem jako podmínka výkonu povolání bez odborného dohledu se posuzuje podle § 73 odst. 3 písm. a) bod 2 zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních.

K § 5

Dle § 2 vede komora seznam svých členek, seznam porodních asistentek a evidenci hostujících porodních asistentek v rozsahu nezbytném pro výkon své činnosti. Dle § 5 informace ze seznamu porodních asistentek a evidence hostujících porodních asistentek poskytuje na vyžádání Ministerstvu zdravotnictví a v omezeném rozsahu veřejnosti. Ta si může dálkovým přístupem ověřit, že daná porodní asistentka je vedena v seznamu a je tedy oprávněna povolání porodní asistentky vykonávat, a zda složila kvalifikační zkoušku.

K § 6

Ustanovení upravuje vyškrtnutí ze seznamu porodních asistentek, s nímž se pojí zánik oprávnění vykonávat povolání porodní asistentky jak v pracovním poměru, tak samostatně. O vyškrtnutí porodní asistentky vykonávající povolání samostatně informuje komora krajský úřad, který ji vydal oprávnění, a/nebo zaměstnavatele porodní asistentky. Informaci o zaměstnavateli získává komora jako součást evidence profesní způsobilosti dle § 7 odst. 2 písm. e) a § 9 odst. 1 písm. c). Ustanovení dále upravuje zánik členství v komoře.

K § 7

Ustanovením jsou upraveny práva a povinnosti porodních asistentek a nadto práva a povinnosti členek komory. Porodní asistentky mají rovný přístup k dalšímu vzdělávání a supervizím organizovaným komorou a k poskytovanému odbornému poradenství. Mezi povinnosti porodní asistentky spadá především odborný výkon povolání v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a stavovskými předpisy.

K § 8

Obsahem členských práv a povinností je právo volit a být volen do orgánů komory a povinnost platit členské příspěvky.

K § 9

Ustanovení obsahuje výčet podmínek profesní způsobilosti, které je porodní asistentka povinna plnit po celou dobu trvání jejího zápisu do seznamu porodních asistentek, a to na základě § 7 odst. 2 písm. e). Mezi tyto podmínky patří účast na celoživotním vzdělávání, účast na odborných supervizích a vedení evidence profesní způsobilosti.

K § 10

Mezi kompetence porodní asistentky patří samostatné vedení porodu. Vzhledem k vysokým nárokům na znalosti a zkušenosti porodní asistentky při této činnosti stanoví zákon nově jako podmínku výkonu povolání porodní asistentky bez odborného dohledu složení kvalifikační zkoušky. K ní může být porodní asistentka připuštěna po absolvování odborné praxe, doložení evidence profesní způsobilosti a úhradě poplatku za kvalifikační zkoušku.

K § 11

Odborná praxe se stanoví jako tříletá a musí být vykonána v rozmezí šesti po sobě jdoucích uplynulých let; ke starší praxi se nepřihlíží. Délka praxe může být rozhodnutím předsedkyně zkušební komise zkrácena, podmínky pro zkrácení stanoví prováděcí předpis.

K § 12 až § 15

Tato ustanovení se zabývají orgány komory. Zřizuje se sněm, představenstvo, prezidentka komory, kárná komise, revizní komise a zkušební komise. Nejvyšším orgánem komory je přitom sněm, jehož se mohou účastnit všechny členky komory (nikoli tedy pouhé zapsané porodní asistentky, které členkami nejsou). Sněm, který se koná nejméně jednou za dva roky, především přijímá základní stavovské předpisy a volí členy ostatních orgánů. Statutárním orgánem je představenstvo, navenek zastoupené prezidentkou komory.

K § 16

Kárnou pravomoc nad všemi zapsanými porodními asistentkami vykonává pětičlenná kárná komise. Pro omezení možného střetu zájmů se stanoví, že členkou kárné komise nemůže být členka představenstva nebo revizní komise. Komise je pověřena zabývat se porušením povinností porodní asistentky obsažených v právním nebo stavovském předpisu či kárném opatření zjištěných jak při vlastní činnosti, tak na základě přijatého oznámení. Dojde-li k závěru, že se porodní asistentka dopustila kárného provinění, uloží jí kárné opatření. Tím může být napomenutí, nápravné opatření (např. školení či terapeutické konzultace), pokuta do výše trojnásobku minimální měsíční mzdy, podmíněné vyškrtnutí ze seznamu porodních asistentek a vyškrtnutí ze seznamu porodních asistentek. Proti rozhodnutí kárné komise se lze odvolat k revizní komisi. Její rozhodnutí je soudně přezkoumatelné dle ustanovení soudního řádu správního.

K § 17

Pětičlenná revizní komise kontroluje činnost a hospodaření komory. Rozhoduje o odválních proti rozhodnutí jiných orgánů komory. Je také oprávněna pozastavit výkon rozhodnutí prezidentky, viceprezidentky nebo představenstva komory, jsou-li v rozporu s právními předpisy nebo předpisy komory.

K § 18

Zkušební komise má 9 členek. Z nich ustavuje předsedkyně komise tříčlenné senáty, před nimiž vykonávají porodní asistentky kvalifikační zkoušku.

K § 19

Pro zajištění minimální rovnováhy v hlasech zaměstnaných a samostatných porodních asistentek, jejich práva slyšet a být slyšen, se ustanovuje pojistka v podobě povinného zastoupení. To spočívá v příkazu, aby členkami volených orgánů byly vždy nejméně dvě zaměstnané a dvě samostatné porodní asistentky.

K § 20

Ustanovení se zabývá hospodařením komory. Stanoví nezbytnost řídit se ročním rozpočtem a omezují vlastní hospodářskou činnost komory tak, aby vždy byla v souladu s účelem, ke kterému byla komora zřízena.

K § 21

Komora je oprávněna přijímat vlastní stavovské předpisy. Ty nabývají účinnosti až po jejich vyhlášení ve věstníku zveřejňovaném na webových stránkách komory. Stavovské předpisy komory zároveň podléhají dohledu Ministerstva zdravotnictví. To je oprávněno navrhnout soudu zrušení předpisu, má-li za to, že je nezákonný.

K § 22

Vzhledem ke specifičnosti povolání porodní asistentky, kdy většina osob jej vykonávající jsou ženy, neužívá návrh zákona tradičního generického maskulina. Tím není dotčena osobní působnost zákona, který se vztahuje jak na porodní asistentky – ženy, tak porodní asistenty – muže.

K § 23

Stanoví se subsidiární použitelnost správního řádu. Proti rozhodnutí orgánů komory o odvolání, např. proti uloženému kárnému opatření, je přípustná žaloba ve správním soudnictví.

K § 24

Z důvodu ochrany legitimního očekávání příjemců normy a jejich práva na soukromí a podnikání se v přechodných ustanoveních navrhuje, že povinnost skládat kvalifikační zkoušku jako podmínku pro výkon povolání bez odborného dohledu se vztahuje pouze na porodní asistentky, které ke dni nabytí účinnosti celého zákona ještě nevykonávaly povolání porodní asistentky. Stávajícím porodním asistentkám bude kvalifikační zkouška udělena ze zákona bez nutnosti splnění dalších podmínek. Dopadne na ně povinnost zapsat se do seznamu porodních asistentek vedeného komorou, pro niž je však stanovena dostatečná legisvakanční lhůta.

Ustanovení dále ukládá Ministerstvu zdravotnictví, aby uspořádalo ustavující sněm České komory porodních asistentek. Vzhledem ke speciální koncepci členství, kdy se členkou nemá stávat každá zapsaná porodní asistentka, se jako podmínka účasti na ustavujícím sněmu stanoví uhrazení členského poplatku ve výši 1000 Kč.


K části druhé

V návaznosti na zákon o České komoře porodních asistentek se upravují související ustanovení zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. Doplňují se ustanovení týkající se dokladu o zápisu v seznamu vedeném komorou, který se vyžaduje vždy před zahájením výkonu povolání a v dalších odůvodněných případech.

Povolání porodní asistentky se přeřazuje do dílu 2 hlavy II. To znamená, že pro jeho výkon bez odborného dohledu bude nově třeba získání specializované způsobilosti. Tou je absolvování odborné praxe a složení kvalifikační zkoušky dle zákona o České komoře porodních asistentek. Komora stavovským předpisem stanoví, které činnosti může porodní asistentka vykonávat bez odborného dohledu ještě před získáním specializované způsobilosti.

Ministerstvo zdravotnictví se opravňuje podávat členským státům EU informace o kárném postihu zdravotnického pracovníka.


K části třetí

K § 5

V zákoně o zdravotních službách se v druzích zdravotní péče (preventivní, diagnostická, léčebná atd.) nově definuje také péče v porodní asistenci. Ta byla dosud podřazena pod péči ošetřovatelskou, přičemž nebyla vzata v úvahu specifičnost těhotenství a porodu, které jsou narozdíl od většiny ostatních medicínou řešených situací jevy zpravidla fyziologickými a nikoli patologickými. Jako takové si vyžadují svébytný přístup, jehož projevem praktickým je vyšší míra autonomie porodních asistentek při péči o těhotnou a rodící ženu (např. samostatné vedení fyziologického porodu porodní asistentkou) a projevem právním pak samostatná definice tohoto zvláštního druhu péče.

Definice tohoto druhu péče je pak nezbytná i pro další navrhované úpravy v § 10 zákona o zdravotních službách (viz níže).

K § 10 a § 11

Touto navrhovanou změnou reaguje předkladatel na fenomén tzv. domácích porodů. Přes veškerou snahu porodníků a dalších lékařů upozorňovat na související rizika je konstantně zaznamenáváno nízké, nikoli však nepatrné množství těchto porodů. Ze základního práva na soukromí je judikaturou evropských ústavních a lidsko-právních soudů dovozováno právo matky si takový porod zvolit a to i při poměřování s potenciálním omezením práva dítěte na zdraví. V souladu s tímto obecně přijímaným právním názorem český právní řád domácí porody umožňuje. Zapovídá však při nich poskytování zdravotních služeb porodní asistentkou s výjimkou první pomoci. Rozdíl mezi první pomocí a úkony porodní péče je však těžké v přestupkových řízeních odlišovat a prokazovat. Toho začaly porodní asistentky využívat k legalizaci zdravotních služeb poskytovaných při domácích porodech. V tuhle chvíli tak není k dispozici nástroj, jak je efektivně regulovat.

Na tuto situaci návrh zákona reaguje především poskytnutím zázemí a podpory stavovské organizace nemocničním porodním asistentkám k dalšímu zlepšování jejich péče tak, aby méně rodičů inklinovalo k porodu v domácím prostředí a volili porod nemocniční. Za stejným účelem chce návrh posílit odpovědnost soukromých porodních asistentek, aby se porodnice nemusely obávat uzavírat s nimi smlouvy. Komora dá porodním asistentkám také větší vyjednávací sílu k prosazování jiných typů porodních zařízení, ve kterých by požívaly větší nezávislosti spojené ovšem s větší odpovědností, tedy především center porodních asistentek v porodnicích. Ty by měly pojmout další velkou část klientek, které by jinak volily domácí porod.

Předmětem tohoto bodu jsou pak krajní případy porodů dětí, jejichž rodiče si přese všechno uvedené porod v domácím prostředí zvolí. Ustanovení umožňuje, aby porod mohl probíhat za doprovodu porodní asistentky, ale porodní asistentky zkušené, přezkoušené, kárně odpovědné a vedené jasnými metodikami.

Tyto metodiky, vydávané v podobě stavovských předpisů komorou, by měly mimo jiné definovat, kdy průběh těhotenství a porodu není fyziologický, resp. kdy je rizikový (např. v případě vícečetného porodu prvorodičkou). Bude-li průběh spadat do této kategorie, výkon péče v porodní asistenci coby domácí péče se zakazuje.

Jelikož se na poskytování péče v domácím prostředí pacienta nevztahuje prováděcí předpisy upravující minimální požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení (§ 11 odst. 5 a 6 zákona o zdravotních službách, resp. vyhláška č. 92/2012 Sb.o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče), ukládá se dále Ministerstvu zdravotnictví povinnost vydat prováděcím předpisem požadavky na minimální vybavení porodní asistentky pro poskytování péče v porodní asistenci ve vlastním sociálním prostředí pacienta.

Požadavky na personální zajištění péče v porodním asistenci v domácím prostředí pacienta Ministerstvo zdravotnictví doplní do příslušné vyhlášky (příloha 8 vyhlášky 99/2012 Sb. o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb) na základě stávajících ustanovení zákona.


K § 14 a § 16

V návaznosti na novou podmínku zápisu do seznamu porodních asistentek se upravují ustanovení týkající se ustanovení odborného zástupce a udělování oprávnění k poskytování zdravotních služeb.


K části čtvrté

Zákon o zdravotním pojištění se mění tak, že nově umožňuje poskytovat porodním asistentkám zdravotní služby bez předchozí indikace lékaře. Tímto ustanovením cílí zákonodárce na posílení komunitní péče, kdy budou porodní asistentky moci těhotenství samostatně indikovat a poskytovat zdravotní služby ženě těhotné, rodící nebo v šestinedělí i bez předchozí indikace gynekologem. Tato úprava je zároveň nápravou nedostatečné transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, která po členských státech požaduje, aby porodní asistentky na jejich území směly mj. samostatně diagnostikovat těhotenství.

V návaznosti na zařazení péče v porodní asistenci mezi druhy zdravotní péče v zákoně o zdravotních službách se tato péče doplňuje také do seznamu hrazených druhů péče v zákoně o zdravotním pojištění.


K části páté

Stanoví se dostatečná legisvakanční lhůta a zároveň odložená účinnost pro ustanovení požadující zápis do seznamu porodních asistentek jako podmínku výkonu povolání porodní asistentky. Tím bude zajištěna kontinuita výkonu povolání stávajících porodních asistentek, které budou mít dostatek času zajistit si zápis do seznamu vedeného komorou.

Platné znění s vyznačením navrhovaných změn


Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů


§ 3

Způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka


(1) Způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka má ten, kdo

a) má odbornou způsobilost podle tohoto zákona, nebo jemuž byla uznána způsobilost k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu povolání jiného odborného pracovníka v souladu s ustanoveními hlavy VII nebo VIII,

b) je zdravotně způsobilý,

c) je bezúhonný.

(2) Zdravotnický pracovník a jiný odborný pracovník je povinen doložit zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékařským posudkem3b) vydaným na základě lékařské prohlídky. Lékařský posudek vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, a není-li, jiný poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství. Seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání, obsah lékařských prohlídek a náležitosti lékařského posudku stanoví prováděcí právní předpis. Zdravotní způsobilost se zjišťuje

a) před zahájením výkonu povolání a po přerušení výkonu povolání na dobu delší než 3 roky,

b) v případě důvodného podezření, že došlo ke změně zdravotního stavu zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka,

1. na vyžádání správního orgánu, který vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jde-li o poskytovatele zdravotních služeb, který je oprávněn poskytovat zdravotní služby bez ustanovení odborného zástupce, nebo o odborného zástupce, je-li ustanoven,

2. na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, který podle lékařského posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb pozbyl zdravotní způsobilost k práci, nebo

3. na vyžádání ministerstva, jde-li o zdravotnického pracovníka podle tohoto zákona.

Fyzické osoby, kterým byla uznána zdravotní způsobilost podle hlavy VII, dokládají zdravotní způsobilost rozhodnutím ministerstva (§ 81) před prvním zahájením výkonu povolání. Hostující osoby dokládají zdravotní způsobilost dokladem požadovaným v členském státě původu (§ 79).

(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, nebo se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen5).

(4) Doklad o bezúhonnosti

a) se vyžaduje vždy před zahájením výkonu zdravotnického povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka nebo též v jiných odůvodněných případech; v průběhu výkonu zdravotnického povolání v odůvodněných případech též na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, nebo na vyžádání správního orgánu, který zdravotnickému pracovníku nebo jinému odbornému pracovníku, který poskytuje zdravotní služby, vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách,

b) si vyžádá ministerstvo pro účely správního řízení vedeného podle tohoto zákona.

(5) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů24) nebo dokladem prokazujícím splnění podmínky bezúhonnosti vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, a doklady vydanými státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 6 měsíců; výpis z evidence Rejstříku trestů a tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát uvedený ve větě první výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, nebo nelze-li jej získat, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti. Cizinec, který je nebo byl státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie24).

(6) Fyzické osoby, kterým byla uznána bezúhonnost podle hlavy VII, dokládají bezúhonnost rozhodnutím ministerstva před prvním zahájením výkonu povolání. Hostující osoby dokládají bezúhonnost dokladem požadovaným v členském státě původu.

(7) Pokud zvláštní zákon vyžaduje členství v profesní komoře či zápis do seznamu vedeného profesní komorou jako podmínku výkonu povolání zdravotnického pracovníka, zjišťuje se splnění této podmínky z internetových stránek příslušné komory a to vždy

a) před zahájením výkonu povolání a po přerušení výkonu povolání na dobu delší než 1 rok,

b) v případě důvodného podezření, že došlo ke změně v plnění této podmínky.



Díl 1

Zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti


§ 6

Odborná způsobilost k výkonu povolání porodní asistentky


(1) Odborná způsobilost k výkonu povolání porodní asistentky se získává absolvováním


a) nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu porodních asistentek,

b) tříletého studia v oboru diplomovaná porodní asistentka na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004,

c) střední zdravotnické školy v oboru ženská sestra nebo porodní asistentka, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997.

(2) Za výkon povolání porodní asistentky se považuje poskytování zdravotní péče v porodní asistenci, to je zajištění nezbytného dohledu, poskytování péče a rady ženám během těhotenství, při porodu a šestinedělí, pokud probíhají fyziologicky, vedení fyziologického porodu a poskytování péče o novorozence; součástí této zdravotní péče je také ošetřovatelská péče o ženu na úseku gynekologie. Dále se porodní asistentka ve spolupráci s lékařem podílí na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, paliativní, neodkladné nebo dispenzární péči.

(3) Praktické vyučování v oboru uvedeném v odstavci 1 písm. a) musí být prováděno v akreditovaném zařízení.

Díl 2

Zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné a specializované způsobilosti


§ 28a

Odborná způsobilost k výkonu povolání porodní asistentky

(1) Odborná způsobilost k výkonu povolání porodní asistentky se získává absolvováním

a) nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu porodních asistentek,

b) tříletého studia v oboru diplomovaná porodní asistentka na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004,

c) střední zdravotnické školy v oboru ženská sestra nebo porodní asistentka, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997.

(2) Porodní asistentka je způsobilá vykonávat bez odborného dohledu již před získáním specializované způsobilosti činnosti stanovené stavovským předpisem příslušné profesní komory.

(3) Specializovaná způsobilost porodní asistentky se získává složením kvalifikační zkoušky dle zvláštního právního předpisu.33)

(4) Za výkon povolání porodní asistentky se považuje poskytování zdravotní péče v porodní asistenci, to je zajištění nezbytného dohledu, poskytování péče a rady ženám během těhotenství, při porodu a šestinedělí, pokud probíhají fyziologicky, vedení fyziologického porodu a poskytování péče o novorozence; součástí této zdravotní péče je také ošetřovatelská péče o ženu na úseku gynekologie. Dále se porodní asistentka ve spolupráci s lékařem podílí na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, paliativní, neodkladné nebo dispenzární péči.

(5) Praktické vyučování v oboru uvedeném v odstavci 1 písm. a) musí být prováděno v akreditovaném zařízení.


§ 95


(1) Ministerstvo poskytne členskému státu, v němž fyzická osoba vykonává nebo hodlá vykonávat zdravotnické povolání, na jeho žádost informace o

a) postihu za trestný čin této osoby, pokud postih souvisí s výkonem zdravotnického povolání, a

b) postihu za přestupek této osoby, pokud souvisí s výkonem zdravotnického povolání nebo může mít v daném členském státě vliv na zahájení výkonu zdravotnického povolání.,

c) kárném postihu této osoby, pokud může mít v daném členském státě vliv na zahájení výkonu zdravotnického povolání.

Poskytnutí informací podle věty první ministerstvo zajistí podle hlavy VII zákona o uznávání odborné kvalifikace. Obdobně ministerstvo informuje členský stát původu v případě hostující osoby.

(2) Pro účely stanovené v odstavci 1 je ministerstvo oprávněno si vyžádat

a) výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, a

b) informace o postihu za přestupek, pokud tento postih souvisí s výkonem zdravotnického povolání nebo může mít v daném členském státě vliv na zahájení výkonu zdravotnického povolání; informace o správním postihu zašle ministerstvu příslušný správní orgán do 5 dnů ode dne obdržení žádosti.,

c) informace o kárném postihu; informaci zašle ministerstvu příslušná profesní komora do 5 dnů ode dne obdržení žádosti.

(3) Pro účely stanovené v odstavci 1 je ministerstvo oprávněno vyžádat si opis pravomocného rozhodnutí od soudu nebo příslušného správního orgánu. Pokud rozhodnutí neobsahuje skutečnosti rozhodné pro posouzení skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a), je ministerstvo oprávněno nahlížet do těch částí trestního spisu nebo správního spisu, které tyto skutečnosti obsahují.


Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů


§ 5

Druhy zdravotní péče


(1) Druhy zdravotní péče podle časové naléhavosti jejího poskytnutí jsou

a) neodkladná péče, jejímž účelem je zamezit nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo by mohly vést k náhlé smrti nebo vážnému ohrožení zdraví, nebo způsobují náhlou nebo intenzivní bolest nebo náhlé změny chování pacienta, který ohrožuje sebe nebo své okolí,

b) akutní péče, jejímž účelem je odvrácení vážného zhoršení zdravotního stavu nebo snížení rizika vážného zhoršení zdravotního stavu tak, aby byly včas zjištěny skutečnosti nutné pro stanovení nebo změnu individuálního léčebného postupu nebo aby se pacient nedostal do stavu, ve kterém by ohrozil sebe nebo své okolí,

c) nezbytná péče, kterou z lékařského hlediska vyžaduje zdravotní stav pacienta, který je zahraničním pojištěncem, s přihlédnutím k povaze dávek a k délce pobytu na území České republiky; v případě zahraničních pojištěnců z členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace musí být zdravotní péče poskytnuta v takovém rozsahu, aby zahraniční pojištěnec nemusel vycestovat do země pojištění dříve, než původně zamýšlel,

d) plánovaná péče, která není zdravotní péčí uvedenou v písmenech a), b) nebo c).

(2) Druhy zdravotní péče podle účelu jejího poskytnutí jsou

a) preventivní péče, jejímž účelem je včasné vyhledávání faktorů, které jsou v příčinné souvislosti se vznikem nemoci nebo zhoršením zdravotního stavu, a provádění opatření směřujících k odstraňování nebo minimalizaci vlivu těchto faktorů a předcházení jejich vzniku,

b) diagnostická péče, jejímž účelem je zjišťování zdravotního stavu pacienta a okolností, jež mají na zdravotní stav pacienta vliv, informací nutných ke zjištění nemoci, jejího stavu a závažnosti, dalších informací potřebných ke stanovení diagnózy, individuálního léčebného postupu a informací o účinku léčby,

c) dispenzární péče, jejímž účelem je aktivní a dlouhodobé sledování zdravotního stavu pacienta ohroženého nebo trpícího nemocí nebo zhoršením zdravotního stavu, u kterého lze podle vývoje nemoci důvodně předpokládat takovou změnu zdravotního stavu, jejíž včasné zjištění může zásadním způsobem ovlivnit další léčbu a vývoj nemoci,

d) léčebná péče, jejímž účelem je příznivé ovlivnění zdravotního stavu na základě realizace individuálního léčebného postupu, s cílem vyléčení nebo zmírnění důsledků nemoci a zabránění vzniku invalidity nebo nesoběstačnosti nebo zmírnění jejich rozsahu,

e) posudková péče, jejímž účelem je zjištění, zda

1. nebude stabilizovaný zdravotní stav pacienta negativně ovlivněn nároky, které na něho klade výkon práce, služby, povolání nebo jiných činností v konkrétních podmínkách, nebo

2. zdravotní stav pacienta je v souladu s předpoklady nebo požadavky stanovenými pro výkon práce, služby, povolání, jiných činností nebo pro jiné účely,

f) léčebně rehabilitační péče, jejímž účelem je maximální možné obnovení fyzických, poznávacích, řečových, smyslových a psychických funkcí pacienta cestou odstranění vzniklých funkčních poruch nebo náhradou některé funkce jeho organismu, popřípadě zpomalení nebo zastavení nemoci a stabilizace jeho zdravotního stavu; v případě, že jsou při jejím poskytování využívány přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky příznivé k léčení podle lázeňského zákona12), jde o lázeňskou léčebně rehabilitační péči,

g) ošetřovatelská péče, jejímž účelem je udržení, podpora a navrácení zdraví a uspokojování biologických, psychických a sociálních potřeb změněných nebo vzniklých v souvislosti s poruchou zdravotního stavu jednotlivců nebo skupin nebo v souvislosti s těhotenstvím a porodem, a dále rozvoj, zachování nebo navrácení soběstačnosti; její součástí je péče o nevyléčitelně nemocné, zmírňování jejich utrpení a zajištění klidného umírání a důstojné přirozené smrti,

h) paliativní péče, jejímž účelem je zmírnění utrpení a zachování kvality života pacienta, který trpí nevyléčitelnou nemocí,

i) lékárenská péče a klinickofarmaceutická péče (dále jen „lékárenská péče“), jejímž účelem je zajišťování, příprava, úprava, uchovávání, kontrola a výdej léčiv, s výjimkou transfuzních přípravků a surovin pro výrobu krevních derivátů podle zákona o léčivech, laboratorních chemikálií, zkoumadel, dezinfekčních přípravků, a dále zajišťování, uchovávání, výdej a prodej zdravotnických prostředků podle zákona o zdravotnických prostředcích13), zajišťování, uchovávání, výdej a prodej potravin pro zvláštní lékařské účely; v rámci této péče je dále poskytováno poradenství, konzultační služby a další služby v oblasti prevence a včasného rozpoznávání onemocnění, podpory zdraví a posuzování a kontrola účelného, bezpečného a hospodárného užívání léčivých přípravků a postupů s tím spojených.,

j) péče v porodní asistenci, jejímž účelem je zajištění nezbytného dohledu, poskytování péče a rady ženám v souvislosti s těhotenstvím, porodem a šestinedělím, vedení porodu a poskytování péče o novorozence; součástí této zdravotní péče je také související ošetřovatelská, preventivní, léčebná, diagnostická, rehabilitační, paliativní, neodkladná nebo dispenzární péče.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

a) druhy, obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek, okruhy osob, kterým jsou jednotlivé druhy preventivních prohlídek poskytovány, a okruhy poskytovatelů, kteří preventivní prohlídky provádějí,

b) nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péče, časové rozmezí prováděných prohlídek a okruhy poskytovatelů provádějících dispenzární péči.


§ 10

Zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta


(1) Zdravotní péčí poskytovanou ve vlastním sociálním prostředí pacienta jsou

a) návštěvní služba,

b) domácí péče, kterou je ošetřovatelská péče, léčebně rehabilitační péče, péče v porodní asistenci nebo paliativní péče.

(2) Ve vlastním sociálním prostředí pacienta lze kromě zdravotní péče podle odstavce 1 poskytovat umělou plicní ventilaci a dialýzu.

(3) V rámci zdravotní péče podle odstavce 1 lze vykonávat pouze takové zdravotní výkony, jejichž poskytnutí není podmíněno technickým a věcným vybavením nutným k jejich provedení ve zdravotnickém zařízení. Výkony péče v porodní asistenci lze podle odstavce 1 vykonávat pouze při fyziologickém a nízkorizikovém těhotenství a porodu.

§ 11

Poskytování zdravotních služeb


(1) Poskytovatel může poskytovat pouze zdravotní služby uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb.

(2) Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

a) poskytovat odbornou první pomoc,

b) poskytovat zdravotní služby v zařízeních sociálních služeb podle zákona o sociálních službách,

c) zajistit převoz osoby, jejíž zdravotní stav to vyžaduje, ze zahraničí do České republiky nebo z České republiky do zahraničí osobou oprávněnou k této činnosti podle právních předpisů jiného státu, z jehož území nebo na jehož území se převoz uskutečňuje a jde-li o činnost na území České republiky dočasnou,

d) poskytovat zdravotní služby podle § 20.

(3) Zdravotní služby lze poskytovat pouze prostřednictvím osob způsobilých k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotních služeb.

(4) Personální zabezpečení zdravotních služeb musí odpovídat oborům, druhu a formě poskytované zdravotní péče a zdravotním službám podle § 2 odst. 2 písm. d) až f) a i). Požadavky na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, týkající se odborné, specializované, popřípadě zvláštní odborné způsobilosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků a jejich počtu stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Zdravotní služby mohou být poskytovány pouze ve zdravotnických zařízeních v místech uvedených v oprávnění k poskytování zdravotních služeb; to neplatí v případě zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí, zdravotnické dopravní služby, přepravy pacientů neodkladné péče, přednemocniční neodkladné péče poskytované v rámci zdravotnické záchranné služby, zdravotních služeb poskytovaných v mobilních zdravotnických zařízeních ozbrojených sil za krizových situací a jde-li o převoz těla zemřelého na pitvu a z pitvy podle zákona o pohřebnictví. V případě, že poskytovatel poskytuje pouze domácí péči, musí mít kontaktní pracoviště.

(6) Zdravotnické zařízení musí být pro poskytování zdravotních služeb technicky a věcně vybaveno. Technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení musí odpovídat oborům, druhu a formě poskytované zdravotní péče a zdravotním službám podle § 2 odst. 2 písm. d) až f) a i). Požadavky na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení, týkající se stavebně technického, funkčního a dispozičního uspořádání prostor a vybavení vybranými zdravotnickými prostředky, jinými přístroji a zařízením, na vybavení kontaktního pracoviště, a v případě lékárenské péče poskytované v odloučeném oddělení výdeje léčiv i na místo poskytování péče, stanoví prováděcí právní předpis. Tímto nejsou dotčeny požadavky na zdravotnická zařízení podle jiných právních předpisů.

(7) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby, poskytovatel zdravotnické dopravní služby a poskytovatel přepravy pacientů neodkladné péče musí být pro poskytovanou zdravotní službu vybaven odpovídajícími dopravními prostředky. Požadavky na vybavení poskytovatele dopravními prostředky a požadavky na technické a věcné vybavení těchto dopravních prostředků a na jejich označení a barevné provedení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto nejsou dotčeny požadavky na dopravní prostředky stanovené jinými právními předpisy.

(8) Poskytování zdravotních služeb v zařízeních sociálních služeb podle odstavce 2 písm. b) je poskytovatel sociálních služeb povinen před jejich započetím oznámit krajskému úřadu příslušnému podle místa jejich poskytování. Při poskytování zdravotních služeb je poskytovatel sociálních služeb povinen dodržovat povinnosti stanovené poskytovateli v § 45 odst. 1, odst. 2 písm. n), § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1.

(9) Prováděcí předpis stanoví požadavky na minimální vybavení porodní asistentky pro poskytování péče v porodní asistenci ve vlastním sociálním prostředí pacienta.


§ 14

Odborný zástupce


(1) Odborný zástupce odborně řídí poskytování zdravotních služeb. Odborným zástupcem může být ustanovena fyzická osoba, která je

a) způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání podle § 12, a je členem České lékařské komory, České stomatologické komory, nebo České lékárnické komory (dále jen „komora“), jestliže členství v komoře je podmínkou pro výkon tohoto povolání, nebo je zapsána do seznamu porodních asistentek, jestliže je zápis podmínkou pro výkon tohoto povolání,

b) plně svéprávná,

c) bezúhonná,

d) držitelem povolení k pobytu na území České republiky, pokud má povinnost takové povolení mít.

Odborným zástupcem nemůže být ustanovena fyzická osoba, u níž trvá některá z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17.

(2) Funkce odborného zástupce musí být vykonávána v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli. Tato podmínka neplatí, je-li odborný zástupce statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu poskytovatele nebo je-li odborný zástupce manželem nebo registrovaným partnerem poskytovatele; i v tomto případě musí být odborný zástupce k poskytovateli ve smluvním vztahu.

(3) Odborný zástupce musí vykonávat svou funkci v rozsahu nezbytném pro řádné odborné řízení poskytovaných zdravotních služeb. Stejná osoba nemůže vykonávat funkci odborného zástupce pro více než 2 poskytovatele.

(4) Odborný zástupce je povinen písemně oznámit poskytovateli všechny změny údajů uvedených o něm v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, v žádosti o udělení tohoto oprávnění a v dokladech předkládaných s touto žádostí a změny a doplnění údajů týkajících se podmínek pro výkon funkce odborného zástupce a předložit doklady o nich. Změny a doplnění údajů podle věty první musí odborný zástupce oznámit do 10 dnů ode dne, kdy k nim došlo.

(5) Přestane-li odborný zástupce vykonávat svou funkci nebo přestane-li splňovat podmínky pro výkon této funkce, je poskytovatel povinen ustanovit nového odborného zástupce nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy se o některé z těchto skutečností dozvěděl.


§ 16

Podmínky udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb


(1) Fyzické osobě se udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb na její písemnou žádost, jestliže

a) dosáhla věku 18 let,

b) je plně svéprávná,

c) je bezúhonná,

d) je držitelem povolení k pobytu na území České republiky, pokud má povinnost takové povolení mít,

e) je způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v oboru zdravotní péče, kterou bude poskytovat jako zdravotní službu a je členem komory, jestliže členství v komoře je podmínkou pro výkon tohoto povolání, nebo je zapsána do seznamu porodních asistentek, jestliže zápis je podmínkou pro výkon tohoto povolání, nebo ustanovila odborného zástupce,

f) je oprávněna užívat k poskytování zdravotních služeb zdravotnické zařízení, které splňuje požadavky na technické a věcné vybavení,

g) jsou splněny požadavky na personální zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb,

h) Státní ústav pro kontrolu léčiv vydal souhlasné závazné stanovisko podle § 15 odst. 2, jde-li o poskytování lékárenské péče,

i) orgán ochrany veřejného zdraví schválil provozní řád zdravotnického zařízení podle zákona o ochraně veřejného zdraví16),

j) Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) vydalo souhlas s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační péče, jde-li o poskytování této péče,

k) netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17.

(2) Fyzické osobě, která bude poskytovat zdravotní služby pouze ve zdravotnickém zařízení provozovaném jiným poskytovatelem, se udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb na její písemnou žádost, jestliže

a) je způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v oboru zdravotní péče, kterou bude poskytovat jako zdravotní službu a je členem komory, jestliže členství v komoře je podmínkou pro výkon tohoto povolání, nebo je zapsána do seznamu porodních asistentek, jestliže zápis je podmínkou pro výkon tohoto povolání, a splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a k),

b) je oprávněna užívat k poskytování zdravotních služeb zdravotnické zařízení užívané jiným poskytovatelem, které splňuje požadavky na technické a věcné vybavení,

c) jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. g) až j).

Oprávnění podle věty první nelze udělit pro poskytování zdravotní péče v oboru všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, zubní lékařství a gynekologie a porodnictví, jde-li o výkon činnosti registrujícího poskytovatele.

(3) Právnické osobě se udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb na její písemnou žádost, jestliže

a) statutární orgán právnické osoby nebo jeho členové nebo vedoucí organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku, bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno touto organizační složkou, jsou bezúhonní,

b) ustanovila odborného zástupce, který splňuje podmínky v § 14 odst. 1 až 3,

c) jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. f) až j),

d) netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17 písm. b) až e),

e) byla zřízena krajem jako příspěvková organizace podle zákona o zdravotnické záchranné službě a je oprávněna využívat linku národního čísla tísňového volání 155, jde-li o poskytování zdravotnické záchranné služby.

(4) Oprávnění k poskytování zdravotních služeb nelze převést ani nepřechází na jinou osobu. Jiná osoba může na základě oprávnění poskytovat zdravotní služby, jen pokračuje-li v poskytování zdravotních služeb podle § 27.


i) Čl. 42 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací



Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů


§ 13

Hrazené služby


(1) Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení, pokud

a) odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich poskytnutím dosaženo, a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné,

b) jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy,

c) existují důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování.


(2) Hrazenými službami jsou v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem

a) zdravotní péče preventivní, dispenzární, diagnostická, léčebná, lékárenská, klinickofarmaceutická, léčebně rehabilitační, lázeňská léčebně rehabilitační, posudková, ošetřovatelská, paliativní, péče v porodní asistenci a zdravotní péče o dárce krve, tkání a buněk nebo orgánů související s jejich odběrem, a to ve všech formách jejího poskytování podle zákona o zdravotních službách,

b) poskytování léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely, zdravotnických prostředků a stomatologických výrobků,

c) přeprava pojištěnců a náhrada cestovních nákladů,

d) odběr krve a odběr tkání, buněk a orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi (uchovávání, skladování, zpracování a vyšetření),

e) přeprava žijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa do místa poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa a náhradu cestovních nákladů,

f) přeprava zemřelého dárce do místa odběru a z tohoto místa,

g) přeprava odebraných tkání, buněk a orgánů,

h) prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva včetně přepravy,

i) pobyt průvodce pojištěnce ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče,

j) zdravotní péče související s těhotenstvím a porodem dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem; tuto péči hradí zdravotní pojišťovna, kterou na základě identifikačních údajů pojištěnce o úhradu požádá příslušný poskytovatel.


§ 18

Podmínky poskytování hrazených služeb

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, poskytují hrazené služby jiní zdravotničtí pracovníci než lékaři, s výjimkou klinických psychologů, porodních asistentek a farmaceutů, pouze na základě indikace ošetřujícího lékaře pojištěnce (dále jen „ošetřující lékař“).

(2) Ošetřujícím lékařem se pro účely zdravotního pojištění rozumí

a) lékař registrujícího poskytovatele,

b) lékař poskytovatele specializované ambulantní péče,

c) lékař poskytovatele jednodenní péče, nebo

d) lékař se specializovanou způsobilostí poskytovatele lůžkové péče.