SENÁT

PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

13. FUNKČNÍ OBDOBÍ

VÝBOR PRO VZDĚLÁVÁNÍ, VĚDU, KULTURU, LIDSKÁ PRÁVA A PETICE

45. USNESENÍ

z 9. schůze, konané dne 20. července 2021

k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty,

ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon,

ve znění pozdějších předpisů

(senátní tisk č. 118)

Po úvodním slovu předsedy výboru senátora Jiřího Drahoše, odůvodnění návrhu zákona náměstkem ministryně financí Ing. Mgr. Stanislavem Koubou, PhD., po zpravodajské zprávě senátorky Miroslavy Němcové a po rozpravě

výbor

I.

doporučuje

Senátu Parlamentu České republiky v  r á t i t projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR s pozměňovacím návrhem, který je uveden v příloze;

II.

u r č u j e

zpravodajkou výboru pro projednání senátního tisku č. 118 na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátorku Miroslavu Němcovou;

III.

p o v ě ř u j e

předsedu výboru senátora Jiřího Drahoše předložit toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Jiří Drahoš v. r.

předseda výboru

Miroslava Němcová v. r.

zpravodajka výboru

Jan Tecl v. r.

ověřovatel výboru

Příloha

k usnesení č. 45/21

Počet listů: 1

Schválený pozměňovací návrh

k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty,

ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon,

ve znění pozdějších předpisů

(senátní tisk č. 118)

V čl. II doplnit bod 7, který zní:

„7. U provozovatele vysílání ze zákona podle zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání se při výpočtu odpočtu daně v poměrné výši do 31. prosince 2024 použije § 75 odst. 1 věta poslední zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 80/2019 Sb.“.

Odůvodnění:

Předložený pozměňovací návrh nepřináší pro veřejnoprávní vysílatele nic nového, pouze ponechává v platnosti ustanovení, které bylo do zákona o DPH implementováno novelou účinnou od 1. 7. 2017.

Česká televize a Český rozhlas jsou ve výjimečném postavení ve srovnání s ostatními ekonomickými subjekty. Na jedné straně mají úkoly a povinnosti dané zákonnými předpisy, na straně druhé jsou běžnými producenty a výrobci obsahu televizního a rozhlasového vysílání, v případě České televize i filmové tvorby. Na straně výstupů je televizní a rozhlasové vysílání z podstaty věci nedělitelné, protože nelze samostatně vysílat a oceňovat obchodní sdělení bez kontextu celého programového vysílání. V důsledku toho nelze správně nelze zcela jednoznačně určit přesnou výši, v jakém poměru veřejnoprávní vysílatelé využívají přijatá zdanitelná plnění pro činnosti, u nichž jim vzniká nárok na odpočet daně a pro činnosti, u nichž nárok na odpočet nemají. V podobné situaci není žádný jiný daňový subjekt a z toho pak vyplývá i zúžený pohled finanční správy na způsob krácení nároku na odpočet daně veřejnoprávních vysílatelů. Je třeba připomenout, že finanční správa v průběhu let měnila svůj výklad příslušných ustanovení zákona o DPH a dosud vede s veřejnoprávními vysílateli soudní spory ohledně nároku na odpočet daně za většinu zdaňovacích období až do 1. 7. 2017, kdy byla pro tyto vysílatele v zákoně o DPH stanovena pravidla výpočtu kráceného nároku na odpočet DPH.

Důvodem předloženého pozměňovacího návrhu je tedy udržení stávající úpravy, která zajišťuje právní jistotu pro veřejnoprávní vysílatele v České republice v oblasti daně z přidané hodnoty a s tím spojené možnosti dostatečně dopředu plánovat službu veřejného vysílání a alokovat finanční prostředky. Bez jasných pravidel stanovených zákonem reálně hrozí opakování situace z doby před 1. 7. 2017, kdy Česká televize i Český rozhlas byly vystaveny zdlouhavým sporům s finanční správou, které trvají doposud. Navržené přechodné ustanovení poskytne zúčastněným stranám dostatečný časový prostor pro nalezení dlouhodobého řešení.

Závěrem je třeba uvést, že pozměňovací návrh není v rozporu s právem EU, jak dokládají konkrétní rozsudky Soudního dvora EU. Z nich vyplývá, že směrnice o společném systému DPH žádným způsobem neomezuje členské státy v úpravě stanovení nároku na odpočet v podobných případech, za předpokladu zachování základních principů DPH.