SENÁT

PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

10. FUNKČNÍ OBDOBÍ

ÚSTAVNĚ-PRÁVNÍ VÝBOR

104. USNESENÍ

z 21. schůze, konané dne 30. března 2016

návrhu senátního návrhu zákona senátora Jiřího Oberfalzera, kterým se mění zákon

č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů

Senátní tisk č. 229

Po úvodním slově senátora Jiřího Oberfalzera, který vystoupil jako navrhovatel, po zpravodajské zprávě, kterou přednesl senátor Miroslav Nenutil, a po rozpravě

VÝBOR

I.

doporučuje

Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh senátního návrhu zákona ve znění komplexního pozměňovacího návrhu, který je uvedený v příloze č. 1;

II.

určuje

zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miroslava Nenutila;

III.

pověřuje

předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Miroslav Nenutil v.r.

zpravodaj výboru

Miroslav Antl v.r.

předseda výboru

Miroslav Nenutil v.r.

ověřovatel výboru

Příloha č. 1 k usnesení ÚPV č. 104 ze dne 30. 3. 2016

Komplexní pozměňovací návrh

k návrhu senátního návrhu zákona,

kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů

(senátní tisk č. 229)

Návrh senátního návrhu zákona upravit takto:

„ZÁKON

ze dne …… 2016,

kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb. se mění takto:

Za § 190 se vkládá nový § 190a, který zní:

㤠190a

(1) Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v § 190 odst. 1, který nebyl přijat do služebního poměru proto, že nesplňoval předpoklad podle § 25 odst. 1 písm. e), nebo nepožádal o přijetí do služebního poměru a nesplňoval předpoklad podle § 25 odst. 1 písm. e), zaniká uplynutím 31. prosince 2021.

(2) Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 má nárok být přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, požádá-li o přijetí do služebního poměru správní úřad písemně do 31. srpna 2021 a v den podání žádosti o přijetí do služebního poměru splňuje podmínky uvedené v § 190 odst. 1 písm. a), b) a d).

(3) Vznik služebního poměru se řídí § 23 a § 30 až 32. Služební orgán vydá rozhodnutí o přijetí do služebního poměru do čtyř měsíců od doručení žádosti o přijetí do služebního poměru podle odstavce 2.

(4) Nárok na odstupné podle § 190 odst. 5 zaniká přijetím dosavadního zaměstnance do služebního poměru.

(5) Vznikem služebního poměru státního zaměstnance podle odst. 3 platí, že úspěšně vykonal úřednickou zkoušku; služební orgán mu o tom vystaví osvědčení.“.

Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.“.

Příloha č. 2 k usnesení ÚPV č. 104 ze dne 30. 3. 2016

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

k návrhu senátního návrhu zákona,

kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů

(senátní tisk č. 229)

Obecná část

A) Zhodnocení platného právního stavu

Jedním z pilířů nové právní úpravy státní služby vedle principu transparentnosti a depolitizace státní správy je i princip profesionalizace, ke kterému má kromě komplexního systému vzdělávání státních zaměstnanců a systému jejich hodnocení přispět i úprava předpokladů a požadavků, které musí splňovat žadatel o přijetí do služebního poměru. Jedním z předpokladů pro přijetí do služebního poměru je dle § 25 odst. 1 písm. e) zákona o státní službě předpoklad vzdělání. Vzdělání stanovené zákonem o státní službě je upraveno v § 7 a v příloze č. 1, kde je uvedena charakteristika platových tříd státních zaměstnanců a pro každou jednotlivou platovou třídu stanoveno služební označení a minimální vzdělání. Žadatele o přijetí do služebního poměru, jenž nesplňuje vzdělání stanovené pro služební místo, nelze do služebního poměru přijmout a na toto služební místo zařadit, přičemž minimálním stanoveným vzděláním je střední vzdělání s výučním listem pro výkon státní služby na služebních místech v 5. platové třídě a střední vzdělání s maturitní zkouškou pro výkon státní služby na služebních místech v 6. až 9. platové třídě. Osoba, která nedosáhla středního vzdělání s výučním listem nebo středního vzdělání s maturitní zkouškou, se tak nemůže stát státním zaměstnancem.

B) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Dosavadní zaměstnanci ve správních úřadech, kteří postupem podle přechodných ustanovení zákona o státní službě přecházeli koncem loňského roku z pracovního do služebního poměru, měli nárok na přijetí do služebního poměru na základě své žádosti, pokud dle § 25 odst. 1 písm. e) zákona o státní službě splňovali mj. i předpoklad vzdělání. Zároveň však zákon o státní službě, coby výjimku z tohoto pravidla, umožnil i přijetí některých dosavadních zaměstnanců ve správních úřadech, kteří předpoklad vzdělání nesplňovali. Tento postup byl upraven v § 201 zákona o státní službě - výjimka z předpokladu vzdělání, přičemž udělená výjimka ze vzdělání se uplatňuje pouze po dobu výkonu služby na služebním místě, pro jehož účely byla udělena.

Vzhledem k formulaci § 201 odst. 1 in fine1 zákona o státní službě bylo dosavadnímu zaměstnanci, který se při výkonu práce v pracovním poměru dlouhodobě osvědčil a který dosáhl alespoň středního vzdělání s maturitní zkouškou, možno udělit výjimku z předpokladu vzdělání, přijmout jej do služebního poměru a zařadit na služební místo, pro něž byl stanoven předpoklad vyššího odborného vzdělání, vysokoškolského vzdělání získaného studiem v bakalářském studijním programu nebo vysokoškolského vzdělání získaného studiem v magisterském studijním programu, i v případě, že pro toto služební místo toto stanovené vzdělání nesplňoval.

Avšak byl-li pro dané služební místo stanoven předpoklad středního vzdělání s výučním listem nebo středního vzdělání s maturitní zkouškou, nebylo možno dosavadnímu zaměstnanci, jenž tento předpoklad vzdělání nesplňoval, výjimku udělit2, byť by se při výkonu práce v pracovním poměru dlouhodobě osvědčil.

Podal-li si dosavadní zaměstnanec žádost o přijetí do služebního poměru i přesto, že nesplňoval předpoklad vzdělání pro dané služební místo, a nebylo-li mu možno udělit výjimku z předpokladu vzdělání, služební orgán jeho žádost o přijetí do služebního poměru zamítl s odůvodněním, že zaměstnanec nesplňuje požadavek dle § 25 odst. 1 písm. e) zákona o státní službě. Podle stávající úpravy pracovní poměr tohoto zaměstnance za zákona zanikne uplynutím 30. června 2017 (to nevylučuje skončení pracovního poměru před tímto dnem podle pracovněprávních předpisů) s nárokem na odstupné podle pracovněprávních předpisů. Do doby zániku pracovního poměru smí tento zaměstnanec na služebním místě vykonávat správní činnosti.

Nepožádal-li si dosavadní zaměstnanec o přijetí do služebního poměru, jeho pracovní poměr taktéž zanikne uplynutím 30. června 2017 (to nevylučuje skončení pracovního poměru před tímto dnem podle pracovněprávních předpisů), ovšem bez nároku na odstupné podle pracovněprávních předpisů. Do doby zániku pracovního poměru smí rovněž tento zaměstnanec na služebním místě vykonávat správní činnosti.

O žádostech o přijetí do služebního poměru rozhodovaly služební orgány v jednotlivých služebních úřadech do 31. prosince 2015.

C) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Z údajů služebních úřadů vyplývá, že se jedná minimálně o cca 550 zaměstnanců, kterým by z důvodu, že nedosáhli alespoň středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo středního vzdělání s výučním listem, měl ze zákona zaniknout pracovní poměr uplynutím 30. června 2017. Tento počet bude s velkou pravděpodobností vyšší, neboť cca 1800 dosavadních zaměstnanců zařazených na služebních místech nepožádalo vůbec o přijetí do služebního poměru, přičemž část z nich tak neučinila z důvodu, že nesplňovala předpoklad vzdělání pro dané služební místo.

Výše uvedené údaje u nejvíce dotčených úřadů, kterými jsou především úřady Finanční správy České republiky, jednotlivé správy sociálního zabezpečení a jednotlivé katastrální úřady, vzbuzují obavu z masivního odchodu jedné skupiny zaměstnanců k jednomu okamžiku. Tuto ztrátu nebude možné pružně nahradit a může tak vést k poklesu kvality vykonávaných činností. V mnoha případech se totiž jedná o zkušené zaměstnance, kteří, byť neplnili stanovený stupeň vzdělání, vykonávanou práci zvládali, což je prokázáno existencí jejich dlouhodobých pracovních poměrů.

Vzhledem k formulaci § 201 odst. 1 in fine zákona o státní službě stávající úprava umožnila výjimku z předpokladu vzdělání udělit pouze dosavadním zaměstnancům zařazeným ve vyšších platových třídách, přičemž dosavadním zaměstnancům zařazeným v nižších platových třídách výjimku udělit nebylo možné. Vzhledem k tomu, že dosavadní zaměstnanci museli předpoklad vzdělání splnit k 1. červenci 2015, neměli od účinnosti zákona odpovídající časový prostor pro jeho doplnění. Na tuto skutečnost a na fakt, že přístup k jednotlivým kategoriím zaměstnanců vyplývající ze zákona v konečném důsledku může vyvolávat pochybnost o rovném zacházení, upozorňují nejen samy služební úřady, ale rovněž odborná veřejnost.

D) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

E) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie

Navrhovaná opatření jsou v souladu s právem Evropské unie a aktuální judikaturou soudních orgánů EU.

F) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná opatření jsou v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

G) Předpokládané dopady navrhované právní úpravy

Nepředpokládá se vliv na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.

Navrhovaná úprava nemá vliv na podnikatelské prostředí České republiky.

Nepředpokládají se negativní sociální dopady.

Navrhovaná právní úprava nepřináší rizika diskriminace a nerovného zacházení, neboť se bude aplikovat u všech zaměstnanců shodně, bez snahy jakoukoliv skupinu zaměstnanců zvýhodnit či znevýhodnit.

Nepředpokládají se dopady na životní prostředí.

H) Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nebyly identifikovány žádné negativní dopady.

I) Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovanou úpravou nedochází k rozšiřování ani k jakékoli změně kompetencí orgánů veřejné správy, návrh tedy nepřináší zjevná korupční rizika.

Zvláštní část

K Čl. I

Navrhované řešení poskytuje dotčeným zaměstnancům dobu nezbytnou k doplnění chybějícího vzdělání, přičemž zároveň trváním na požadavku splnění předpokladu vzdělání nerezignuje na princip profesionalizace státní služby.

Dosavadním zaměstnancům v pracovním poměru, kteří požádali o přijetí do služebního poměru, ale nebyli do něj přijati proto, že nesplňovali předpoklad vzdělání, a stejně tak těm, kteří ani nepožádali o přijetí do služebního poměru, protože předpoklad vzdělání nesplňovali, zanikne pracovní poměr nikoliv dnem 30. června 2017, ale až dnem 31. prosince 2021. Smyslem tohoto prodloužení je zachovat pracovní poměr těchto zaměstnanců po omezenou dobu určenou k doplnění chybějícího vzdělání a po doplnění chybějícího vzdělání umožnit jejich přijetí do služebního poměru. Navrhované řešení má zároveň poskytnout stejnou možnost i dosavadním zaměstnancům zařazeným ve vyšších platových třídách, kteří požádali o přijetí do služebního poměru, ale nebyli do něj přijati proto, že nedosáhli stanoveného vzdělání, a nebyla jim udělena výjimka z předpokladu vzdělání podle § 201 zákona o státní službě proto, že se dlouhodobě neosvědčili.

Konstrukce ustanovení § 190a je koncipována obdobně, jako v případě ustanovení § 190. Nárok na přijetí do služebního poměru na dobu neurčitou je podmíněn podáním písemné žádosti o přijetí do služebního poměru správnímu úřadu do 31. srpna 2021 a splněním podmínek uvedených v § 190 odst. 1 písm. a), b) a d) ke stejnému dni (tj. splnění předpokladů občanství, zletilosti, svéprávnosti, bezúhonnosti, stanoveného vzdělání a zdravotní způsobilosti a dále podmínek, že podle systemizace má dosavadní zaměstnanec vykonávat správní činnosti a má požadovanou praxi). Právě striktním odkazem na podmínky stanovené v § 190 odst. 1 písm. a), b) a d) je zajištěno, že na množinu dosavadních zaměstnanců, kteří budou do služebního poměru přijati podle § 190a, budou kladena stejná kritéria, jaká byla kladena na dosavadní zaměstnance přijaté do služebního poměru podle § 190. Rovněž vznik služebního poměru se řídí stejnými ustanoveními, jako vznik služebního poměru podle § 190. Doba čtyř měsíců pro rozhodnutí služebního orgánu o přijetí do služebního poměru odpovídá svou délkou době, která byla poskytnuta služebnímu orgánu pro realizaci rozhodovacího procesu podle § 190, a s přihlédnutím k očekávanému nižšímu počtu vydávaných rozhodnutí je proto dostačující. Navržená úprava plně respektuje a zachovává nárok na odstupné dosavadním zaměstnancům, kteří požádali o přijetí do služebního poměru podle § 190 odst. 1 písm. c), ale nebyli do něj přijati proto, že nesplňovali předpoklady podle § 25 odst. 1, a to až do okamžiku přijetí do služebního poměru, kdy tento nárok zanikne. Odstupné bude těmto dosavadním zaměstnancům příslušet při zániku pracovního poměru uplynutím 31. prosince 2021, nebo při skončení pracovního poměru před tímto dnem přiznávají-li je pracovněprávní předpisy. Odkaz na § 190 odst. 5 tuto množinu dosavadních zaměstnanců dostatečně vymezuje a zároveň znemožňuje uplatnit nárok na odstupné ze strany dosavadních zaměstnanců, kteří si o přijetí do služebního poměru podle § 190 odst. 1 písm. c) nepožádali. Rovněž pro dosavadní zaměstnance, kterým vznikne služební poměr podle § 190a odst. 3, platí fikce, že úspěšně vykonali úřednickou zkoušku (obecnou i zvláštní část v příslušném oboru/oborech služby).

K Čl. II

Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení tak, jak předpokládá v běžných případech § 3 odst. 3 zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv.

1  Ustanovení § 201 odst. 1 in fine zákona o státní službě odkazovalo na § 7 odst. 2 písm. c) až e) upravující předpoklad vyššího odborného vzdělání, vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu a vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu.
2  Ustanovení § 201 odst. 1 in fine zákona o státní službě neodkazovalo na § 7 odst. 2 písm. a) a b) upravující předpoklad středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou.