Projednávání agendy EU v Senátu

leden 2014

V roce 2014 lze vzhledem ke květnovým volbám do Evropského parlamentu očekávat znatelné utlumení činnosti Evropské komise, a tím i evropské agendy v Senátu.

Přesto se v lednu se Senát věnoval celé řadě evropských témat počínaje politikou rozšíření, přes liberalizaci evropského trhu elektronických komunikací až po vysokoškolské vzdělávání. Dominovaly otázky energetiky. Výbor pro záležitosti Evropské unie a plénum Senátu projednaly vizi rozvoje infrastruktury v EU, projekt společného podniku pro výzkum jaderné syntézy a plénum dokončilo projednávání návrhu směrnice týkající se bezpečnosti jaderných zařízení, která byla přijata velmi kriticky.

Výbor se rovněž seznámil s prioritami řeckého předsednictví v Radě EU a spolu s plénem zhodnotil výsledky prosincové Evropské rady.

23. schůze Výboru pro záležitosti Evropské unie v 9. funkčním období
15. 01. 2014

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Strategie rozšíření a hlavní výzvy v letech 2013-2014 (senátní tisk K 100/09)

Zpravodaj VEU: sen. Z. Besta.

Komise pravidelně informuje o vývoji v politice rozšíření. Věnuje se šesti zemím západního Balkánu, Turecku a také Islandu, který nedávno pozastavil přístupová jednání. Podle sdělení je nejblíže vstupu do Unie Černá Hora. Komise navrhuje udělit kandidátský status Albánii a zahájit přístupové rozhovory s Makedonií. Srbsko je kandidátem členství od března 2012 a začátek jeho přístupových rozhovorů by mělo usnadnit, že již nebude kladena podmínka, aby Bělehrad uznal nezávislost Kosova. V případě Bosny a Hercegoviny je již vyjednána stabilizační a asociační dohoda. Co se týče Turecka, přístupová jednání byla obnovena, ale příliš nepokročila. Výbor pro záležitosti Evropské unie („VEU“) přijal k dokumentu podrobné usnesení s pozitivním vyzněním. Politiku rozšiřování považuje za úspěšný, efektivní a důvěryhodný nástroj pro stimulaci reformního úsilí v zemích aspirujících na členství a pro šíření stability, prosperity, bezpečnosti a demokratických hodnot v Evropě. Připomněl dlouhodobou pozici Senátu, podle níž má být kritériem pro postup jednání připravenost jednotlivých států a plnění předvstupních podmínek. Unie by měla usilovat o to, aby kandidátské země nebyly vystaveny případným tlakům ze strany třetích zemí. Pokud jde o konkrétní státy, VEU vnímá Turecko jako strategického partnera EU, a to i s ohledem na jeho členství v NATO, a proto považuje opětovné nastartování přístupového procesu za velmi důležité. VEU oceňuje pokrok Srbska a Kosova při narovnání vzájemných vztahů a podporuje zahájení přístupových jednání se Srbskem. V ostatním se vesměs shoduje s Komisí. Dokument byl projednán na následující plenární schůzi Senátu.

Návrh doporučení Rady o podpoře zdraví upevňující fyzické aktivity ve všech odvětvích (senátní tisk N 091/09)

Výbory dožádané o stanovisko: Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice (zpravodaj: sen. K. Kapoun). Zpravodaj VEU: sen. M. Krejča.

Předložený návrh doporučení vyzývá členské státy mj. k vypracování vnitrostátní strategie a ke sledování úrovně fyzické aktivity. Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice doporučil vzít dokument na vědomí, což VEU učinil. Projednávání dokumentu Senátem tím skončilo.

Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2007/198/Euratom o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy a o udělení výhod tomuto podniku (senátní tisk N 092/09)

Výbory dožádané o stanovisko: Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu (Podvýbor pro energetiku; zpravodaj: sen. M. Krejča). Zpravodaj VEU: sen. M. Krejča.

Návrh zřizuje výzkumný program, v jehož rámci se zkoumá využití energie z jaderné fúze v experimentálním zařízení ITER (Mezinárodní termojaderný experimentální reaktor). Od roku 2007 vzniká ve Francii největší světový tokamak, tj. fúzní reaktor. Na projektu vedle EU spolupracují i další partneři, podíl EU na financování je 45 %. Návrh rozhodnutí omezuje rozpočet programu na 2,9 miliard EUR v současných cenách pro období 2014-2020 (z původně očekávaných 6,6 miliard EUR).

Podvýbor pro energetiku Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu („VHZD“) podporuje výzkumné iniciativy Evropské unie, jejichž cílem je řešení otázek, jako je energetická soběstačnost a výroba elektrické energie s nižším dopadem na krajinu a životní prostředí, a proto se založením společného evropského podniku pro ITER souhlasí. Uvědomuje si nicméně, že cesta za tržním využitím jaderné fúze bude ještě velmi dlouhá a obtížná. Varuje před snižováním příspěvku Evropské unie do společného podniku pro ITER, které celý projekt zpomalí. Připomíná také možnosti nabízející se českým podnikům v podobě účasti na pokročilém výzkumu jaderné fúze. Doporučuje proto vyzvat vládu, aby posilovala využívání evropských finančních nástrojů pro vědu, výzkum a inovace a podporovala zapojení českých subjektů do ITER. VEU citované stanovisko Podvýboru pro energetiku převzal a doporučil plénu, aby se v tomto smyslu vyjádřilo. Dokument byl projednán na následující plenární schůzi Senátu.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Dlouhodobá vize infrastruktury v Evropě a za jejími hranicemi (senátní tisk K 099/09)

Zpravodaj VEU: sen. M. Krejča.

Sdělení shrnuje dosavadní vývoj v oblasti energetické infrastruktury a nastiňuje další možný postup. Za účelem rozvoje infrastruktury a jednotného trhu s energií je třeba včas provést projekty společného zájmu, transevropské sítě na přenos elektřiny, přepravu plynu, ropy a inteligentní sítě. V říjnu byl publikován seznam 250 projektů společného zájmu, mezi které se zařadily i ty české. VEU doporučil Senátu, aby vyslovil podporu rozvoji moderní a efektivní energetické infrastruktury, která je zásadní pro energetickou politiku EU z hlediska bezpečnosti a konkurenceschopnosti, ale i pro ekonomickou strategii Unie a dobré fungování jejího vnitřního trhu. VEU je přesvědčen, že pro investice do energetické infrastruktury v rámci EU je důležité vytvořit stabilní a předvídatelné právní prostředí a transparentní a rovné podmínky hospodářské soutěže tak, aby byli investoři chráněni například před potenciálními politickými zásahy v jednotlivých členských státech. Zdůrazňuje potřebu vzájemné informovanosti a koordinace v případě změn energetické politiky členských států, a to především s ohledem na případné náhlé destabilizující účinky změn energetického mixu jednotlivých členských států a rizika přeshraničních dopadů neplánovaných toků elektřiny, které mohou ohrozit bezpečnost provozu národních přenosových soustav. Doporučuje, aby byl na příští seznam projektů společného zájmu zařazen český projekt výstavby transformátorů s posunem fáze v rozvodně Hradec; toto zařízení by totiž významným způsobem přispělo k řešení problematiky neplánovaných toků elektřiny, především z Německa. Dokument byl projednán na následující plenární schůzi Senátu.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací a vytvoření propojeného kontinentu a kterým se mění směrnice 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/22/ES a nařízení (ES) č. 1211/2009 a (EU) č. 531/2012 (senátní tisk N 093/09)
Doporučení Komise ze dne 11. 9. 2013 o konzistentních povinnostech nediskriminace a metodikách výpočtu nákladů s cílem podpořit hospodářskou soutěž a zlepšit podmínky pro investice do širokopásmového připojení (senátní tisk J 094/09)

Výbory dožádané o stanovisko: Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu (zpravodaj: sen. K. Korytář). Zpravodaj VEU: sen. D. Zvěřinová.

Legislativní akt a související doporučení Evropské komise reformuje evropský trh elektronických komunikací. Klíčové body reformy jsou tyto: zjednodušení pravidel EU pro poskytovatele telekomunikačních služeb; zákaz příplatků za roaming; konec vyšších cen za mezinárodní volání po Evropě; právní ochrana otevřeného internetu; nová práva pro spotřebitele a úplná harmonizace těchto práv v celé EU; koordinované přidělování spektra a větší jistota pro investory.

Stanovisko VHZD k těmto dokumentům bylo v zásadě převzato i do doporučení VEU, které je předkládáno Senátu. Výbory konstatovaly, že Senát dlouhodobě podporuje rozvoj vnitřního trhu zvyšováním konkurence, odstraňováním administrativních překážek pro vstup na trh a posilováním ochrany spotřebitelů a koncových uživatelů. Jsou přesvědčeny, že dokončení jednotného telekomunikačního trhu přinese vyšší inovace a investice do sítí příští generace a umožní plně funkční jednotný digitální trh EU, který je dlouhodobou prioritou ČR. Výbory v obecné rovině podporují cíle návrhu, a to především v částech týkajících se síťové neutrality, koordinované správy rádiového spektra, virtuálních přístupových produktů a mezinárodního roamingu. Vyjadřují však výhrady k zavedení jednotného evropského oprávnění (na jeho základě by oprávnění udělené v jednom členském státě umožňovalo podnikat ve všech) a k navrhovaným ustanovením o ochraně spotřebitele (jsou v rozporu s obecným rámcem ochrany spotřebitele v evropském právu). Kritizovaly rovněž způsob přípravy návrhu – nepřesnosti v důvodové zprávě a skutečnost, že návrh neprošel úplnou veřejnou konzultací a navíc nebyl ani podpořen komplexní analýzou účinnosti dosavadního regulačního rámce. Výbory poukazují na to, že pro kvalitu výsledného nařízení je podstatný i časový rámec projednávání návrhu – Komise navrhuje nabytí účinností již od 1. července 2014. Výbory však odmítají u návrhu, který má přinést zásadní změny regulačního rámce, jakýkoli tlak na rychlost projednávání na úkor kvality výsledného textu, přičemž připomínají, že proces přijímání stávajícího regulačního rámce z r. 2009 byl velmi náročný a trval přibližně 2 roky (navíc šlo jen o novelizaci směrnic, nikoliv o návrh nařízení takovéhoto rozsahu a dopadu). Vyjadřují proto obavu, že avizovaný termín není reálný, zejména s ohledem na volby do Evropského parlamentu v květnu 2014. Z rozpravy vyplynulo, že důvodem, proč Komise s přijetím nařízení tolik spěchá, je předvolební kampaň. Dokumenty byly projednány na následující plenární schůzi Senátu.

Informace o výsledcích jednání Evropské rady konané 19. – 20. prosince 2013 (přijaté usnesení č. 219)

Evropská rada přijala rozsáhlé závěry ke společné bezpečnostní a obranné politice a dále se vyjadřovala především k celé řadě hospodářských otázek. Obsáhle se vyjádřila k „Partnerství pro růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost“, což je další nový název pro nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost, který se objevil již v Blueprintu a v navazujícím sdělení Komise (obojí Senát v roce 2013 projednal). Jedná se o tzv. smluvní ujednání, jimiž by se členské státy zavazovaly provést konkrétní reformy (zejména v návaznosti na doporučení z evropského semestru) výměnou za finanční podporu z tzv. mechanismu solidarity. Senát ve svém usnesení před Evropskou radou požadoval, aby nástroj umožňoval zapojení národních parlamentů a nepodkopával jejich pravomoci rozhodovat o zákonech provádějících vládní hospodářskou politiku, neboť jsou to vnitrostátní orgány, kdo odpovídá občanům členského státu za hospodářskou situaci v daném státě. Evropská rada příliš mnoho nových informací nepřinesla. Ze závěrů vyplývá, že návrh smluvního ujednání by měl vycházet z členského státu a jeho obsah by neměl kopírovat doporučení z evropského semestru, ale spíše z nich vybírat to nejpodstatnější. Z postojů členských států na Evropské radě je zřejmé, že zavedení smluvních ujednání není otázkou nejbližších měsíců. Evropská rada požaduje další projednání tohoto nástroje na pracovní úrovni v průběhu roku 2014.

VEU přijal návrh usnesení Senátu, v němž Senát bere informaci vlády na vědomí, připomíná svou pozici ke smluvním ujednáním a mechanismu solidarity a vyzývá vládu, aby jej průběžně informovala o navazujících pracovních jednáních o možné podobě tohoto nástroje a o pozicích, které hodlá v těchto jednáních zastávat. Oceňuje také, že Evropská rada ve svých závěrech zmiňuje potřebu řešit v rámci systému vzdělávání a politiky zaměstnanosti nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, na což Senát opakovaně upozorňuje. Zastává názor, že přestože jsou systémy vzdělávání v kompetenci členských států, může Evropská unie přispět k odstraňování tohoto nesouladu vhodným zaměřením svých podpůrných programů a své činnosti v oblasti sociální politiky a zaměstnanosti. Konečně také přivítal ujištění, že Evropská rada je nadále připravena podepsat dohodu o přidružení a o zóně volného obchodu s Ukrajinou, bude-li připravena Ukrajina. Výsledky Evropské rady se následně zabývalo plénum.

Priority řeckého předsednictví v Radě EU

Priority řeckého předsednictví v Radě EU představil Výboru řecký velvyslanec P. Sarris. Patří mezi ně zejména nastartování hospodářského růstu v Evropě jako předpokladu pro snížení nezaměstnanosti, integrace hospodářské a měnové unie včetně její sociální dimenze a řešení migračních tlaků. V rozpravě byly zdůrazněny dobré vzájemné vztahy obou států a byla otevřena řada konkrétních témat, včetně sporu mezi Řeckem a Makedonií o oficiální název tohoto státu, který blokuje přístupová jednání.

18. schůze Senátu v 9. funkčním období
29. 01. 2014

Závěry z jednání Evropské rady konané ve dnech 19. - 20. prosince 2013 (stenozáznam z projednávání; přijaté usnesení)

Zpravodaj: sen. J. Táborský.

K informaci o průběhu Evropské rady, kterou odcházející předseda vlády J. Rusnok označil za standardní, vystoupil sen. V. Dryml, který se tázal na financování obranné politiky a obecně i na zvyšující se nezaměstnanost v Evropské unii. Předseda vlády ujistil, že závěry Evropské rady nejsou v rozporu s mezinárodními závazky České republiky v oblasti obrany. Plénum přijalo usnesení ve znění navrženém VEU na 23. schůzi v 9. funkčním období (viz výše).

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie (senátní tisk K 096/09)

Zpravodaj: sen. D. Zvěřinová.

V rozpravě k tomuto bodu vystoupila sen. M. Bayerová, která doporučení VEU podpořila. Sen. M. Škaloud konstatoval, že projednávaný dokument nepřináší nic nového a je otázkou, proč ho projednávat. Plénum přijalo usnesení ve znění doporučení VEU přijatého na 22. schůzi v 9. funkčním období (viz Projednávání agendy EU v Senátu – prosinec 2013).

Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2009/71/EURATOM, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (senátní tisk N 098/09)

Zpravodaj: sen. J. Táborský.

Sen. J. Bis, který se tiskem zabýval v Podvýboru pro energetiku, konstatoval, že z materiálu je cítit snaha ne zcela vždy korektně omezit možnosti jaderné energetiky v Evropě. Tento přístup je protichůdný ke klimatické politice EU. Sen. M. Vystrčil konstatoval, že i obce v okolí jaderné elektrárny Dukovany zcela souhlasí s kritickou pozicí vlády k návrhu Komise. Také předseda vlády označil postoj Senátu za velmi moudrý a odpovědný z pohledu českých zájmů. Plénum přijalo usnesení ve znění doporučení VEU přijatého na 22. schůzi v 9. funkčním období (viz Projednávání agendy EU v Senátu – prosinec 2013).

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropské vysokoškolské vzdělávání v globálních souvislostech (senátní tisk K 085/09)

Zpravodaj: sen. J. Doubrava.

V rozpravě vystoupil sen. M. Janeček, který obecně hovořil o situaci na lékařských fakultách. Sen. M. Škaloud konstatoval, že tento dokument je ještě obecnější a neurčitější než tisk K 096/09. Navrhované usnesení označil za dobrou improvizaci na dané téma. Sen. E. Syková hovořila o postgraduálním vzdělávání, sen. H. Mezzian o jazykových bariérách. Plénum přijalo usnesení ve znění doporučení VEU přijatého na 22. schůzi v 9. funkčním období (viz Projednávání agendy EU v Senátu – prosinec 2013).

Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2007/198/Euratom o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy a o udělení výhod tomuto podniku (senátní tisk N 092/09)

Zpravodaj: sen. J. Doubrava.

V rozpravě vystoupil sen. J. Čunek, který se dotázal, zda vláda při rozhodování o podpoře těchto projektů sleduje, jak se na nich podílejí české podniky a výzkumné instituce. Ministr školství D. Štys informoval o zapojení českých institucí do tohoto konkrétního projektu. Plénum přijalo usnesení ve znění doporučení VEU přijatého na 23. schůzi v 9. funkčním období (viz výše).

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací a vytvoření propojeného kontinentu a kterým se mění směrnice 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/22/ES a nařízení (ES) č. 1211/2009 a (EU) č. 531/2012 (senátní tisk N 093/09)
Doporučení Komise ze dne 11.9.2013 o konzistentních povinnostech nediskriminace a metodikách výpočtu nákladů s cílem podpořit hospodářskou soutěž a zlepšit podmínky pro investice do širokopásmového připojení (senátní tisk J 094/09)

Zpravodaj: sen. D. Zvěřinová.

Plénum přijalo usnesení ve znění doporučení VEU přijatého na 23. schůzi v 9. funkčním období (viz výše).

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Dlouhodobá vize infrastruktury v Evropě a za jejími hranicemi (senátní tisk K 099/09)

Zpravodaj: sen. A. Maštalíř.

Plénum přijalo usnesení ve znění doporučení VEU přijatého na 23. schůzi v 9. funkčním období (viz výše).

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Strategie rozšíření a hlavní výzvy v letech 2013-2014 (senátní tisk K 100/09)

Zpravodaj: sen. Z. Besta.

V rozpravě vystoupil sen. J. Štětina, který hovořil o situaci na Ukrajině. Mimo jiné uvedl, že je šokován násilím v ulicích Kyjeva, a vyzval ukrajinskou vládu, aby se jeho použití vyvarovala, propustila všechny zadržené aktivisty a soustředila donucovací prostředky na násilné provokatéry. Sen. S. Juránek vyjádřil nesouhlas s doporučením VEU volajícím po obnovení dynamiky přístupových jednání s Tureckem a navrhl samostatné hlasování o příslušném bodu usnesení. Senát svým hlasováním bod vyjadřující se k Turecku vypustil, ale v ostatním přijal usnesení ve znění doporučení VEU přijatého na 23. schůzi v 9. funkčním období (viz výše).