PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

SENÁT

5. funkční období

185. USNESENÍ

VÝBORU PRO VZDĚLÁVÁNÍ, VĚDU, KULTURU, LIDSKÁ PRÁVA A PETICE

z 29. schůze, konané dne 20. června 2006

k návrhu senátního návrhu zákona senátora Jiřího Lišky, Josefa Pavlaty,

Aleny Palečkové, Václava Jehličky, Martina Mejstříka a dalších senátorů

o Ústavu paměti národa a změně některých dalších zákonů

(senátní tisk č. 185)

Po úvodním slovu předsedy výboru senátora Václava Jehličky, po odůvodnění návrhu zákona zástupcem navrhovatelů senátorem Jiřím Liškou, místopředsedou Senátu, po zpravodajské zprávě senátora Jana Hálka, místopředsedy výboru, a po rozpravě

výbor

I. d o p o r u č u j e Senátu Parlamentu České republiky s c h v á l i t návrh senátního návrhu zákona ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou přílohou tohoto usnesení;

II.

u r č u j e zpravodajem výboru pro projednání senátního tisku č. 185 na schůzi Senátu Parlamentu ČR

senátora Jana Hálka.

Mgr. Václav Jehlička, v. r.

předseda výboru

Prof. Ing. Jan Hálek, CSc. v. r. PaedDr. Zdeněk Janalík, v. r.

zpravodaj výboru ověřovatel výboru

Příloha

k usnesení č. 185/06

Počet listů: 12

Schválené pozměňovací návrhy

k návrhu senátního návrhu zákona senátora Jiřího Lišky, Josefa Pavlaty,

Aleny Palečkové, Václava Jehličky, Martina Mejstříka a dalších senátorů

o Ústavu paměti národa a změně některých dalších zákonů

(senátní tisk č. 185)

A) Z názvu zákona vypustit slovo „dalších“.

B) Text zákona za preambulí včetně nadpisů a poznámek pod čarou upravit takto:

ČÁST PRVNÍ

ÚSTAV PAMĚTI NÁRODA

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Zřizuje se Ústav paměti národa (dále jen „Ústav“) se sídlem v Praze.

(2) Ústav je veřejnou institucí, jejímž posláním je zkoumání a nestranné hodnocení období komunistické totalitní moci, šíření výsledků této činnosti a zpřístupňování dobových dokumentů s cílem působit k vyrovnání se národa s komunistickým režimem 1). Zvláštní zákon stanoví, kdy má Ústav postavení správního úřadu 2).

(3) Do činnosti Ústavu lze zasahovat pouze na základě zákona.

(4) Ústav je organizační složkou státu a účetní jednotkou. Činnost Ústavu je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)​ obdobím komunistické totalitní moci úsek československých dějin od roku 1948 do roku 1989 a dále doba tomuto časovému úseku předcházející, v níž probíhaly děje týkající se příprav k uchopení totalitní moci Komunistickou stranou Československa,

b)​ bezpečnostní složkou Federální ministerstvo vnitra, bezpečnostní úsek Ministerstva vnitra České socialistické republiky, Sbor národní bezpečnosti, Sbor nápravné výchovy, Pohraniční stráž, vojska Ministerstva vnitra, zpravodajská správa Generálního štábu Československé lidové armády, odbor vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy Ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky a jejich předchůdci v období komunistické totalitní moci.

§ 3

Úkoly Ústavu

Ústav v souladu se svým posláním

a)​ analyzuje příčiny a způsob likvidace demokratického režimu v období komunistické totalitní moci, zkoumá antidemokratickou a zločinnou činnost státu, zejména jeho bezpečnostních složek, dokumentuje účast domácích a zahraničních osob na podpoře komunistického režimu a odporu proti němu,

b)​ zřídí a spravuje archiv Ústavu,

c)​ zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie týkající se bezpečnostních složek v rozsahu a způsobem podle zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti 3) a podle zákona o archivnictví 4),

d)​ zabezpečuje přístup k dokumentům a archiváliím a poskytuje nezbytnou pomoc a informace státním orgánům příslušným k bezpečnostnímu řízení, popřípadě šetření podle zákona o ochraně utajovaných informací 5), zpravodajským službám České republiky k plnění jejich úkolů 6) a orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení 7),

e)​ získává, uchovává a zpřístupňuje veřejnosti dokumenty vypovídající o období komunistické totalitní moci, zejména o činnosti bezpečnostních složek a formách pronásledování i odporu,

f)​ dokumentuje zločiny státu v období komunistické totalitní moci a jeho představitelů proti lidskosti, míru a zločiny válečné pro potřeby mezinárodních soudních institucí,

g)​ poskytuje veřejnosti výsledky své činnosti, zejména zveřejňuje informace o období komunistické totalitní moci, o činech a osudech jednotlivců, vydává a šíří publikace, pořádá výstavy, semináře, odborné konference a diskuse,

h)​ poskytuje orgánům veřejné moci odborné posudky, stanoviska a doporučení v oboru své působnosti,

i)​ spolupracuje s vědeckými, kulturními, vzdělávacími a dalšími institucemi za účelem výměny informací a zkušeností v odborných otázkách,

j)​ spolupracuje se zahraničními institucemi nebo osobami, které mají obdobné poslání,

k)​ plní další úkoly stanovené zákonem.

§ 4

Orgány Ústavu

Orgány Ústavu jsou Rada Ústavu (dále jen „Rada“) a ředitel Ústavu (dále jen „ředitel“).

Rada

§ 5

(1) Nejvyšším orgánem Ústavu je Rada, která se skládá ze sedmi členů volených a odvolávaných Senátem Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“).

(2) Členové Rady jsou voleni na funkční období 5 let. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.

(3) Členem Rady může být zvolena fyzická osoba, která je způsobilá k právním úkonům a je spolehlivá a bezúhonná.

(4) Členství v Radě je neslučitelné s jakoukoliv funkcí ve veřejné správě a členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.

(5) Členství v Radě zaniká

a)​ uplynutím funkčního období člena Rady,

b)​ dnem následujícím po dni doručení písemného prohlášení člena Rady o vzdání se funkce předsedovi Senátu,

c)​ úmrtím člena Rady,

d)​ dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen Rady zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,

e)​ dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen Rady odsouzen pro úmyslný trestný čin,

f)​ dnem následujícím po dni přijetí usnesení Senátu o odvolání člena Rady.

(6) Senát odvolá člena Rady,

a)​ který přestal splňovat podmínku neslučitelnosti funkce,

b)​ vyšlo-li najevo, že čestné prohlášení člena Rady o jeho spolehlivosti bylo nepravdivé.

(7) Senát může odvolat člena Rady, nevykonává-li řádně nebo po dobu delší než šest měsíců svoji funkci.

§ 6

Rada ze svých členů volí předsedu a místopředsedu a odvolává je z funkce. Jednání Rady svolává a řídí její předseda a v době jeho nepřítomnosti její místopředseda. K platnosti usnesení Rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Rada přijme jednací řád, ve kterém stanoví podrobná pravidla svého jednání.

§ 7

Do působnosti Rady náleží

a)​ stanovit základní cíle a prostředky pro naplňování poslání Ústavu,

b)​ jmenovat a odvolávat ředitele a dohlížet na jeho činnost,

c)​ schvalovat organizační řád Ústavu a další vnitřní předpisy Ústavu,

d)​ schvalovat roční plán činnosti Ústavu,

e)​ zřizovat vědeckou radu jako odborný poradní orgán ředitele pro badatelskou činnost Ústavu a na návrh ředitele jmenovat její členy a schvalovat její jednací řád,

f)​ schvalovat podklady pro návrh rozpočtu a závěrečného účtu Ústavu,

g)​ schvalovat výroční zprávu o činnosti Ústavu a předkládat ji k projednání Senátu,

h)​ vykonávat další působnosti stanovené zákonem.

§ 8

Členství v Radě je veřejnou funkcí 8). Členové Rady jsou odměňováni podle zvláštního zákona upravujícího náležitosti představitelů státní moci 9).

§ 9

Ředitel

(1) V čele Ústavu je ředitel, který zabezpečuje vedení Ústavu. Řediteli dále přísluší

a)​ zajišťovat zpracování podkladů pro všechny záležitosti, jež jsou v působnosti Rady, předkládat tyto záležitosti k projednání a rozhodnutí Radě a vykonávat rozhodnutí Rady,

b)​ účastnit se jednání Rady; je oprávněn požádat předsedu Rady o svolání jejího zasedání s návrhem pořadu jednání,

c)​ rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným Ústavem,

d)​ schvalovat návrhy na změnu stupně utajení nebo zrušení utajení dokumentů a archiválií.

(2) Ředitel vykonává svou funkci v pracovním poměru. Předpokladem pro výkon funkce ředitele je jeho spolehlivost, bezúhonnost a ukončené vysokoškolské vzdělání.

(3) Zástupcem ředitele je ředitel archivu Ústavu.

§ 10

Předpokladem pro výkon funkce vedoucího zaměstnance přímo podřízeného řediteli je jeho spolehlivost a bezúhonnost. U ostatních zaměstnanců pracovišť Ústavu se vyžaduje splnění některých dalších předpokladů pro výkon funkcí ve státních orgánech podle zvláštního zákona10).

§ 11

Spolehlivost a bezúhonnost

(1) Za spolehlivého se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo v době od 25. února 1948 do 15. února 1990 nebyl

a)​ členem nebo kandidátem Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska,

a)​ absolventem vysokých škol politických, bezpečnostních a vojenských a školení obdobných směrů ve státech, které byly smluvní stranou Varšavské smlouvy 11),

a)​ příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostních složek, evidovaným spolupracovníkem bezpečnostních složek,

a)​ příslušníkem nebo spolupracovníkem cizí zpravodajské služby státu, který byl smluvní stranou Varšavské smlouvy.

(2) Za bezúhonného nelze pro účely tohoto zákona považovat toho, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení nebylo zahlazeno anebo pokud se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen.

(3) Skutečnosti podmiňující spolehlivost podle odstavce 1 písm. a), c) a d) se dokládají čestným prohlášením a skutečnosti podle odstavce 1 písm. b) se dokládají čestným prohlášením a zároveň osvědčením vydaným Ministerstvem vnitra podle zvláštního zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon funkcí10). Spolehlivost neprokazují osoby narozené po 1. prosinci 1971. Podmínka bezúhonnosti podle odstavce 2 se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.

§ 12

Archiv Ústavu

(1) Archiv Ústavu je akreditovaným specializovaným archivem podle zvláštního zákona4).

(2) V archivu Ústavu se ukládají archiválie vzniklé z činnosti Ústavu, archiválie získané darem nebo koupí a archiválie převzaté od státních orgánů podle tohoto zákona.

(3) Součástí archivu je úsek správy archiválií, které obsahují utajované informace a archiválií obsahujících informace přechodně nepřístupné.

§ 13

Oprávnění Ústavu

(1) Ústav je oprávněn zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů Ústavu.

(2) Státní orgány, orgány územní samosprávy a jimi spravované archivy, které mají v držení dokumenty a archiválie z období komunistické totalitní moci vztahující se k poslání Ústavu jsou povinny bez zbytečného odkladu poskytnout Ústavu bezplatně potřebnou součinnost, aby Ústav mohl na vlastní náklady pořídit jejich digitální kopii nebo jejich obrazovou, zvukovou nebo jinou dokumentaci. Ustanovení zvláštních zákonů o podmínkách nahlížení do archiválií a jiných dokumentů12) tím nejsou dotčena.

(3) Rada Ústavu je oprávněna požádat vládu ve výjimečných případech o diplomatickou podporu při získávání přístupu k důležitým dokumentům uchovávaným v archivech cizích států, které se týkají poslání Ústavu.

§ 14

Přechodná ustanovení

(1) Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, včetně Vojenského zpravodajství, Ministerstvo spravedlnosti, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace ( dále jen „povinný orgán“) předají Ústavu ke dni 1. července 2007 evidenční a registrační pomůcky, archivní fondy, včetně agenturních, operativních, vyšetřovacích a kádrových svazků nebo spisů, archivní sbírky i jednotlivé archiválie a dokumenty vzniklé činností bezpečnostních složek a Komunistické strany Československa a organizací Národní fronty působících v těchto složkách v období od 4. dubna 1945 do 15. února 1990 (dále jen „předávané dokumenty“), které jsou v jejich držení.

(2) U předávaných dokumentů, které jsou utajovanými informacemi podle zvláštního zákona5), může povinný orgán ke dni jejich předání Ústavu utajení těchto dokumentů potvrdit, změnit stupeň utajení nebo utajení zrušit; neučiní-li tak, zrušuje se utajení těchto dokumentů ode dne jejich předání Ústavu.

(3) U předávaných dokumentů, které byly

a)​ vyňaty se souhlasem orgánu Poslanecké sněmovny pro sledování procesu zpřístupnění ze zpřístupnění z důvodů hodných zvláštního zřetele podle zvláštního zákona 13) nebo

b)​ zařazeny k těm, do nichž mohou zpravodajské služby podle zvláštního zákona 14) odepřít nahlížení v bezpečnostním archivu i poté, co bylo jejich utajení zrušeno,

může povinný orgán ke dni jejich předání podat Ústavu jednotlivě odůvodněný návrh na další nepřístupnost těchto dokumentů a dobu jejího trvání; nebyl-li takový návrh podán, zrušuje se vynětí nebo zařazení těchto dokumentů provedené podle zvláštního zákona ode dne jejich předání Ústavu.

(4) O návrzích podle odstavce 3 rozhodne Rada do jednoho roku ode dne jejich podání Ústavu. Rada přitom není vázána návrhem povinného orgánu na dobu trvání nepřístupnosti předávaných dokumentů. O jednání ve věcech, ve kterých je návrhu povinného orgánu vyhověno, jsou členové Rady povinni zachovávat mlčenlivost. O zproštění povinnosti mlčenlivosti člena Rady v těchto případech rozhoduje Senát.

Poznámky pod čarou k části první:

…………………………………………………………..

1) Zákon č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu.

2) Např. § 43 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.

3) Zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupňování svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, ve znění zákona č. 107/2002 Sb.

4) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

6) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

8) § 201 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

9) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

11) Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Albánskou lidovou republikou, Bulharskou lidovou republikou, Maďarskou lidovou republikou, Německou demokratickou republikou, Polskou lidovou republikou, Rumunskou lidovou republikou, Svazem sovětských socialistických republik a Československou republikou, sjednaná ve Varšavě dne 14. května 1955 a publikovaná pod č. 45/1955 Sb.

12) Například § 40 odst. 2 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů a § 6 a následující zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

13) § 2 odst. 2 až 8 zákona č. 140/1996 Sb., o zpřístupňování svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, ve znění zákona č. 107/2002 Sb.

14) § 53 odst. 4 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o zpřístupňování svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti

§ 15

Zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, ve znění zákona č. 107/2002 Sb., se mění takto:

1. V § 2 se odstavce 2 až 8 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

2. V § 3 písm. a) se slova „(dále jen „ministerstvo“)“ zrušují.

3. V nadpisu nad § 4 se slova „v působnosti Ministerstva vnitra“zrušují.

4. V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Ministerstvo je povinno“ nahrazují slovy „Ústav paměti národa (dále jen „Ústav“) je povinen“.

Poznámka pod čarou č. 1a zní:

„1a) Zákon č. ./2006 Sb., o Ústavu paměti národa a o změně některých zákonů.“.

5. V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „občana České republiky, který“ nahrazují slovy „ , která“. .

6. V § 4 odst. 1 písm. b) bodě 1. se slova „nejde-li o cizince,“ zrušují.

7. V § 4 odst. 2 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Ústav“.

8. V § 5 úvodní části ustanovení se slova „Ministerstvo je dále povinno“ nahrazují slovy „Ústav je dále povinen“ a slova „zveřejněném ministerstvem“ se nahrazují slovy „zveřejněném Ústavem“.

9. V § 6 se nadpis zrušuje.

10. V § 6 odst. 1 se slovo „povinno“ nahrazuje slovy „Ústav povinen sdělit informace o existenci dokumentů a zpřístupnit zachované dokumenty vzniklé z činnosti“.

11. V § 6 odst. 1 písm. a) se slova „Ministerstvo obrany sdělit informace o existenci dokumentů a zpřístupnit zachované dokumenty vzniklé z činnosti“ zrušují.

12. V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „Ministerstvo spravedlnosti sdělit informace o existenci dokumentů a zpřístupnit zachované dokumenty vzniklé z činnosti“ zrušují.

13. V § 6 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

14. V § 6 odstavec 2 zní:

„(2) Na postup při zpřístupnění dokumentů uvedených v odstavci 1 se vztahují obdobně příslušná ustanovení o zpřístupnění dokumentů Statní bezpečnosti.“.

15. V § 7 odst. 1 se slova „Ministerstvo a Ministerstvo obrany vydají“ nahrazují slovy „Ústav vydá“.

16. V § 7 odst. 2 se slova „Ministerstvo spravedlnosti“ nahrazují slovem „Ústav“.

17. V § 7 odst. 3 se slova „Ministerstvo a Ministerstvo obrany průběžně vydávají“ nahrazují slovy „Ústav průběžně vydává“.

18. V § 8 odst. 1 se slova „podle § 4 a 5“ nahrazují slovy „podle § 4 až 6“ a slovo „ministerstvu“ se nahrazuje slovem „Ústavu“.

19. V § 8 odst. 2 písm. c) se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovem „Ústavem“.

20. V § 9 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Ústav“.

21. V § 10 odst. 1 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovem „Ústavem“.

22. V § 10 odst. 2 se slova „ministerstvo sdělilo“ nahrazuje slovy „Ústav sdělil“.

23. V § 10 odst. 3 se slova „orgán Poslanecké sněmovny“ nahrazuje slovy „Rada Ústavu“.

24. V § 10a odst. 1 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Ústav“.

25. V § 10a odst. 2 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Ústavu“ a slova „ministerstvo povinno“ nahrazují slovy „Ústav povinen“.

26. V § 10b se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Ústav“.

27. V § 10c odst. 1 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Ústav“.

28. V § 10c odst. 2 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Ústav“.

29. V § 10d odst. 1 a 2 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Ústav“.

30. V § 10d odst. 3 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Ústav“.

31. V § 10d odst. 4 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Ústav“.

32. § 11 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7 zrušuje.

28. V § 12 se slova „ ,s výjimkou postupu podle § 11 tohoto zákona“ zrušují.

§ 16

Přechodné ustanovení

(1) Příslušnost k vyřízení žádosti podané podle zákona č. 140/1996 Sb., ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do dne nabytí účinnosti tohoto zákona vyřízena, přechází na Ústav paměti národa.

(2) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí na Ústav paměti národa práva a povinnosti správce informačních systémů dokumentů provozovaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany a Ministerstvem spravedlnosti podle § 10d a § 6 odst. 2 zákona č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, ve znění zákona č. 107/2002 Sb.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o archivnictví a spisové službě

§ 17

Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 112/2006 Sb. se mění takto:

1. V § 43 písm. c) ve větě za středníkem se za slova „obdobné postavení mají“ vkládají slova „Ústav paměti národa“.

2. V § 49 odst. 1 písm. g) se za slova „Kanceláří prezidenta republiky“ vkládají slova „Ústavem paměti národa“.

3. V § 49 odst. 1 písm. k) se za slova „Kanceláří prezidenta republiky“ vkládají slova „Ústavem paměti národa“.

4. V § 50 se za slova „Kancelář prezidenta republiky“ vkládají slova „Ústav paměti národa“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákoníku práce

§ 18

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, se mění takto:

1. V § 124 odst. 3 se ve sloupci „Stupeň řízení“ v řádku „4. stupeň řízení“ za slovy „Veřejného ochránce práv“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu se doplňují slova „ a ředitel Ústavu paměti národa“.

2. V § 303 odst. 1 písm. b) se za bod 14. vkládá nový bod 15., který zní:

„15. Ústavu paměti národa,“.

Dosavadní bod 15. se označuje jako bod 16.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu

§ 19

Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. se mění takto:

1. V § 1 písm. f) se za slova „televizní vysílání“ vkládají slova „ ,člena, místopředsedy a předsedy Rady Ústavu paměti národa“.

2. V části druhé se za hlavu sedmou vkládá hlava osmá, která zní:

„HLAVA OSMÁ

NÁLEŽITOSTI ČLENA, místopředsedy a předsedy RADY

Ústavu paměti národa

Plat

§ 27c

Členu Rady Ústavu paměti národa náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0, 44.

§ 27d

Místopředsedovi Rady Ústavu paměti národa náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,48.

§ 27e

Předsedovi Rady Ústavu paměti národa náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,51.”.

část šestá

Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku

na státní politiku zaměstnanosti

§ 20

V § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb. a č. 189/2006 Sb. se v bodu 8 za slova „členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“ vkládají slova „členové Rady Ústavu paměti národa,“.

část sedmá

Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně

a doplnění některých souvisejících zákonů

§ 21

V § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb. a zákona č. 361/2005 Sb. se v bodu 9 za slova „členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“ vkládají slova „členové Rady Ústavu paměti národa,“.

část osmá

Změna zákona o důchodovém pojištění

§ 22

V § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 361/2005 Sb. se za slova „členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“ vkládají slova „členové Rady Ústavu paměti národa,“.

část devátá

Změna zákona o nemocenském pojištění

§ 23

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, se mění takto:

1.​ V § 5 písm. a) se v bodu 10 za slova „členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“ vkládají slova „členové Rady Ústavu paměti národa,“.

1.​ V § 92 odst. 2 písm. k) se za slova „pro rozhlasové a televizní vysílání“ vkládají slova „ ,členů Rady Ústavu paměti národa Ústav paměti národa“.

část desátá

Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

§ 24

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., a zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb. a zákona č. 267/2006 Sb. se mění takto:

1. V § 36 se na konci písmene za) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zb), které zní:

„zb) členů Rady Ústavu paměti národa Ústav paměti národa.“.

2. V § 38 odst. 1 se slova „y) a z)“ nahrazují slovy „y) až zb)“.

část jedenáctá

Změna zákona o zaměstnanosti

§ 25

V § 25 odst. 1 písm. o) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se za slova „členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“ vkládají slova „členem Rady Ústavu paměti národa nebo členem Rady Českého telekomunikačního úřadu,“.

ČÁST DVANÁCTÁ

ÚČINNOST

§ 26

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007 s výjimkou ustanovení § 3 písm. c) a části druhé, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2007.“.