ZÁKON

ze dne 2017,

kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů

Čl. I

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 422/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 198/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 197/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb. a zákona č. 379/2015 Sb., se mění takto:

1.​ V § 1 odstavec 1 zní:

„(1) Tento zákon upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, odchylky od způsobu rozvržení pracovní doby, zvláštní pravidla pro sjednávání doby trvání pracovního poměru a v oblasti odměňování, profesní rozvoj pedagogických pracovníků a jejich kariérní systém.“.

2.​ V § 2 odst. 2 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:

„k) sociální pedagog.“.

3.​ V části první hlavě II nadpis dílu 1 zní:

Obecné předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka“.

4.​ V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „způsobilý k právním úkonům“ nahrazují slovem „svéprávný“.

5.​ V § 4 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Zkouškou podle věty první se prokazuje znalost českého jazyka odpovídající minimálně úrovni B2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky; fyzická osoba, která má vykonávat činnost učitele mateřské školy, učitele prvního stupně základní školy, učitele druhého stupně základní školy nebo učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy, prokazuje znalost českého jazyka odpovídající minimálně úrovni C1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.“.

6.​ V § 4 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury24)“.

Poznámka pod čarou č. 24 zní:

24) § 113 a 113a školského zákona.“.

7.​ V § 4 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 25 zní:

„d) která vyučuje předmět v cizím jazyce za podmínek stanovených školským zákonem25).

________________

25) § 13 odst. 3 školského zákona.“.

8.​ § 5 se včetně nadpisu zrušuje.

9.​ V § 6 odst. 2 písm. c) se slovo „bakalářském“ zrušuje.

10.​ V § 7 odst. 1 písm. b) se za slova „případně v akreditovaném“ vkládá slovo „magisterském“.

11.​ V § 8 odst. 2 písm. d) se slovo „bakalářském“ zrušuje.

12.​ Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:

㤠9a

(1)​ Ředitel školy může písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele odborných předmětů střední školy, pokud zaměstnanec

a)​ má vysokoškolské vzdělání získané studiem v akreditovaném magisterském studijním programu studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného odborného předmětu, a

b)​ do 4 let ode dne vzniku jeho základního pracovněprávního vztahu získá odbornou kvalifikaci podle § 9 odst. 2.

(2)​ Ředitel školy může písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele praktického vyučování na střední škole, pokud zaměstnanec

a)​ má minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou získané ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a

b)​ do 4 let ode dne vzniku jeho základního pracovněprávního vztahu získá odbornou kvalifikaci podle § 9 odst. 3.

(3)​ Ředitel školy může písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele odborného výcviku na střední škole, pokud zaměstnanec

a)​ má minimálně střední vzdělání s výučním listem získané ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a

b)​ do 4 let ode dne vzniku jeho základního pracovněprávního vztahu získá odbornou kvalifikaci podle § 9 odst. 5.

(4)​ Nesplní-li zaměstnanec podle odstavců 1 až 3 požadavky na odbornou kvalifikaci podle tohoto zákona, zanikne předpoklad uznání odborné kvalifikace.

(5)​  Zaměstnanec, který vykonával souvislou praxi po dobu nejméně 20 let v oboru, ve kterém je uznávaným odborníkem, před vznikem základního pracovněprávního vztahu k právnické osobě vykonávající činnost střední školy, a která odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, získává odbornou kvalifikaci učitele odborných předmětů, praktického vyučování, nebo odborného výcviku.“.

13.​ V § 12 písm. b) se za slovo „akreditovaného“ vkládá slovo „magisterského“.

14.​ § 17 včetně nadpisu zní:

㤠17

Pedagog volného času

(1)​ Pedagog volného času, který vykonává komplexní přímou pedagogickou činnost v zájmovém vzdělávání ve školách a školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, získává odbornou kvalifikaci

a)​ vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd,

b)​ vysokoškolským vzděláním podle § 7 až 9, § 12 nebo 14,

c)​ vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením,

d)​ vzděláním podle § 10 odst. 1,

e)​ středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením, nebo

f)​ alespoň středním vzděláním s maturitní zkouškou a

1.​ vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo

2.​ studiem pedagogiky.

(2)​ Pedagog volného času, který vykonává dílčí přímou pedagogickou činnost v zájmovém vzdělávání ve školách a školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, získává odbornou kvalifikaci

a)​ vzděláním podle odstavce 1, nebo

b)​ středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a

1.​ vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku,

2.​ studiem pedagogiky, nebo

3.​ získáním profesní kvalifikace vedoucího volnočasových aktivit dětí podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, nebo

c)​ vzděláním podle § 21.

(3)​ Pedagog volného času pro aktivity zájmového vzdělávání odpovídající uměleckému zaměření získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko - pedagogického zaměření.

(4)​ Zaměstnanci, který je výkonným umělcem7), výtvarným umělcem nebo který má odbornou kvalifikaci podle § 10 odst. 1 nebo § 21, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace pedagoga volného času pro aktivity zájmového vzdělávání odpovídající uměleckému zaměření nebo odborné kvalifikaci zaměstnance za splněný, pokud týdenní pracovní doba tohoto zaměstnance u právnické osoby vykonávající činnost školy nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby a pokud tento zaměstnanec mimo pracovněprávní vztah k právnické osobě vykonávající činnost školy provádí umělecké výkony, vytváří umělecká díla nebo vykonává činnost, pro niž splňuje odbornou kvalifikaci podle § 10 odst. 1 nebo § 21. Uznání splnění předpokladu odborné kvalifikace platí pro účely tohoto zákona po dobu, po kterou zaměstnanec splňuje podmínky podle věty první.“.

15.​ Za § 19a se vkládá nový § 19b, který včetně nadpisu zní:

㤠19b

Sociální pedagog

Sociální pedagog získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu zaměřeném na sociální pedagogiku nebo speciální pedagogiku.“.

16.​ V § 22 odstavce 3 až 7 znějí:

„(3) Studiem v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaným vysokou školou k získání odborné kvalifikace podle tohoto zákona se rozumí vzdělávací program akreditovaný v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

(4) Učitel, který splňuje předpoklad odborné kvalifikace podle § 8 odst. 1 písm. d), § 9 odst. 1 písm. c), § 9 odst. 2 nebo § 11 odst. 1, získává odbornou kvalifikaci pro výuku dalšího odborného předmětu také ukončením akreditovaného bakalářského studijního programu, který odpovídá charakteru tohoto vyučovaného předmětu.

(5) Pedagogický pracovník, pro kterého je příslušný cizí jazyk rodným jazykem nebo který jej ovládá na úrovni rodného jazyka, splňuje pro účely tohoto zákona předpoklad odborné kvalifikace pro výuku konverzace v tomto cizím jazyce, získal-li alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, nebo pro výuku tohoto cizího jazyka, získal-li vysokoškolské vzdělání.

(6) Pedagogický pracovník, který vedle přímé pedagogické činnosti, pro kterou má odbornou kvalifikaci, vykonává také další přímou pedagogickou činnost v rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, pro kterou nemá odbornou kvalifikaci, splňuje pro účely tohoto zákona pro tuto další přímou pedagogickou činnost předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b). Věta první se nepoužije u pedagogického pracovníka, který má odbornou kvalifikaci pouze pro příslušný předmět nebo příslušnou aktivitu podle odstavce 5 nebo § 7 odst. 1 písm. e), f) nebo g), § 8 odst. 3 nebo 4, § 9 odst. 8 nebo 9 nebo § 11 odst. 5 nebo 6.

(7) Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení může zajišťovat výchovu a vzdělávání po nezbytnou dobu a v nezbytném rozsahu pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace, pokud nemůže tyto činnosti zajistit pedagogickým pracovníkem s odbornou kvalifikací.“.

17.​ V části první nadpisu hlavy III se slova „NA DOBU URČITOU“ zrušují.

18.​ V § 22a odst. 2 se za slovo „případech,“ vkládají slova „které vyžadují přítomnost pedagogického pracovníka na pracovišti a“.

19.​ V § 23 odst. 2 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovy „Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“)“ a slova „a svazkem obcí“ se nahrazují slovy „nebo dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen „svazek obcí“)“.

20.​ V § 23 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pedagogickému pracovníkovi, kterému se podle tohoto zákona snižuje přímá pedagogická činnost, není možné konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah nařídit; to neplatí, pokud takový postup vyžadují vážné provozní důvody.“.

21.​ V § 23 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „ , nebo místo výkonu přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností“.

22.​ V § 23a se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Ustanovení § 39 odst. 4 zákoníku práce se použije obdobně.“.

23.​ Za § 23a se vkládá nový § 23b, který včetně nadpisu zní:

㤠23b

Doba trvání pracovního poměru učitele v kariérním systému

(1)​ S učitelem ve druhém nebo třetím kariérním stupni sjedná zaměstnavatel dobu trvání pracovního poměru na dobu neurčitou. V případě prvního pracovního poměru u jiného zaměstnavatele může zaměstnavatel s učitelem ve druhém nebo třetím kariérním stupni sjednat pracovní poměr na dobu určitou v délce trvání 12 měsíců.

(1)​ Ustanovení § 23a odst. 1 a 3 až 5 se použijí obdobně.“.

24.​ V části první nadpis hlavy IV zní:

„PROFESNÍ ROZVOJ A KARIÉRNÍ SYSTÉM PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ“.

25.​ V části první se za nadpis hlavy IV vkládá označení dílu 1, které včetně nadpisu zní:

Díl 1

Formy profesního rozvoje pedagogických pracovníků a jeho plánování“.

26.​ § 24 včetně nadpisu zní:

㤠24

Profesní rozvoj pedagogických pracovníků

(1)​ V rámci profesního rozvoje si pedagogický pracovník prohlubuje kvalifikaci, včetně profesních kompetencí, a může si zvyšovat kvalifikaci. Zvýšením kvalifikace se rozumí též získání kvalifikace k výkonu specializovaných činností.

(1)​ Profesní rozvoj pedagogických pracovníků se uskutečňuje zejména

a)​ vlastním výkonem přímé pedagogické činnosti,

b)​ samostudiem,

c)​ dalším vzděláváním pedagogických pracovníků, nebo

d)​ vzděláváním zdravotnických pracovníků podle zvláštního právního předpisu6) v případě učitelů zdravotnických oborů vzdělání.

(2)​ Ředitel školy vytváří podmínky pro profesní rozvoj pedagogických pracovníků. Přitom přihlíží k osobnostním a profesním předpokladům pedagogických pracovníků a k potřebám a možnostem školy.“.

27.​ Za § 24 se vkládají nové § 24a a 24b, které včetně nadpisů znějí:

㤠24a

Plán pedagogického rozvoje školy a osobní plán profesního rozvoje

(1)​ Ředitel školy vytváří po předchozím projednání s odborovou organizací působící ve škole plán pedagogického rozvoje školy pro naplnění cílů školy při uskutečňování výchovy a vzdělávání. Plán pedagogického rozvoje školy se vytváří na období nejdéle 6 let a vychází zejména z hodnocení výsledků výchovy a vzdělávání ve škole, hodnocení stavu profesních kompetencí pedagogických pracovníků školy a ekonomických možností školy.

(1)​ Z plánu pedagogického rozvoje školy vychází osobní plán profesního rozvoje učitele. Osobní plán profesního rozvoje zohledňuje individuální potřeby učitele, navazuje na předchozí osobní plán profesního rozvoje a na hodnocení jeho plnění.

(1)​ Osobní plán profesního rozvoje obsahuje část

a)​ povinnou, která stanovuje úkoly v rámci prohlubování kvalifikace, a

b)​ fakultativní, která může stanovit individuální cíle v oblasti dalšího profesního rozvoje učitele nebo úkoly směřující ke zvýšení kvalifikace včetně splnění kvalifikačních předpokladů k výkonu specializovaných činností.

(2)​ Osobní plán profesního rozvoje vytváří ve spolupráci s učitelem ředitel školy na období nejdéle 2 let. Ředitel školy určí povinnou část osobního plánu profesního rozvoje po předchozím projednání s učitelem a projedná s učitelem fakultativní část, kterou si určí učitel. Ředitel školy vytvoří učiteli podmínky pro naplnění povinné části a v rámci možností školy i pro naplnění fakultativní části.

(3)​ Učitel plní osobní plán profesního rozvoje. Ředitel školy provádí spolu s učitelem hodnocení plnění osobního plánu profesního rozvoje do 3 měsíců po skončení období, na které byl osobní plán profesního rozvoje vytvořen.

(4)​ Při stanovení výše osobního příplatku podle § 131 zákoníku práce ředitel školy přihlíží též k hodnocení plnění osobního plánu profesního rozvoje.

(5)​ Osobní plán profesního rozvoje se nevytváří u učitele, jehož pracovní poměr je kratší než 12 měsíců, nebo jehož týdenní pracovní doba nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby, pokud o jeho vytvoření učitel nepožádá.

§ 24b

Volno k samostudiu

Pedagogickému pracovníkovi přísluší volno k samostudiu v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na vzdělávání podle § 24 odst. 2 písm. c) a d). Dobu čerpání a konkrétní náplň volna k samostudiu v rozsahu 7 dnů určuje ředitel školy, dobu čerpání a konkrétní náplň zbývající části určuje pedagogický pracovník. Termín čerpání zbývající části oznámí pedagogický pracovník řediteli školy nejméně 3 měsíce předem. Má-li pedagogický pracovník vytvořen osobní plán profesního rozvoje, čerpá volno k samostudiu za účelem naplnění povinné části tohoto plánu. Pedagogický pracovník je povinen podat řediteli písemnou zprávu o průběhu volna k samostudiu, a to do 14 dnů ode dne ukončení volna k samostudiu.“.

28.​ V části první hlavě IV se za § 24b vkládá označení dílu 2, které včetně nadpisu zní:

Díl 2

Systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků“.

29.​ V části první hlavě IV se na začátek dílu 2 vkládá nový § 24c, který včetně nadpisu zní:

㤠24c

Další vzdělávání pedagogických pracovníků

(1)​ Další vzdělávání pedagogických pracovníků se uskutečňuje na vysokých školách, v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a v jiných zařízeních (dále jen „vzdělávací instituce“), jimž byla ministerstvem udělena akreditace podle tohoto zákona v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

(2)​ Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání je osvědčení vydané vzdělávací institucí, která další vzdělávání uskutečňovala.

(3)​ Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy, podmínky a obsah dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, způsob jeho ukončení a náležitosti osvědčení. Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany stanoví prováděcím právním předpisem druhy, podmínky a obsah dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, způsob jeho ukončení a náležitosti osvědčení pro pedagogické pracovníky škol, které zřizuje.“.

30.​ V § 27 odst. 2 písmeno a) zní:

„a) název, formu a cíle vzdělávacího programu a okruh pedagogických pracovníků, jimž je vzdělávací program určen; jedná-li se o vzdělávací program zaměřený na kompetence učitelů, pak rovněž vymezení kompetencí příslušného kariérního stupně standardu učitele, které vzdělávací program rozvíjí; forma vzdělávacího programu vyjadřuje, zda jde o vzdělávání prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci,“.

31.​ V § 27 odst. 2 se na začátek písmene c) vkládají slova „celkovou hodinovou dotaci a“.

32.​ V § 27 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

„d) jméno odborného garanta, který odpovídá za kvalitu vzdělávacího programu a kvalitu jeho uskutečňování, a jeho odborné předpoklady pro vzdělávací program,“.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).

33.​ V § 27 odst. 2 písm. e) se slova „a garantů“ zrušují.

34.​ V § 27 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:

„f) způsob ukončení a vyhodnocení vzdělávacího programu a

g) vzor osvědčení.“.

35.​ V § 27 odst. 3 písmeno b) zní:

„b) přiložený vzdělávací program neodpovídá svým pojetím, obsahem, cíli nebo okruhem pedagogických pracovníků, pro něž je určen, dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků a v případě vzdělávacího programu zaměřeného na kompetence učitelů není v souladu se standardem učitele, nebo“.

36.​ V § 27 odst. 3 písm. c) se slova „lektorů nebo garantů“ nahrazují slovy „lektora nebo odborného garanta“.

37.​ V § 28 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , okruh pedagogických pracovníků, jimž je vzdělávací program určen, a soulad vzdělávacího programu s prováděcím právním předpisem podle § 24c odst. 3“.

38.​ V § 28 odst. 3 písm. c) se slova „lektorů a garantů“ nahrazují slovy „lektora nebo odborného garanta“.

39.​ Za § 28 se vkládá nový § 28a, který včetně nadpisu zní:

㤠28a

Povinnosti vzdělávací instituce

(1)​ Vzdělávací instituce je povinna

a)​ uskutečňovat vzdělávací program v souladu s rozhodnutím o akreditaci,

b)​ vést dokumentaci o uskutečňování vzdělávacího programu,

c)​ oznámit ministerstvu bezodkladně změnu sídla nebo názvu, zrušení nebo zánik; to neplatí, jedná-li se o vzdělávací instituci zapsanou ve školském rejstříku.

(2)​ Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah a způsob vedení dokumentace o uskutečňování vzdělávacího programu.“.

40.​ V části první hlavě IV se za § 28a vkládá označení dílu 3, které včetně nadpisu zní:

Díl 3

Kariérní systém pedagogických pracovníků“.

41.​ V části první hlavě IV se na začátek dílu 3 vkládá nový § 28b, který včetně nadpisu zní:

㤠28b

Kariérní systém

Kariérní systém je soubor předpokladů pro

a)​ výkon činnosti ředitele školy nebo ředitele školského zařízení,

b)​ výkon specializovaných činností pedagogických pracovníků a

c)​ zařazení učitelů do kariérních stupňů.“.


42.​ Za § 28b se vkládají nové oddíly 1 a 2, které včetně nadpisů znějí:

Oddíl 1

Výkon činnosti ředitele školy

§ 28c

Předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy

(1)​ Ředitelem mateřské školy, základní školy, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, základní umělecké školy nebo jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky může být fyzická osoba, která je učitelem v nejméně druhém kariérním stupni.

(2)​ Ředitelem školy může být fyzická osoba, která splňuje předpoklady podle § 3 a získala praxi spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti nebo v činnosti, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření, nebo v řídící činnosti v délce

a)​ 3 roky pro ředitele mateřské školy,

b)​ 4 roky pro ředitele základní školy, základní umělecké školy a školských zařízení s výjimkou školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a středisek výchovné péče, nebo

c)​ 5 let pro ředitele střední školy, jazykové školy, konzervatoře, vyšší odborné školy a školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a středisek výchovné péče.

(3)​ Ředitelem školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí může být jen ten, kdo absolvoval studium pro ředitele škol v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 24c odst. 1. Předpoklad podle věty první musí ředitel školy splnit nejpozději do 2 let ode dne, kdy začal vykonávat činnost ředitele školy.

(4)​ Povinnost absolvovat studium pro ředitele školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se nevztahuje na ředitele, který znalosti v oblasti řízení školství získal vysokoškolským vzděláním v akreditovaném studijním programu5), nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na organizaci a řízení školství.

Oddíl 2

Výkon specializovaných činností pedagogických pracovníků

§ 28d

Druhy specializovaných činností a podmínky jejich výkonu

(1)​ Specializovanou činnost vykonává pedagogický pracovník vedle své přímé pedagogické činnosti. Specializovanou činnost může vykonávat pedagogický pracovník, který absolvoval specializační studium v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

(1)​ Specializovanou činností je činnost

a)​ koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií,

b)​ koordinátora školního vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu vyšší odborné školy,

c)​ metodika prevence sociálně patologických jevů,

d)​ specialisty v oblasti environmentální výchovy,

e)​ speciálního pedagoga v oblasti školské logopedie,

f)​ specialisty v oblasti prostorové orientace zrakově postižených,

g)​ výchovného poradce,

h)​ koordinátora vlastního hodnocení školy, nebo

i)​ mentora profesního rozvoje.

(2)​ Pokud specializovanou činnost podle odstavce 2 písm. a) až g) vykonává učitel, musí se v případě specializované činnosti podle odstavce 2 písm. a) až d), f) a g) jednat o učitele  nejméně ve druhém kariérním stupni. Specializovanou činnost podle odstavce 2 písm. e) může vykonávat pouze pedagogický pracovník, který splňuje odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga podle § 18 písm. a). Specializovanou činnost podle odstavce 2 písm. h) a i) může vykonávat pouze učitel ve třetím kariérním stupni.

(3)​ Učiteli ve škole zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, který vykonává specializovanou činnost podle odstavce 2 písm. a), c) nebo g), se snižuje přímá pedagogická činnost v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

§ 28e

Koordinátor v oblasti informačních a komunikačních technologií

Koordinátor v oblasti informačních a komunikačních technologií vytváří, vyhodnocuje a udržuje plán informačních a komunikačních technologií školy, podílí se na zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků v oblasti informačních a komunikačních technologií a koordinuje využívání informačních a komunikačních technologií při vzdělávání.

§ 28f

Koordinátor školního vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu vyšší odborné školy

Koordinátor školního vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu vyšší odborné školy vytváří, vyhodnocuje a udržuje školní vzdělávací program nebo vzdělávací program vyšší odborné školy, koordinuje činnosti související s jeho naplňováním a podílí se na zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků v oblasti tvorby a následné koordinace těchto vzdělávacích programů.

§ 28g

Metodik prevence sociálně patologických jevů

Metodik prevence sociálně patologických jevů vytváří, vyhodnocuje a udržuje preventivní program školy, koordinuje činnost školy zaměřenou na prevenci rizikového chování, metodicky vede pedagogické pracovníky školy v oblasti prevence rizikového chování, poskytuje poradenské služby dětem, žákům, studentům a jejich zákonným zástupcům a podílí se na zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků v oblasti prevence rizikového chování.


§ 28h

Specialista v oblasti environmentální výchovy

Specialista v oblasti environmentální výchovy vytváří, vyhodnocuje a dohlíží na dodržování školního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a podílí se na zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.

§ 28i

Speciální pedagog v oblasti školské logopedie

Speciální pedagog v oblasti školské logopedie vykonává odborné činnosti v rámci logopedické diagnostiky, poradenství a intervence, koordinuje tvorbu a realizaci programů logopedické intervence a logopedické prevence ve školách a metodicky vede pedagogické pracovníky školy v oblasti logopedie a při zajišťování podmínek ve vzdělávání dětí, žáků a studentů s narušenou komunikační dovedností.

§ 28j

Specialista v oblasti prostorové orientace zrakově postižených

Specialista v oblasti prostorové orientace zrakově postižených zabezpečuje výuku prostorové orientace a samostatného pohybu zrakově postižených dětí, žáků a studentů ve školách, jejich funkční diagnostiku a tvorbu individuálních vzdělávacích plánů a poskytuje základní poradenství zákonným zástupcům a pedagogickým pracovníkům školy.

§ 28k

Výchovný poradce

Výchovný poradce vyhledává děti, žáky a studenty, jejichž vzdělávání může vyžadovat podpůrná opatření nebo podporu nadání, vytváří strategii vzdělávání pro různé druhy nadání dětí, žáků a studentů, koordinuje jejich vzdělávání a metodicky vede pedagogické pracovníky školy v oblasti podpory nadání a metodicky pomáhá pedagogickým pracovníkům školy v otázkách integrace, individuálních vzdělávacích plánů, práce s dětmi, žáky a studenty vyžadujícími podpůrná opatření, nebo s nadanými dětmi, žáky a studenty.

§ 28l

Koordinátor vlastního hodnocení školy

Koordinátor vlastního hodnocení školy vytváří nebo volí vhodné nástroje vlastního hodnocení školy, koordinuje uskutečňování vlastního hodnocení školy, vyhodnocuje ho, navrhuje opatření a udržuje procesy vlastního hodnocení ve škole.

§ 28m

Mentor profesního rozvoje

Mentor profesního rozvoje zajišťuje profesní rozvoj pedagogických pracovníků školy, a to zejména tím, že se podílí na zpracování plánu pedagogického rozvoje školy, poskytuje pedagogickým pracovníkům školy poradenství, metodicky je usměrňuje a předává jim vědomosti a dovednosti potřebné pro jejich profesní rozvoj.“.

43.​ V § 28d se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

„j) kariérový poradce.“.

44.​ V § 28d odst. 3 se za slova „a) až g)“ vkládají slova „a j)“ a slova „a g)“ se nahrazují slovy „ , g) a j)“.

45.​ Za § 28m se vkládá nový § 28n, který včetně nadpisu zní:

㤠28n

Kariérový poradce

Kariérový poradce poskytuje žákům, studentům a jejich zákonným zástupcům poradenskou a informační činnost v oblasti volby povolání a vytváří, vyhodnocuje a udržuje vzdělávací oblast zaměřenou na vytváření životní a profesní orientace žáků a studentů.“.

46.​ V části první hlavě IV se za § 28n vkládá označení oddílu 3, které včetně nadpisu zní:

Oddíl 3

Kariérní systém učitelů“.

47.​ § 29 a 29a včetně nadpisů znějí:

㤠29

Kariérní systém učitelů a zařazení učitele do kariérního systému

(1)​ Kariérní systém učitelů stanoví pravidla rozvoje profesních kompetencí tak, aby umožnil systematický rozvoj kvality vzdělávání v České republice a profesionální výkon činnosti učitele v souladu se zásadami a cíli vzdělávání podle školského zákona. Kariérní systém učitelů garantuje jejich profesní rozvoj, systém jejich dalšího vzdělávání a systém odměňování podle dosaženého kariérního stupně. Ministerstvo zajišťuje profesní rozvoj učitelů uskutečňovaný dalším vzděláváním prostřednictvím právnické osoby jím zřízené za účelem zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků.

(2)​ Kariérní systém se vztahuje na učitele, který je zaměstnancem v pracovním poměru u právnické osoby vykonávající činnost školy a

a)​ splňuje předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b),

b)​ kterému byl předpoklad odborné kvalifikace uznán za splněný ředitelem školy podle § 9a odst. 1 až 3, nebo

c)​ který splňuje předpoklady pro výkon přímé pedagogické činnosti podle § 32.

(3)​ Kariérní systém se nevztahuje na učitele,

a)​ kterému byl předpoklad odborné kvalifikace uznán za splněný ředitelem školy podle § 8 odst. 4, § 9 odst. 9, § 10 odst. 2 nebo § 11 odst. 5 nebo 6,

b)​ který splňuje odbornou kvalifikaci podle § 22 odst. 5,

c)​ který vykonává přímou pedagogickou činnost podle § 22 odst. 7 nebo

d)​ který je uznávaným odborníkem podle § 9a odst. 5.

§ 29a

Standard učitele

(1)​ Kariérní systém učitelů tvoří 3 kariérní stupně. Standard učitele pro příslušný kariérní stupeň stanovuje profesní kompetence učitele v oblasti osobního profesního rozvoje, vlastní pedagogické činnosti a spolupráce a podílu na rozvoji školy.

(2)​ Profesní kompetence zahrnují

a)​ v oblasti osobního profesního rozvoje profesní znalosti, schopnost sebehodnocení a sebevzdělávání,

b)​ v oblasti vlastní pedagogické činnosti plánování výuky, podporu učení, vytváření pozitivního prostředí ve škole, hodnocení průběhu a výsledků učení žáků a hodnocení vlastní výuky a její zlepšování, a

c)​ v oblasti spolupráce a podílu na rozvoji školy sdílení a spolupráci s ostatními pedagogickými pracovníky, komunikaci a spolupráci s rodiči, komunikaci a spolupráci s partnery školy a podíl na rozvoji školy.

(3)​ Učitel musí pro příslušný kariérní stupeň dosáhnout takové úrovně profesních kompetencí, aby mohl řádně vykonávat činnosti uvedené v § 29e odst. 2 nebo v § 29f odst. 2.

(4)​ Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti profesních kompetencí standardu učitele.“.

48.​ Za § 29a se vkládají nové § 29b až 29f, které včetně nadpisů znějí:

㤠29b

Učitel v prvním kariérním stupni

(1)​ V prvním kariérním stupni je učitel od vzniku prvního pracovního poměru k právnické osobě vykonávající činnost školy až do úspěšného absolvování atestačního řízení pro druhý kariérní stupeň a do uplynutí adaptačního období.

(1)​ V průběhu adaptačního období zaměstnavatel zajišťuje učiteli podporu pro dosažení profesních kompetencí učitele v jednotlivých oblastech podle § 29a.

(1)​ Učitel v prvním kariérním stupni vykonává vzdělávací a výchovnou činnost po dobu adaptačního období pod metodickým vedením a s podporou uvádějícího učitele.

§ 29c

Uvádějící učitel

Uvádějící učitel podporuje profesní rozvoj učitele v adaptačním období, a to zejména tím, že průběžně a pravidelně hodnotí s učitelem jeho pedagogickou činnost, učitele metodicky vede a seznamuje s podmínkami provozu školy a její dokumentací. Uvádějícího učitele určuje učiteli v prvním kariérním stupni ředitel školy.

§ 29d

Adaptační období

(1)​ Adaptační období trvá 2 roky.

(1)​ Adaptační období se prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci delších než 90 pracovních dnů nepřetržitě, pro které učitel v prvním kariérním stupni nekoná práci v průběhu adaptačního období.

(1)​ Části adaptačního období absolvované u různých právnických osob vykonávajících činnost školy se sčítají; to neplatí, jsou-li absolvovány souběžně.

(1)​ Pokud od posledního výkonu činnosti učitele v prvním kariérním stupni uplynula doba delší než 5 let, započítává se z již absolvovaného adaptačního období nejdéle 1 rok. Pro účely tohoto odstavce se za výkon činnosti učitele nepovažuje doba, po kterou učitel nepracuje pro překážky v práci.

(2)​ Učiteli, který v období bezprostředně předcházejícím atestačnímu řízení pro druhý kariérní stupeň vykonával činnost učitele, aniž by se na něj vztahoval kariérní systém, se započítává doba výkonu činnosti učitele do běhu adaptačního období.

(3)​ Na učitele v prvním kariérním stupni, který absolvoval atestační řízení pro druhý kariérní stupeň neúspěšně, se pohlíží, jako by absolvoval část adaptačního období v délce trvání 1 roku. O neúspěšném absolvování atestačního řízení pro druhý kariérní stupeň vystaví ředitel školy učiteli potvrzení. Učitel v prvním kariérním stupni předloží toto potvrzení před uzavřením jiného pracovního poměru řediteli školy.

(4)​ Učiteli v prvním kariérním stupni, který ukončí pracovní poměr během adaptačního období a doposud nevykonal úspěšně atestační řízení, vydá ředitel školy potvrzení o délce absolvovaného adaptačního období, hodnocení výsledků práce učitele ze strany ředitele školy a hodnocení uvádějícího učitele. Učitel podle věty první předloží tyto doklady před uzavřením jiného pracovního poměru řediteli školy.

(5)​ O průběhu adaptačního období se vede dokumentace, jejíž rozsah a způsob vedení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 29e

Učitel ve druhém kariérním stupni

(1)​ Ve druhém kariérním stupni je učitel, který úspěšně absolvoval atestační řízení pro druhý kariérní stupeň a kterému uplynulo adaptační období.

(1)​ Učitel ve druhém kariérním stupni vykonává komplexní vzdělávací a výchovnou činnost.

§ 29f

Učitel ve třetím kariérním stupni

(1)​ Ve třetím kariérním stupni je učitel, který úspěšně absolvoval atestační řízení pro třetí kariérní stupeň.

(1)​ Učitel ve třetím kariérním stupni vykonává komplexní vzdělávací a výchovnou činnost a dále zajišťuje profesní rozvoj pedagogických pracovníků školy, metodicky usměrňuje a koordinuje vzdělávací a výchovnou činnost učitelů.“.

49.​ V části první hlavě IV se za díl 3 vkládá nový díl 4, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 26 zní:

Díl 4

Atestační řízení

§ 29g

(1)​ V atestačním řízení se ověřuje dosažení profesních kompetencí v jednotlivých oblastech vymezených standardem učitele pro příslušný kariérní stupeň.

(1)​ Ověření dosažení profesních kompetencí podle odstavce 1 vychází z 

a)​ hodnoticího pohovoru, který zahrnuje obhajobu dosavadní práce učitele s využitím dokladů, které podávají přehled o dosažených profesních kompetencích a kvalitě výkonu profese učitele,

b)​ hodnocení výsledků práce učitele ze strany ředitele školy, a

c)​ hodnocení uvádějícího učitele v atestačním řízení pro druhý kariérní stupeň, nebo

d)​ hodnoticí zprávy České školní inspekce v atestačním řízení pro třetí kariérní stupeň, a

e)​ hodnocení učitele ve třetím kariérním stupni, který vykonává činnost pedagogického pracovníka na jiné škole stejného druhu, v atestačním řízení pro třetí kariérní stupeň; hodnocení vychází z nejméně dvou osobních návštěv při výuce hodnoceného učitele.

(2)​ O průběhu atestačního řízení a jeho výsledku vyhotoví atestační komise protokol. Protokol obsahuje jména a příjmení členů atestační komise, průběh a výsledek atestačního řízení, datum vyhotovení protokolu, podpisy všech členů atestační komise a poučení o možnosti podat proti průběhu a výsledku atestačního řízení námitky s uvedením lhůty pro jejich podání a komu se podávají. O výsledku atestačního řízení rozhoduje atestační komise všemi hlasy na základě tajného hlasování. Člen atestační komise se nesmí zdržet hlasování.

(3)​ Atestační komise bez zbytečného odkladu vyrozumí učitele o výsledku atestačního řízení. Učitel, který v atestačním řízení neuspěl, může podat proti průběhu nebo výsledku atestačního řízení námitky do 5 dnů ode dne doručení protokolu. Námitky se podávají písemně ministerstvu, musí z nich být zřejmé, proti jakému atestačnímu řízení směřují a musí obsahovat odůvodnění.

(4)​ Ministerstvo námitky vyřídí do 20 dnů ode dne jejich doručení. Shledá-li ministerstvo námitky důvodnými nebo částečně důvodnými, vyrozumí o tom atestační komisi a rozhodne o opatření k nápravě. Opatření k nápravě může být také opakování atestačního řízení. O způsobu vyřízení námitek se bezodkladně vyrozumí učitel.

(5)​ Dokladem o úspěšném absolvování atestačního řízení pro druhý kariérní stupeň je osvědčení, které vydává ředitel školy. Dokladem o úspěšném absolvování atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň je osvědčení, které vydá právnická osoba zřízená a pověřená ministerstvem k zajištění organizace atestačního řízení (dále jen „pověřená organizace“).

(6)​ Osobní účast učitele ve třetím kariérním stupni při výuce hodnoceného učitele je jiným úkonem v obecném zájmu. Učiteli ve třetím kariérním stupni náleží za hodnocení učitele odměna, kterou poskytuje pověřená organizace.

§ 29h

Atestační řízení pro druhý kariérní stupeň

(1)​ Učitel v prvním kariérním stupni koná atestační řízení pro druhý kariérní stupeň, a to v termínu stanoveném ředitelem školy, nejdříve však 4 měsíce před koncem adaptačního období a nejpozději do konce adaptačního období. Učitel, kterému byl uznán předpoklad odborné kvalifikace podle § 9a odst. 1 až 3, koná atestační řízení nejdříve po dni, kdy začal splňovat požadavky na odbornou kvalifikaci podle § 9.

(1)​ Je-li učitel v prvním kariérním stupni zaměstnancem více právnických osob vykonávajících činnost školy, koná atestační řízení pro druhý kariérní stupeň ve škole, kterou si zvolí; o tomto informuje ředitele všech škol, jichž je zaměstnancem. Povinnosti podle § 29b odst. 2 platí pro ředitele všech škol, v nichž učitel v prvním kariérním stupni vykonává pedagogickou činnost.

(2)​ Termín konání atestačního řízení pro druhý kariérní stupeň oznámí učiteli ředitel školy nejméně 14 dní před jeho konáním.

(3)​ Učitel předá řediteli školy, které je zaměstnancem a ve které nekoná atestační řízení, do 5 pracovních dnů po doručení kopii protokolu o průběhu a výsledku atestačního řízení.

§ 29i

Atestační řízení pro třetí kariérní stupeň

(1)​ Podmínkou přihlášení ke konání atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň je výkon činnosti učitele ve druhém kariérním stupni v délce nejméně 7 let a zaplacení úhrady za atestační řízení. Učitel podává přihlášku k atestačnímu řízení pro třetí kariérní stupeň pověřené organizaci. Úhrada je příjmem pověřené organizace.

(1)​ Učitel ve druhém kariérním stupni oznámí řediteli školy bez zbytečného odkladu, že se přihlásil ke konání atestační řízení pro třetí kariérní stupeň.

(1)​ Pokud učitel u atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň neuspěl, může se znovu přihlásit k atestačnímu řízení pro třetí kariérní stupeň nejdříve po uplynutí 2 let ode dne neúspěšného absolvování atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň.

§ 29j

Atestační komise

(1)​ Atestační komise v atestačním řízení pro druhý kariérní stupeň má 3 členy. Členy atestační komise jsou

a)​ ředitel školy, v níž učitel v prvním kariérním stupni vykonává pedagogickou činnost; je-li více takových škol, ředitel školy zvolené podle § 29h odst. 2,

b)​ učitel v  nejméně druhém kariérním stupni, který vykonává pedagogickou činnost ve stejné škole jako učitel v prvním kariérním stupni, a

c)​ zástupce školy, která poskytuje vzdělávání nebo studium připravující k výkonu povolání učitele, nebo učitel ve třetím kariérním stupni, který vykonává činnost pedagogického pracovníka na jiné škole stejného druhu, nebo zástupce z odborné praxe, nebo školní inspektor.

(2)​ Atestační komise v atestačním řízení pro třetí kariérní stupeň má 5 členů. Členy atestační komise jsou

a)​ ředitel školy, v níž učitel ve druhém kariérním stupni vykonává pedagogickou činnost; je-li více takových škol, ředitel školy zvolené podle § 29h odst. 2; koná-li atestační řízení pro třetí kariérní stupeň ředitel školy, je členem atestační komise ředitel stejného druhu školy,

b)​ školní inspektor,

c)​ zástupce školy, která poskytuje vzdělávání nebo studium připravující k výkonu povolání učitele,

d)​ učitel ve třetím kariérním stupni, který vykonává činnost pedagogického pracovníka na jiné škole stejného druhu, a

e)​ zástupce z odborné praxe.

(3)​ Členem atestační komise učitele, který koná atestační řízení, nesmí být jeho uvádějící učitel a dále ten, u něhož lze s ohledem na jeho poměr k tomuto učiteli pochybovat o jeho nepodjatosti.

(4)​ Členem atestační komise může být pouze ten, kdo absolvoval odbornou přípravu členů atestačním komisí zajišťovanou pověřenou organizací.

(5)​ Účast učitele ve třetím kariérním stupni nebo zástupce z odborné praxe podle odstavce 1 písm. c) a účast členů atestační komise podle odstavce 2 písm. c) až e) na atestačním řízení je jiným úkonem v obecném zájmu. Členům atestační komise podle odstavce 1 písm. c) s výjimkou školního inspektora náleží za účast na atestačním řízení odměna, kterou poskytuje škola, v níž učitel koná atestační řízení pro druhý kariérní stupeň. Členům atestační komise podle odstavce 2 písm. c) až e) náleží za účast na atestačním řízení odměna, kterou poskytuje pověřená organizace.

§ 29k

Zajištění atestačního řízení a kariérní systém učitelů

(1)​ Ministerstvo

a)​ jmenuje členy atestačních komisí pro třetí kariérní stupeň na návrh pověřené organizace a

b)​ stanoví prováděcím právním předpisem organizaci a způsob provádění atestačního řízení, náležitosti protokolu o průběhu a výsledku atestačního řízení, vzor a náležitosti osvědčení o výsledku atestačního řízení a typy a náležitosti dokladů o profesních kompetencích učitele, výši odměny členů atestační komise a učitele ve třetím kariérním stupni, který provádí hodnocení učitele podle § 29g odst. 2 písm. e), a pravidla jejího poskytování a výši a podmínky úhrady za atestační řízení pro třetí kariérní stupeň.

(2)​ Pověřená organizace

a)​ poskytuje metodickou podporu učitelům, ředitelům škol a členům atestačních komisí v oblasti kariérního systému učitelů,

b)​ organizačně zajišťuje atestační řízení pro třetí kariérní stupeň,

c)​ předkládá ministerstvu návrh na jmenování členů atestačních komisí pro třetí kariérní stupeň,

d)​ žádá Českou školní inspekci o hodnocení podle školského zákona26) a učitele ve třetím kariérním stupni, aby provedl hodnocení učitele podle § 29g odst. 2 písm. e),

e)​ vede evidenci atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň,

f)​ zajišťuje odbornou přípravu členů atestačních komisí a

g)​ odměňuje členy atestačních komisí pro třetí kariérní stupeň podle § 29j odst. 5 a učitele ve třetím kariérním stupni, který provádí hodnocení učitele podle § 29g odst. 2 písm. e).

(3)​ Ředitel školy jmenuje členy atestačních komisí pro druhý kariérní stupeň a vydává učitelům, kteří úspěšně absolvovali atestační řízení pro druhý kariérní stupeň, osvědčení o výsledku atestačního řízení, potvrzení o neúspěšném absolvování atestačního řízení a jejich stejnopisy a opisy.

§ 29l

Evidence atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň

(1)​ Pověřená organizace vede pro účely konání atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň a prokazování splnění atestačního řízení v elektronické podobě evidenci obsahující údaje o učitelích, kteří se přihlásili k atestačnímu řízení pro třetí kariérní stupeň.

(1)​ Evidence obsahuje strukturované údaje o učitelích uvedených v odstavci 1 v rozsahu

a)​ jméno a příjmení,

b)​ bydliště,

c)​ datum narození,

d)​ datum vykonání atestačního řízení a

e)​ výsledek atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň.

(2)​  Uchovávat osobní údaje podle odstavce 2 lze pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování, nejdéle však po dobu 50 let. Údaje vztahující se k atestačnímu řízení pro třetí kariérní stupeň o učitelích, kteří neuspěli u atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň nebo jej nekonali, lze uchovávat v elektronické podobě nejdéle po dobu 3 let.

_______________

26) § 176a školského zákona.“.

50.​ Za § 32 se vkládá nový § 32a, který včetně poznámky pod čarou č. 27 zní:

㤠32a

(1)​ Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona vždy nepovažuje

a)​ při posuzování předpokladů pro výkon činnosti pedagogického pracovníka fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena

1.​ za trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

2.​ za trestný čin spáchaný z nedbalosti, pokud jeho spáchání ohrožuje důvěru v řádný výkon činnosti pedagogického pracovníka,

b)​ při posuzování žádosti o udělení akreditace vzdělávací instituce nebo akreditace vzdělávacího programu fyzická osoba, který byla pravomocně odsouzena

1.​ za trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

2.​ za trestný čin spáchaný z nedbalosti, pokud neskýtá záruku řádného výkonu akreditované činnosti,

c)​ při posuzování žádosti o udělení akreditace vzdělávací instituce nebo akreditace vzdělávacího programu právnická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud pro tento trestný čin neskýtá záruku řádného výkonu akreditované činnosti,

pokud se na ni podle zákona nehledí jako by nebyla odsouzena.

(2)​ Fyzická osoba prokazuje bezúhonnost před vznikem pracovněprávního vztahu nebo při podání žádosti o akreditaci předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů; výpis nesmí být starší než 3 měsíce. Cizinec, který je nebo byl státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie podle zvláštního právního předpisu27). Cizinec, který není nebo nebyl státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo nemá nebo neměl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, prokazuje bezúhonnost dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, jehož je státním příslušníkem, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. V průběhu trvání pracovněprávního vztahu je pedagogický pracovník povinen informovat do 10 pracovních dnů ředitele školy nebo ředitele školského zařízení o tom, že byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jímž by mohl pozbýt předpoklad bezúhonnosti; do 1 měsíce od nabytí právní moci rozsudku předloží pedagogický pracovník nový výpis z evidence Rejstříku trestů.

(3)​ Bezúhonnost právnické osoby se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Výpis z evidence Rejstříku trestů si vyžádá ministerstvo podle zvláštního právního předpisu27). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

_______________

27) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.“.

51.​ V § 33 se text „§ 24 odst. 4 písm. a)“ nahrazuje textem „§ 24c odst. 1“.

52.​ V § 35 se text „§ 5, § 9 odst. 2, 3 a 5, § 11, § 24 a 29“ nahrazuje textem „§ 9 odst. 2, 3 a 5, § 11, § 24 až 24c, § 28b až 28m a § 29 až 29l“.

53.​ V § 35 se text „28m“ nahrazuje textem „28n“.

Čl. II

Přechodná a závěrečná ustanovení

1. Pedagogičtí pracovníci, na něž se podle § 29 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vztahuje kariérní systém učitelů a kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávali činnost učitele po dobu alespoň 2 let v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zařazují do druhého kariérního stupně.

2. Pedagogičtí pracovníci, na které se podle § 29 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vztahuje kariérní systém učitelů a kteří se nezařazují do druhého kariérního stupně podle bodu 1, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zařazují do prvního kariérního stupně a počíná jim běžet adaptační období. Adaptační období se zkracuje o dobu, po kterou učitel podle věty první vykonával činnost učitele, nejvýše však v rozsahu 12 měsíců.

3. Fyzické osoby, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávaly činnost učitele po dobu alespoň 3 let v posledních 10 letech v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby a které nejsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona učitelem, se dnem vzniku jejich pracovního poměru, na nějž se vztahuje kariérní systém učitelů, k právnické osobě vykonávající činnost školy, zařazují do druhého kariérního stupně, pokud tento pracovní poměr vznikl do 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Ředitel školy, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nemá odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost učitele, může nadále vykonávat činnost ředitele příslušné školy, nejdéle však

a)​ do doby uplynutí 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy podle § 166 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jde-li o ředitele školské právnické osoby zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu nebo její součásti, nebo

b)​ po dobu 6 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o ředitele školy neuvedeného v písmenu a).

5. Činnost člena atestační komise pro třetí kariérní stupeň podle § 29j odst. 2 písm. d) a činnost učitele ve třetím kariérním stupni, který provádí hodnocení podle § 29g odst. 2 písm. e) zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může po dobu 9 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávat osoba, která splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka a která získala

a)​ odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním v  magisterském studijním programu, a

a)​ pedagogickou praxi spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti alespoň v délce 15 let.

6. Učiteli, který vykonával přímou pedagogickou činnost přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona po dobu delší než

a)​ 15 let, se zkracuje doba, která je podmínkou pro konání atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň, o 3 roky,

a)​ 10 let, se zkracuje doba, která je podmínkou pro konání atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň, o 2 roky.

7. Řízení o akreditaci vzdělávací instituce nebo vzdělávacího programu zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Získání odborné kvalifikace podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává nedotčeno.

9. Odborná kvalifikace získaná studiem, které bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Plán pedagogického rozvoje školy a osobní plán profesního rozvoje se vytváří poprvé od 1. září 2018.

ČÁST DRUHÁ

Změna školského zákona

Čl. III

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 178/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb. a zákona č. 101/2017 Sb., se mění takto:

1.​ V § 16 se odstavec 11 zrušuje.

1.​ V § 20 odst. 4 se slova „4 roky“ nahrazují slovy „3 roky“ a slova „8 letech“ se nahrazují slovy „6 letech“.

1.​ V § 161 odst. 1 písm. a) bodu 1 se slova „zvláštních příplatků podle nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, příplatků za vedení podle zákoníku práce a specializačních příplatků pedagogických pracovníků podle § 133 odst. 1 zákoníku práce“ nahrazují slovy „příplatků pedagogických pracovníků podle § 133 odst. 1 zákoníku práce, příplatků za vedení podle zákoníku práce a příplatků pedagogických pracovníků podle § 133 odst. 2 zákoníku práce“.

1.​ V § 161 odst. 3 písm. c) se slova „specializačních příplatků podle § 133 odst. 2“ nahrazují slovy „příplatků pedagogických pracovníků podle § 133 odst. 3“.

1.​ V § 163 odst. 1 se za text „§ 113c“ vkládají slova „a náklady na platy a náhrady platů, nebo náklady na mzdy a náhrady mezd spojené s postupem učitele do třetího kariérního stupně“.

2.​ Za § 176 se vkládá nový § 176a, který zní:

㤠176a

Česká školní inspekce vykonává u učitele, který se účastní atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň, hodnocení podle zákona o pedagogických pracovnících. Hodnocení provádí školní inspektor, a to dvakrát v průběhu 12 měsíců od zahájení atestačního řízení; výstupem hodnocení je hodnoticí zpráva.“.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákoníku práce

Čl. IV

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb. a zákona č. 99/2017 Sb., se mění takto:

1.​ V § 123 odst. 4 se za slova „civilní služby“ vkládají slova „a učitele též podle dosaženého kariérního stupně“.

1.​ § 133 včetně nadpisu zní:

㤠133

Příplatek pedagogického pracovníka

(1)​ Učiteli za výkon práce třídního učitele v základní škole, střední škole, vyšší odborné škole nebo za výkon práce vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo za výkon práce vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole přísluší příplatek ve výši 1 000 až 1 500 Kč měsíčně.

(1)​ Pedagogickému pracovníkovi za výkon činností uvedených v § 28d odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících přísluší příplatek ve výši 1 000 až 2 000 Kč měsíčně.

(1)​ Uvádějícímu učiteli za výkon činností uvedených v § 29c zákona o pedagogických pracovnících přísluší příplatek ve výši 3 000 Kč měsíčně; pokud byl uvádějícímu učiteli současně snížen rozsah jeho přímé pedagogické činnosti, přísluší mu příplatek ve výši 1 500 Kč měsíčně. Učiteli ve třetím kariérním stupni za výkon činností uvedených v § 29f odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících přísluší příplatek ve výši 3 000 Kč měsíčně.“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona č. 333/2012 Sb.

Čl. V

V čl. II bodě 4 zákona č. 333/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se slova „31. srpna 2017“ nahrazují slovy „31. srpna 2019“.

ČÁST PÁTÁ

ÚČINNOST

Čl. VI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2017, s výjimkou čl. I bodů 2, 15, 43, 44, 45 a 53, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2021, čl. III bodu 1, který nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení, čl. III bodů 3 a 4, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2018 a čl. IV bodu 2, pokud jde o § 133 odst. 1, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.