SENÁT

PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

11. FUNKČNÍ OBDOBÍ

VÝBOR PRO ZÁLEŽITOSTI EVROPSKÉ UNIE

230. USNESENÍ

z 24. schůze, konané dne 20. června 2018

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES

Senátní tisk č. N 122/11

Po úvodní informaci Michala Fraňka, náměstka ministra spravedlnosti, zpravodajské zprávě senátora Libora Michálka a po rozpravě

VÝBOR

I.

přijímá

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES doporučení, které je přílohou tohoto usnesení;

II.

doporučuje

Senátu Parlamentu ČR, aby se k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES, vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem;

III.

určuje

zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Libora Michálka;

IV.

pověřuje

předsedu výboru Václava Hampla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.


Václav Hampl v.r.

předseda výboru

Libor Michálek v.r.

zpravodaj výboru

Šárka Jelínková v.r.

ověřovatelka výboru


Příloha k usnesení č. 230 z 24. schůze VEU

20. 6. 2018

Doporučení k vyjádření Senátu PČR

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES

Senát PČR

I.

1.​ podporuje

v obecné rovině zavedení účinné možnosti spotřebitelů podat zástupnou žalobu, tedy v rámci jediného řízení uplatnit nároky velké skupiny spotřebitelů na to, aby se obchodník zdržel protiprávního jednání a nahradil škodu z něj vzniklou;

2.​ oceňuje,

že se v návrhu odráží snaha co nejvíce respektovat a zachovat rozmanité právní úpravy v jednotlivých členských státech a nikoli stanovit jeden výlučný model, jemuž se budou muset všechny státy přizpůsobit;

3.​ považuje

nicméně za značně problematické směšování soukromoprávních a veřejnoprávních mechanismů, k němuž v návrhu dochází, a to zejména v čl. 6 a čl. 15;

4.​ odmítá

koncepci čl. 6 návrhu, podle které u nepatrných nároků vysouzená částka bez dalšího propadá na veřejně prospěšný účel, neboť taková úprava popírá podstatu institutu náhrady škody;

5.​ namísto toho navrhuje,

aby na veřejně prospěšný účel propadla pouze ta část vysouzeného odškodnění, kterou by si dotčení spotřebitelé zahrnutí do zástupné žaloby nevyzvedli k určitému datu;

6.​ zastává názor,

že by spotřebitel měl mít možnost vystoupit z probíhajícího řízení v případech, kdy jeho zahrnutí do zástupné žaloby není vázáno na jeho souhlas;

II.

1.​ žádá vládu,

aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto usnesení, a o dalším vývoji projednávání, a to v okamžiku dosažení politické shody potřebného počtu členských států na hlavních prvcích návrhu, nebo již předtím, pokud by se výsledky projednávání v Radě začaly výrazně odchylovat od postoje České republiky vyjádřeného v rámcové pozici vlády;

2.​ pověřuje

předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi.