Vládní návrh,

kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Seychelské republiky o letecké dopravě


Návrh usnesení

SENÁTU PARLAMENTU

ČESKÉ REPUBLIKY

k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Seychelské republiky

o letecké dopravě

S e n á t P a r l a m e n t u Č e s k é r e p u b l i k y

d á v á s o u h l a s

k ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Seychelské republiky

o letecké dopravě


P ř e d k l á d a c í z p r á v a p r o P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y

k návrhu na ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Seychelské republiky o letecké dopravě (dále jen „Dohoda“)

Seychelská republiky (dále také „Seychely“) je malý ostrovní stát ležící v Indickém oceánu na stejnojmenném souostroví severovýchodně od Madagaskaru. Rozloha této prezidentské republiky, rozeseté na 115 malých ostrovech, je pouhých 455 km2 a počet obyvatel se odhaduje na 87 tisíc. Asi 4/5 obyvatelstva se soustřeďují na největším ostrově Mahé, kde leží i hlavní město Victoria. Většina obyvatel jsou míšenci, potomci francouzských kolonistů a afrických otroků, převládajícím náboženstvím je křesťanství. Oficiálním jazykem je vedle angličtiny a francouzštiny také seychelská kreolština, odvozená z francouzštiny.

Seychely byly ve 2. polovině 18. století francouzskou kolonií, odkdy pochází většina místních pojmenování, včetně samotného názvu země (po tehdejším ministru financí Jean Moreau de Séchelles). Po napoleonských válkách získala kontrolu nad ostrovy Velká Británie, která je spravovala až do prohlášení Seychel nezávislým členem Commonwealthu v roce 1976. Prvním prezidentem nezávislých Seychel se stal Sir James Richard Mancham, který vládl pouze jeden rok, zasloužil se však o vyjednání souhlasu Velké Británie a USA s výstavbou mezinárodního letiště, které bylo uzpůsobeno na přistávání vojenských i civilních letadel, a přispěl tak výrazně k etablování Seychel jako turistického ráje. Cestovní ruch je spolu s průmyslem na zpracování ryb nejdůležitějším odvětvím ekonomiky dodnes.

Seychelská republika je členem několika mezinárodních organizací a regionálních uskupení. Kromě Organizace spojených národů (OSN) je to např. Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD), Mezinárodní měnový fond (IMF), Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), Jihoafrické rozvojové společenství (SADC), Společný trh pro východní a jižní Afriku (COMESA), Komise Indického oceánu (COI), Africká unie (AU) či Světová obchodní organizace (WTO, pozorovatel).

Diplomatické styky mezi ČR a Seychelskou republikou jsou realizovány prostřednictvím Velvyslanectví ČR v etiopské Addis Abebě (honorární konzulát ve Victorii) a Velvyslanectví Seychelské republiky v Bruselu v Belgii (konzulát v Praze). Jediným platným smluvním dokumentem mezi ČR a Seychelami je Dohoda o vědecké a kulturní spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Seychelské republiky (Victoria, 1984), která vstoupila v platnost 18. prosince 1984. Platnost bilaterální obchodní dohody (Victoria, 1988) byla ukončena ke dni vstupu ČR do Evropské unie.

Vzájemné vztahy mezi ČR a Seychelskou republikou v oblasti civilního letectví nejsou v současnosti nijak upraveny. V roce 2011 požádal letecký dopravce České aerolinie a.s. o schválení provozu na seychelské ostrovy ve formě společného označování linek (code-share) s dopravcem Etihad Airways. Seychelská strana tento provoz prozatímně potvrdila s tím, že je potřeba sjednat mezi oběma státy dvoustrannou leteckou dohodu, která by stanovila jasný právní rámec pro spolupráci obou zemí v oblasti civilního letectví. Tento svůj záměr potvrdily Seychely v květnu 2012 diplomatickou nótou. ČR reagovala zasláním svého vzorového textu letecké dohody prostřednictvím velvyslanectví v Addis Abebě. V říjnu 2012 byla schválena v meziresortním připomínkovém řízení směrnice pro expertní jednání, která se uskutečnila v prosinci 2012 v rámci mezinárodní konference ICAN 2012 (ICAO Air Services Negotiation Conference) v saúdskoarabské Džiddě.

Při jednání se vycházelo ze skutečnosti, že oba státy jsou smluvními stranami Úmluvy o mezinárodním civilním letectví sjednané v Chicagu dne 7. prosince 1944 (Seychely od 25. května 1977). Základem pro jednání byl český vzorový text obsahující mj. všechna nezbytná unijní ustanovení uplatňovaná v souvislosti s členstvím ČR v Evropské unii, která jsou do bilaterálních dohod vkládána na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění dohody mezi členskými státy a třetími zeměmi o leteckých službách1. Při jednání se podařilo připravit a odsouhlasit na úrovni expertních delegací vzájemně přijatelný návrh textu Dohody.

Obsahové vymezení návrhu textu Dohody je následující:

V článku 1 Dohody jsou definovány výrazy důležité pro jednotný výklad a aplikaci Dohody.

Článek 2 obsahuje vymezení práv k provádění mezinárodní letecké dopravy, která si smluvní strany vzájemně vyměnily. Jedná se o právo přeletu přes území státu druhé smluvní strany, právo přistání na území státu druhé smluvní strany pro neobchodní účely, právo nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany a na územích třetích států v místech stanovených v Příloze cestující, zavazadla, zboží a poštovní zásilky určené nebo pocházející z míst na území státu první smluvní strany.

V článku 3 je obsaženo právo každé smluvní strany určit letecké podniky, které budou provozovat dohodnuté služby na stanovených linkách, a podmínky, za kterých druhá smluvní strana udělí takto určeným podnikům příslušná provozní oprávnění, včetně tzv. unijních ustanovení a recipročních ustanovení druhé smluvní strany.

V článku 4 jsou obsaženy podmínky, za kterých je možné odvolat nebo pozastavit vydaná provozní oprávnění, včetně tzv. unijních ustanovení.

Článek 5 stanoví, že na letecké podniky resp. jejich letadla, cestující, posádky, zavazadla, poštovní zásilky a zboží nacházející se na území státu druhé smluvní strany se vztahují zákony, předpisy a postupy platné na území státu této smluvní strany. Žádná smluvní strana nesmí při aplikaci těchto zákonů, předpisů a postupů dávat přednost svým leteckým podnikům.

V článku 6 si smluvní strany potvrzují závazek chránit bezpečnost civilního letectví před protiprávními činy v souladu s Úmluvou o mezinárodním civilním letectví a jejími přílohami, které se týkají této oblasti.

Článek 7 upravuje důležitou otázku provozní bezpečnosti letectví. Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace v této oblasti a provést tzv. inspekci na stojánce letadla druhé smluvní strany pokud se nachází na území státu první smluvní strany. Dále je upraven postup v případě nedodržování minimálních bezpečnostních norem stanovených Úmluvou o mezinárodním civilním letectví druhou smluvní stranou a článek také obsahuje příslušné unijní ustanovení. Pro účely provozování dohodnutých leteckých služeb si smluvní strany dle tohoto článku budou vzájemně uznávat osvědčení a průkazy vztahující se k letadlům a posádkám pokud požadavky pro vydání těchto průkazů a osvědčení odpovídají nebo jsou přísnější než minimální požadavky stanovené Úmluvou o mezinárodním civilním letectví.

Článek 8 upravuje osvobození leteckých podniků resp. jejich letadel, pohonných hmot, mazadel, technického materiálu, náhradních dílů, obvyklého vybavení a zásob letadel a jiných věcí, které jsou používány výhradně v souvislosti s provozem a obsluhou letadla, od dovozních omezení, cel, nepřímých daní a jiných poplatků obvyklých při provozu mezinárodních leteckých dopravních služeb. Článek také obsahuje příslušné unijní ustanovení a reciproční ustanovení umožňující druhé smluvní straně postupovat stejným způsobem.

Článek 9 se týká spravedlivého a přiměřeného stanovování uživatelských poplatků za použití letišť a leteckých zařízení.

Článek 10 řeší zjednodušený režim při tranzitu cestujících, zavazadel a zboží.

Oblast prodeje služeb a převodu finančních prostředků je upravena v článku 11, přičemž leteckým dopravcům obou stran je poskytnuta nezbytná míra flexibility v této důležité otázce.

V článku 12 je upraveno volné stanovování tarifů leteckými podniky. Nevyžaduje se jejich předkládání a schvalování leteckými úřady, nicméně každá smluvní strana má právo zasáhnout v případech, kdy jsou tarify nepřiměřené či diskriminační.

Obecné kapacitní principy jsou uvedeny v článku 13 a zajišťují rovné soutěžní podmínky pro provozování leteckých dopravních služeb.

Článek 14 umožňuje leteckým podnikům uzavírat ujednání o společném označování linek (tzv. code-sharing) a upravuje podmínky takových ujednání.

Článek 15 upravuje předkládání letových řádů a jejich schvalování leteckým úřadem druhé smluvní strany.

Spolupráci leteckých podniků s poskytovateli povrchové dopravy či poskytování vlastní povrchové dopravy umožňuje článek 16.

Článek 17 upravuje otázku zastoupení leteckých podniků, která včetně jejich personálu podléhají právním předpisům platným na území státu, kde jsou zastoupení zakládána.

Článek 18 se týká vzájemného poskytování statistických informací a údajů mezi leteckými úřady smluvních stran.

Postup pro provádění konzultací mezi smluvními stranami a spolupráce leteckých úřadů při provádění Dohody je stanoven v článku 19.

Postup pro provádění změn Dohody je stanoven v článku 20.

Článek 21 upravuje třístupňové řešení sporů, které mohou vyplynout z výkladu nebo provádění Dohody.

V článku 22 je stanovena povinnost registrace Dohody u Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

Článek 23 stanoví podmínky ukončení platnosti Dohody a článek 24 upravuje vstup Dohody v platnost.

Příloha k Dohodě obsahuje volné vymezení linek mezi místy na území ČR / Seychel, mezilehlými místy, místy na území Seychel / ČR a místy za tímto územím. Dále Příloha obsahuje provozní podmínky.

Vláda ČR souhlasila se sjednáním Dohody usnesením ze dne 4. září 2013 č. 683. Toto usnesení bylo změněno usnesením vlády ze dne 3. února 2016 č. 88 v osobě zmocněné k podpisu, aby mohl za vládu ČR Dohodu podepsat Mgr. Karel Hejč, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec ČR v Seychelské republice. Stalo se tak dne 9. června 2016 ve Victorii. Za vládu Seychelské republiky Dohodu podepsal ministr zahraničních věcí a dopravy Joël Morgan.

Text Dohody je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu ČR, se závazky vyplývajícími z členství ČR v Evropské unii, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Při sjednání Dohody byly splněny požadavky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi o leteckých službách. Jednání a jeho výsledky byly oznámeny Evropské komisi v souladu s článkem 1 tohoto nařízení. V souladu s článkem 4 téhož nařízení byla Evropská komise rovněž informována o podpisu Dohody. Sjednání Dohody nevyžaduje změny v českém právním řádu.

Dohoda je sjednána v českém a anglickém jazyce a vstoupí v platnost šedesátý den od data doručení pozdějšího z oznámení, kterými si smluvní strany navzájem písemně diplomatickou cestou sdělí, že byly splněny jejich vnitrostátní požadavky nutné pro vstup Dohody v platnost.

Sjednání a následné provádění Dohody nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu. Uvedené činnosti budou zajišťovány především Ministerstvem dopravy a Úřadem pro civilní letectví, které budou v případě potřeby spolupracovat s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem financí, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Administrativní a správní výdaje s tím spojené budou hrazeny z rozpočtů jednotlivých resortů a Úřadu pro civilní letectví.

Dvoustranné letecké dohody jsou celosvětově tradičně sjednávány na úrovni vlád jednotlivých států na základě doporučení Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Dohoda je také formálně sjednána na vládní úrovni, svým obsahem má však v ČR charakter mezinárodní smlouvy prezidentské kategorie, neboť upravuje záležitosti podle čl. 49 písm. a) a e) Ústavy ČR. Dohoda obsahuje mj. úpravu práv a povinností osob stejně jako věcí, jejichž úprava je vyhrazena zákonu (jedná se např. o právo leteckých podniků létat bez přistání přes území státu druhé smluvní strany, přistávat na jeho území pro potřeby nikoli obchodní, nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany cestující, zavazadla a zboží, právo volně prodávat letecké dopravní služby na území smluvního státu, podmínky pro odvolání provozního oprávnění, apod.). Dohoda se po podpisu podle Ústavy ČR předkládá Parlamentu ČR k vyslovení jeho souhlasu s ratifikací a poté prezidentovi republiky k ratifikaci.

Sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Seychelské republiky o letecké dopravě představuje jednu z možností, jak dále rozvíjet vzájemné vztahy. Na sjednání Dohody je také oboustranný dopravní zájem. Cílem Dohody je stanovit liberální rámec v oblasti civilního letectví mezi oběma státy, který nabízí leteckým dopravcům dostatečnou míru flexibility při rozhodování o provozních záležitostech.

V Praze dne 29. července 2016

Předseda vlády:

Mgr. Bohuslav Sobotka v.r.

1 Vzorová unijní ustanovení jsou do dvoustranných leteckých dohod vkládána na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 o sjednávání a provádění dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi o leteckých službách. Na základě tohoto nařízení byla vypracována Evropskou komisí ve spolupráci s členskými státy. Jejich účelem je zajistit soulad bilaterálních leteckých dohod s právem EU (zejména ve vztahu ke svobodě usazování, poskytování služeb na území EU a nediskriminace mezi leteckými dopravci EU).