Vládní návrh,

kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Mongolska o leteckých službách


Návrh usnesení

SENÁTU PARLAMENTU

ČESKÉ REPUBLIKY

k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Mongolska o leteckých službách

S e n á t P a r l a m e n t u Č e s k é r e p u b l i k y

d á v á s o u h l a s

k ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Mongolska o leteckých službách


P ř e d k l á d a c í z p r á v a p r o P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y

k návrhu na ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Mongolska
o leteckých službách

Intenzivní politické, hospodářské a kulturní vztahy mezi Československem
a Mongolskem se rozvíjely v období po druhé světové válce, zejména pak po navázání diplomatických styků v roce 1950. Vzájemná spolupráce mezi Českou republikou (ČR)
a Mongolskem byla obnovena ve druhé polovině 90. let, přičemž významným impulsem pro zesílení dvoustranných vztahů se stalo obnovení činnosti velvyslanectví ČR v Ulánbátaru v roce 1999. Dalším důležitým instrumentem na podporu obchodně-ekonomických zájmů je platforma česko-mongolského Smíšeného výboru, který vznikl na základě Dohody o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Mongolska z roku 2005.

Mongolsko patřilo v souladu s Koncepcí zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2010-2017 mezi prioritní partnerské země s programem spolupráce, která se soustředila především do sektoru energetiky, sektoru obchodu a dalších služeb, sektoru zásobování vodou a sanitace a do sektoru zemědělství, lesnictví a rybolovu. Pozornost byla rovněž věnována rozvojovým potřebám Mongolska v oblasti vzdělávání, sociální infrastruktury a služeb, včetně zdravotnických. Dle nové Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce se po roce 2017 v Mongolsku již nebudou realizovat tzv. velké (několikaleté) bilaterální projekty, nicméně ostatní instrumenty a programy jsou i nadále v platnosti. 

Vztahy mezi ČR a Mongolskem v oblasti letecké dopravy nejsou doposud upraveny žádnou mezinárodní smlouvou. V roce 2013 mongolská strana oficiálně projevila svůj zájem na sjednání letecké dohody, přičemž následně v roce 2014 deklarovala svůj zájem i česká strana. Expertní jednání probíhala v roce 2015, přičemž v první fázi byla vedena korespondenční cestou. K přímému jednání došlo v říjnu 2015 a jeho výsledkem je vzájemně přijatelný návrh textu Dohody mezi vládou České republiky a vládou Mongolska o leteckých službách (dále jen „Dohoda“).

Obecně lze konstatovat, že Dohoda má liberální charakter a vychází z českého vzorového textu letecké dohody. Dohoda umožňuje určení libovolného počtu leteckých podniků každou smluvní stranou pro provozování leteckých služeb, při kterých mohou být využívána práva stanovená v Dohodě. Jedná se zejména o právo přeletu přes území státu druhé smluvní strany, právo přistání na území státu druhé smluvní strany pro neobchodní účely, právo nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany cestující, zboží a poštovní zásilky určené nebo pocházející z míst na území státu první smluvní strany (tzv. třetí a čtvrté svobody vzduchu) nebo také jiných států (tzv. páté svobody vzduchu). Dohoda také zahrnuje důležité oblasti bezpečnosti a ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Dále například umožňuje leteckým podnikům zřizovat kanceláře a nabízet a prodávat leteckou dopravu na území státu druhé smluvní strany. Příloha k Dohodě obsahuje vymezení linek, které je možné realizovat mezi stanovenými místy na území ČR a Mongolska s možností provozu přes mezilehlá místa nebo do míst za územím státu druhé smluvní strany, která budou určena později dle aktuálních provozních potřeb.

Obsahové vymezení textu Dohody je následující:

V zájmu jednotnosti výkladu textu Dohody byly v článku 1 definovány výrazy důležité pro její provádění.

V článku 2 jsou stanovena přepravní práva pro poskytování mezinárodní pravidelné letecké dopravy vzájemně dohodnutá mezi smluvními stranami. Jedná se o právo přeletu přes území státu druhé smluvní strany, právo přistání na území státu druhé smluvní strany pro neobchodní účely a další práva stanovená v Dohodě. Jedná se především o právo nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany v místech stanovených v seznamu linek, který je obsažen v Příloze k Dohodě, cestující, zboží a poštovní zásilky určené nebo pocházející z míst na území státu první smluvní strany (tzv. třetí a čtvrté svobody vzduchu) nebo také jiných států (tzv. páté svobody vzduchu).

Článek 3 stanoví, že za účelem výkonu přepravních práv může každá smluvní strana určit libovolný počet leteckých podniků, a dále obsahuje postup a podmínky pro určení leteckých podniků a vydání provozního oprávnění leteckým podnikům druhé smluvní strany.

V článku 4 jsou stanoveny podmínky pro odvolání nebo pozastavení udělených provozních oprávnění leteckým podnikům smluvních stran.

Na letadla, cestující, posádky, zboží a poštovní zásilky nacházející se na území státu druhé smluvní strany se vztahují zákony, předpisy a postupy platné na území tohoto státu, jak je stanoveno v článku 5. Žádná smluvní strana nebude při aplikaci těchto zákonů, předpisů
a postupů dávat přednost svému nebo kterémukoli jinému leteckému podniku.

V článku 6 je upraven zjednodušený postup pro cestující, zavazadla a zboží nacházející se v přímém tranzitu přes území státu smluvní strany.

Článek 7 se zabývá uznáváním osvědčení a průkazů vztahujících se k letadlům a posádkám včetně stanovení podmínek pro jejich uznávání.

Článek 8 upravuje oblast provozní bezpečnosti (safety) a vymezuje postup v případě nedodržování minimálních bezpečnostních norem stanovených Úmluvou o mezinárodním civilním letectví druhou smluvní stranou. Je zde zakotvena možnost provedení inspekce letadla na stojánce a realizace konzultací smluvních stran k otázkám provozní bezpečnosti.

V článku 9 si smluvní strany potvrzují jejich závazek chránit bezpečnost civilního letectví před protiprávními činy v souladu s Úmluvou o mezinárodním civilním letectví (Chicago, 1944), jejími přílohami, které se týkají této oblasti, a dalšími platnými mezinárodními úmluvami o bezpečnosti civilního letectví. Článek také stanovuje požadavky na adekvátní bezpečnostní kontroly na územích států smluvních stran a spolupráci v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy (security).

Spravedlivého stanovování uživatelských poplatků za použití leteckých zařízení se týká článek 10, který taktéž obsahuje zákaz diskriminace leteckých podniků při využívání letecké infrastruktury.

Článek 11 upravuje osvobození leteckých podniků druhé smluvní strany, resp. jejich letadel, pohonných hmot, mazadel, technického materiálu, náhradních dílů, obvyklého vybavení a zásob letadel a jiných věcí, které jsou používány výhradně v souvislosti s provozem a obsluhou letadla, od dovozních omezení, cel, nepřímých daní, inspekčních poplatků a jiných dávek a poplatků, při provozu mezinárodních leteckých služeb. Právo příslušných orgánů požadovat uložení vybavení a zásob uvedených v odst. 1 a 2 tohoto článku pod celní dohled nebo kontrolu před jejich vývozem je stanoveno v odst. 3 tohoto článku.

Obecné kapacitní principy jsou uvedeny v článku 12.

V článku 13 jsou uvedena pravidla stanovování tarifů leteckými podniky pro přepravu cestujících a zboží. Tarify nepodléhají schvalování leteckými úřady smluvních stran.

Článek 14 upravuje převody finančních prostředků plynoucích z příjmů na území státu druhé smluvní strany z prodeje leteckých služeb.

Článek 15 upravuje oblast prodeje služeb a zastoupení leteckých podniků, která včetně svého personálu podléhají právním předpisům platným na území, kde jsou zastoupení zakládána.

Článek 16 obsahuje základní principy pro využívání společných marketingových ujednání (např. společné označování linek - code-share) leteckými podniky.

Článek 17 stanovuje postup pro předkládání letových řádů leteckými podniky obou smluvních stran za účelem jejich schválení.

Provozování kombinovaných dopravních služeb upravuje článek 18. Jedná se o přepravu cestujících a zboží povrchovou dopravou v kombinaci s leteckou dopravou.

V článku 19 jsou uvedeny standardní možnosti poskytování pozemních odbavovacích služeb pro letecké podniky obou smluvních stran.

Článek 20 upravuje poskytování statistických informací a údajů mezi leteckými úřady obou smluvních stran.

Postup pro konzultace k řešení otázek spojených s prováděním Dohody je uveden v článku 21.

Článek 22 stanoví postup pro řešení případných sporů z výkladu či provádění Dohody.

Článek 23 upravuje postup pro provádění změn Dohody a jejich vstup v platnost.

V článku 24 je řešena situace, že vstoupí v platnost mnohostranná úmluva upravující leteckou dopravu, která se dotýká vzájemných vztahů smluvních stran.

Postup pro ukončení platnosti Dohody je upraven v článku 25.

Článek 26 stanovuje povinnost registrovat Dohodu a její případné změny u Mezinárodní organizace pro civilní letectví.

Vstup Dohody v platnost upravuje článek 27. Dohoda vstoupí v platnost poté, kdy si smluvní strany navzájem písemně oznámí, že byly splněny jejich příslušné ústavně předepsané formality pro vstup Dohody v platnost (šedesátý den ode dne doručení pozdějšího oznámení). Dohoda je sjednána v českém, mongolském a anglickém jazyce, přičemž v případě rozdílnosti ve výkladu bude rozhodující anglické znění.

Příloha k Dohodě obsahuje seznam linek, které je možné realizovat mezi stanovenými místy na území ČR (Praha, Brno, Ostrava, Pardubice, Karlovy Vary) a na území Mongolska (Ulánbátar, Dalanzadgad, Choibalsan, Ulgii, Khovd, Murun) s možností provozu přes mezilehlá místa nebo do míst za územím státu druhé smluvní strany, která budou stanovena později dle aktuálních provozních potřeb. Dále Příloha vymezuje další podrobnosti vztahující se k provozu linek.

Svým usnesením ze dne 18. dubna 2016 č. 346 vyslovila vláda ČR souhlas se sjednáním Dohody. Dohoda byla následně podepsána dne 25. května 2017 v Ulánbátaru. Za českou stranu Dohodu podepsala PhDr. Ivana Grollová, mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně ČR v Mongolsku, za mongolskou stranu Dangaagiin Ganbat, ministr rozvoje cest a dopravy Mongolska.

Text Dohody je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu ČR, se závazky vyplývajícími z členství ČR v EU, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Sjednání Dohody nevyžaduje změny v českém právním řádu. Návrh nemá negativní dopady na problematiku rovnosti mužů a žen ani na otázky ochrany životního prostředí.

Při přípravě Dohody byly splněny požadavky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi o leteckých službách. Její text obsahuje relevantní vzorové unijní doložky a taktéž byla vůči Evropské komisi splněna oznamovací povinnost včetně zaslání dosažených výsledků v souladu s čl. 1 odst. 1 první a druhou odrážkou výše uvedeného nařízení.

Sjednání a následné provádění Dohody nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu. Uvedené činnosti, které budou spočívat zejména v administrativních úkonech stanovených Dohodou, budou zajišťovány především Ministerstvem dopravy a Úřadem pro civilní letectví, které budou v případě potřeby spolupracovat s ministerstvy zahraničních věcí, financí, vnitra, práce a sociálních věcí, průmyslu a obchodu a Českou národní bankou. Administrativní a správní výdaje s tím spojené budou hrazeny z rozpočtů jednotlivých resortů a Úřadu pro civilní letectví.

Dvoustranné letecké dohody jsou na základě doporučení Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) celosvětově tradičně sjednávány na úrovni vlád jednotlivých států. Dohoda bude také formálně sjednána na vládní úrovni, svým obsahem má však v ČR charakter mezinárodní smlouvy prezidentské kategorie, neboť upravuje záležitosti podle
čl. 49 písm. a) a e) Ústavy ČR. Dohoda obsahuje mj. úpravu práv a povinností osob stejně jako věcí, jejichž úprava je vyhrazena zákonu (jedná se např. o právo leteckých podniků létat bez přistání přes území státu druhé smluvní strany, přistávat na jeho území pro potřeby nikoli obchodní, nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany cestující a zboží, právo volně prodávat letecké dopravní služby na území státu smluvní strany, podmínky pro odvolání provozního oprávnění, atd.). Dohoda se předkládá před ratifikací prezidentem republiky Parlamentu ČR k vyslovení jeho souhlasu s ratifikací.

Přestože letecká doprava mezi ČR a Mongolskem není v současné době zajišťována žádným leteckým dopravcem, je uvedené teritorium z pohledu českého civilního letectví považováno do budoucna za zajímavé. Sjednání Dohody přinese moderní smluvní rámec vytvářející vhodné podmínky pro případnou budoucí realizaci leteckého provozu mezi oběma státy a pro spolupráci leteckých dopravců. Navíc sjednání Dohody může být obecně přínosné z hlediska dalšího rozvoje česko-mongolských vztahů.

V Praze dne 16. února 2018

Předseda vlády:

Ing. Andrej Babiš v.r.