Senátní návrh
Z á k o n
ze dne ..... 2005,
kterým se mění zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I.
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona
č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb. a zákona č. 253/2005 Sb., se mění takto:
1. V § 14 odst. 1 se na konci druhé věty nahrazuje tečka středníkem a doplňují se slova „účastníky řízení podle § 9 odst. 1 písm. a) jsou též obce a kraj, na jejichž územích jsou činnosti povolovány.“.
2. V § 26 odst. 3 písm. e) se za slova „správa odvodů“ vkládají slova „a příspěvků“.
3. V § 26 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) Při své činnosti podle odstavce 3 je Správa povinna postupovat v úzké součinnosti s obcemi a krajem, na jejichž územích ji provádí.“.
Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 6 až 11.
4. V § 27 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „V tomto nařízení vláda stanoví pravidla, podle kterých bude umožněno původcům malého množství radioaktivních odpadů splatit odvod úhradou nákladů na jejich uložení ve prospěch jaderného účtu prostřednictvím Správy.“.
5. V § 27 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 až 8, které znějí:
„(6) Obcím, na jejichž území je úložiště radioaktivních odpadů nebo zasahuje zóna havarijního plánování jaderného zařízení, náleží roční příspěvek z jaderného účtu. Příspěvek obcím převede Správa vždy v prvním pololetí roku, počínaje rokem následujícím po roce, kdy vznikl obcím na příspěvek nárok.
(7) Výše ročního přípěvku se stanoví
a) částkou 20 hal. za m2 území obce, na jejímž území je úložiště radioaktivních odpadů,
b) částkou 10 hal. za m2 území obce, na jejímž území je stanovena zóna havarijního plánování.
(8) Nárok na příspěvek podle odstavce 7 písm. a) vzniká obcím v roce vydání povolení úložiště radioaktivních odpadů podle § 9 odst. 1. Nárok na příspěvek podle odstavce 7
písm. b) vzniká stanovením zóny havarijního plánování podle § 3 odst. 2 písm.g).“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 9.
6. V § 38 odstavec 1 zní:
„(1) Právo na náhradu jaderné škody se promlčí, jestliže nárok na její náhradu nebyl uplatněn ve lhůtě deseti let ode dne, kdy se poškozený o události, která vedla k jaderné škodě, a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však ve lhůtě třiceti let ode dne vzniku takové události, popřípadě po uplynutí platnosti pojištění, pokud byla platnost pojištění delší.“.
Čl. II.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.
Důvodová zpráva
Obecná část
Předkládá se návrh novely zákona, jehož cílem je dosáhnout v zákoně č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), vyváženého postavení dotčených obcí a krajů a zajištění garancí uplatnění jejich právem chráněných zájmů při přípravě a provozu jaderných zařízení.
Zákon č. 18/1997 Sb. nabyl účinnosti dne 1. července 1997 a k dnešnímu dni byl již desetkrát novelizován. Upravuje způsob využívání jaderné energie a ionizujícího záření a podmínky vykonávání činností souvisejících s využíváním jaderné energie a činností vedoucích k ozáření, systém ochrany osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření, povinnosti při přípravě a provádění zásahů vedoucích ke snížení přírodního ozáření a ozáření v důsledku radiačních nehod, zvláštní požadavky pro zajištění občanskoprávní odpovědnosti za škody v případě jaderných škod, podmínky zajištění bezpečného nakládání s radioaktivními odpady a rovněž výkon státní správy a dozoru při využívání jaderné energie, při činnostech vedoucích k ozáření a nad jadernými položkami.
Navržená novela především reaguje na opakované připomínky obecních a krajských samospráv, které jsou dle současné právní úpravy vyloučeny z účasti ve správním řízení nebo nemají odpovídající kompetence v rozhodovacím procesu při přípravě a povolování jaderných zařízení. Návrh proto nově rozšiřuje okruh účastníků řízení o obce a kraje v samostatné působnosti. Opírá se zejména o právo obcí a krajů na samosprávu, které je zakotveno v čl.18 Ústavy České republiky a které je realizováno zákonem 128/2000 Sb., o obcích a zákonem 129/2000 Sb., o krajích. Podle těchto zákonů obce i kraje v samostatné působnosti jednají v zájmu svých občanů, dbají o územní rozvoj a pečují o životní prostředí a potřeby svých občanů.
Zkušenosti zemí, které místo pro uložení radioaktivních odpadů připravují již dlouhodobě, dokládají, že transparentnost celého procesu a právo obcí a občanů účastnit se rozhodování, jeho lokalizaci a přípravu urychlují a zprůchodňují.
Novela nově zavádí možnost kompenzovat rizika plynoucí z umístění úložišť radioaktivních odpadů obci, na jejímž území stavba leží. Uvedená kompenzace dle novely náleží i obcím v zóně havarijního plánování. Tato území jsou totiž v době provozu zařízení omezena významně zejména ve svém dalším využití a jiném rozvoji.
Novela rovněž reaguje na připravovanou novelu Pařížské úmluvy a prodlužuje původní tříletou promlčecí dobu práva na náhradu jaderné škody na deset let, s maximálním horizontem třiceti let od události, a to především vzhledem ke skutečnosti, že např. dávky ozáření obyvatel po případné jaderné havárii mohou způsobit dlouhodobé zdravotní dopady.
Účinnost novely je stanovena na 1. ledna 2006.
Slučitelnost navrhované úpravy s ústavním pořádkem a mezinárodními závazky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodněprávními závazky České republiky, zejména s Aarhuskou úmluvou o účasti veřejnosti na rozhodování. Problematika řešená v návrhu není upravena předpisy EU, které nejsou pro oblast jaderné bezpečnosti a radiační ochrany sjednoceny.
Finanční a hospodářský dopad navrhované úpravy
Předložený návrh novely neklade nároky na státní rozpočet.
Z hlediska finančních nároků na jaderný účet lze odhadnout tyto náklady:
1. příspěvek 20 hal. za m2 území obce, na jejímž území je úložiště radioaktivních odpadů
A. Litoměřice - 8 km2 příspěvek - 3,6 mil. Kč
B. Jáchymov - 50 km2 příspěvek - 10,- mil. Kč
C. Dukovany - 20 km2 příspěvek - 4,- mil. Kč
celkem 17,6 mil. Kč
2. příspěvek 10 hal. za m2 území obce, na jejímž území je stanovena zóna havarijního plánování
A. JE Temelín
– zóna havarijního plánování 572 km2, příspěvek - 57,2 mil. Kč pro 34 obcí
B. JE Dukovany
– zóna havarijního plánování 1256 km2, příspěvek - 125,6 mil. Kč pro 191 obcí
celkem 182,8 mil. Kč.
Zvláštní část
K čl. I bodu 1 (§ 14 odst. 1)
Podle platné právní úpravy je jediným účastníkem řízení o vydání povolení podle § 9 odst.1 atomového zákona žadatel. Ze správního řízení jsou tak vyloučeny subjekty, které mohou být rozhodnutím dotčeny na svých právech. Novela proto navrhuje rozšíření okruhu účastníků ve správních řízeních o povolení k umístění jaderného zařízení nebo úložiště radioaktivních odpadů (§ 9 odst. 1 písm.a) zákona).
Jedná se tedy jen o ta řízení podle atomového zákona, která mohou mít obzvlášť závažné dopady do sféry zájmů jiných osob než žadatele.
Návrh rozšiřuje okruh účastníků v uvedených správních řízení o obce a kraje. Dotčené obce i kraje se tak stávají partnery ve vyjednávání o podmínkách umístění jaderného zařízení nebo úložiště.
K čl. I bodu 2 (§ 26 odst. 3 písm.e))
Stávající výčet předmětu činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů se výslovně rozšiřuje o novou působnost na úseku zaváděných příspěvků obcím, na jejichž územích je umístěno úložiště radioaktivních odpadů nebo zasahuje zóna havarijního plánování jaderného zařízení.
K čl. I bodu 3 (§ 26 odst. 5)
Nově vložený odstavec 5 navazuje na navrhovanou změnu § 14. Umožňuje obcím a krajům ovlivňovat činnost Správy úložišť radioaktivních odpadů, která se dotýká jejich území.
K čl. I bodu 4 (§ 27 odst. 5)
V souladu se zaváděným příspěvkem obcím přímo zákonem se odpovídajícím způsobem upravuje kompetence vlády k vydání nařízení.
K čl. I bodu 5 (§ 27 odst. 6 až 8)
Stávající právní úprava umožňuje kompenzovat rizika plynoucí z umístění úložiště radioaktivních odpadů obci, na jejímž území stavba leží. Tato úprava se však nevztahuje na další jaderná zařízení, zejména jaderné elektrárny. V případě jaderné elektrárny a hlubinného úložiště radioaktivních odpadů jsou potenciální dopady plynoucí pro obce nejen z rizika jaderné nehody nebo havárie, ale zejména i z dopadů do „atraktivity“ života a rozvoje obce stejně rozsáhlé.
Navrženou změnou budou moci obce, na jejichž území zasahuje zóna havarijního plánování jaderného zařízení, získávat formou příspěvku kompenzace ze státního jaderného účtu.
K čl. I bodu 6 (§ 38 odst. 1)
Promlčecí lhůta pro právo na náhradu škody se z minimálního limitu stanoveného Vídeňskou úmluvou pro právo na náhradu škody zvyšuje. Vzhledem k tomu, že dávky ozáření obyvatel po případné jaderné havárii mohou způsobit dlouhodobé zdravotní problémy, které se projeví i po mnoha letech (v případě rakoviny či dědičných deformací i po 20 letech), se současná promlčecí lhůta tří let jeví nedostatečná. Návrh tak reaguje i na již připravovanou novelu Pařížské úmluvy, která uvádí takovéto promlčení až 30-ti leté.
K čl. II
Účinnost navrhovaných změn je stanovena na 1. leden 2006.
V Praze dne 29. července 2005
Přemysl Sobotka, v.r.
předseda Senátu
Platné znění částí zákona č. 18/1997 Sb., atomový zákon, s vyznačením navrhovaných změn
§ 14
(1) Úřad postupuje ve správním řízení nezávisle na řízení jiného správního úřadu. Účastníkem řízení je žadatel; účastníky řízení podle § 9 odst. 1 písm. a) jsou též obce a kraj, na jejichž územích jsou činnosti povolovány.
(2) Úřad rozhodne o povolení po ověření, že žadatel splnil všechny podmínky stanovené tímto zákonem a prováděcími předpisy.
(3) Od zahájení řízení pro vydání povolení k jednotlivým činnostem Úřad rozhodne ve lhůtě
a) do čtyř měsíců pro povolení k umístění jaderného zařízení nebo velmi významného zdroje ionizujícího záření,
b) do jednoho roku pro povolení k výstavbě jaderného zařízení nebo významného nebo velmi významného zdroje ionizujícího záření,
c) do šesti měsíců pro povolení k prvnímu zavážení jaderného paliva do reaktoru podle
§ 9 odst. 1 písm. c), pro ostatní etapy uvádění do provozu do deseti dnů,
d) do 24 hodin pro povolení podle § 9 odst. 1 písm. e); postup při předkládání a posuzování požadované dokumentace stanoví prováděcí předpis,
e) do 60 dnů pro ostatní povolení k jednotlivým činnostem.
(4) Povolení je zároveň souhlasem vyžadovaným podle zvláštního zákona.8)
------------------------------------------------------------------
8) Např. zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 26
(1) Pro zajišťování činností spojených s ukládáním radioaktivních odpadů Ministerstvo průmyslu a obchodu zřizuje Správu jako státní organizaci. Správa vykonává jednotlivé činnosti na základě povolení podle § 9 odst. 1. V případě jejího zrušení přecházejí práva a závazky Správy na zřizovatele.
(2) Činnosti Správy jsou financovány z prostředků zúročitelného účtu vedeného
u České národní banky (dále jen "jaderný účet"). Ministerstvo financí spravuje jaderný účet, který je součástí účtů státních finančních aktiv a pasiv, o jejichž použití rozhoduje vláda.15) Prostředky jaderného účtu lze použít pouze pro účely podle tohoto zákona.
(3) Předmětem činnosti Správy je
a) příprava, výstavba, uvádění do provozu, provoz a uzavření úložišť radioaktivních odpadů a monitorování jejich vlivu na okolí,
b) nakládání s radioaktivními odpady,
c) úprava vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva do formy vhodné pro uložení nebo následné využití,
d) vedení evidence převzatých radioaktivních odpadů a jejich původců,
e) správa odvodů a příspěvků podle § 27,
f) vypracování návrhů na stanovení odvodů plátců na jaderný účet,
g) zajištění a koordinace výzkumu a vývoje v oblasti nakládání s radioaktivními odpady,
h) kontrola rezervy držitelů povolení na vyřazování jejich zařízení z provozu a schvalování čerpání peněžních prostředků této rezervy,
i) poskytování služeb v oblasti nakládání s radioaktivními odpady,
j) nakládání s radioaktivními odpady, které byly dopraveny na území České republiky ze zahraničí a nelze je vrátit,
k) zajišťování prozatímní správy 16) u radioaktivních odpadů v případech, kdy podle zvláštního zákona 17) připadly do vlastnictví státu; jde-li o věci nalezené, opuštěné nebo skryté,18) je Správa příslušná i k jejich přijetí namísto státního orgánu určeného zvláštním zákonem,19)
l) správa radioaktivních látek zajištěných podle zvláštního zákona.19a)
(4) Svou činnost vykonává Správa na základě vládou schváleného statutu, rozpočtu a ročního, tříletého a dlouhodobého plánu činnosti. Činnost podle odstavce 3 písm. a), b) a c) Správa zajišťuje především výběrem dodavatelů na základě hodnocení zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a ekonomické výhodnosti, činnost podle odstavce 3 písm. i) Správa vykonává pouze v souvislosti s jinými svými činnostmi.
(5) Při své činnosti podle odstavce 3 je Správa povinna postupovat v úzké součinnosti s obcemi a krajem, na jejichž území ji provádí.
(6) Ministerstvo financí převádí prostředky z jaderného účtu na samostatný účet Správy podle vládou schváleného plánu činnosti a rozpočtu Správy.
(7) Správa vykonává právo hospodaření s majetkem státu a účtuje o něm ve svém účetnictví.20) Svůj majetek Správa nemá. Správa neodpisuje investiční majetek, netvoří rezervy a opravné položky.
(8) Při zadávání zakázek se Správa řídí zvláštním zákonem.21)
(9) Prostředky Správy jsou předmětem ročního zúčtování k jadernému účtu. Příjem
z vlastní činnosti Správa převádí na jaderný účet a je oprávněna zprostředkovat platby v jeho prospěch.
(10) Statut Správy v souladu s § 27 stanoví způsob finančního zúčtování k jadernému účtu, další podrobnosti o hospodaření a vymezí majetek, k němuž má Správa právo hospodaření při svém zřízení.
(11) Správa vytváří fond kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu.22)
------------------------------------------------------------------
15) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.
16) § 761 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
17) Např. § 135 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 18) § 135 odst. 1 a 3 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
19) § 13 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník.
19a) Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů.
20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb.
21) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb.
22) Vyhláška Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
§ 27
(1) Příjmy jaderného účtu jsou zejména
a) prostředky získané od původců radioaktivních odpadů,
b) úroky z jaderného účtu,
c) výnosy z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu,
d) příjmy Správy a platby zprostředkované Správou,
e) dotace, dary, granty a jiné příjmy.
(2) Původci jsou povinni odvádět na vrub svých nákladů 12) prostředky ke krytí nákladů na uložení radioaktivních odpadů, které jim vznikly nebo vzniknou, a s tím spojených činností Správy. Tyto prostředky se shromažďují na jaderném účtu formou odvodů. Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při správě odvodů přiměřeně podle zvláštního zákona.23)
(3) Výše odvodů se stanoví na základě předpokládaných nákladů na činnosti zajišťované Správou a podílu jednotlivých původců na celkovém vzniku radioaktivních odpadů ve vztahu k jednotlivým činnostem Správy s předstihem tří let ve vazbě na roční, tříletý a dlouhodobý plán činnosti Správy.
(4) Zůstatky jaderného účtu vedeného ve státních finančních aktivech mohou být investovány na finančním trhu výhradně do likvidních dluhopisů státu, České národní banky, dluhopisů se státními zárukami, případně do cenných papírů emitentů, kteří mají stupeň ohodnocení některou společností podle výběru Ministerstva financí minimálně na úrovni České republiky. Finanční investování může Ministerstvo financí zajišťovat prostřednictvím jiných osob. Na způsob investování a jeho výnosnost dohlíží Ministerstvo financí.
(5) Výši a způsob odvádění prostředků na jaderný účet, zejména základ odvodu, sazbu odvodu, odvodové období, splatnost odvodu, podání přiznání odvodu a zálohy na odvod, a způsob jejich správy, včetně způsobu evidence dle plátců, a podrobnosti hospodaření s prostředky jaderného účtu stanoví vláda svým nařízením. V tomto nařízení vláda stanoví roční výši a pravidla poskytování příspěvku obcím, na jejichž katastrálním území se nachází úložiště radioaktivního odpadu, a pravidla, podle kterých bude umožněno původcům malého množství radioaktivních odpadů splatit odvod úhradou nákladů na jejich uložení ve prospěch jaderného účtu prostřednictvím Správy. V tomto nařízení vláda stanoví pravidla, podle kterých bude umožněno původcům malého množství radioaktivních odpadů splatit odvod úhradou nákladů na jejich uložení ve prospěch jaderného účtu prostřednictvím Správy.
(6) Obcím, na jejichž území je úložiště radioaktivních odpadů nebo zasahuje zóna havarijního plánování jaderného zařízení, náleží roční příspěvek z jaderného účtu. Příspěvek obcím převede Správa vždy v prvním pololetí roku, počínaje rokem následujícím po roce, kdy vznikl obcím na příspěvek nárok.
(7) Výše ročního přípěvku se stanoví
a) částkou 20 hal. za m2 území obce, na jejímž území je úložiště radioaktivních odpadů,
b) částkou 10 hal. za m2 území obce, na jejímž území je stanovena zóna havarijního plánování.
(8) Nárok na příspěvek podle odstavce 7 písm. a) vzniká obcím v roce vydání povolení úložiště radioaktivních odpadů podle § 9 odst. 1 Nárok na příspěvek podle odstavce 7 písm. b) vzniká stanovením zóny havarijního plánování podle § 3 odst. 2 písm. g).
(9) V případě, kdy dojde k bezpečnému zneškodnění radioaktivních odpadů tak, že náklady Správy na činnosti související s odpady daného původce nedosáhnou předpokládané výše a původce ukončil činnosti, při kterých mu radioaktivní odpady vznikaly, vláda při schvalování rozpočtu Správy rozhodne o refundaci nespotřebovaných prostředků tomuto původci.
------------------------------------------------------------------
12) § 24 odst. 2 písm. p) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
23) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
§ 38
(1) Právo na náhradu jaderné škody se promlčí, jestliže nárok na její náhradu nebyl uplatněn ve lhůtě tří let ode dne, kdy se poškozený o události, která vedla k jaderné škodě, a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však ve lhůtě deseti let ode dne vzniku takové události, popřípadě po uplynutí platnosti pojištění, pokud byla platnost pojištění delší.
(1) Právo na náhradu jaderné škody se promlčí, jestliže nárok na její náhradu nebyl uplatněn ve lhůtě deseti let ode dne, kdy se poškozený o události, která vedla
k jaderné škodě, a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však ve lhůtě třiceti let ode dne vzniku takové události, popřípadě po uplynutí platnosti pojištění, pokud byla platnost pojištění delší.
(2) Držitel povolení je v případě, kdy u něj dojde ke vzniku jaderné události, povinen písemně oznámit v oblasti ovlivněné touto událostí podle zjištění Úřadu na základě činnosti celostátní radiační monitorovací sítě podle § 3 odst. 2 písm. j), že za jadernou škodu způsobenou touto událostí odpovídá. Toto písemné oznámení musí být veřejně přístupné u držitele povolení a na příslušném krajském úřadu a na všech obecních úřadech v této oblasti.
