Zpráva o činnosti Ústavně-právního výboru

Rok 2018 byl rokem dobíhajícího 11. funkčního období Senátu a začínajícího 12. funkčního období Senátu. Po většinu roku měl Ústavně-právní výbor 10 členů.

V 11. funkčním období pracoval ve složení: Miroslav Antl, Jiří Burian, Michael Canov, Jiří Dienstbier, Anna Hubáčková, Miroslav Nenutil, Radek Sušil, Emílie Třísková, Jaroslav Větrovský a Eliška Wagnerová.

Předsedou výboru byl senátor Miroslav Antl.

Místopředsedy výboru byli senátoři Jiří Burian, Radek Sušil a Emilie Třísková.

Ověřovateli výboru byli senátoři Jiří Burian, Anna Hubáčková, Miroslav Nenutil a Emilie Třísková.

Ve dnech 6. a 7. října 2018 se konalo 1. kolo pravidelných voleb do Senátu. Ve dnech 12. a 13. října se konalo 2. kolo pravidelných voleb do Senátu.

Dne 20. října zanikl uplynutím volebního období mandát senátorce E. Wagnerové.

Dne 14. listopadu se konala 1. schůze Senátu ve 12. funkčním období, během níž byly zřízeny výbory Senátu a stanoveny počty členů jednotlivých výborů. Plénum Senátu rozhodlo, že Ústavně-právní výbor bude mít ve 12. funkčním období opět 10 členů, a to senátory a senátorky: Miroslava Adámka, Miroslava Antla, Jiřího Buriana, Michaela Canova, Martina Červíčka, Tomáše Goláně, Zdeňka Hrabu, Annu Hubáčkovou, Šárku Jelínkovou a Radka Sušila.

Na bezprostředně následující ustavující schůzi výboru bylo v tajném hlasování rozhodnuto o tom, že předsedou výboru ve 12. funkčním období bude opět senátor Miroslav Antl. Místopředsedy výboru byli zvoleni: senátoři Miroslav Adámek, Michael Canov, Tomáš Goláň a Anna Hubáčková. Ověřovateli výboru byli zvoleni senátoři: Jiří Burian, Michael Canov, Anna Hubáčková a Radek Sušil.

V průběhu roku 2018 se výbor sešel na 11 zasedáních.

Celkem výbor projednal 21 návrhů zákonů, z toho 13 vládních návrhů, 6 poslaneckých návrhů zákonů, 1 návrh zákona, jehož navrhovatelem byl Senát a 1 návrh zákona, jehož navrhovatelem byl vyšší územní samosprávný celek (Zastupitelstvo Pardubického kraje).

Dále výbor projednal 5 návrhů senátních návrhů zákonů. Dále výbor projednal 10 mezinárodních smluv, 4 evropské tisky a 5 zpráv o činnosti. Kromě toho výbor přijal řadu usnesení organizační a procedurální povahy. Celkem výbor přijal 56 usnesení a 1 záznam z jednání.

Pokud jde o návrhy zákonů z hlediska výsledku hlasování Ústavně-právní výbor doporučil Senátu Parlamentu ČR 14 návrhů zákonů ke schválení, tři návrhy zákonů doporučil vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Čtyři návrhy zákonů doporučil zamítnout.

Pokud jde o vládní návrhy zákonů výbor v 9 případech doporučil Senátu projednávaný návrh zákona schválit. Jeden návrh zákona doporučil výbor vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Tři vládní návrhy zákonů doporučil výbor zamítnout.

Dále výbor projednal 6 poslaneckých návrhů zákonů. Ve třech případech doporučil Senátu schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, dva návrhy zákona doporučil výbor vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Jeden poslanecký návrh zákona doporučil výbor zamítnout.

Dále výbor projednal 1 návrh zákona, jehož předkladatelem byl Senát. Výbor v tomto případě doporučil Senátu schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Dále výbor projednal 1 návrh zákona, jehož předkladatelem byl vyšší územní samosprávný celek (Zastupitelstvo Pardubického kraje). Také v tomto případě výbor doporučil Senátu schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Tabulka č. 1: Návrhy zákonů projednaných v ÚPV v roce 2018 – rozdělení podle předkladatele

Výsledek projednání v ÚPV Návrhy vládní Návrhy poslanecké Návrhy senátní Návrhy VÚSC Celkem
Schválit931114
Vrátit PS s pozmn.návrhy12003
Zamítnout31004
Odročit00000
Záznam z jednání00000
Celkem1361121

Ústavně-právní výbor se rovněž zabýval projednáváním návrhů senátních návrhů zákonů. V průběhu roku 2018 přijal k těmto návrhům celkem pět usnesení, přičemž jeden návrh senátního návrhu zákona (ST č. 245) projednával opakovaně.

Ve dvou případech přijal usnesení, kterým doporučil Senátu PČR projednávaný návrh senátního návrhu zákona schválit (senátní tisky č. 209 a č. 312).

Ve dvou případech výbor doporučil Senátu schválit projednávaný návrh ve znění výborem přijatých pozměňovacích návrhů (senátní tisky č. 208 a č. 245).

V jednom případě výbor hlasováním nedospěl k přijetí usnesení, což dokumentuje záznam z jednání (senátní tisk č. 193).

Tabulka č. 2: Usnesení ÚPV k návrhům senátních návrhů zákonů projednaných ve výboru v roce 2018 + záznam z jednání

Výsledek projednání v ÚPV počet čísla tisků
Schválit2209, 312
Schválit ve znění pozměňovacích návrhů2245, 208
Zamítnout0
Odročit0
Záznam z jednání1193
Celkem5

Výbor v minulém roce projednal také deset návrhů mezinárodních smluv. V šesti případech doporučil výbor Senátu dát souhlas k ratifikaci. Jednalo se o senátní tisky č. 220, 221, 228, 229, 230 a 241.

ST 220 - Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsané dne 7. června 2017 v Hanoji

ST 221 - Dodatkový protokol k Trestněprávní úmluvě o korupci (Štrasburk, 15. 5. 2003)

ST 228 - Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsaná dne 23. listopadu 2017 v Astaně

ST 229 - Smlouva mezi Českou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o předávání odsouzených osob (Hanoj, 7. 6. 2017)

ST 230 - Úmluva Rady Evropy o komplexním přístupu k ochraně, bezpečnosti a poskytování služeb při fotbalových zápasech a dalších sportovních akcích (3. července 2016, Saint - Denis)

ST 247 - změna Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu

V jednom případě (u senátního tisku č. 264) výbor doporučil Senátu, aby dal souhlas k odvolání výhrady. V jednom případě (u senátního tisku č. 246) výbor doporučil Senátu, aby vyslovil souhlas s přístupem (k Meziamerické úmluvě o vzájemné pomoci v trestních věcech). Ve dvou případech (u senátních tisků č. 309 a 310) výbor doporučil Senátu, aby vyslovil souhlas s přijetím změny článků (čl. 8 a čl. 124 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu).

Na základě žádostí Výboru pro evropské záležitosti Senátu PČR se výbor zabýval projednáváním evropských tisků. Celkem projednal v roce 2018 čtyři evropské dokumenty a přijal k nim tři usnesení. Jednalo se o tisky č. N 125/11 a N 126/11, dále N 135/11 a N 148/11. K prvním třem evropským senátním tiskům výbor zaujal stanovisko. Tisk č. N 148/11 výbor doporučil vzít na vědomí.

Jednalo se o tyto dokumenty:

N 125/11 - návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro jmenování právních zástupců za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení

N 126/11 - návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech

N 135/11 - návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech

N 148/11 - návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účinnost vyšetřování úřadu OLAF

Každoroční součástí práce výboru je také projednávání zpráv o činnosti.

Dne 3. dubna na své 18. schůzi projednal výbor Zprávu vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství ČR v Evropské unii za rok 2017. Zprávu ve výboru odůvodnil Jan Kněžínek, náměstek pro řízení Sekce Legislativní rady vlády Úřadu vlády ČR. Výsledkem projednání byl návrh, kterým výbor doporučil plénu Senátu vzít projednávanou zprávu na vědomí.

Kromě toho výbor pravidelně projednává >zprávy o činnosti významných institucí.

Dne 18. dubna 2018 se výbor na své 19. schůzi zabýval projednáním dvou takových zpráv.

Souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2017 ve výboru odůvodnila Mgr. Anna Šabatová, veřejná ochránkyně práv. Výsledkem projednání byl návrh, kterým výbor doporučil plénu Senátu vzít projednávanou zprávu na vědomí.

Dále výbor toho dne projednal Výroční zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2017. S výroční zprávou před výbor předstoupil Miloslav Kala, prezident NKÚ. I v tomto případě výbor dal plénu Senátu doporučení, aby vzal projednávanou zprávu na vědomí.

Na své 20. schůzi dne 9. května 2018 se výbor zabýval Výroční zprávou Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2017. Zprávu před členy výboru odůvodnila Ivana Janů, předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů. Výbor doporučil Senátu vzít projednávanou zprávu na vědomí.

Výroční zprávu Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2017 projednal výbor na své 22. schůzi dne 14. srpna 2018. Zprávu před senátory ÚPV odůvodnil Zdeněk Bárta, člen Rady ÚSTR. Výsledkem projednání byl návrh, kterým výbor doporučil plénu Senátu vzít projednávanou zprávu na vědomí.

Další aktivity výboru:

V průběhu roku 2018 uspořádal Ústavně-právní výbor tři odborné konference.

Konference – „Ústavní zakotvení státního zastupitelství“

Dne 10. dubna 2018 od 10 hod. uspořádal výbor v Hlavním sále Senátu za odborné podpory Unie státních zástupců konferenci na téma „Ústavní zakotvení státního zastupitelství“.

Cílem konference bylo otevřít otázky a rozpoutat diskuzi o zcela zásadní a stále nevyřešené záležitosti, která se dotýká postavení a plnění úkolů státního zastupitelství v České republice. Veřejná žaloba je orgánem svého druhu, stojícím na pomezí moci výkonné a soudní, přičemž názory na jeho povahu se různí. V odborné veřejnosti se objevují i hlasy, aby se státní zastupitelství zařadilo k moci soudní se všemi atributy justiční nezávislosti.

Jednání zahájil předseda Ústavně-právního výboru Senátu PČR Miroslav Antl. Dále v úvodním bloku vystoupil ministr spravedlnosti Robert Pelikán, předseda Nejvyššího soudu ČR Pavel Šámal, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a prezident Unie státních zástupců Jan Lata.

Dále na konferenci se svými příspěvky vystoupili přední představitelé českého práva. Profesor Jiří Přibáň promluvil k tématu dělby moci v justici, místopředseda Ústavního soudu profesor Jaroslav Fenyk se zabýval systémem veřejné žaloby ve vybraných evropských zemích. Soudce Ústavního soudu profesor Jan Musil shrnul ústavní judikaturu ke státnímu zastupitelství a profesor Aleš Gerloch vystoupil k otázce ústavního zakotvení veřejné žaloby de lege lata a de lege ferenda. Diskutovalo se o možných změnách Ústavy ČR, jakož i o potřebnosti nového zákona o státním zastupitelství.

Akce se kromě senátorů a poslanců zúčastnilo více než 130 představitelů odborné veřejnosti. Vedle špiček českého práva to byli zejména státní zástupci všech stupňů soustavy státního zastupitelství.

Gestorem konference byl senátor JUDr. Miroslav Antl, předseda ÚPV Senátu. Za ÚPV Senátu se zúčastnili senátoři E. Třísková, místopředsedkyně ÚPV, senátor Jiří Burian, místopředseda výboru a dále senátor J. Dienstbier, člen ÚPV. Konference se zúčastnil také poslanec M. Benda, předseda ÚPV PS, a dále Jiří Pospíšil, poslanec EP.

Konference - „Právo a děti v kyberprostoru“

Dne 15. května 2018 od 09:45 do 14:00 hod. se v Hlavním sále Senátu PČR konala konference na téma: „Právo a děti v kyberprostoru“. Konferenci pořádal Ústavně-právní výbor Senátu za odborné podpory Národního centra bezpečnějšího internetu. Gestorem akce byl předseda výboru senátor JUDr. Miroslav Antl. Konference byla zaměřena na postavení dětí v kyberprostoru z hlediska práva a na aktuální hrozby internetu a jejich prevenci. Velký prostor byl věnován nové evropské legislativě zaměřené na zpracování osobních údajů, která vstoupí v účinnost 25. května 2018.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) se významně dotkne přístupu dětí ke službám informační společnosti, kam patří oblíbené sociální sítě. Zatímco dosud většina sociálních sítí jako je Google, Facebook či Instagram pro přístup dětí ke svým službám aplikovala hranici 13 let, nově může dojít ke zvýšení věkové hranice až na 16 let. Již se tak stalo v případě aplikace WhatsApp, která je pro děti z členských států Evropské unie přístupná od 16 let. Tak rozhodl Facebook, který aplikaci vlastní a provozuje. V České republice počítá aktuální návrh zákona o zpracování osobních údajů s věkovou hranicí 15 let. Pro mladší děti vyžaduje GDPR souhlas rodičů. Vzhledem k tomu, že tento předpis byl Senátem vrácen dne 30. ledna 2019 s pozměňovacími návrhy Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, stále v ČR platí věková hranice 16 let.

Konference - „Nový civilní proces z pohledu praxe“

Dne 20. listopadu 2018 uspořádal Ústavně – právní výbor za odborné podpory Nejvyššího soudu konferenci na téma: „Nový civilní proces z pohledu praxe“. Konference byla zaměřena na praktické aspekty rekodifikace civilního procesu. Konala se v Hlavním sále a přilehlých historických prostorách Valdštejnského paláce v době od 9.00 – do 14.00 hodin. Akce se zúčastnilo více než 140 hostů z řad odborné veřejnosti – soudci NS, předsedové a soudci krajských a okresních soudů, představitelé Soudcovské unie ČR, České advokátní komory, Notářské komory, Exekutorské komory, zástupci akademické obce. Jednalo se o první takto reprezentativní setkání představitelů všech právnických profesí, kteří s civilním procesním právem každodenně pracují.

Konference se konala v době, kdy občanský zákoník z roku 1964 byl s účinností od začátku roku 2014 nahrazen novým civilním kodexem (po padesáti letech). Nový civilní řád soudní se však teprve rodí (stále platí občanský soudní řád z roku 1963). Přitom je evidentní, že procesní předpis měl být přijímán současně s hmotněprávním kodexem.

Cílem konference bylo otevřít na půdě Senátu k této věci diskusi právních expertů na nejvyšší úrovni, a to ještě před zahájením legislativního procesu.

Je nesporné, že nový civilní procesní kodex musí být především racionálním „zrcadlem“ hmotného práva. Měl by provázat řízení nalézací, exekuční a insolvenční tak, aby – zjednodušeně řečeno – výsledkem civilního řízení byla reálně splněná povinnost dlužníka vůči věřiteli, nikoli rozhodnutí, jež jsou často bezcenným cárem papíru. Civilní proces musí být jednoduchý v pravidlech a přesný v jejich vymezení, garantující spravedlnost a sociální citlivost. Musí odpovídat realitě současné české společnosti a umožňovat flexibilní reakci na stálý překotný vývoj společenských vztahů. Právě toto téma prošlo během konference odbornou diskuzí těch nejpovolanějších, tedy odborníků z řad soudců, advokátů, notářů, ale i akademiků a legislativců.

Za ÚPV Senátu se kromě pana předsedy JUDr. Miroslava Antla, který byl gestorem celé akce, zúčastnila také senátorka Anna Hubáčková, místopředsedkyně ÚPV.

Výjezdní zasedání výboru

V roce 2018 pokračoval výbor v osvědčené tradici výjezdních zasedání do různých částí České republiky, během kterých mají senátoři možnost získat při pracovních jednáních se zástupci justice, orgánů činných v trestním řízení (policie a státního zastupitelství), vězeňské služby a orgánů samospráv velmi cenné zpětné vazby o tom, jak v praxi fungují zákony schválené parlamentem. Praktické poznatky ze všech těchto oblastí jsou pro senátory maximálně přínosné v jejich další práci.

Výjezdní zasedání výboru na Chebsko

Ve dnech 12. -14. března 2018 se uskutečnilo, na základě pozvání senátora M. Nenutila, výjezdní zasedání výboru do volebního obvodu č. 3 - Cheb.

Výjezdního zasedání se zúčastnili senátoři: Radek Sušil, místopředseda výboru – pověřený vedením delegace, senátorka Emilie Třísková, místopředsedkyně výboru, senátor Jiří Burian, místopředseda ÚPV a dále senátoři Jiří Dienstbier, Miroslav Nenutil a Anna Hubáčková, členové výboru.

Senátor Miroslav Antl, předseda ÚPV, se z důležitých pracovních důvodů musel z výjezdního zasedání omluvit.

Senátoři během výjezdního zasedání navštívili věznici Plzeň – Bory, kde jednali s vedením věznice. Delegaci přijal plk. Mgr. Petr Vlk, ředitel věznice Plzeň – Bory. Dále byli jednání přítomni Mgr. Aleš Bláha, Mgr. Anna Nováková a plk. Bc. M. Louka. Součástí návštěvy byla také prohlídka prostor borské věznice.

Dále senátoři jednali s vedením Okresního státního zastupitelství Tachov a s vedením ÚO Policie ČR Tachov. Delegaci přijal Mgr. Zbyněk Eger, okresní státní zástupce. Dále se jednání zúčastnila Mgr. Hana Stehlíková, náměstkyně okresního státního zástupce a Mgr. Ondřej Wendler, státní zástupce OSZ Tachov.

Za ÚO Policie ČR Tachov se jednání zúčastnil plk. Ing. Petr Stuchl, vedoucí ÚO PČR Tachov a plk. Ing. Mgr. Jan Michalec, zástupce vedoucího ÚO Policie ČR Tachov.

Následně se senátoři sešli s představiteli města Tachov, kdy delegaci přijal Mgr. Petr Vrána, místostarosta města Tachov a Mgr. Jan Straka, místostarosta města Tachov.

Další jednání se uskutečnilo na Okresním soudu Tachov, kde delegaci přijala Mgr. Michaela Řezníčková, předsedkyně Okresního soudu Tachov. Dále byl přítomen JUDr. Sedláček, asistent paní předsedkyně OS.

Na závěr svého pobytu na Chebsku se senátoři sešli s představiteli města Cheb. Na jednání byli přítomni:

  • Mgr. Zdeněk Hrkal, starosta
  • Ing. Michal Pospíšil, místostarosta
  • Eva Horná, místostarostka
  • Mgr. Václav Sýkora, MBA, tajemník MěÚ Cheb
  • Simona Liptáková, tisková mluvčí
  • plk. Ing. Bc. Josef Kutil, vedoucí Územního odboru Policie České republiky Cheb
  • npor. Mgr. Roman Hošek, vedoucí Obvodního oddělení Policie České republiky Cheb – město
  • Pavel Janošťák, velitel hlídkové služby Městské policie Cheb

Podrobný záznam z výjezdního zasedání je obsažen v Příloze č. 1

Výjezdní zasedání výboru na Brněnsko

Ve dnech 21. – 22. května 2018 se uskutečnilo výjezdní zasedání výboru na Brněnsko. Výjezdního zasedání se zúčastnili senátoři: Miroslav Antl, předseda ÚPV, Radek Sušil, místopředseda výboru, senátorka Emilie Třísková, místopředsedkyně výboru, senátor Jiří Burian, místopředseda ÚPV a dále senátoři Jiří Dienstbier a Anna Hubáčková, členové výboru. Jednání na Ústavním soudu a na Nejvyšším státním zastupitelství se zúčastnila také senátorka E. Wagnerová.

Během svého pobytu v Brně byli senátoři ÚPV přijati předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským. Jednání se zúčastnili téměř všichni soudci ÚS. Přítomni byli:

  • JUDr. Pavel Rychetský, předseda
  • Prof. Jaroslav Fenyk, místopředseda
  • Prof. Jan Musil, soudce
  • Prof. Jan Filip, soudce
  • JUDr. Ludvík David, soudce
  • JUDr. Kateřina Šimáčková, soudkyně
  • JUDr. Jiří Zemánek, soudce
  • Doc. Vojtěch Šimíček, soudce
  • JUDr. Tomáš Lichovník, soudce
  • JUDr. David Uhlíř, soudce
  • Prof. Josef Fiala, soudce
  • JUDr. Ivo Pospíšil, generální sekretář
  • JUDr. Vlastimil Göttinger, vedoucí vnějších vztahů a protokolu

Dále se v Brně uskutečnilo jednání na Nejvyšším státním zastupitelství. Senátory přijal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a další představitelé NSZ. Přítomni byli:

  • JUDr. Pavel Zeman, nejvyšší státní zástupce
  • Mgr. Pavel Pukovec, náměstek nejvyššího státního zástupce
  • Mgr. Pavel Nevěděl, ředitel kabinetu nejvyššího státního zástupce
  • Další jednání se uskutečnilo na Nejvyšším soudu. Senátory přijal předseda NS Pavel Šámal a další soudci NS. Jednání se zúčastnili:
  • prof. JUDr. Pavel Šámal Ph.D. - předseda NS
  • JUDr. Roman Fiala - místopředseda NS
  • JUDr. František Púry Ph.D. - předseda trestního kolegia
  • JUDr. Vladimír Kůrka -předseda občanskoprávního a obchodního kolegia

Podrobný záznam z výjezdního zasedání je uvedený v Příloze č. 2

Účast na odborné konferenci „Nejvyšší soudy v měnící se době“

Ve dnech 5. – 7. listopadu 2018 se senátoři ÚPV na základě pozvání předsedy NS Pavla Šámala zúčastnili odborné konference, kterou při příležitosti 100. výročí ustavení Nejvyššího soudu Československa pořádaly společně Nejvyšší soud ČR a Nejvyšší soud SR. První jednací den konference se uskutečnil v Brně. Dne 7. listopadu pokračovalo jednání v Bratislavě.

Konference se zúčastnili:

  • senátor M. Antl, předseda výboru
  • senátor R. Sušil, místopředseda výboru
  • senátorka E. Třísková, místopředsedkyně výboru
  • senátor J. Burian, místopředseda výboru
  • senátor M. Canov, člen výboru
  • senátor J. Dienstbier, člen výboru
  • senátorka A. Hubáčková, členka výboru
  • senátor M. Nenutil, člen výboru a předseda Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova

Program konference je uveden v Příloze č. 3.

Zahraniční aktivity výboru

V roce 2018 přijal Ústavně-právní výbor řadu zahraničních delegací a uspořádal zahraniční pracovní cestu do Velké Británie.

Přijetí zahraničních delegací

Setkání předsedy ÚPV Senátu JUDr. Miroslava Antla s vedoucím Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v Praze panem Chung-I Wangem dne 14. 2. 2018

Dne 14. února 2018 se uskutečnilo setkání předsedy ÚPV Senátu JUDr. Miroslava Antla s vedoucím Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v Praze panem Chung-I Wangem. Za ÚPV Senátu se jednání zúčastnili: senátor R. Sušil, místopředseda výboru, senátorka E. Třísková, místopředsedkyně výboru a senátor M. Nenutil, člen výboru. Dále byli přítomni: R. Merkel a K. Skoupá za Kancelář Senátu.

Jednání se uskutečnilo na žádost Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v Praze. Pan Chung-I Wang informoval české senátory o posunu při sjednávání Smlouvy o dvojím zdanění. Uvedl, že smlouva již byla podepsána tchaj-wanskou stranou a požádal české senátory o podporu této věci. Kromě toho bylo jednání věnováno možnostem další spolupráce.

Přijetí hlavní prokurátorky Lidové prokuratury čínské provincie Jiangsu /Ťiang-su/ paní Liu Hua /Liou Chua/ předsedou Ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR panem Miroslavem Antlem dne 28. června 2018

Dne 28. června 2018 přijal předseda Ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR senátor JUDr. Miroslav Antl šestičlennou delegaci představitelů Lidové prokuratury čínské provincie Jiangsu, kterou vedla paní Liu Hua /Liou Chua/ hlavní prokurátorka Lidové prokuratury čínské provincie Jiangsu. Cílem návštěvy čínské delegace v ČR bylo seznámit se se strukturou českého státního zastupitelství a s pravidly jeho fungování. K jednání byl přizván pan Vladimír Hackl, náměstek městského státního zástupce, Hlavní město Praha, který čínské prokurátory seznámil s historickými reáliemi a s principy fungování a organizační strukturou státního zastupitelství v ČR. V průběhu diskuze byly zodpovězeny dotazy čínské strany týkající se kontrolní funkce NSZ, řešení závažných pochybení státních zástupců (kárné řízení) a počtu státních zástupců v ČR.

Senátor M. Antl, předseda ÚPV, zdůraznil, že politici vůbec nesmí zasahovat do činnosti SZ a soudů. Nejvyšší státní zástupce je „leader“ celé soustavy, disponuje širokými pravomocemi. Politici mohou rozhodovat pouze v případě odvolání nejvyššího státního zástupce. Dále se senátor M. Antl zmínil o spolupráci nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a generálního prokurátora Čínské lidové republiky. Poté senátor M. Antl uvedl, že sám působil dvacet dva let na prokuratuře. Na konci jednání informoval senátor M. Antl čínskou delegaci o náplni práce Ústavně-právního výboru.

Za ÚPV Senátu se jednání kromě pana předsedy M. Antla zúčastnili: senátorka Emilie Třísková, místopředsedkyně výboru a senátor Jiří Dienstbier, člen ÚPV.

Přijetí představitelů Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (OBSE/ODIHR) předsedou Ústavně-právního výboru Senátu PČR JUDr. Miroslavem Antlem dne 21.11.2018

Dne 21.listopadu 2018 přijal předseda ÚPV Senátu senátor M. Antl představitele Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (OBSE/ODIHR). Toto jednání se uskutečnilo v návaznosti na pozorovací misi představitelů OBSE/ODIHR v ČR v říjnu 2017, která se uskutečnila na základě pozvání vlády ČR, a kdy předmětem pozorování byl průběh voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Představitelé OBSE/ODIHR seznámili senátory s výsledky svého pozorování a s náměty, které doporučují ke zlepšení volebního systému a k faktickému průběhu voleb v ČR. Poté proběhla diskuse mezi představiteli OBSE/ODIHR a senátory o jednotlivých doporučeních.

Za OBSE/ODIHR se jednání zúčastnili:

  • Matyáš Eörsi – vedoucí pozorovatelské mise OBSE/ODIHR v říjnu 2017
  • Ana Rusu – volební expertka OBSE
  • Alexej Gromov – volební expert OBSE

Za ÚPV Senátu se zúčastnili:

  • Miroslav Antl – předseda ÚPV
  • Anna Hubáčková – místopředsedkyně ÚPV
  • Jiří Burian – člen ÚPV
  • Radek Sušil – člen ÚPV

Přijetí delegace Ústavněprávního výboru Národní rady Slovenské republiky v Praze ve dnech 21. - 23. listopadu 2018

Ve dnech 21. - 23. listopadu 2018 se na základě pozvání předsedy ÚPV Senátu JUDr. M. Antla uskutečnila tradiční reciproční návštěva delegace Ústavněprávního výboru Národní rady Slovenské republiky v Praze. Na základě požadavků slovenské strany byla jednání zaměřena zejména na dva tematické okruhy:

  • právní regulace lichvy a ochrana spotřebitele v ČR
  • problematika legální a ilegální migrace a spolupráce ČR a SR v této oblasti

Během svého pobytu v Praze měli slovenští poslanci možnost projednat tyto a další otázky se senátory ÚPV Senátu. Dále proběhla jednání na Ministerstvu vnitra, na České advokátní komoře, v České národní bance, na Ministerstvu spravedlnosti, na Ministerstvu financí a s poslanci ÚPV Poslanecké sněmovny.

Slovenskou delegaci vedl R. Madej, předseda ÚPV Národní rady SR. Členy delegace byli poslanci Tibor Bernaťák, Ondrej Dostál a Jozef Lukáč. Za českou stranu se jednání zúčastnili, kromě předsedy ÚPV Senátu PČR M. Antla, senátoři J. Burian, M. Canov a R. Sušil.

Zahraniční cesta do Velké Británie

Delegace Ústavně-právního výboru Senátu vedená předsedou výboru senátorem M. Antlem uskutečnila ve dnech 19. – 27. června 2018 pracovní cestu do Anglie a Skotska.

Členy delegace byli senátor Radek Sušil, místopředseda ÚPV, senátor Jiří Burian, místopředseda výboru a senátoři Michael Canov a Jiří Dienstbier, členové výboru.

Hlavním tématem jednání byla problematika Brexitu a otázky s tím související.

Během svého pobytu v Londýně delegace uskutečnila jednání se dvěma specializovanými podvýbory Výboru pro EU Sněmovny Lordů Parlamentu Spojeného království, které se zabývají justicí a vnitrem, dále měla možnost jednat se členy Ústavního výboru Sněmovny lordů a se členy Výboru pro Brexit Dolní sněmovny Parlamentu Spojeného království. Kromě toho se uskutečnila jednání na tzv. Central Authority Ministerstva vnitra, na Ministerstvu pro vystoupení Velké Británie z EU a jednání na Metropolitní policii. Delegace absolvovala také brífink s panem Tomášem Dokulilem, styčným důstojníkem Policie ČR v Londýně.

V Edinburghu byla delegace přijata starostou Edinburghu Lordem Provostem Frankem Rossem. Hlavní jednání proběhla ve skotském parlamentu. Zde byla delegace přijata panem Gary Cockerem, představitelem Komise pro parlamentní reformu a ústavní otázky. Dále ve skotském parlamentu proběhlo jednání s panem Oliverem Mundellem, poslancem skotského parlamentu a členem nadstranické skupiny pro brexit (Cross-Party for Brexit), jednání s Michaelem Russellem, poslancem skotského parlamentu a ministrem skotské vlády pro místo Skotska v Evropě, jednání se členy Právního výboru skotského parlamentu a Podvýboru pro Policii. Na závěr se uskutečnilo setkání s pracovníky legislativního odboru skotského parlamentu.

V Praze dne 7. února 2019

zpracovala: Květa Skoupá, tajemnice výboru

schválil: JUDr. Miroslav Antl, předseda výboru


Příloha č. 1 ke zprávě o činnosti ÚPV za rok 2018

Záznam
z výjezdního zasedání Ústavně-právního výboru Senátu ČR na Chebsko
(volební obvod č. 3)
které se konalo ve dnech 12. -14. března 2018

Výjezdního zasedání se zúčastnili:

senátoři:

  • Radek Sušil, místopředseda výboru – pověřený vedením delegace
  • Emilie Třísková, místopředsedkyně výboru
  • Jiří Burian, místopředseda výboru
  • Jiří Dienstbier, člen výboru
  • Miroslav Nenutil, člen výboru
  • Anna Hubáčková, členka výboru

doprovod:

  • Květa Skoupá, tajemnice výboru
  • Markéta Štádlerová, asistentka
  • Jiří Kučera, řidič
  • Miloš Štěpán, řidič

Program:

Pondělí 12.3.

odjezd ze Senátu, 8:00
Starý Plzenec, Bohemia sekt, 9:30
Ondřej Beránek, ředitel a jednatel společnosti

Plzeň, věznice Bory, 12:00
plk. Mgr. Petr Vlk, ředitel

Kladruby, klášter, zámek, večeře, 16:00
Milan Zoubek, kastelán
Mgr. Svatava Štěrbová, starostka města Kladruby

Stříbro, náměstí, 18:30 – prohlídka
Chodová Planá, ubytování hotel U Sládka, 19:15

úterý 13. 3.

odjezd do Tachova, 9:00
Tachov státní zástupce a Policie ČR, 9:30
Mgr. Zbyněk Eger, okresní státní zástupce
plk. Ing. Petr Stuchl, P ČR Tachov

Tachov radnice, 11:30
Jiří Struček, starosta
Mgr. Petr Vrána, místostarosta
Mgr. Jan Straka, místostarosta

Okresní soud Tachov, 14:00
Mgr. Řezníčková, předsedkyně OS

jízdárna Světce, 16:30
Mgr. Jan Straka

Chodová Planá, Skála, společná večeře se zástupci hostitelů, 18:30

středa 14. 3.

Odhlášení z hotelu, odjezd do Chebu, 9:00

Cheb, radnice, P ČR, MP, 10:00
Mgr. Jaroslav Hrkal, starosta
Ing. Michal Pospíšil, místostarosta
Eva Horná, místostarostka
plk. Hošek, P ČR Cheb
ing. Bc Martin Hanák, MP

Chebské muzeum, Valdštejn 12:00
Pí Kulová, ředitelka

odjezd do Prahy, 13:00

Záznam z jednání:

Na základě pověření předsedou výboru senátorem JUDr. M. Antlem zahájil každé jednání senátor R. Sušil, místopředseda výboru. Vyřídil pozdravy od pana předsedy výboru a uvedl, že přesto, že se pan předseda z vážných důvodů nemůže jednání zúčastnit, nabízí pomoc (zejména v legislativních záležitostech) a je možné se na něj neformálně obrátit. Poté představil delegaci ÚPV Senátu a položil dotazy na přijímající.

Jednání s vedením věznice Plzeň - Bory

Delegaci přijal plk. Mgr. Petr Vlk, ředitel věznice Plzeň – Bory. Dále byli jednání přítomni Mgr. Aleš Bláha, Mgr. Anna Nováková a plk. Bc. M. Louka.

K dotazu senátora R. Sušila, místopředsedy výboru, jak hodnotí novelu zákona o výkonu trestu odnětí svobody, uvedl pan ředitel plk. Vlk, že na hodnocení je podle jeho názoru ještě příliš brzo, je potřeba počkat alespoň rok, než se nový systém zaběhne. Zatím jsou spíše rozpačití. Od nové úpravy očekávali jednodušší přeřazování vězňů, opak je však pravdou. Problém však nevidí v zákonné úpravě, ale v prováděcím předpisu.

Díky provedené změně se radikálně zvýšil počet vězňů, kteří se dostanou do vysokého stupně zabezpečení (bývalé C). Kritéria pro posuzování míry vnitřních a vnějších rizik jsou příliš přísná. Systém potom automaticky vygeneruje, kam bude odsouzený zařazen a řada lidí, kteří by se dříve pravděpodobně dostali do středního stupně, jsou zařazeni do vysokého stupně.

Ve zdejší věznici je v současné době 1465 odsouzených, z toho je 1066 vězňů zařazených do nejvyššího stupně zabezpečení. Jsou zde i odsouzení na 35 let.

Věznice je přeplněná. Kapacita je 1204 míst. Potýkají se s nedostatkem zaměstnanců, ale tabulkových míst mají dost – a nedokáží je obsadit. Chybí zde např. 12-13 vychovatelů. Místo 5-6 vychovatelů, kteří by měli podle tabulek pracovat s určitým počtem vězňů, zde mají jednoho. Chybí také dozorci. Důvodem jsou zejména malé platy při vysoké náročnosti práce. Pan ředitel plk. Vlk by platy násobil. Je to práce ve velmi těžkém prostředí, věznice je přeplněná, roste agresivita vězňů. 90% vězňů jsou recidivisté. Pro zaměstnance Vězeňské služby je to velmi obtížné.

Přibližně 460-470 odsouzených bývá zařazeno do zaměstnání. Mají nejnižší zaměstnanost odsouzených z českých věznic. Mají partnerskou firmu, která zaměstnává vězně ve 4 halách na 3 směny. S prací u soukromníka musí dát vězeň souhlas.

Velký problém mají se zajišťováním lékařské péče. K lékaři denně chodí 100 lidí.

Jednání s vedením Okresního státního zastupitelství Tachov a s vedením ÚO Policie ČR Tachov

Delegaci přijal Mgr. Zbyněk Eger, okresní státní zástupce. Dále se jednání zúčastnila Mgr. Hana Stehlíková, náměstkyně okresního státního zástupce a Mgr. Ondřej Wendler, státní zástupce OSZ Tachov.

Za ÚO Policie ČR Tachov se jednání zúčastnil plk. Ing. Petr Stuchl, vedoucí ÚO PČR Tachov a plk. Ing. Mgr. Jan Michalec, zástupce vedoucího ÚO Policie ČR Tachov.

Mgr. Zbyněk Eger uvedl, že na zdejším OSZ působí 4 státní zástupci a jedna čekatelka.

Senátor R. Sušil omluvil předsedu výboru senátora JUDr. M. Antla z tohoto jednání, vysvětlil důvod jeho nepřítomnosti a předal pozdrav pana předsedy a nabídku k neformální spolupráci. Dále předal představitelům OSZ pozvánku na konferenci, kterou pořádá ÚPV Senátu dne 10. dubna 2018 na téma: „Ústavní zakotvení státního zastupitelství“ a pozval představitele OSZ k účasti.

Pan Mgr. Zbyněk Eger nejprve provedl exkurz do historie ústavního zakotvení Státního zastupitelství. Dále se věnoval zhodnocení současného stavu organizačního uspořádání soustavy SZ a náplni jednotlivých složek. Zdůraznil, že organizační struktura SZ by měla i nadále odpovídat organizační struktuře soudů. Jako problém dnes pociťují, že jeden policejní orgán má dnes třeba 3 místně příslušné státní zástupce. Pokud jde o nezávislost SZ, konstatoval Mgr. Zbyněk Eger, že na rozdíl od soudů, nezávislost SZ není zakotvena v Ústavě, je však stanovena trestně-právními předpisy (TZ a TŘ). Ústavní zakotvení SZ a nejvyššího státního zástupce by podle něj přispělo k odstranění nerovnoprávného postavení SZ v systému orgánů moci výkonné a zákonodárné. Další důležitou otázkou je, má-li nejvyššího státního zástupce jmenovat (a odvolávat) ministr spravedlnosti nebo prezident. Bylo by dobré se zamyslet nad tím, jak má ta jmenovací procedura vypadat. Zásadní jsou garance v té personální rovině.

Dále Mgr. Zbyněk Eger uvedl, že SZ se cítí být součástí justice, ale potřebovali by nějaký kariérní řád. V současné době by bylo možné uvažovat o tom, že by byla vypsaná nová výběrová řízení na posty okresních a krajských státních zástupců. Důležitou otázkou je, má-li být možné opakovaně zastávat tento post.

Dále pan Mgr. Zbyněk Eger upozornil, že v zemích EU je běžná „prostupnost“ mezi právnickými profesemi – např. mezi soudy a státními zastupitelstvími. U nás je příliš velká parcelace.

Pokud jde o speciální příslušnost, uvedli tachovští stání zástupci, že specializované státní zástupce vidí pozitivně. Veřejný zájem na specializovaných orgánech trestního řízení je dán specifiky činností, které jsou předmětem trestního stíhání. „Normálním“ státním zástupcům chybí zkušenosti z obdobných případů a ty nelze jednoduše předat. Chybí jim poznatky z vlastního výkonu činnosti, ty jsou nepřenosné. Za problém označili, že se ale nevytvářejí specializované soudy.

Poté státní zástupci upozornili na skutečnost, že je neustále rozšiřována mimotrestní působnost SZ. V současné době mají 104 těchto mimotrestních oprávnění. Problém je, že navyšování kompetencí nejde ruku v ruce s personálním zabezpečením. Situace jednotlivých SZ je nevyvážená. V okresech, kde jsou věznice, diagnostické ústavy, sociální ústavy je situace velmi složitá. Přibyl jim obrovský objem práce, ale mají stále stejně lidí. V současné době působí v soustavě SZ 1164 pracovníků. Zájem adeptů o vstup do SZ se snižuje. Problém je např., že státní zástupci musí (na rozdíl od soudců) projít bezpečnostní prověrkou. Dalším problémem, který může odrazovat potenciální zájemce je, že státním zástupcům přibyla povinnost podávat majetková přiznání.

Přítomní zástupci ÚO Policie ČR Tachov uvedli, že mezi příslušníky Policie ČR jsou velké platové rozdíly, přičemž platy policistů v nižší platové třídě jsou příliš nízké. Zároveň jsou příslušníci PČR působící na nejnižších stupních přetíženi. Velkým problémem je, že chybí policisté s právnickým vzděláním.

Za velmi problematické označili opakování trestních úkonů. Lidé jsou k téže věci vyslýcháni až čtyřikrát. A problém je, že tyto úkony potom nejsou použitelné v dalším řízení.

K tomu uvedl pan státní zástupce Eger, že práva obviněných, jak jsou zakotvena v našem TŘ, jsou jedněmi z nejširších v EU. I náš systém stížností a opravných prostředků je v Evropě ojedinělý. Dnes už je to anachronismus.

Jednání s představiteli města Tachov

Delegaci senátorů přijali Mgr. Petr Vrána, místostarosta města Tachov a Mgr. Jan Straka, místostarosta města Tachov. Představili město Tachov a uvedli s jakými problémy se v současné době potýkají a jaké mají plány do budoucna.

Jednání bylo zaměřeno na problematiku GDPR. Město Tachov má uzavřenou smlouvu s jednou pražskou organizací, která pro radnici a 12 příspěvkových organizací garantuje dodržování požadavků GDPR. Obec to bude stát 12 tisíc Kč ročně. Další diskuse byla věnována podávání majetkových přiznání, projednány byly záležitosti týkající se zákona o zadávání veřejných zakázek a praktickým problémům, se kterými se obce v této oblasti potýkají. V Tachově mají velký problém s tím, že firmy nemají o veřejné zakázky zájem. Na zakázku za 100 mil. Kč se nikdo nepřihlásil.

Dále byly diskutovány otázky týkající se nově navrhované právní úpravy přestupkového zákona, která byla předložena v Senátu.

Za obrovský problém označili představitelé tachovské radnice agenturní pracovníky. Tito lidé jsou ubytováni na ubytovnách. Setkali se i s případy, kdy se o 1 lůžko střídají tři pracovníci, kteří pracují ve třísměnném provozu. Začíná se mluvit o novodobém otroctví. Tito lidé také nemají zdravotní pojištění. Vyvolává to velké problémy v oblasti zdravotní péče, kdy tito agenturní zaměstnanci nemají jinou možnost než zneužívat zdravotní pohotovost. Naprosto zásadní problémy však nastávají, pokud tito lidé přijdou o práci. Pokud se s agenturou z nějakého důvodu nedohodnou, ocitnou se na ulici a to bez peněz a bez jakýchkoliv sociálních vazeb. Často končí jako bezdomovci. Vrátit se domů do země svého původu nemohou nebo nechtějí. To vyvolává velké problémy v oblasti bezpečnosti. Pocitová bezpečnost místních lidí se snižuje.

Jednání s představiteli Okresního soudu Tachov

Senátoři ÚPV jednali s Mgr. Michaelou Řezníčkovou, předsedkyní Okresního soudu Tachov. Dále byl přítomen JUDr. Sedláček, asistent paní předsedkyně OS.

Paní předsedkyně Mgr. Řezníčková uvedla, že stojí v čele tachovského soudu od dubna roku 2016. Do té doby bylo její specializací trestní právo.

Dále uvedla, že pociťuje jako velmi limitní to, jak je v současné době nastaven systém státní správy soudů. Systém financování je řízen MF. Ministerstvo má svoje představy o tom, co je efektivní. Předsedové soudů tím jsou naprosto vázáni a nemají ani poradní hlas. Přitom předseda soudu soud řídí a je zodpovědný za jeho správu. Od MF dostanou rozpočet, který je rozdělený do různých položek, mezi kterými však nelze dělat přesuny. To je velký problém. Např. vloni v říjnu už neměli dost financí na topení, ale dostali na nové auto. Dále uvedla, že např. na bezpečnost jsou plánované miliony, ale utratí se statisíce. Ale ty neutracené prostředky nelze využít.

Dále uvedla, že řešením by podle ní bylo, kdyby se podařilo zřídit Justiční radu jako orgán soudcovské samosprávy, která by měla kompetence o těchto věcech rozhodovat.

Za současné situace by bylo dobré, kdyby soudci měli alespoň poradní hlas. Pokud jde o personální politiku, uvedla, že v současnosti neexistuje zákonný předpis, který by upravoval vybírání soudců. Bylo by třeba pro vybírání soudců nastavit nějaká rozumná pravidla. Dále uvedla, že pokud by bylo více asistentů soudců, kteří by místo soudce mohli dělat některé jednodušší věci, mohlo by v ČR být méně soudců a celkově by to bylo levnější.

Pokud jde o soudní tlumočníky, uvedla paní předsedkyně, že tam se situace zlepšila.

Velmi složitá však je situace, pokud jde o soudní znalce. Dochází k neustálému zvyšování požadavků na soudní znalce a jejich kvalita je velmi rozdílná. Záleží pak na soudci, jak si poradí s posouzením znaleckého posudku. V některých oborech je však znalců skutečně málo.

Pokud jde o trestní řízení, uvedla paní předsedkyně, že by určitě stálo za to TŘ zjednodušit. Je tam řada institutů bez praktického významu – např. poučení. Nebo úřední záznam o podaném vysvětlení, který pak nelze použít v hlavním líčení bez souhlasu obou stran. Řada institutů může prodlužovat řízení.

Pokud jde o nesporné řízení soudní, uvedla paní předsedkyně, že dost využívají dohodu o vině a trestu. Velice to urychluje soudní řízení.

Stále více využívají možnost uložit alternativní trest, zejména domácí vězení. Vězení může odradit prvopachatele trestného činu, nikoliv recidivistu. Náramky by velmi pomohly zlepšit situaci.

Pokud jde o oblast rodinného práva, uvedla paní předsedkyně, že v roce 2016 zřídili u zdejšího soudu opatrovnické oddělení, aby se touto agendou mohly zabývat specializované soudkyně.

Využívají tzv. kochemský model, jehož duchovním otcem je německý rodinně-právní soudce Dr. Jurgen Rudolf, který působil v německém městě Kochem. Je to systém interdisciplinární spolupráce, jehož cílem je řešení napjatých vztahů v rodině při rozvodu tak, aby došlo k dohodě rodičů ohledně dětí a to ve prospěch dětí. V ČR jako první začal tento model zkoušet JUDr. Polák, soudce Okresního soudu Jičín. Paní předsedkyně OS Tachov Mgr. Řezníčková se v roce 2016 rozhodla založit pracovní tým, jehož členy jsou kromě paní předsedkyně dvě opatrovnické soudkyně OS Tachov, sociální pracovnice soudu (která je financovaná z prostředků EU), sociální pracovnice z OSPOD Tachov a OSPOD Stříbro, nezávislí odborníci z obecně prospěšné společnosti KOTEC, zástupci Rodinné poradny Tachov, psycholožka. Cílem jejich snažení je apelovat na rodiče, aby se dohodli ohledně péče a výživy dětí s tím, že když se nedohodnou, autoritativně rozhodne soud. S rodiči začínají pracovat hned po podání návrhu k soudu, aby se konflikt mezi nimi nemohl rozhořet. Snaží se rodiče vychovávat, vysvětlit jim, že jde o jejich děti. Využívají rodinnou terapii, spolupracují s psychologem. Ovoce to nese. Počet návrhů na výchovu a výživu se snížil. Rodiče začínají chápat, že děti potřebují oba rodiče i po rozvodu. Rozumní rodiče jsou často schopni se dohodnout už na OSPOD.

Jednání s představiteli města Cheb

Senátoři ÚPV měli možnost jednat s těmito představiteli města Cheb:

  • Mgr. Zdeněk Hrkal, starosta
  • Ing. Michal Pospíšil, místostarosta
  • Eva Horná, místostarostka
  • Mgr. Václav Sýkora, MBA, tajemník MěÚ Cheb
  • Simona Liptáková, tisková mluvčí
  • plk. Ing. Bc. Josef Kutil, vedoucí Územního odboru Policie České republiky Cheb
  • npor. Mgr. Roman Hošek, vedoucí Obvodního oddělení Policie České republiky Cheb – město
  • Pavel Janošťák, velitel hlídkové služby Městské policie Cheb

Senátoři s přítomnými představiteli města Cheb projednali řadu aktuálních otázek týkajících se komunální sféry. Nejprve proběhla diskuse k nastavení současného školského systému, který je podle pana starosty Zdeňka Hrkala nespravedlivý a nahrává nezodpovědným a líným studentům. V návaznosti na to senátoři podrobně objasnili jednotlivé fáze legislativního procesu a způsob podávání a projednávání pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně, jehož důsledkem bývá, že z PS vyjde návrh zákona v jiné podobě, než byl původní vládní návrh.

Pan plk. Kutil informoval senátory o aktuální bezpečnostní situaci na Chebsku. Uvedl, že mají celou řadu opravdu problematických míst. Trápí je drogová trestná činnost. V souvislosti s tím by uvítali, kdyby např. státní zástupci měli větší pravomoci. Jako velký problém při odhalování trestné činnosti drogového charakteru uvedl, že např. souhlas s domovní prohlídkou by potřebovali mít vyřízený okamžitě, když mají důvodné podezření, že se někde přechovávají drogy. Soud ale nemá stanovenou lhůtu k vyřízení žádosti o domovní prohlídku. Často tedy čekají na souhlas dny nebo i týdny a pak už v tom místě žádné drogy nenajdou.

Dále se velmi kriticky vyjádřil k platnému trestnímu řádu. Uvedl, že podle TŘ se prakticky nedá pracovat a sdělil celou řadu konkrétních výhrad. Velmi kriticky se vyjádřil k nutnosti několikrát opakovat výslechy lidí. TŘ podle jeho názoru chrání zejména pachatele. Za velmi problematickou označil např. povinnost vyrozumět všechny poškozené dříve, než je možné, aby se podezřelý seznámil se spisem. Dále uvedl, že zkrácené řízení trestní se podle jeho zkušeností naprosto minulo účinkem. Dále uvedl, že se v poslední době velmi rozmohlo podávání stížností proti blokovým pokutám. Když si někdo podá stížnost po 2 nebo 3 letech proti takovému rozhodnutí, je už téměř nemožné zjistit, jak to tehdy opravdu bylo.

Pan Pavel Janošťák, velitel hlídkové služby Městské policie Cheb, poukázal na to, že by Městská policie neměla suplovat státní policii. Jako příklad uvedl, že v únoru řešili 300 dopravních přestupků. Potom nemají čas vykonávat to, co by měli. Za velký problém označil nepropojenost systémů MP a státní policie. Složky obecní policie nemají přístup do databází Policie ČR. Předávání informací mezi oběma složkami je velmi složité. Ochrana veřejného pořádku je roztříštěná.

Dalším tématem, kterému byla věnována velká pozornost, je GDPR. Pan starosta Mgr. Zdeněk Hrkal zdůraznil, že je zejména trápí fakt, že obcím hrozí poměrně vysoké pokuty. Dále informoval senátory, jak ochranu osobních údajů zabezpečují v Bavorsku, kde už to funguje dlouho. Pověřence na tyto věci tam mají již 15 let. Nemají žádné prováděcí předpisy a systém vůbec není nastaven tak, že by obcím hrozily pokuty. Dále uvedl, že ani v Rakousku nehrozí obcím žádné sankce.

Dále byla věnována pozornost otázce financování výkonu státní správy, který provádějí obce.

Poté uvedli představitelé radnice, že v Chebu je asi 1000 lidí hlášených na obecním úřadě. Mají přibližně 200 bezdomovců. Často to jsou lidé drogově závislí, nepřizpůsobiví. Nechtějí žádný režim, nevyužívají ani ubytovny a vývařovny pro bezdomovce. Důvod, proč se lidé dostanou na ulici, je často rozvod, ztráta zaměstnání. Velkým problémem je agenturní zaměstnávání. Někdo postaví průmyslovou zónu, agentura sem doveze lidi, často Ukrajince. Ti zde nějakou dobu pracují, ale když u agentury z nějakého důvodu skončí, agentura se o ně nijak nepostará. Tito lidé zde nemají žádné zázemí, nikoho neznají, nemají kam jít. Často skončí na ulici, pijí, páchají trestnou činnost. Začíná to být závažný společenský problém.

zpracovala: Květa Skoupá, tajemnice ÚPV

 

předseda ÚPV
v. z. Radek Sušil v. r.


Příloha č. 2 ke zprávě o činnosti ÚPV za rok 2018

Zápis
z výjezdního zasedání Ústavně-právního výboru Senátu do Brna, které se konalo
ve dnech 21.- 22. května 2018

Účastníci:

  • senátor M. Antl, předseda výboru
  • senátor R. Sušil, místopředseda výboru
  • senátorka E. Třísková, místopředsedkyně výboru
  • senátor J. Burian, místopředseda výboru
  • senátor J. Dienstbier, člen výboru
  • senátorka A. Hubáčková, členka výboru
  • senátorka E. Wagnerová, členka výboru a předsedkyně Stálé komise Senátu pro Ústavu a parlamentní procedury – zúčastní se pouze pondělních jednání
  • Milan Eberle, ředitel Legislativního odboru Kanceláře Senátu
  • Květa Skoupá, tajemnice ÚPV Senátu
  • Jiří Kučera, řidič
  • Miloš Štěpán, řidič

Program

pondělí 21. května

8:00 odjezd z Prahy do Brna
11:30 – 12:30: Jednání s JUDr. Pavlem Rychetským, předsedou a dalšími soudci ÚS (Joštova 8)

Joštova 625/8
přesun pěšky do Hotelu Slavia
12:45: Společný pracovní oběd se soudci ÚS - na pozvání předsedy ÚS JUDr. Pavla Rychetského (Hotel Slavia – Solniční 17)

14:30: Jednání s JUDr. Pavlem Zemanem, nejvyšším státním zástupcem a dalšími představiteli NSZ (Jezuitská 4)

přesun do Hrušek
ubytování – Ubytovací služby U Hřiště
večeře s degustací vín – vinařství Jan Nešpor

úterý 22. května

snídaně - vinařství Jan Nešpor
cca 9:15 hod.: odjezd do Brna

10:15 - Jednání s Prof. JUDr. Pavlem Šámalem, předsedou NS a s dalšími soudci NS (Burešova 20) Joštova 625/8
přesun na oběd
12:00: Společný pracovní oběd se soudci NS - na pozvání předsedy NS Prof. JUDr. Pavla Šámala
odjezd do Prahy

Za Ústavní soud byli u jednání přítomni:

  • JUDr. Pavel Rychetský, předseda
  • Prof. Jaroslav Fenyk, místopředseda
  • Prof. Jan Musil, soudce
  • Prof. Jan Filip, soudce
  • JUDr. Ludvík David, soudce
  • JUDr. Kateřina Šimáčková, soudkyně
  • JUDr. Jiří Zemánek, soudce
  • Doc. Vojtěch Šimíček, soudce
  • JUDr. Tomáš Lichovník, soudce
  • JUDr. David Uhlíř, soudce
  • Prof. Josef Fiala, soudce
  • JUDr. Ivo Pospíšil, generální sekretář
  • JUDr. Vlastimil Göttinger, vedoucí vnějších vztahů a protokolu

Za NSZ se jednání zúčastnili:

  • JUDr. Pavel Zeman, nejvyšší státní zástupce
  • Mgr. Pavel Pukovec, náměstek nejvyššího státního zástupce
  • Mgr. Pavel Nevěděl, ředitel kabinetu nejvyššího státního zástupce

Za NS se jednání zúčastnili:

  • prof. JUDr. Pavel Šámal Ph.D. - předseda NS
  • JUDr. Roman Fiala - místopředseda NS
  • JUDr. František Púry Ph.D. - předseda trestního kolegia
  • JUDr. Vladimír Kůrka - předseda občanskoprávního a obchodního kolegia

Jednání s JUDr. Pavlem Rychetským, předsedou ÚS a s dalšími soudci ÚS

Jednání zahájil JUDr. Pavel Rychetský, předseda ÚS. Po přivítání a vzájemném představení všech přítomných ve své prezentaci shrnul přehled jednotlivých kompetencí ÚS. Uvedl, že celkem má ÚS 14 kompetencí, z toho je 13 posteriorních a jedna apriorní. Dvěma základními kompetencemi ÚS jsou

  • přezkum ústavnosti právních norem
  • řízení o individuální ústavní stížnosti

Druhá kompetence je mnohem častěji využívána. Institut individuální ústavní stížnosti byl zaveden v Německu u německého ÚS v roce 1949 s cílem posílit ochranu lidských práv a svobod. V té době měla možnost podat individuální ústavní stížnost obrovský význam, a to i z toho důvodu, že v době po 2. světové válce nebylo možné vyměnit všechny dosavadní soudce a nahradit je novými. Tuto kompetenci ÚS následně převzalo Španělsko, Portugalsko a všechny postsovětské země.

V roce 1993, kdy vznikl v polovině roku český ÚS, bylo podáno 476 ústavních stížností. V roce 2000 již to bylo více než 3000 individuálních ústavních stížností a od té doby se jejich počet neustále zvyšuje. Od roku 2012 jejich počet nikdy neklesl pod 4000. Znamená to, že pracovní vytíženost soudců ÚS je obrovská. Na žádného soudce obecných soudů nepřipadá tolik věcí k vyřízení.

Skladba ústavních stížností zahrnuje všechna možná práva, která si lze představit. Zhruba polovina případů je z oblasti občanského práva, 20 – 25% jsou trestně-právní záležitosti, zbytek jsou věci z oblasti správního práva, z oblasti sociálního zabezpečení, důchodové věci, volební záležitosti.

Na závěr této pasáže položil pan předseda P. Rychetský otázku, jestli to má dnes, kdy obecné soudy již požívají plnou důvěru, ještě smysl. Dále zdůraznil, že ale platí princip, že jednou dosažený stupeň ochrany lidských práv, musí být zachován. Dále uvedl, že více než 3000 ústavních stížností ročně soudci ÚS odmítají jako zjevně neopodstatněné. Věnují tomu velmi mnoho času.

V současné době mají na ÚS 1493 živých nevyřízených ústavních stížností.

Základní kompetencí ÚS je přezkum ústavnosti. Nápad je do 50 návrhů za rok.

Skupiny senátorů podávají své návrhy k ÚS často. Za rok 2018 mají 21 živých podání od senátorů na neústavnost jednotlivých ustanovení zákonů. Tyto věci rozhoduje celé plénum ÚS. Zbytek návrhů na přezkum ústavnosti přichází od poslanců (přibližně 2-3 návrhy ročně) a od soudců. Návrh na zrušení zákona nebo jeho části pro neústavnost může podat kterýkoliv soud v republice, když se soudce domnívá, že některé ustanovení je v rozporu s Ústavou ČR. Jedná se o relativně velké množství návrhů ( 8-10 ročně). Posledním oprávněným je individuální subjekt, který neuspěl u soudu s individuální věcí a domnívá se, že bylo rozhodnuto podle zákona, který je podle něho protiústavní. Tato podání bývají kvalifikovaně podaná, jejich rozhodování není jednoduché, často bývají doprovázené separátními vóty.

Podání přicházející k ÚS rozděluje počítač do tříčlenných senátů. Tento systém rozdělování zavedli před 14 lety. Dojde-li k ÚS návrh na zahájení řízení, počítač jej druhý den přidělí některému senátu a určí soudce zpravodaje. Zároveň systém vygeneruje odpověď stěžovateli. Znamená to, že stěžovatel má tuto odpověď do několika vteřin – a určitě dříve než soudci ÚS.

Dále pan předseda P. Rychetský uvedl, že přibližně 99% věcí ÚS odmítá jako zjevně neopodstatněné.

Dále se pan předseda Rychetský zabýval délkou řízení u ÚS. Podrobnosti o délce řízení a další statistické údaje naleznete zde: https://www.usoud.cz/rocenky/ a zde: https://www.usoud.cz/statistika/

V následující rozpravě vystoupili senátoři M. Antl, J. Dienstbier, E. Wagnerová, J. Burian. Na jejich dotazy a komentáře reagoval pan předseda ÚS P. Rychetský a další soudci ÚS.

Jednání s JUDr. Pavlem Zemanem, nejvyšším státním zástupcem a dalšími představiteli NSZ

Jednání zahájil JUDr. Pavel Zeman, nejvyšší státní zástupce. Po přivítání a vzájemném představení všech přítomných ve své podrobné prezentaci shrnul současnou situaci v soustavě státního zastupitelství a zabýval se aktuálními problémy českého trestního práva, vyšetřování trestných činů i výkonu trestu odnětí svobody. Zdůraznil, že se v ČR velmi málo využívají alternativní tresty a že by bylo dobré, aby byly více ukládány např. peněžité tresty. Dále uvedl, že systém SZ je velmi podfinancován z hlediska personálního. Administrativní pracovníci NSZ mají kolem 18 tisíc hrubého. V současné době se hovoří o zvýšení platů administrativních pracovníků u soudů, ale na SZ se zapomnělo.

Dále se zabýval postavením a působností SZ. Uvedl, že se hodně diskutuje o otázce, jestli nevěnovat SZ zvláštní hlavu Ústavy, ale postoj k tomu je spíše zdrženlivý, pravděpodobně se to nepodaří.

Pokud jde o aktuální problémy, uvedl, že jako velké negativum vidí, že příslušníci Policie ČR dostanou po 15 letech výsluhy. Vede to k tomu, že od Policie odcházejí, a to v době, kdy již mají dostatek zkušeností a jsou dobří. Negativně se to promítá např. do toho, že už téměř neprobíhá vyhledávání (operativní činnost se dnes provádí už pouze, pokud jde o drogy). Dále uvedl, že za velký problém považuje to, že v českých věznicích je 1800 – 2000 lidí za zanedbání povinné výživy. To je příliš mnoho. Souvisí to s tím, že se v ČR nevyužívají alternativní tresty a odklony. Dále uvedl, že velkým problémem je také výkon trestu odnětí svobody. Např. v Německu mají mnohem více personálu (více příslušníků VS, více vychovatelů). Dokáží s odsouzenými efektivněji pracovat. V českých věznicích na práci s vězni prakticky není čas. Jeden vychovatel má mít na starost 20-25 vězňů, ale má jich 100.

Pokud jde o soustavu SZ, uvedl P. Zeman, že má čtyři články a že je to fakt hodně. Měla by mít tři, jeden článek je potřeba zrušit. Dále vyjádřil svoje přesvědčení, že by už opravdu stálo za to aby se udělala nová koncepce justice a mohlo se začít pracovat efektivněji.

Na závěr svého vystoupení uvedl, že ale přes všechny zmíněné nedostatky je třeba konstatovat, že česká trestní justice dokáže být celkem rychlá a zdůraznil, že se velmi zaměřují na kvalitu.

Dále vystoupil Mgr. Pavel Pukovec, náměstek nejvyššího státního zástupce. Zabýval se problematikou zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Kromě jiného uvedl, že 90% stíhaných jsou s.r.o. Jako velmi účinný trest se ukázalo být uveřejnění rozsudku. V návaznosti na to zdůraznil, že by to bylo dobré rozšířit i o uveřejňování trestního příkazu.

Jednání s Prof. JUDr. Pavlem Šámalem, předsedou NS a s dalšími soudci NS

Jednání zahájil JUDr. Pavel Šámal, předseda NS. Přivítal delegaci ÚPV Senátu a informoval senátory, že zhruba před měsícem měli u NS na návštěvě poslance ÚPV PS.

Dále uvedl, že průměrná délky řízení před NS je do 6 měsíců, složitější kauzy se snaží vyřídit do 1 roku. Od roku 2013 – v souvislosti s novou právní úpravou – zaznamenali nárůst agendy zhruba o jednu třetinu. Nedaří se jim snižovat množství starých nedodělků, to považují za velký problém, nedodělky „hrnou“ před sebou. Dále uvedl, že i ostatní NS států V4 i NS Chorvatska a Slovinska mají ohromný nápad případů, jedná se zhruba okolo 20 tisíc věcí ročně. Uvedl, že je to problém systémový. Velký nárůst podání k nejvyšším soudům je v současné době jev obecný. Otázkou je, jak to řešit.

K otázkám trestně-právního řízení se vyjádřil JUDr. František Púry Ph.D., předseda trestního kolegia.

JUDr. Vladimír Kůrka - předseda občanskoprávního a obchodního kolegia podrobně zodpověděl dotazy senátorů k problematice dovolání. Jeho vystoupení doplnil JUDr. Roman Fiala - místopředseda NS.

Návrh témat jednání u NS je obsažen v příloze.

Příloha:

Náměty témat jednání u Nejvyššího soudu

Dovolání
Jaká je průměrná doba dovolacího řízení v civilních a trestních věcech?
Jaký je poměr případů, kdy NS dovolání odmítne / zamítne, nebo rozhodne o zrušení či změně rozhodnutí odvolacího soudu (příp. rozhodnutí soudu I. stupně)?
Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1 o.s.ř.). O jaké případy se nejčastěji jedná?

Stížnost pro porušení zákona
Jaká je průměrná doba řízení o stížnosti pro porušení zákona?
Jaký je poměr počtu důvodných a nedůvodných stížností pro porušení zákona?
Důvody stížnosti pro porušení zákona trestní řád vymezuje pouze obecně - buď byl napadeným rozhodnutím porušen zákon, nebo rozhodnutí bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení (§ 266 TŘ). Co je v praxi častější případ?

Obsazení NS
Jak probíhá výběr soudců k Nejvyššímu soudu, resp. na jaká kritéria je zde kladen nejvyšší důraz?
Jaká je průměrná doba praxe soudců před přidělením nebo přeložením k NS?
Jaká je vedle toho průměrná doba působení soudců na NS?

Legislativa pro futuro
Mají zástupci NS vůči horní komoře Parlamentu nějaké zásadní náměty na legislativní úpravu stávajících kodexů a procesních právních předpisů?

Věcný záměr civilního řádu soudního
Jaké jsou nejzásadnější připomínky zástupců NS k věcnému záměru civilního řádu soudního, který byl Ministerstvem spravedlnosti zveřejněn a předložen k diskusi 15. listopadu 2017?
Ve kterých případech by měla být pokud možno zachována kontinuita s občanským soudním řádem (zákon č. 99/1963 Sb.) a kde je naopak nutné se radikálně odchýlit?


Příloha č. 3 ke zprávě o činnosti ÚPV za rok 2018

Program konference Nejvyšší soudy v měnící se době

6. 11. 2018

8:00 – 8:50
Registrace

9:00 – 9:45
Zahájení konference

  • Pavel Šámal, předseda Nejvyššího soudu České republiky
  • Milan Štěch, předseda Senátu České republiky
  • Radek Vondráček, předseda Poslanecké sněmovny České republiky
  • Andrej Babiš, předseda vlády České republiky
  • Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu České republiky
  • Daniela Švecová, předsedkyně Nejvyššího soudu Slovenské republiky
  • Jan Kněžínek, ministr spravedlnosti České republiky

9:45 – 10:15
Tisková konference

9:45 – 11:00
Panel I: Historický pohled na fungování Nejvyšších soudů v letech 1918 – 2018

Moderátor: František Púry
Řečníci:

  • „Konstituování československého Nejvyššího soudu“ Ladislav Vojáček, vedoucí Katedry dějin státu a práva, Právnická fakulta, Masarykova univerzita
  • „Kontinuita a diskontinuita při vzniku Československa a role Nejvyššího soudu“ Jan Kuklík, děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy
  • „Dobové problémy soudnictví a působení slovenských právníků v rámci Nejvyššího soudu ČSR“ Jozef Vozár, ředitel Ústavu státu a práva Slovenské akademie věd
  • „Soudci Nejvyššího soudu Republiky československé v letech 1918 – 1938“ Stanislav Balík, emeritní soudce Ústavního soudu České republiky

11:00 – 11:40
Přestávka na kávu (v průběhu přestávky proběhne společné focení)

11:40 – 13:15
Panel II: Výzvy soudnictví v moderní době – nezávislost v kontextu národní a mezinárodní politiky

Moderátor: Zdeněk Kühn
Hlavní proslov: „Potřeba soudcovské nezávislosti při stíhání nejzávažnějších trestných činů“

Chile Eboe-Osuji, předseda Mezinárodního trestního soudu

Řečníci:

  • „Zajištění právního státu za současného uznání institucionální role exekutivy, legislativy a soudnictví“ Lord Mance, místopředseda Nejvyššího soudu Spojeného království
  • „Nezávislost soudce v Lucemburku – vnější a vnitřní aspekty“ Jean-Claude Wiwinius, předseda Nejvyššího soudu a Ústavního soudu Lucemburského velkovévodství
  • „Soudcovská nezávislost coby podmínka demokracie“ Marek Safjan, soudce Soudního dvora Evropské unie

13:15 - 13:30
Diskuse

13:30 – 14:30
Přestávka na oběd

14:30 – 16:15
Panel III: Přípustnost dovolání – vede široký přezkum k efektivnější spravedlnosti?

Moderátor: Jan Passer
Hlavní proslov: „Přípustnost dovolání: modely a jejich fungování v praxi – přichází čas na změnu?“

Pavel Šámal, předseda Nejvyššího soudu České republiky

Řečníci:

  • „Filtrace a právní jistota“ Péter Darák, předseda Kúrie Maďarska
  • „O čem není selekce nápadu před vrcholnými soudy“ Michal Bobek, generální advokát Soudního dvora Evropské unie
  • „Filtrace nápadu Nejvyššího soudu: Finský přístup„ Jukka Sippo, soudce Nejvyššího soudu Finska

16:15 - 16:30
Diskuse

16:30
Ukončení prvního konferenčního dne

7. 11. 2018

7:30
Odjezd z hotelu International do Bratislavy (Bratislavský hrad)

10:30 – 11:00
Registrace

11:00 – 12:30
Zahájení druhého dne konference

Daniela Švecová, předsedkyně Nejvyššího soudu Slovenské republiky

Panel IV: Úloha a postavení nejvyšších soudů v současnosti a výhledy do budoucnosti

Moderátor: Jarmila Urbancová

Řečníci:

  • „Postavení nejvyšších soudů v systému s ústavními soudy, Evropským soudem pro lidská práva a Soudním dvorem Evropské unie: Několik postřehů z Rakouska“ Elisabeth Lovrek, předsedkyně Nejvyššího soudního dvora Rakouské republiky
  • „Omezení a způsoby výkonu pravomocí Nejvyššího soudu„ Damijan Florjančič, předseda Nejvyššího soudu Slovinské republiky
  • „Nejvyšší soud SR a vstup Slovenska do EU“ Juraj Schwarcz, soudce Tribunálu Soudního dvora Evropské unie
  • „Harmonizace jako nástroj pro interpretaci práva na domácí a mezinárodní úrovni“ Andreas Zünd, soudce švýcarského federálního nejvyššího soudu

12:30 – 14:30
Přestávka na oběd

14:30 – 16:00
Panel IV: Úloha a postavení nejvyšších soudů v současnosti a výhledy do budoucnosti (pokračování)

Moderátor: Gabriela Dobrovičová

Řečníci:

  • „Demokracie, životní prostředí a Nejvyšší soud SR“ Daniel Šváby, soudce Soudního dvora Evropské unie
  • „Smysl, účel a potřebnost rekodifikace civilního procesu v České republice“ Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu České republiky
  • „Vedení Nejvyššího soudu při výstavbě nezávislé a efektivní justice požívající stálý respekt lidu“ John M. Walker, Jr., soudce Odvolacího soudu 2. obvodu USA
  • „Nejvyšší soud SR v působnosti Soudní rady SR: Cesta k posílení nezávislosti a legitimity“ Lenka Praženková, předsedkyně Soudní rady Slovenské republiky

16:00 – 17:00
Přestávka na kávu

17:00 – 19:30
Slavnostní ukončení konference

  • Daniela Švecová, předsedkyně Nejvyššího soudu Slovenské republiky
  • Andrej Kiska, prezident Slovenské republiky
  • Pavel Šámal, předseda Nejvyššího soudu České republiky
  • Ivetta Macejková, předsedkyně Ústavního soudu Slovenské republiky
  • Gábor Gál, ministr spravedlnosti Slovenské republiky