Zpráva o činnosti Senátu a jeho orgánů v roce 2018

Obsah


Úvod

Tato zpráva navazuje na předchozí zprávu o činnosti Senátu a mapuje činnost Senátu od 1. ledna 2018 do závěru 11. funkčního období resp. do konce roku 2018.

Ke dni 1. ledna 2018 bylo tedy složení senátorských klubů následující: senátorský klub ČSSD – 25 členů, senátorský klub KDU-ČSL 16 členů, senátorský klub Starostové a nezávislí - 11 senátorů, senátorský klub ODS – 10 členů, senátorský klub ANO - 6 senátorů, Klub nezávislých senátorů - 5 senátorů, a 7 senátorů nebylo zařazeno do žádného klubu.

Doplňovací a pravidelné volby do Senátu v roce 2018

V říjnových volbách do Poslanecké sněmovny se stal poslancem senátor Jiří Hlavatý, čímž mu zanikl mandát senátora. Doplňovací volby ve volebním obvodu č. 39 - Trutnov se konaly 5. – 6. ledna 2018. Senátorem byl zvolen pan Jan Sobotka, kandidující za Starosty a nezávislé, který ve druhém kole porazil Jiřího Hlavatého.

Senátor Sobotka složil slib na únorové schůzi a stal se členem Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Koncem února zemřel ve věku 68 let předseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Jan Hajda. Krátce poté, 28. února 2018, se svého mandátu vzdal ze zdravotních důvodů senátor František Čuba. Doplňovací volby ve volebním obvodu č. 78 - Zlín byly vyhlášeny v termínu 18. a 19. května. Ve 2. kole těchto voleb zvítězil pan Tomáš Goláň kandidující za hnutí SENÁTOR 21. Byl zvolen na zbytek volebního období původně zvoleného senátora Čuby, tedy do roku 2020. Slib složil na červencové schůzi a byl zvolen členem Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Ilustrační fotografie

Odchodem senátora Čuby zanikl Klub nezávislých senátorů a s příchodem senátora Goláňe vznikl nový senátorský klub Klub pro liberální demokracii – Senátor 21.

Ve volebním obvodě č. 56 - Břeclav se v souladu s volebním zákonem doplňovací volby nekonaly, nový senátor byl zvolen v řádném termínu na podzim 2018.

Řádné volby do Senátu v jedné třetině obvodů se konaly v říjnu 2018. První kolo proběhlo 5. a 6. října, zvítěžili v něm Jiří Čunek a Jiří Drahoš. Ve druhém kole, konaném 12. a 13. října, získalo mandát dalších 25 senátorů. Jmenný seznam je dostupný v následujícím odkazu. Do Senátu bylo v těchto volbách zvoleno 21 nových senátorek a senátorů.

Ke dni 31. prosince 2018 bylo tedy složení senátorských klubů následující: senátorský klub ODS – 18 členů, senátorský klub Starostové a nezávislí - 18 senátorů, senátorský klub KDU-ČSL - 15 členů, senátorský klub ČSSD – 13 členů, senátorský klub ANO - 7 senátorů, Klub pro liberální demokracii – Senátor 21 - 5 senátorů, a 4 senátoři nebyli zařazeni do žádného klubu. Aktuální složení senátu je lze najít na www stránkách Senátu.

Na poslední schůzi 11. funkčního období, která se konala 18. října 2018, přednesl předseda Senátu Milan Štěch Zprávu předsedy Senátu o činnosti Senátu v 11. funkčním období /senátní tisk č. 331/. Senát vzal tuto zprávu na vědomí.

Na ustavující schůzi, konané 14. listopadu 2018, byl zvolen předsedou Senátu Jaroslav Kubera z ODS. Prvním místopředsedou se stal senátor Jiří Růžička. Dalšími místopředsedy byli zvoleni senátoři Milan Štěch, Miluše Horská, Jiří Oberfalzer a Jan Horník.

Graf č. 1: Složení senátorských klubů

Grafické znázornění počtu členů senátorských klubů

Společná schůze Senátu a Poslanecké sněmovny

Dne 8. března 2018 se konala 1. společná schůze Senátu a Poslanecké sněmovny v 11. funkčním období, na které složil slib opětovně zvolený prezident republiky Miloš Zeman. Slib složil do rukou předsedy Senátu Milana Štěcha.

Společná schůze Senátu a Poslanecké sněmovny - ilustrační fotografie

Legislativní proces

Celkový přehled legislativní činnosti Senátu od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 je uveden v těchto tabulkách (Tab. č. 1, Tab. č. 2).

Ve sledovaném období se konalo 11 schůzí Senátu. Senát projednal celkem 52 návrhů zákonů.

Z 52 postoupených návrhů zákonů Senát schválil 33 návrhů zákonů. Při projednávání 1 návrhu zákona Senát vyjádřil vůli se jím nezabývat (vyjádření vůle nezabývat se návrhem zákona má pro návrh zákona stejný následek jako jeho schválení). Senátem nebylo přijato usnesení ke 2 návrhům zákonů. S pozměňovacími návrhy bylo Poslanecké sněmovně vráceno 11 návrhů zákonů, přičemž Poslanecká sněmovna v 5 případech schválila návrh zákona ve znění senátních pozměňovacích návrhů a v 6 případech setrvala na svém původním znění. Senát zamítl 5 návrhů zákona. Ve sledovaném období se Senát nezabýval návrhem ústavního zákona.

Graf č. 2: Senátem projednané návrhy zákonů v roce 2018

Grafické znázornění procentuálního podílu výsledků projednávání zákonů v roce 2018

Graf č. 3: Zákony vrácené Senátem Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy v roce 2018

Grafické znázornění procentuálního podílu zákonů vrácených Senátem Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy v roce 2018

Celkové výsledky legislativní činnosti Senátu za 11. funkční období byly následující (Tab. č. 3):

Senát projednal v 11. funkčním období celkem 155 návrhů zákonů, z toho 114 schválil, u 8 nepřijal usnesení. 11 návrhů zamítl (z toho 4 nebyly přijaty, v 7 případech Poslanecká sněmovna Senát přehlasovala). 19 návrhů zákonů Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, přičemž 9 z nich Poslanecká sněmovna schválila ve znění Senátu, 8 ve svém původním znění a 2 nebyly přijaty vůbec.

Podrobněji bychom se rádi zmínili o následujících návrzích:

Senát zrušil pravidelné změny volebních obvodů

Vláda předložila již tradiční technickou novelu územního členění volebních obvodů pro volby do Senátu, čímž naplnila požadavek volebního zákona, který stanoví, že v případě, kdy počet obyvatel v některém volebním obvodu poklesne nebo se zvýší o 15 % oproti průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden mandát, změní se území volebních obvodů. Takovou změnu pak lze provést pouze v letech, kdy jsou vyhlášeny volby do Senátu.

Senátoři však tuto změnu již tradičně přivítali s nevolí. Senátor Petr Vícha uvedl příklad obce Vítkov na Opavsku, která má 5000 voličů. Ti před šesti lety zvolili svého senátora a nyní je tato novela přesouvá do volebního obvodu Bruntál, kde volby do Senátu proběhnou až za čtyři roky. A takových obcí, kde se voliči nedostanou deset i více let k volbám do Senátu je více. Na druhou stranu jsou i obce, jejichž obyvatelé míří k volbám každé dva roky, neboť leží na hranici volebních obvodů a ministerstvo je využívá k „vyrovnání“ počtu voličů ve volebním obvodě. Obě tyto situace pak senátor Jiří Dienstbier označil jako zásah do volebního práva občanů. Své výhrady k návrhu zákona dále vyjádřili na plénu Senátu senátor Ladislav Kos, Miloš Vystrčil, Jan Horník či Miroslav Nenutil, tedy senátoři napříč politickým spektrem.

Senátor Jiří Dienstbier pak v podrobné rozpravě načetl pozměňovací návrhy, kterými navrhl zrušit zákonnou povinnost pravidelné změny volebních obvodů. Tyto změny pak podpořila drtivá většina přítomných senátorek a senátorů. Při opětovném projednávání v Poslanecké sněmovně poslanci uznali argumenty senátorů a schválili novelu volebního zákona v podobě, jakou jim zaslal Senát.

Senát odmítl prolomit bankovní tajemství

Hlavním smyslem předložené souborné novely celkem 7 zákonů je transpozice evropského práva, konkrétně takzvané směrnice DAC 5, neboli novely evropské směrnice o správní spolupráci v oblasti daní. Směrnice DAC 5 požaduje zajistit správcům daně přístup k vybraným údajům, které dnes o klientech a obchodních transakcích shromažďují banky a jiné finanční instituce, a řada dalších ekonomických subjektů v rámci boje proti praní špinavých peněz. S ohledem na to, že vnitrostátní správa daní není evropským právem harmonizována, se směrnice soustředí pouze na oblast mezinárodní spolupráce při správě daní. Otázku využití správního mechanismu pro vnitrostátní účely tak ponechává na jednotlivých členských státech. Lhůta pro zapracování do národní legislativy pak uplynula již dne 31. prosince 2017.

V obecné rozpravě vystoupila řada senátorů a většina z nich byla k návrhu zákona kritická. Senátoři souhlasili s tím, že je potřeba bojovat proti praní špinavých peněz a bojovat proti financování terorismu. Na druhou stranu odmítali vše, co je nad rámec transpozice směrnice DAC 5 do zákona vloženo. Senátor Miloš Vystrčil konstatoval, že „v ní nikde nenalezl, že by ta směrnice vyzývala příslušný stát, který bude tu směrnici transponovat k tomu, aby ještě provedl nějakou další vnitrostátní úpravu správy daní, ve smyslu zjišťování nějakých dalších dodatečných podmínek, respektive zajištění nějakých dalších oprávnění“.

Senátorka Eliška Wagnerová konstatovala, že „transponovaná směrnice je skutečně jednoznačně určena k boji proti praní špinavých peněz a k boji proti terorismu. Což jsou dva objekty, které jsou tak zásadní a tak vysoce nebezpečné, že pochopitelně v boji s nimi musíme, byť tedy s nechutí, skousnout různá omezení a zásahy do práv. V tomto případě zásah do práva na soukromí. Nemůžeme ale skousnout stejné zásahy, stejné intenzity, když jde „pouze“ o nějaké jiné pochybení nebo pro nějakou kolizi se zákonem.“.

Senátoři nakonec po rozpravě návrh zákona zamítli a jeho osud tak leží v rukách poslanců, kteří budou o Senátem zamítnuté novele hlasovat na své příští schůzi.

Životní prostředí zatěžují odpady z obalů

Na své únorové schůzi se senátorky a senátoři věnovali také pravidelné Zprávě o životním prostředí, tentokrát za rok 2016. Ministr životního prostředí ve svém úvodním slově uvedl mimo jiné, že „i přes růst ekonomiky zůstal stav životního prostředí stabilizovaný, což neznamená, že můžeme být spokojeni, jelikož kvalita ovzduší stagnovala. Navíc to byl rok, který byl abnormálně suchý, resp. abnormálně teplý.“ Dotazy senátorů se zaměřily mimo jiné na implementaci tzv. evropského balíčku odpadového hospodářství či na zvýšenou produkci odpadů z obalů. K tomu ministr mimo jiné uvedl, že již v prvních měsících, kdy nejsou v obchodech vydávány tašky zdarma, se prudce snížil počet vydaných plastových tašek.

Senátoři se pokusili zastavit novelu vodního zákona

Podle důvodové zprávy patří mezi hlavní důvody předložení novely vodního zákona zejména přepracovaná úprava poplatků ve vodním zákoně. Další významnou změnou jsou upřesnění ustanovení týkajících se definice odpadních vod a jejich zneškodňování. V neposlední řadě dochází k doplnění ustanovení o přestupcích; nové skutkové podstaty přestupků jsou doplněny částečně v reakci na návrhem nově stanovené povinnosti a částečně tam, kde zákon již některé povinnosti předepisuje, ale sankční ustanovení dosud chybí. Při vlastním projednávání v Senátu navrhovali senátoři k předloženému návrhu zákona řadu věcných úprav. Senátorka Jitka Seitlová například navrhovala, se souhlasem Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, uzákonit, aby stát mohl platit nejrůznější stavební a technická opatření k předcházení sucha. Rovněž také navrhovala, aby pětinu výnosu z poplatků za odběr podzemní vody získaly obce, na jejichž území se ochranné pásmo vodního zdroje nachází a dělily se tak se Státním fondem životního prostředí a kraji. Senátor Miloš Vystrčil navrhoval odpouštět pro vodáky vodu při nízkém průtoku a senátor Ladislav Kos chtěl do zákona vrátit právo občanských spolků a sdružení připomínkovat vodní stavby. Podle předsedy Ústavně-právního výboru Miroslava Antla bylo hlavním důvodem k návrhu na zamítnutí to, že předloha obsahovala značné množství chyb a skutečnost, že ministerstvo zemědělství chystá další obsáhlejší novelu vodního zákona. Senátoři nakonec skutečně návrh zákona zamítli, Poslanecká sněmovna však v opakovaném hlasování veto Senátu přehlasovala a návrh zákona tak bude platit.

Senát podpořil rychlejší výstavbu dálnic

Senátu předložený návrh zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, představuje speciální úpravu povolovacích procesů a postupů při získávání potřebných práv pro jejich výstavbu a vychází z obecné úpravy zahrnuté především do stavebního zákona a zákona o vyvlastnění. Má dojít zejména k „zefektivnění procesu povolovacího řízení se zachováním adekvátní možnosti obhájit své zájmy všem dotčeným subjektům“. Jeho schválení by mělo vést ke zkrácení doby nezbytné k vyřízení potřebných povolení a získání majetkových práv pro důležité stavby a tím k jejich rychlejšímu budování. V úvodu jednání Senátu zpravodaj Jiří Cienciala prohlásil, že zákon je tak potřebný, že senátoři nesmí jeho přijetí zbrzdit ani o den. Pro jeho přijetí se vyslovili i senátor Jaroslav Větrovský, senátor Radko Martínek nebo Jiří Čunek. Zastánci návrhu poukazovali hlavně na současné potíže při výstavbě dálnic, zaznívaly i argumenty ohledně obětí na životech na současných komunikacích. Naproti tomu Jitka Seitlová některá ustanovení kritizovala. Vadil jí hlavně nový paragraf, který umožní oprávněným investorům a pověřeným osobám vstup i vjezd na nemovité věci pro průzkumné práce. Senátorka Eliška Wagnerová dokonce navrhla zamítnutí návrhu zákona, neboť podle ní v případě přijetí skončí dříve či později u Ústavního soudu. V závěrečném hlasování se pro schválení tohoto návrhu zákona vyslovilo celkem 50 senátorů, proti byly tři senátoři.

Povinnost přijímat dvouleté děti do mateřských škol bude zrušena

Senát schválil i hojně sledovanou novelu školského zákona, která ruší povinnost přijímat dvouleté děti do mateřské školy. Předcházela tomu však více než dvouhodinová diskuse, ve které převažovaly příspěvky pro schválení, a to zejména z úst starostů, kterých je mezi senátory celá řada. Uváděli mimo jiné, že již dnes, pokud to kapacity dovolí, několik desítek tisíc dvouletých dětí mateřské školy navštěvuje.

Senát navrhl zvýšit důchody ženám pečujícím o děti, které zatím nedosáhly věku 85 let

Jediným návrhem zákona, který Senát na své červencové schůzi vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, byla novela zákona o důchodovém pojištění. I zde probíhala obsáhlá rozprava, a to ke 2 předloženým pozměňovacím návrhům. Zatímco návrh senátora Lumíra Kantora zvýšit ženám důchod o 500 Kč v závislosti na počtu dětí, za každé dítě 500 Kč měsíčně, nebyl schválen, tak návrh senátora Miloše Vystrčila, aby se navýšení 1000 Kč, které mělo být uděleno všem, kteří mají věk 85 a vyšší, bylo uděleno těm, kteří čerpají starobní důchod 25 let a více, což budou zejména ženy, které pečovaly o děti a odcházely tak do důchodu dříve. Výsledek hlasování byl velmi těsný, když se pro něj při kvóru 33 vyslovilo 34 senátorek a senátorů. Na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny uvidíme, jak návrh dopadne.

Nová pravidla pro Stanice technické kontroly

Tento návrh zákona přináší novelu čtyř zákonů, a to zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zákona o pozemních komunikacích, zákona o silničním provozu a zákon o správních poplatcích. Jedná se především o transpoziční právní předpis, jímž se české právo dává do souladu s některými evropskými směrnicemi. Mezi hlavní cíle tohoto zákona patří doplnění a rozšíření úpravy zahrnující problematiku pravidelných technických prohlídek motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, silničních technických kontrol užitkových vozidel a řeší i otázku maximálních přípustných rozměrů a hmotnosti vozidel. Vedle toho dochází k drobnějším zásahům i v jiných oblastech zahrnutých dotčenými předpisy.

Nejvýznamnější změnou oproti současnému stavu je projednávání ústavních a právě „čtyřicítkových“ zákonů systémem tzv. „člunku“, který má umožnit, aby Sněmovna a Senát podobu těchto norem navzájem dolaďovaly a dosáhly tak Ústavou předepsané shody na jejich obsahu. Norma také předpokládá, že pověření poslanci by v Senátu mohli zdůvodnit změny zákonů, které přijala Sněmovna. Ve stejném postavení by byli senátoři ve Sněmovně. Ti se dnes již schůzí účastní, Sněmovna však s nimi vyslovuje souhlas. Nově budou moci vzniknout společné pracovní skupiny obou komor parlamentu kvůli projednávání evropských předpisů. Jejich členy by navíc mohli být i zástupci odborné veřejnosti. Ano, ne všechny návrhy, které senátoři do stykového zákona včlenili, byly v Poslanecké sněmovně přijaty, řadu z nich Poslanecká sněmovna odmítla (jeden vypuštěný paragraf obsahoval pravidlo, že si komory budou navzájem zasílat tzv. úplná znění, tj. platná znění návrhu novely zákona s vyznačením jimi učiněných změn, což by velmi usnadnilo práci zákonodárců).

Přestože měli senátoři výhrady k několika zásahům Poslanecké sněmovny, nakonec ho velkou většinou schválili a po podpisu prezidenta a poté, co vyšel ve Sbírce zákonů, skončil jeden z posledních dluhů vůči Ústavě České republiky.

Ilustrační fotografie

Senát odmítl zrušení karenční doby

Novela zákoníku práce je poslanecký návrh zákona, jehož předmětem je předně změna t ustanovení zákoníku práce, jež upravují náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr poskytovanou zaměstnavatelem v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Doposud bylo pro režim této náhrady uplatňováno pravidlo tzv. karenční doby, tj. pravidlo, že po první tři dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény se náhrada mzdy neposkytovala. Návrh zákona karenční dobu bez náhrady eliminuje a obsahově se tak vrací k podobě právní úpravy, jež byla účinná do 1. 1. 2008.

V Senátu se tento návrh nesetkal s přílišným pochopením a podporovali ho zejména sociálně demokratičtí senátoři. Senátor Petr Vícha argumentoval pro zákon zejména lidmi s nízkými příjmy, pro které je tří denní výpadek mzdy těžké překlenout. Naproti tomu například senátor Rostislav Koštial, tento návrh zákona označil za populistický a vyzval ostatní senátory, aby pro něj nehlasovali. Senátoři nakonec po rozsáhlé rozpravě předložený návrh zákona zamítli.

V opakovaném hlasování však veto Senátu Poslanecká sněmovna přehlasovala a tak již od července bude vyplácena nemocenská od prvního dne nemoci.

„Stykový“ zákon poprvé v „akci“

Od 1. září 2018 platí dlouho očekávaný zákon o zásadách jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu mezi sebou a navenek, zkráceně nazývaný stykový zákon. Tento zákon upravuje mimo jiné jednání o návrzích vyžadujících souhlas obou komor. Zavádí tzv. člunek, pomocí kterého si komory mohou vzájemně upravovat znění návrhu zákona, dokud se neshodnou na výsledné podobě přijatelné pro obě. Prvním takovým zákonem byla novela volebních zákonů a zákona o místním a krajském referendu, který Senát Poslanecké sněmovně vrátil s pozměňovacími návrhy. Poslanecká sněmovna změny Senátu akceptovala hned v prvním případě.

Senátní iniciativy v roce 2018

V roce 2018 bylo předloženo 6 návrhů zákonů předložených senátory, skupinami senátorů či orgány Senátu. Informace o aktuálním vývoji projednávání jsou k nalezení pod příslušným číslem senátního či sněmovního tisku.

V lednu 2018 předložili senátoři Vladimír Plaček a Alena Dernerová návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 225/. Tento tisk byl předložen Senátu dne 9. 1. 2018. Senát tento návrh zákona přikázal na své 12. schůzi dne 15. 2. 2018 Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku vydal odročující usnesení č. 122 dne 11. 7. 2018. Senát zařadil tisk na svou 17. schůzi a odročil jej 15. 8. 2018, a to do 30. listopadu 2018.

V lednu předložili Jitka Seitlová a další senátoři návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některý zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 239/. Tento tisk byl předložen Senátu dne 20. 2. 2018. Senát přikázal na své 12. schůzi dne 5. 4. 2018 Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Senát zařadil tisk na svou 16. schůzi a schválil jej 19. 7. 2018. Nyní bude návrh zákona projednáván Poslaneckou sněmovnou /tisk PS č. 250/.

V březnu předložili Jiří Dienstbier a další senátoři návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 245/. Tento tisk byl předložen Senátu dne 7. 3. 2018. Senát tento návrh zákona přikázal na své 13. schůzi dne 5. 4. 2018 Ústavně-právnímu výboru a Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Ústavně-právní výbor doporučil návrh zákona ke schválení ve znění pozměňovacích návrhů usnesením č. 132 dne 11. 7. 2018. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí doporučil návrh zákona k zamítnutí usnesením č. 109 dne 27. 6. 2018. Senát nejprve jeho projednávání v srpnu odročil a v říjnu pak zamítl.

V dubnu předložili Ivo Valenta, Jan Horník, Jiří Vosecký a další senátoři návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 261/. Tento tisk byl předložen Senátu dne 5. 4. 2018. V listopadu Senát tento návrh zákona schválil. Nyní bude projednáván v Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 338.

V červenci navrhla Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí návrh senátního návrhu, kterým se mění zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky) /senátní tisk č. 312/. Tento tisk byl předložen Senátu dne 13. 7. 2018. Senát tento návrh zákona přikázal na své 16. schůzi dne 19. 7. 2018 Ústavně-právnímu výboru. Ústavně-právní výbor doporučil návrh zákona ke schválení usnesením č. 130 dne 14. 8. 2018. Senát zařadil tisk na svou 17. schůzi a schválil jej 15. 8. 2018. Nyní bude návrh zákona projednáván Poslaneckou sněmovnou /tisk PS č. 260/.

V srpnu navrhli senátoři Ivo Valenta, Jiří Oberfalzer, Jiří Vosecký, Jan Horník, Zbyněk Linhart a Miloš Vystrčil návrh senátního návrhu, kterým se mění zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. /senátní tisk č. 319/. Tento tisk byl předložen Senátu dne 15. 8. 2018. V listopadu jej Senát na své 2. schůzi zamítl.

Graf č. 4: Senátní iniciativy

Grafické znázornění výsledku projednávání senátních iniciativ

Mezinárodní smlouvy

Ve sledovaném období, od 1. ledna do 31. prosince 2018, bylo projednáno Senátem 37 mezinárodních smluv. Senát ke všem těmto smlouvám dal souhlas k ratifikaci.

Evropská agenda

Od přistoupení České republiky k Evropské unii se Senát na základě novely svého jednacího řádu zabývá tzv. evropskou agendou, tj. projednáváním návrhů legislativních aktů, komunikačních dokumentů, návrhů rozhodnutí orgánů EU a stanovisky vlády ČR k těmto dokumentům. Senát pověřil své dva výbory – Výbor pro záležitosti Evropské unie a Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, které se, každý ve své oblasti, dokumenty pravidelně zabývají. Senát jedná prostřednictvím pléna. Všechna výbory přijatá stanoviska či doporučení vztahující se k mandátu vlády ČR pro jednání v institucích EU na návrh těchto výborů projedná Senát na své schůzi. Zařadit evropský bod na pořad jednání schůze Senátu lze také návrhem nejméně 17 senátorů. Stanovisko obsažené ve vyjádření Senátu vláda ČR zohlední při přípravě pozic pro následující jednání o předmětném návrhu v institucích EU.

Usnesení žádného z pověřených ani ostatních výborů Senátu v evropské agendě není považováno za vyjádření Senátu jako komory Parlamentu ČR. Všechna výbory přijatá stanoviska či doporučení vztahující se k evropským legislativním návrhům a dalším dokumentům a k mandátu vlády ČR pro jednání v institucích EU proto na návrh pověřených výborů projedná a případně schválí Senát na plenárním zasedání. Zařadit evropský bod na jednání pléna Senátu lze také návrhem nejméně 17 senátorů. Stanovisko obsažené ve vyjádření Senátu vláda ČR zohlední v přípravě pozic pro následující jednání o předmětném návrhu v institucích EU. Celé znění Výroční zprávy o evropské agendě v Senátu najdete zde.

Celkový počet dokumentů doručených Senátu elektronicky systémem EU Extranet od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 byl cca 40 000, z toho jako relevantních bylo pro VEU do týdenních přehledů zahrnuto a anotováno celkem 725: (Návrhy legislativních aktů (NLA) 168, Komunikační dokumenty (K) 307, Jiné (J) 250).

Celkový počet evropských dokumentů zařazených do týdenních přehledů jako relevantních pro možné projednání VZOB byl 214: (Mezivládní a další dokumenty (M): 111, Komunikační dokumenty (K): 103). V roce 2018 si VZOB nevybral k projednání žádný dokument zařazený do týdenního přehledu, jako dožádaný orgán projednal 3 evropské tisky.

V roce 2018 VEU projednal celkem 111 dokumentů (82 NLA, 19 K, 10 J). Výbor postoupil plénu Senátu k projednání 82 usnesení ke 105 projednaným dokumentům (79 NLA, 17 K, 10 J). Pět dokumentů (3 NLA, 2 K, 0 J), bylo po projednání výborem vzato na vědomí a k jednomu dokumentu nebylo ve výboru přijato usnesení (J 96/11).

V roce 2018 dožádané výbory na žádost VEU projednaly celkem 36 dokumentů (27 NLA, 5 K, 4 J).

Plénum Senátu projednalo celkem 105 dokumentů (79 NLA, 17 K, 10 J). Senát po jejich projednání postoupil Komisi 89 usnesení včetně jednoho odůvodněného stanoviska o rozporu se zásadou subsidiarity. Senát se svou aktivitou v komunikaci s Evropskou komisí pravidelně v posledních letech řadí mezi jednu z nejaktivnějších komor vnitrostátních parlamentů. Rozdíl v počtu evropských tisků a počtu usnesení je způsoben tím, že VEU v některých případech projednává věcně související evropské tisky tzv. balíčkovou metodou, kdy je k nim sloučena rozprava i hlasování o usnesení. V roce 2018 bylo takto projednáno 40 evropských tisků v 17 balíčcích.

V roce 2018 vláda nepředložila Senátu žádost o vyslovení předchozího souhlasu s některými rozhodnutími činěnými v orgánech Evropské unie (§ 119k - 119o jednacího řádu Senátu).

Na základě zákona o jednacím řádu Senát pravidelně před i po jednání Evropské rady projednává informaci vlády o pořadu jednání Evropské rady, pozicích vlády na tomto jednání a jeho výsledcích.

V roce 2018 byly Senátem projednány 3 informace vlády o pozicích vlády na jednání Evropské rady a 6 informací vlády o výsledcích jednání Evropské rady.

Mimo tyto tradiční informace Senát rovněž projednal Konvergenční program České republiky 2018, Zprávu o vývoji EU v roce 2017, Národní program reforem a Zprávu vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství ČR v EU za rok 2017 /senátní tisk č. 234/.

Petice

Senát Parlamentu ČR i v roce 2018 projednal několik tzv. velkých petic (podepsaných více než 10 000 občany), které byly Senátu doručeny. Na 13. schůzi dne 5. 4. 2018 Senát projednal a vzal na vědomí Zprávu o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2017, Výroční zprávu o podávání informací dle zákona č. 106/1999 Sb. a přehled ostatních podání a dotazů za rok 2017 a Výroční zpráva za rok 2017 pro mediální oblast /senátní tisk č. 236/. Zpravodajem této zprávy byl senátor Zdeněk Papoušek.

V průběhu roku byly Senátem projednány tyto petice:

Petice „Za urychlení dostavby rychlostní silnice R6 Praha - Karlovy Vary - Cheb“ /senátní tisk č. 192/

Petici projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Zpravodajem této petice byl senátor Zdeněk Berka. Senát petici projednal na své 12 schůzi, a to i za účasti ministra dopravy Dana Ťoka, náměstka ministryně financí Petra Pavelka, generálního ředitele ŘSD Jana Kroupy a náměstka pro dopravu Karlovarského kraje Martina Hurajčíka. Ten konstatoval, že Karlovarský kraj nemá s Prahou přímé železniční spojení ani dálnici a nemá ani napojení na německou dálniční síť. Ministr dopravy uvedl, že tato stavba je v současné době prioritou a probíhá řada nejen přípravných, ale i realizačních kroků. Celá stavba by měla být hotová do roku 2028. Senátoři v rozpravě i v následně přijatém usnesení podpořili urychlenou dostavbu tří v současnosti rozestavěných úseků a doporučili, aby vláda a kompetentní státní orgány při přípravě legislativních předpisů a opatření reagovaly na připomínky, návrhy a požadavky vycházející z praxe s cílem zjednodušit a urychlit přípravu a vlastní realizaci liniových staveb. Senát požádal zároveň, aby Ministerstvo pro místní rozvoj zařadilo území ovlivněné připravovanou výstavbou dálnice Karlovy Vary - Praha do prioritních rozvojových os územního rozvoje v rámci dokumentu Politika územního rozvoje ČR a aby Ministerstvo dopravy v půlročních intervalech informovalo Podvýbor pro energetiku a dopravu Senátu PČR o stavu realizace dostavby D6.

Petice na podporu přípravy a realizace dálnice D43 (Brno - Moravská Třebová) a Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje /senátní tisk č. 242/

Senát na své 16. schůzi 19. července 2018 schválil usnesení, ve kterém žádá Ministerstvo dopravy ČR a Ředitelství silnic a dálnic ČR dokončit vypracování Studie proveditelnosti (technicko-ekonomické studie) stavby D 43 v úseku od Moravské Třebové po obec Bořitov a Zastupitelstvo Jihomoravského kraje, aby urychlilo práce na aktualizaci zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje tak, aby bylo dosaženo územní stabilizace trasy dálnice D43 od hranic s Pardubickým krajem až po napojení na D1.

Petice „Ne ohrožení pitné vody pro 140 tisíc lidí“ /senátní tisk č. 226/

Zpravodajem této petice byl senátor Jiří Čunek. Senát k projednávanému tisku přijal usnesení, v němž konstatuje, že jímací území podzemní vody Bzenec je strategickým zdrojem a doporučuje ověřit veřejnou oponenturou při následném posuzování záměru těžby dotčenými orgány státní správy relevantnost veškerých dosud zpracovaných podkladů z pohledu ochrany podzemních vod a s tím spojeného rizika znehodnocení tohoto zdroje. Petice byla projednána na 17. schůzi Senátu 15. srpna 2018.

Petice za kvalitní podmínky pro vzdělávání /senátní tisk č. 227/

Zpravodajem této petice byl senátor Václav Homolka. Senát na 18. schůzi 17. října 2018 po vystoupení petentů i osob z dotčených úřadů a institucí k projednávanému tisku přijal usnesení, ve kterém navrhl ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy za součinnosti příslušných členů vlády ustavit koordinační pracovní skupinu složenou ze zástupců MŠMT ČR, MF ČR, MPSV ČR, ČMOS pracovníků školství, Vysokoškolského odborového svazu, pedagogických odborníků, akademických pracovníků VŠ, zřizovatelů, senátorů a poslanců Parlamentu ČR, jejímž cílem bude projednání námětů uvedených v petici a příprava návrhů se zaměřením na tyto problémy:

  1. Návrh perspektivního řešení problému nízkého procenta výdajů na vzdělávání z HDP.
  2. Při přípravě státního rozpočtu na rok 2019 vytvořit podmínky pro dosažení výše průměrného měsíčního platu pedagogických pracovníků v roce 2020 na úrovni minimálně 130% celostátní průměrné mzdy a pro meziroční nárůst průměrného platu nepedagogických pracovníků ve výši alespoň 8 %.
  3. Předložení koncepčního návrhu pravidelného zvyšování prostředků pro vysoké školy tak, aby se postupně odměňování vysokoškolských pedagogů přiblížilo evropské úrovni a významně se tak omezil odliv špičkových akademických pracovníků z vysokoškolských institucí a stále častěji i z ČR.
  4. Předložení návrhu udržitelného řešení stále se prohlubující kritické situace na trhu práce týkající se oborů s významnou společenskou rolí, zejména absolventů studia učitelství, zubního a všeobecného lékařství.

Petice na podporu infrastrukturních projektů: - dálnice D49 Hulín - Fryšták - hranice ČR/SR - dálnice D55 Otrokovice St. Město – Břeclav /senátní tisk č. 275/

Zpravodajem garančního výboru byl senátor Jiří Oberfalzer. Senát na 18. schůzi 18. října 2018 k projednávanému tisku přijal usnesení, v němž požádal Ministerstvo dopravy ČR a Ředitelství silnic a dálnic ČR, aby urychlilo přípravu dálnice zejména v úseku D4902 a dále v úsecích D4903-05 Lípa - státní hranice ČR/SR a dále, aby ve spolupráci s MŽP prověřilo technické řešení průchodu dálnice D55 v oblasti tzv. Bzenecké Doubravy a dohodly se na alternativním řešení tzv. galerie (popř. i vhodných kompenzačních opatřeních), které zajistí průběh trasy D55 v kapacitním uspořádání. Dále, aby v návaznosti na schválené „Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje“ plně dále pokračovaly přípravy staveb v úsecích D5508-5513.

Petice Za spravedlivou úhradu nákladů základních poštovních služeb /senátní tisk č. 252/

Zpravodajkou petice byla Jaromíra Vítková. Senát petici projednal na 2. schůzi 15. 11. 2018. Senát ve schváleném usnesení žádá Ministerstvo vnitra ČR a Ministerstvo financí ČR, aby ve spolupráci s Českou poštou, s. p., a Českým telekomunikačním úřadem, prověřily výši limitů financování činností, k nimž je Česká pošta povinna ze zákona, a navrhly a následně realizovaly udržitelné řešení pro případy ztrátových činností.

Ilustrační fotografie

Výroční zprávy, dokumenty či informace projednávané Senátem

Senát se pravidelně zabývá zprávami o činnosti řady institucí a úřadů. V roce 2018 projednal následující zprávy:

  • Zpráva o životním prostředí České republiky 2016
    /senátní tisk č. 217/. Zprávu na 12. schůzi Senátu 15. 2. 2018 uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. Senát ji vzal na vědomí.
  • Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2017
    /senátní tisk č. 254/. Zpráva byla uvedena prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu Miroslavem Kalou. Senát ji projednal na 16. schůzi dne 18. 7. 2018 a vzal ji na vědomí.
  • Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2017
    /senátní tisk č. 255/. Zprávu přednesla veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Senát zprávu projednal na 16. schůzi dne 18. 7. 2018 a vzal ji na vědomí.
  • Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2017
    /senátní tisk č. 278/. Zprávu na 17. schůzi dne 15. 8. 2018 přednesl předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák. Senát ji vzal na vědomí.
  • Výroční zpráva Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za rok 2017
    /senátní tisk č. 279/. Zprávu přednesl místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Solský, a to na 17. schůzi Senátu dne 15. 8. 2018. Senát i tuto zprávu vzal na vědomí.
  • Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2017
    /senátní tisk č. 308/. Zprávu přednesl viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík. Senát na své 17. schůzi dne 15. 8. 2018 zprávu projednal a vzal ji na vědomí.
  • Výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2017
    /senátní tisk č. 262/. Zprávu přednesla předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů Ivana Janů na 17. schůzi Senátu dne dne 15. 8. 2018. Senát ji vzal na vědomí.
  • Výroční zpráva Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2017
    /senátní tisk č. 302/. Zprávu uvedl předseda Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Eduard Stehlík. Senát se zprávou zabýval na 18. schůzi dne 18. 10. 2018 a vzal ji na vědomí.

Informace a rozhodnutí podle čl. 43 Ústavy ČR

Parlament dle Ústavy ČR vyslovuje na žádost vlády souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.

Senátu jsou pravidelně zasílány informace vlády České republiky o působení jednotek a štábů Armády ČR mimo území České republiky a pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR. Novela jednacího řádu však změnila způsob jejich projednávání v Senátu resp. sladila text jednacího řádu s textem Ústavy. Na schůzi Senátu se automaticky zařazují pouze návrhy na vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR nebo s pobytem ozbrojených sil cizích států na území ČR. Informace o rozhodnutích vlády v rámci její kompetence v této oblasti jsou přikazovány příslušnému výboru (Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost), který je bere na vědomí nebo může navrhnout Senátu, aby s příslušným rozhodnutím vlády vyslovil nesouhlas. Stejnou možnost má také nejméně 5 senátorů.

Senát rozhodoval o tomto návrhu vlády podle čl. 43 Ústavy:

  • Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021 /senátní tisk č. 263/. Návrh předložila ministryně obrany Karla Šlechtová. Senát jej projednal na 15. schůzi dne 17. 5. 2018 a vyslovil s ním souhlas.

Vláda Senátu předložila následující informace, které projednal Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost:

  • „Rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky v roce 2019“ /senátní tisk č. 321/
  • „Informace o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky v 1. pololetí 2018“ /senátní tisk č. 322/
  • „2. doplněk k účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2018“ /senátní tisk č. 325/
  • „Informace o účasti ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních mimo území ČR a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území ČR za období leden až červen 2018“ /senátní tisk č. 328/

Nominace

Senát na své 13. schůzi dne 4. 4. 2018 zvolil členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů doc. RNDr. Martina Palouše nominovaného Knihovnou Václava Havla. Kandidáty tentokrát navrhovala občanská sdružení nebo jiné právnické osoby, jejichž předmětem činnosti je zkoumání historie, archivnictví, výchova, vzdělávání nebo ochrana lidských práv, anebo občanská sdružení sdružující účastníky odboje proti nacismu nebo odboje nebo odporu proti komunismu nebo bývalé politické vězně. Dalšími navrženými byli Jan Bureš, Karel Světnička, Luboš Velek a Leo Žídek /senátní tisk č. 243/. Volební komise Senátu zároveň ve svém usnesení informovala Senát, že Rada Ústavu pro studium totalitních režimů nebude ani po případném zvolení jednoho z navržených kandidátů úplná, neboť oprávněný navrhovatel prezident republiky nepředložil volební komisi žádný nový návrh na uvedenou funkci. Předchozí návrh byl prezidentem republiky předložen v červenci 2017. Do konce roku 2018 nepředložil prezident republiky žádný další návrh.

Usnesení Senátu k aktuálním otázkám

Na 12. schůzi dne 15. 2. 2018 se Senát z podnětu Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a za účasti ministra vnitra zabýval Problematikou GDPR - ochranou osobních údajů. Ve svém usnesení vyjádřil nespokojenost

  • se současným stavem adaptace českého právního řádu na požadavky Obecného nařízení o ochraně osobních údajů, které nahradí platnou směrnici 95/46/ES;
  • s přístupem odpovědných orgánů (vlády a ÚOOÚ) k dotčeným subjektům v souvislosti s Obecným nařízením o ochraně osobních údajů zejména z hlediska jejich řídící, pomocné, podpůrné a organizační činnosti

a vyzval vládu a Úřad pro ochranu osobních údajů, aby

  • v návrhu zákona o zpracování osobních údajů a v rámci svých pravomocí maximálně využily Obecné nařízení o ochraně osobních údajů za účelem ochrany dotčených subjektů před nadměrnými sankcemi;
  • mnohem aktivnějším a efektivnějším způsobem přistoupily k realizaci pomoci a podpoře organizace a zajištění plnění povinností dotčených subjektů vyplývajících z Obecného nařízení o ochraně osobních údajů a následně i ze zákona o zpracování osobních údajů;
  • urychleně zajistily pro oblast GDPR zprovoznění jednoho funkčního, přehledného a v garantované lhůtě na dotazy dotčených subjektů reagujícího informačního portálu.

Senát na své 13. schůzi dne 4. 4. 2018 na návrh Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí přijal usnesení k pomoci krajanské komunitě ve Venezuele. Předseda komise senátor Tomáš Grulich uvedl, že situace ve Venezuele je velmi tíživá. Inflace dosáhla 1800 %, nejsou peníze, lidé nemají léky. Za loňský rok bylo zabito při nepokojích ve Venezuele 29 tisíc lidí. O pomoc má dle dosavadních informací zájem 239 osob, přičemž jejich integrace v ČR bude dle zkušeností snadná. Senát tedy požádal vládu ČR, aby se znovu zabývala možností transferu příslušníků této krajanské komunity do ČR.

Na 15. schůzi dne 17. 5. 2018 se Senát na návrh Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí zabýval situací ve strukturálně postižených regionech. Předseda tohoto výboru, senátor Zbyněk Linhart, v úvodu konstatoval, že za tyto regiony jsou už v podstatě 30 let považovány Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj, přičemž situace v Moravskoslezském kraji je více méně stagnující, naopak v krajích na severozápadě se rapidně snižuje poměr HDP na obyvatele v kraji vůči České republice jako celku, v Ústeckém kraji klesl z 96 % v roce 1995 na 74 % v roce 2016, přes proklamovanou podporu. Nejvíce problematická je situace právě v Ústeckém kraji. Počet sociálně vyloučených lokalit se zvyšuje, stejně jako počet lidí v nich žijících. Vysoký je počet osobních bankrotů, počty exekucí, zadluženost domácností, naopak nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů, nejnižší poměr dožití či nejhorší výsledky na školách. Ve všech těchto krajích dochází k masivnímu úbytku obyvatel. V následně přijatém usnesení Senát konstatoval, že dlouhodobý stav a vývoj situace ve strukturálně postižených regionech je nadále alarmující a dlouhodobě se zhoršuje, zejména v Ústeckém a Karlovarském kraji a také v menších, zejména příhraničních regionech; vyzval vládu ČR, aby se intenzivně a okamžitě zabývala podporou strukturálně postižených regionů a nastavila dlouhodobé systémy - opatření, mimořádné nástroje a další finanční i nefinanční intervence směřující mj. do podpory vzdělávání, školství a místních samospráv a to i prostřednictvím státního rozpočtu a zajištění základních veřejných služeb a uložil Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR připravit návrh na konání veřejného slyšení Senátu na téma situace ve strukturálně postižených regionech.

Ilustrační fotografie

V závěru roku se senátorky a senátoři na schůzi Senátu dvakrát zabývali aktuální politickou situací.

Nejprve 15. 11. 2018 na 2. schůzi ve 12. funkčním období přijal Senát na návrh předsedy senátorského klubu ODS Miloše Vystrčila stanovisko k současné politické situaci, ve kterém konstatoval, že považuje účast Andreje Babiše ve vládě České republiky do konce vyšetřování podezření z dotačního podvodu ve věci společnosti Čapí hnízdo za nepřijatelnou.

Následně na 4. schůzi 19. prosince 2018 Senát vyzval všechny ústavní činitele, aby se vší vážností přistupovali k obsahu zpráv vypracovávaných BIS, ÚZSI, Vojenským zpravodajstvím a dalšími institucemi ČR, podílejícími se na zajištění její bezpečnosti a obrany, a doporučení těchto zpráv při výkonu svých ústavních pravomocí důsledně v souvislosti se zajištěním bezpečnosti ČR naplňovali. V souvislosti s nadcházejícím dvacátým výročím vstupu ČR do Severoatlantické aliance se tímto opakovaně přihlásil k našemu dílu odpovědnosti v této pro ČR klíčové politické a obranné mezinárodní organizaci.

Ilustrační fotografie

Státní vyznamenání

Senát každoročně navrhuje prezidentu republiky osoby na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání pro řádový den 28. října. Po zpracování návrhu Podvýborem pro státní vyznamenání a projednání Organizačním výborem přijal Senát na své 16. schůzi 18. července 2018 „Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání“ /senátní tisk č. 301/.

ŘÁD BÍLÉHO LVA

  • Plk. Vladimír KOŠAN in memoriam

ŘÁD T. G. MASARYKA

  • Petr BACHRACH

MEDAILE ZA HRDINSTVÍ

  • Pavel TARNAVSKÝ
  • Plk. v.v. Ing. Oldřich VLADAŘ

MEDAILE ZA ZÁSLUHY

  • Zdenka FANTLOVÁ – EHRLICH
  • Pavel HOREŠOVSKÝ
  • Prof. Jiří CHVÁLA
  • Prof. ing. Karel KOLOMAZNÍK DrSc.
  • Mgr. Jan LORMAN
  • Prof. Vadim PETROV
  • Prof. PhDr. Radomír PLEINER, DrSc. in memoriam
  • Tereza PODAŘILOVÁ
  • René ROUBÍČEK in memoriam
  • PhDr. Helena SUKOVÁ
  • Prof. Jiří SVOBODA
  • Marie ŠUPÍKOVÁ

MEDAILE ZA ZÁSLUHY I. stupně

  • Prof. MUDr. Renata CÍFKOVÁ, CSc.
  • Eva DĚPOLTOVÁ in memoriam
  • Prof. MUDr. Boris KREUZBERG, CSc.
  • Prof. Ing. Petr SÁHA, CSc.
  • Prof. MUDr. Miloš VELEMÍNSKÝ, CSc., dr. h. c.
  • Prof. MUDr. Zdeněk ZADÁK, CSc.
  • Prof. MUDr. Eduard ZVĚŘINA, DrSc., FCMA

MEDAILE ZA ZÁSLUHY III. stupně

  • Josef PEKSA in memoriam
  • Prof. PhDr. Miloš STEHLÍK

Slavnostní předání stříbrných pamětních medailí Senátu

Při příležitosti Dne české státnosti vyznamenal předseda Senátu Milan Štěch i v roce 2018 osobnosti, jejichž odborný nebo společenský kredit je výjimečný a jejich úspěchy, konkrétní činy anebo postoje tedy lze dát za příklad ostatním.

„Ocenění udělujeme za dlouhodobou činnost, často i celoživotní přínos v určitém oboru. Ale oceňujeme také talentované lidi, kteří toho mají ještě mnoho před sebou či podali mimořádné výkony“, uvedl předseda Senátu Štěch. Zároveň v letošním roce oslav stého výročí založení Československa vyzdvihnul zásluhy těch, kteří prožili bezmála kompletně tuto dobu. „Zejména jim náleží kromě udělení stříbrné medaile Senátu zvláštní poděkování za to, že se mimo své profese věnovali či dosud věnují také předávání svých celoživotních zkušeností nastupujícím generacím, a přenesli tak své životní příběhy a moudrost do budoucnosti. Žádná byť sebelepší učebnice se nemůže nikdy vyrovnat bezprostřednímu svědectví pamětníka“, uvedl předseda Senátu Štěch ve svém projevu.

Seznam 21 laureátů Stříbrné pamětní medaile Senátu pro rok 2018:

  • prof. PhDr. Ludvík Armbruster
  • Mgr. Jiří Brýdl
  • prof. RNDr. Martin Černohorský, CSc.
  • PhDr. Karel Hrubý
  • Vladimír Mišík
  • PhDr. Ivo Mrázek
  • Mjr. Alojz Mutňanský
  • PaedDr. Mária Navrátilová
  • Bc. Darina Nešporová
  • Mgr. Theodor Pártl
  • Prof. PhDr. JUDr. Leopold Pospíšil, Ph.D., DSc.
  • Ing. Otokar Randák
  • Prof. MUDr. Josef P. Skála, M.D., Ph.D., FRCPC
  • Mgr. Bc. Martina Součková
  • PhDr. Vojmír Srdečný
  • Mgr. Miroslav Stulák
  • Kpt. Mgr. Ondřej Synek
  • Prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.
  • Prof. Ing. Petr Vavřín, DrSc.
  • Jaroslav Vrbenský
  • Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., dr. h. c.

Podrobnější informace o jednotlivých oceněných jsou k dispozici v tiskové zprávě https://www.senat.cz/zpravodajstvi/zprava.php?id=2560&from=M.

Ilustrační fotografie

Orgány Senátu

V další části zprávy se zaměříme na orgány Senátu, kterými jsou výbory a komise. Výbory projednávají návrhy zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou a doporučují Senátu, aby návrhy zákonů schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, vyjádřil vůli se jimi nezabývat nebo je vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy či je zamítnul. Dále projednávají také mezinárodní smlouvy, informace či jiné návrhy. Kromě legislativní činnosti se však výbory zabývají i dalšími otázkami.

Výbory

Ze zákona Senát zřizuje Organizační výbor a Mandátový a imunitní výbor. Oba mají v zákoně o jednacím řádu stanoveny úkoly. Členy Organizačního výboru jsou v souladu se zákonem o jednacím řádu Senátu předseda Senátu a místopředsedové Senátu a další senátoři, mezi kterými jsou zpravidla předsedové senátorských klubů.

Organizační výbor zejména

  • připravuje schůze Senátu a navrhuje předsedovi Senátu jejich termín a pořad
  • přikazuje návrhy jednotlivým výborům a určuje, který výbor je výborem garančním v případě, že návrh přikázal více výborům,
  • schvaluje plán zahraničních styků Senátu, jeho orgánů a senátorů,
  • rozhoduje o přijímání zahraničních návštěv a vysílání delegací Senátu, jeho orgánů a senátorů.

Zpráva o činnosti Organizačního výboru v roce 2018.

Mandátový a imunitní výbor má řadu úkolů, které jsou stanoveny v § 41 zákona o jednacím řádu Senátu. Zejména tak:

  • zkoumá, zda jednotliví senátoři byli platně zvoleni, a svá zjištění předkládá Senátu,
  • zkoumá, zda mandát senátora nezanikl, a v pochybnostech o zániku mandátu senátora pro ztrátu volitelnosti nebo pro neslučitelnost funkce s výkonem funkce senátora předkládá svá zjištění s návrhem předsedovi Senátu,
  • zjišťuje, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní stíhání senátora nebo soudce Ústavního soudu,
  • vede disciplinární řízení proti senátorovi a rozhoduje v něm,
  • vykonával činnosti vyplývající ze zákona o střetu zájmů, tj. byl evidenčním orgánem pro oznámení senátorů.

Zpráva o činnosti Mandátového a imunitního výboru v roce 2018.

Ústavně-právní výbor. Hlavním posláním výboru je posuzovat projednávané návrhy zákonů zejména z hlediska jejich souladu s Ústavou ČR a dále s právním řádem jako celkem. ÚPV se zabývá projednáváním návrhů zákonů v těchto oblastech: ústavní právo, trestní právo hmotné a procesní, bezpečnostní právo, občanské právo hmotné a procesní, správní právo, volební zákony, jednací řády obou komor parlamentu a dále všechny návrhy zákonů, které upravují důležitá práva a povinnosti občanů. V roce 2018 se výbor sešel na 11 schůzích. Celkem výbor projednal 21 návrhů zákonů, z toho 13 vládních návrhů, 6 poslaneckých návrhů zákonů, 1 návrh zákona, jehož navrhovatelem byl Senát a 1 návrh zákona, jehož navrhovatelem byl vyšší územní samosprávný celek (Zastupitelstvo Pardubického kraje). Dále výbor projednal 5 návrhů senátních návrhů zákonů. Dále výbor projednal 10 mezinárodních smluv, 4 evropské tisky a 5 zpráv o činnosti. Kromě toho výbor přijal řadu usnesení organizační a procedurální povahy. Celkem výbor přijal 56 usnesení a 1 záznam z jednání.

Zpráva o činnosti Ústavně-právní výboru v roce 2018.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor kromě své legislativní činnosti (návrhy zákonů, mezinárodní smlouvy a dohody, výroční zprávy, evropské tisky atd.) projednává otázky ekonomické, hospodářské a zabývá se fiskální politikou Senátu. Do okruhu působnosti výboru spadá i zemědělská, dopravní a energetická problematika. Řešením aktuálních otázek jsou pověřeny výborem zřízené podvýbory (Podvýbor pro energetiku a dopravu a Podvýbor pro zemědělství), jejichž členy jsou nejen senátoři z VHZD, ale i senátoři působící ve vedení Senátu či v jiných senátních výborech.

Zpráva o činnosti Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu v roce 2018.

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Činnost výboru byla zaměřena především na legislativu životního prostředí, problematiku veřejné správy, financování rozvoje jednotlivých regionů, rozpočtového určení daní a důležitých dokumentů z Evropské unie.

Zpráva o činnosti Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí v roce 2018.

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Výbor má velmi rozsáhlou sféru působnosti. Prioritou výboru je přispívat především legislativní činností v oblasti vzdělávání, vědy a kultury. Výbor také zajišťuje, aby připomínky, podněty a petice občanů byly řešeny s případným promítnutím do právního řádu ČR. Poradním orgánem výboru je Podvýbor pro sport.

Zpráva o činnosti Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice v roce 2018.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost má velmi rozsáhlou sféru působnosti. Zatímco v Poslanecké sněmovně jsou zřízeny tři samostatné výbory pro otázky zahraniční politiky, obrany a bezpečnosti, senátní výbor má v kompetenci všechny tři tyto oblasti. Prioritou výboru je přispívat především legislativní činností v oblasti zahraničních vztahů, obrany a bezpečnosti (návrhy zákonů, mezinárodní smlouvy a dohody, evropské tisky), případně nelegislativně reagovat na aktuální vývoj mezinárodní situace, stejně tak jako konzultovat zahraničně politickou problematiku se zástupci diplomatického sboru, akreditovanými v České republice.

Zpráva o činnosti Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost v roce 2018.

Výbor pro záležitosti Evropské unie. Výbor pro záležitosti Evropské unie Senátu PČR má na rozdíl od ostatních výborů v Senátu specifické postavení v tom, že se nezabývá připravovanou legislativou na národní úrovni, ale je pověřen projednáváním návrhů legislativních aktů a závazných opatření orgánů Evropské unie v rámci evropského legislativního procesu. Jedná se o velmi rozsáhlou agendu zahrnující opatření v oblasti ekonomické, sociální, bezpečnostní, spravedlnosti, energetiky či životního prostředí.

Zpráva o činnosti Výboru pro záležitosti Evropské unie v roce 2018.

Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Členové výboru kromě své legislativní činnosti, tedy projednávání zákonů se zaměřením na zdravotní a sociální tématiku, a pořádání odborných seminářů a konferencí, kladou důraz na rozvojovou pomoc a své zahraniční cesty výbor orientuje na oblasti, ve kterých Česká republika úspěšně realizuje vzdělávací a zdravotnické projekty. Koordinaci s projekty České rozvojové agentury plánuje výbor i do budoucnosti.

Zpráva o činnosti Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku v roce 2018.

Komise

Vedle výborů jsou orgány Senátu také komise, které Senát může zřídit, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu anebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů (§ 43 jednacího řádu Senátu).

Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. V roce 2018 Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí (dále Komise) měla 8 členů, předsedou komise byl Tomáš Grulich a místopředsedy komise byli Hassan Mezian a Jaromír Jermář. Následně po volbách, a tím pádem na začátku 12. funkčního období Senátu PČR, byl zvolen předsedou Komise pan Tomáš Czernin a místopředsedou Komise pan Patrik Kunčar. Počet členů zůstal stejný, tedy 8. Mezi významné usnesení, které Komise přijala, byl návrh senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu PČR pro krajany žijící v zahraničí, kterým se mění zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), který také byl na konci 11. funkčního období schválen Senátem PČR a tento návrh dále pokračuje projednávání v Poslanecké sněmovně PČR. Komise uspořádala v Senátu PČR několik akcí, například v červnu 2018 zahájení festivalu dokumentárních filmů „České kořeny – 10 let“, které mapují krajany a Čechy žijící v zahraničí. Komise zahájila v Senátu PČR 29. světový kongres Společnosti pro vědy a umění a uspořádala pro účastníky kongresu setkání se senátory s koncertem. V srpnu uspořádala Komise setkání Čechů žijících v zahraničí u příležitosti 100. výročí založení Československa a zároveň v rámci X. konference Českých škol bez hranic z.s. a spolupracujících škol. Komise i nadále upozorňuje na situaci možné návratové politiky občanů žijících v zahraničí zpět do České republiky. I v roce 2018 Komise podporovala výuku českého jazyka u krajanských komunit a projekty Česká škola bez hranic po celém světě, podporovala české vysílání do zahraničí a krajanské časopisy, udržovala kontakt s českou diasporou v zahraničí a prostřednictvím členů Konzultativní rady získávala informace o jejich potřebách.

Zpráva o činnosti Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí v roce 2018.

Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu. Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu byla ustavena na první schůzi Senátu dne 22. ledna 1997. Náplň činnosti komise je zcela odlišná od ostatních komisí a výborů Senátu a z tohoto důvodu je i její postavení s ostatními orgány nesrovnatelné. Komise je určitým spojníkem mezi Kanceláří Senátu a senátory, čímž napomáhá k rychlému řešení vzniklých problémů a k vzájemné kvalitní komunikaci bez zbytečných průtahů. Předsedkyní komise byla do prosince 2018 senátorka Božena Sekaninová. Po podzimních volbách 2018 byl počet členů komise navýšen na 10. Předsedkyní pro další funkční období byla zvolena senátorka Jitka Seitlová.

Zpráva o činnosti Stálé komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu v roce 2018.

Stálá komise Senátu VODA-SUCHO. Na ustavující schůzi Senátu PČR ve 12. funkčním období dne 14. 11. 2018 byla historicky poprvé zřízena Stálá komise Senátu VODA-SUCHO. Předsedou komise byl zvolen Jiří Burian. Počet členů komise byl stanoven na 14. Z toho je 11 senátorů a 3 členové, kteří nejsou senátory (RNDr. Petr Kubala, spolupředseda vládní Meziresortní komise voda – sucho, RNDr. Pavel Punčochář, CSc., sekce vodního hospodářství MZe ČR a Mgr. Lukáš Záruba, ředitel odboru ochrany vod MŽP ČR). Komise má za úkol dohlížet nad souladem všech platných zákonů a opatření s vládní Koncepcí na ochranu před následky sucha pro území České republiky. Připomínkovat či navrhovat zákony a vydávat doporučení Senátu k usnesením týkajícím se problematiky vody a sucha. Podílet se na efektivní činnosti relevantních odborných, akademických, resortních a meziresortních orgánů zabývajících se problematikou sucha. Hledat účinnou legislativní spolupráci v oblasti vody – sucha mezi všemi odpovědnými resorty a institucemi i s ohledem na nezbytnou zahraniční spolupráci a podporovat výměnu odborných názorů na řešení problémů sucha v dynamice hospodářského, technologického, společenského a politického vývoje situace.

Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova. Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova se v roce 2018 pravidelně scházela. Předsedou komise byl v 11. funkčním období v roce 2018 Miroslav Nenutil, místopředsedy byli Zdeňka Hamousová, Radko Martínek a Petr Šilar. Komise se věnovala projednávání přidělených senátních tisků (zákonů). Mimo to komise již tradičně podporovala a pořádala pracovní jednání Spolku pro obnovu venkova ČR, soutěž Vesnice roku 2018 včetně vyhlášení Oranžových a Zelených stuh této soutěže a uspořádala celou řadu dalších významných akcí. V průběhu celého kalendářního roku komise navštěvovala regiony ČR a pro Pražany i návštěvníky hlavního města uspořádala v květnu 2018 již čtvrtý ročník Krojovaných slavností – na akci vystupovaly folklorní soubory z celé ČR. Pod záštitou komise se uskutečnily také semináře s aktuálními tématy.

V roce 2018 uskutečnila komise i pracovní cesty do zahraničí s cílem seznámení se s fungováním tamních samospráv a vzájemné výměny zkušeností s rozvoji regionů, což přispělo k rozvoji zahraničních vztahů nejen na parlamentní, ale i na regionální úrovni. Po senátních volbách v říjnu 2018 pro 12. funkční období byl předsedou komise zvolen Miroslav Nenutil, místopředsedy byli zvoleni Zdeňka Hamousová, Petr Šilar, Jiří Vosecký a Pavel Karpíšek.

Zpráva o činnosti Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova v roce 2018.

Stálá komise pro sdělovací prostředky. Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky se v roce 2018 pravidelně scházela k projednání přiřazených senátních tisků. V roce 2018 navázala komise na své aktivity z předchozího období a intenzivně se věnovala problematice rozhlasového a televizního vysílání. Schůzí SKSP se účastnili zástupci ministerstev, zástupci regulačních orgánů, zástupci jednotlivých medií a odborníci. V roce 2018 uskutečnila komise i pracovní cesty do zahraničí s cílem vzájemné výměny zkušeností, což přispělo k rozvoji zahraničních vztahů. Předsedkyní komise v 11. funkčním období v roce 2018 byla Daniela Filipiová, místopředsedy byli Eva Syková a Jan Horník. Po senátních volbách v říjnu 2018 pro 12. funkční období byl předsedou komise zvolen Václav Chaloupek, místopředsedy byli zvoleni Ladislav Faktor a Lukáš Wagenknecht.

Zpráva o činnosti Stálé komise pro sdělovací prostředky v roce 2018.

Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Rok 2018 byl rokem volebním, což se promítlo rovněž ve složení komise. Do října 2018 stála v čele senátorka Eliška Wagnerová, v listopadu byl předsedou zvolen senátor Jiří Dienstbier. Ústavní komise se během roku sešla na 6. Uspořádala rovněž další z odborných seminářů věnovaných tematice voleb a volebních systémů, tentokráte s názvem „Změna systému voleb do Senátu: od dvoukolové volby k tzv. australskému hlasování (senátní tisk č. 245)“. Během roku 2018 se pozornost komise soustředila především na dvě témata: volby do Senátu a celostátní referendum.

Zpráva o činnosti Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury v roce 2018.

Volební komise. V roce 2018 měla Volební komise Senátu devět členů a jejím předsedou byl senátor Luděk Jeništa. Po senátních volbách byla v listopadu 2018 ustavena nová devítičlenná volební komise a novým předsedou komise byl zvolen senátor Jaroslav Větrovský. Volební komise projednala návrhy na člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, které předkládala občanská sdružení a jiné právnické osoby a zajišťovala tajnou volbu člena této rady. Po senátních volbách přijala od oprávněných navrhovatelů návrhy kandidátů na předsedu Senátu, místopředsedy Senátu, předsedy komisí, členy stálých delegací Parlamentu ČR v meziparlamentních organizacích volených za Senát, nominace ověřovatelů Senátu a návrhy na počty a zároveň členy výborů a komisí Senátu. V listopadu 2018 připravila a organizačně zajištovala tajné volby funkcionářů Senátu a předložila plénu Senátu k rozhodnutí návrhy na ověřovatele Senátu, členy stálých delegací, počty členů orgánů Senátu včetně obsazení těchto orgánů jednotlivými senátory.

Zpráva o činnosti Volební komise v roce 2018.

Stálé komise Senátu informovaly v souladu s usnesením Senátu, kterým byly zřízeny, Senát o své činnosti za rok 2018 /senátní tisk č. 330/ na 18. schůzi dne 18. 10. 2018 a Senát vzal tuto informaci na vědomí.

Stálé delegace Senátu

Senát volí své členy také do sedmi stálých delegací do meziparlamentních organizací, které jsou společné s Poslaneckou sněmovnou, jejich členy tedy jsou poslanci a senátoři. Jedná se o:

  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Meziparlamentní unie
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění NATO
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Rady Evropy
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Středoevropské iniciativy
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do ZEU - Prozatímního shromáždění pro evropskou bezpečnost a obranu
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Euro-středomořského parlamentního shromáždění

O činnosti stálých delegací Parlamentu České republiky za 11. funkční období /senátní tisk č. 329/informovali zástupci jednotlivých delegací senátorky a senátory na na 18. schůzi dne 18. 10. 2018 a Senát vzal tuto informaci na vědomí.

Zahraniční aktivity Senátu

Na pozvání předsedy Senátu Parlamentu ČR přijeli na oficiální návštěvu České republiky v roce 2018 předseda Státní rady Parlamentu Sultanátu Omán J.E. pan Yahya Al-Manthri (15. - 19. 4. 2018) a předseda Národního shromáždění Arménské republiky J.E. pan Ara Bablojan (22. - 24. 8. 2018).

Uskutečnilo se množství oficiálních přijetí předsedou a místopředsedy Senátu: např. předsedy Mažilisu Parlamentu Republiky Kazachstán J.E. pana Nurlana Nigmatulina (15. 3. 2018), předsedy vlády Slovenské republiky J.E. pan Petra Pellegriniho (11. 4. 2018), viceprezidentky Bulharské republiky J.E. paní Ilijany Jotové (18. 5. 2018), maršálka Sejmu Polské republiky J.E. pana Marka Kuchcińského (24. 5. 2018), předsedkyně Parlamentního shromáždění Rady Evropy paní Liliane Maury Pasquier (28. 8. 2018), předsedy Parlamentu Kosovské republiky J.E. pana Kadri Veseliho (9. 10. 2018), prezidenta Makedonské republiky J.E. pana Gjorge Ivanova (4. 10. 2018), předsedy Shromáždění Makedonské republiky J.E. pana Talata Xhaferiho (22. 10. 2018), předsedy vlády Estonské republiky J.E. pana Jüriho Ratase (23. 11. 2018), předsedy vlády Maďarska J.E. pana Viktora Orbána (30. 11. 2018) a předsedkyně vlády Srbské republiky J.E. paní Any Brnabić (10. 12. 2018).

Ilustrační fotografie

Předseda a místopředsedové Senátu se účastnili mezinárodních konferencí: Setkání předsedů Parlamentů zemí V4 (1. - 2. 3. 2018), Konference předsedů Parlamentů zemí EU (23. - 24. 4. 2018), 19. zasedání Asociace evropských Senátů (14. 6. 2018).

Předseda a místopředsedové Senátu uskutečnili několik zahraničních cest: např. oficiální návštěva Albánské republiky (20. 2. - 22. 2. 2018), oficiální návštěva Švédska (9. - 10. 4. 2018), návštěva Státu Izrael (2. - 4. 7. 2018), návštěva USA u příležitosti oslav výročí 100 let Pittsburské dohody (30. 5. - 4. 6. 2018), návštěva Paříže u příležitosti vernisáže výstavy „A. Mucha“ (11. - 12. 11. 2018), návštěva Kyjeva u příležitosti slavnostní vernisáže výstavy „ZA VAŠI A NAŠI SVOBODU 1968 - 2018“ (12. - 14. 9. 2018), oficiální návštěva Indonéské republiky a Srí Lanky (16. - 21. 9. 2018), návštěva Gruzie u příležitosti inaugurace nové prezidentky (16. 12. 2018).

Akce v Senátu

V roce 2018 se v prostorách Senátu uskutečnilo:

  • 61 výstav pod záštitou jednotlivých senátorů ve Výstavní síni Senátu, Mytologické chodbě Valdštejnského paláce, ve Valdštejnské zahradě, v předsálí Jednacího sálu a v Chodbě místopředsedů Valdštejnského paláce,
  • 23 koncertů Kulturního léta pořádaných pod záštitou jednotlivých senátorů ve Valdštejnské zahradě (celkem více než 10 tisíc posluchačů),
Ilustrační fotografie
  • 147 akcí pořádaných nebo spolupořádaných funkcionáři a orgány Senátu nebo senátorskými kluby v prostorách sídla Senátu a spolupráce s externími organizacemi, které se na zajištění akcí podílejí,
  • 12 veřejných slyšení výborů Senátu,
  • množství komentovaných prohlídek historických prostor Valdštejnského paláce pro 18 340 osob v rámci organizovaných skupin (zvláště školní skupiny) a pro 362 osob při příležitosti protokolárních akcí,
  • zpřístupnění historických prostor Valdštejnského paláce pro veřejnost o vybraných víkendech a státních svátcích, přičemž v rámci těchto otevíracích hodin o vybraných víkendech a státních svátcích navštívilo v roce 2018 historické prostory Valdštejnského paláce 56 524 osob,
  • několik edukativních akcí pro veřejnost: Dny otevřených dveří Senátu 8. května a 28. října (celkem přes 4 700 návštěvníků) a Hradozámecká noc v sídle Senátu (více než 2 800 návštěvníků),
  • několik kulturních akcí pro veřejnost pořádaných funkcionáři nebo orgány Senátu: Setkání senátorek a senátorů s občany (přibližně 4 000 návštěvníků), Krojované slavnosti ve Valdštejnské zahradě, Koncert Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK atd.

U příležitosti takzvaných „osmičkových“ výročí v roce 2018 proběhly tyto edukativní výstavy pro veřejnost:

  • Výstavu „OKAMŽIKY STOLETÍ“ ve Valdštejnské zahradě, ve spolupráci s Českou tiskovou kanceláří.
  • Výstavu „Československo v proměnách Evropy 20. století“ ve Valdštejnské zahradě, ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR.
Ilustrační fotografie
  • Výstavu „Československý parlament v roce 1968. Výstava k 50. výročí pražského jara“ v Mytologické chodbě Valdštejnského paláce, ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů.
  • Výstavu „Mnichovská dohoda 1938 v kontextu evropských dějin 20. století“ v Mytologické chodbě Valdštejnského paláce, ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR.

Není započítána návštěvnost Valdštejnské zahrady, která je veřejnosti volně přístupná každoročně od dubna do října.

Fotografie z vybraných akcí konaných v prostorách Senátu jsou k dispozici ve Fotogalerii roku 2018.

Další informace jsou k dispozici ve čtvrtletníku Senát.