Zpráva o činnosti Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku v roce 2017

Výbor se v roce 2017 sešel na osmi schůzích a projednal 34 senátních tisků a dvě petice.

Během roku podnikl VZSP čtyři zahraniční cesty, jednotliví zástupci výboru vyjeli na 4 zasedání mezinárodních organizací.

Dále bylo zorganizováno pod záštitou výboru čtrnáct akcí. Jednalo se o konference, včetně mezinárodních a semináře.

Dvoudenní výjezdní zasedání proběhla v Olomouci a v Hradci Králové. Senátoři se rovněž zúčastnili výjezdu Zdravotního výboru PS do Kraje Vysočina.

LEGISLATIVNÍ ČINNOST

Oblast zdravotnictví

ST č. 28
Návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek

Zpravodaj: P. Koliba, schválen a publikován ve Sb. z. č. 65/2017
ST č. 51
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů

Zpravodaj: J. Malý, přijat pozměňovací návrh, publikován ve Sb. z. č. 136/2017
ST č. 52
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů

Zpravodaj: J. Malý, schváleno, publikován ve Sb. z. č. 100/2017
ST č. 76
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Zpravodaj: P. Koliba, záznam bez usnesení, publikován ve Sb. z. č.145/2017
ST č. 119
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů

Zpravodaj: A. Dernerová, přijat pozměňovací návrh, publikován ve Sb. z. č. 201/2017
St č. 120
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Zpravodaj: L. Kantor, schváleno, publikován ve Sb. z. č. 202/2017
ST č. 167
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Zpravodaj. P. Koliba, schváleno, publikován ve Sb. z. č. 290/2017
ST č. 168
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Zpravodaj: M. Emmerová, schváleno, publikován ve Sb. z. č. 297/2017
ST č. 195
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb.

Zpravodaj: A. Dernerová, schváleno, publikován ve Sb. z. č. 366/2017

Zákony spadající do oblasti sociální politiky

ST č. 57
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Zpravodaj: J. Vosecký, přijat pozměňovací návrh, publikován ve Sb. z. č.: 93/2017
ST č. 59
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

Zpravodaj: B. Sekaninová, neschváleno, publikován ve Sb. z. č.: 98/2017
ST č. 81
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Zpravodaj: A. Dernerová, schváleno, , publikován ve Sb. z. č.: 148/2017
ST č. 85
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů

Zpravodaj. J. Malý, návrh zákonem se nezabývat, , publikován ve Sb. z. č.: 146/2017
ST č. 115
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Zpravodaj: A. Šromová, přijat pozměňovací návrh, publikován ve Sb. z. č. 200/2017
ST č. 116
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

J. Žaloudík, přijat pozměňovací návrh, publikován ve Sb. z. č. 206/2017
ST č. 117
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Zpravodaj: A. Šromová, schváleno, publikován ve Sb. z. č. 203/2017
ST č. 138
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Zpravodaj: J. Vosecký, schváleno, publikován ve Sb. z. č.: 259/2017
ST č. 166
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Zpravodaj: J. Malý, schváleno, publikován ve Sb. z. č. 302/2017
ST č. 179
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Zpravodaj: B. Sekaninová, schváleno, publikován ve Sb. z. č. 310/2017
ST. č 180
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 93/2017 Sb.

Zpravodaj: D. Filipiová, přijat pozměňovací návrh, publikován ve Sb. z. č.: 327/2017

Senátní iniciativy

ST č. 77
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů

Zpravodaj: B. Sekaninová, schváleno, publikován ve Sb. z. č.: 144/2017
ST č. 191
Návrh senátního návrhu zákona senátora Vladimíra Plačka a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 70/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších zákonů

Zpravodaj: A. Dernerová, přijat pozměňovací návrh

Mezinárodní smlouvy, dohody a úmluvy

ST č. 135
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva Mezinárodní organizace práce o práci na moři, přijatá v roce 2006

Zpravodaj: L. Kantor, souhlas s ratifikací
ST č. 163
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Opční protokol k úmluvě Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením

Zpravodaj: A. Dernerová, souhlas s ratifikací
ST K 037/11
Diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy

Zpravodaj: B. Sekaninová, souhlas s ratifikací
ST č. 75
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol pozměňující smlouvu mezi Českou republikou a Japonskem o sociálním zabezpečení, podepsaný v Praze 1. února 2017

Zpravodaj: J. Žaloudík, souhlas s ratifikací
ST N 021/11
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení ES č. 883/2004

Zpravodaj: A. Šromová
ST N 036/11
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU

Zpravodaj: A. Šromová, souhlas s ratifikací
ST K 079/10
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zahájení veřejné konzultace o evropském pilíři sociálních práv

Zpravodaj. P. Koliba, souhlas s ratifikací
ST č. J 038/11
Návrh interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv

Zpravodaj: B. Sekaninová

Ostatní

ST č. 122 MMR
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Zpravodaj: J. Vosecký, schváleno, publikován ve Sb. z. č.: 193/2017
ST č. 152 MV
Návrh zákona o elektronické identifikaci

Zpravodaj: P. Koliba, schváleno, publikován ve Sb. z. č.: 250/2017
ST č. 153 MV
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronické identifikaci

Zpravodaj: P. Koliba, schváleno, publikován ve Sb. z. č.: 251/2017
ST č. 147
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů

Zpravodaj: J. Žaloudík, schváleno, publikován ve Sb. z. č.: 255/2017

Petice

  • Na žádost Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, petice a lidská práva se výbor zabýval na své 3. schůzi, konané dne 11. 1. 2017, peticí Za záchranu stanoviště Letecké záchranné služby JČK Planá u Českých Budějovic. Zpravodaj M. Emmerová.
  • Výbor na 9. schůzi, konané dne 10. 10. 2017, projednával petici za změnu tzv. „ protikuřáckého zákona“ č. 65/2017 Sb. Zpravodaj P. Koliba

Zahraniční cesty

Litevská republika ve dnech 13. - 18. 3. 2017

Delegace ve složení Peter Koliba, předseda výboru, vedoucí delegace, Jan Žaloudík – místopředseda výboru, Milada Emmerová, místopředsedkyně výboru, Alena Šromová, místopředsedkyně výboru a Božena Sekaninová, členka výboru navštívila v březnu Litvu.

Zpráva o cestě je přílohou č. 1 této zprávy.

Gruzie ve dnech 11. – 16. 6. 2017

VZSP se dlouhodobě zaměřuje na projekty realizované Českou rozvojovou agenturou a jednou z prioritních zemí pro poskytování pomoci, je Gruzie. Na místě se zástupci výboru seznámili s projekty zaměřenými na zlepšení kvality primární zdravotní péče, a aktualizaci stávajících standardů pro léčbu dětské leukémie v Gruzii.

ČRA se angažuje i v sociální oblasti a aktuálně probíhají projekty zaměřené na zajišťování chráněného komunitního bydlení a odpovídajícího zaměstnání pro osoby s mentálním postižením a dále celkovou integraci těchto osob do společnosti.

Delegaci vedl Peter Koliba, předseda výboru a účastnili se místopředsedové Jan Žaloudík a Jiří Vosecký a člen výboru Jaroslav Malý.

Zpráva o cestě je přílohou č. 2 této zprávy.

Estonská republika ve dnech 11. – 15. 9. 2017

Estonsko patří k lídrům Evropy v elektronizaci ve zdravotnictví. Získání zkušeností se zaváděním systému digitalizace bylo cílem této cesty, které se zúčastnil Peter Koliba, předseda VZSP a Alena Šromová místopředsedkyně výboru.

Zpráva o cestě je přílohou č. 3 této zprávy.

Laoská lidově demokratická republika, Kambodžské království 8. – 16. 12. 2017

Cesta se uskutečnila pod vedením místopředsedy Senátu Ivo Bárka za účasti Jana Žaloudíka místopředsedy výboru, Jiřího Voseckého - místopředsedy výboru a členky výboru Boženy Sekaninové.

I zde byl cílem seznámit se s projekty pomoci realizované ČR.

Zpráva o cestě je přílohou č. 4 této zprávy.

Účast jednotlivých senátorů na mezinárodních jednáních

  • Peter Koliba se účastnil jednání OECD Global Parliamentary Network v rámci Parlamentních dnů OECD konaných v Paříži dne 8. - 10. února 2017;

    dále reprezentoval VZSP na jednání předsedů výborů na Maltě 23. - 25. března 2017;

    a 10. - 12. října 2017 se účastnil setkání Globální sítě Parlamentů zemí OECD v Paříži

  • Místopředsedkyně výboru Alena Šromová zastupovala Českou republiku na Parkinsonských dnech v Hetzdorfu u Drážďan v Německu 7. a 8. dubna 2017

Akce pořádané výborem v Senátu

  • Slavnostní křest knihy 7. března 2017 od 14:00 do 18:00 hodin, gestor doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc.
  • Seminář Role dětské gynekologie v moderní péči o mladou generaci 22. března 2017 od 10:00 do 12:00 hodin, gestor Doc. MUDr. Peter Koliba CSc.
  • Konference ONCA workshop Prague, 19. května 2017 od 9:00 do 18:00 hodin, gestoři doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc., Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
  • Mezinárodní den klinických studií 2017, 23. května 2017, gestor Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
  • Veřejné slyšení Elektronizace českého zdravotnictví – plány a skutečnost 30. května 2017 od 10:00 do 14:00 hodin, gestor Doc. MUDr. Peter Koliba CSc.
  • Konference Komunální rodinná politika jako partner státní rodinné politiky 5. června 2017, gestor MUDr. Lumír Kantor, Ph.D.
  • Slavnostní večer pro bezpříspěvkové dárce krve, 12. června 2017, gestor doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc.
  • Veřejné slyšení Rozvoj péče o seniory na úrovni obcí, 26. června od 9:30 do 12: 00, gestor Daniela Filipiová
  • Seminář Zabraňme vylidňování území, aneb jak zajistit dostupnost zdravotních a sociálních služeb 19. září 2017, gestor Doc. MUDr. Peter Koliba CSc.
  • Týden komunikace osob se sluchovým postižením, 21. září 2017, 10:00–12:00 hod, gestor MUDr. Lumír Kantor, Ph.D.
  • Seminář Současný stav a možnosti dětské paliativní péče v České republice 25. září 2017 od 10:00, gestor MUDr. Lumír Kantor, PhD.
  • Seminář Domácí násilí, Česká republika a svět 16. října 2017 od 10:00 do 13:00 hodin MUDr. Lumír Kantor, Ph.D.
  • Cena kvality v sociálních službách 9. listopadu 2017 od 14:00 do 17:00 hodin, gestor doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc.
  • Setkání pacientských organizací APO ALUMNI IV. 13. prosince 2017 od 16:00 do 19:00 hodin, gestor doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc.

Vypracovala V. Brabcová, tajemnice VZSP

Schválil P. Koliba, předseda VZSP


Příloha č. 1

ZÁPIS Z PRACOVNÍ CESTY
DELEGACE VÝBORU PRO ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ POLITIKU SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY DO LITEVSKÉ REPUBLIKY 14. – 17. BŘEZNA 2017

SLOŽENÍ DELEGACE

  • senátor Peter Koliba, předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku
  • senátorka Milada Emmerová, místopředsedkyně Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku
  • senátor Jan Žaloudík, místopředseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku
  • senátorka Alena Šromová, místopředsedkyně Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku
  • senátorka Božena Sekaninová, členka Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku
  • Václava Brabcová, tajemnice Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku
  • Vytenis Bukota, tlumočník

DELEGACI DOPROVÁZEL

  • Bohumil Mazánek, velvyslanec ČR v Litvě
  • Petr Vávra, zástupce velvyslance ČR v Litvě

PROGRAM

  • PONDĚLÍ 13. BŘEZNA
    • odjezd z Prahy
  • ÚTERÝ 14. BŘEZNA
    • Příjezd a ubytování
    • Pracovní večeře na pozvání velvyslance Bohumila Mazánka
  • STŘEDA 15. BŘEZNA
    • Jednání se členy Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální a pracovní záležitosti Parlamentu Litevské republiky
    • Pracovní oběd na pozvání Parlamentu Litevské republiky
    • Prohlídka Parlamentu Litevské republiky
    • Návštěva sociálního zařízení pro dlouhodobou péči Senevita
    • Přijetí u náměstka ministra práce a sociálního zabezpečení Eitvydase Bingelise
    • Pracovní večeře na pozvání velvyslance Bohumila Mazánka
  • ČTVRTEK 16. BŘEZNA
    • Přijetí u ministra zdravotnictví Aurelijuse Verygi
    • Návštěva National Cancer Institute
  • PÁTEK 17. BŘEZNA
    • Přijetí u primátora Visvaldase Matijošaitise, Magistrát města Kaunas
    • Návštěva Lithuanian Medical Sciences University
    • Návštěva Kauno Klinikos, prezentace a prohlídka nemocnice
  • SOBOTA 18. BŘEZNA
    • Příjezd

Jednání se členy Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální a pracovní záležitosti Parlamentu Litevské republiky

Po přivítání byl české delegaci paní Noreikiené z Národního fondu zdravotního pojištění (VLK) odprezentován litevský systém povinného zdravotního pojištění. V Litvě existuje povinnost úhrady zdravotního pojištění pro tuzemce i cizozemce, kteří pobývají na jejím území (jde o kategorie cizinec s trvalým pobytem, dočasně žijící a pracující cizinec vč. rodinných příslušníků, cizinec s doplňkovou ochranou vč. nezletilých osob bez doprovodu). Systém pojištění je založen na principu solidarity - přispívá se do něj podle příjmů a každý má zaručen rovný přístup ke službám. V Litvě funguje pouze jedna pojišťovna (VLK, o pěti regionálních pobočkách, je obdobou VZP) a jeden fond zdravotního pojištění (PSDF). Prostřednictvím Ministerstva financí a Ministerstva zdravotnictví na ně dohlíží stát. VLK funguje 25 let, PSDF potom 20 let. Plátců pojištění je nyní 1,58 mil., přičemž celkový počet pojištěnců je až 2,89 mil. osob. 46% příjmů PSDF tvoří příspěvky pojištěnců, zbylých 54% plyne ze státního rozpočtu. Rozpočet PSDF na zdravotnictví činí 1,6 mld. EUR, tj. cca 2% HDP (v České Republice činí 7% HDP). Pojištěnec má právo volby zdravotnického zařízení a lékaře, obvodní lékař je pak v případě potřeby povinen mu vystavit příslušná doporučení pro odborné vyšetření. První pomoc v Litvě v plné výši hradí stát.

Podle české delegace je výhodou litevského systému zdravotního pojištění jeho jednoduchost.
Dalším tématem byl diskuze byla úhrada nových drahých léků a biologické léčby (v České republice byl zaznamenán nárůst meziročně v průměru až o 10%, v některých oborech jako je onkologie, neurologie, revmatologie až o 20%), jaká je pozice soukromého sektoru včetně hrazení péče nebo jak jsou řešeny smluvní vztahy apod. Podle zástupců Litvy je systém s jednou zdravotní pojišťovnou zřejmě jednodušší. Litevské Ministerstvo zdravotnictví každý rok rovněž stanoví bodové ohodnocení výkonů. I v Litvě působí soukromé subjekty, které poskytují primární zdravotní služby hrazené ze zdravotního pojištění, s tím, že část služeb stát neproplácí (např. estetickou chirurgii). Poskytovatelé musí mít uzavřenou smlouvu o poskytování služeb. Standardy zdravotnické péče stanoví Ministerstvo zdravotnictví, které dále prostřednictvím zvláštního úřadu kontroluje kvalitu služeb. Litevské poslance naopak zajímal systém zdravotních pojišťoven v České republice a úroveň prostředků na prevenci. V Litvě jde na úhradu zdravotních služeb 70,5%, na léky 18,5% a asi 6% na prevenci. V České republice se jedná o asi 2%, což je podle české delegace příliš málo, prevence je totiž levnější než léčba. Obě země se zároveň snaží o snížení podílu hospitalizací ve prospěch ambulantní léčby, kdy v Litvě v roce 2016 82,8% vycházelo na ambulantní péči, 5,6% na hospitalizace a průměrná délka hospitalizace odpovídala průměru členských států EU. Pacient si může vybrat úroveň péče a doplatit rozdíl.

Zástupkyně Ministerstva práce a sociálního zabezpečení představila systém provázanosti sociální a zdravotní péče v Litvě. Asi 150 různých sociálních zařízení v Litvě udržuje kontakty se systémem zdravotní péče. V systému sociálního zabezpečení pracuje na 2 500 osob, navíc ale i 100 lékařů a 800 zdravotních sester a naopak na fungování systému zdravotnictví se podílí sociální pracovníci. Sociální zařízení musí pro svou činnost obdržet licenci. 100 zařízení poskytuje základní péči (např. masáže). Největším problémem je omezená dostupnost služeb, která vede k dlouhým čekacím lhůtám. Pacienti za pobyt v sociálním zařízení platí ze svých prostředků a mohou získat příspěvek ze státního či obecního rozpočtu. Ministerstvo práce a sociálního zabezpečení hodlá v budoucnu vytvořit sociální zařízení, které by poskytovalo komplexní péči, a zvažuje rovněž zapojit do systému některé ne zcela využité regionální nemocnice.

Pracovní oběd na pozvání Parlamentu Litevské republiky, prohlídka Parlamentu Litevské republiky a pracovní večeře na pozvání velvyslance Mazánka

Diskuze pokračovala během pracovního oběda a večeře a součástí návštěvy byla také komentovaná prohlídka budov Parlamentu.

Přijetí u náměstka ministra práce a sociálního zabezpečení Eitvydase Bingelise

Litevská strana delegaci objasnila aktuální stav systému sociální péče v zemi. Počet obyvatel je 2 849 tis. (v posledních letech se na toto číslo snížil z původních 3,2 mil.), přičemž 550 tis. osob je ve věku vyšším 65 let (19,3 %), 245 tis. osob je tělesně postižených (8,6 %) a 97 tis. potřebuje dlouhodobou péči. Ve 110 domech pro seniory je nyní umístěno na 5 012 obyvatel, ve 23 domovech žije celkem 4 915 osob se zdravotním postižením (dohromady 18 %), zbylých 82 % získává sociální péči jinou formou (např. v centrech denní péče). V domovech pro seniory, kde žije více než 25 osob, musí být zdravotní péče poskytována přímo na místě, v ostatních případech jsou osoby registrovány u nejbližší polikliniky. V systému sociální péče působí 2 995 specialistů (15 %), 152 lékařů, 957 sester, 1 373 asistentů, 513 ostatních odborných zaměstnanců. Zdravotní péče je hrazena ze státního nebo místního rozpočtu. Ministerstvo práce a sociálního zabezpečení klade důraz na význam služeb poskytovaných v domácnosti (právě zde je velký prostor pro inovaci) a integrace zdravotní a sociální péče (v obou případech je vhodné pracovat na efektivnějším využívání fondů EU) a konkurence mezi státními a soukromými poskytovateli sociálních služeb s cílem zvýšit jejich kvalitu.

Návštěva sociálního zařízení pro dlouhodobou péči Senevita

Česká delegace dále v doprovodu zástupkyně Ministerstva práce a sociálního zabezpečení navštívila zařízení sociální péče „Senevita“ ve čtvrti Nemenčiné na okraji Vilniusu, ve kterém je poskytována péče seniorům různých stupňů soběstačnosti.

Přijetí u ministra zdravotnictví Aurelijuse Verygi

Nejprve hovořila ředitelka odboru léků o systému úhrady léků v Litvě. V roce 2016 zdravotnický systém využilo 1,2 mil. pacientů (40 % populace) s využitím 550 generických léčiv a 2 tis. léků se zaregistrovanou ochranou známku, 64 % nákladů na léky připadalo na kardiochirurgii, 24 % na léčbu různých infekčních onemocnění, 20 % na neurologii. 46 mil. EUR bylo vynaloženo na kompenzaci lékových úhrad. Nákup léků probíhá centrálně. Náklady na zdravotnickou péči v roce 2016 dosáhly 268 mil. EUR, v roce 2017 je naplánováno vynaložit 288 mil. EUR. Rozdělení léků v Litvě je založeno na vážnosti choroby, při které jsou podávány. Existují dvě kategorie léků, A (vážné choroby) a B (ostatní choroby), přičemž úhrada je stanovena od 100 do 50 % v první kategorii a 50 % ve druhé kategorii. Pro mladistvé, děti a osoby se zvláštními potřebami je úroveň úhrady stanovena na 100 %. O kategorizaci léků rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím kompenzační komise, lhůta pro rozhodnutí činí 180 dní.

Česká delegace hodnotila situaci v Litvě kladně, takový systém totiž umožňuje kontrolovat růst nákladů na léčiva (v České republice je registrováno přes 8 tis. léků ve srovnání s 2 550 v Litvě, meziroční nárůst činí v průměru 10 %). Zatímco v Litvě náklady na léky dosahují 20 %, v České republice až 33 %. Česká republika aktuálně řeší problém reexportu za účelem zisku. Podle ministra Verygi hodlá Litva vyřešit tlak tamních odborných lékařů na zavádění nových léčiv (zejm. pro oblast onkologie, kardiochirurgie, psychiatrie) systémem HTA, který zavede do dvou let a podniká tak už pro to první kroky (změna legislativy, nastavení analýzy z vlastních dat, nikoli podle spotřeby léků). Dále byl diskutován bodový systém hodnocení nově registrovaných léků, zejm. způsob hodnocení přidané hodnoty nových léků, zda existují jiné alternativy. Podle ministra Veryga inspirace pro Litvu plyne se slovenského systému (odtud byla převzata hodnotící kritéria).

Předsedu Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku (VZSP) Kolibu dále zajímaly kroky Litvy směrem k elektronizaci zdravotnictví (s odkazem na pokrok Estonska v této oblasti). Podle ministra Verygi patří otázka elektronizace zdravotnictví mezi priority vlády, patřičný systém (e-sveikata) je postupně vyvíjen a jeho implementace by měla přinést zlepšení kvality poskytovaných zdravotnických služeb. Elektronické preskripce by měly fungovat od roku 2018 a v praxi se již elektronizace dotýká rodných a úmrtních listů. Výměna dat bude probíhat přes poskytovatele zdravotní péče, skrze ústřední platformu budou proudit e-preskripce, digitalizované snímky, zadávány zde budou online rezervace, a fungovat telemedicína a především registry. Pokud jde o e-preskripce, je třeba stanovit povinnost lékaře kontrolovat naordinované léky v pacientově záznamu proto, aby nedošlo k jejich kumulaci. Česká delegace komentovala situaci v České republice co se elektronizace týče - částečně již funguje, problematickými se zdají být sdílení dat, vynutitelnost, kompetence a přístup do systému. Litva řeší obdobné otázky, již se jí podařilo nastavit výčet informací, které v systému uvidí pacient a jeho lékař, přičemž dohlížet na přístup bude Ministerstvo práce a sociálního zabezpečení a Ministerstvo vnitra. Po dva roky Litva řešila možnost přístupu zdravotníků k osobním údajům v případě záchrany života, nakonec jim byla tato možnost přiznána zákonem. Oproti situaci v České republice má v Litvě Ministerstvo zdravotnictví přístup k údajům o pojištěncích z fondu zdravotního pojištění.

Návštěva National Cancer Institute ve Vilniusu

National Cancer Institute (NCI) funguje od roku 1931 a nedávno do něj byla soustředěna onkologická léčba v Litvě. Do března 2018 NCI plánuje získat akreditaci OECI. NCI vede litevský onkologický registr, zabývá se diagnostikou a léčbou onkologických onemocnění, vzděláváním a školením personálu, výzkumem a prevencí. Působí zde 53 vědeckých pracovníků, 170 lékařů, kteří poskytnou služby cca 12 tis. pacientů za rok (nejčastěji jde o nemocné trpící rakovinou prsu, prostaty, plic a tlustého střeva). Disponuje 342 lůžky (z toho 12 na JIP a 10 operačními sály). NCI spolupracuje také s MU Brno a Masarykovým onkologickým ústavem, jehož ředitelem je člen delegace a místopředseda VZSP senátor Žaloudík.

Přijetí u primátora Visvaldase Matijošaitise, Magistrát města Kaunas

Primátor Matijošaitis představil magistrát a jeho administrativní složení, poté rozebral některé aspekty fungování soukromého a veřejného sektoru a nastínil nový koncept činnosti kaunaské samosprávy spočívající v orientaci na účinnost a efektivnost, přístupu k veškerým veřejným údajům, centralizaci všech finančních toků a zavedení elektronického procesního řízení.

Následně vedoucí oddělení zdravotnictví Garmiené delegaci seznámila se zdravotnickým systémem v Kaunasu. Tvoří jej 1 univerzitní nemocnice, 2 regionální nemocnice, 5 poliklinik, které by během roku měly být sloučeny do integrovaného systému poskytování zdravotnických a sociálních služeb. V rámci magistrátu funguje rozpočtový podnik Sveikatos biuras (Kancelář zdravotnictví), mezi jehož činnosti patří např. upevňování veřejného zdraví, monitorování zdravotního stavu obyvatelů města, realizace programů na ochranu veřejného zdraví, zlepšování zdravotního stavu u dětí a mládeže či koordinace činnosti Světové zdravotnické organizace ve městě.

Návštěva Lithuanian Medical Sciences University, návštěva Kauno Klinikos, prezentace a prohlídka nemocnice

Zástupkyně Lithuanian Medical Sciences University (LMSU) pohovořila o historii univerzity a současné situaci, studijních programech, počtu studentů a rezidentů, jako i blízkých vztazích s nemocnicí Kauno Klinikos. Poté zástupkyně Kauno klinikos představila nemocnici, její strukturu, počet pracovníků, vědecký profil a neopomenula vzpomenout vztahy s Českou republikou. Následovala návštěva nejnovějšího a nejmodernějšího centra akutní péče v Litvě. To bylo dokončeno před dvěma roky a pacientovi se v něm dostane veškeré nutné pomoci, vyšetření, kontroly apod. během pouhých 24 hodin od jeho přijetí. Závěrem promluvil generální ředitel nemocnice Kauno Klinikos Renaldas Jurkevičius, který kvitoval česko-litevskou spolupráci s povděkem a vyjádřil naději v to, že bude pokračovat.

Zpracovala: Václava Brabcová, tajemnice Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku

Schválil: Peter Koliba, předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku


Příloha č. 2

ZÁPIS Z PRACOVNÍ CESTY
DELEGACE VÝBORU PRO ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ POLITIKU SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY DO GRUZIE 11. – 16. ČERVNA 2017

SLOŽENÍ DELEGACE

  • senátor Peter Koliba, předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku
  • senátor Jan Žaloudík, místopředseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku
  • senátor Jaroslav Malý, člen Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku
  • Václava Brabcová, tajemnice Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku
  • Ilona Šprcová, tlumočník

DELEGACI DOPROVÁZEL

  • Tomáš Pernický, velvyslanec ČR v Gruzii

PROGRAM

  • NEDĚLE 11. ČERVNA
    • Přílet v odpoledních hodinách do Tbilisi a ubytování
    • Přijetí na ZÚ Tbilisi Tomášem Pernickým
  • PONDĚLÍ 12. ČERVNA
    • Jednání s předsedou Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Parlamentu Gruzie panem Akakim Zoidzem (Akaki Zoidze) a se členy výboru
    • Návštěva Mezinárodní asociace pro pomoc dětem trpícím leukémií a hematologické laboratoře v Ústřední dětské nemocnici M. Iašviliho
    • Návštěva Národního onkologického střediska
    • Jednání s předsedkyní Výboru pro evropskou integraci Parlamentu Gruzie paní Tamar Chulordavou (Tamar Khulordava)
    • Návštěva Asociace pro pomoc lidem potřebujícím zvláštní péči
    • Jednání s ministrem práce, zdravotnictví a sociálních věcí Gruzie Davidem Sergeenkem (David Sergeenko)
    • Návštěva sídla Unie pro zaměstnávání lidí se zdravotním postižením
    • Neformální setkání s místopředsedou Parlamentu Gruzie panem Giorgim Volskim (Giorgi Volski)
  • ÚTERÝ 13. ČERVNA
    • Prohlídka Pokladnice Národního muzea
    • Přijetí předsedou Parlamentu Gruzie J. E. panem Iraklim Kobachidzem (Irakli Kobakhidze)
    • Setkání s předsedkyní Skupiny přátel České republiky v Parlamentu Gruzie paní Nino Goguadze
    • Prohlídka historického centra Tbilisi
    • Kulatý stůl s experty z oblasti onkologické léčby v rezidenčním bytě vedoucího ZÚ Tbilisi Tomáše Pernického
    • Recepce dávaná vedoucím ZÚ Tbilisi Tomášem Pernickým na počest členů delegace Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu ČR a na počest členů Skupiny přátel České republiky v Parlamentu Gruzie
  • STŘEDA 14. ČERVNA
    • Příjezd do vesnice Cerovani, prohlídka vesnice postavené pro vnitřně vysídlené osoby z okupovaných území
    • Setkání s obvodními lékaři, kteří se zúčastnili vzdělávacích kurzů pořádaných v rámci české rozvojové pomoci, Zugdidi
    • Prohlídka administrativní dělící linie se separatistickou Abcházií
    • Jednání se zástupcem hejtmana kraje Samegrelo – Zemo Svaneti panem Davidem Koduou
  • ČTVRTEK 15. ČERVNA
    • Prohlídka budovy Parlamentu Gruzie
      Prohlídka jeskyní v přírodní rezervaci „Sataplia“, z důvodu nepřízně počasí se nekonala
    • Závěrečná schůzka s Tomášem Pernickým v rezidenci
  • PÁTEK 16. ČERVNA
    • Odlet v ranních hodinách

Jednání s předsedou Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Parlamentu Gruzie panem Akakim Zoidzem (Akaki Zoidze) a se členy výboru

Jednání se za gruzínskou stranu zúčastnili: Akaki Zoidze – předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, Dimitri Chundadze – první místopředseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, Ilja Nakašidze – místopředseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, Levan Koberidze – místopředseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, Zurab Tčiaberašvili – místopředseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, Mariam Džaši – členka Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, Koba Narčemašvili – člen Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, Rati Ionatamišvili – člen Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a Mirian Ciklauri – člen Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

Předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Parlamentu Gruzie nejprve kvitoval s povděkem vzájemnou spolupráci České republiky a Gruzie na parlamentní úrovni, skrze niž dochází k výměně zkušeností. Česká zkušenost je pro Gruzii nyní výjimečně důležitá, neboť Gruzie bude zavádět systém všeobecné zdravotní péče a považuje český zdravotnický systém za velmi efektivní. Na zdravotnictví jde v České republice asi 8% HDP, zatímco v Gruzii se jedná o 9% HDP, kdy ale pouze 25% částky pochází od státu a zbytek tvoří soukromé připojištění a přímé platby pacientů. Obecné zdravotní pojištění v Gruzii neexistuje od roku 2003.

Gruzie také podniká kroky směrem k elektronizaci zdravotnictví. Asi 40% výdajů ve zdravotnictví je za léky a tuto značnou spotřebu léků považuje předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Parlamentu Gruzie Zoidze, za problém. Zdrojem zkušeností může být Gruzii i Česká republika, která zavede elektronizaci receptů s účinností k 1. 1. 2018. Gruzie v současnosti pokračuje ve snaze o vymýcení žloutenky typu C, tak by se mělo stát do roku 2020. Zmíněný státní program podporuje USA a Kanada.

Předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu České republiky (dále VZSP) Koliba zdůraznil příslušnost Gruzie k Evropě, Gruzie by tedy podle něj měla být součástí evropských a euroatlantických struktur. České zdravotnictví z pohledu profesní a organizační úrovně hodnotil pozitivně. Za problematické, pokud jde o jakýkoli zdravotnický systém, považuje nastavení efektivního vynakládání prostředků. Přislíbil předávání zkušeností ze strany České republiky. Senátor Žaloudík vzpomenul, že některé stabilní prvky českého zdravotního systému datujeme od doby komunismu, jedná se např. o onkologické registry, které v České Republice fungují již 40 let. Oba předsedové výborů se shodli, že spolupráce České republiky a Gruzie na parlamentní úrovni by měla být intenzivnější a předseda gruzínského výboru byl předsedou VZSP pozván na návštěvu České republiky.

Jednání s ministrem práce, zdravotnictví a sociálních věcí Gruzie Davidem Sergeenkem (David Sergeenko)

Ministr práce, zdravotnictví a sociálních věcí Sergeenko poděkoval České republice za pomoc v oblasti zdravotnictví a zmínil některé oblasti a projekty, kde se kladně projevila, např. paliativní péči či projekt onkologického centra v Zugdidi. Ve druhém případě zdůraznil, že projekt má politický přesah, neboť onkologické centrum budou moci navštěvovat i pacienti z Abcházie. Potenciál spolupráce mezi Českou republikou a Gruzií je podle něj obrovský, a to pokud jde o zkušenosti České republiky z oblasti zdravotní péče (např. primární péče), i o špičkové know-how českých firem v oblasti zdravotnických technologií (konkrétně zmínil zapojení českých firem do dodávek zařízení pro nové gruzínské nemocnice).

Předseda VZPS Koliba stručně představil program návštěvy české delegace a s povděkem kvitoval možnost osobně se seznámit s implementací českých sociálních a zdravotních projektů.

Následná diskuze se týkala agend zdravotnických a sociálních resortů, resp. variant jejich řízení - jedním ministerstvem jako je tomu v Gruzii, anebo rozdělení do dvou ministerstev jako je tomu v České republice. V české delegaci panovala shoda na prvém řešení, a to z důvodu provázanosti těchto oblastí.

Senátor Žaloudík poukázal na častý problém zdravotnických systémů, situace, kdy pacienti neví, jakého specialistu navštívit, což ústí v zatěžování specialistů, kteří jim nemohou pomoci. Předseda VZPS Koliba upozornil na nutnost efektivního využívání financí ve zdravotnictví, k tomu by měl od 1. 1. 2018 přispět i elektronický recept.

Ministr práce, zdravotnictví a sociálních věcí Sergeenek dále vyzdvihl potřebu přizpůsobit se vývoji zdravotnických systémů a neustále učit, mj. i ze zahraničních zkušeností.

Senátor Malý zmínil dobrou funkčnost záchytných center v České republice, kdy se například pacient s kardiovaskulárním onemocněním do 20 minut do takového specializovaného centra dostane. Zdůraznil dále roli prevence, ta šetří finanční prostředky.

České delegaci byly představeny projekty realizované ve spolupráci s Mezinárodní asociací pro pomoc dětem trpícím leukémií při Ústřední dětské nemocnici M. Iašviliho, jejichž návštěvy se účastnili Šota Džoglidze – přednosta kliniky, Ivane Čchaidze – ředitel pro zdravotnické otázky a Asmat Šengelaia – vedoucí onkologického a hematologického oddělení; Národní onkologické středisko, s jehož činností českou delegaci seznámil jeho ředitel, prof. Rema Ghvamičava; a také Asociace pro pomoc lidem potřebujícím zvláštní péči a Unie pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Přijetí předsedou Parlamentu Gruzie J. E. panem Iraklim Kobachidzem (Irakli Kobakhidze)

Po poděkování za návštěvu a kladném zhodnocení česko-gruzínských vztahů na parlamentní úrovni (ustavena byla např. Skupina přátel České republiky v Parlamentu Gruzie), se předseda Parlamentu Gruzie Kobakhidze věnoval otázce zdravotnické péče a sociálních služeb v Gruzii. Jedná se o prioritní oblast pro vládu i parlament a rozpočet určený na tyto oblasti se od roku 2012 do roku 2017 zdvojnásobil (z 1,6 miliardy GEL na 3,2 miliardy GEL). Důležité je, že pozitiva zdravotnické reformy dopadají i na obyvatele okupovaných území a tak roste jejich důvěra v gruzínskou vládu.

Česká delegace poté předsedovi Parlamentu Gruzie Kobachidzemu představila české zdravotnictví, informovala jej o českých rozvojových projektech implementovaných v Gruzii v oblasti zdravotnictví a sociální péče a vzpomenula i jemu určené pozvání do České republiky za účelem oficiální návštěvy.

Kulatý stůl s experty z oblasti onkologické léčby v rezidenčním bytě vedoucího ZÚ Tbilisi Tomáše Pernického

Kulatého stolu se za gruzínskou stranu zúčastnili: Akaki Zoidze – předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, prof. Rema Gvamichava – ředitel Národního onkologického střediska, Amiran Gamkrelidze – ředitel Národního centra kontroly nemocí a veřejného zdraví a Ioseb Abesadze – onkolog. Za českou stranu se jej kromě členů delegace zúčastnili: MUDr. Jan Voříšek – onkolog působící v Gruzii, Tomáš Pernický – velvyslanec ČR v Gruzii a Jan Černík – třetí tajemník Velvyslanectví ČR v Gruzii.

MUDr. Jan Voříšek, místní expert na řízení zdravotní péče, ve svém příspěvku shrnul výsledky dosavadního působení Zahraniční rozvojové spolupráce ČR (dále ZRS ČR) v Gruzii v oblasti onkologické zdravotní péče v období od roku 2009 do roku 2017. Senátor Žaloudík navázal příspěvkem na téma systém poskytování onkologické zdravotní sociální péče v ČR a v Evropě. Pohovořil o základních pilířích Evropského onkologického ústavu a Evropské asociaci onkologických ústavů.

Ředitel Národního onkologického střediska Gvamichava dále představil plán na vybudování gruzínského onkologického ústavu, umístěný by v něm měl být kobaltový zářič dodaný v rámci ZRS ČR. Mělo by se jednat o referenční onkologický ústav poskytující odborné vzdělávání v oboru onkologie.

Tea Giorgadze, zástupkyně Partnership Fund, což je vládní fond podporující projekty Public Private Partnership (PPP) v mnoha sektorech, uvedla, že fond bude významně spolufinancovat obnovu onkologického střediska, které vlastní, zároveň však bude hledat soukromé investory pro nevyužitou část budovy (tak se bude dít za transparentních podmínek).

Lela Sturua, zástupkyně ředitele Národního centra kontroly nemocí a veřejného zdraví, nadnesla budování gruzínského onkologického registru (od roku 2015) a připravovanou asistenci ZRA ČR s vyhodnocením zkušebního provozu. Kromě budování národního onkologického ústavu pozitivně hodnotila zaměření nového programu ZRA ČR na primární zdravotní péči.

Diskutovalo se také o výskytu, kontrole a úspěšnosti léčby různých onkologických onemocnění.

Ředitel Národního onkologického střediska Gvamichava vyjádřil poděkování České republice za pomoc Gruzii a požádal ji o pomoc při zavádění evropských standardů onkologické zdravotní péče jako i při integraci Gruzie do Evropské asociace onkologických ústavů.

Příjezd do vesnice Cerovani, prohlídka vesnice postavené pro vnitřně vysídlené osoby z okupovaných území

Cestou na jednání se česká delegace při návštěvě vesnice Cerovani seznámila s životními podmínkami vnitřních uprchlíků z gruzínských okupovaných území.

Setkání s obvodními lékaři, kteří se zúčastnili vzdělávacích kurzů pořádaných v rámci české rozvojové pomoci, Zugdidi

Senátor Žaloudík nejprve představil systém prevence a včasné diagnostiky onkologických onemocnění a způsob evidence onkologických onemocnění v České republice. Mimo jiné uvedl kvalifikovaný odhad počtu výskytu různých druhů rakoviny v Gruzii na základě dat evidovaných v České republice za kalendářní rok.

Tamar Kurtanidze, manažerka Charity ČR, shrnula hlavní výsledky edukační části projektu. Vedle zvýšení kvalifikací praktických lékařů se podařilo zregulovat sociální stigma rakoviny ve venkovských oblastech regionů Samegrelo – Zemo Svaneti, Guria a Rača – Lečchumi a Kvemo Svaneti.

Se svými příspěvky vystoupilo pět lékařů, zastoupeny byly obce Senaki, Nosiri, Calendžicha, Chobi a Zugdidi. V nich mj. vyzdvihli záchranu životů v první i druhé fázi projektu podpořeného ZRA ČR.

Následná diskuze se věnovala různým otázkám prevence a včasné diagnostiky onkologických onemocnění v primární zdravotní péči.

Jednání se zástupcem hejtmana kraje Samegrelo – Zemo Svaneti panem Davidem Koduou a primátorem města Zugdidi panem Iraklim Gogochiou

Po poděkování ze strany zástupců kraje a měst za pomoc od České republiky se ujal slova předseda VZSP Koliba, jenž vyzdvihl roli samospráv v prevenci rakovinových onemocnění, jako i v oblasti zdravotnictví obecně. Byly představeny město a region, a následně pohovořil zástupce hejtmana Koduoa o plánech rozvoje regionu (ty se týkají zejm. oblasti cestovního ruchu a logistiky).

Během pracovní cesty do Gruzie se česká delegace setkala, a česko-gruzínskou spolupráci v oblasti zdravotnictví diskutovala, rovněž s předsedkyní Výboru pro evropskou integraci Parlamentu Gruzie paní Tamar Chulordavou, místopředsedou Parlamentu Gruzie panem Giorgim Volskim, předsedkyní Skupiny přátel České republiky v Parlamentu Gruzie paní Nino Goguadze a předsedkyní Zahraničního výboru Parlamentu Gruzie paní Sophio Kacaravou. Několik formálních i neformálních setkání zorganizoval pro českou delegaci vedoucí ZÚ Tbilisi Tomáš Pernický.

Zpracovala: Václava Brabcová, tajemnice Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku

Schválil: Peter Koliba, předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku


Příloha č. 3

ZÁPIS Z PRACOVNÍ CESTY
DELEGACE VÝBORU PRO ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ POLITIKU SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY DO ESTONSKA 11. – 15. ZÁŘÍ 2017

SLOŽENÍ DELEGACE

  • senátor Peter Koliba, předseda VZSP
  • senátorka Alena Šromová, místopředsedkyně VZSP
  • Václava Brabcová, tajemnice VZSP
  • Jonatan Tomeš, tlumočník

DELEGACI DOPROVÁZELA

  • Mgr. Gabriela Tománková – velvyslankyně
  • Ing. Alena Teznerová – zástupkyně velvyslankyně
  • Mgr. Riin Kobin – poradkyně velvyslanectví

PROGRAM

  • Pondělí 11. září 2017
    • 17.00 - přílet delegace do Tallinnu
      ubytování – hotel Palace, setkání s VV
  • Úterý 12. září 2017
    • 10.00 - Ministerstvo sociálních věcí, Ain Aaviksoo, zástupce generálního tajemníka pro rozvoj e-služeb a inovace
    • 13.00 - Centrum pro informační sociální systémy - Welfare Information Systems Center ředitelka Katrin Reinhold
      Estonská zdravotní pojišťovna
  • Středa 13. září 2017
    • Tartu
      11.00 - Univerzitní klinika Tartu, CEO Urmas Siigur, návštěva zdravotnického zařízení
  • Čtvrtek 14. září 2017
    • 9.00 - setkání s členy Sociálního výboru Parlamentu (předsedkyně Výboru Helmen Kütt)
    • 10.00 - návštěva plenárního zasedání Parlamentu
    • 10.30 - exkurze po Parlamentu
    • Nemocnice - North Tallin Regional Hospital
  • Pátek 15. září 2017
    • Nemocnice – West Tallinn Central Hospital – Pelgullinna Women′s Clinic Dr. Ervin Sak a Dr. Piret Veerus (na základě domluvy s panem senátorem Kantorem)
    • 12.00 - odjezd delegace lodí Linda do Helsink a dale odlet do Prahy

Dne 12. září 2017 se senátní delegace nejprve zúčastnila prezentace v „e-Estonia showroom,“ státní instituci, která analyzuje a prezentuje celkový systém e-governance v Estonsku. Následně absolvovala jednání v Centru pro informační sociální systémy (HWISC) - kompetenční středisko pro elektronizaci zdravotnictví, spadající pod Ministerstvo sociálních věcí EE. Zde se setkala s ředitelkou centra Katrin Reinhold, datovým architektem Mari Asserem, IT architektem Arturem Novekem a vedoucí oddělení správy e-služeb Meelis Kerbo.

Na „Ministerstvu sociálních věcí EE“ se pak setkala s generální tajemnicí Marikou Priske a poradkyní Piret Hirv. Zdravotní a sociální politikou se zabývá v Estonsku jedno ministerstvo (sociálních věcí), které má v čele 2 ministry - ministra zdravotnictví a ministra sociálních věcí. Česká delegace byla během těchto jednání seznámena se systémem fungování e-governance v Estonsku se zaměřením na oblast zdravotnictví. Základem celého systému je povinná elektronická identifikace občanů – občanský průkaz s mikročipem či mobilní ID karta. Každý člověk má dva PINy (1. pro identifikaci osoby a 2. pro elektronický podpis). Zároveň je každému přiděleno jeho osobní číslo (obdoba našeho rodného čísla). Páteří celého systému je tzv. X-Road, která slouží k přenosu dat mezi databázemi. Celková architektura je maximálně decentralizovaná, což je pozitivní z bezpečnostního hlediska, kdy v případě útoku není možné zničit celý systém.

Zdravotnický informační systém byl vytvořen v roce 2008 a zahrnuje zdravotní údaje, které používají lékaři i pacienti. Vkládání údajů do tohoto systému je pro poskytovatele zdravotní péče ze zákona povinné, nicméně v současnosti je zaznamenáváno pouze 60 % ambulantních a zubních záznamů. Proti poskytovatelům zdravotní péče, kteří tak v tuto chvíli nečiní, nejsou uplatňovány žádné sankce, je spíše snaha jim v tomto pomoci. Do budoucna se nicméně se zavedením sankcí počítá. Pacient má přístup ke svým datům v rámci tzv. portálu pacienta, kde může mj. monitorovat, kdo se na jeho záznamy v systému díval. V případě podezření na neoprávněný přístup, má právo podat žádost o vysvětlení. Pokud by ze strany nahlížejícího nedostal dostatečně uspokojující odpověď, může dotyčného zažalovat. Pacient má zároveň právo uzamknout svá data, která jsou v centrální databázi nashromážděna (doposud tak učinilo pouze 500 lidí).
Všechny recepty jsou předepisovány elektronicky. Léky si může vyzvednout pacient sám i v zastoupení, pokud se v lékárně pověřená osoba prokáže dokladem totožnosti a osobním číslem pacienta.

Slabinou systému je, že lékař vkládá zápis do databáze teprve v okamžiku, kdy je případ uzavřen. Pokud je tedy k pacientovi, který už se na nějakou nemoc léčí, přivolána např. záchranka, není schopná ze systému vyčíst, zda už byl dotyčný v této souvislosti léčen.

Univerzitní klinika v Tartu

13. září 2017 navštívila senátní delegace největší zdravotnické zařízení v Estonsku, Univerzitní kliniku v Tartu. Nemocnici tvoří 17 klinik a 43 hospitalizačních oddělení s celkem 1 000 lůžky a téměř 4 000 zaměstnanci. Ročně ošetří přes půl milionu pacientů, průměrná doba hospitalizace činí šest dnů. Je jedinou institucí v Estonsku provádějící transplantace a zároveň jedinou univerzitní klinikou v zemi. Předseda představenstva Urmas Siigur ve své prezentaci seznámil členy senátní delegace s praktickým fungováním digitálního zdravotnického systému. Zdravotní péče je dvoustupňová, poskytována praktickými lékaři a specialisty. Komunikace mezi nimi probíhá elektronicky formou tzv. e-konzultací. Praktický lékař odešle žádost o konzultaci přes elektronickou databázi zdravotních záznamů. Příslušný specialista na základě poskytnutých informací pak doporučí další postup nebo převezme léčbu, případně si vyžádá doplňující informace. Nyní je elektronický system využíván na bázi dobrovolnosti, od roku 2018 bude používání systému elektronických konzultací povinné pro všechny lékaře.

Univerzitní klinika v Tartu je zároveň jedinečnou bankou medicínského obrazového materiálu. Záměr jednotného úložiště videodat vznikl v roce 1998.
Rozvoj systému byl umožněn investicemi Estonska do digitální infrastruktury a mobilní síť 4G system dale zdokonalila. Estonsko tak mohlo postupovat jinak než např. Finsko a Švédsko, které využívají speciální optické kabely mezi nemocnicemi. Od roku 2006 funguje tento systém pro zajištění větší bezpečnosti a operativnosti s dvěma úložišti, a to v Univerzitní klinice Tartu a v North Tallinn Hospital pod označením PACS (electronic medical history and archiving and communication systém). Zpočátku databázi využívali pouze radiologové, v roce 2004 zaregistrovali zájem dalších lékařů, od roku 2006 mají přístup k uloženým snímkům i praktičtí lékaři. V celém Estonsku tak v noci může pracovat pouze jeden radiolog v nemocnici Tartu, který zpracovává vyšetření pro 14 nemocnic, přičemž odpověď odesílá do 4 hodin. PACS je součástí Národního zdravotnického informačního systému a od roku 2014 je jeho používání povinné.
Po ukončení prezentací měla česká senátní delegace možnost si prohlednout nejnovější částí nemocnice.

Radnice města Paide

Senátní delegace využila pobyt v Estonsku k setkání s představiteli krajského města Paide, které má navázané partnerství s naším Havířovem. Po přivítání starostkou města S. Pihelgas si členové delegace vyměnili zkušenosti z praktického fungování zdravotních služeb na místní úrovni. Estonská strana digitalizaci ve zdravotnictví hodnotila naprosto pozitivně. Na otázku, jak se jim povedlo získat občany pro využívání digitálních služeb, uvedla, že zde zafungoval princip sněhové koule, kdy pozitivní příklad vede k širšímu využívání stávajících a k rozvoji nových elektronických zdravotnických služeb.

Výbor pro sociální záležitosti Parlamentu Estonské republiky

14. září 2017 jednala senátní delegace v estonském parlamentu. Předsedkyně Výboru pro sociální záležitosti Helmen Kütt po přivítání představila přítomné členy Výboru Dmitrije Dmitrijeva a Moniku Haukanomm.

Následného pracovního oběda se zúčastnil i předseda estonsko-české parlamentní skupiny profesor Aadu Must.

Předseda senátního výboru Peter Koliba se zajímal o estonské zkušenosti především v souvislosti digitalizací zdravotnictví a informoval o praxi v ČR, kde od 1. 1. 2018 budou povinné elektronické recepty. Zdůraznil zájem na další hlubší spolupráci mezi oběma komisemi. Předsedkyně Helmen Kütt potvrdila, že digitalizace nejen ve zdravotnictví znamená ulehčení každodenního života a byrokratické zátěže, ale zároveň jsou si vědomi i určitých rizik (ochrana osobních údajů). Především však registrují pozitivní ohlas občanů na zavedení služby. Problémem pro Estonsko je nedostatek lékařů i sester, kteří odcházejí za vyšším finančním ohodnocením převážně do Finska. Trend se v posledním období naštěstí mění, v loňském roce se vrátilo více lékařů ze zahraničí, než odjelo.

Předsedkyně výboru Helmen Kütt dále informovala o nejnovějších výsledcích práce estonského parlamentního výboru pro sociální záležitosti: připravovaných změnách v důchodovém pojištění od roku 2018, zvýšení hranice nezdanitelného minima na osobu ze 170 eur na 500 a navýšení příplatků na děti.

Estonská zdravotní pojišťovna

14. září 2017 proběhlo jednání na Estonské zdravotní pojišťovně, kde senátní delegaci přivítal předseda správní rady Tanel Roos. Státem zřízená Estonska zdravotní pojišťovna (EZP) má monopolní postavení. Zahrnuje 96 % obyvatelů Estonska (4 % nemají pojištění, jsou bez zaměstnání a neregistrovaní).

EZP je institucí zřízenou státem s dvoustupňovou strukturou tvořenou 15-člennou Radou (stejné zastoupení vláda, odbory a zaměstnavatelé) a Výkonným výborem (3 členové). Hlavním úkolem Výboru je příprava rozpočtu, který schvaluje Rada. EZP uzavírá smlouvy s nemocnicemi (19) a praktickými lékaři (cca 800) každý rok. Komunikace mezi EZP, nemocnicemi a lékaři probíhá pouze elektronicky. Předseda senátního výboru Peter Koliba informoval o fungování zdravotního pojištění v ČR, kde máme větší počet zdravotních pojišťoven.

North Estonia Medical Centre v Tallinnu

Odpoledne senátní delegace navštívila nemocnici „North Estonia Medical Centre“ (NEMC). Prezentace nemocnice, která spolu s Univerzitní klinikou v Tartu patří k nejdůležitějším zdravotnickým střediskům Estonska se ujal předseda správní rady Agris Peedu. Byla založena v roce 2001 a je považována na nejrychleji se rozvíjející e-nemocnici v Pobaltí a vedoucí onkologické centrum země. Vedoucí postavení si udržuje i v oblasti traumatologie, kardiologie a psychiatrie. Celkově zde působí 7 klinik a 32 specializovaných center. Je zároveň výukovým zařízením pro cca 150 studentů. Význam a velikost NEMC potvrzuje, že její podíl tvoří ¼ výdajů Estonské EZP na specializovanou zdravotní péčí a ročně ošetří kolem 150 tis. pacientů. NEMC se zaměřuje na implementaci nejnovějších digitálních řešení. V průběhu prohlídky urgentního příjmu byl členům delegace představen tzv. iPad projekt. Každý lékař je standardně vybaven iPadem a tím má v případě potřeby přístup k údajům pacienta. Stejně tak online přístup je využíván v projektu e-Ambulance, kdy údaje a zdravotní hodnoty dostává lékař v nemocnici již v průběhu převozu pacienta.

West Tallin Central Hospital

Dne 15. září 2017 senátní delegace uskutečnila exkurzi ženské kliniky v nemocnici „West Tallinn Central Hospital“. Zde byla seznámena se systémem péče o rodičky a matky s nově narozenými dětmi. Navštívila rovněž prostory porodních sálů, jednotku intenzivní péče pro předčasně narozené děti i pokoje pro rodiče s novorozenci.

Prohlídka WTCH se konala na základě doporučení senátora Kantora, primáře nivorozeneckého oddělení v Olomouci.

Zapsala: Václava Brabcová, tajemnice VZSP

Schválil: Peter Koliba, předseda VZSP


Příloha č. 4

ZÁPIS Z PRACOVNÍ CESTY
DELEGACE SENÁTNÍHO VÝBORU PRO ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ POLITIKU, VEDENÉ MÍSTOPŘEDSEDOU SENÁTU IVO BÁRKEM DO LAOSU A KAMBODŽI 8. – 16. 12. 2017

SLOŽENÍ DELEGACE

  • Ivo Bárek, místopředseda Senátu P ČR, vedoucí delegace
  • Jan Žaloudík, místopředseda VZSP
  • Jiří Vosecký, místopředseda VZSP
  • Božena Sekaninová, členka VZSP
  • Václava Brabcová, tajemnice VZSP
  • Ilona Šprcová, tlumočnice

DELEGACI DOPROVÁZELI

  • Marek Libřický, velvyslanec
  • Vlastimil Tesař, vedoucí ZÚ Phnompenh
  • Aleš Vytečka, zástupce velvyslance
  • Lucie Chudá, DP-ZRS
  • Barbora Vlasová, zástupkyně Charity ČR v Kambodži

PROGRAM LAOS

  • 9. 12. 2017
    • Přílet do Vientiane a ubytování v Salana Boutique Hotel
    • Návštěva Haw Prakeo Museum a chrámu Sisaket
  • 10. 12. 2017
    • Návštěva Thatluang Pagoda, Patuxay a Buddha Park
    • Večeře s bývalými laoskými studenty v ČSSR a ČR
  • 11. 12. 2017
    • Národní shromáždění ve Vientiane
    • Jednání vedoucího delegace I. Bárka s viceprezidentem NS Laosu panem Bounpone BOUDTANAVONG
    • Jednání vedoucího delegace I. Bárka s prezidentkou NS Laosu paní PanyYATHOTOU
    • Návštěva Mittaphab Hospital
  • 12. 12. 2017
    • Prohlídka Kaysone PHOMVIHANE Museum
    • Návštěva průmyslové zóny Vientiane Industrial and Trade Area (VITA Park)
    • Odlet z Laosu

PROGRAM KAMBODŽA

  • 12. 12. 2017
    • Phnom Penh přílet v 22:45
  • 13. 12. 2017
    • Jednání s předsedou Senátu SAY Chhum
    • Jednání se zástupci Zdravotnického výboru Senátu
    • Jednání s ministrem hospodářství a financí AUN Pornmoniroth
    • Návštěva Calmette Hospital a přijetí generálním ředitelem nemocnice prof. CHHEANG Ra
    • Jednání s ministrem zdravotnictví Dr. MAM Bunnheng
  • 14. 12. 2017
    • Odjezd do provincie Takeo
    • Prohlídka Caritas Takeo Eye Hospital
    • Setkání s oblastním ředitelem pro zdravotnictví
  • 15. 12. 2017
    • Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce, jednání s ministrem OUCH Borith
    • Ministerstvo školství, sportu a mládeže, jednání se státním tajemníkem PITH Chamnan
    • Ministerstvo sociálních věcí a veteránů, jednání se státním tajemníkem NIM Thoth
    • Odlet do Prahy ve večerních hodinách

Během pobytu v Laosu delegace senátorů jednala s místopředsedou Národního shromáždění Laosu a byla přijata předsedkyní Národního shromáždění Laosu. Sešla se také se zástupci národní instituce odpovědné za likvidaci a odstranění nevybuchlé munice. Dále navštívila státní nemocnici Mittaphab modernizovanou českými společnostmi, centrum sociální péče pro děti Peaun Mit a uskutečnila návštěvu ekonomické zóny Saysettha. Delegace se neformálně sešla s absolventy českých VŠ (vč. člena NS a členů vedení pivovaru Beer Lao) a s předsedou Výboru pro plánování, finance a audit NS.

V rámci jednání s místopředsedou Národního shromáždění Bouponem Boudtanavongem a následně předsedkyní Národního shromáždění Pany Yathotou byly vyzdviženy dlouholeté dobré vztahy (v roce 2017 bylo oslaveno 55. výročí navázání diplomatických vztahů). Pozitivně hodnocena byla role laoských studentů, kteří studovali v ČSSR a posléze ČR, a z nichž řada zastává významné pozice ve státní správě, soukromém sektoru či akademické sféře. Delegace a zástupci ZÚ Bangkok pro laoské studenty uspořádali společnou večeři, kde byly diskutovány mj. možnosti využití studentů k podpoře ekonomických vztahů a obchodní výměny.

Ivo Bárek partnerům sdělil, že ČR se snaží vedle tradičních vazeb navázat i nové formy spolupráce, a to zejména v oblasti zdravotnictví, energetice (vodní elektrárny), letectví, mapování těžebního potenciálu či obranné a bezpečnostní spolupráci včetně zapojení do delaborace nevybuchlé munice. Zapojení českých firem do výstavby nové části Mittaphab Hospital je příkladem, který chceme následovat i v dalších sektorech.

Laoská strana informovala o současné ekonomicko-sociální situaci Laosu a plánech ekonomického rozvoje. Od roku 1997, kdy Laos vstoupil do regionální organizace ASEAN, nastala nová fáze rozvoje země. Laos stále patří mezi nejméně rozvinuté země (LDC), ale vláda otevřela ekonomiku a cílevědomě implementuje reformy ve snaze dosáhnout cílů udržitelného rozvoje (SDGs). V roce 2016 dosáhl HDP na obyvatele 2000 UDS (oproti 80 USD v roce 1988). Obyvatelstvo má z 94 % přístup k elektřině a z 90 % ke zdrojům pitné vody. Pozitivní trend vývoje laoské ekonomiky byl potvrzen vstupem do WTO v roce 2013.

Obě strany se shodly, že nastává nová fáze vzájemných vztahů, jejímž cílem bude intenzifikace vzájemné spolupráce a obchodní výměny. Laoská strana současně navrhla vytvoření skupiny přátel obou zemí v národních parlamentech. Česká strana na tento návrh reagovala, že v minulé PSP ČR existovala skupina přátel vztahů ČR a členských zemí ASEAN, a doufá, že bude ustavena opět.

Jednání iniciované laoskou stranou reprezentovanou generálním ředitelem Národní regulační autority pro nevybuchlou munici (National Regulatory Authority for UXO/Mine Action Sector in Lao PDR) – Phoukhieo Chanthasomboune bylo zaměřeno na seznámení senátorů a ZÚ Bangkok s problematikou nevybuchlé munice (Unexploded Ordnance – UXO

Hostitelská strana nejdříve podrobně představila situaci, v níž se země s největším zasažením nevybuchlou municí na světě nachází.
Následná diskuze byla vedena o možném zapojení České republiky do projektů delaborace a jiných formách smysluplného zapojení. Pozornost budeme zaměřovat na možnost detekce hlouběji ponořené munice či možnost delaborace střední a větší munice obsahující TNT.

Myšlenka delaborace a následného možného využití vysoce stabilního TNT byla laoskou stranou přijata s velkým zájmem. UXO Office přislíbila zaslat podrobnou dokumentaci a podklady v elektronické formě.

Při návštěvě Mittaphab Hospital delegace senátorů nejdříve diskutovala s vedením nemocnice roli a její zaměření na obory traumatologie, neurochirurgie, dialýza, onkologie, radioterapie, kardiovaskulární nemoci, CT či ultrazvuk. Nemocnice byla vystavěna v letech 1985-8 za podpory SSSR a má v současnosti celkem 568 zaměstnanců. Ročně celkem obslouží 122 tis. pacientů a má cca 77 % obsazenost lůžek.

Následně proběhla inspekce výstavby nového pavilonu nemocnice realizované pod vedením společnosti VAMED. Tento projekt je realizován celkem 25 českými společnostmi a z významné části je pojištěn ze strany EGAP. Celková hodnota projektu je 112 mil. EUR, přičemž financování zajišťují rakouská a česká UniCredit Bank. Úvěrové linky v hodnotě cca 87 mil. EUR jsou pojištěny EGAP, což bylo i dle sdělení zástupců VAMED stěžejním faktorem pro zajištění financování projektu.

Nový pavilon pojme 300 lůžek a bude dokončen v druhé polovině roku 2018. Zástupci firmy VAMED současně potvrdili informace o podpisu kontraktu na výstavbu menšího pavilonu vojenské nemocnice ve městě Pakse na jihu země s kapacitou 30 lůžek.

Jako další část programu delegace senátorů navštívila centrum sociální péče pro děti, mladistvé a svobodné matky z ulice a vyloučených komunit Peaun Mit Centre, které je příjemcem české rozvojové pomoci. V roce 2017 z české podpory centrum realizovalo úpravu podpůrného centra a mobilního školního autobusu. Touto cestou byla poskytnuta péče více než tisícovce dětí. Senátoři předali přítomným dětem dárky v podobě hraček vybraných v rámci sbírky v ČR.

Na závěr byla delegaci senátorů představena Sysettha Development Zone, kterou v koordinaci s laoskou vládou budují čínské společnosti. Vedení zóny představilo možnosti a výhody pro případné umístění českých firem, které zvažují investici v Laosu.

Během výjezdu do Kambodži se delegace setkala s vedením kambodžského Senátu a jednotlivých rezortů. Navštívila i některé projekty ZRS ČR a MEDEVAC.

Vedoucí delegace Ivo Bárek během schůzek zmínil snahu o podporu vzájemných vztahů mezi ČR a Kambodžou a spolupráci na zahraniční rozvojové pomoci ČR, zejména v oblasti zdravotnictví a poskytování stipendií kambodžským studentům. Informoval své protějšky také o tom, že Kambodža bude od roku 2018 zařazena mezi 6 prioritních zemí ZRS ČR. Zdůraznil zájem ČR na hledání a rozšiřování forem spolupráce s Kambodžou s důrazem na obchod a podnikání. Zmínil také úspěšné vypořádání kambodžského dluhu vůči České republice prostřednictvím realizace rozvojových projektů. Podtrhl význam dosud řídkých meziparlamentních kontaktů i osoby krále Kambodže jako významného pojítka mezi oběma zeměmi.

Setkání s prezidentem Senátu KH Say Chhumem potvrdilo zájem obou zemí o utužení vzájemných vztahů. Partner připomněl 60. výročí navázání diplomatických styků mezi oběma zeměmi v r. 2016 a poděkoval za dosavadní i budoucí humanitární a rozvojovou pomoc poskytnutou Československem i Českou republikou. Požádal o podporu Kambodže ze strany ČR v mezinárodních organizacích a adresoval pozvánku předsedovi Senátu PČR k návštěvě Kambodže.

Jednání se zástupci senátních výborů pro zdravotnictví, sociální otázky, práci a odborné vzdělávání a ženské záležitosti vedl 2. místopředseda Senátu KH Tep Ngorn. Během jednání představil současnou politiku Kambodže v oblasti zdravotnictví, úspěchy, které se Kambodži podařilo během posledních let dosáhnout a také výzvy ve zdravotnictví a sociální politice, kterým země stále čelí. Místopředseda Senátu Ivo Bárek během jednání oficiálně pozval pana Tep Ngorna na návštěvu Senátu PČR do Prahy.

Během návštěvy nemocnice Calmette delegaci provázel generální ředitel nemocnice Chheang Ra. Delegace byla seznámena s provozem nemocnice a s plánem jejího rozvoje. Byly diskutovány možnosti konkrétního navázání spolupráce v oblasti neurovědy a onkologie. Vedoucího nově budovaného onkologického centra pozval místopředseda VZSP Jan Žaloudík k účasti na mezinárodní onkologické konferenci, která se bude konat v ČR v květnu 2018. Delegace navštívila také pavilon kardiochirurgie, kde probíhají v rámci programu MEDEVAC operace dětských pacientů prováděné odborníky z FN Motol.

Jednání na Ministerstvu hospodářství a financí vedl státní tajemník Vongsy Visoth, který ocenil dosavadní poskytovanou rozvojovou pomoc a rovněž zvolenou metodu vypořádání dluhu Kambodže vůči ČR. Dále informoval o zvýšení výdajů kambodžské vlády do oblasti zdravotnictví a školství v souladu s národním rozvojovým plánem. Podle jeho slov se vládní politika Kambodže od roku 2013 výrazně změnila. Do roku 2013 kambodžská vláda investovala především do rozvoje infrastruktury, nyní se snaží investovat do sociálního rozvoje (zdravotnictví, školství) a lidských zdrojů. Zmíněna byla i delegace náměstka MO ČR Tomáše Kuchty, která na MHF KH jednala v listopadu 2017 o možnostech spolupráce v oblasti odminování.

Během jednání na Ministerstvu zdravotnictví, na kterém byl partnerem delegace ministr Mam Bunnheng, byly diskutovány kromě již fungující spolupráce v kardiochirurgii také možnosti budoucí spolupráce v onkologii, porodnictví nebo v oblasti neurovědy. Diskutována byla také možnost krátkodobých stáží v nemocnicích v ČR pro kambodžské lékaře. Ministr v této záležitosti vypraví dopis se specifikací námětů spolupráce – jednalo se o reakci na konkrétní nabídku spolupráce ze strany senátora Žaloudíka.

Návštěva nemocnice Caritas Takeo Eye Hospital a hlavní spádové nemocnice v provincii Takeo. Zástupci obou nemocnic představili delegaci současný stav poskytování zdravotnických služeb, dosavadní vztahy s Českou republikou a povahu rozvojových projektů realizovaných v provincii Takeo. Na oční klinice byla testována možnost vyslání mladých kambodžských odborníků do ČR k výcviku v léčbě diabetické rethinopatie. Shoda v obou zdravotnických zařízeních byla na filosofii: nejprve vzdělání specialistů (ideálně celý tým ve složení lékař, asistent, sestra), na které mohou navázat dodávky přístrojů a zařízení.

Jednání na Ministerstvu sociálních věcí, veteránů a rehabilitace mládeže vedl státní tajemník Nim Thoth, který velmi podrobně představil současnou vládní politiku a priority v oblasti sociálních věcí (včetně systému sociálního zabezpečení pro děti, sirotky, seniory a veterány).

Jednání na Ministerstvu školství, mládeže a sportu bylo vedeno státním tajemníkem Pith Chamnanem. Ten zdůraznil nedávné provedení zásadních školských reforem a nově kladený důraz na kvalitu vzdělání kambodžských pedagogů a jejich studentů. Diskutoval rovněž se členy delegace o negativním vlivu éry Rudých Khmerů na vzdělanost Kambodžanů a o záměru vlády promítnout i tuto etapu relativně nedávné kambodžské minulosti do výuky mládeže.

Jednání na Ministerstvu zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce vedl úřadující ministr Ouch Borith. Informoval delegaci o současných zahraničně politických vztazích. Během jednání VZÚ Phnompenh požádal o spěšnou reakci ze strany MZV na návrhy dvou MoU týkajících se obecné spolupráce mezi MZV obou zemí (gesce ASIE) a rozvojové spolupráce (gesce ORS).

Zapsala: Václava Brabcová, tajemnice VZSP

Schválil: Ivo Bárek, místopředseda Senátu P ČR