Zpráva o činnosti Výboru pro záležitosti Evropské unie za rok 2017

V 11. funkčního období pracoval Výbor pro záležitosti Evropské unie Senátu PČR (dále jen „výbor“) v počtu 10 členů. Funkci předsedy výboru vykonával senátor Václav Hampl, funkce místopředsedů výboru pak senátoři Jaroslav Doubrava, Vladimír Plaček a senátorka Eva Syková. Dalšími členy výboru byli senátoři Jiří Dušek, Tomáš Grulich, Šárka Jelínková, Luděk Jeništa, Libor Michálek a Petr Orel.

Projednávání „evropské agendy“

Rozdělení odpovědnosti za konkrétní odborné oblasti práva Evropské unie (dále jen „EU“) jednotlivým členům výboru zůstalo ve druhém roce 11. funkčního období beze změn.

Výbor je dle § 36 odst. 3 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, určen příslušným pro projednávání návrhů legislativních aktů a závazných opatření orgánů EU. Vláda výbor pravidelně informuje o zahájení a průběhu jednání o změně smluv, na nichž je založena EU, a o předběžných stanoviscích k návrhům legislativních aktů a komunikačním dokumentům EU a o stavu jejich projednávání.

Výbor v roce 2017 na svých 14 schůzích na základě výběru z týdenních přehledů obsahujících návrhy legislativních aktů a komunikační dokumenty EU projednal celkem 83 evropských dokumentů, z toho 54 návrhů legislativních aktů, 21 komunikačních dokumentů a 8 dokumentů jiné povahy.

Výbor svým usnesením vzal 8 evropských dokumentů po projednání na vědomí, čímž umožnil uvolnění vládou vznesené parlamentní výhrady v Radě EU. Jednalo se o 3 návrhy legislativních aktů a 5 komunikačních dokumentů.

Vzhledem k tomu, že usnesení výboru v evropské agendě nepředstavuje vyjádření Senátu jako komory Parlamentu, jsou přijatá usnesení výboru pouze doporučením, které na návrh výboru případně schválí Senát na plenárním zasedání. V roce 2017 výbor přijal doporučení k vyjádření Senátu k 74 evropským dokumentům. Jednalo se o 51 návrhů legislativních aktů, 16 komunikačních dokumentů a 7 dokumentů jiné povahy.

V roce 2017 nebylo výborem přijato žádné odůvodněné stanovisko o rozporu návrhu se zásadou subsidiarity.

Výbor také využil své možnosti vyplývající z § 119d odst. 4 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, požádat věcně příslušný výbor či komisi Senátu o stanovisko k projednávanému návrhu legislativního aktu či komunikačnímu dokumentu EU.

V roce 2017 dožádané orgány na žádost výboru projednaly celkem 46 evropských dokumentů, z čehož bylo 36 návrhů legislativních aktů, 7 komunikačních dokumentů a 3 dokumenty jiné povahy. Konkrétně se jednalo o Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu (26 návrhů legislativních aktů, 1 dokument jiné povahy), Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice (4 návrhy legislativních aktů, 5 komunikačních dokumentů, 1 dokument jiné povahy), Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku (2 návrhy legislativních aktů, 2 komunikační dokumenty, 1 dokument jiné povahy), Ústavně-právní výbor (4 návrhy legislativních aktů), Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí (5 návrhů legislativních aktů).

Výbor byl v roce 2017 také dožádaným orgánem v případě 1 dokumentu jiné povahy, kdy byl požádán o stanovisko Výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Výbor byl i v roce 2017 pravidelně informován o pozicích vlády ČR, o programu jednání a následně výsledcích jednotlivých Evropských rad, které se uskutečnily ve dnech 15. – 16. prosince 2016, 3. února 2017, 9. – 10. března 2017, 25. března 2017, 29. dubna 2017, 22. – 23. června 2017, 19. - 20. října 2017, 14. – 15. prosince 2017.

Seznámil se také s výsledky pátého summitu Východního partnerství, který se uskutečnil dne 24. listopadu 2017.

Výbor se dále zabýval:

  • Vládním návrhem na vyslovení předchozího souhlasu s návrhem rozhodnutí Rady, kterým se stanovuje víceletý rámec pro Agenturu EU pro základní práva na období 2018 – 2022 (senátní tisk č. 88);
  • Vládním návrhem, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou na jedné straně a EU a jejími členskými státy na straně druhé (senátní tisk č. 38);
  • Zprávou o realizaci Národního programu reforem ČR 2016 včetně provádění doporučení Rady EU z roku 2016;
  • Konvergenčním programem České republiky aktualizace duben 2017 (senátní tisk č. 96);
  • Národním programem reforem České republiky pro rok 2017;
  • Zprávou vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za rok 2016 (senátní tisk č. 69);
  • Zprávou o vývoji Evropské unie v roce 2016 (senátní tisk č. 107).

Výbor si také vyslechl:

  • Informaci velvyslance Maltské republiky J. E. pana Godfreye A. Pirotty o prioritách maltského předsednictví v Radě EU;
  • Informaci velvyslance Estonské republiky J. E. pana Stena Schwedeho o prioritách estonského předsednictví v Radě EU;
  • Zprávu o činnosti vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU Martina Smolka za rok 2016;
  • Výroční zprávu Eurojustu za rok 2015 a 2016 – uvedl: Lukáš Starý, národní člen ČR v Eurojustu;
  • Výroční zprávu Evropského účetního dvora o plnění rozpočtu EU a evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2016 – uvedl: Jan Gregor, člen Evropského účetního dvora;
  • Informací vlády ČR o přípravě rámcové pozice k diskusnímu dokumentu o sociálním rozměru Evropy.

Výbor pokračoval v diskusích s odbornou i širokou veřejností a společně s Konsorciem nevládních organizací pracujících s migranty v ČR uspořádal panelovou diskusi na téma „Společná evropská azylová politika: trendy a perspektivy“, jejímž cílem bylo přispět do diskuze v ČR na toto téma a zodpovědět několik zásadních otázek – Jaká je budoucnost společného azylového systému? Podaří se plně vymáhat stávající pravidla? Změní se Dublinské nařízení směrem k větší solidaritě mezi členskými státy? Nebo naopak dojde k opětovnému posílení členských států v této věci? Jaký dopad to bude mít na Schengenský systém volného pohybu osob? Jaké pozice bude nadále zastávat ČR a proč?

V rámci diskuze se svými příspěvky vystoupili předseda Výboru pro záležitosti EU Václav Hampl, poslanec Evropského parlamentu Luděk Niedermayer, ředitel Odboru poradců a poradkyň předsedy vlády Vladimír Špidla, vedoucí Oddělení azylové legislativy Ministerstva vnitra Nataša Chmelíčková a polici officer Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty Tomáš Jungwirth.

Výbor uspořádal v roce 2017 dvě výjezdní zasedání:

  • ve dnech 19 – 21. června 2017 na Vlašimsko pod záštitou senátora Luďka Jeništy;
  • ve dnech 6. – 7. listopadu 2017 na Brněnsko pod záštitou senátora Jiřího Duška.

Další zahraničně politické aktivity

Výbor v uplynulém roce uskutečnil několik výborových zahraničních cest – do Rakouska (9. – 10. 5. 2017), Kosova, Černé Hory a Srbska (5. – 8. 6. 2017) a na Ukrajinu (8. – 10. 10. 2017).

Cílem cest bylo především navázání osobních kontaktů se zástupci partnerských parlamentních výborů, výměna názorů na současné problémy EU, seznámení se s aktuální politickou a ekonomickou situací zemí Západního Balkánu a jedné ze zemí Východního partnerství.

Členové výboru se dále jednotlivě zúčastnili následujících akcí konferenčního charakteru:

  • Setkání výborů pro evropské záležitosti parlamentů zemí Visegrádské čtyřky (V4) na Slovensku a v Maďarsku (předseda výboru Václav Hampl, místopředseda výboru Jaroslav Doubrava, místopředsedkyně výboru Eva Syková);
  • Setkání předsednictva Konference výborů pro evropské záležitosti parlamentů členských zemí EU a LVII. a LVIII. Konference výborů pro evropské záležitosti parlamentů zemí EU (COSAC) na Maltě spojené s návštěvou Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu /EASO/ a v Estonsku spojené s návštěvou Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva /„eu-LISA“/ (předseda výboru Václav Hampl, místopředsedkyně výboru Eva Syková, místopředseda výboru Jaroslav Doubrava);
  • Mimořádné konference předsedů parlamentů při příležitosti 60. výročí podpisu Římských smluv v Itálii (předseda výboru Václav Hampl);
  • Meziparlamentního setkání pořádaného Výborem pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu (AFCO) v Belgii (předseda výboru Václav Hampl);
  • Mezinárodní konference k výročí Charty 77 a úmrtí Jana Patočky v Belgii (předseda výboru Václav Hampl);
  • Návštěvy hotspotu Pozzallo na Sicílii v rámci delegace COSAC (předseda výboru Václav Hampl);
  • Konference na vysoké úrovni k managementu migrace a meziparlamentního výborového jednání Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu (LIBE) na téma „Zřízení mechanismu EU k demokracii, vládě práva a základním právům“ v Belgii (předseda výboru Václav Hampl);
  • Meziparlamentní konference ke stabilitě, ekonomické koordinaci a vládnutí v EU v Estonsku (senátor Libor Michálek);
  • Meziparlamentního zasedání pořádaného Zahraničním výborem Evropského parlamentu (AFET) na téma „Perspektivy evropské integrace“ v Belgii (předseda výboru Václav Hampl);
  • Každoročního celosvětového summitu žen v politických funkcích na Islandu (místopředsedkyně výboru Eva Syková).

Výbor přijal tyto zahraniční delegace a politiky:

  • 1. místopředsedu Národní rady Rakouské republiky Karlheinze Kopfa;
  • členku Evropské komise zodpovědnou za vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbietu Bieńkowskou;
  • členku Evropské komise zodpovědnou za spravedlnost, ochranu spotřebitele a otázky rovnosti pohlaví Věru Jourovou;
  • ministra zahraničních věcí Portugalska Augusta Santose Silvu;
  • zástupce ředitele Generálního ředitelství pro obchod Evropské komise Maura Petriccione;
  • náměstka ministra zahraničních věcí Gruzie Vachtanga Macharoblišviliho;
  • delegaci Výboru pro zahraniční politiku a evropskou integraci Parlamentu Moldavska;
  • delegaci poslanců vedoucích pracovníků parlamentů Srbska, Albánie, Kosova, Bosny a Hercegoviny, Makedonie a Černí Hory;
  • vedoucí vyjednávacího týmu pro přistoupení Srbska do EU Tanju Miščević;
  • ředitelky škol z neokupované části Doněcké oblasti Ukrajiny
  • a další.

Předseda výboru Václav Hampl se dále mj. zúčastnil setkání s předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem, které pořádal předseda Senátu Milan Štěch společně s předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem v prostorách Senátu.

V Praze dne 17. ledna 2018

Schválil: Václav Hampl, předseda výboru

Zpracovala: Štěpánka Götthansová, tajemnice výboru