Zpráva o činnosti Senátu a jeho orgánů v roce 2017

Obsah


Úvod

Tato zpráva navazuje na předchozí zprávu o činnosti Senátu a mapuje činnost Senátu od 1. ledna 2017 do konce roku 2017. Jedná se tedy o hlavní část 11. funkčního období.

Opakované a doplňovací volby do Senátu v roce 2017

Nejvyšší správní soud prohlásil volby na Mostecku konané na podzim roku 2016, ve kterých byla opětovně zvolena senátorka Alena Dernerová, za neplatné. V opakovaných volbách, které se uskutečnily 27. – 28. ledna 2017, byla senátorkou znovu zvolena Alena Dernerová, a to v 1. kole (získala 54,90 % hlasů). Úvod 5. schůze Senátu byl věnován senátorce Aleně Dernerové, která zvítězila v 1. kole opakovaných voleb ve volebním obvodu Most. Nejprve složila slib a následně byla zvolena členkou Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, ve kterém působila i v předchozím volebním období. Senát je tak opět kompletní.

V říjnových volbách do Poslanecké sněmovny byl z osmnáctého místa kandidátky Ano 2011 v Královéhradeckém kraji "vykroužkován" pan senátor Jiří Hlavatý, který se tak stal poslancem. Tím mu však zanikl mandát senátora. Doplňovací volby do Senátu pak vyhlásil prezident republiky na 5. – 6. ledna 2018.

Ke dni 31. prosince 2017 bylo tedy složení senátorských klubů následující: senátorský klub ČSSD – 25 členů, senátorský klub KDU-ČSL 16 členů, senátorský klub Starostové a nezávislí 11 senátorů, senátorský klub ODS – 10 členů, senátorský klub ANO 6 senátorů, Klub nezávislých senátorů 5 senátorů, a 7 senátorů nebylo zařazeno do žádného klubu. Aktuální složení senátorských klubů lze najít na www.senat.cz.

Graf č. 1: Složení senátorských klubů

Grafické znázornění počtu členů senátorských klubů ke dni 31. prosince 2017

Legislativní proces

Celkový přehled legislativní činnosti Senátu od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017 je uveden v těchto tabulkách (Tab. č. 1, Tab. č. 2).

Ve sledovaném období se konalo 8 schůzí Senátu. Senát projednal celkem 107 návrhů zákonů.

Ze 107 postoupených návrhů zákonů Senát schválil 83 návrhů zákonů. Při projednávání 1 návrhu zákona Senát vyjádřil vůli se jím nezabývat (vyjádření vůle nezabývat se návrhem zákona má pro návrh zákona stejný následek jako jeho schválení). Senátem nebylo přijato usnesení k 5 návrhům zákonů. S pozměňovacími návrhy bylo Poslanecké sněmovně vráceno 12 návrhů zákonů, přičemž Poslanecká sněmovna v 6 případech schválila návrh zákona ve znění senátních pozměňovacích návrhů, ve 3 případech setrvala na svém původním znění a ve 3 případech nebyl návrh zákona schválen. Senát zamítl 5 návrhů zákonů. Ve sledovaném období se Senát zabýval 1 návrhem ústavního zákona. Senát k tomuto návrhu zákona nepřijal usnesení.

Graf č. 2: Senátem projednané návrhy zákonů v roce 2017

Grafické znázornění procentuálního podílu výsledků projednávání zákonů v roce 2017

Graf č. 3: Zákony vrácené Senátem Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy v roce 2017

Grafické znázornění procentuálního podílu zákonů vrácených Senátem Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy v roce 2017

Podrobněji bychom se rádi zmínili o následujících návrzích:

Senát podpořil pozice obcí v národních parcích

Na počátku se Senát intenzivně věnoval novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo životního prostředí přistoupilo ke zpracování novely zákona, která zastává zcela novou koncepci, a to zahrnout právní úpravu všech národních parků na území České republiky do zákona o ochraně přírody a krajiny a přijmout jednotná pravidla pro všechny národní parky. Cílem je zajistit maximální účelnost při procesu vyhlašování národních parků jakožto nejcennějších přírodních oblastí a předejít administrativně náročnému procesu vyhlašování národních parků samostatnými zákony. Největší pozornost byla věnována šumavskému národnímu parku a předkladatel se pokusil najít kompromis mezi krajními názory dlouhodobě znesvářených skupin. Zatímco první skupina upřednostňuje ochranu přírody a vymezení co největší bezzásahové plochy národního parku, druhá skupina cílí na maximálně možné využití území parku pro běžný život (rozvoj sídelních útvarů, turistika, využití lesů pro těžbu, aktivní ochrana porostů před škůdci). Obsahem návrhu zákona je především stanovení dlouhodobých cílů ochrany národních parků a poslání národních parků (včetně trvale udržitelného rozvoje či turistického využívání šetrného k přírodě).

Rozprava k tomuto návrhu zákona trvala několik hodin. Se svými příspěvky a názory vystoupila řada senátorů. Senátor Jan Látka konstatoval, že „snahou lidí, kteří to se Šumavou myslí dobře, je obnovit v národním parku přirozenou rovnováhu, která byla narušena počátkem roku 2007, kdy se Šumavou prohnal orkán Kyrill, který polámal více než milion stromů. Novela způsobí vynucení těžby dřeva v NP Šumava a snížení retenční schopnosti lesů“. Senátor Miloš Vystrčil kritizoval, že po přijetí zákona budou mít obce menší pravomoci. „Obec ztrácí možnost ovlivnit, zda bude na jejím území vyhlášeno zvlášť chráněné území. Je to monarchistický přístup k ochraně krajiny,“ prohlásil. Předseda Senátu Milan Štěch uvedl: „Chceme mít Šumavu krásnou, chceme tam jezdit, ale nesmíme zapomínat, že jsou taky lidé, kteří tam nechtějí jenom jezdit a nechtějí se tam jenom rekreovat, ale chtějí tam žít.“. Naproti tomu senátorka Jitka Seitlová je přesvědčena, „že zákon, který před námi leží, je po velmi dlouhé debatě kompromisem a krokem vpřed.“.

Po skončení rozpravy pak senátoři přijali řadu pozměňovacích návrhů a většinou 54 senátorů vrátili návrh zákona do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy. Poslanecká sněmovna však schválila návrh zákona ve svém původním znění.

Od 31. května, který je mezinárodním dnem bez tabáku, se přestalo kouřit v restauracích

Dalším hojně diskutovaným návrhem zákona byla novela zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Senátu byl předložen v podobě, která vychází z materiálu, jenž byl již dříve projednán ve Sněmovně jako sněmovní tisk č. 508, avšak ve třetím čtení, po schválení řady pozměňovacích návrhů, nebyl v závěrečném hlasování přijat.

Následně vláda schválila nový návrh zákona, do kterého promítla většinu poslaneckých pozměňovacích návrhů. Výjimkou byl návrh poslance Bendy, který umožňoval v provozovnách kouření ve stavebně oddělených prostorech vyhrazených ke kouření. Deklarovaným cílem je především prohloubení a zavedení dalších opatření směřujících k ochraně zdraví občanů před škodlivými účinky užívání tabáku, alkoholu a jiných návykových látek a snaha o snížení škod souvisejících s užíváním těchto látek.

I k tomuto bodu se vedla rozsáhlá diskuze, která se týkala nejen tradičního sporu kuřáci versus nekuřáci, ale řešila i další sporné body zákona. Senátor Jiří Čunek například kritizoval ustanovení, které říká: „Zakazuje se prodávat nebo podávat alkoholický nápoj osobě, o níž lze důvodně předpokládat, že alkoholický nápoj vzápětí požije a následně bude vykonávat činnost, při níž by vzhledem k předchozímu požití alkoholického nápoje mohla ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek.“. Senátor Jiří Dienstbier na tuto výtku reagoval poznámkou, že v praxi bude uplatňování tohoto odstavce těžce prokazovatelné. Senátor Miroslav Nenutil se následně podivil nad tím, proč se pak taková právní úprava vůbec přijímá, když nebude v praxi vymáhána.

Senátor Zdeněk Papoušek mezi argumenty, proč nemůže podpořit přijetí tohoto zákona, uvedl, že „Právo na svobodu a majetek jsou základní lidská práva, dávno definovaná a stojící v základu demokratických společností. Začneme-li od těchto práv ustupovat, ředit je, je to cesta do pekla.“ Naopak senátor Luděk Jeništa konstatoval, že „Lidé dělají spoustu škodlivých věcí. Kouření je jedno z nich. Pití alkoholu, drogy, špatné stravování atd. Ale je potřeba rozlišit, zdali tímto svým konáním škodí pouze sobě, nebo zdali škodí i svému okolí. Tady, v tomto případě, je to samozřejmě jasné.“ Lékaři, kterých je mezi senátory řada, například senátorka Emmerová, senátoři Žaloudík, Plaček či Malý, upozorňovali na to, jaké má aktivní i pasivní kouření dopady na zdraví člověka. Senátor Ivo Valenta ve své kritické řeči nazval tento návrh zákonem protikuřáckým, protihospodským a taky proti svobodnému rozhodování.

Rozprava nezměnila názor většiny senátorů a návrh zákona byl většinou 45 hlasů z 68 přítomných schválen ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Senát minimalizuje chyby v zákoně o registru smluv

Novela zákona o registru smluv byla původně jednobodová novela, jejímž cílem bylo vyjmout z působnosti zákona o registru smluv národní podniky (respektive Budějovický Budvar, který je k dnešnímu dni v zásadě jediným životaschopným zástupcem této skupiny povinných subjektů). V Poslanecké sněmovně byla původní novela kompletně nahrazena celkem 7 novelizačními body a novým vymezením účinnosti, díky čemu by došlo oproti původnímu záměru zejména k rozšíření výjimek z jeho působnosti. Pozměňovacími návrhy přidanými v Poslanecké sněmovně došlo k vynětí státních podniků a národních podniků z působnosti tohoto zákona. Seznam smluv, na které se povinnost uveřejnění v registru smluv dále nevztahuje, se rozšiřuje například o některé smlouvy, jejichž smluvní stranou je Český rozhlas nebo Česká televize, dále o smlouvy, je-li jejich smluvní stranou dobrovolný svazek obcí, jehož členem není obec s rozšířenou působností a tak dále.

Od samého počátku bylo jasné, že projednávání tohoto bodu na plénu Senátu bude tím pověstným „prubířským kamenem“. A tak se také stalo, o této novele se jednalo celé odpoledne a k závěrečnému hlasování se senátoři dostali po 19. hodině, tedy v době, kdy Senát jedná pouze, pokud o tom explicitně rozhodne. Rozprava byla široká a bouřlivá. Například senátor Radko Martínek navrhl zákon jako celek zrušit, senátor Petr Vícha jej označil za „paskvil, který brání v mnoha odvětvích normálnímu životu“. Senátor Tomáš Jirsa zase řekl, že „Situace, která vnikla kolem tohoto zákona, hraničí s vydíráním.“. Tím mínil rozsáhlou kampaň, která se vedla na billboardech v ulicích. Jeden z navrhovatelů, poslanec Petr Kudela, zase uvedl, že největší slabinou zákona je, že vznikl jako poslanecká iniciativa. Návrat zákona do původní, neokleštěné, podoby navrhl senátor Jaroslav Větrovský.

V hlasování pak senátoři zrušili plošné výjimky ze zveřejňování smluv a rozšířili povinnost zveřejnovat smlouvy i pro instituce jako jsou Kancelář Senátu, Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář prezidenta republiky. Přestože byl zákon s pozměňovacími návrhy vrácen Poslanecké sněmovně v dubnu, Poslanecká sněmovna o návrhu další čtyři a půl měsíce nejednala.

Učinila tak dle mínění Senátu v rozporu s pravidly stanovenými Ústavou ČR i vlastním jednacím řádem, který stanoví povinnost o vráceném návrhu hlasovat na nejbližší schůzi. Naopak ve zrychlené proceduře přijala Poslanecká sněmovna novou legislativní úpravu, kterou Senát projednal na své 8. schůzi a nepřijal k ní žádné usnesení. Zároveň vyzval Poslaneckou sněmovnu, aby dokončila projednávání původní novely zákona. Jak konstatovala Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury, Poslanecká sněmovna samozřejmě nemůže být nucena schválit návrh zákona, který nechce. K případnému „neschválení“ však má dojít Ústavou stanoveným postupem, a nikoliv pouhou nečinností, případně blokováním doplnění pořadu schůze. Meritorní projednávání každého návrhu zákona v každé fázi zákonodárného procesu je spojeno s možností diskuse o veřejných politikách, kladech a záporech navrhované právní úpravy, s informováním veřejnosti i přesvědčováním naslouchajících členů zákonodárného sboru. Odkládání projednání Senátem zamítnutých či vrácených návrhů zákonů, ač k němu v Poslanecké sněmovně navzdory jasně formulované ústavní a zákonné regulaci příležitostně dochází, eliminuje možnost přesvědčit většinu, a tím oslabuje pozici politické menšiny. Poslanecká sněmovna se návrhem zákona opětovně zabývala na své dne 5. 9. 2017 a nepřijala k návrhu zákona usnesení. Ten tudíž nebyl schválen.

Kariérní řád učitelů nebyl schválen

Při projednávání novely zákona o pedagogických pracovnících, který řeší mediálně známý karierní řád učitelů, Poslanecká sněmovna neschválila ani změny navržené Senátem, ani nedokázala schválit své původní znění, a tak projednávání této novely skončilo bez výsledku.

Občanské průkazy v budoucnu jen s čipem

Vládou předložený návrh zákona je návrhem řešení pro zavedení státem zaručeného prostředku vzdáleného prokázání identity, které je v souladu s Nařízením o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu. Nejvhodnějším nosičem pro elektronickou identifikaci je občanský průkaz, kterým občané prokazují svoji totožnost. Občan se pak svobodně rozhodne, zda bude občanský průkaz používat k prokázání své elektronické identifikace, či nikoli. Během projednávání v Poslanecké sněmovně bylo několikrát zmíněno, že v případě přijetí zákona o elektronické identifikaci bude nutné změnit také nyní novelizovaný zákon o občanských průkazech. Vlastní jednání v Senátu bylo krátké, po úvodním slovu ministra vnitra a zpravodaje Ústavně-právního výboru senátoři návrh zákona schválili.

Senát pro regulaci v oblasti zprostředkování zaměstnání

Vládní návrh novely zákona o zaměstnanosti provádí sérii změn zejména v oblasti zprostředkování zaměstnání agenturami práce, plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, poskytování příspěvku na vyhrazení společensky účelného pracovního místa, výkonu tzv. nekolidujících zaměstnání, ochrany soukromí zaměstnanců a ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Při projednávání zákona v Poslanecké sněmovně došlo k vložení úpravy dalších oblastí (povinnosti uchazečů o zaměstnání v dočasné pracovní neschopnosti plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, rozšíření diskriminačních důvodů, jakož i oblast agenturního zaměstnávání cizinců). Rovněž tento návrh zákona senátoři velkou většinou přítomných schválili.

Senátoři podpořili zákaz kožešinových farem, schválili však kompenzaci pro jejich majitele

Na své 8. schůzi Senát vrátil Poslanecké sněmovně 2 návrhy zákonů. Prvním z nich byla novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ke které Senát přijal pozměňovací návrhy opravující chyby vzniklé ze souběžného projednávání dvou novel tohoto zákona. Druhým pak novela zákona o zpravodajských službách České republiky, ve kterém oproti změnám navrženým Poslaneckou sněmovnou Senát vrátil Vojenskému zpravodajství působnost i v oblasti informací majících původ v zahraničí důležitých nejen pro obranu, ale i pro bezpečnost České republiky. Oba návrhy zákona Poslanecká sněmovna schválila ve znění Senátu.

Další tři návrhy, a to novelu zákona o elektronických komunikacích, novelu zákona o České obchodní inspekci a novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání, senátorky a senátoři i přes výhrady, které zazněly v rozpravě, nakonec schválili. U posledně jmenované novely se střetli zastánci zákazu chovu kožešinových zvířat, dle jejichž mínění kožešiny již neplní svou původní praktickou funkci ochrany před mrazem a jsou plně nahraditelné umělými materiály, a odpůrci zákazu, kteří argumentují tím, že většina evropských zemí žádný zákaz doposud nemá a že provozovatelé farem museli do uzpůsobení chovu investovat významné finanční prostředky a zákazem bude omezena jejich svoboda podnikání.

25 let čekání na zákon o styku Sněmovny a Senátu je u konce

Ústava již od svého přijetí předvídala existenci zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek, a to jako jeden z právních předpisů v režimu čl. 40 Ústavy, to znamená zákonů, k jejichž přijetí je třeba souhlasu obou komor. Přes opakované pokusy Senátu, nebyl tento zákon dosud schválen.

Nejvýznamnější změnou oproti současnému stavu je projednávání ústavních a právě „čtyřicítkových“ zákonů systémem tzv. „člunku“, který má umožnit, aby Sněmovna a Senát podobu těchto norem navzájem dolaďovaly a dosáhly tak Ústavou předepsané shody na jejich obsahu. Norma také předpokládá, že pověření poslanci by v Senátu mohli zdůvodnit změny zákonů, které přijala Sněmovna. Ve stejném postavení by byli senátoři ve Sněmovně. Ti se dnes již schůzí účastní, Sněmovna však s nimi vyslovuje souhlas. Nově budou moci vzniknout společné pracovní skupiny obou komor parlamentu kvůli projednávání evropských předpisů. Jejich členy by navíc mohli být i zástupci odborné veřejnosti. Ano, ne všechny návrhy, které senátoři do stykového zákona včlenili, byly v Poslanecké sněmovně přijaty, řadu z nich Poslanecká sněmovna odmítla (jeden vypuštěný paragraf obsahoval pravidlo, že si komory budou navzájem zasílat tzv. úplná znění, tj. platná znění návrhu novely zákona s vyznačením jimi učiněných změn, což by velmi usnadnilo práci zákonodárců).

Přestože měli senátoři výhrady k několika zásahům Poslanecké sněmovny, nakonec ho velkou většinou schválili a po podpisu prezidenta a poté, co vyšel ve Sbírce zákonů, skončil jeden z posledních dluhů vůči Ústavě České republiky.

Senát odmítl nový zákon o řízení a finanční kontrole ve veřejné správě

Tento návrh zákona měl zrušit a nahradit dosud platný zákon o finanční kontrole ve veřejné správě a částečně měl transponovat směrnici EU z roku 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, přičemž dle informací uvedených v důvodové zprávě bylo České republice v lednu 2014 zasláno formální upozornění na nedodržení transpoziční lhůty.

Rozprava k tomuto návrhu zákona byla nesmírně bohatá. Předseda klubu ČSSD Petr Vícha poukázal například na to, že zákon neomezí duplicitní kontroly stejné věci různými státními orgány, což horní komora požadovala. „Tento zákon neodstraňuje jedinou duplicitu“, řekl. Zároveň také poznamenal, že kontrola je v novém zákoně popsána ve 30 paragrafech, zatímco v nynějším platném zákoně na to stačí paragrafů 9. Podobně senátor Miloš Vystrčil nešetřil kritikou. „Narostla byrokracie, narostly duplicity, systém se stává složitější a přibyly další instituce, které dosud v zákoně o kontrole veřejných financí nebyly,“ prohlásil. Není tedy divu, že v závěrečném hlasování se Senát vyslovil proti přijetí takového zákona a zamítl ho. Stejně dopadl i prováděcí zákon, který nepřijetím nosného zákona ztratil smysl.

Poslanecká sněmovna nenašla potřebnou většinu sto a jednoho hlasu a tak se jí nepodařilo přehlasovat veto Senátu.

Senátoři vyjádřili nesouhlas s posílením pravomocí pro Hospodářskou komoru a Agrární komory

Obsahem návrhu zákona bylo vytvoření právního elektronického systému pro podnikatele pod správou Hospodářské komory ČR, ve kterém by byl veden a zveřejňován přehled povinností podnikatelů. Podle této právní úpravy by navíc všichni navrhovatelé zákonů a pozměňovacích návrhů k nim měli vždy zpracovat samostatnou přílohu, která bude sumarizovat veškeré povinnosti podnikatelů.

V rozpravě k tomuto zákonu vystoupil jako první senátor Jiří Dienstbier, který uvedl, že „je až zarážející, kolik principů ústavního pořádku tento zákon porušuje. Jednak je to zásah do dělby moci, když návrh zákona předpokládá, že vláda svým nařízením stanoví strukturu právního předpisu, závaznou i pro zákonodárný orgán, tedy pro parlament, jeho obě komory, což je zcela nepřípustné. Zároveň se v tomto případě jedná i o zásah do práva na samosprávu územních samosprávných celků, protože vláda nařízením nemůže zasahovat do samosprávné působnosti krajů a obcí.“ Naproti tomu senátor Miloš Vystrčil původně uvažoval o podání návrhu na schválení. Podle jeho názoru „bychom měli být tady v Senátu schopni se zdržet některých, řekněme, populistických kroků“. Na druhou stranu je přesvědčen, že „se v nejbližší době naši podnikatelé dočkají nějakého rozumného kroku, kterým jim umožní se v té právní džungli orientovat“.

Senát nakonec tento návrh zákona zamítl a vzhledem k tomu, že se k němu Poslanecká sněmovna nestihla do konce svého volebního období sejít, tak i tento zákon společně se všemi ostatními, které Poslanecká sněmovna před volbami neprojednala, legislativním žargonem řečeno „spadl pod stůl“.

Regulace držení zbraní rozděluje Senát i veřejnost

Senát projednal také změnu ústavního zákona o bezpečnosti České republiky /senátní tisk č. 165/. Poslanecká sněmovna z podnětu skupiny poslanců zamýšlela doplnit čl. 3 tak, že občané České republiky mají právo nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo k naplňování úkolů při plnění povinnosti podílet se na zajišťování bezpečnosti České republiky. Rozsah povinností a další podrobnosti stanoví zákon. Toto právo může být zákonem omezeno a zákonem mohou být stanoveny další podmínky jeho výkonu, je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, veřejného pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví nebo pro předcházení trestným činům. Po obsáhlé diskusi, ve které vystoupili zastánci přijetí této změny i její odpůrci, Senát nepřijal usnesení a návrh tak nebyl schválen, jelikož se jednalo o změnu ústavního zákona. V tomto případě nemůže být Senát přehlasován.

Projednávání této novely předcházelo projednání Petice proti regulaci zbraní a sebeobranných prostředků ze strany EU /senátní tisk č. 189/. Senát ve svém usnesení konstatoval, že petice je důvodná; je v zájmu evropských zemí koordinovat úpravu národních zbraňových zákonů, při společném postupu v boji proti terorismu a ochrany obyvatel před teroristy, některé body příslušné evropské směrnice více než boj proti terorismu sledují cíl odzbrojení veřejnosti na úroveň, která je obvyklá v některých členských zemích EU, zbraňová legislativa České republiky je zcela přiměřená a správná, přičemž reflektuje, jak v České republice tradiční právo držet zbraň pro ochranu života, zdraví a majetku, tak aktuální hrozby plynoucí z teroristických útoků a není důvod, aby Česká republika omezovala nad rámec nezbytný pro boj s terorismem právo českých občanů držet zbraň pro osobní obranu. V této souvislosti Senát doporučil vládě, aby při přípravě zákona implementujícího předmětnou Směrnici důsledně dbala na ochranu práv oprávněných držitelů zbraní, zejména pak u těch ustanovení, které nemají souvislost s avizovaným bojem s terorismem.

Senátní iniciativy v roce 2017

V roce 2017 bylo předloženo 10 návrhů zákonů předložených senátory, skupinami senátorů či orgány Senátu (v závěru roku 2016 byly předloženy 3). Informace o aktuálním vývoji projednávání jsou k nalezení pod příslušným číslem senátního či sněmovního tisku.

Návrh senátního návrhu zákona o Ústavním soudu /senátní tisk č. 336/. Navrhovatelkou je senátorka Eliška Wagnerová. Tento tisk byl předložen Senátu dne 27. 9. 2016. Senát návrh zákona přikázal Ústavně-právnímu výboru, který navrhl Senátu vzhledem k blížícímu se konci volebního období Poslanecké sněmovny projednávání návrhu zákona odročit. Senát zařadil tisk na svou 11. schůzi a schválil jej dne 6. 12. 2017. Nyní bude návrh zákona projednáván Poslaneckou sněmovnou /tisk PS č. 30/.

V listopadu 2016 předložila senátorka Jitka Seitlová a další senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 10/. Po projednání ve výborech byl v dubnu 2017 schválen jako senátní návrh zákona a odeslán Poslanecké sněmovně, aby byl schválen již v prvním čtení /sněmovní tisk č. 1108/. Poslanecká sněmovna s návrhem zákona vyslovila souhlas 12. 7. 2017 a po schválení v Senátu byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 15. 9. 2017.

V listopadu 2016 předložil senátor Ivo Valenta a další návrh senátního návrhu zákona, který zrušuje zákon č. 112/2016 Sb., o elektronické evidenci tržeb, a mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích /senátní tisk č. 16/. Senát na své 3. schůzi 14. 12. 2016 návrh senátního návrhu zákona svým usnesením zamítl.

V únoru 2017 předložil senátor Libor Michálek návrh senátního návrhu ústavního zákona, kterým se mění zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /senátní tisk č. 60/. Senát na své 5. schůzi 9. 3. 2017 návrh senátního návrhu ústavního zákona svým usnesením zamítl.

V květnu 2017 předložil senátor Libor Michálek návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 130/. Senát na své 8. schůzi 19. 7. 2017 návrh senátního návrhu zákona přikázal k projednání Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor doporučil předložený tisk schválit plénu Senátu. Senát zařadil tisk na svou 11. schůzi a schválil jej dne 7. 12. 2017. Nyní bude návrh zákona projednáván Poslaneckou sněmovnou /tisk PS č. 32/.

V srpnu 2017 předložil senátor Vladimír Plaček a další návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších zákonů /senátní tisk č. 190/. Senát na své 10. schůzi 12. 10. 2017 návrh senátního návrhu zákona přikázal k projednání Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který jej projednal. Senát zařadil tisk na svou 11. schůzi a schválil jej dne 7. 12. 2017. Nyní bude návrh zákona projednáván Poslaneckou sněmovnou /tisk PS č. 31/.

V srpnu 2017 předložil senátor Vladimír Plaček a další návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 70/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších zákonů /senátní tisk č. 191/. Senát na své 10. schůzi 12. 10. 2017 návrh senátního návrhu zákona přikázal k projednání Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Senát zařadil tisk na svou 11. schůzi a schválil jej dne 6. 12. 2017. Zároveň navrhl Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v 1. čtení /tisk PS č. 30tisk PS č. 27/. V souvislosti s projednáváním tohoto návrhu zákona přijal Senát doprovodné usnesení, ve kterém konstatoval, že považuje efektivní, moderní elektronickou preskripci za vysokou prioritu v oblasti zdravotnictví; vyjádřil proto lítost nad nedostatečnou připraveností systému elektronické preskripce v době krátce před původní účinností zákona č. 70/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších zákonů a důrazně vyzval Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv k urychlení přípravy systému tak, aby byla minimalizována rizika masivního náběhu povinné e-preskripce a maximalizován prospěch zejména pro pacienty, popř. i pro lékaře a lékárníky.

V září 2017 předložil senátor Ivo Valenta a další návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích /senátní tisk č. 193/. Senát na své 10. schůzi 12. 10. 2017 návrh senátního návrhu zákona přikázal k projednání Ústavně-právnímu výboru a Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbory prozatím nepřijaly usnesení.

V říjnu 2017 předložila senátorka Alena Dernerová a senátor Vladimír Plaček návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 206/. Senát tento návrh zákona přikázal na své 11. schůzi dne 7. 12. 2017 Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

V říjnu 2017 předložili senátoři Vladimír Plaček a Jiří Vosecký návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 207/. Senát tento návrh zákona přikázal na své 11. schůzi dne 7. 12. 2017 Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

V říjnu 2017 předložil senátor Vladimír Plaček a další návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony /senátní tisk č. 208/.

V říjnu 2017 předložil senátor Milan Štěch a další návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 209/. Senát tento návrh zákona přikázal na své 11. schůzi dne 7. 12. 2017 Ústavně-právnímu výboru a Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

V závěru měsíce listopadu podala skupina senátorů v čele se senátorem Liborem Michálkem novelu zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 213/. Senát na své 11. schůzi 7. 12. 2017 návrh senátního návrhu zákona v 1. čtení zamítl.

Senátní návrhy zákonů předložené Poslanecké sněmovně v jejím 7. volebním období (2013 – 2017):

Senát předložil celkem 23 senátních iniciativ, Poslanecká sněmovna z nich schválila a ve Sbírce zákonů bylo vyhlášeno 8, 1 návrh zákona byl zamítnut, 2 byly vzaty zpět a 12 nebylo vůbec projednáno.

Graf č. 4: Senátní iniciativy

Grafické znázornění výsledku projednávání senátních iniciativ

Mezinárodní smlouvy

Ve sledovaném období, od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016, bylo projednáno Senátem 33 mezinárodních smluv. Senát ke všem těmto smlouvám dal souhlas k ratifikaci s výjimkou vládního návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Královstvím Saúdské Arábie o leteckých dopravních službách. Jelikož je k ratifikaci mezinárodní smlouvy třeba souhlasu Parlamentu, tedy jeho obou komor, znamená to, že bez souhlasu Senátu nemůže být tato mezinárodní smlouva ratifikována.

Evropská agenda

Od přistoupení České republiky k Evropské unii se Senát na základě novely svého jednacího řádu zabývá tzv. evropskou agendou, tj. projednáváním návrhů legislativních aktů, komunikačních dokumentů, návrhů rozhodnutí orgánů EU a stanovisky vlády ČR k těmto dokumentům. Senát pověřil své dva výbory – Výbor pro záležitosti Evropské unie a Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, které se, každý ve své oblasti, dokumenty pravidelně zabývají. Senát jedná prostřednictvím pléna. Všechna výbory přijatá stanoviska či doporučení vztahující se k mandátu vlády ČR pro jednání v institucích EU na návrh těchto výborů projedná Senát na své schůzi. Zařadit evropský bod na pořad jednání schůze Senátu lze také návrhem nejméně 17 senátorů. Stanovisko obsažené ve vyjádření Senátu vláda ČR zohlední při přípravě pozic pro následující jednání o předmětném návrhu v institucích EU.

Usnesení žádného z pověřených ani ostatních výborů Senátu v evropské agendě není považováno za vyjádření Senátu jako komory Parlamentu ČR. Všechna výbory přijatá stanoviska či doporučení vztahující se k evropským legislativním návrhům a dalším dokumentům a k mandátu vlády ČR pro jednání v institucích EU proto na návrh pověřených výborů projedná a případně schválí Senát na plenárním zasedání. Zařadit evropský bod na jednání pléna Senátu lze také návrhem nejméně 17 senátorů. Stanovisko obsažené ve vyjádření Senátu vláda ČR zohlední v přípravě pozic pro následující jednání o předmětném návrhu v institucích EU. Celé znění Výroční zprávy o evropské agendě v Senátu najdete zde.

Celkový počet dokumentů doručených Senátu elektronicky systémem EU Extranet od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 byl cca 40 000, z toho jako relevantních bylo pro VEU do týdenních přehledů zahrnuto a anotováno celkem 604: Návrhy legislativních aktů (NLA) 100, Komunikační dokumenty (K) 302, Jiné (J) 202.

Celkový počet evropských dokumentů zařazených do týdenních přehledů jako relevantních pro možné projednání VZOB byl 166: Mezivládní a další dokumenty (M): 112, Komunikační dokumenty (K): 54.

V roce 2017 VEU projednal celkem 82 dokumentů (54 NLA, 21 K, 7 J) jako pověřený výbor a 1 J dokument jako dožádaný výbor. Výbor postoupil plénu Senátu dokumentů k projednání 74 (51 NLA, 16 K, 7 J). Ostatní dokumenty, 8 (3 NLA, 5 K, 0 J) byly po projednání výborem vzaty na vědomí.

V roce 2017 dožádané výbory na žádost VEU projednaly celkem 46 dokumentů (36 NLA, 7 K, 3 J). Pět dokumentů projednaly dva výboru. VEU jako dožádaný od VZVOB projednal 1 dokument.

V roce 2017 plénum Senátu projednalo celkem 77 dokumentů (51 NLA, 17 K, 8 J 1). Z toho bylo 74 dokumentů (51 NLA, 16 K, 7 J) postoupeno z VEU.

V roce 2017 byly Senátem projednány 3 informace vlády o pozicích vlády na jednání Evropské rady a 4 informace vlády o výsledcích jednání Evropské rady, které se uskutečnily ve dnech 15. – 16. prosince 2016, 3. února 2017, 9. – 10. března 2017, 22. – 23. června 2017, 19. - 20. října 2017, 14. – 15. prosince 2017.

Mimo tyto tradiční informace Senát rovněž projednal Konvergenční program České republiky 2017 /senátní tisk č. 96/, Zprávu o vývoji EU v roce 2016 /senátní tisk č. 107/, Národní program reforem pro rok 2017 /senátní tisk č. 127/, Zprávu vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství ČR v EU za rok 2016 /senátní tisk č. 69/, Komplexní hospodářskou a obchodní dohodou mezi Kanadou a EU, Prohlášení ER o vnějších aspektech migrace a Prohlášení vedoucích představitelů 27 členských států, Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise - Římské prohlášení (25. března 2017).

Se svými prioritami seznámila Senát komisařka Věra Jourová

Lednové schůze Senátu se také zúčastnila členka Evropské komise pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová. Seznámila senátorky a senátory s prioritami Evropské komise i svými vlastními na rok 2017. Uvedla, že jednou z priorit komise je dobudování jednotného digitálního trhu. Ve své oblasti bude posilovat ochranu spotřebitele ve smyslu lepší regulace a zjednodušení legislativy a pracovat dále na zvýšení zaměstnanosti žen a snížení schodku v odměňování.

Ilustrační fotografie z jednání - komisařka Věra Jourová

Petice

Senát Parlamentu ČR projednal i několik tzv. velkých petic (podepsaných více než 10 000 občany), které byly Senátu doručeny. Na 5. schůzi dne 9. 3. 2017 Senát projednal „Zprávu o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2016, Výroční zprávu o podávání informací dle zákona č. 106/1999 Sb. a přehled ostatních podání a dotazů za rok 2016 a Výroční zprávu za rok 2016 pro mediální oblast„ /senátní tisk č. 62/. Zprávu uvedl zpravodaj Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice senátor Jaromír Jermář. Senát k tomuto senátnímu tisku přijal usnesení č. 126 s výsledkem hlasování – bere na vědomí.

Na 6. schůzi dne 20. 4. 2017 Senát projednal „Petici za zachování svépomocné rodičovské ubytovny spravované neziskovými organizacemi Nadačním fondem Klíček a Sdružením Klíček ve Fakultní nemocnici v Motole“ /senátní tisk č. 14/. Tisk uvedla zpravodajka Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice senátorka Zuzana Baudyšová. Senát k tomuto senátnímu tisku přijal usnesení č. 158, ve kterém mimo jiné podpořil zachování a další rozvoj unikátních služeb pro dětské pacienty a jejich rodinné příslušníky ze strany Nadačního fondu Klíček, který tyto služby poskytoval v rámci mnohaleté činnosti v areálu FN Motol provozováním svépomocné rodičovské ubytovny a doporučil zástupcům Nadačního fondu Klíček, vedení FN Motol, případně zástupcům Nadačního fondu Dům Ronalda McDonalda uskutečnit multilaterální setkání, jehož výstupem by měla být kompromisní dohoda týkající se provozování rodičovské ubytovny v areálu FN Motol, na jejímž provozovateli i provozu by panovala všestranná dohoda promítnutá do smlouvy. Zásadním kritériem pro dosažení přijatelného řešení by mělo být zachování a další rozvoj péče a služeb o rodinné příslušníky dětských pacientů, kteří v období hospitalizace svých dětí procházejí obtížnou životní etapou a potřebují zvláštní podporu a pomoc ze strany zdravotního zařízení a dalších nestátních organizací, které takové služby v rámci svého poslání těmto osobám nabízejí.

Na 11. schůzi dne 6. 12. 2017 a 7. 12. 2017 Senát projednal a schválil usnesení ke třem peticím:

„Petice proti regulaci zbraní a sebeobranných prostředků ze strany EU“ /senátní tisk č. 189/. Tisk uvedla zpravodajka Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice senátorka Jaromíra Vítková. Senát k tomuto senátnímu tisku přijal usnesení č. 322, ve kterém konstatoval, že

  • je v zájmu evropských zemí koordinovat úpravu národních zbraňových zákonů, při společném postupu v boji proti terorismu a ochrany obyvatel před teroristy,
  • některé body Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní zjevně nesledují a nemohou naplnit účel boje proti terorismu. Zejména v částech omezujících, či regulujících držení zbraní, které k teroristickým útokům nikdy nebyly použity. A jejich charakter je ani do budoucna k páchání teroristických útoků nepředurčuje,
  • některé body směrnice více než boj proti terorismu sledují cíl odzbrojení veřejnosti na úroveň, která je obvyklá v některých členských zemích EU,
  • zbraňová legislativa České republiky je zcela přiměřená a správná. Reflektující, jak v České republice tradiční právo držet zbraň pro ochranu života, zdraví a majetku, tak aktuální hrozby plynoucí z teroristických útoků,
  • není důvod, aby Česká republika omezovala nad rámec nezbytný pro boj s terorismem právo českých občanů držet zbraň pro osobní obranu;
Ilustrační fotografie z jednání

a doporučil, aby vláda

  • při přípravě zákona implementujícího Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní, důsledně dbala na ochranu práv oprávněných držitelů zbraní, zejména pak u těch částí směrnice, kde omezující či zakazující ustanovení zjevně nemají souvislost s avizovaným bojem s terorismem,
  • urychlila přípravu a projednání nové legislativy, prováděcích zákonů, konkrétně zákona o zbraních, zákona o nakládání se zbraněmi v oblasti vnitřní bezpečnosti a zákona o munici,
  • při přípravě nové legislativy, prováděcích zákonů, konkrétně zákona o zbraních, zákona o nakládání se zbraněmi v oblasti vnitřní bezpečnosti a zákona o munici přihlédla k zpřísnění této legislativy v novele ze dne 15. 6. 2016.

„Petice ‘Za zrušení zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb‘“ /senátní tisk č. 22/. Tisk uvedl zpravodaj Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice senátor Jiří Oberfalzer. Senát k tomuto senátnímu tisku přijal usnesení č. 324, kterým doporučil, aby vláda zvážila možnost změnit zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb tak, že vyjme z evidence tržeb ty podnikající fyzické a právnické osoby, které nedosahují výše ročního obratu 750 tisíc Kč.

„Petice Za změnu tzv. ‘Protikuřáckého zákona‘“ /senátní tisk č. 188/. Tisk uvedl zpravodaj Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice senátor Jiří Oberfalzer. Senát k tomuto senátnímu tisku přijal usnesení č. 325 s výsledkem hlasování – bere na vědomí.

Ilustrační fotografie z jednání

Výroční zprávy, dokumenty či informace projednávané Senátem

Senát se pravidelně zabývá zprávami o činnosti řady institucí a úřadů. V roce 2017 projednal následující zprávy:

Senát na své 4. schůzi 18. ledna 2017 projednal „Zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2015“ /senátní tisk č. 305/, který předložil Senátu 29. 6. 2016 guvernér České národní banky Miroslav Singer. Na schůzi Senátu byla projednána za účasti nového guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka. Senát k projednávanému tisku přijal usnesení č. 76 s výsledkem jednání – bere na vědomí.

Senát na své 5. schůzi 8. března 2017 projednal „Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2015“ /senátní tisk č. 21/, která byla Senátu předložena 15. 12. 2016. Na jeho 5. schůzi v březnu 2017 byla uvedena ministrem životního prostředí Richardem Brabcem. Senát k projednávanému tisku přijal usnesení č. 117 s výsledkem jednání – bere na vědomí.

Senát na své 7. schůzi 7. 6. 2017 projednal „Výroční zprávu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2016“ /senátní tisk č. 87/, která byla Senátu předložena 28. 3. 2017. Na jeho 7. schůzi v červnu 2017 byla uvedena generální ředitelkou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřinou Arajmu. Senát k projednávanému tisku přijal usnesení č. 181 s výsledkem jednání – bere na vědomí.

Senát na své 8. schůzi 20. července 2017 projednal následující zprávy, ke kterým přijal usnesení.

  • „Výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2016ldquo; /senátní tisk č. 89/, která byla Senátu předložena 30. 3. 2017. Na jeho 8. schůzi v červenci 2017 byla uvedena předsedkyní Úřadu pro ochranu osobních údajů Ivanou Janů. Senát k projednávanému tisku přijal usnesení č. 241 s výsledkem jednání – bere na vědomí.
  • „Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2016ldquo; /senátní tisk č. 90/, která byla Senátu předložena 31. 3. 2017. Na jeho 8. schůzi v červenci 2017 byla uvedena Veřejnou ochránkyní práv Annou Šabatovou. Senát k projednávanému tisku přijal usnesení č. 242 s výsledkem jednání – bere na vědomí.
  • „Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2016ldquo; /senátní tisk č. 91/, která byla Senátu předložena 31. 3. 2017. Na jeho 8. schůzi v červenci 2017 byla uvedena prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslavem Kalou. Senát k projednávanému tisku přijal usnesení č. 243 s výsledkem jednání – bere na vědomí.
  • „Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2016ldquo; /senátní tisk č. 132/, která byla Senátu předložena 17. 5. 2017. Na jeho 8. schůzi v červenci 2017 byla uvedena Předsedou Českého telekomunikačního úřadu Jaromírem Novákem. Senát k projednávanému tisku přijal usnesení č. 244 s výsledkem jednání – bere na vědomí.

Senát na své 9. schůzi 17. 8. 2017 projednal „Výroční zprávu Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2016“ /senátní tisk č. 92/, která byla Senátu předložena 31. 3. 2017. Na jeho 9. schůzi v srpnu 2017 byla uvedena předsedkyní Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Emilií Benešovou. Senát k projednávanému tisku přijal usnesení č. 275 s výsledkem jednání – bere na vědomí.

Senát na své 10. schůzi 11. 10. 2017 projednal „Zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2016“ /senátní tisk č. 162/, která byla Senátu předložena 3. 7. 2017. Na jeho 10. schůzi v říjnu 2017 byla uvedena guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem. Senát k projednávanému tisku přijal usnesení č. 291 s výsledkem jednání – bere na vědomí.

Senát na své 11. schůzi 6. 12. 2017 projednal „Výroční zprávu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za rok 2016“ /senátní tisk č. 159/, která byla Senátu předložena 21. 6. 2017. Na jeho 11. schůzi v prosinci 2017 byla uvedena 1. místopředsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Hynkem Bromem. Senát k projednávanému tisku přijal usnesení č. 315 s výsledkem jednání – bere na vědomí.

Informace a rozhodnutí podle čl. 43 Ústavy ČR

Parlament dle Ústavy ČR vyslovuje na žádost vlády souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.

Senátu jsou pravidelně zasílány informace vlády České republiky o působení jednotek a štábů Armády ČR mimo území České republiky a pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR. Novela jednacího řádu však změnila způsob jejich projednávání v Senátu resp. sladila text jednacího řádu s textem Ústavy. Na schůzi Senátu se automaticky zařazují pouze návrhy na vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR nebo s pobytem ozbrojených sil cizích států na území ČR. Informace o rozhodnutích vlády v rámci její kompetence v této oblasti jsou přikazovány příslušnému výboru (Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost), který je bere na vědomí nebo může navrhnout Senátu, aby s příslušným rozhodnutím vlády vyslovil nesouhlas. Stejnou možnost má také nejméně 5 senátorů.

Vláda Senátu předložila následující informace, které projednal Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost:

  • „Účast ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účast ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2017“ /senátní tisk č. 42/
  • „Informace o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky ve 2. pololetí 2016“ /senátní tisk č. 73/
  • „Informace o účasti ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních mimo území ČR a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území ČR za období červenec až prosinec 2016“ /senátní tisk č. 93/
  • „1. doplněk k účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2017“ /senátní tisk č. 128/
  • „Informace o nasazení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2016“ /senátní tisk č. 133/
  • „2. doplněk k účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2017“ /senátní tisk č. 164/
  • „3. doplněk k účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2017“ /senátní tisk č. 202/
  • „Informace o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky v 1. pololetí 2017“ /senátní tisk č. 204/
  • „Informace o účasti ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních mimo území ČR a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území ČR za období leden až červen 2017“ /senátní tisk č. 210/
  • „Rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky v roce 2018“ /senátní tisk č. 216/
  • „Účast ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účast ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2018“ /senátní tisk č. 219/

Senát rozhodoval o tomto návrhu vlády podle čl. 43 Ústavy:

Senát na své 8. schůzi 20. 7. 2017 projednal „Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Litvě, Estonsku, Lotyšsku a Polsku v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO@ldquo; /senátní tisk č. 129/, který byl Senátu předložen 11. 5. 2017. Na jeho 8. schůzi v červenci 2017 byl uveden ministrem obrany Martinem Stropnickým. Senát k projednávanému tisku přijal usnesení č. 239 s výsledkem jednání – vyslovuje souhlas.

Nominace

V prosinci 2016 obdržela volební komise Senátu návrh kandidátů pro volbu místopředsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu, kterým je ze zákona senátor /senátní tisk č. 19/. V první volbě nebyl nikdo zvolen. Na 4. schůzi dne 18. 1. 2017 Senát zvolil místopředsedou SZIF senátora Karla Kratochvíleho /senátní tisk č. 41/.

Zákon č. 302/2016 Sb. (novela zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích) zřídil s účinností od 1. ledna 2017 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. V souvislosti s tím byla Senátu svěřena kompetence volby kandidátů na členy Úřadu (jmenovat členy bude prezident republiky). Kandidáty na členy Úřadu navrhují Senátu prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, Poslanecká sněmovna a jednotliví senátoři. Z kandidátů navržených prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu zvolí Senát jednoho kandidáta na člena Úřadu. Další dva kandidáty na člena Úřadu zvolí Senát z kandidátů navržených Poslaneckou sněmovnou a jednoho kandidáta na člena Úřadu zvolí Senát z kandidátů navržených jednotlivými senátory.

Na své 3. schůzi v 11. funkčním období, která se konala 14. prosince 2016, zvolil Senát svého kandidáta ke jmenování do funkce předsedy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí /senátní tisk č. 18/. Stal se jím pan Jan Outlý. Prezident republiky předsedou Úřadu posléze jmenoval kandidáta navrženého Poslaneckou sněmovnou pana Vojtěcha Weise.

Na 4. schůzi dne 18. 1. 2017 Senát hlasoval o kandidátech na členy Úřadu /senátní tisk č. 18/. Zvolen byl za Senát Tomáš Hudeček, za Poslaneckou sněmovnu pan Jiří Navrátil. Ve druhém kole byl za Poslaneckou sněmovnu zvolen pan František Sivera, zatímco NKÚ bude muset předložit nové návrhy na člena Úřadu. Na 5. schůzi 8. 3. 2017 pak Senát zvolil pana Jana Outlého /senátní tisk č. 63/.

Na 4. schůzi dne 18. 1. 2017 Senát hlasoval o členech Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu 1. volba I. kolo /senátní tisk č. 40/. Na této schůzi byl zvolen za Senát Petr Blažek a Miloš Rejchrt.

Na 6. schůzi dne 19. 4. 2017 Senát hlasoval o novém členovi Rady Ústavu pro studium totalitních režimů /senátní tisk č. 72/ za zesnulou Naděždu Kavalírovou. Na návrh prezidenta republiky Miloše Zemana byla do funkce členky Rady ÚSTR navržená Lenka Procházková. Senát ji členkou Rady nezvolil.

Na 9. schůzi 16. 8. 2017 Senát jednal o dalším členovi Rady Ústavu pro studium totalitních režimů /senátní tisk č. 187/, který byl předložen prezidentem republiky. Navržen byl pan Karel Srp. Senát vzal na vědomí usnesení volební komise č. 187/1 o nesplnění jedné z podmínek volitelnosti tohoto kandidáta.

Na 11. schůzi 6. 12. 2017 Senát volil další členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů /senátní tisk č. 212/, tentokrát z návrhů předložených občanskými sdruženími nebo jinými právnickými osobami, jejichž předmětem činnosti je zkoumání historie, archivnictví, výchova, vzdělávání nebo ochrana lidských práv, anebo občanskými sdruženími sdružujícími účastníky odboje proti nacismu nebo odboje nebo odporu proti komunismu nebo bývalé politické vězně. Senát vybíral z celkem 22 kandidátů. Zvoleni byli Karel Černý, Jiří Junek a Jiří Liška.

Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti předpokládá zřízení Národní rozpočtové rady jako nezávislého odborného orgánu, který působí v oblasti fiskální a rozpočtové politiky. Předsedu Rady volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády. Další 2 členy volí Poslanecká sněmovna, po jednom na návrh Senátu a na návrh České národní banky. Senát na své 10. schůzi dne 11. 10. 2017 svým kandidátem zvolil prof. Ing. Richarda Hindlse, CSc., bývalého rektora Vysoké školy ekonomické v Praze /senátní tisk č. 205/. Jelikož se Poslanecká sněmovna o návrhu neunesla do 60 dnů, návrh byl schválen.

Usnesení Senátu k aktuálním otázkám

Na 6. schůzi 20. 4. 2017 Senát projednal na návrh Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí &bdqou;Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky k poskytnutí pomoci krajanům ze Srbska“. Předseda komise Tomáš Grulich uvedl, že Češi žijící v Srbsku se obrátili na senátní komisi s tím, že žijí ve velmi neutěšené sociální situaci, bez jakékoli představy o tom, jak budou žít dále. Přednesli požadavek, jestli by jim mohlo být pomoci, aby se vrátili do České republiky. Zdůraznil, že s krajany vracejícími se do ČR nikdy nebyl problém ve vztahu k majoritní společnosti, integrace těchto lidí probíhá velmi rychle. Senát tedy vyzval vládu, aby poskytla pomoc českým krajanům v Srbsku, včetně případné asistence při jejich přesídlení do České republiky.

Na 8. schůzi dne 20. 7. 2017 se Senát zabýval &bdqou;Návrhem usnesení Senátu k postupu Poslanecké sněmovny při projednávání návrhu novely zákona o registru smluv, vráceného Senátem“ (senátní tisk č. 79, sněmovní tisk č. 699). Tento návrh uvedla předsedkyně Stálé komise pro Ústavu ČR a parlamentní procedury Eliška Wagnerová. Senát schválil usnesení, ve kterém souhlasil se závěry uvedenými v usnesení Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury č. 4 konané z 5. schůze konané 11. července 2017 a vyzval Poslaneckou sněmovnu k dokončení projednání návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb. (senátní tisk č. 79, sněmovní tisk č. 699).

Ilustrační fotografie z jednání

Na 10. schůzi 11. a 12. 10. 2017 Senát projednal a schválil usnesení ke dvěma návrhům:

  • „Informace předsedy vlády ohledně průzkumu a možné těžby lithia v ČR.“ Tento bod byl uveden předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou. Senát v usnesení vyzval ministra průmyslu a obchodu a ministra životního prostředí, aby lépe koordinovali činnost svých ministerstev za účelem maximálního využití nerostného bohatství ČR. Zároveň vyzval Senát představitele politických stran a hnutí, zejména z ANO a KSČM, aby nenadřazovali své politické zájmy a způsob vedení volební kampaně nad zájmy České republiky. Senát žádá vládu, aby neodkladně uvedla do souladu se zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), nařízení vlády č. 98/2016 Sb., o sazbách úhrady.
  • „Stanovisko Senátu k projevu prezidenta republiky na Parlamentním shromáždění Rady Evropy dne 10. října 2017.“ Tento návrh uvedl senátor Václav Hampl. Senát v přijatém usnesení nesouhlasí s výroky prezidenta republiky, které pronesl na půdě Rady Evropy 10. října 2017 týkající se ruské anexe Krymu. Senát rovněž připomněl své usnesení č. 545 z 28. schůze 10. funkčního období, ve kterém v souladu s vládní pozicí mimo jiné konstatuje, že Krym je nadále součástí Ukrajiny. Jeho oddělení od Ukrajiny je výsledkem ruské agrese a nemá oporu v mezinárodním právu. Za třetí, Senát vyzval prezidenta republiky, aby respektoval zahraniční politiku České republiky a zásady mezinárodního práva.

Na 11. schůzi dne 7. 12. 2017 Senát projednal a schválil usnesení ke dvěma návrhům:

  • „Návrh usnesení Senátu k uplatňování zákona o střetu zájmů a vyjádření celostátních organizací obcí a měst.“ Tento návrh byl uveden senátorem Milošem Vystrčilem a byl Senátem projednán 7. 12. 2017. Senát v usnesení konstatoval, že aplikace zákona č.159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb. včetně centrálního registru oznámení a Metodiky k podávání oznámení veřejnými funkcionáři Ministerstva spravedlnosti ČR nepřiměřeně zasahuje do soukromí veřejných funkcionářů a zároveň i do práv třetích osob; že při projednávání návrhu zákona pod senátním tiskem č. 335 v 10. funkčním období upozorňoval Senát na nejasnosti v zákoně a na možné problémy při jeho aplikaci, které se potvrzují; že Senát svými pozměňovacími návrhy k novele zákona o střetu zájmů upravil znění a posunul účinnost zákona na 1. 9. 2017. Zároveň Senát vyzval vládu ČR k urychlené přípravě návrhu novely zákona 159/2006 Sb. směřující především k přiměřené ochraně práv a svobod třetích osob a k odpovídající ochraně osobních údajů veřejných funkcionářů.
Ilustrační fotografie z jednání
  • „Informace o aktuální situaci v rámci státní podpory sportu ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.“ Tento bod byl uveden senátorem Jaroslavem Větrovským a byl Senátem projednán 7. 12. 2017. Senát v usnesení konstatoval nespokojenost se stavem financování sportu v ČR a požadoval zjednání okamžité nápravy. Doporučil Podvýboru pro sport VVVK Senátu dále jednat s MŠMT ve věci státní podpory sportu tak, aby v budoucnu nedocházelo ke komplikacím a zpožděním ve financování sportovních organizací a činností, a požádal předsedu podvýboru pro sport VVVK, aby o výsledcích jednání, dle bodu předchozího, písemně informoval členy Senátu. Senát dále vyzval MŠMT ČR, aby změnilo podmínky dotačního programu IV a V tak, aby bylo zabezpečeno financování provozu a údržby tělovýchovných jednot a sportovních klubů, bez ohledu na to, zdali se jedná o pobočné nebo členské spolky. Senát rovněž vyzval MŠMT ČR, aby zabezpečilo vyplacení veškerých dotací z programu IV – údržba a provoz sportovních zařízení zpětně pro celý rok 2017.

Státní vyznamenání

Senát každoročně navrhuje prezidentu republiky osoby na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání pro řádový den 28. října. Po zpracování návrhu Podvýborem pro státní vyznamenání a projednání Organizačním výborem přijal Senát „Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání“ /senátní tisk č. 134/, a to na 8. schůzi 19. 7. 2017:

ŘÁD BÍLÉHO LVA

  • Pplk. Jiří Pavel KAFKA
  • Plk. Josef KOUKAL in memoriam
  • Plk. Miroslav Antonín LIŠKUTÍN

ŘÁD T. G. MASARYKA

  • Zdenka FANTLOVÁ-EHRLICH
  • Mgr. Jan LORMAN

MEDAILE ZA HRDINSTVÍ

  • Jan GAJDOŠ in memoriam
  • MUDr. Václav PROVAZNÍK in memoriam
  • Milan SEHNAL in memoriam
  • Pplk. František ŠTAMPRECH in memoriam

MEDAILE ZA ZÁSLUHY

  • Prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc.
  • Josef (Jožka) ČERNÝ
  • Jiří DALER
  • Pavel DRAGOUN
  • Prof. MUDr. Pavel HANINEC, CSc.
  • Milan KNOBLOCH
  • Ivo MRÁZEK
  • Prof. MUDr. Soňa NEVŠÍMALOVÁ, DrSc.
  • Prof. RNDr. Emil PALEČEK, DrSc.
  • Josef PEKSA in memoriam
  • JUDr. et PhDr. Miloslav STINGL
  • Prof. RNDr. Jan SVOBODA, DrSc. in memoriam
  • PhDr. Jaroslav ŠTURMA
  • Jarmila ŠULÁKOVÁ SCHMIDTOVÁ in memoriam
  • Eva URBANOVÁ
  • Prof. Ing. Milan ZELENÝ, M.S., PhD.
  • Prof. MUDr. Eduard ZVĚŘINA, DrSc., FCMA

Slavnostní předání stříbrných pamětních medailí Senátu

Při příležitosti Dne české státnosti vyznamená předseda Senátu 27. září 2017 vybrané osobnosti. Medaile převezme z rukou předsedy Senátu Milana Štěcha 15 akademiků, lékařů, sportovců, umělců nebo osobností výjimečně prospěšných naší společnosti.

Seznam oceněných:

  • Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc.
  • Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, FCMA
  • Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc. Prof. MUDr. Josef Dvořák, DrSc. – převezme syn pan Ondřej Dvořák
  • Vlastimil Dvořák
  • Prof. MUDr. Jiří Forejt, DrSc.
  • Ing. Jan Havelka
  • Prof. PhDr. Josef Jařab, CSc.
  • ak. soch. Zdeněk Kolářský
  • Ing. Antonín Machala
  • Květoslava Jeriová-Pecková
  • Ing. Jan Procházka, PhD.
  • Jan Rybář SJ – převezme Mgr. Helena Nekulová
  • prom. ped. František Synek – převezme vnučka paní Hana Synková
  • čet. Josef Švarc
  • Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.
Ilustrační fotografie

Orgány Senátu

V další části zprávy se zaměříme na orgány Senátu, kterými jsou výbory a komise. Výbory projednávají návrhy zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou a doporučují Senátu, aby návrhy zákonů schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, vyjádřil vůli se jimi nezabývat nebo je vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy či je zamítnul. Dále projednávají také mezinárodní smlouvy, informace či jiné návrhy. Kromě legislativní činnosti se však výbory zabývají i dalšími otázkami.

Výbory

Ze zákona Senát zřizuje Organizační výbor a Mandátový a imunitní výbor. Oba mají v zákoně o jednacím řádu stanoveny úkoly. Členy Organizačního výboru jsou v souladu se zákonem o jednacím řádu Senátu předseda Senátu a místopředsedové Senátu a další senátoři, mezi kterými jsou zpravidla předsedové senátorských klubů. Organizační výbor zejména

  • připravuje schůze Senátu a navrhuje předsedovi Senátu jejich termín a pořad
  • přikazuje návrhy jednotlivým výborům a určuje, který výbor je výborem garančním v případě, že návrh přikázal více výborům,
  • schvaluje plán zahraničních styků Senátu, jeho orgánů a senátorů,
  • rozhoduje o přijímání zahraničních návštěv a vysílání delegací Senátu, jeho orgánů a senátorů.

Zpráva o činnosti Organizačního výboru v roce 2017.

Mandátový a imunitní výbor má řadu úkolů, které jsou stanoveny v § 41 zákona o jednacím řádu Senátu. Zejména tak:

  • zkoumá, zda jednotliví senátoři byli platně zvoleni, a svá zjištění předkládá Senátu,
  • zkoumá, zda mandát senátora nezanikl, a v pochybnostech o zániku mandátu senátora pro ztrátu volitelnosti nebo pro neslučitelnost funkce s výkonem funkce senátora předkládá svá zjištění s návrhem předsedovi Senátu,
  • zjišťuje, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní stíhání senátora nebo soudce Ústavního soudu,
  • vede disciplinární řízení proti senátorovi a rozhoduje v něm,
  • vykonával činnosti vyplývající ze zákona o střetu zájmů, tj. byl evidenčním orgánem pro oznámení senátorů.

Zpráva o činnosti Mandátového a imunitního výboru v roce 2017.

Ústavně-právní výbor. Hlavním posláním výboru je posuzovat projednávané návrhy zákonů zejména z hlediska jejich souladu s Ústavou ČR a dále s právním řádem jako celkem. ÚPV se zabývá projednáváním návrhů zákonů v těchto oblastech: ústavní právo, trestní právo hmotné a procesní, bezpečnostní právo, občanské právo hmotné a procesní, správní právo, volební zákony, jednací řády obou komor parlamentu dále všechny návrhy zákonů, které upravují důležitá práva a povinnosti občanů. V roce 2017 se výbor sešel na 11 schůzích. Celkem výbor projednal 53 návrhů zákonů, z toho 40 vládních návrhů, 10 poslaneckých návrhů zákonů a 3 návrhy zákonů, jejichž navrhovatelem byl Senát. Dále výbor projednal 2 návrhy senátních návrhů zákonů. Dále výbor projednal 4 mezinárodní smlouvy, 2 evropské tisky a 5 zpráv o činnosti. Kromě toho výbor přijal řadu usnesení organizační a procedurální povahy. Celkem výbor přijal 81 usnesení a 4 záznamy z jednání.

Zpráva o činnosti Ústavně-právní výboru v roce 2017.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor kromě své legislativní činnosti (návrhy zákonů, mezinárodní smlouvy a dohody, výroční zprávy, evropské tisky atd.) projednává otázky ekonomické, hospodářské a zabývá se fiskální politikou Senátu. Do okruhu působnosti výboru spadá i zemědělská, dopravní a energetická problematika. Řešením aktuálních otázek jsou pověřeny výborem zřízené podvýbory, jejichž členy jsou nejen senátoři z VHZD, ale i senátoři působící ve vedení Senátu či v jiných senátních výborech. V 11. funkčním období výbor zřídil dva podvýbory, a to Podvýbor pro energetiku a dopravu a Podvýbor pro zemědělství.

Zpráva o činnosti Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu v roce 2017.

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Činnost výboru byla zaměřena především na legislativu životního prostředí, problematiku veřejné správy, financování rozvoje jednotlivých regionů, rozpočtového určení daní a důležitých dokumentů z Evropské unie.

Zpráva o činnosti Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí v roce 2017.

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Výbor má velmi rozsáhlou sféru působnosti. Prioritou výboru je přispívat především legislativní činností v oblasti vzdělávání, vědy a kultury. Výbor také zajišťuje, aby připomínky, podněty a petice občanů byly řešeny s případným promítnutím do právního řádu ČR. Poradními orgány výboru jsou Podvýbor pro lidská práva a rovné příležitosti a Podvýbor pro sport.

Zpráva o činnosti Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice v roce 2017.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost má velmi rozsáhlou sféru působnosti. Zatímco v Poslanecké sněmovně jsou zřízeny tři samostatné výbory pro otázky zahraniční politiky, obrany a bezpečnosti, senátní výbor má v kompetenci všechny tři tyto oblasti. Prioritou výboru je přispívat především legislativní činností v oblasti zahraničních vztahů, obrany a bezpečnosti (návrhy zákonů, mezinárodní smlouvy a dohody, evropské tisky), případně nelegislativně reagovat na aktuální vývoj mezinárodní situace, stejně tak jako konzultovat zahraničně politickou problematiku se zástupci diplomatického sboru, akreditovanými v České republice.

Zpráva o činnosti Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost v roce 2017.

Výbor pro záležitosti Evropské unie. Výbor pro záležitosti Evropské unie Senátu PČR má na rozdíl od ostatních výborů v Senátu specifické postavení v tom, že se nezabývá připravovanou legislativou na národní úrovni, ale je pověřen projednáváním návrhů legislativních aktů a závazných opatření orgánů Evropské unie v rámci evropského legislativního procesu. Jedná se o velmi rozsáhlou agendu zahrnující opatření v oblasti ekonomické, sociální, bezpečnostní, spravedlnosti, energetiky či životního prostředí.

Zpráva o činnosti Výboru pro záležitosti Evropské unie v roce 2017.

Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Výbor i v roce 2017 pracoval ve stejném složení.

Předsedou VZSP je doc. MUDr. Peter Koliba CSc. (ANO)

Místopředsednické posty zastávali senátoři:

  • prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. (nestraník za ČSSD)
  • doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc., (ČSSD)
  • MUDr. Alena Šromová, (KDU-ČSL)
  • Jiří Vosecký (SLK)

Dalšími členy výboru jsou

  • prof. MUDr. Jaroslav Malý,(BEZPP) CSc.
  • MUDr. Lumír Kantor, Ph.D. (KDU-ČSL)
  • MUDr. Alena Dernerová, (BEZPP)
  • Božena Sekaninová, (ČSSD)
  • ing. arch. Daniela Filipiová (ODS)

Zpráva o činnosti Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku v roce 2017.

Komise

Vedle výborů jsou orgány Senátu také komise, které Senát může zřídit, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu anebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů (§ 43 jednacího řádu Senátu).

Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. V roce 2017 Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí měla 8 členů, předsedou komise byl Tomáš Grulich a místopředsedy komise byli Hassan Mezian a Jaromír Jermář. Komise uspořádala dva významné kulaté stoly a jednu mezinárodní konferenci, na nichž se diskutovala problematika současného stavu a potřeb krajanských komunit žijících v zahraničí a vztah k nim z pohledu akademiků, politiků a exekutivy. Komise i nadále upozorňuje na situaci možné návratové politiky občanů žijících v zahraničí zpět do České republiky. Komise i v roce 2017 podporovala výuku českého jazyka u krajanských komunit a projekty Česká škola bez hranic po celém světě, podporovala české vysílání do zahraničí a krajanské časopisy, udržovala kontakt s českou diasporou v zahraničí a prostřednictvím členů Konzultativní rady získávala informace o jejich potřebách.

Zpráva o činnosti Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí v roce 2017.

Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu. Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu byla ustavena na první schůzi Senátu dne 22. ledna 1997. Náplň činnosti komise je zcela odlišná od ostatních komisí a výborů Senátu a z tohoto důvodu je i její postavení s ostatními orgány nesrovnatelné. Komise je určitým spojníkem mezi Kanceláří Senátu a senátory, čímž napomáhá k rychlému řešení vzniklých problémů a k vzájemné kvalitní komunikaci bez zbytečných průtahů. Předsedkyní komise byla v roce 2017 Božena Sekaninová. V roce 2017 se konalo celkem 9 řádných schůzí, na kterých bylo přijato celkem 86 usnesení.

Zpráva o činnosti Stálé komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu v roce 2017.

Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova. Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova se v roce 2017 pravidelně scházela. Předsedou komise byl Miroslav Nenutil, místopředsedy byli Zdeňka Hamousová, Radko Martínek a Petr Šilar. Komise se věnovala projednávání přidělených senátních tisků (zákonů). Mimo to komise již tradičně podporovala a pořádala pracovní jednání Spolku pro obnovu venkova ČR, soutěž Vesnice roku 2017 včetně vyhlášení Oranžových a Zelených stuh této soutěže, uspořádala vyhlášení soutěže pozemkových úprav Společné zařízení roku 2016 a soutěže o Nejkrásnější nádraží 2017. V průběhu celého kalendářního roku komise navštěvovala regiony ČR a pro Pražany i návštěvníky hlavního města uspořádala v květnu 2017 již třetí ročník Krojovaných slavností – na akci vystupovaly folklorní soubory z celé ČR. Pod záštitou komise se uskutečnily také semináře s aktuálními tématy.

Zpráva o činnosti Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova v roce 2017.

Stálá komise pro sdělovací prostředky. Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky se v roce 2017 pravidelně scházela k projednání přiřazených senátních tisků. V roce 2017 navázala komise na své aktivity z předchozího období a intenzivně se věnovala problematice rozhlasového a televizního vysílání. Schůzí SKSP se účastnili zástupci ministerstev, zástupci regulačních orgánů, zástupci jednotlivých medií a odborníci. Předsedkyní komise v tomto roce byla Daniela Filipiová.

Zpráva o činnosti Stálé komise pro sdělovací prostředky v roce 2017.

Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. V roce 2017 měla komise 12 členů, po celý rok byla předsedkyní komise senátorka Eliška Wagnerová, do činnosti komise byli – tak jako v minulosti – jako řádní členové zapojeni rovněž někteří bývalí senátoři. Komise se sešla na 6 schůzích a uspořádala odborný seminář. Hlavním tématem jejího zájmu byla změna pravidel, podle nichž se volí do Senátu. Kromě toho se věnovala aktuálním návrhům změn ústavního pořádku.

Zpráva o činnosti Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury v roce 2017.

Volební komise. V roce 2017 měla Volební komise Senátu nadále 9 členů. Předsedou komise byl Luděk Jeništa. Volební komise se zabývala předloženými návrhy na kandidáty na předsedu a členy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, návrhy na místopředsedu dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu a návrhy na dva členy Etické komise ČR pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Shromaďovala také návrhy a zajišťovala volbu členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Zpráva o činnosti Volební komise v roce 2017.

Stálé komise Senátu informovaly v souladu s usnesením Senátu, kterým byly zřízeny, Senát o své činnosti za rok 2017 (senátní tisk č. 251) na 13. schůzi dne 5. 4. 2018 a Senát vzal tuto informaci na vědomí.

Stálé delegace Senátu

Senát volí své členy také do sedmi stálých delegací do meziparlamentních organizací, které jsou společné s Poslaneckou sněmovnou, jejich členy tedy jsou poslanci a senátoři. Jedná se o:

  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Meziparlamentní unie
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění NATO
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Rady Evropy
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Středoevropské iniciativy
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do ZEU - Prozatímního shromáždění pro evropskou bezpečnost a obranu
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Euro-středomořského parlamentního shromáždění

Zástupci jednotlivých stálých delegací seznámili Senát se svou činností za 10. funkční období (senátní tisk č. 342) na 28. schůzi Senátu dne 19. 10. 2016.

Zahraniční aktivity Senátu

Na pozvání předsedy Senátu Parlamentu ČR přijeli v roce 2017 na oficiální návštěvu České republiky předseda Parlamentu Chorvatské republiky J.E. pan Božo Petrov (13. - 14. 2. 2017), předsedkyně Národního shromáždění Vietnamské socialistické republiky J.E. paní Nguyen Thi Kim Ngan (11. – 14. 4. 2017), předseda Senátu Parlamentu Rumunska J.E. pan Călin Popescu-Tăriceanu s chotí (9. - 11. 10. 2017) a předseda Senátu Národního kongresu Chilské republiky J.E. pan Andrés Zaldívar Larraín s chotí (2. – 6. 12. 2017).

Uskutečnilo se množství oficiálních přijetí předsedou a místopředsedy Senátu – např. přijetí předsedy vlády Slovinské republiky J.E. pana Miro Cerara (23. 1. 2017), 1. místopředsedy Národní rady Rakouské republiky pana Karlheinze Kopfa (2. 2. 2017), předsedy Parlamentního shromáždění NATO pana Paola Alliho (2. 5. 2017), předsedy vlády Moldavské republiky J.E. pana Pavla Filipa (9. 5. 2017), ministra zahraničních věcí Řecké republiky J.E. pana Nikose Kotziase (16. 5. 2017), prezidenta Singapurské republiky J.E. pana Tonyho Tan Keng Yama s chotí (24. 5. 2017), předsedy Parlamentu Kyrgyzské republiky J.E. pana Činybaje Tursunbekova (25. 5. 2017), předsedy Evropské komise J.E. pana Jean-Clauda Junckera (8. 6. 2017), místopředsedy Národního shromáždění Arménské republiky pana Eduarda Šarmazanova (28. 6. 2017), místopředsedy horní komory Parlamentu Japonska pana Akiry Gunjiho (11. 7. 2017), ministryně kultury Lotyšské republiky paní Dace Melbārde (23. 8. 2017), předsedy vlády Jordánského hášimovského království J.E. pana Hani Fawzi Al-Mulkiho (23. 8. 2017), předsedy Národní rady Slovenské republiky J.E. pana Andreje Danka (26. 9. 2017), ministra obchodu, průmyslu a energetiky Korejské republiky pana Ungyu Paika (1. 12. 2017) a prezidenta Maďarské republiky J.E. pana Jánose Ádera (5. 12. 2017).

Předseda a místopředsedové Senátu se účastnili mezinárodních konferencí – Konference předsedů Parlamentů zemí V4 (6. - 7. 3. 2017), mimořádné konference předsedů Parlamentů zemí EU při příležitosti 60. výročí podpisu Institucionálních smluv Evropského společenství (16. - 17. 3. 2017), Konference předsedů Parlamentů zemí EU (23. - 24. 4. 2017) a konference „Střední Evropa v Evropě: hospodářství a infrastruktura“ (17. 10. 2017).

Předseda Senátu v roce 2017 v čele senátní delegace a v doprovodu podnikatelské delegace navštívil Chile, Arménii a Korejskou republiku. Dále oficiálně navštívil Polsko, Maďarsko a Rakousko. Parlament České republiky zastupoval na konferenci Asociace Senátů ve Slovinsku, výstavě EXPO v Kazachstánu a několika akcích V4 konaných v Polsku a Maďarsku.

Ve dnech 29. – 30. 5. 2017 se v rámci předsednictví ČR ve Výboru ministrů Rady Evropy uskutečnilo v prostorách sídla Senátu zasedání Stálého výboru a Byra Parlamentního shromáždění Rady Evropy.

Akce v Senátu

V prostorách Senátu se uskutečnilo 53 výstav pod záštitou jednotlivých senátorů ve Výstavní síni Senátu, Mytologické chodbě Valdštejnského paláce, ve Valdštejnské zahradě, v předsálí Jednacího sálu a v Chodbě místopředsedů Valdštejnského paláce. A dále 135 akcí pořádaných nebo spolupořádaných funkcionáři a orgány Senátu nebo senátorskými kluby a 10 veřejných slyšení výborů Senátu.

Návštěvnost vybraných akcí pro veřejnost pořádaných v sídle Senátu Parlamentu ČR

Typ akce Počet osob
Prohlídky Valdštejnského paláce pro veřejnost - organizované skupiny
(zejména školní skupiny, bez protokolárních prohlídek)
16 491
Prohlídky Valdštejnského paláce pro veřejnost - víkendové návštěvy a státní svátky28
Akce pořádané senátorskými kluby47 977
Dny otevřených dveří 8. 5. a 28. 10.6 600
Kulturní léto v Senátu – 21 koncertů pořádaných pod záštitou jednotlivých senátorů10 250
Hradozámecká noc2 500
Tradiční setkání senátorek a senátorů s občanycca 4 000

Není započítána návštěvnost Valdštejnské zahrady, která je veřejnosti volně přístupná každoročně od dubna do října.

Fotografie z vybraných akcí konaných v prostorách Senátu jsou k dispozici ve Fotogalerii roku 2017.