Zpráva o činnosti Výboru pro záležitosti Evropské unie

Ve zbývající části 10. funkčního období pracoval Výbor pro záležitosti Evropské unie Senátu PČR (dále jen „výbor“) v počtu 9 členů.

Po říjnových doplňovacích volbách do Senátu byl počet členů výboru zvýšen na 10. Předsedou výboru byl na ustavující schůzi opět zvolen senátor Václav Hampl, místopředsedy výboru se stali senátor Vladimír Plaček a senátorka Eva Syková. Dalšími členy výboru byli zvoleni senátoři Jaroslav Doubrava, Jiří Dušek, Tomáš Grulich, Šárka Jelínková, Luděk Jeništa, Libor Michálek a Petr Orel.

Projednávání „evropské agendy“

I v novém funkčním období pokračovala dělba práce mezi členy výboru na základě přidělených odpovědností za konkrétní odborné oblasti práva Evropské unie (dále jen „EU“).

Výbor je dle § 36 odst. 3 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, určen příslušným pro projednávání návrhů legislativních aktů a závazných opatření orgánů EU. Vláda výbor pravidelně informuje o zahájení a průběhu jednání o změně smluv, na nichž je založena EU, a o předběžných stanoviscích k návrhům legislativních aktů a komunikačním dokumentům EU a o stavu jejich projednávání.

Výbor v roce 2016 na svých 18 schůzích na základě výběru z týdenních přehledů obsahujících návrhy legislativních aktů a komunikační dokumenty EU projednal celkem 72 evropských dokumentů, z toho 39 návrhů legislativních aktů, 29 komunikačních dokumentů a 4 dokumenty jiné povahy.

Výbor svým usnesením vzal 4 evropské dokumenty po projednání na vědomí, čímž umožnil uvolnění vládou vznesené parlamentní výhrady v Radě EU. Jednalo se o 2 návrhy legislativních aktů a 2 komunikační dokumenty.

Vzhledem k tomu, že usnesení výboru v evropské agendě nepředstavuje vyjádření Senátu jako komory Parlamentu, jsou přijatá usnesení výboru pouze doporučením, které na návrh výboru případně schválí Senát na plenárním zasedání. V roce 2016 výbor přijal doporučení k vyjádření Senátu k 68 evropským dokumentům. Jednalo se o 37 návrhů legislativních aktů, 27 komunikačních dokumentů a 4 dokumenty jiné povahy.

V roce 2016 bylo výborem (a následně pak i Senátem jako celkem) přijato v souladu s Protokolem o používání zásad subsidiarity a proporcionality několik odůvodněných stanovisek o rozporu návrhu se zásadou subsidiarity. Konkrétně se jednalo o návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (senátní tisk č. N 077/10); návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (senátní tisk č. N 089/10); návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysoce odborné dovednosti (senátní tisk č. N 095/10).

Výbor také využil své možnosti vyplývající z § 119d odst. 4 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, požádat věcně příslušný výbor či komisi Senátu o stanovisko k projednávanému návrhu legislativního aktu či komunikačního dokumentu EU.

V roce 2016 dožádané orgány na žádost výboru projednaly celkem 39 evropských dokumentů, z čehož bylo 21 návrhů legislativních aktů, 16 komunikačních dokumentů a 2 dokumenty jiné povahy. Konkrétně se jednalo o Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu (10 návrhů legislativních aktů, 9 komunikačních dokumentů), Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí (6 návrhů legislativních aktů, 4 komunikační dokumenty), Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost (2 návrhy legislativních aktů, 3 komunikační dokumenty), Ústavně-právní výbor (5 návrhů legislativních aktů), Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice (1 komunikační dokument, 2 dokumenty jiné povahy), Stálou komisi Senátu pro sdělovací prostředky (1 návrh legislativního aktu).

Výbor byl v roce 2016 také dožádaným orgánem v případě 1 komunikačního dokumentu, kdy byl požádán o stanovisko Výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Výbor byl i v roce 2016 pravidelně informován o pozicích vlády ČR, o programu jednání a následně výsledcích jednotlivých Evropských rad, které se uskutečnily ve dnech 17. – 18. prosince 2015, 18. - 19. února 2016, 17. – 18. března 2016, 28. – 29. června 2016, 16. září 2016, 20. – 21. října 2016, 15. – 16. prosince 2016.

Zabýval se také návrhem předsedy Evropské rady na nové uspořádání pro Spojené království v EU, výsledky zasedání hlav států a předsedů vlád zemí EU s Tureckem dne 7. března 2016 a programem 18. summitu EU – Ukrajina, který se uskutečnil 24. listopadu 2016.

Výbor se dále zabýval:

  • Návrhem senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury, o zásadách jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu mezi sebou a navenek (stykový zákon) - (senátní tisk č. 165);
  • Konvergenčním programem České republiky aktualizace květen 2016 (senátní tisk č. 281), stejně tak jako přípravami jeho aktualizace a stanoviskem Rady k němu;
  • Národním programem reforem České republiky pro rok 2016 (senátní tisk č. 283), stejně tak jako jeho přípravou a doporučením Rady k němu;
  • Zprávou vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za rok 2015 (senátní tisk č. 207)
  • Zprávou o vývoji Evropské unie v roce 2015 (senátní tisk č. 346).

Výbor si také vyslechl:

  • Informaci velvyslance Nizozemského království J. E. pana Eduarda W. V. M. Hoekse o prioritách nizozemského předsednictví v Radě EU;
  • Informaci velvyslance Slovenské republiky J. E. pana Petera Weisse o prioritách slovenského předsednictví v Radě EU;
  • Zprávu o činnosti vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU Martina Smolka za rok 2015;
  • Informaci vlády o realizaci Národního programu reforem ČR 2015 a o reformních plánech v reakci na doporučení Rady z roku 2015;
  • Informaci o činnosti Pracovní skupiny pro otázku vystoupení Velké Británie z EU a pro řešení otázek spojených s budoucím směřováním EU;
  • Informaci Ministerstva zahraničních věcí k vývoji situace na Ukrajině;
  • Informaci Ministerstva průmyslu a obchodu o aktuálním stavu projednávání Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi EU a Kanadou (CETA);
  • Informaci Ministerstva spravedlnosti o aktuálním stavu projednávání návrhu nařízení Rady o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce za účasti členky Evropské komise pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví Věry Jourové, následně i pak informaci o změně rámcové pozice k tomuto návrhu nařízení;
  • Priority ČR v agendě vnitřního trhu 2015 – 2020;
  • Výroční zprávu Eurojustu za rok 2014 – uvedl: Lukáš Starý, národní člen ČR v Eurojustu;
  • Výroční zprávu Europolu za rok 2015 – uvedl: Miroslav Tichák, Policejní prezidium ČR;
  • Výroční zprávu Evropského účetního dvora za rok 2014 – uvedl: Jan Kinšt, člen Evropského účetního dvora.

V průběhu roku 2016 se konala další dvě tradiční setkání s poslanci Evropského parlamentu zvolenými za ČR. V lednu 2016 bylo toto setkání organizováno Výborem pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny PČR a věnovalo se otázkám spojeným s referendem o setrvání Spojeného království v EU a aktuální situaci v oblasti migrace a návrhům na dlouhodobá řešení. Výbor pro záležitosti EU Senátu PČR organizoval prosincové setkání, které se věnovalo revizi víceletého finančního rámce a budoucnosti unijního rozpočtu, přeshraničnímu poskytování služeb a ochraně práv pracovníků: národní opatření v oblasti odměňování v silniční dopravě a hledání celounijního přístupu.

Výbor pokračoval v diskusích s odbornou i širokou veřejností a v březnu 2016 uspořádal seminář na téma „Evropský veřejný žalobce jako nástroj účinnějšího postihu kriminality?“, v jehož rámci se svými příspěvky vystoupili zástupce Generálního ředitelství Evropské komise pro spravedlnost a spotřebitele, Ministerstva spravedlnosti, Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Nejvyššího státního zastupitelství. Cílem semináře bylo především nalézt odpověď na otázku, zda zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce bude pro členské státy EU přínosem tak, jak tvrdí Evropská komise, či nikoliv. Senát se touto problematikou dlouhodobě zabývá, k původnímu návrhu nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce přijal odůvodněné stanovisko o rozporu se zásadou subsidiarity a ani přepracovaný návrh nařízení jej o zásadním přínosu nepřesvědčil.

Další seminář tentokrát na téma „Reforma azylového práva EU – aktuální návrhy Komise a možné alternativy“ se uskutečnil v dubnu 2016 za účasti zástupců Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Zastoupení Evropské komise v ČR a Ministerstva vnitra.

V říjnu 2016 výbor společně s Techmania Science Center o.p.s. upořádal konferenci o odpovědnosti ve výzkumu a inovacích, jejímž cílem bylo seznámit účastníky konference s konceptem odpovědného výzkumu a inovací (Responsible Research and Innovations - RRI) tak, jak je prosazován Evropskou komisí a definován celoevropským projektem RRI Tools. Přednášející představili výzkumné a inovační projekty z pohledu RRI a možnosti jejich financování.

V listopadu 2016 dále výbor uspořádal konferenci k 100. výročí úmrtí císaře Františka Josefa I., jejímž cílem bylo na základě historického vývoje spolupráce států Střední Evropy nalézt inspiraci pro současnost.

Ve spolupráci s Výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost se v prosinci 2016 uskutečnil seminář na téma „Společná evropská obrana“ za účasti zástupce Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva obrany a Generálního štábu Armády ČR.

Další zahraničně politické aktivity

Výbor v uplynulém roce uskutečnil několik výborových zahraničních cest – do Švédska (16. – 18. 5. 2016), Moldavska (19. – 21. 9. 2016) a Turecka (6. – 10. 11. 2016).

Cílem cest bylo především navázání osobních kontaktů se zástupci partnerských parlamentních výborů, výměna názorů na současné problémy EU, seznámení se s aktuální politickou a ekonomickou situací zemí Západního Balkánu.

Členové výboru se dále jednotlivě zúčastnili následujících akcí konferenčního charakteru:

  • Setkání výborů pro evropské záležitosti parlamentů členských zemí Visegrádské skupiny (V4) v Polsku (spojené s návštěvou Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž – Frontex) a v ČR (předseda výboru Václav Hampl, místopředseda výboru Antonín Maštalíř, senátor Zdeněk Besta);
  • Setkání předsednictva Konference výborů pro evropské záležitosti parlamentů členských zemí EU a LV. a LVI. Konference výborů pro evropské záležitosti parlamentů zemí EU (COSAC) v Nizozemí (spojené s návštěvou Evropského policejního úřadu – Europolu) a na Slovensku (předseda výboru Václav Hampl, místopředseda výboru Antonín Maštalíř, člen výboru Peter Koliba);
  • Evropského parlamentního týdne a Meziparlamentní konference podle článku 13 smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii v Belgii (senátor Zdeněk Besta);
  • Meziparlamentního setkání pořádaného Zvláštním výborem pro daňová rozhodnutí Evropského parlamentu (TAXE 2) v Belgii (senátor Zdeněk Besta);
  • Meziinstitucionální konference o budoucím financování EU v Belgii (senátor Zdeněk Besta);
  • Meziparlamentní konference ke stabilitě, hospodářské koordinaci a správě v EU na Slovensku (senátor Peter Koliba);
  • Mezivýborového setkání pořádaného Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu (LIBE) na téma „Europol a jeho parlamentní kontrola v rámci politik vnitřní bezpečnosti EU“ a mezivýborového setkání pořádaného Výborem pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu (AFCO) na téma „Revize volebního práva EU, Budoucí institucionální vývoj EU, Vyšetřovací právo Evropského parlamentu“ v Belgii (senátor Tomáš Grulich).

Výbor přijal tyto zahraniční delegace a politiky:

  • vysokou představitelku EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federicu Mogherini;
  • místopředsedu Evropské komise zodpovědného za euro a sociální dialog Valdise Dombrovskise;
  • členku Evropské komise zodpovědnou za zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pohyb pracovních sil Marianne Thyssen;
  • členku Evropské komise zodpovědnou za spravedlnost, ochranu spotřebitele a otázky rovnosti pohlaví Věru Jourovou;
  • člena Evropské komise zodpovědného za zdravotnictví a bezpečnost potravin Vytenise Andriukaitise;
  • člena Evropské komise zodpovědného za zemědělství a rozvoj venkova Phila Hogana;
  • státního tajemníka Ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí a zplnomocněnce vlády Slovenské republiky pro předsednictví Slovenské republiky v Radě EU Ivana Korčoka;
  • předsedu Parlamentu Norska Olemicu Thommessena;
  • předsedu Výboru pro záležitosti EU Parlamentu Estonska Kalle Pallinga;
  • a další.

Předseda výboru Václav Hampl dále přijal velvyslankyni Bosny a Hercegoviny v ČR J. E. Danku Savić, velvyslance Dánského království v ČR J. E. Anderse Christiana Hoppa, velvyslance Irské republiky v ČR J. E. Charlese Sheehana, velvyslance Řecka v ČR J. E. Efthymiose Efthymiadese, zmocněnce Kanady pro Komplexní hospodářskou a obchodní dohodu mezi EU a Kanadou (dohoda CETA) Pierra Pettigrewa, vedoucího Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v ČR Chung-I Wanga, ředitele Amerického židovského kongresu Daniela Schwammenthala a další.

V Praze dne 1. února 2017

Schválil: Václav Hampl, předseda výboru

Zpracovala: Štěpánka Götthansová, tajemnice výboru