Zpráva o činnosti Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury za období od listopadu 2014 do prosince 2015

Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury (dále jen „ústavní komise“ nebo „komise“) byla v tomto období zřízena a ustavena již po deváté. Senát stanovil počet jejích členů na deset a zvolil jimi jednak senátorky Miluši Horskou a Elišku Wagnerovou a senátory Petra Bratského, Františka Bublana, Václava Lásku, Jiřího Oberfalzera a Milana Štěcha, jednak tři členy z okruhu bývalých senátorů: Edvarda Outratu, Petra Pitharta a Miroslava Škalouda. Jelikož senátor V. Láska posléze na členství v komisi rezignoval, zvolil Senát novým členem senátora Jiřího Šestáka. Předsedkyní komise byla opět zvolena senátorka Eliška Wagnerová.

x      x      x

Ve sledovaném období se komise sešla celkem na sedmi schůzích, na nichž přijala tři usnesení (volba místopředsedy komise – stal se jím senátor F. Bublan, stanovisko k petici vyzývající Senát k podání ústavní žaloby na prezidenta republiky, návrh senátního návrhu stykového zákona).

x      x      x

Co se projednávaných témat týče, lze záběr komise rozdělit do tří okruhů. První představuje debata o různých námětech novelizace Ústavy, okruh druhý pracovní návrh tzv. stykového zákona, okruhem třetím jsou dílčí podněty, jež lze označit jako „různé“.

1. Hlavním tematickým okruhem byly náměty na změny Ústavy, jež byly prezentovány ve trojím kontextu: jako součást postupně se rodícího návrhu vládního, jako volný soubor námětů shromážděných mezi poslaneckými kluby a jako zvláštní podnět k možné novelizaci čl. 43 Ústavy.

Pokud jde o vládní návrh, zabývala se jím ústavní komise podrobně hned několikrát, od stadia po proběhlém připomínkovém řízení až po stadium podaného vládního návrhu před prvním čtením (to – mimochodem – dosud neproběhlo). V debatách byla formulována řada stanovisek kladných (některé úpravy pravomocí prezidenta republiky, uvolnění procesního režimu ústavní žaloby) i kritických (možnost zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny, vytěsňující prostor pro Senát jako náhradního zákonodárce, zřejmě i tzv. klouzavý mandát). V zásadě bylo přivítáno, že se někdo stavem ústavního systému po zavedení přímé volby prezidenta republiky vůbec zabývá, byť mohla být šíře diskuse, resp. dotčených témat, větší (např. prodloužení senátní lhůty, koncepce čl. 40 Ústavy, délka funkčního období a zákaz opakovaného jmenování soudců Ústavního soudu). Důraz byl opakovaně kladen na obecná pravidla, jež musejí obstát i při změně „osob a obsazení“ v ústavních orgánech.

Podrobná debata proběhla rovněž k souhrnu námětů k ústavním změnám diskutovaným mezi poslaneckými kluby, jenž byl shledán jako případný vhodný doplněk tematicky omezeného návrhu vládního. V Senátu se těmito náměty některé senátorské kluby zabývaly rovněž. V této debatě se promítly také podněty formulované během březnového semináře pořádaného k tematice ústavních změn partnerským sněmovním podvýborem (rozsah a povaha úpravy střetu zájmů členů vlády, koncepce /ne/odpovědnosti prezidenta republiky aj.). Komise byla a je k tématu ústavních změn připravena uspořádat konferenci. Jelikož však návrhy příslušných ústavních zákonů ve Sněmovně dosud neprošly ani prvním čtením, je otázkou, nakolik vůbec jejich schválení připadá v úvahu.

Kvůli pochybnostem stran ústavní konformity vysílání ozbrojených sil typu sil rychlé reakce ve svazku NATO proběhlo jednání komise s předběžným výsledkem o nepotřebnosti změny ústavní úpravy čl. 43 Ústavy. Zdá se, že jde primárně o věc interpretace a aplikace Ústavy (téma se vrátilo počátkem roku 2016).

Pro úplnost se sluší dodat, že z předchozího roku zůstal nevyřízen, resp. oslyšen společný dopis předsedkyně komise a předsedy mandátového a imunitního výboru ministrům vnitra a pro legislativu, v němž byly shrnuty problémy právní úpravy přímé volby prezidenta republiky a zčásti navržena i jejich řešení.

2. Druhým tematickým okruhem byl tzv. stykový zákon, jehož poslední pracovní verze vznikla v roce 2014. V roce 2015 byly projednávány připomínky k němu (Parlamentní institut, legislativní odbor Kanceláře Poslanecké sněmovny) a následně i stanoviska poslaneckých klubů. V jejich duchu byl návrh upraven, doplněn důvodovou zprávou a za účasti předsedy partnerského podvýboru poslance Jeronýma Tejce koncem roku schválen jako podnět ústavní komise k zákonodárné iniciativě Senátu. T. č. se dokončuje jeho senátní projednávání. Pokud by byl nakonec oběma komorami schválen, znamenalo by to dokončení procesu trvajícího s přestávkami zhruba od roku 1999; současně by zmizel snad poslední dluh zákonodárce vůči Ústavě. Jakkoliv nelze očekávat po přijetí zákona výrazné změny, přesto by mohl některé procesní postupy vyjasnit či usnadnit.

3. V rámci „různého“ je třeba především zmínit zaujetí stanoviska k petici vyzývající Senát k podání ústavní žaloby pro vybrané, zejména zahraničněpolitické výroky prezidenta republiky. Komise, i s přihlédnutím ke stanoviskům expertů, konstatovala, že výroky jsoucí předmětem petice nebyly velezradou ani hrubým porušením ústavního pořádku. Současně však formulovala tezi o limitech role politicky neodpovědné hlavy státu zejména při zastupování státu navenek, kdy je třeba – právě v důsledku možnosti přičítání činů a výroků hlavy státu České republice – maximální zdrženlivosti.

Kromě toho na půdě komise probíhaly dílčí debaty na témata typu lhůt relevantních pro svolání „ustavující schůze“ Senátu nebo novely Ústavy k rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu.

Výhledy pro rok 2016:

Od počátku tohoto roku se komise zabývá problematikou elektronizace legislativního procesu a Sbírky zákonů, v čemž bude nadále pokračovat. Připravujeme seminář k technice změn senátních volebních obvodů a k podobě obecních voleb. Projdou-li návrhy ústavních změn sněmovním prvním čtením, nabízí se jednak vstoupit v jednání se sněmovními partnery, jednak připravit solidní konferenci k posouzení navrhovaných změn, jejich vazeb a dopadů. Ve stadiu přípravy je pravidelné setkání s vládním zmocněncem pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva.

V Praze dne 19. února 2016

Eliška Wagnerová v. r.
předsedkyně komise