Zpráva o činnosti Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury za rok 2014

za období od prosince 2013 do října 2014

Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury (dále jen „ústavní komise„ nebo „komise“) působila na počátku sledovaného období jako desetičlenná, po jmenování senátora Jiřího Dienstbiera členem vlády klesl počet jejích členů na devět. Sedm z nich byli senátoři, v dalších dvou případech se jednalo o bývalé senátory – dlouholeté členy komise.

Komise se ve sledovaném období sešla na pěti schůzích, z nichž jedna byla společnou schůzí s mandátovým a imunitním výborem Senátu a jedna společnou schůzí s ústavně-právním výborem Senátu. Usnesení nepřijala žádné, několikrát však vtělila výsledky svých jednání do dopisu předsedkyně komise určeného podle povahy věci předsedovi Senátu, předsedovi mandátového a imunitního výboru Senátu nebo členům vlády (viz dále).

  1. Chronologicky prvním tématem komisí diskutovaným byl právní rámec volby prezidenta republiky, resp. jeho problémy. Je totiž nanejvýše žádoucí všemožné problémy analyzovat a odstranit s dostatečným předstihem před další prezidentskou volbou, přičemž nelze vyloučit ani potřebnost ústavní změny.

    Komise oslovila několik expertů, kteří za problém označili zejména návrhové oprávnění občanů ve vztahu ke kontrole věrohodnosti petičních archů (ověřování podpisů) a celý model limitů financování volební kampaně a jejich kontroly. K tomu byly přiřazeny poznatky získané z činnosti mandátového a imunitního výboru Senátu, který je kontrolním orgánem pro financování prezidentské volební kampaně, a vlastní poznatky členů komise. Předběžný soubor námětů komise byl probrán na společném jednání ústavní komise a mandátového a imunitního výboru a podle výsledků diskuse byl upraven do podoby společného dopisu předsedů obou dotčených orgánů ministrům vnitra a pro legislativu. Exekutivě je nabízena součinnost – vzhledem ke složitosti věci by totiž revize právního rámce měla být v gesci vlády, jež by také měla definitivně rozhodnout o osudu volebního zákoníku, o němž se mluví už nejméně deset let.

    Náměty k řešení byly rozděleny na ústavní a zákonné, týkaly se obou zmíněných problémových okruhů a také soudního přezkumu jak samotných voleb, tak i financování. Mj. je třeba rozhodnout, zda vůbec volební výdaje limitovat – provázáno by to mělo být i s jinými typy voleb, čemuž by se měly uzpůsobit kontrolní mechanismy.

  2. Dalším tématem byl tzv. stykový zákon, o němž se s přestávkami debatuje zhruba od roku 1999. Na základě iniciace vedením parlamentních komor byl připraven další pracovní návrh, který vyšel ze starších variant, ovšem kriticky zhodnocených. Opět se v něm objevuje zvláštní úprava jednání o návrzích zákonů, které vyžadují souhlas obou komor, dále podrobnosti k zasílání návrhů zákonů mezi komorami, a to jak během volebního období Poslanecké sněmovny, tak při jeho uplynutí, postavení meziparlamentních delegací atd.

    Pracovní znění bylo projednáno na společné schůzi ústavní komise a ústavně-právního výboru Senátu a po zapracování připomínek zasláno ústavně-právnímu výboru Poslanecké sněmovny. Na jaře se uskutečnilo pracovní setkání členů obou senátních orgánů se členy sněmovního podvýboru pro Ústavu ČR a parlamentní procedury. Poslanci na místě vyjádřili několik námětů k úpravám, přislíbili nicméně prodebatování návrhu v poslaneckých klubech a sdělení případných připomínek zhruba v červnu. Zatím k tomu nedošlo, takže je na zvážení, zda podat návrh zákona jako běžnou senátní iniciativu, anebo se nadále snažit o zjištění předběžného názoru poslaneckých klubů.

  3. Tak jako v jiných letech se i letos debatovalo o způsobu (dílčí a komplexní novely) a obsahu změn Ústavy, a to jak na základě informací z Poslanecké sněmovny, tak na základě prezentace vládních záměrů ministrem Jiřím Dienstbierem. Obšírně byly projednány pracovní nástiny jak dílčích změn v postavení prezidenta republiky, tak konstrukce obecného referenda.
  4. Kromě toho komise jednala o praktických otázkách činnosti Senátu. Přezkoumala důvody opakovaného předkládání mezinárodních smluv Senátu pouze kvůli jejich neprojednání rozpuštěnou Poslaneckou sněmovnou. Na základě toho se předsedkyně komise obrátila na předsedu Senátu s doporučením vyjasnit si různé modality jednání o mezinárodních smlouvách s předsedou vlády. Mělo by být přinejmenším odlišováno mezi neprojednáním smlouvy komorou a jejím aktivním odepřením souhlasu k ratifikaci; v prvním případě by neměla být komora, která již souhlas vyslovila, zatěžována nutností to učinit znovu.

    Další otázkou bylo omezení Senátu v iniciaci změn rozhodnutí o souhlasu s vysláním ozbrojených sil do zahraničí.

    Poslední problém se týkal odůvodňování rozhodnutí mandátového a imunitního výboru Senátu, k čemuž byla dožádána stanoviska několika expertů. Výsledky diskuse byly formulovány v dopise předsedovi příslušného výboru: z odůvodnění by mělo být patrné, o jaký jde skutek, jak je kvalifikován a proč byla zvolena příslušná sankce. V kombinaci s rozpravou v plné schůzi půjde o vodítko rozhodování senátorů, kteří se jednání výboru neměli možnost účastnit.

  5. V dalším funkčním období by mělo být rozhodnuto o osudu tzv. stykového zákona. Totéž se ale týká projednávaného návrhu novely Ústavy ve věci postavení NKÚ. Očekávat lze dokončení projednávání návrhy novely zákona o jednacím řádu Senátu (t. č. v Poslanecké sněmovně). Otevřenou je otázka změn ústavního pořádku (postavení prezidenta republiky, referendum aj.). Pokračovat by měly debaty nad výročními zprávami vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva, jakož i nad vývojem ve stavu podpisů a ratifikací mezinárodních smluv o lidských právech. Tady došlo k prodlevám daným vysokým počtem členů komise jdoucích do voleb.

V Praze dne 17. října 2014

 

Eliška Wagnerová v. r.
předsedkyně komise