Zpráva o činnosti Výboru pro záležitosti Evropské unie za rok 2010

Ve druhém roce 7. funkčního období pracoval 10 členný Výbor pro záležitosti EU Senátu PČR (dále jen „výbor“) pod vedením senátora Luďka Sefziga, funkci místopředsedů vykonávali senátorka Alena Venhodová a senátoři Václav Koukal, Miroslav Krejča, Pavel Trpák, Otakar Veřovský a Alexandr Vondra. Ve své práci ve výboru pokračovali senátorka Jana Juřenčáková a senátoři Tomáš Grulich a Miroslav Škaloud.

Vzhledem k tomu, že místopředseda výboru Alexandr Vondra byl 13. července 2010 jmenován ministrem obrany a přestal být proto v Souladu s § 10 zákona o jednacím řádu Senátu členem výboru z důvodu neslučitelnosti funkce v Senátu a jeho orgánech s funkcí člena vlády, pracoval výbor pro zbytek funkčního období v počtu 9 členů.

Projednávání „evropské agendy“

Rozdělení odpovědnosti za konkrétní odborné oblasti práva Evropské unie (dále jen „EU“) jednotlivým členům výboru zůstalo ve druhém roce 7. funkčního období beze změn.

Výbor je dle § 36 odst. 3 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, určen příslušným pro projednávání návrhů legislativních aktů EU, předběžných stanovisek vlády k návrhům legislativních aktů a informací vlády o stavu jejich projednávání, jakož i projednávání příslušných komunikačních dokumentů.

Výbor na svých 13 schůzích na základě výběru z týdenních přehledů obsahujících návrhy legislativních aktů a komunikační dokumenty EU projednal celkem 47 evropských dokumentů, z toho 17 návrhů legislativních aktů a 30 komunikačních dokumentů.

Výbor svým usnesením vzal 20 evropských dokumentů po projednání na vědomí, čímž umožnil uvolnění vládou vznesené parlamentní výhrady v Radě EU. Jednalo se o 5 návrhů legislativních aktů a 15 komunikačních dokumentů.

Vzhledem k tomu, že usnesení výboru v evropské agendě nepředstavuje vyjádření Senátu jako komory Parlamentu, jsou přijatá usnesení výboru pouze doporučením, které na návrh výboru případně schválí Senát na plenárním zasedání. Od 1. ledna 2010 do konce 7. funkčního období výbor přijal doporučení k vyjádření Senátu k 27 evropským dokumentům. Jednalo se o 12 návrhů legislativních aktů a 15 komunikačních dokumentů.

Výbor také využil své možnosti vyplývající z § 119d odst. 4 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, požádat věcně příslušný výbor či komisi Senátu o stanovisko k projednávanému návrhu legislativního aktu či komunikačního dokumentu.

Od 1. ledna 2010 do konce 7. funkčního období dožádané orgány na žádost výboru projednaly celkem 23 evropských dokumentů, z čehož bylo 5 návrhů legislativních aktů a 18 komunikačních dokumentů. Konkrétně se jednalo o Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí (1 návrh legislativního aktu, 8 komunikačních dokumentů), Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu (2 návrhy legislativních aktů, 7 komunikačních dokumentů), Výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice (1 komunikační dokument), Ústavně právní výbor (2 návrhy legislativních aktů), Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku (1 komunikační dokument), Stálou komisi Senátu pro ochranu soukromí (1 komunikační dokument).

Výbor jako dožádaný Výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal a přijal stanovisko ke 2 návrhům legislativních aktů a 1 komunikačnímu dokumentu.

Výbor se stejně jako v uplynulých letech zabýval Konvergenčním programem České republiky (senátní tisk č. 219), Zprávou vlády o přejímání legislativních aktů vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za rok 2009 (senátní tisk č. 237) a Zprávou o vývoji Evropské unie v roce 2009 (senátní tisk č. 233).

Kromě návrhů legislativních aktů a komunikačních dokumentů EU výbor dále projednal např.

  • Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky (senátní tisk č. 218);
  • Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol, kterým se mění Protokol o přechodných ustanoveních, připojený ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o fungování Evropské unie a ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii, podepsaný dne 23. června 2010 v Bruselu (senátní tisk č. 312),
  • Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, podepsaná v Lucemburku dne 29. dubna 2008 (senátní tisk č. 322).

Výbor si dále vyslechl:

  • Informaci španělského velvyslance J.E. Arturo Laclaustra Beltrána o prioritách španělského předsednictví v Radě EU;
  • Informaci belgické velvyslankyně J.E. Renilde Loeckx o prioritách belgického předsednictví v Radě EU;
  • Informaci vládního zmocněnce ČR pro zastupování před Evropským soudním dvorem Martina Smolka;
  • Výroční zprávu Evropského účetního dvora o plnění rozpočtu EU za rozpočtový rok 2008 - za účasti Jana Kinšta, člena Evropského účetního dvora;
  • Výroční zprávu Eurojustu za rok 2009 – za účasti Pavla Zemana, člena kolegia Eurojustu za ČR;
  • Výroční zprávu Europolu za rok 2009 – za účasti Ivy Petráčkové, vedoucí Národní jednotky Europolu;
  • Informaci o institucionálních změnách v návaznosti na přijetí Lisabonské smlouvy – za účasti Lenky Pítrové, ředitelky Odboru koncepčního a institucionálního Úřadu vlády a Emila Ruffera, ředitele Odboru komunitárního práva Ministerstva zahraničních věcí;
  • Informaci o sjednávání mezinárodních smluv EU po přijetí Lisabonské smlouvy – za účasti Emila Ruffera, ředitele Odboru komunitárního práva Ministerstva zahraničních věcí;
  • Informaci o rámcové interinstitucionální dohodě Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady – za účasti Lenky Pítrové, ředitelky Odboru koncepčního a institucionálního Úřadu vlády;
  • Informaci Stálé zástupkyně Senátu v Bruselu Vítězslavy Fričové.

Výbor pokračoval v diskusích s odbornou i širokou veřejností a uspořádal:

  • konferenci na téma: „Spolupráce Parlamentu a vlády v evropské agendě po přijetí Lisabonské smlouvy“ (9. března 2010) – po úvodních vystoupeních předsedů evropských výborů obou komor Parlamentu ČR Luďka Sefziga a Kateřiny Jacques zdůraznili také zástupci exekutivy – ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel a náměstek ministra zahraničních věcí Vladimír Galuška – svou otevřenost ke spolupráci se zákonodárným sborem. V prvním bloku konference moderovaném senátorkou Jiřinou Rippelovou se legitimizační funkci národních parlamentů ve vztahu k EU věnoval Vojtěch Belling z Úřadu vlády. Rozhodnutí ústavních soudů ČR a SRN k Lisabonské smlouvě, v nichž ústavní autority přiznávají důležitou roli evropskému působení zákonodárných sborů členských států přiblížili auditoriu Jan Kysela, tajemník Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury a Jiří Georgiev, odborný konzultant Výboru pro záležitosti EU. V druhém bloku konference moderovaném senátorem Alexandrem Vondrou se poslanec Spolkového sněmu Thomas Silberhorn zaměřil na promítnutí lisabonského rozhodnutí Spolkového ústavního soudu do německé parlamentní praxe. Ředitelka odboru koncepčního a institucionálního Úřadu vlády Lenka Pítrová rovněž připomněla vstřícný postoj české vlády vůči zakotvení tzv. kompenzační klauzule v parlamentních jednacích řádech. Jindřiška Syllová, ředitelka Parlamentního institutu a Adéla Míková, vedoucí Oddělení pro EU Kanceláře Senátu následně přiblížily pohled odborného zázemí Poslanecké sněmovny a Senátu na vývoj projednávání evropské agendy;
  • expertní seminář na téma „Reforma kohezní politiky – aktuální vývoj a důsledky pro ČR“ (29. března 2010) ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj. Cílem semináře byla především debata o principech, cílech a implementaci budoucí kohezní politiky EU v dalším programovém období po roce 2013 z hlediska zájmů ČR. Mezi hlavní řečníky patřil italský odborník prof. Fabrizio Barca, autor zprávy vypracované v roce 2009 na žádost Evropské komise, která se týkala budoucnosti evropské politiky soudržnosti. Dalšími účastníky semináře byli kromě senátorů i poslanci Evropského parlamentu, zástupci Evropské komise, představitelé státní správy a samosprávy a odborná veřejnost;
  • diskusi na téma „Výstupy a data poskytovaná Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC)“ (8. září 2010) - mezi hlavní řečníky patřili Ladislav Metelka a Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, profesor pedologie a půdní fyziky Miroslav Kutílek a Vítězslav Kremlík, zakladatel portálu klimaskeptik.cz. Cílem diskuse bylo vyjasnění některých otázek týkajících se klimatu v prostředí protichůdných názorů a zahájení osvěty v oblasti informací o klimatických změnách, ekonomickém hodnocení jejich následků a míře potřebných opatření;
  • seminář na téma „Možnosti snížení emisí skleníkových plynů z pohledu ČR“ (9. září 2010), jehož cílem bylo především vyjasnění názorů na klimatickou změnu a na ní reagující opatření v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Ve třech blocích vystoupili zástupci odborných institucí, klíčových ministerstev a podnikatelské sféry. V závěrečném bloku byly zodpovězeny dotazy z pléna a proběhla diskuse. Výstupy z tohoto semináře byly využity při jednání výborů pro záležitosti EU parlamentů zemí Visegrádské skupiny, které se konalo ve dnech 13. – 15. září 2010 v prostorách Senátu a při formulaci usnesení výboru ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Analýza možností snížení emisí skleníkových plynů o více než 20% a vyhodnocení rizika úniku uhlíku (senátní tisk č. K 115/07);
  • seminář na téma „Proměny státnosti v procesu europeizace“ (15. září 2010), který se konal za účasti bývalého soudce Spolkového ústavního soudu Prof. Dietera Grimma, kterého z české strany doplňovala místopředsedkyně českého Ústavního soudu Eliška Wagnerová a Vojtěch Belling z Úřadu vlády. Pozornost přednášejících se soustředila zejména na koncept státní suverenity a roli ústavních soudů při kontrole ústavní identity a kompetenčního rámce působnosti evropského práva.

V průběhu roku 2010 se uskutečnila další dvě setkání s poslanci Evropského parlamentu zvolenými za ČR. První z nich bylo pořádáno Výborem pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny PČR dne 31. března 2010 a věnovalo se vnitřní koordinaci vytváření evropských politik v ČR, komunikaci a spolupráci na úrovni vláda – parlament, problematice evropské služby pro vnější činnost a aspektům vstupu Lisabonské smlouvy v platnost z pohledu Stálého zastoupení ČR při EU. Druhé setkání zorganizoval Výbor pro záležitosti EU Senátu PČR dne 4. listopadu 2010 s tím, že na program bylo zařazeno téma budoucnosti kohezní politiky EU pro roce 2013, reformy penzijních systémů ve 21. století (role členských států a EU) a parlamentní rozměr projednávání mezinárodních smluv EU. V rámci tohoto setkání byli poslanci Evropského parlamentu seznámeni s historicky prvním odůvodněným stanoviskem Senátu, které bylo přijato k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem sezónního zaměstnání (senátní tisk č. N 126/07).

Výbor uspořádal ve dnech 3. – 5. května 2010 výjezdní zasedání do Lipnice nad Sázavou, jehož tématem se stala „Lisabonská smlouva a její institucionální zajištění na evropské a národní úrovni“. Diskuse se soustředila na odraz přijetí Lisabonské smlouvy v jednacích řádech Poslanecké sněmovny a Senátu PČR, sjednávání mezinárodních smluv EU po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a role národních parlamentů po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, komitologii a rozsah kontroly členských států nad akty v přenesené působnosti a prováděcími akty, komunitarizaci trestní spolupráce členských států EU, nové instituce ve vnějších vztazích EU atd. Na toto výjezdní zasedání výboru navazovala návštěva Ústavního soudu ČR, kde měli senátoři možnost diskutovat se soudci zpravodaji v rozhodnutích Ústavního soudu ČR s evropským prvkem a návštěva Katedry ústavního práva Masarykovy univerzity v Brně.

Ve dnech 13. – 15. září 2010 se v prostorách Senátu uskutečnilo tradiční setkání výborů pro záležitosti EU parlamentů zemí Visegrádské skupiny. Toto setkání tentokrát pořádal Výbor pro záležitosti EU Senátu PČR ve spolupráci s Výborem pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny PČR, jehož předsedové Luděk Sefzig a Jan Bauer celému setkání spolupředsedali. Samotné jednání bylo rozděleno do čtyř tématických bloků. První část jednání s názvem „Hospodářská a finanční krize jako odrazový můstek k užší formě spolupráce v ekonomických otázkách?“, kde s úvodním slovem vystoupil náměstek ministra financí Tomáš Zídek, se věnovala posilování koordinace hospodářských politik (v eurozóně i v celé EU 27), silnější regulaci finančního trhu a dohledu nad ním. Důležitým tématem byla také revize rozpočtu Unie jako nástroje posílení evropské konkurenceschopnosti. Druhou část jednání uvedl náměstek ministra životního prostředí Ivo Hlaváč pod názvem „Klimatická změna – mezi Kodaní a Cancúnem“. Ve třetí části na téma „Meziparlamentní spolupráce v rámci COSAC“ vyzdvihl předseda výboru Luděk Sefzig význam COSAC při dodržování principu subsidiarity a zároveň vyjádřil přesvědčení, že bez dostatečné koordinace a včasné výměny názorů na legislativní předlohy Unie národními parlamenty nedojde k žádoucímu vylepšení právního prostředí. Poslední část jednání před formulováním a schvalováním závěrů se zamýšlela nad budoucností spolupráce v oblasti justice a vnitra v EU.

Další zahraničně politické aktivity

Výbor v uplynulém roce uskutečnil několik výborových zahraničních cest - do Egypta (13. – 16. 3. 2010), Bosny a Hercegoviny (16. – 19. 5. 2010), Irska (13. – 16. 6. 2010) a Ázerbájdžánu (27. 9. – 1. 10. 2010).

Cílem cest bylo především navázání osobních kontaktů se zástupci partnerských parlamentních výborů, výměna názorů na současné problémy EU, seznámení se s aktuální politickou a ekonomickou situací jedné ze zemí Východního partnerství, podpora vstupu do EU v případě potenciálně kandidátské země, výměna názorů na fungování Unie pro Středomoří a situaci na Blízkém východě. Podrobnější informace lze získat z příslušných zpráv ze zahraničních cest.

Členové výboru se dále jednotlivě zúčastnili následujících akcí konferenčního charakteru:

  • Setkání předsedů výborů pro evropské záležitosti parlamentů zemí Visegrádské skupiny v Maďarsku (předseda výboru Luděk Sefzig, místopředseda výboru Pavel Trpák);
  • Setkání předsednictva Konference výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU a XLIII. a XLIV. Konference výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC) ve Španělsku a Belgii (předseda výboru Luděk Sefzig, místopředseda výboru Václav Koukal, místopředseda výboru Miroslav Krejča);
  • Slyšení Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu na téma „Směrnice o právech spotřebitelů“ v Belgii (místopředseda výboru Miroslav Krejča);
  • Parlamentního fóra u příležitosti oslav 20. výročí demokratického vývoje v Litvě (místopředseda výboru Alexandr Vondra);
  • Setkání u kulatého stolu na téma „Směrem ke společnému evropskému azylovému systému: studie o horizontálních otázkách“ pořádaného Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu v Belgii (senátor Tomáš Grulich);
  • Meziparlamentního setkání pořádaného Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů se zástupci národních parlamentů na téma „Zajištění správného fungování vnitřního trhu služeb: současný stav a výzvy do budoucna“ v Belgii (předseda výboru Luděk Sefzig);
  • Meziparlamentního setkání pořádaného Výborem pro zahraniční věci Evropského parlamentu se zástupci národních parlamentů na téma „Evropská služba vnější akce“ v Belgii (místopředseda výboru Alexandr Vondra);
  • Konference předsedů výborů pro zaměstnanost a migraci ve Španělsku (předseda výboru Luděk Sefzig);
  • Meziparlamentního setkání pořádaného Výborem pro regionální rozvoj Evropského parlamentu se zástupci národních parlamentů na téma „Dopad Lisabonské smlouvy na politiku soudružnosti a související praktické důsledky“ v Belgii (místopředseda výboru Václav Koukal);
  • Meziparlamentního setkání pořádaného Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu se zástupci národních parlamentů na téma „Demokratická kontrola v oblasti spravedlnosti, bezpečnosti a práva: Europol, Eurojust, FRONTEX, Schengen“ v Belgii (předseda výboru Luděk Sefzig);
  • Meziparlamentního setkání pořádaného Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu se zástupci národních parlamentů na téma „Uznávání profesních kvalifikací“ v Belgii (místopředseda výboru Miroslav Krejča);
  • Meziparlamentního setkání pořádaného Právním výborem Evropského parlamentu se zástupci národních parlamentů na téma „Smluvní právo EU“ v Belgii (místopředseda výboru Miroslav Krejča);
  • Společného parlamentního zasedání Evropského parlamentu se zástupci národních parlamentů na téma „Doba po krizi – výzvy pro Evropu“ v Belgii (předseda výboru Luděk Sefzig).

Výbor přijal tyto zahraniční delegace a politiky:

  • delegaci Výboru pro zahraniční věci Národního shromáždění Republiky Srbsko,
  • delegaci Meziparlamentní skupiny přátel ČR Velkého národního shromáždění Turecké republiky,
  • delegaci poslanců Bavorského zemského sněmu,
  • hlavního vyjednavače Chorvatské republiky pro přístupová jednání s EU pana Vladimira Drobnjaka,
  • místopředsedu vlády a ministra pro evropskou a euroatlantickou integraci Gruzie pana Giorgi Baramidze,
  • předsedu Parlamentu Grónska pana Josefa Motzfeldta,
  • předsedu Parlamentu Finska pana Sauli Niinistö,
  • státního tajemníka pro evropské záležitosti Francie pana Pierre Lellouche,
  • předsedu Výboru pro evropské záležitosti Národní rady Slovenské republiky pana Ivana Štefance.

Předseda výboru Luděk Sefzig dále přijal velvyslance Kyperské republiky J.E. Phaedona Anastasiou, velvyslance Rakouské republiky J.E. Ferdinanda Trauttmansdorffa, velvyslance Francouzské republiky J.E. Pierre Lévyho, velvyslankyni Egyptské arabské republiky J.E. Amal Mostafa K. Mourad, velvyslankyni Rumunska J.E. Danielu Andy Griogore Gitman, velvyslankyni Belgie J.E. Renilde Loeckx, velvyslance Ázerbájdžánské republiky J.E. Tahira Taghizade.

V Praze dne 20. ledna 2011
Schválil: Luděk Sefzig, předseda výboru
Zpracovala: Štěpánka Götthansová, tajemnice výboru