Zpráva o činnosti Senátu za rok 2009

Tato zpráva navazuje na předchozí zprávu o činnosti Senátu a mapuje činnost Senátu od zahájení 7. funkčního období v listopadu 2008 do konce roku 2009.

Volby do Senátu v říjnu 2008

V pravidelných volbách konaných ve dnech 24. a 25. října 2008 byla zvolena třetina nových senátorů. Z nich 23 senátorů za ČSSD, 3 senátoři za ODS a 1 senátor za KSČM.

Graf č.1: Noví senátoři dle politické příslušnosti

Složení senátorských klubů tak bylo následující: senátorský klub ODS – 36 členů, senátorský klub ČSSD – 29 členů, senátorský klub KDU-ČSL 7 členů, senátorský klub KOD – 6 členů a 3 senátoři jsou nezařazení.

Graf č. 2: Senátorské kluby (po volbách do Senátu)

V druhé polovině července 2009 vznikl v Senátu nový senátorský klub - klub TOP09 a Starostové, se šesti členy.

Ke konci roku 2009 bylo složení senátorských klubů následující:

• senátorský klub ODS – 36 členů
• senátorský klub ČSSD – 29 členů
• senátorský klub TOP 09 a Starostové – 8 členů
• 8 senátorů bylo nezařazených.

Graf č. 3: Senátorské kluby na konci roku 2009

V souvislosti se změnami ve složení vlády došlo v lednu a květnu ke změnám ve složení orgánů Senátu.

Legislativní proces

Ve sledovaném období se konalo 12 schůzí Senátu, které proběhly v 19 dnech; Senát na nich projednal celkem 142 návrhů zákonů, z toho 15 senátních návrhů zákonů v různém stádiu jejich projednávání.

Ze 127 postoupených návrhů zákonů Senát schválil 93 návrhů zákonů. Při projednávání 6 návrhů zákonů Senát vyjádřil vůli se jimi nezabývat (vyjádření vůle návrhem zákona se nezabývat má pro návrh zákona stejný následek jako jeho schválení). S pozměňovacími návrhy bylo Poslanecké sněmovně vráceno 22 návrhů zákonů.

Ve třech případech nepřijal k návrhům zákonů Senát žadné usnesení. Protože se Senát k těmto návrhům zákonů nevyjádřil do třiceti dnů od jejich postoupení Poslaneckou sněmovnou, pak v souladu s Ústavou České republiky (Čl. 46) platí, že jsou považovány za schválené.

V hodnoceném období byl Senátem zamítnuty 3 návrhy zákonů. V opakovaném hlasování Poslanecká sněmovna 1 zákon zamítla a 2 schválila v původním znění.

Graf č.4: Projednané zákony celkem

Z 22 návrhů zákonů, které Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, bylo 12 schváleno ve znění Senátu, tj. 57%, a v 7 případech setrvala Poslanecká sněmovna na svém původním znění, tj. 29%, 3 návrhy zákonů nebyly přijaty, jak ukazuje následující graf.

Graf č. 5: Zákony vrácené Senátem Poslanecké sněmovně

Vybrané návrhy zákonů

NOVÝ TRESTNÍ ZÁKONÍK

Nový trestní zákoník představuje generální revizi kodexu českého trestního práva (platného trestního zákona). Každý institut daného odvětví byl podroben konfrontaci se soudobými požadavky právní teorie a praxe, porovnán s moderním evropským trestně právním vývojem a v této proceduře přehodnocen a upraven. Návrh potvrzuje již dříve započaté ustanovování prvků preventivního charakteru, zejména formou odklonů od klasické linie trestního řízení, zavádění alternativních trestů a opatření. Navrhovatelé uplatňují model pozitivních řešení kriminality, obnovy narušených vztahů, reintegrace pachatelů, přiměřené satisfakce obětí trestných činů atd. Trestně represivní důraz je navrhovateli posilován v oblasti závažných útoků proti životu a zdraví. Celková intenzita navrhovaných změn trestního práva hmotného nicméně nenarušuje základní kontinuitu zákoníku s dosavadní podobou trestního práva hmotného. Podstatným úkolem návrhu je dosažení vnitřního sjednocení a proporčního uspořádání trestního práva a překonávání strnulosti „socialistického trestního práva“. Asi nejvíce diskutovanou změnou se stalo snížení věkové hranice trestní odpovědnosti z 15 na 14 let, která je pojata jako hranice infantility. Zároveň se proto rovněž snižuje hranice trestního zákazu sexu na 14 let. V doprovodném zákoně se mění věk pro povinnost mít občanský průkaz, upravují se zákony o sociálně právní ochraně dětí, o rodině, o soudnictví nad mládeží atd. Senátoři ocenili kvalitní zpracování nového trestního zákoníku a schválili jej včetně doprovodného zákona.

ÚPRAVA POPLATKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ

Původní poslanecký návrh zákona předpokládal pouze novelizaci zákona o veřejném zdravotním pojištění s cílem rozšířit stávající okruh výjimek z povinnosti platit regulační poplatky a osvobodit tak od placení těchto poplatků ve zdravotnických zařízeních pojištěnce mladší 18 let, pojištěnce, jejichž úhrn započitatelných příjmů nepřevyšuje dvojnásobek částky životního minima jednotlivce nebo rodiny pojištěnce pobírající starobní důchod (pokud nevykonávají výdělečnou činnost), a pojištěnce pobírající plný nebo částečný invalidní důchod.

Poslanecká sněmovna původní poslanecký návrh zcela změnila novelizací tří zákonů. Senátu tak předložila novelizaci shora uvedených tří zákonů (zákona o veřejném zdravotním pojištění, zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách), z právního řádu vypustila právní úpravu týkající se regulačních poplatků, jež je dosud pojištěnec, popřípadě jeho zákonný zástupce, v souvislosti s poskytováním příslušné hrazené péče povinen hradit příslušným zdravotnickým zařízením.

Tato myšlenka však nenalezla v řadách senátorek a senátorů dostatečnou podporu. Výsledkem projednávání této novely zákona v Senátu tedy je, že se Senát vrátil k původní myšlence novelizovat pouze zákon o veřejném zdravotním pojištění. Díky jeho rozhodnutí nebudou platit zdravotnické poplatky pro děti do 18 let a zároveň byl snížen tzv. ochranný limit pro ně a pro seniory nad 65 let na polovinu, tedy na 2.500,- Kč. Přijatý návrh rovněž počítá s tím, že poplatek 30 korun za položku na receptu u léků s doplatkem vyšším než 30 korun bude zrušen.

Po 5 hodin trvající diskuzi, v níž vystoupil nezvykle velký počet řečníků, se pro pozměňovací návrhy, navržené Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku a mírně upravené návrhy ministryně zdravotnictví paní Daniely Filipiové, vyslovilo 73 ze 77 přítomných senátorek a senátorů, nikdo nebyl proti.

LÉKY S PSEUDOEFEDRINEM NA OBČANSKÝ PRŮKAZ

Původním cílem novely zákona o návykových látka bylo zapracovat do našeho právního řádu zařazení látky oripavin, který byl do seznamu omamných látek Jednotné Úmluvy o omamných látkách zařazen na 50. zasedání Komise OSN pro omamné látky, a dvě nařízení Evropské Unie, z nichž jedno zařazuje do seznamu psychotropních látek novou látku 1-benzylpiperazin a druhé zavádí nový režim při zacházení s prekursory. Asi nejvíce diskutovanou částí novely se však stal návrh doplněný v Poslanecké sněmovně který stanoví, že se v lékárnách mohou vydávat léčiva obsahující pseudoefedrin pouze na recept nebo žádanku. Tento návrh byl v Senátu podroben poměrně velké kritice napříč politickým spektrem, jejímž výsledkem bylo přijetí pozměňovacího návrhu, který užívání pseudoefedrinu omezuje předložením občanského průkazu, ale zachovává jeho prodej bez vyžadování receptu.

ZA CHODNÍKY ODPOVÍDÁ JEJICH MAJITEL

Do Senátu se pro projednání v Poslanecké sněmovně vrátila i senátní novela zákona o pozemních komunikacích. Tato novela měla původně jediný cíl, přenesení dosavadní odpovědnosti vlastníka nemovitosti, která v zastavěném území obce hraniční se silnicí nebo místní komunikací, za škody způsobené závadou ve schůdnosti na přilehlém chodníku, na skutečného vlastníka chodníku. Zpracovatelé návrhu totiž považují existující právní stav v této věci za absurdní a odporující obecné zásadě, že za stav svého vlastnictví odpovídá především jeho vlastník.

V průběhu projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně bylo do této zákonné předlohy nad rámec původního záměru doplněno zpřesnění stávajících podmínek zvláštního užívání pozemních komunikací spočívající v umístění a provozování reklamního zařízení a rozšířen obsah obligatorních náležitostí koncesionářské smlouvy uzavírané mezi státem a právnickou osobou pro účely financování, zajišťování výstavby, provozování a údržby některých kategorií pozemních komunikací.

Projednávání této novely vzbudilo nečekaný zájem senátorů, který se projevil nejen velkým počtem diskutujících, ale i nutností prodloužit dobu pro jednání Senátu i po 19 hodině. Rozprava se vyznačovala velkým počtem řečníků, kteří byli střídavě pro a proti návrhu. V závěrečném hlasování byl přijat návrh schválit návrh zákona. Norma nyní poputuje na hrad, kde by ji měl podepsat prezident a následně vyjde ve sbírce zákonů. Příští zima již tedy bude ve znamení nových pravidel odpovědnosti za škody způsobené závadou ve schůdnosti na přilehlém chodníku.

NOVELA ZÁKONA O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY

Původním cílem vládního návrhu zákona při předložení do Poslanecké sněmovny bylo pouze transponovat do právního řádu požadavky práva Evropské unie, týkající se osvobození od daně z přidané hodnoty a spotřební daně u zboží, které dovážejí osoby cestující ze třetích zemí. V rámci druhého a třetího čtení Poslanecká sněmovna doplnila do zákona, oproti původnímu vládnímu návrhu, zejména následující uměny změny:

• zrušení omezení odpočtu daně pro osobní automobily;
• základem bude cena, za kterou lze zboží či nemovitost pořídit ke dni uskutečněného zdanitelného plnění;
• do nižší sazby daně bylo přeřazeno zpracování komunálního odpadu.

Poslanecká sněmovna k návrhu zákona současně připojila formou takzvaného přílepku novelu zákona o daních z příjmů, které je především zaměřena na daňové uznávání výdajů. U bank a pojišťoven se to týkám úroků z úvěrů a půjček formou zvýšení vlastního kapitálu pro banky a pojišťovny na šestinásobek, respektive čtyřnásobek; u nájmu hmotného movitého majetku se pak podmínka pro daňové uznání výdajů s nájmem spojených zkracuje o půl roku, a u majetku, který není nemovitostí, se pak podmínka minimální doby nájmu úplně ruší.

Po úvodním slově navrhovatele, zpravodaje a krátké rozpravě byl tento návrh zákona, který se stal součástí protikrizových opatření vlády, velkou většinou senátorů schválen, přičemž nikdo ze senátorek a senátorů, i přes některé kritické připomínky ohledně pozdního připojení novely daní z příjmu, nebyl proti.

SENÁTNÍ ANO ZÁKONŮM K ŘEŠENÍ EKONOMICKÉ KRIZE

Mezi nejzásadnější novely zákonů, které Senát na 8. schůzi Senátu schválil s podporou napříč politickým spektrem patřily zákony, jež zahrnovaly opatření přijatá v rámci Národního protikrizového plánu, vypracovaných v reakci na dopady celosvětového útlumu na českou ekonomiku. Prvním z nich byla novela zákona o daních z příjmů z dílny ministerstva financí, která se snaží stimulovat poplatníky k pořízení hmotného majetku zkrácením doby pro jeho odpisování.

Další dvě stimulační novely pak připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. První z nich, novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení, se snaží podpořit trh práce a zaměstnanosti prostřednictvím slev na pojistném na sociální zabezpečení, které jsou podle platné právní úpravy povinni platit zaměstnavatelé, čímž by mělo dojít pro zaměstnavatele ke snížení nákladů na zaměstnance. Druhým z nich pak byla novela insolvenčního zákona a některých dalších zákonů, jejímž hlavním cílem je ochrana práv dlužníkových zaměstnanců a zmírnění sociálních dopadů úpadku dlužníka, který není podnikatelem. Součástí této novely byla i novela zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, která by měla zajistit vyplácení státní podpory zaměstnancům již v době trvání předběžného moratoria v rámci insolvenčního řízení.

ÚSTAVNÍ NÁSTROJ NA ŘEŠENÍ PATU V POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ

Senát je vnímán širokou i odbornou veřejností jako instituce, která je dlouhodobě proti zneužívání legislativních pravidel a dbá na čistotu práva. I proto je v Senátu zřízena Stálá komise pro Ústavu a parlamentní procedury, která se dlouhodobě věnuje diskuzi o Ústavě České republiky a jejích případných změnách. Stalo se již pravidlem, že výsledky voleb do Poslanecké sněmovny jsou velmi vyrovnané a díky tomu vznikají vládní koalice s převahou jednoho či dvou hlasů. Protože je takový mandát vlády velmi nestabilní, schválil Senát v září 2005 na návrh skupiny senátorů senátní návrh ústavního zákona, díky němuž by mohla Poslanecká sněmovna navrhnout prezidentovi republiky svým usnesením své rozpuštění.

Na jedné ze svých posledních schůzí před řádnými volbami v roce 2006 Poslanecká sněmovna vrátila tento návrh Senátu k dopracování. Senát využil voleb do Poslanecké sněmovny, novelu opět projednal a v srpnu 2006 zaslal tuto novelu Ústavy zpět do nově zvolené Poslanecké sněmovny. Zde byla takzvaně „zaparkována“ a poslanci se k ní vrátili teprve ve chvíli, kdy Ústavní soud zrušil ústavní zákon č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny a současně zrušil též rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna se však s návrhem Senátu neztotožnila a přijala návrh na změnu ústavního čl. 35 koncepčně odlišný.

Návrh ústavního zákona tak nabízí novou ústavní cestu k zajištění předčasných voleb do Poslanecké sněmovny. Je koncipován jako přímá novela čl. 35 Ústavy, který upravuje postup rozpouštění Poslanecké sněmovny. Doplňuje jej o nový odstavec 2 s tímto obsahem: „Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců“. Navrhované řešení tak zakládá dva odlišné postupy rozpouštění Poslanecké sněmovny. Zachována zůstává dosavadní možnost prezidenta republiky rozpustit Poslaneckou sněmovnu, dojde-li k naplnění některého ze čtyř Ústavou předvídaných důvodů. Vedle toho se prezidentovi republiky zakládá ústavní povinnost Poslaneckou sněmovnu rozpustit vždy, pokud se na tom sama usnese kvalifikovanou většinou poslanců.

Senát tuto změnu akceptoval a většinou senátorek a senátorů napříč politickým spektrem novelu Ústavy schválil.

ŠKOLSKÝ ZÁKON

V roce 2009 pokračoval mediální zájem o novém školském zákoně, zejména jeho část o novém pojetí maturit. Start nových maturit ve školním roce 2007/2008 byl odložen novelou školského zákona č. 217/2007 Sb. (účinnost od 22. srpna 2007), přičemž byl založen harmonogram postupného zavedení nové podoby maturit ve dvou krocích: 1. až do školního roku 2008/2009 včetně maturita probíhá podle „starého modelu“. Ve školním roce 2009/2010 bude spuštěna nová maturita, žáci však v rámci společné části nebudou konat volitelnou zkoušku; 2. volitelnou zkoušku budou žáci poprvé konat až ve školním roce 2011/2012.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) přistoupilo k celkové revizi právní úpravy maturitní zkoušky, jejímž výsledkem bylo předložení a následné schválení novely školského zákona č. 242/2008 Sb. (účinnost od 1. září 2009). Inovačním prvkem zásadního významu byla dvouúrovňová maturita – žák si u každého předmětu společné části zvolí, zda chce zkoušku skládat v základní či vyšší úrovni obtížnosti (§ 78 odst. 3). Časový harmonogram zavedení nových maturit se nezměnil, změny však doznal obsah maturit v tzv. náběhové fázi, tj. ve školních letech 2009/2010 a 2010/2011. V těchto dvou letech by sice již měla probíhat nová maturita, ale v modifikované podobě.

Senát na své 11. schůzi v říjnu roku 2009 schválil usnesením č. 304 vládní návrh zákona, kterého smyslem je, stručně řečeno, odklad nových maturit o jeden rok. Tento návrh zákona následně podepsal prezident a vyšel ve sbírce zákonů pod číslem 378/2099 Sb.

Senátní iniciativy

Ve sledovaném období Senát pokračoval v projednávání senátních iniciativ. Ve sledovaném období se Senát v různém stádiu projednávání na plénu zabýval 29 senátními návrhy zákonů. Podrobnější informace o dalším projednávání naleznete pod odkazem uvedeným pod příslušným číslem senátního či sněmovního tisku.

Senátorka Soňa Paukrtová předložila v únoru 2009 trojici návrhů zákonů – novelu Ústavy České republiky /senátní tisk č. 30/, novelu zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny /senátní tisk č. 31/ a novelu zákona o jednacím řádu Senátu /senátní tisk č. 32/. Všechny návrhy zákonů Senát schválil v prosinci 2009 a předložil Poslanecké sněmovně návrh (sněmovní tisky 1005, 1004 a 1003). Návrhy zákonů nebyly do ukončení 5. volebního období PS projednány.

Návrh senátního návrhu zákona senátora Richarda Svobody o zrušení rozhlasových a televizních poplatků a o změně některých zákonů /senátní tisk č. 52/ byl předložen v březnu, nicméně v prosinci, kdy jej Senát projednal, nebylo k návrhu zákona přijato usnesení.

V dubnu byla senátory Janem Hálkem, Richardem Svobodou, Soňou Paukrtovou a dalšími předložena změna zákona o vysokých školách /senátní tisk č. 56/. V říjnu ji Senát schválil a předložil Poslanecké sněmovně (sněmovní tisk 930). Návrh zákona nebyl do ukončení 5. volebního období PS projednán.

Senátor Jiří Liška předložil v květnu dvě senátní iniciativy. Jednalo se o novelu zákona o jednorázové peněžní částce nahrazující příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu /senátní tisk č. 70/. A dále to byla novela zákona o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech /senátní tisk č.79/. Senát oba tyto návrhy schválil v říjnu, nicméně ani ty návrhy zákonů Poslanecká sněmovna (sněmovní tisky 931 resp. 932) do konce svého 5. volebního období neprojednala.

V květnu dále senátoři Vlastimil Balín, Marta Bayerová a Václav Homolka předložili novelu zákona o jednacím řádu Senátu /senátní tisk č. 78/. Senát však tento návrh zákona zamítl již v 1. čtení.

V říjnu skupina senátorů (Jiří Žák, Jiří Nedoma a další) předložili novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů /senátní tisk č. 150/. Senát jej schválil v červnu 2010 a předložil Poslanecké sněmovně (sněmovní tisk 26). Zákon byl schválen v únoru 2011. Jako senátní tisk č. 50 jej Senát v březnu téhož roku vrátil Sněmovně s pozměňovacími návrhy, které byly akceptovány. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 133/2011 Sb.

Senátoři Jiří Bis a Petr Pakosta předložili v září 2009 novelu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů /senátní tisk č. 155/. Senát ji schválil v listopadu 2009 a předložil Sněmovně, která jej do ukončení 5. volebního období neprojednala.

V říjnu 2009 byla senátory Vítězslavem Jonášem, Jiřím Bisem, Tomášem Julínkem a Petrem Víchou předložena novela zákona o rozpočtovém určení daní /senátní tisk č. 188/. Senát jej schválil v prosinci. Poslanecká sněmovna (sněmovní tisk 1002) jej však do ukončení 5. volebního období neprojednala.

V roce 2009 byl naopak dokončen legislativní proces u návrhů zákonů, které senátoři předložili v předchozích letech:

Již v roce 2007 předložil Ústavně-právní výbor novelu zákona o pozemních komunikacích /senátní tisk č. 105/. Poslanecká sněmovna novelu schválila v únoru 2009 (sněmovní tisk č. 382). Senát následně také /senátní tisk č. 38/. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 97/2009.

V březnu 2008 předložili senátoři Jiří Liška, Přemysl Sobotka, Jan Hálek, Václav Jehlička a další novelu zákona o odškodnění některých obětí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky /senátní tisk č. 217/.

V červnu ji Senát schválil a předložil Poslanecké sněmovně (sněmovní tisk č. 543). Ta ji schválila v říjnu 2009 a postoupila Senátu /senátní tisk č. 196/, který vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Zákon vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem 491/2009 Sb.

Graf č. 6: Senátní iniciativy

Mezinárodní smlouvy

Ve sledovaném období bylo projednáno Senátem 39 mezinárodních smluv.

Mezi nejsledovanější a mediálně nejatraktivnější nepochybně patřila Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, projednávání které v Senátu skončilo v květnu 2009.

Graf č. 7: Senátem projednané mezinárodní smlouvy celkem

Státní vyznamenání

Jako již tradičně se senátorky a senátoři na své červnové schůzi zabývali také návrhem na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání /senátní tisk č. 108/.

Spolu s vládou a Poslaneckou sněmovnou může i Senát každoročně pro řádový den 28. října (dalším řádovým dnem je 1. leden) předkládat prezidentu republiky své návrhy na vyznamenání. Propůjčením nebo udělením státních vyznamenání České republiky jednotlivcům oceňuje stát jejich vynikající občanské zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti, výsledky práce, úsilí o obranu vlasti, hrdinské a jiné výjimečné činy. K tomuto účelu zřízený Podvýbor pro státní vyznamenání projednává všechny předložené návrhy a prostřednictvím Organizačního výboru je předkládá plénu.

V roce 2009 Senát svým usnesením č. 224 navrhl propůjčit řád T. G. Masaryka II. třídy Anděle Dvořákové a dále řád T. G. Masaryka bez udání třídy Josefině Napravilové, plk. Květoslavu Prokešovi in memoriam, Josefu Sousedíkovi in memoriam a RNDr. Josefu Veverkovi in memoriam. Řád Bílého lva navrhl Senát propůjčit plk.v.v. Emilu Bočkovi, plk. Otakarovi Černému, plk.v.v. Imrichu Gablechovi, plk.v.v. Jaroslavu Hofrichterovi, Dr.Thomasi Klestilovi in memoriam a diviznímu generálovi Ondřeji Mézlovi in memoriam.

Udělit medaile za hrdinství bez udání stupně Senát navrhl plk.v.v. Josefu Bernatovi in memoriam a MUDr.Václavu Provazníkovi in memoriam.

Dále Senát navrhl udělit medaile za zásluhy bez udání stupně prof. PhDr. Růženě Dostálové, CSc. Ing. Janu Havelkovi, prof. MUDr. Stanislavovi Hrubému DrSc., Janovi Kaplickému in memoriam, plk. Václavu Koutníkovi in memoriam, prof. RNDr. Jiřímu Krupičkovi, prof. MUDr. Karlu Lewitovi DrSc., Karlu Nigrinovi in memoriam, Dr. Janu Petříkovi, prof. MUDr. Alexandru Schirgerovi, Ing. Mgr. Janě Slánské, Emilu Šlusařovi, Mirku Smíškovi a PhDr. Anežce Vildmanové CSc.

Prezident republiky Václav Klaus udělil při příležitosti státního svátku České republiky Medaili Za zásluhy prof. RNDr. Jiřímu Krupičkovi, propůjčil Řád T.G. Masaryka Anděle Dvořákové a Josefině Napravilové. Řád Bílého lva udělil plk.v.v. Imrichu Gablechovi a plk. Otokarovi Černému, čímž se ztotožnil s pěti návrhy předloženými Senátem.

Petice

I v roce 2009 se Senát zabýval pravidelnou Zprávou o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období a výroční zprávou o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím předkládanými Výborem pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice /senátní tisk č. 25/. Obě zprávy za rok 2008 vzal na vědomí.

Senát na svých schůzích postupně projednal tři petice podepsané více než 10000 občany.

Na své 2. schůzi se jednalo o Petici za odstranění nerovnosti v úrovni platů provozních a správních zaměstnanců ve školství /senátní tisk č. 1/. Ve svém usnesení, které k tomuto problému přijal, vyzval Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, aby se snažilo hledat systémové řešení daného problému, a vládu ČR, aby zvážila posílení rozpočtu kapitoly 333 o 360 mil. Kč.

Na 5. schůzi to pak byla Petice za záchranu armádního folklórního souboru Ondráš /senátní tisk č. 13/. Tuto petici podepsalo za 4 měsíce celkem 20 tisíc občanů. Svým usnesením Senát doporučil ministryni obrany zvážit i jiné možnosti ponechání vojenského uměleckého souboru ONDRÁŠ v organizační struktuře ministerstva obrany, popřípadě zahájit nutné právní a administrativní kroky k převodu práv a povinností spojených s činností souboru ONDRÁŠ na nového zřizovatele tak, aby vykonané kroky vedly k minimalizaci časových, materiálních, ekonomických a duchovních ztrát ohrožujících existenci hodnot tohoto souboru.

Na 14. schůzi v prosinci 2009 Senát projednal Petici „Vzděláváním proti krizi“ /senátní tisk č. 182/ a doporučil Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvu financí ČR společně hledat systémové řešení daných problémů a Poslanecké sněmovně PČR schválit navýšení kapitoly 333 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR o částku 3,4 mld. Kč na běžné výdaje pro mzdy a odvody a navýšení ostatních běžných výdajů o 280 000 tis. Kč.

Další tři petice byly na schůzi Senátu zařazeny v březnu 2010:

V dubnu 2009 se Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí zabýval Peticí občanů za dodržení podmínek privatizace OKD /senátní tisk č. 15/.

Dne 20.5. 2009 byla Senátu předložena Petice „Proti demolici nádražní budovy v Ústí nad Orlicí“ /senátní tisk č. 81/ . Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, jenž byl výborem pověřeným provést v této věci šetření, doporučil všem dotčeným subjektům, tedy Ministerstvu dopravy ČR, Českým drahám a.s., Správě železniční dopravní cesty s.o., Městu Ústí nad Orlicí, Pardubickému kraji a Ministerstvu kultury ČR, aby bylo nalezeno řešení, jak se stávající budovou naložit.

V září 2009 byla Senátu předložena Petice „Rovné dodržování zákona o cenách a zákona na ochranu hospodářské soutěže“ /senátní tisk č. 174/. I tuto petici projednával Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Další dokumenty či informace projednávané Senátem

USNESENÍ SENÁTU K SITUACI V GRUZII

Na návrh Výboru pro zahraniční věci obranu a bezpečnost se Senát na své 11. schůzi v říjnu 2009 zabýval situací v Gruzii. Po věcné rozpravě Senát přijal usnesení, ve kterém považuje za nevyhnutelné, aby mezinárodní organizace uskutečňující mírotvorné a humanitární mise dostaly možnost pracovat na okupovaných územích a zdůrazňuje nutnost splnit ujednání o zastavení palby ze 12. srpna 2008, což především znamená deokupaci Gruzie. Současně s tím vyjadřil podporu požadavku, aby občané Gruzie mohli svobodně překračovat vnitřní administrativní hranice Abcházie a Jižní Osetie, aby byl umožněn důstojný návrat uprchlíků do Abcházie a Jižní Osetie. Senát se rovněž vyjádřil proti snahám o uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie.

VOLBY ČI NOMINACE

Na 11. schůzi Senát zvolil místopředsedou Státního zemědělského intervenčního fondu senátora Pavla Eyberta /senátní tisk č. 175/.

VÝROČNÍ ZPRÁVY

Na 5. schůzi Senát projednal Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2007 /senátní tisk č. 346/.

Na 6. schůzi se senátorky a senátoři zabývali Výroční zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2008 /senátní tisk č. 41/.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina seznámil senátorky a senátory s Výroční zprávou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za rok 2008 /senátní tisk č. 49/ a generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Miloslav Vaněk s Výroční zprávou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2008 /senátní tisk č. 53/.

Na 8. schůzi byla projednána Souhrnná zpráva o činnosti Veřejného ochránce práv za rok 2008 /senátní tisk č. 66/. Senát ve svém usnesení konstatoval, že zpráva obsahuje nejen kvalitní právní analýzy konkrétních případů, ale i velice dobře zpracovaná zobecnění a řadu podnětů legislativního charakteru a doporučil vládě ČR, aby věnovala legislativním a jiným doporučením Veřejného ochránce práv, která jsou uváděna v souhrnných zprávách za příslušný rok, větší pozornost a reagovala na ně v legislativních změnách zákonů předkládaných do PČR.

Na 11. schůzi Senát za účasti předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce projednal Výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2008 /senátní tisk č. 77/. Guvernér České národní branky Zdeněk Tůma Senátu přednesl Zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2008 /senátní tisk č. 124/.

A na 14. schůzi pak předsedkyně Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Naděžda Kavalírová seznámila Senát s Výroční zprávou Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2008 /senátní tisk č. 176/. Senát následně svým usnesením požádal Ministerstvo vnitra České republiky zvážit rozhodnutí o vypovězení nájemní smlouvy s Archivem bezpečnostních složek z objektu Střelničná 10, Praha k 31.12.2009 a hledat jiné řešení, které umožní řádný chod Archivu bezpečnostních složek a dále požádal vládu České republiky o podporu kroků vedoucích k nalezení vhodného společného objektu pro Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek.

Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Pavel Dvořáka přednesl Výroční zprávu Českého telekomunikačního úřadu za rok 2008 /senátní tisk č. 101/.

Na své 5. schůzi v březnu 2009 Senát projednal Národní protikrizový plán vlády /senátní tisk č. 29/ a Konvergenční program České republiky (listopad 2008) /senátní tisk č. 2/. Oba materiály předložené předsedou vlády Mirkem Topolánkem vzal Senát na vědomí.

V červnu se Senát zabýval výstavbou dopravní infrastruktury a přijal usnesení, ve kterém požádal vládu ČR, aby zabránila přerušení a konzervování staveb dopravní infrastruktury v roce 2009 a 2010 z titulu nízkého rozpočtového rámce na rok 2010 a zajistila pokračování přípravy a realizaci staveb v roce 2010 a v následných letech, a podpořil zefektivnění financování výstavby základní komunikační sítě dopravní infrastruktury.

V prosinci 2009 byla na návrh Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí Senátem schválena rezoluce k 20. výročí návratu svobody do České republiky. Senát v ní ocenil nápomocnou a obětavou činnost zahraničních Čechů před rokem 1989 i po něm, která má za svůj účel podporu mateřské vlasti; zároveň si uvědomuje nezbytnou a důležitou propojenost mezi vlastí a těmi, kteří z ní odešli, či byli dokonce nuceni pod tlakem totalitního režimu ji opustit.

Předsednictví ČR v EU

Senát po celé 1. pololetí roku 2009 věnoval velkou pozornost předsednictví České republiky v Radě EU. V této souvislosti vyplynuly pro Senát a jeho orgány nové úkoly v rámci tzv. parlamentní dimenze českého předsednictví. Na všech parlamentních akcích obě komory spolupracovaly, nicméně proběhla mezi nimi určitá dělba gescí. Senát byl tak organizátorem a hostitelem dvou předsednických akcí:

25.-26.1. 2009

Setkánípředsedů výborů na téma „Bezpečná a udržitelná energetika pro EU“

9.-10.2. 2009

Setkánípředsednictva COSAC a Trojky (tzv. „malý“ COSAC)

Další akce pak probíhaly za účasti Senátu pod hlavní záštitou Poslanecké sněmovny. Jednalo se o tyto akce:

23.2. 2009

Setkání předsedů bezpečnostních výborů na téma „Integrovaný záchranný systém, legální a ilegální migrace v souvislosti s environmentální bezpečností“

9.-10.3.2009

Setkání předsedů zahraničních výborů (COFACC) na téma „Bezpečnostní a ekonomická dimenze transatlantických vztahů“

6.4. 2009

Meziparlamentní konference „Aktuální výzvy evropské bezpečnosti“

27.-28.4.2009

Setkání předsedů rozpočtových a finančních výborů na téma „Finanční perspektiva pro roce 2013, bankovní dohled a ochrana kapitálového trhu“

10.-12.5.2009

Setkání XLI. COSAC

Evropská agenda v Senátu

Senát jedná prostřednictvím pléna. Usnesení žádného z pověřených ani ostatních výborů Senátu v evropské agendě nelze považovat za vyjádření Senátu jako komory Parlamentu ČR. Všechna výbory přijatá stanoviska či doporučení vztahující se k evropským legislativním návrhům a dalším dokumentům a k mandátu vlády ČR pro jednání v institucích EU proto na návrh pověřených výborů projedná a případně schválí Senát na plenárním zasedání. Zařadit evropský bod na jednání pléna Senátu lze také návrhem nejméně 17 senátorů. Stanovisko obsažené ve vyjádření Senátu vláda ČR zohlední v přípravě pozic pro následující jednání o předmětném návrhu v institucích EU.

V roce 2009 Senát projednal celkem 34 dokumentů (17 NLA, 14 K, 3 M)

Graf č. 9: Celkový počet dokumentů projednaných pověřenými výbory a dokumenty projednané plénem Senátu v roce 2009

* Ne všechny dokumenty doporučené pověřenými výbory k projednání plénu Senátu byly plénem projednány do konce roku 2009.

ZPRÁVY A INFORMACE VLÁDY ČR O EVROPSKÉ AGENDĚ PROJEDNANÉ SENÁTEM V ROCE 2009

Na základě zákona o jednacím řádu Senát pravidelně před jednáním Evropské rady projednává informaci vlády o pořadu jednání Evropské rady a o pozicích České republiky. Na první schůzi, která se koná po Evropské radě, pak zástupce vlády předkládá Senátu informaci vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady a o pozicích zastávaných ČR. Senát projednává také zprávu o vývoji Evropské unie či zprávu o přejímání závazků vyplývajících z členství v EU do právního řádu.

V roce 2009 Senát projednal následující informace vlády:

3. schůze 2009

• Informace vlády o výsledcích jednání Evropské rady konaného ve dnech 11. a 12. prosince 2008 v Bruselu a o pozicích České republiky

5. schůze 2009

• Informace vlády o výsledcích jednání neformálního setkání hlav států nebo vlád, které se konalo 1. března 2009 a o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 20. a 21. března 2009 v Bruselu

7. schůze 2009

• Zpráva vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za rok 2008 /senátní tisk č. 27/

8. schůze 2009

• Zpráva o vývoji Evropské unie v roce 2008 /senátní tisk č. 55/
• Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské Rady ve dnech 18. - 19. června 2009

9. schůze 2009

• Informace vlády o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 18. a 19. června 2009 v Bruselu

11. schůze 2009

• Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské Rady ve dnech 29. - 30. října 2009

13. schůze 2009

• Informace vlády o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 29. a 30. října 2009 v Bruselu

14. schůze 2009

• Informace vlády o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala dne 19. listopadu 2009 v Bruselu
• Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské Rady ve dnech 10. - 11. prosince 2009

Kompletní znění Výroční zprávy o Evropské agendě v Senátu za rok 2009 naleznete zde.

Informace a rozhodnutí podle čl. 43 Ústavy ČR

Parlament dle Ústavy ČR vyslovuje na žádost vlády souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.

Senátu jsou pravidelně zasílány informace vlády České republiky o působení jednotek a štábů Armády ČR mimo území České republiky a pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR. Novela jednacího řádu však změnila způsob jejich projednávání v Senátu resp. sladila text jednacího řádu s textem Ústavy. Na schůzi Senátu se automaticky zařazují pouze návrhy na vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR nebo s pobytem ozbrojených sil cizích států na území ČR. Informace o rozhodnutích vlády v rámci její kompetence v této oblasti jsou přikazovány příslušnému výboru (Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost – více viz zpráva o jeho činnosti v roce 2009), který je bere na vědomí nebo může navrhnout Senátu, aby s příslušným rozhodnutím vlády vyslovil nesouhlas. Stejnou možnost má také nejméně 5 senátorů.

Senát projednal tyto vládní návrhy:

• Vládní návrh působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2009 /senátní tisk č. 23/
• Vládní návrh působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2010 /senátní tisk č. 107/
• Vládní návrh na vyslání sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany na ochranu zastupitelského úřadu České republiky v Kábulu v Afghánistánu /senátní tisk č. 186/.

Orgány Senátu

V další části zprávy se zaměříme na orgány Senátu, kterými jsou výbory a komise. Výbory projednávají návrhy zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou a doporučují Senátu, aby návrhy zákonů schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, vyjádřil vůli se jimi nezabývat nebo je vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy či je zamítnul. Dále projednávají také mezinárodní smlouvy, informace či jiné návrhy. Kromě legislativní činnosti se však výbory zabývají i dalšími otázkami.

Výbory

Ze zákona Senát zřizuje Organizační výbor a Mandátový a imunitní výbor. Oba mají v zákoně o jednacím řádu stanoveny úkoly. Členy Organizačního výboru jsou v souladu se zákonem o jednacím řádu Senátu předseda Senátu a místopředsedové Senátu a další senátoři, mezi kterými jsou zpravidla předsedové senátorských klubů. V průběhu roku 2009 přijal Organizační výbor 126 usnesení, z toho 94 na celkem 23 schůzích a 32 per rollam v době mezi schůzemi.

• Mandátový a imunitní výbor uspořádal během roku 2009 dvě schůze a přijal jednu zahraniční návštěvu.
• Ústavně-právní výbor se v roce 2009 sešel na 20 schůzích. Jednal 20 dnů a přijal celkem 47 usnesení a 5 záznamů z jednání. A dále Ústavně-právní výbor uskutečnil jednu zahraniční cestu do Argentiny.
• Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se v roce 2009 sešel na 15 schůzích a přijal celkem 218 usnesení a 6 záznamů z jednání. V 7. funkčním období VHZD podnikl celkem 6 zahraničních cest na příklad do Izraele, Palestiny, Srbska, Mexika, SAE, Kuvajtu či Ruska.
• Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal v roce 2009 na 17 schůzích 75 usnesení. Krom toho podnikl zahraniční cestu do Grónska, Dánska a Vietnamu.
• Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se v průběhu roku 2009 sešel k 9 schůzím, v jejichž průběhu bylo přijato 68 usnesení a 1 záznam z jednání o výsledku projednání návrhu zákona, u něhož výbor nepřijal usnesení. Výbor uspořádal mimo jiné 15 veřejných slyšení.
• Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost se v roce 2009 sešel na 13 schůzích a celkový počet přijatých usnesení v tomto období činil 93. Výbor se mimo jiné zabýval informacemi vlády České republiky o působení jednotek a štábů Armády ČR mimo území České republiky a pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR.
• Výbor pro záležitosti Evropské unie přijal v roce 2009 celkem 177 usnesení na celkem 19 schůzích. Výbor také podnikl několik zahraničních cest do zahraničí, a to do SRN, Lucemburska a Litvy.
• Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku přijal celkem 39 usnesení na celkem 13 schůzích. V rámci pracovní cesty navštívil Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Švédsko. Z jednání tohoto výboru byly pořízeny 2 záznamy, a to o zákoně o zrušení poplatků a zákon o podpoře hospodářského růstu.

Komise

Vedle výborů jsou orgány Senátu také komise, které Senát může zřídit, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu anebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů (§ 43 jednacího řádu Senátu).

Senát stanoví komisím při jejich zřízení úkoly, o jejichž plnění komise každoročně Senát informují. Se zprávami o činnosti za rok 2009 zástupci komisí vystoupili na 14. schůzi Senátu v prosinci 2009 /senátní tisk č. 206/.

• Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Předsedou komise byl zvolen senátor Marcel Chládek. Komise se během roku sešla 8 x na řádné schůzi společně s Konzultativní radou. Komise úzce spolupracuje se zmocněncem pro krajany při Ministerstvu zahraničních věcí České republiky panem Vladimírem Eisenbrukem.
• Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí. Předsedkyní komise je senátorka Jana Juřenčáková. Komise se do listopadu 2009 sešla na 8 schůzích.
• Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu. Předsedkyní komise byla zvolena senátorka Daniela Filipiová, která byla v lednu jmenována ministryní zdravotnictví a na její místo nastoupil senátor Tomáš Julínek. Toho v červnu vystřídal senátor Jiří Stříteský. V roce 2009 se konalo celkem 6 řádných schůzí, na kterých bylo přijato celkem 51 usnesení.
• Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova. Předsedkyní této komise je senátorka Ludmila Müllerová. Komise uspořádala 6 schůzí.
• Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky. Předsedou komise byl zvolen senátor Jiří Oberfalzer. Komise se v roce 2009 sešla na 4 schůzích.
• Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury. Předsedkyní komise byla senátorka Jiřina Rippelová. V tomto období se ústavní komise sešla na 12 schůzích.
• Dočasná komise Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekuovaných běloruským režimem byla na ustavující schůzi Senátu transformována ve Stálou komisi Senátu pro podporu demokracie ve světě. Předsedou komise byl zvolen senátor Vlastimil Sehnal. Komise se sešla na 5 schůzích.
• Dočasná komise Senátu pro posouzení ústavnosti Komunistické strany Čech a Moravy. Předsedou komise byl zvolen senátor Jaromír Štětina. Komise se sešla 5x, v březnu uspořádala slavnostní shromáždění k udělení Ceny Rudolfa Medka za rok 2009, na které se podílel Nadační fond angažovaných nestraníků.

Senát má také svou volební komisi. Ta pro Senát připravuje volby konané Senátem, jakož i nominace vyžadující jeho souhlas. Volební komise má 7 členů. Předsedou komise je senátor Tomáš Grulich. V roce 2009 se uskutečnilo 5 schůzí.

Stálé delegace

Senát volí své členy také do sedmi stálých delegací do meziparlamentních organizací, které jsou společné s Poslaneckou sněmovnou, jejich členy tedy jsou poslanci a senátoři. Jedná se o:

• Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Meziparlamentní unie
• Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění NATO
• Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
• Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Rady Evropy
• Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Středoevropské iniciativy
• Stálou delegaci Parlamentu České republiky do ZEU - Prozatímního shromáždění pro evropskou bezpečnost a obranu
• Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Euro-středomořského parlamentního shromáždění

Zahraniční aktivity Senátu v roce 2009

(přijetí zahraničních návštěv a zahraniční cesty)

Kompletní seznam přijetí zahraničních návštěv a zahraničních cest delegací Senátu a senátorek a senátorů je zde. Celkem se uskutečnilo 38 přijetí velvyslanců předsedou Senátu, 15 přijetí velvyslanců místopředsedy, 31 přijetí zahraničních delegací předsedou Senátu, 9 přijetí zahraničních delegací místopředsedy, 7 oficiálních návštěv a mezinárodních konferencí na pozvání předsedy Senátu, 19 cest předsedy a místopředsedů Senátu do zahraničí. Další přijetí a cesty byly uspořádány orgány Senátu a senátory. V této části uvádíme vybrané zahraniční aktivity Senátu v roce 2009:

• 26. 1. - Zasedání předsedů výborů členských a kandidátských zemí EU na téma „Bezpečná a udržitelná energetika pro Evropu“, účast předsedy Senátu P. Sobotky, předsedy VUZP I. Bárka, předsedy VHZD J. Hajdy, místopředsedy VHZD V. Jonáše, člena VUZP B. Moldana a člena VHZD J. Bise
• 5. 2. - Oběd pořádaný předsedou Senátu P. Sobotkou pro předsedu Sněmovny reprezentantů Kyperské republiky Mariose Garoyiana za účasti 1. místopředsedkyně Senátu A. Gajdůškové, místopředsedy Senátu J. Lišky, předsedy VEU L. Sefziga a člena VZOB T. Kladívka
• 9. 2. - Setkání předsedy Senátu P. Sobotky s prezidentem Slovenské republiky Ivanem Gašparovičem spolu s místopředsedou Senátu J. Liškou, předsedou VZOB J. Dienstbierem, místopředsedou VEU V. Koukalem, členem VEU M. Škaloudem a členkou VZSP B. Sekaninovou
• 10. 2. - Zasedání předsednictva COSAC a Trojky za účasti předsedy Senátu P. Sobotky, předsedy VEU L. Sefziga a místopředsedkyně VEU A. Venhodové

• 17. 2., Belgické království, Brusel, Evropský parlament - Slavnostní předání společného daru Senátu a Poslanecké sněmovny Evropskému parlamentu předsedou Senátu P. Sobotkou a předsedou Poslanecké sněmovny M. Vlčkem za účasti 1. místopředsedkyně Senátu A. Gajdůškové a předsedy VEU L. Sefziga

• 23. 2. - Setkání předsedy Senátu P. Sobotky s prezidentem Palestinské národní správy Mahmoudem Abbasem spolu s místopředsedou Senátu P. Pithartem, místopředsedou Senátu M. Štěchem, předsedou VZOB J. Dienstbierem a členem VEU T. Grulichem
• 26. 2. - 28. 2., Paříž, Francie - Předseda Senátu P. Sobotka se zúčastnil Konference předsedů parlamentů zemí Evropské unie
• 3. 3. - Slavnostní oběd pořádaný předsedou Senátu P. Sobotkou pro předsedu Parlamentu Dánského království Thora Pedersena za účasti 1. místopředsedkyně Senátu A. Gajdůškové, předsedy VEU L. Sefziga, místopředsedy VZOB J. Štětiny a předsedkyně Stálé komise Senátu pro ochranu soukromí a členky VEU J. Juřenčákové
• 9. 3. - Přijetí generálního tajemníka Rady Evropské unie a vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javiera Solany předsedou Senátu P. Sobotkou
• 10. 3. - Buffet lunch pořádaný předsedou VZOB J. Dienstbierem pro účastníky Konference předsedů zahraničních výborů členských zemí EU (COFACC)
• 24. 3. - Slavnostní oběd pořádaný předsedou Senátu P. Sobotkou na počest prezidenta Ukrajiny Viktora Juščenka za účasti místopředsedy Senátu J. Lišky, místopředsedy Senátu P. Pitharta, místopředsedy Senátu M. Štěcha, předsedy VZOB J. Dienstbiera a předsedy VEU L. Sefziga
• 9. 4. - Slavnostní oběd na počest prezidenta Litevské republiky Valdase Adamkuse pořádaný předsedou Senátu P. Sobotkou za účasti místopředsedy Senátu J. Lišky a místopředsedy Senátu J. Šnebergera
• 16. 4. - 17. 4. Haag, Nizozemské království - Předseda Senátu P. Sobotka se zúčastnil 11. konference Asociace evropských Senátů
• 26. 4. - 29. 4. Norské království, Švédsko, Finská republika - Předseda Senátu P. Sobotka navštívil Norsko, Švédsko a Finsko za účasti členky VEU a předsedkyně SK pro ochranu soukromí J. Juřenčákové, členky ÚPV a předsedkyně SK Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury J. Rippelové, člena VHZD a předsedy senátorského klubu ODS J. Stříteského a člena VZOB a předsedy senátorského klubu KDU-ČSL R. Slavotínka
• 27. 4. - Oběd pořádaný místopředsedou Senátu J. Liškou pro předsedu Národního shromáždění Vietnamské socialistické republiky Nguyen Phu Tronga za účasti předsedy VUZP I. Bárka, místopředsedkyně VUZP a předsedkyně Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova L. Müllerové a místopředsedy VUZP K. Šebka
• 14. 5. - Slavnostní oběd pořádaný předsedou Senátu P. Sobotkou na počest prezidenta Rakouské republiky Heinze Fischera za účasti místopředsedy Senátu J. Lišky, místopředsedy Senátu P. Pitharta, místopředsedy Senátu M. Štěcha, předsedy MIV a člena VZOB J. Pospíšila, místopředsedy VEU M. Krejči a místopředsedy VZOB P. Lebedy
• 19. 5. - 21. 5. Republika Makedonie, Chorvatská republika - Předseda Senátu P. Sobotka s chotí navštívil Republiku Makedonie a Chorvatskou republiku za účasti členky VEU a předsedkyně Stálé komise Senátu pro ochranu soukromí J. Juřenčákové, člena VZOB a předsedy senátorského klubu KDU-ČSL R. Slavotínka, člena VVVK R. Svobody a člena VEU P. Guziany
• 2. 6. - 3. 6. Polská republika, Varšava - Předseda Senátu P. Sobotka se zúčastnil setkání předsedů parlamentů zemí V4 a oslav 20. výročí prvních svobodných voleb v poválečném Polsku
• 24. 6. - Pracovní setkání předsedy Senátu P. Sobotky s předsedou parlamentu Švédska Perem Westerbergem
• 29. 6. - Slavnostní oběd pořádaný předsedou Senátu P. Sobotkou s chotí na počest prezidenta Slovenské republiky Ivana Gašparoviče s chotí za účasti 1. místopředsedkyně Senátu A. Gajdůškové, místopředsedy Senátu M. Štěcha, člena VZOB V. Drymla a člena VEU M. Škalouda
• 15. 7. - Slavnostní oběd pořádaný předsedou Senátu P. Sobotkou na počest prezidenta Rumunska Traiana Basescu za účasti 1. místopředsedkyně Senátu A. Gajdůškové, místopředsedy Senátu J. Lišky, místopředsedy Senátu P. Pitharta, místopředsedy Senátu M. Štěcha a předsedy VEU L. Sefziga

Předseda Senátu Přemysl Sobotka, místopředsedkyně vlády a ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg uspořádali v Senátu ve dnech 12. - 13. března 2009 mezinárodní konferenci „Deset let od rozšíření NATO: Úspěchy, výzvy a vyhlídky“.

Ve dnech 16. a 17. listopadu 2009 se v Senátu konala Konference předsedů Parlamentů evropských postkomunistických zemí „Cesta z okovů“.

Akce v Senátu

Na půdě Senátu se pravidelně konají konference a semináře, na kterých se senátoři setkávají s občany či dávají prostor k vyjádření se zástupcům odborné i laické veřejnosti. V roce 2009 se v Senátu konalo celkem 153 akcí. Kompletní seznam akcí naleznete zde:

Počet akcí v Senátu v roce 2009

I v roce 2009, jako každoročně, byla pro veřejnost otevřena Valdštejnská zahrada, na jejímž „pódiu“ Saly terreny se odehrála četná kulturní vystoupení včetně již tradičních hudebních festivalů nebo Kulturního léta v Senátu. Níže uvedená tabulka zobrazuje návštěvnost kulturních pořadů v rámci Kulturního léta v Senátu:

Přehled akcí Kulturního léta

Další kulturní akce ve Valdštejnské zahradě

Návštěvnost Senátu (porovnání s rokem 2008)

* 10. 2. – 30. 4. 2009 – rekonstrukce vstupů do paláců, prohlídky značně omezeny

Fotografie z vybraných akcí konaných v prostorách Senátu v roce 2009

• 14. 1. - Seminář: „Směrnice o spotřebitelském úvěru“, spolupořádáno Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu

  

• 6. 2. - Diskuse se členem Evropské komise pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimírem Špidlou, pořádáno Výborem pro záležitosti Evropské unie

  

• 23. 2. - Setkání předsedy Senátu P. Sobotky s prezidentem Palestinské národní správy (Palestinská autonomní území) Mahmoudem Abbasem spolu s místopředsedou Senátu P. Pithartem, místopředsedou Senátu M. Štěchem, předsedou VZOB J. Dienstbierem a členem VEU T. Grulichem

  

• 24. 2. - Mezinárodní konference o problémech výuky novodobých dějin

  

• 26. 2. Přijetí delegace Zdravotního výboru Parlamentu Maďarské republiky předsedkyní VZSP A. Palečkovou. Maďarskou delegaci povede předseda výboru Mihály Kökény

  

• 3. 3. - Seminář na téma „Důsledky zakotvení listiny základních práv v Lisabonské smlouvě EU“

  

• 16. 3. - Setkání místopředsedy Senátu J. Lišky se zástupci Mezinárodního osvětimského výboru

  

• 17. 3. - Setkání 1. místopředsedkyně Senátu A. Gajdůškové s ministrem financí emirátu Ras al Khaimah Spojených arabských emirátů šejkem Faisal bin Saqr al Massimim

  

• 24. 3. - Slavnostní oběd pořádaný předsedou Senátu P. Sobotkou na počest prezidenta Ukrajiny Viktora Juščenka za účasti místopředsedy Senátu J. Lišky, místopředsedy Senátu P. Pitharta, místopředsedy Senátu M. Štěcha, předsedy VZOB J. Dienstbiera a předsedy VEU L. Sefziga

  

• 3. 4. - Mezinárodní konference „Prospects of Widening and Deepening of the EU under the Czech Presidency and Further“

  

• 6. 4. - Odborný seminář na téma: Odpovědnost a veřejný zájem v rozhlasovém a televizním vysílání, pořádáno Stálou komisí Senátu pro sdělovací prostředky

  

• 9. 4. - Pražský hrad Předseda Senátu P. Sobotka se zúčastní jmenování Jana Fischera do funkce předsedy vlády ČR prezidentem republiky panem Václavem Klausem

  

• 15. 4. - Společná schůze Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury a Ústavně-právního výboru na téma: „Změna volebního systému v PS PČR“

  

• 17. 4. - XVIII. Setkání starostek České republiky

  

• 22. 4. - České pivo - další vyslanec ČR v Evropě

  

• 27. 4. - Oběd pořádaný místopředsedou Senátu J. Liškou pro předsedu Národního shromáždění Vietnamské socialistické republiky Nguyen Phu Tronga za účasti předsedy VUZP I. Bárka, místopředsedkyně VUZP a předsedkyně Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova L. Müllerové a místopředsedy VUZP K. Šebka

  

• 28. 4. - Přijetí předsedy vlády Albánské republiky Sali Berishi místopředsedou Senátu J. Liškou spolu s místopředsedou Senátu P. Pithartem a místopředsedou Senátu M. Štěchem

  

• 5. 5. - Konference s názvem „Ženy ve veřejném životě“

  

• 14. 5. - Slavnostní oběd pořádaný předsedou Senátu P. Sobotkou na počest prezidenta Rakouské republiky Heinze Fischera za účasti místopředsedy Senátu J. Lišky, místopředsedy Senátu P. Pitharta, místopředsedy Senátu M. Štěcha, předsedy MIV a člena VZOB J. Pospíšila, místopředsedy VEU M. Krejči a místopředsedy VZOB P. Lebedy

  

• 19. 5. - Seminář „Pozemkové úpravy - klíčový nástroj rozvoje venkova“, pořádáno Stálou komisí Senátu pro rozvoj venkova

  

• 20. 5. - Setkání místopředsedy Senátu J. Šnebergera s účastníky mezinárodní konference The World Union of Wholesale Markets

  

• 21. 5. - Veřejné slyšení: Pomáhá stát městům a obcím v boji s neplatiči?, pořádáno Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu

  

• 26. 5. - 9. ročník udílení cen Společnosti pro vědu a umění Praha

  

• 5. 6. - Zahajovací koncert 8. ročníku Mezinárodního festivalu policejních orchestrů a pěveckých sborů pod názvem „FESTPOL“

  

• 8. 6. - Konference Evropského sdružení vysokých škol liberálních studií ECOLAS, pořádáno místopředsedou Senátu P. Pithartem

  

• 30. 6. - Předseda Senátu P. Sobotka a předsedkyně VZSP A. Palečková uctili památku 67. výročí popravy senátorky Františky Plamínkové společným položením kytice u pamětní desky

  

• 16. 7. - Slavnostní zahájení „RETRO PRAGUE 2009“, spolupořádáno předsedou Senátu P. Sobotkou

  

• 21. 7. - Slavnostní zahájení výstavy „Švýcarskem po stopách změn klimatu“, pořádáno senátorem B. Moldanem

  

• 12. 8. - Beseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí s účastníky Kurzu českého jazyka pro krajany trvale žijící v zahraničí

  

• 20. 8. - V rámci Kulturního léta ve Valdštejnské zahradě vystoupí Dětský folklorní soubor Děcka z Kunovic a CM Pramének ZUŠ Uh. Ostroh

  

• 25. 8. - Setkání senátora J. Hálka s paraplegiky z Olomouce a okolí

  

• 16. 9. - Krajanský seminář Krajané a Česká republika, pořádáno Stálou komisí Senátu pro krajany žijící v zahraničí

  

• 17. 9. - Vernisáž výstavy „Z historie české dopravy“, pořádáno Podvýborem pro dopravu Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu

  

• 22. 9. - Seminář na téma „Jak se žije seniorům v ČR?“, pořádáno místopředsedou Senátu M. Štěchem

  

• 29. 9. - Seminář na téma „Evropan Milan Kundera“, pořádáno Výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost

  

• 14. 10. - Konference na téma „Daňový řád a jeho novelizace před účinností zákona“, spolupořádáno Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu

  

• 16.10. - Slavnostní odhalení sochy Albrechta z Valdštejna a setkání u příležitoti 850 let působení rodu Waldsteinů v dějinách českých zemí pořádané předsedou Senátu P. Sobotkou

  

• 20.10. - Přijetí mimořádného a zplnomocněného velvyslance Litevské republiky v ČR Osvaldase Čiukšyse předsedou Senátu P. Sobotkou

  

• 12. 11. - Slavnostní vyhlášení soutěže „Město stromů“, spolupořádáno Stálou komisí Senátu pro rozvoj venkova

  

• 24. 11. - Veřejné slyšení VVVK na téma: „Školský zákon“

  

• 25. 11. - Pracovní setkání místopředsedy VEU P. Trpáka a místopředsedkyně VEU A. Venhodové s místopředsedou vlády a ministrem pro integraci do EU Makedonské republiky Vaskem NAUMOVSKIM za účasti místopředsedy Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny PČR T. Duba

  

• 1. 12. - 16. ročník mezinárodního sympozia INOVACE 2009

  

• 7. 12. - Adventní zpívání ve Valdštejnské zahradě

  

• 8. 12. - Konference na téma „Práce a vztahy: Diskriminace – dimenze lidská i nelidská“

  

• 9. 12. - Přijetí delegace pracovníků ministerstva práce a sociálních věcí Arménie předsedkyní VZSP A. Palečkovou

  

• 14. 12. - Vernisáž výstavy „České Vánoce“

  

• 15. 12. - Slavnostní shromáždění k 13. výročí Ustavující schůze Senátu

  

• 15. 12. - Vánoční koncert ze Senátu