Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí v roce 2005

V roce 2005 se Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí sešla na 5 schůzích, kde přijala 16 usnesení. Těchto schůzí se zúčastnili mimo senátorů členové Konzultativní rady, kteří jsou zástupci krajanů v jednotlivých státech. V současné době takto Komise spolupracuje s 52 krajany, kteří jsou pravidelně zváni na jednání Komise a informováni o její činnosti. Návrh na zřízení tohoto poradního orgánu vzešel z mezinárodní konference „Týden zahraničních Čechů“ v roce 1998. Naše komise je téměř jedinou institucí, která se v České republice věnuje krajanské problematice v takovém rozsahu.

Hlavními tématy, kterým se Komise věnovala bylo dořešení volebního zákona a zákona o státním občanství některých bývalých československých státních občanů. Oba tyto zákony připravila Komise v minulém funkčním období a tento rok byly projednávány v Poslanecké sněmovně. V případě dlouho očekávaného zákona o korespondenční volbě, která by mohla zvýšit volební účast a umožnit volbu Čechům žijícím v zahraničí se ani tentokrát nepodařilo přesvědčit Poslaneckou sněmovnu o potřebě jejího schválení. Naopak tomu bylo při schvalování druhého postoupeného zákona o státním občanství, který byl v minulosti přijat oběma komorami PČR a nyní se pouze prodlužoval termín jeho platnosti. Druhá novela tohoto zákona postoupená Poslanecké sněmovně již byla přijata a tak nyní po schválení Senátem umožní podle novely zákona č. 193/1999 Sb. nabýt našim krajanům zpět své původní státní občanství.

Dalším pro krajany důležitým bodem jednání komise bylo projednávání možnosti novely zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. Na základě předešlých jednání komise a požadavku krajanů vláda dne 24. 2. 2003 přijala usnesení, kde má Ministerstvo vnitra zpracovat Analýzu právní úpravy nabývání a pozbývání státního občanství s případným návrhem nové koncepce této právní úpravy. Na základě tohoto usnesení byl zpracován materiál, který byl projednán v mezirezortním připomínkovém řízení a hodnotil stávající situaci s možností řešení, které umožňuje Evropská úmluva o státním občanství. Na základě tohoto materiálu, který vláda vzala na vědomí, uložila ministrovi vnitra vypracovat věcný záměr zákona o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky do 30. 9. 2006 a podle výše uvedené předlohy by poprvé umožnila vícenásobné státní občanství.

Po delší době se komise vrátila k záměru schválit věcný záměr tzv. krajanského zákona, který existuje ve státech jako je Slovensko, Polsko, Ukrajina, Maďarsko. Krajanem by se rozuměla osoba nemající české státní občanství, která však v minulosti byla českým , popř. československým státním občanem, resp. jejíž předkové byli státoobčanským poutem vázáni k České republice, resp. československému státu. Smyslem zákona by mělo být zakotvení právního statusu krajanů s tím, že by jim měla být poskytnuta určitá práva, která by je do určité míry zvýhodnila ve srovnání s ostatními cizinci a tak by byla oceněna činnost těchto osob a jejich postojů vůči České republice. Tento zákon by měl tedy pomoci našim krajanům, kteří již nemají možnost získat české státní občanství, ale stále jsou vázáni ke své vlasti určitým poutem sounáležitosti, zvláště kulturou, jazykem a tradicemi. Na základě podrobnějšího projednávání tohoto věcného návrhu zákona komise přišla na možný střet s právem EU, tím že neoprávněně zvýhodňuje krajany oproti jiným občanům EU.

Mimo legislativní činnosti, Komise uspořádala několik konferencí a setkání, kterými chtěla přiblížit činnost krajanů v zahraničí. Jednalo se například o konferenci „Krajané na Slovensku“, Udílení cen Společnosti pro vědu a umění Praha nebo setkání žáků bývalé Československé státní školy národní ve Velké Británii. V případě konference „Krajané na Slovensku“ se jednalo o první setkání této relativně nové krajanské komunity, která vznikla po rozdělení Československa v roce 1993 a podle údajů ministerstva vnitra čítá cca 50 tis. lidí. Toto setkání bylo přijato s velkým nadšením a zavdalo k pokračování těchto setkání a vzniku některých dalších krajanských organizací.

Komise realizovala 6 zahraničních cest, kde se seznámila s novými krajanskými komunitami. Rád bych vyzdvihl zejména tři zahraniční cesty. Jednalo se o cestu do Jižní Ameriky, kde se komise setkala ve městě Comodoro Rivadavia s velmi vzdálenou krajanskou komunitou, která na své náklady nechala zpracovat návrh na vybudování Československého náměstí. Sami členové delegace byli tímto velkolepým projektem zaskočeni a překvapeni přístupem našich krajanů k samotnému projektu a snahou komunikovat s vlastí jejich předků. Delegace svojí návštěvou a jednáním se starostou města pomohla ke svěření náměstí našemu krajanskému spolku k výstavbě plánovaného náměstí. Další velmi přínosnou cestou pro činnost Komise byla zahraniční cesta do Irska. Irsko je zemí, která má velmi silnou krajanskou zahraniční komunitu, která již několikrát velmi pomohla své vlasti. V domnění, že tato země má velmi rozsáhlé projekty s krajanskou komunitou byla komise překvapena, že teprve pět let se této otázce intenzivně věnuje a vyčleňuje na ni finance ze státního rozpočtu. Při jednání s předsedou zahraničního výboru se Komise seznámila s plány této země a jejich krajany v zahraničí. Dalším cílem této zahraniční cesty byla návštěva muzea Cobh Heritage Centre, které je věnováno emigraci v letech 1848 – 1950 během, které odešlo do zahraničí cca 6 milionů osob. Přestože toto museum leží stranou od centra města Cobh, představuje dnes jednu z hlavních turistických atrakcí města a ročně jím projde zhruba 100.000 návštěvníků, kteří se mají možnost seznámit s historií emigrace a jejími příčinami. Poslední zahraniční cestě, které bych se chtěl zvlášť věnovat, byla cesta na Podkarpatskou Rus, kde se komise setkala s krajany a jednala s představiteli tamní gubernie o situaci v roce 1945, kdy po válce Podkarpatská Rus připadla Sovětskému svazu. Tato cesta byla věnována především problematice Občanského sdružení Podkarpatská Rus, která žádá o odškodnění za majetek zanechaný na Zakarpatské Ukrajině po jejím sjednocení s Ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou v roce 1945.

V příštím roce se Komise připravuje na čtvrtý ročník mezinárodní konference „Týden zahraničních Čechů“, kterou bude organizovat ve spolupráci s Mezinárodním koordinačním výborem zahraničních Čechů a pokusí se také ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí uspořádat poprvé setkání Honorárních konzulů v Praze. Závěrem bych rád dodal, že Senát je v zahraniční vnímán, jako hlavní partner při jednání s krajany, který aktivně napomáhá posilování vztahu krajanů s vlastí jejich předků. Domnívám se, že celá řada senátorů má možnost toto pocítit při svých zahraničních cestách.

Jan Hadrava v. r.
předseda komise