Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku v roce 2005

Výbor tvořený 10 senátorkami a senátory projednal tyto zákony, mezinárodní smlouvy a dokumenty EU:

ZDRAVOTNICTVÍ

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

V rozpravě na výboru byl velmi podrobně projednáván návrh na zvýšení úhrady vybraných zdravotnických prostředků pro diabetiky. Návrh nemohl být pro krátkost času dodatečně projednán a výbor proto v této fázi přijal návrh schválit zákon v předloženém znění. Na plénu Senátu byl znovu předložen již projednaný a upravený pozmn. návrh a s ním byla předloha vrácena do sněmovny. Poslanecká sněmovna senátní variantu schválila.

Zákon č. 123/2005 Sb.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb.

K zákonu byla připojena i novela zákona o podmínkách výkonu zdravotnických povolání. Ta však upravovala podmínky bezúhonnosti rozdílně pro jednotlivé skupiny zdravotnických profesí. Byl proto přijat pozmn. návrh , který by kriteria bezúhonnosti sjednotil.Tuto změnu podpořilo i plénum Senátu a později i Poslanecká sněmovna

Zákon č.125/2005 Sb.

Návrh zákona o sloučení Vojenské nemocnice Plzeň s Fakultní nemocnicí Plzeň

Na výboru zazněly návrhy jak na podporu sloučení, tak proti sloučení pod Fakultní nemocnici. Byl podán i návrh na převod bývalé vojenské nemocnice pod kraj. Většinu nezískal ani jeden z podaných návrhů na usnesení. Plénum Senátu sloučení schválilo.

Zákon č. 343/2005 Sb.

Návrh zákona o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a návykovými látkami

Věcnému záměru zákona byly na výboru vyslovena podpora. Zazněly ale pochybnosti o tom, zda zákon je formulován tak, a zda přináší takové úpravy, které by opravdu vedly ke snížení užívání návykových látek včetně alkoholu, a to především mezi mladou populací. Byly podány i pozmn. návrhy. A to k ke kontrole zákazu podávání vícestupňového piva na sportovních akcích a k části zasahující do kompetence územně správních celků. Většina výboru nakonec podpořila návrh na zamítnutí. Zamítavé stanovisko přijalo i plénum Senátu. Sněmovna setrvala na svém původním návrhu.

Zákon č. 379/2005 Sb.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

K zákonu jako takovému nebyly na výboru výhrady. Nesouhlas však byl s tím, že k zákonu byla připojena, i přes velmi dlouhé projednávání ve sněmovně, zcela nesouvisející novela. Ta navíc zásadně zasahuje do zřizovatelských práv krajů vůči lůžkovým zdravotnickým zařízením. Proto také projednávání návrhu skončilo doporučením zamítnout. S názorem výboru se ztotožnilo i plénum Senátu. Sněmovna však setrvala na dříve schválené verzi.

Zákon č. 392/2005 Sb.

Novela zákona o návykových látkách

Výbor neměl námitky proti vlastní novele zákona o návykových látkách Pozastavil se ale u připojené novely zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech, kde shledává zásadní problémy. Navržená úprava zákona o léčivech by zrušila princip oddělení lékaře od distributora. Z praktického hlediska lze očekávat i problémy se skladováním očkovacích látek po delší dobu v ordinacích lékařů. Principiálně opět dochází k připojování nesouvisející novely k hlavnímu zákonu v průběhu legislativního procesu. Proto přijala pozmn. návrh, se kterým byl zákon vrácen do Poslanecké sněmovny.

SOCIÁLNÍ OBLAST

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů

Novela upravuje započítávání vedlejší pracovní činnosti u příjemců dávek státní sociální podpory. Byly schváleny pozmn. návrhy definující lépe společně posuzované osoby. V připojené novele zákona o zaměstnanosti členové výboru schválili vypuštění části nově upravující tzv.švarc-systém. Vrátit zákon s pozmn. návrhy podpořilo i plénum Senátu. Sněmovna však setrvala na své původní verzi zákona.

Zákon č. 124/2005 Sb.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

Poslanecký návrh staví na roveň pěstouny pečující o tři a více dětí s pěstouny v zařízeních pro výkon pěstounské péčem, neboť sjednocuje pro obě skupiny platbu povinného pojištění státem. S návrhem vyslovil souhlas jak výbor, tak plénum Senátu.

Zákon č. 168/2005 Sb.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Poslanecký návrh umožňuje, aby při převzetí dítěte do individuální náhradní péče nebylo čerpání mateřské dovolené a pobírání peněžité pomoci limitováno jen věkem do 8 měsíců dítěte. Návrh byl jak na úrovni výboru, tak celým Senátem schválen v předloženém znění.

Zákon č.169/2005 Sb.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Předmětem široké rozpravy na výboru byla úprava tzv. švarc-systému. Námitky senátorů odrážely obtíže, které způsobuje předchozí úprava tím, že nedostatečně stanovuje podmínky pro udělování pokut ze strany úřadů práce.V závěru jednání byl, podobně jako v Senátu již jednou, přijat návrh na vyškrtnutí úpravy týkající se švarc-systému . S tímto usnesením výboru se ztotožnilo i plénum Senátu a zákon byl vrácen do Sněmovny. Sněmovna však návrh Senátu přehlasovala.

Zákon č. 202/2005 Sb.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Poslanecký návrh umožňoval, aby maminky na mateřské dovolené mohly na limitovanou dobu dávat děti do mateřské školky. Limit návštěvy předškolního zařízení byl stanoven 4 hodiny pro den. Při jednání výboru byla schválena změna – limit stanovit na 80 hodin měsíčně. Maminky tak mají více variant pro využití, v závislosti na svých potřebách a možnostech. Stanovisko výboru podpořilo plénum Senátu, zákon byl vrácen do sněmovny. Sněmovna však setrvala na své původní verzi.

Zákon č. 204/2005 Sb.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

Zákon přinesl větší podporu pro ty, kteří pečují o dospělé bezmocné osoby. Dále obsahoval změnu zápočtu příjmů pro okruh pečujících osob. V Poslanecké sněmovně byly připojena úprava, která by zvýšila dávky soc. podpory pro zařízení pečující o děti vyžadující okamžitou pomoc. Protože zvýšení bylo vysoké, neporovnatelné s výší přiznávanou ostatním příjemcům, byl výborem projednáván i pozmn. návrh, který by disproporci odstranil. Po rozsáhlé rozpravě, i s vystoupením zástupců odborné veřejnosti, bylo postoupené znění zákona schváleno. Stejný závěr přijalo i plénum Senátu.

Zákon č. 218/2005 Sb.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů

Novela mění kolektivní vyjednávání, především závaznost jeho výsledků. Na výboru byly vzneseny námitky, že zákon nedostatečně řeší reprezentativnost zastoupení účastníků vyjednávání a že není zajištěna výjimečnost plošného uplatňování změn. Jak na výboru tak později na plénu převážil názor zákon zamítnout. Sněmovna však setrvala na původní verzi zákona.

Zákon č. 255/2005 Sb.

Návrh zákona o inspekci práce

Při jednání výboru bylo odmítnuto stěhování Státního úřadu inspekce práce do Opavy jako nedostatečně zdůvodněné. Dále byl zákon hodnocen jako zbytečně administrativně složitý, komplikující situaci na trhu práce. Většina výboru se s výhradami ztotožnila a byl schválen návrh na zamítnutí. Návrh na zamítnutí schválilo i plénum Senátu. V Poslanecké sněmovně byla v závěru podpořena původní sněmovní verze.

Zákon č. 251/2005 Sb.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce

K zákonu byly připojeny i novely zcela nesouvisející, a to novela zákona o ochraně veřejného zdraví (týkající se kontroly jakosti vody) a novela zákona o veřejných zakázkách (zvýhodnění firem zaměstnávajících více než 50% osob se zdrav. postižením při přidělování nadlimitních veřejných zakázek). Na výboru nezískal většinu ani návrh na schválení zákona, ani návrh na zamítnutí z důvodu připojení nesouvisejících novel. Plénum se rozhodlo návrh zákona zamítnout. Sněmovna názor Senátu nepodpořila a potvrdila svou původní verzi.

Zákon č. 253/2005 Sb.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Poslanecký návrh mění poskytování příspěvků na pracovní místo pro absolventy škol, obsahuje změnu náhradních dob pro účely nároku na podporu v nezaměstnanosti. Na výboru zazněly výhrady k tomu, že úprava je nesystémová, týká se pouze určité skupiny potřebných, není podložena dostatečně praktickými zkušenostmi po předchozí novelizaci zákona a není v souladu se souběžně projednávanou novelou připojenou k jinému zákonu. Jediný předložený návrh, a to zamítnout, nezískal na výboru většinu. Na plénu byly předloženy nové pozmn. návrhy. K jejich projednávání se výboru sešel na mimořádné schůzi a pozmn. návrhy schválil. Zákon byl vrácen sněmovně. Ta v konečném hlasování podpořila názor Senátu.

Zákon č.382/2005 Sb.

Novela zákona o důchodovém pojištění

Zákonem je upraven souběh poskytování částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti analogicky tomu, jak platí u příjemců plného invalidního důchodu. Výbor vyslovil nesouhlas s dodatečně připojenou, nesouvisející novelou zákona č.592/1992 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. V ní bylo navrženo v případě pandemií dočasně zvýšit vyměřovací základ pro zdravotní pojistné placené státem. Podle senátorů existují vhodnější způsoby, jak řešit uvolnění mimořádných finančních prostředků v případě např. epidemie a hromadného očkování s tím spojeným. Navíc způsob navržený v novele je nesystémovým zásahem do veřejného zdravotního pojištění a druhotně by vyvolal následné problémy se stanovováním vyměřovacího základu pro pojištěnce, u kterých je plátcem stát. Z tohoto důvodu byl přijat pozmn. návrh novelu zákona č.592/1992 Sb. vyškrtnout. S názorem výboru se ztotožnilo plénum a později i Poslanecká sněmovna.

Zákon č. 24/2006 Sb.

Novela zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

V rámci jednání výboru byl podán pozmn. návrh řešící příslušnost úřadů práce vůči nadnárodním podnikům. S tímto návrhem byl zákon později vrácen do Poslanecké sněmovny.

Novela zákoníku práce

Šlo již o 3. harmonizační novelu zákoníku práce. Na výboru byl předložen pozmn. návrh, který by umožňoval výjimku z povinnosti poskytovat soubor informací zaměstnancům v podnicích majících méně než 50 zaměstnanců. Nebyl ale podpořen většinou; jednání skončilo bez přijetí usnesení záznamem. Senát vrátil zákon sněmovně s pozmn. návrhy. Ty mimo jiné umožňovaly výjimku pro podniky s méně než 20 zaměstnanci.

Dohoda o programu pracovní dovolené mezi vládou České republiky a vládou Nového Zélandu, podepsaná dne 11. října 2004 v Praze

Dohoda usnadní českým občanům získat dlouhodobé vízum, včetně možnosti vykonávat na Novém Zélandu krátkodobé zaměstnání. Bude využívána především mladými lidmi, kteří tam studují vysokou školu.

Smlouva mezi ČR a Republikou Makedonie o sociálním zabezpečení

Smlouva byla výborem doporučena k ratifikaci jako součást koordinace systémů soc. zabezpečení, podporující migraci pracovníků, pohyb podniků a služeb.

Rámcová Úmluva o kontrole tabáku podepsaná v Ženevě dne 16. června

Zazněly výhrady k tomu, že Úmluva je velmi formální, nebude mít praktické dopady. České zákony již v principu veškeré potřebné nástroje pro omezení kouření obsahují. Větší část výboru ale ratifikaci podpořila. Doporučení k ratifikaci bylo i závěrem jednání pléna Senátu.

DOKUMENTY EU:

Sdělení Komise Zelená kniha „Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny“

Výborem byla vyslovena podpora záměrům deklarovaným ve sdělení.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zdravější, jistější a sebevědomí občané: Strategie ochrany zdraví a spotřebitele a Návrh Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady zřizující Program akcí Společenství v oblasti ochrany zdraví a spotřebitele na období 2007-2013

Sloučení dvou akčních programů v jeden bylo na výboru široce diskutována. Zazněly námitky k tomu , že předložené důvody jsou nedostatečné a náklady na akční program jsou problematické. Efektivnější využití vyčleněných příspěvků pro ČR by podle některých senátorů bylo dosaženo tím, že se rozsah řešených programů zúží. Většinový závěr ale na výboru nebyl přijat.

DALŠÍ AKTIVITY

Mimořádná schůze k situaci ve Všeobecné zdravotní pojišťovně

V souvislosti s uvalením nucené správy ve VZP se výbor sešel na mimořádné schůzi. Přijal usnesení, ve kterém senátoři vyjadřují znepokojení nad přijetím tohoto zcela mimořádného opatření a žádají ministra zdravotnictví o sdělení důvodů, na základě kterých o nucené správě rozhodl. Na toto téma jednalo i plénum Senátu a schválilo usnesení obdobného obsahu. Na žádost předsedy Senátu Přemysla Sobotky výbor projednal i odpověď ministra D. Ratha a přijal doporučení plénu Senátu.

V dubnu se uskutečnila již VI. mezinárodní konference o rodině, tentokrát na téma „Rodinná politika jako nástroj prevence sociálního vyloučení“.

Předsedkyně výboru A.Palečková přijala subregionální ředitelku Mezinárodního úřadu práce pro střední a východní Evropu paní Petru Ulshoefer.

Předsedkyně výboru A.Palečková přijala delegaci žen z regionu Stolberg v BRD. Jednání se týkalo především tématu „rodina o její podpora“.

Akce leteckých záchranných služeb v Hradci Králové ve dnech 12. a 13. května se za výbor zúčastnil senátor Karel Barták.

Na podnět senátora T.Julínka byla uspořádána konference „Lékař a pacient – pokračování dialogu“.

Předsedkyně výboru A.Palečková se zúčastnila akce ČČK k předávání Janského plaket bezplatným dárcům krve, nad kterou převzal výbor záštitu.

Na základě podnětu předsedkyně výboru Aleny Palečkové bylo výborem iniciováno veřejné slyšení Senátu k novému zákoníku práce.

VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ

Zástupci výboru přijali účast na výběrových řízení na funkci ředitele v přímo řízených lůžkových zařízení:

  • Nemocnice na Homolce
  • Státní ústavu pro kontrolu léčiv
  • Psychiatrická léčebna Bohnice
  • FNsP v Ostravě.
  • nemocnice Na Homolce
  • Úrazová nemocnice Brno
  • Dětská psychiatrická léčebna Opařany
  • Psychiatrická léčebna Bílá Voda
  • Psychiatrická léčebna Bohnice
  • Psychiatrické centrum Praha
  • SÚKL
  • Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů
  • Revmatologický ústav
  • Hamzova léčebna Košumberk
  • Lázně Bludov
  • Lázně Jánské lázně
  • FN Bulovka
  • FN Thomayerova
  • Psychiatrická léčebna Kroměříž
  • Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod
  • Léčebna Mánes Karlovy Vary
  • KSRZIS

ZAHRANIČNÍ AKTIVITY

Cesty VZSP na Slovensko, do Litva a do Estonska přinesly porovnání tří zemí bývalého východoevropského bloku. Se Slovenskem máme velmi dlouhé společné období, poslední desetiletí ale přineslo dosti rozdílný vývoj. Ekonomické obtíže Slovenska, které měly za následek téměř kolaps zdravotnictví a sociální problémy, byly vystřídány velmi razantním přijetím reforem po volbách na podzim r. 2003. Estonsko s Litvou spojuje dlouholetý vliv Ruska v rámci Sovětského svazu.

Spolu s ČR jsou dnes všechny čtyři země členy EU. Kromě odstraňování důsledků socialistické minulosti tak přibyla starost s konkurencí západoevropských zemí a nelehké hledání vlastní úlohy i postavení v nově formovaném evropském společenství.

Rozsah a razantnost slovenských zdravotních a sociálních reforem nemá obdoby. Obdivuhodné je to, že ve velmi krátkém období od nástupu nové koaliční vlády na podzim 2002 bylo na velmi široké bázi dosaženo dohody o nezbytnosti a rozsahu reformních kroků. V průběhu r. 2003 bylo připraveno a projednáno šest stěžejních zdravotnických zákonů a rok po ustavení nové vlády mohly vstoupit v platnost. Cenou za rychlost je to, že nové zákony je nutné postupně dopracovat a novelizovat. Na Slovensku ale dali přednost komplexnosti před detailem a následující období ukáže, jak bude vláda a Národní rada legislativními změnami reagovat na vznikající problémy nebo konflikty. Relativně vstřícný postoj veřejnosti krátce po volbách byl jistě dán i tím, že předcházející stav hospodářství a tím i zdravotnictví nebyl dobrý a nedával příliš nadějné vyhlídky. Zavedení spoluúčasti pacientů, mimo jiné přispívá k tomu, že státní výdaje na zdravotnictví nepřesahují 6,4% HDP. Jak uvedl ministr zdravotnictví Zajac, vláda dává přednost podpoře růstu ekonomiky za cenu dočasných maximálních úspor v mandatorních výdajích. Spoluúčast pacienta na nákladech zdravotní péče přinesla už teď na Slovensku jeden velmi pozitivní důsledek – výrazný pokles vnímání korupce ve zdravotnictví.

Zatím pouze na teoretické bázi, byť včetně schválené legislativy, je slovenská důchodová reforma, která vstoupila v platnost 1.ledna 2005. Na pokrytí přechodových nákladů byly použity výnosy z privatizace plynárenského průmyslu, ale i ty bude nutné v následujících rocích doplnit z daňových výnosů. Občané mají možnost do poloviny r. 2006 se rozhodnout, zda budou využívat i nově zřízený 2. pilíř důchodového pojištění – individuální spoření u penzijních fondů. Důchody vyplácené ze solidárního 1.pilíře jsou od 1. ledna t.r. nově vypočítávány. Přepočet důchodů nebyl zjevně dostatečně předem prověřen, byli jsme upozorněni, že především u vysoce kvalifikovaných pracovníků jsou vysoké rozdíly mezi důchody přiznanými v závěru r.2004 a těmi, které byly přiznány po 1.lednu 2005. Je to situace připomínající stav v ČR na přelomu let 1995/1996, kdy se u nás přešlo na nový výpočet důchodů. U nás však bylo možné po přechodnou dobu volit ten propočet, který byl pro pojištěnce výhodnější. Přesto i tak vznikly nepoměry mezi jednotlivými skupinami pojištěnců, které se musely postupně odstraňovat při následných valorizacích.

Na Slovensku byla loni zřízena Sociální pojišťovna, která však vzhledem k rychlosti změn neměla dostatek času na přípravu. Dolaďovaní za pochodu je ovšem v případě instituce vyplácející důchody potenciálním zdrojem chyb, které by byly společností velmi ostře vnímány.

V Litvě byly dlouhodobá strategie zdravotnictví zpracována pro období do r.2010. Tato země má podobně jako ostatní pobaltské republiky dosud ve srovnání s členskými zeměmi EU horší zdravotní stav populace. Proto mezi hlavní body střednědobé strategie patří prodloužení střední doby života a snížení úmrtnosti. Podobně jako na Slovensku i zde byla zavedena významná spoluúčast pacienta. Přesto, že Litva patří k zemím s dynamicky se rozvíjející ekonomikou, je na zdravotnictví čerpáno pouze 4,2 – 4,7 % HDP. Napětí způsobené nízkými vstupními financemi se projevuje hlavně v oblasti mezd zdravotnických pracovníků. Nízké platy lékařů, jejichž plat se přibližně rovná průměrnému platu ve společnosti, vedou k odlivu této kvalifikované profese do zahraničí. Zlepšování zdravotní úrovně dosud naráží na malý zájem o prevenci. Pacienti mnohdy přicházejí k lékaři až v závažné fázi onemocnění. I proto si dala současná litevská vláda za cíl posílit úlohu i kvalifikaci lékařů v první linii. Snahou je i snížit dobu ošetřování v nemocnicích.

K reformě sociálního systému přistoupila Litva už v r. 1991. Litevci byli z minulosti zvyklí na dosti štědrý sociální systém, např. významný podíl důchodů vyplácených státem představují mimořádné důchody pro vybrané profese nebo tzv. zásluhové důchody.V nedávné minulosti se proto systém sociálních dávek dostal do deficitu. Na celkovou výši vybraného sociálního pojištění má vliv i to, že farmáři nemají povinné odvody pojistného. Dále i skutečnost, že 30% obyvatel žije na venkově a jejich příjmy jsou velmi nízké. Daňové zatížení občanů je vysoké, 33% je daň z příjmu a 34% sociální pojištění. Vyplácené důchody jsou nevelké, průměrná výše starobního důchodu představuje v přepočtu cca 3400 Kč. Zapojení do individuálního penzijního spoření, kam lze převádět část plateb na průběžně financované důchody, bylo dobrovolné. I přesto se do něj přihlásilo 48% plátců daní.

V Estonsku jsou reformní změny spojeny s nástupem nové vlády v roce 2002. Ta rozhodla o vytvoření 2. důchodového pilíře. Přechodové náklady byly v počátcích kryty z přebytku v průběžném systému. Penzijní fondy, kterých je 15, byly zakládány renomovanými zahraničními pojišťovnami. Fondy jsou trojího druhu, podle složení portfolia a tedy i investičního rizika. Je zajímavé, že většina lidí, kteří se přihlásili do individuálního penzijního spoření, si volila především fondy s vysokým podílem investic do akcií a tedy méně stabilní. O účast v novém systému spoření projevilo zájem 55% populace ve věku 18 – 60 let, ačkoli povinné je pouze pro ročníky narozené po r. 1983. Podobně jako Litva i Estonsko má vysoký podíl zásluhových důchodů, které jsou doplňovány státem nad výši vyplývající z dosažené mzdy a délky zaměstnání.

I v Estonsku je významný podíl příjmů státního rozpočtu přerozdělován formou různých typů poměrně štědrých sociálních dávek. Některé dávky představují až 100% nebo 80% mzdy, dále např. ve školách je poskytováno stravování zdarma. Přitom úroveň mezd je nízká (porovnáno v rámci EU), což na druhou stranu znamená menší příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění. Ve snaze zabránit odchodu kvalifikovaných pracovníků za vyššími platy do zahraničí jsou nyní zpracovávány expertní studie o možnostech větší diferenciace mezd ve zdravotnictví. Zajímavé bylo zjištění, že tyto studie jsou zpracovávány na zadání parlamentního výboru.

Síť zdravotnických zařízení není v Estonsku příliš hustá, odpovídá to nerovnoměrnému osídlení země. Optimalizace sítě nemocnic a stanovení jejich spádových oblastí nebylo ovlivněno interními zájmy, návrh vytvořila švédská společnost na základě výběrového řízení. Zdá se, že tato situace napomáhá tomu, že mezi velkými nemocnicemi (Estonsko má čtyři ústřední nemocnice) není vztah konkurence, ale spolupráce. Nemocnice v Tallinnu, kterou jsme navštívili, má např. speciální propojení s nemocnicí v Tartu, které umožňuje zasílat snímky pořízené v druhé nemocnici ke konziliárnímu vyhodnocení. Pro nás překvapivá byla informace, že ačkoli nejprve byly v Estonsku zřízeny zdravotní pojišťovny v každém regionu, v roce 2004 byly spojeny do jedné. Rok 2004 byl rokem, kdy se zdravotní pojištění dostalo do deficitu a zpětná centralizace byla pravděpodobně jedním z kroků, jak rychleji zvládnout propad hospodaření. Pojišťovna se smluvními zdravotnickými zařízeními každoročně dojednává podmínky financování. Protože v Estonsku jsou příliš dlouhé čekací doby v nemocnicích, je tento ukazatel jedním z kriterií při sestavování ročních finančních plánů. Podobně jako Litva i Estonsko musí vyřešit vyšší výskyt některých infekčních nemocí. Zvláště ve východní části země je problémem TBC i AIDS.

Během návštěv delegace měla možnost navštívit nemocnice v hlavních městech. Na základě této zkušenosti lze říci, že bez ohledu na předchozí vývoj i finanční možnosti jednotlivých zemí, je odborná úroveň v těchto nemocnicích zcela srovnatelná s ostatními zeměmi EU.

Tři státy, které výbor navštívil, již rychleji než ČR přistoupily ke změnám nezbytným pro vytvoření adresného a motivačního systému péče o zdraví a sociálního zabezpečení. Vycházely z rozdílných výchozích pozic, možnosti ekonomiky i její nejbližší vývoj jsou a budou asi rozdílné. Spojuje je však odhodlání stvrzené politickými dohodami. Z jejich zkušeností - dobrých i nedobrých - můžeme čerpat a vytvořit takový model, který by mohl být inspirací i pro západní část Evropy, jejíž dlouhodobě fungující modely už mnohdy ztratily na pružnosti nebo narazily na hranici svých možností.

Koncem roku navštívila delegace výboru Turecko. Historický vývoj, tradice, ale i současný stav zdravotní péče , a především sociálních služeb, se odlišuje od toho, co známe u nás nebo z dalších středoevropských zemí. Turecké systémy jsou výrazně centralistické. Přesto existovala řada témat, např. postavení praktického lékaře, formy sociální podpory rodina dětí, na které si zástupci obou parlamentů mohli vyměňovat názory a zkušenosti.

Na reciproční návštěvu ČR přijela delegace Estonského parlamentu. Členové VZSP informovali estonské partnery o zákonech, které senátní výbor v posledním období projednával nebo které právě probíhají schvalovacím procesem v komorách Parlamentu ČR.Tomáš Julínek informoval o ucelené koncepci zdravotnictví, kterou zpracoval jako stínový ministr zdravotnictví za ODS. V průběhu schůze byly CD s celým textem návrhu zdravotnické reformy předány estonským partnerům.

Poslanci estonského parlamentu si vyžádali informace o sociálním systému v ČR. Oni sami v této oblasti pokládají za svůj závažný nedostatek malý počet rehabilitačních lůžek. Proto nedávno schválili zákon podporující instituce, které zřizují nová rehabilitační lůžka. Ze zákona mají smluvně zajištěné pokrytí nákladů na jejich provoz po dobu pěti let.

Část jednání byla věnována i financování sociální sféry a zdravotní péče. Hovořilo se i o výši a regulačních účincích spoluúčasti pacientů. Estonští poslanci se zajímali i o to, zda a jakým způsobem může v ČR stát navýšit fondy zdravotního pojištění.